VYHLÁŠKA 119/1989 Z. z. o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích

§ 1

Základní ustanovení

Vyhláška upravuje podmínky a způsob ukončování studia ve středních školách, ukončování

pomaturitního studia, ukončování odborné přípravy, jakož i přípravy pro výkon jednoduchých

činností ve zvláštních odborných učilištích.

§ 2

Způsob ukončování studia

(1)

Studium v učebních oborech středních škol a odborná příprava v učebních oborech zvláštních

odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.

1

)

(2)

Studium ve studijních oborech se ve středních školách ukončuje maturitní zkouškou.

(3)

Pomaturitní studium

2

)

kvalifikační ve středních školách se ukončuje maturitní zkouškou; pomaturitní studium

specializační ve středních školách se ukončuje závěrečnou pomaturitní zkouškou; pomaturitní

studium v konzervatořích, v němž se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon uměleckého

povolání, se ukončuje absolventskou zkouškou.

3

)

(4)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činnosti

4

)

se ukončuje jejím celkovým zhodnocením.

§ 3

Závěrečná zkouška

(1)

Závěrečná zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili

dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami

učebních oborů (§ 2 odst. 1) a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání.

(2)

Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3)

Závěrečná zkouška se dělí na část písemnou, část praktickou a závěrečný rozhovor

a)

v písemné části žák vypracuje postup práce při realizaci vylosovaného, popř. zadaného

praktického úkolu. Součástí písemné části jsou 3 doplňující odborné otázky k vylosovanému

nebo zadanému tématu;

b)

v praktické části žák prokáže úroveň praktických dovedností ve vylosovaném nebo zadaném

tématu;

c)

závěrečný rozhovor je zaměřený na rozbor nedostatků žáka v písemné a praktické části

závěrečné zkoušky.

(4)

Závěrečná zkouška trvá v jednom dni nejvýše 8 hodin. Obsah a rozsah písemné části

a praktické části a dobu k jejímu vykonání stanoví ředitel školy a musí být obsažena

v zadání témat. Maximální délka závěrečné zkoušky je tři dny s výjimkou výtvarných

oborů. v nichž délka závěrečné zkoušky trvá podle povahy práce 2 - 4 týdny.

(5)

Závěrečná zkouška ve dvouletých a tříletých učebních oborech se koná v červnu a v

oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci.

§ 4

Maturitní zkouška

(1)

Maturitní zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili

vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami

a jak jsou připraveni pro výkon povolaní nebo odborných činností a pro další studium.

(2)

Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3)

Maturitní zkouška v gymnáziích obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka

a literatury, ústní zkoušku z ruského jazyka, ústní zkoušku z matematiky a ústní zkoušku

z jednoho z volitelných vyučovacích předmětů. V zaměření studijního oboru 01, 02,

38 (speciální třídy) se koná také písemná zkouška z matematiky. Volitelnými vyučovacími

předměty maturitní zkoušky v gymnáziu jsou: odborné předměty podle příslušného zaměření

studijního oboru, další živý jazyk, dějepis, občanská nauka, zeměpis, fyzika, chemie,

biologie, ve třídách v zaměření studijního oboru 01 i deskriptivní geometrie a informatika,

ve třídách v zaměření studijního oboru 38 (speciální třídy) blok předmětu programování

algoritmy a počítačové systémy, ve třídách v zaměření studijního oboru na tělesnou

výchovu a ve sportovních školách i tělesná výchova; ve školách s jiným vyučovacím

jazykem než českým i ruský jazyk.

(4)

Maturitní zkouška ve středních odborných učilištích a ve středních odborných školách

obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z ruského

jazyka a zkoušku z vyučovacích odborných předmětů. Ve studijních oborech zahraniční

obchod, organizace administrativy a provoz hotelů a společného stravování se koná

též ústní zkouška z dalšího živého jazyka.

(5)

Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem

ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí vykonání písemné zkoušky

z českého jazyka a literatury.

(6)

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury má složku jazykovou a složku literární,

která má charakter širšího literárně historického a ideového pojetí.

(7)

Zkouška z vyučovacích odborních předmětů ve středních odborných učilištích a středních

odborných školách se člení na část praktickou a část teoretickou

a)

v praktické části se ověřují dovednosti žáka ve vylosovaném tématu. Podle charakteru

studijního oboru může být její součástí písemné nebo grafické řešení úkolu. Praktická

část zkoušky se nekoná ve studijních oborech středních odborních učilišť určených

pro absolventy učebních oborů s výjimkou studijních oborů zdravotnických a studijních

oborů umělecké řemeslné rukodílné práce;

b)

v teoretické části se ověřují ústně vědomosti žáku ve vylosovaném tématu, popřípadě

i ve vztahu k praktické části; využívají se při ní písemné práce žáků vypracované

v průběhu studia.

(8)

Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních uměleckých školách se člení

na

a)

praktickou zkoušku z hlavního oboru studia, u výtvarných oborů včetně obhajoby zadaného

tématu;

b)

ústní zkoušky z jednotlivých vyučovacích odborných předmětů podle charakteru studijního

oboru.

(9)

Zkouška z vyučovacího odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru

v gymnáziu ověřuje teoretické poznatky a praktické dovednosti žáků v tomto oboru.

Využívají se při ní i práce žáků vypracované v průběhu studia.

(10)

Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z mateřského

jazyka. Charakter této zkoušky a členění je stejné jako u zkoušky z českého jazyka

a literatury. Zkouška z českého jazyka a literatury je pouze ústní. Z ruského jazyka

se na těchto školách zkouška povinně nekoná.

(11)

V pomaturitním kvalifikačním studiu se koná maturitní zkouška z vyučovacích odborných

předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů tohoto studia a ve studijním

oboru cestovní ruch i z dalšího živého jazyka. Maturitní zkouška z vyučovacích odborných

předmětů se člení podle odstavce 7.

(12)

Žák může konat ze souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku

z jednoho povinného vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního

oboru.

(13)

Žák gymnázia může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku

z odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru v mimořádném zkušebním

období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku nejpozději do dvou let

po vykonání maturitní zkoušky.

(14)

Cizinci studující ve středních školách si mohou zvolit u maturitní zkoušky místo

ruského jazyka další živý jazyk, kterému se ve škole vyučuje, nebo matematiku; v gymnáziu

pouze další živý jazyk.

(15)

Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období v měsících dubnu až červnu

nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního

roku.

(16)

Písemná zkouška z českého jazyka a literatury se koná v úterý a písemná zkouška z

matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, 02 a 38 (speciální

třídy) se koná v pátek ve třetím úplném týdnu v dubnu.

(17)

Termíny ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, ruského jazyka a matematiky

a termíny praktické a teoretické části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů stanoví

na návrh ředitele střední školy krajský národní výbor, který střední školu odborně

vede.

§ 5

Závěrečná pomaturitní zkouška a absolventská zkouška v konzervatoři

(1)

Podmínkou pro vykonání závěrečné pomaturitní zkoušky ve specializačním pomaturitním

studiu ve středních školách a absolventské zkoušky v konzervatoři (dále jen „absolventská

zkouška“) je úspěšné ukončení posledního ročníku pomaturitního studia.

(2)

Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; koná se

z vyučovacích odborných předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů. Člení

se na část praktickou a část teoretickou. Podle charakteru studijního oboru může být

součástí praktické části písemné nebo grafické řešení úkolu. Teoretická část je ústní.

(3)

Absolventská zkouška je komplexní odborná zkouška, při níž se ověřuje úroveň zdokonalení

žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a úroveň jeho přípravy pro výkon povolání.

Obsahuje absolventský výkon z hlavního oboru studia, absolventskou písemnou práci

a její obhajobou a souhrnnou zkoušku z pedagogické přípravy.

(4)

Závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky se konají v řádném zkušebním

období ve druhé polovině června nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září

nebo únoru následujícího školního roku. Termíny závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské

zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy, v níž je studium organizováno, krajský

národní výbor, který střední školu odborně vede.

§ 6

Organizace ukončování studia maturitní, závěrečnou pomaturitní a absolventskou zkouškou

(1)

Při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury si žák volí jedno téma ze stanoveného

souboru. Při písemné zkoušce z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního

oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které

si sám ze stanoveného souboru zvolí. Při ústní zkoušce z českého jazyku a literatury,

ruského jazyka, matematiky a volitelných předmětů a při praktické části a teoretické

části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů si žák losuje jedno ze stanovených

témat. Ve středních odborných školách může být praktickou částí zkoušky z odborných

předmětů obhajoba komplexní odborné práce, kterou žák nebo skupina žáků vypracovává

v průběhu studia. Téma komplexní odborné práce určuje ředitel školy. Téma praktické

zkoušky z hlavního oboru studia a téma absolventského výkonu z hlavního oboru studia

a téma absolventského výkonu z hlavního oboru studia ve středních uměleckých školách

určí žákovi ředitel střední školy.

(2)

Písemná zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů trvá nejvíce 240 minut. Praktická

část maturitní a pomaturitní zkoušky z odborných předmětů, praktická zkouška z hlavního

oboru studia v konzervatořích a absolventský výkon z hlavního oboru trvá podle povahy

studijního oboru nejvíce 16 hodin, u studijního oboru zubní laborant nejvíce 30 hodin,

v jednom dni nejvíce 8 hodin. Ve výtvarných oborech středních uměleckých škol a středních

odborných učilišť trvá praktická zkouška z hlavního oboru studia nebo praktická část

zkoušky z odborných předmětů podle studijního oboru a povahy práce 2 - 4 týdny. Ústní

zkouška trvá z jednoho vyučovacího předmětů 15 - 20 minut; je-li obsahem ústní zkoušky

učivo z více vyučovacích předmětu, trvá 20 - 30 minut.

(3)

Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 - 20 minut, pro

vyučovací předměty s grafickým projevem až 30 minut.

(4)

Ústní zkoušky se organizují po skupinách tak, aby je žák ukončil ve stejný den. V

jednom dni může zkušební komise vyzkoušet při maturitních zkouškách nejvýše 9 žáků,

při závěrečných pomaturitních zkouškách a absolventských zkouškách nejvýše 12 žáků.

(5)

Žáci posledního ročníku gymnázia a žáci ve studijních oborech zahraniční obchod,

organizace administrativy, provoz hotelů a společného stravování a studijního oboru

pomaturitního studia cestovní ruch oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince,

který z volitelných předmětů maturitní zkoušky (§ 4 ods. 3), nebo který další živý

jazyk (§ 4 odst. 4) si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který

předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(6)

Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku

z dalšího povinného vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce

prosince předmět, který si zvolili (§ 4 odst. 12).

(7)

Před zahájením ústních zkoušek, v konzervatoři i před zahájením praktické zkoušky

z hlavního oboru studia se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích

dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání zkoušek.

§ 7

Zkušební komise

(1)

Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní a absolventská zkouška

se koná před zkušební komisí.

(2)

Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda

a třídní učitel.

(3)

Dalšími členy zkušební komise jsou

a)

pro závěrečnou zkoušku mistr odborné výchovy, který vyučoval zkoušené žáky v učebních

oborech odbornému výcviku v závěru přípravného období, učitel odborných předmětů,

ve zvláštním odborném učilišti mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel;

b)

pro maturitní zkoušku podle zkoušeného předmětu nebo části zkoušky

- učitel českého jazyka a literatury a přísedící,

- učitel ruského jazyka a přísedící,

- učitel dalšího živého jazyka a přísedící,

- učitel odborných vyučovacích předmětů a přísedící,

- učitel předmětů dobrovolně konané maturitní zkoušky a přísedící,

- v gymnáziu též učitel matematiky a volitelných vyučovacích předmětů a přísedící,

- ve středních odborných učilištích rovněž mistr odborné výchovy;

c)

pro závěrečnou pomaturitní zkoušku a pro absolventskou zkoušku učitelé odborných

předmětů a přísedící.

(4)

V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy

k závěrečné zkoušce, k praktické části a k teoretické části maturitní nebo závěrečné

pomaturitní zkoušky z odborných předmětů odborníka z praxe.

§ 8

(1)

Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února krajský národní výbor, který školu

odborně vede. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogických pracovník z jiné

školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo

příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi.

Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách v mimořádném

zkušebním období a při ústních zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební

komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(2)

Místopředsedu a další členy zkušební komise (§ 7 odst. 3) z pedagogických pracovníků

jmenuje do 15. března ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební

komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou

praxí.

§ 9

(1)

Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí

úroveň i klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky

nebo absolventské zkoušky.

(2)

Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá

jeho funkci místopředseda.

(3)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, u středních zdravotnických škol též

ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, dále ostatní ústřední orgány, krajské

národní výbory a národní výbor hl. m. Prahy a výzkumné ústavy resortu školství, jsou

oprávněny vyslat ke zkouškám své pomocníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími

otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(4)

Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky při závěrečném

rozhovoru u závěrečných zkoušek, v praktické i v teoretické části maturitní zkoušky

z odborných předmětů; nepodílí se však na jeho hodnocení.

(5)

Po ukončení zkoušek všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda

na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně zkoušek.

§ 10

Klasifikace a hodnocení závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní a absolventské

zkoušky

(1)

Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný,

3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.

5

)

(2)

Klasifikaci žáka při závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské

zkoušce, na návrh jednotlivých zkoušejících podle příslušných předmětů, schvaluje

zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební

komise.

(3)

Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií v zaměření

studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) též z písemné zkoušky z matematiky navrhují

vyučující příslušných předmětů. Po schválení navržené klasifikace zkušební komisí

oznámí vyučující příslušných předmětů žáků výsledek klasifikace nejpozději týden před

zahájením ústních zkoušek.

(4)

Klasifikaci písemne části při závěrečné zkoušce navrhují vyučující příslušných odborných

předmětů ve spolupráci s ministrem odborné výchovy - členem zkušební komise.

(5)

Klasifikace z písemné i ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií

v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy), klasifikace písemné i ústní

zkoušky z matematiky se rovnocenně promítne ve výsledném stupni. Má-li žák z písemné

zkoušky z českého jazyka a literatury, nebo u gymnázia v zaměření studijního odboru

01, 02, 38 (speciální třídy) z písemné zkoušky z matematiky prospěch nedostatečný,

koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období jako žáci, kteří u písemné zkoušky

prospěli.

(6)

Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise

nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise nebo při písemné zkoušce

po poradě ředitelem školy, sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda

bude zkoušku v nejbližším zkušebním obdobím opakovat.

(7)

Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace písemné části

a klasifikace praktické části a přihlíží se ke znalostem žáka při závěrečném rozhovoru.

(8)

Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož

se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

(9)

Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků připravujících

se pro výkon jednoduchých činností) provádí zkušební komise podle této stupnice

a)

prospěl s vyznamenáním, jestli že žák nemá

1.

u závěrečné zkoušky z praktické části prospěch horší než výborný; z písemné části

horší než chvalitebný;

2.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

z jednotlivých předmětů zkoušky, praktické části nebo teoretické části zkoušky z odborných

předmětů výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; ve středních uměleckých

školách z praktické zkoušky z hlavního oboru studia nebo z absolventského výkonu z

hlavního oboru studia stupeň prospěchu horší než výborný;

3.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

průměrný prospěch z jednotlivých předmětů zkoušky a praktické a teoretické části zkoušky

z odborných předmětů horší než 1,50;

b)

prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá

1.

u závěrečné zkoušky z praktické části stupeň prospěchu horší než chvalitebný; z písemné

části horší než dobrý;

2.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

z jednotlivých předmětů zkoušky, praktické části nebo teoretické části zkoušky z odborných

předmětů výsledný stupeň prospěchu horší než dobrý; ve středních uměleckých školách

z praktické zkoušky z hlavního oboru studia nebo z absolventského výkonu z hlavního

oboru studia stupeň prospěchu horší než chvalitebný;

3.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

průměrný prospěch z jednotlivých předmětů zkoušky a praktické a teoretické části zkoušky

z odborných předmětů horší než 2,00;

c)

prospěl, jestliže žák nemá

1.

u závěrečné zkoušky z písemné části nebo praktické části stupeň prospěchu horší než

dostatečný;

2.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

z jednotlivých předmětů zkoušky, praktické části nebo teoretické části zkoušky výsledný

stupeň prospěchu horší než dostatečný;

d)

neprospěl, jestliže žák má

1.

u závěrečné zkoušky z písemné části nebo praktické části stupeň prospěchu nedostatečný;

2.

při maturitní zkoušce, při závěrečné pomaturitní zkoušce a při absolventské zkoušce

v některém předmětu zkoušky, praktické části nebo teoretické části zkoušky výsledný

stupeň prospěchu nedostatečný.

(10)

Celkové hodnocení zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých předmětů a částí zkoušky

oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil. Toto

hodnocení je konečné.

§ 11

Opravné zkoušky

(1)

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován buď z písemné části nebo praktické

části stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, muže-li konat opravnou zkoušku

z této částí. Tato opravná zkouška se koná v učebních oborech, jejichž délka denního

studia je dva nebo tři roky, v říjnu, v oborech, jejichž délka denního studia je tři

roky a 4 měsíce, v březnu následujícího školního roku.

(2)

Jestliže žák neprospěl při závěrečné zkoušce z písemné i praktické části, nebo při

opravné zkoušce (odstavec 1) z písemné nebo praktické části zkoušky, rozhodne zkušební

komise, může-li žák opakovat celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v řádném

zkušebním termínu.

(3)

Jestliže byl žák u maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolventské

zkoušky z některých předmětů, nejvýše však ze dvou, včetně praktické a teoretické

části zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, může-li

konat opravnou zkoušku z těchto předmětu nebo částí zkoušky v nejbližším mimořádném

zkušebním období (§ 4 odst. 15). Neprospěl-li žák při prvé opravné zkoušce z jednotlivých

předmětů nebo částí zkoušky z jednoho předmětu nebo jedné části zkoušky, může zkušební

komise povolit žákovi na jeho žádost druhou opravnou zkoušku z tohoto předmětu nebo

části zkoušky a to z vážných důvodů, zejména zdravotních. Opravnou zkouškou z českého

jazyka a literatury a u gymnázia v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální

třídy) z matematiky koná žák pouze ústně. Písemnou zkoušku neopakuje.

(4)

Neprospěl-li žák při prvé opravné zkoušce u obou předmětů nebo částí zkoušky (odstavec

3) nebo u druhé opravné zkoušky z jednoho předmětu nebo jedné části zkoušky (odstavec

3) rozhodne zkušební komise, může-li žák opakovat celou maturitní, závěrečnou pomaturitní

nebo absolventskou zkoušku v příštím školním roce.

(5)

Jestliže byl žák u maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušky klasifikován

stupeň 5 - nedostatečný z více než dvou předmětů včetně praktické a teoretické části

zkoušky, rozhodne zkušební komise, může-li žák opakovat celou maturitní, závěrečnou

pomaturitní nebo absolventskou zkoušku v příštím školním roce.

(6)

Celou závěrečnou, maturitní, závěrečnou pomaturitní nebo absolventskou zkoušku může

žák opakovat pouze jednou.

§ 12

Zhodnocení a klasifikace přípravy pro výkon jednoduchých činností

(1)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se ukončí

celkovým zhodnocením manuálních dovedností v rozsahu učiva stanoveného učebními osnovami

vyučovacích předmětů zařazených do učebního plánu.

(2)

Celkové zhodnocení přípravy provedou bez zvláštních zkoušek na závěr posledního ročníku

ředitele školy, třídní učitel, výchovný poradce a dílenský učitel nebo mistr odborné

výchovy. Hodnotí žáka dvěma stupni - prospěl - neprospěl.

§ 13

Společná ustanovení

(1)

Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se

nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se

žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda)

zkušební komise. Uzná-li omluvu žáka, žák se nekvalifikuje a zkušební komise mu určí

náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže

mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po

termínu zkoušky.

(2)

Témata pro závěrečnou zkoušku a témata pro jednotlivé předměty a části maturitní,

závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky, s výjimkou témat pro písemnou zkoušku

z matematiky v gymnáziu ve třídách zaměření studijního oboru 01, stanoví s uvedením

učebních pomůcek, které může žák používat, na návrat příslušné předmětové komise,

ředitel školy. Témata pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziích v zaměření studijního

oboru 01 určuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR.

(3)

Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury se stanoví čtyři témata. Pro písemnou

zkoušku z matematiky v gymnáziu v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální

třídy) se stanoví soubor šesti příkladů. Pro závěrečnou zkoušku a praktickou část

maturitní zkoušky ve středních odborných učilištích se stanoví podle specifiky oboru

1 - 4 témata, zahrnující činnosti charakteristické pro výkon povolání. Součástí témat

pro písemnou část závěrečné zkoušky jsou tři doplňující odborné otázky k zadanému

tématu. Pro praktickou část maturitní zkoušky ve středních odborných školách se stanoví

podle specifiky oboru 3 - 10 témat. Pro ústní zkoušku z jednotlivých předmětů a pro

teoretickou část zkoušky z odborných předmětů se ve středních školách stanoví třicet

témat. Pro závěrečnou pomaturitní zkoušku se stanoví patnáct témat pro teoretickou

část a pět témat pro praktickou část zkoušky z odborných předmětů.

(4)

Pracující, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, maturitní zkoušku z českého

jazyka a literatury a z ruského jazyka nekonají.

(5)

Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické části,

která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných

učilišť nebo ve střediscích praktického vyučování i v provozních objektech organizací.

(6)

Závěrečná zkouška, ústní zkouška, praktická a teoretická část zkoušky, závěrečná

pomaturitní nebo absolventská zkouška jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických

důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(7)

Závěrečná zkouška, praktická část maturitní zkoušky, závěrečná pomaturitní nebo absolventská

zkouška mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky

povolené v zadání tématu práce.

(8)

Pro účel praktické části závěrečné zkoušky, praktické části maturitní a praktické

části pomaturitní nebo absolventské zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.

(9)

Vysvědčení o závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce

se vydá jen žákům, kteří zkoušku úspěšně vykonali. Vysvědčení má datum konání zkoušky

a předá se žákům, kteří ukončili studium v řádném zkušebním období, do konce června,

ve dvouletých a tříletých učebních oborech do konce července, v učebních oborech s

délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci. Žákům, kteří ukončí studium v

mimořádném zkušebním období, se vydá vysvědčení nejpozději do 5 dnů od složení zkoušky.

Žákům, kteří se připravovali pro výkon jednoduchých činností, se uvede výsledek celkového

zhodnocení na výročním vysvědčení.

(10)

Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obce svého pracoviště

nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.

6

)

(11)

Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti

nebo středisku praktického vyučování nebo zvláštnímu odbornému učilišti poměrný díl

nákladů vynaložených na přípravu a organizaci maturitních i závěrečných zkoušek.

(12)

Žák může konat zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium,

a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal (§ 13 odst. 1).

§ 14

Zvláštní ustanovení

(1)

Příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor, který střední školy odborně

vede,

7

)

může požádat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR o dřívější termíny

zahájení závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, závěrečních pomaturitních nebo

absolventských zkoušek v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje

organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 5, § 4 odst. 15 a § 5 odst. 4.

(2)

Krajský národní výbor, který střední zdravotnické školy odborně vede, může požádat

ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o dřívější termíny zahájení maturitních

zkoušek nebo závěrečných pomaturitních zkoušek v učebních nebo studijních oborech,

jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 5,

§ 4 odst. 15 a § 5 ods. 4.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 31/1987

Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních

odborných učilištích.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.