NAŘÍZENÍ VLÁDY 117/1985 Z. z. o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen

§ 1

Úvodní ustanovení

(1)

Dodatkové odvody v oblasti cen

1

)

podle tohoto nařízení provádějí

a)

národní výbory,

b)

rozpočtové a příspěvkové organizace řízené ústředními orgány České socialistické

republiky a národními výbory (dále jen „organizace“).

(2)

Dodatkové odvody prostředků získaných porušením cenových předpisu

2

)

(dále jen ,,neoprávněně získané prostředky” ) slouží k odčerpání prostředku, které

podle cenových předpisů organizaci nepatří, a k prosazování cenové kázně v organizacích.

(3)

Dodatkové odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo v důsledku

cenových opatření

3

)

se používají v případech, kdy je tato forma ekonomicky a administrativně vhodnější

než snížení nebo zvýšení cen.

(4)

Dodatkové odvody organizace odvádějí do příslušného rozpočtu.

4

)

(5)

Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředku je splatný do patnácti dnů ode dne

doručení rozhodnutí o jeho uložení. Je-li tento odvod prováděn bez rozhodnutí příslušného

orgánu, je splatný do patnácti dnů po uplynutí měsíce, v němž byly neoprávněně získané

prostředky zjištěny. V ostatních případech je dodatkový odvod splatný nejpozději třetího

dne před koncem měsíce následujícího po uplynutí období, za které má být odveden.

Organizace je povinna předložit ve lhůtě splatnosti dodatkového odvodu příslušnému

finančnímu orgánu výpočet dodatkového odvodu, pokud není výše odvodu stanovena v rozhodnutí

o jeho uložení.

(6)

Pro správu dodatkových odvodů platí ustanovení zvláštního předpisu.

5

)

§ 2

Neoprávněně získané prostředky

(1)

Za neoprávněně získané prostředky se považují prostředky, které organizace získala

tím, že

a)

dodala výrobek, službu, výkon, práci nebo nemovitost (dále jen „výrobek”) za vyšší

cenu,

1.

která nebyla správně vytvořena pro nový výrobek nebo při provádění změny ceny výrobku,

2.

která byla při prodeji nesprávně použita,

3.

protože nebyly dodrženy podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky uvedené v rozhodnutí

o ceně nebo dohodnuté při sjednání ceny,

b)

nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, kterou sama stanovila nebo která byla

stanovena, sjednána nebo uplatněna podle jejího návrhu případně ohodnocení, nebo nakoupila

výrobek za nesprávně nižší cenu, ale při jeho prodeji nebo při kalkulaci ceny svého

nového výrobku použila platnou vyšší cenu,

c)

neprovedla dodatkový odvod podle

§ 4

,

d)

čerpala investiční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru

na úhradu nesprávně vyšší ceny podle písmene a),

e)

dodala výrobek, pro který nebyla cena stanovena nebo sjednána příslušným orgánem

nebo organizací nebo jeho cenu nestanovila (nesjednala) v předepsané formě,

6

)

f)

nevymezila při stanovení (sjednání) cen podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky

výrobku,

g)

neurčila předběžnou cenu služby nebo opravy podle zvláštního předpisu,

7

)

h)

cenu navrhla, stanovila nebo sjednala a nemá po dobu stanovenou zvláštními předpisy

8

)

předepsané doklady potřebné pro ověření správnosti ceny nového výrobku nebo změny

platné ceny,

ch)

nesplnila povinnost předložit návrh limitu velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní

ceny pro výrobek, který je výsledkem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo

plánu standardizace, pokud cenové předpisy tuto povinnost ukládají.

(2)

Pokud organizace cenu nenavrhla ani nestanovila (nesjednala), získá neoprávněně prostředky

podle odstavce 1 písm. a) bod 1 a 2 jen tehdy, jestliže

a)

použila vyšší cenu, než je cena uvedená v ceníku, jeho dodatku nebo v Cenovém věstníku,

b)

použila nesprávnou velkoobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a

v návrhu velkoobchodní ceny byla kalkulována nesprávně vyšší sazba při tvorbě cen

než sazba uvedená ve vyhlášce o cenách nebo v pravidlech pro tvorbu cen stavebních

a montážních prací.

(3)

Neoprávněně získané prostředky se určí jako

a)

rozdíl mezi nesprávnou cenou a cenou odpovídající cenovým předpisům v případech podle

odstavce 1 písm. a) a b); jde-li o obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z

obratu, popřípadě o ceny s daní z obratu stejné pro odběratelské organizace i občany,

určí se z velkoobchodních cen,

b)

částka neprovedeného dodatkového odvodu v případech podle odstavce 1 písm. c),

c)

podíl z částky přesahující cenu podle cenových předpisů odpovídající účasti státního

rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru na financování příslušné investice v případech

podle odstavce 1 písm. d),

d)

3 % z vyúčtované ceny výrobku v případech podle odstavce 1 písm. e) až h), nejvýše

však 1. mil. Kčs celkem za organizaci v jednom kalendářním roce,

e)

3 % z ceny příslušného úkolu, plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace

v případech podle odstavce 1 písm. ch).

(4)

Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 3 se vyčíslí za období tří let před

prvním dnem měsíce, v němž byly zjištěny a dalo za dobu po tomto datu až do uložení

dodatkového odvodu; přitom se nepřihlíží k datu provedení změny nesprávné ceny. Za

neoprávněně získané prostředky se nepovažují prostředky získané uplatněním prozatímní

ceny, pokud se vypořádá podle zvláštních předpisů.

9

)

(5)

Neoprávněné získané prostředky se vyčíslí vyčerpávajícím způsobem a pokud jej nelze

použít, uplatní se výběrový způsob;

10

)

výběrový způsob určí kontrolní orgán oprávněný k provádění cenové kontroly podle

zvláštních předpisů

11

)

a v případě vlastního zjištění organizace, jí nadřízený orgán. Pokud nelze uplatnit

uvedené způsoby, postupuje se podle ustanovení

§ 3 odst. 3

.

(6)

Získá-li organizace u téhož výrobku prostředky podle odstavce 1 písm. a) nebo b)

a souběžně podle odstavce 1 písm, e) až h), odvede neoprávněně získané prostředky

podle toho ustanovení cenového předpisu, jehož porušením získala vyšší částku.

§ 3

Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředků

(1)

Předmětem dodatkového odvodu jsou neoprávněně získané prostředky podle

§ 2

, po odečtení prostředků, které

a)

byly vráceny, nebo které budou podle zvláštních předpisu

12

)

vráceny neprodleně, nejpozději však do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění,

b)

pro porušení i jiného právního předpisu

13

)

byly odvedeny do příslušných rozpočtů,

c)

byly vydány, nebo které budou podle zvláštního předpisu

14

)

vydány státu jako neoprávněný majetkový prospěch.

(2)

Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané

prostředky na zakladě faktury nebo splátkových listů. Od dodatkového odvodu se odečítají

částky získané v tříletém období, které byly nebo budou odběrateli vráceny odpočtem

v bezprostředně následující splátce nebo faktuře.

(3)

Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředku zjistit ani vyčerpávajícím ani výběrovým

způsobem, činí dodatkový odvod desetinásobek neoprávněně získaných prostředků prokázaných

při kontrole. Od desetinásobku se neodečítají prostředky vrácené podle zvláštních

předpisů

12

)

.

(4)

Získá-li organizace neoprávněně prostředky podle

§ 2 odst. 1

podle vlastního zjištění, odvede dodatkový odvod do příslušného rozpočtu bez zvláštního

rozhodnutí.

(5)

Zjistí-li orgán nadřízený organizaci nebo orgán oprávněný k provádění cenové kontroly,

že organizace získala neoprávněně prostředky, dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % úhrnu

neoprávněně získaných prostředků podle

§ 2

. Zvýšení dodatkového odvodu se neuplatňuje v případech uvedených v odstavci 3 a v

§ 2 odst. 1 písm. d) až ch)

.

(6)

Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení ukládá kontrolní orgán, který porušení cenových

předpisů zjistil. Jestliže k tomu podle zvláštních předpisů nemá oprávnění nebo oprávnění

má a dodatkový odvod neuloží, uloží jej Český cenový úřad.

(7)

Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení se ukládá kontrolované organizaci.

(8)

Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky na vrácení

neoprávněného majetkového prospěchu.

(9)

Způsob promítání neoprávněně získaných prostředků podle

§ 2 odst. 1 písm. a)

do plnění ukazatelů plánů, do vztahů k příslušným rozpočtům a do rozpočtů staveb

určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily stejně, jako kdyby k porušení cenových

předpisů nedošlo.

§ 4

Dodatkově odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo

v důsledku cenových opatření

(1)

Příslušný cenový orgán

15

)

může místo cenového znevýhodnění výrobků technicky a morálně zastaralých a výrobků

nedosahujících stanovenou jakost nebo efektivnost, prováděného podle zvláštního předpisu

16

)

nebo rozhodnutí Českého cenového úřadu, uložit organizaci dodatkový odvod, a to nejvýše

30 % z ceny příslušného výrobku. Dodatkový odvod se vypočte z množství výrobků skutečně

dodaných od data cenového znevýhodnění, nejméně však z množství, jež má být po dobu

cenového znevýhodnění dodáno podle plánu odbytu a není-li tento plán v potřebném členění

sestavován, z množství podle smluv o dodávkách.

(2)

Dodatkový odvod až 30 % ze základní ceny finálního výrobku může Český cenový úřad

uložit též organizací, která k dodávanému finálnímu výrobku nezajištuje nezbytně nutné

množství náhradních dílů. Dodatkový odvod se vypočte nejvýše z množství finálních

výrobků dodávaných v předchozím roce, popřípadě ve dvou letech, kdy byly dodávány,

jde-li o výrobky, které se přestaly vyrábět nebo dovážet.

(3)

Příslušný cenový orgán může uložit dodatkový odvod těch prostředků, které organizace

získala jako důsledek cenových opatření, zejména v případech snížení cen nakupovaných

surovin, materiálů a výrobků nebo povolené odchylky od podstatných kvalitativních

nebo dodacích podmínek dodávaného výrobku, k uplatnění cen rozdílných pro dodavatele

a odběratele a v dalších případech, kdy organizace získá prostředky bez vlastní zásluhy.

(4)

Dodatkový odvod podle odstavce 1 se neukládá za dovážené výrobky a za objem výrobků

dodaných na vývoz.

(5)

Způsob řešení důsledků uplatnění dodatkových odvodů v ukazatelích státních a hospodářských

plánů, ve státním rozpočtu a v rozpočtech národních výborů a v soustavě hmotné zainteresovanosti

organizací určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily na organizaci stejně

jako snížení, popřípadě zvýšení cen.

§ 5

Úlevy z dodatkových odvodů

Český cenový úřad může se souhlasem ministerstva financí České socialistické republiky

k zamezení tvrdosti a nesrovnalostí, popřípadě vyžaduje-li to společenský zájem, povolit

organizacím úlevy z dodatkových odvodů. Žadost musí obsahovat i rozbor finanční situace

organizace.

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.