Zákon 114/1948 Z. z. o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.

Čl. I

Znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů.

§ 1.

(1)

Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním

1.

podniky pro těžení nebo zpracování rašeliny;

2.

podniky pro těžení křemence, křemeliny, mastku, těživce, sádrovce, anhydritu, sklářského

písku, formovacího písku, jakož i ložiska těchto hmot;

3.

podniky pro zpracování nebo opracování kamene, pokud mají alespoň deset brousicích

strojů nebo dvě pily na kámen;

4.

strojní štěrkovny s kapacitou nejméně deset tisíc tun ročně;

5.

podniky pro výrobu chemicko-farmaceutickou nebo farmaceutickou, výrobu léčiv nebo

ser, s výjimkou laboratoří nebo úpraven léčebných a ošetřovacích ústavů, zdravotních

institucí nebo zdravotních ústavů lidové správy, jakož i přípravy léků na lékařský

předpis, pokud nejde o výrobu hromadnou;

6.

podniky pro výrobu lékařských nebo léčebných přístrojů, nástrojů nebo zařízení užívaných

převážně pro léčebné a ošetřovací ústavy, lékařské ordinace;

7.

podniky pro výrobu ampulek;

8.

podniky pro výrobu obvazového zboží nebo lékařské vaty;

9.

podniky pro výrobu mýdla;

10.

podniky, které druhem, způsobem výroby nebo svým rozsahem jsou významné v oboru výroby

kosmetických přípravků nebo výrobků;

11.

affinerie drahých kovů;

12.

podniky pro výrobu radioelektrických zařízení podle zákona ze dne 26. června

1947, č. 128 Sb.

, jímž se upravují živnosti radiotechnická, radiomechanická a obchod s radioelektrickými

zařízeními;

13.

podniky pro broušení křemenných krystalů;

14.

podniky pro výrobu šroubů, nýtů, matic nebo kolejnicových upevňovadel;

15.

podniky pro tovární výrobu drátěných lan;

16.

podniky pro tovární výrobu montovaných a polomontovaných staveb, jejich konstrukcí

nebo dílců;

17.

pily se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm kulatiny při osmihodinovém

provozu;

18.

cihelny s technickým zařízením na roční výrobu alespoň dvou milionů kusů cihlářských

výrobků;

19.

podniky pro výrobu technického porculánu;

20.

podniky pro výrobu nebo úpravu technických plynů;

21.

podniky pro výrobu fotografického materiálu;

22.

koželužny, jirchárny a podniky kožedělné nebo gumárenské, které se zabývají též výrobou

koželužskou nebo jirchářskou;

23.

podniky pro výrobu dřevoviny nebo lepenky;

24.

podniky sklářské se zařízením pro automatickou výrobu nebo nejméně s deseti strojovými

jednotkami na zpracování nebo zušlechťování skla, při čemž se za strojovou jednotku

pokládají i pece všeho druhu;

25.

všechny ostatní podniky, pokud se na ně nevztahují jiné předpisy o znárodnění nebo

o vyloučení ze znárodnění a pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl

kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet

všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných bez ohledu na to, kde pracují nebo

pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.

(2)

U podniků uvedených v odstavci 1, č. 1 až 24 rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1948.

(3)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na

a)

podniky a závody, ktoré sú vo vlastníctve zárobkových a hospodárskych spoločenstiev,

zriadených podľa zákona č. 70/1873 r.z., o zárobkových a hospodárskych spoločenstvách,

na Slovensku vo vlastníctve družstiev zriadených podľa §§ 223 a nasl. zák. čl. XXXVII/1875,

o obchodnom zákone, a sú nimi priamo prevádzané, s výnimkou podnikov a závodov, ktoré

najneskoršie do 31. decembra 1948 určí minister priemyslu po dohode s Ústrednou radou

odborov a Ústrednou radou družstiev,

b)

podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy

a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů, které nejpozději do 31.

prosince 1948 určí vláda na návrh ministra průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení

pověřence průmyslu a obchodu,

c)

podniky a závody, které ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku

též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, vyloučí ze znárodnění, při

čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se

vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu.

(4)

O tom, či sú splnené podmienky pre znárodnenie podľa

čl. I

, rozhoduje minister priemyslu.

§ 2.

(1)

Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného podniku nebo majetku

(

§ 8

), podají ministerstvu průmyslu hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr průmyslu v Úředním

listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti

též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem průmyslu. Hlášení má býti podepsáno

i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník

nebo držitel znárodněného podniku nebo majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.

(2)

Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle

§ 1

i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek za dobu

do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním orgánem.

§ 3.

Splní-li se podmínky pro znárodnění majetku podle

§ 1

po dni 1. ledna 1948, znárodňuje se takový majetek dnem, který určí ministr průmyslu,

na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, a vyhlásí podle

§ 1, odst. 4

; lhůta k podání hlášení podle

§ 2, odst. 1

počíná v těchto případech dnem, kdy se splní podmínky pro znárodnění. Jinak platí

ustanovení

§ 2

přiměřeně.

(Poznámka redakcie: Po dni účinnosti zákona

č. 105/1990 Zb.

sa nepoužije ustanovenie § 3 zákona č. 123/1948 Zb. o znárodnení polygrafických podnikov.)

§ 5.

(1)

Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal vlastník majetku znárodněného

podle

čl. I

po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění nebo zavléci ve svůj

nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.

(2)

Odporovať možno podľa predpisov platného odporovacieho práva do dvoch rokov odo dňa

opatrenia, ktorým sa znárodnený majetok začleňuje, alebo ktorým sa majetok sveruje

do správy.

(3)

Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahovala ustanovení

čl. I

nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují

podle

čl. I

, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li

je ministerstvo průmyslu.

§ 6.

(1)

Za znárodnený majetok podľa

čl. I tohto zákona

prislúcha náhrada; platia o nej ustanovenia

§§ 7 až 11 dekrétu č. 100/1945 Sb.

, v znení predpisov ho meniacich a doplňujúcich, pokiaľ sa ďalej neustanovuje inak.

(2)

Náhrada sa neposkytuje za majetok znárodnený podľa

čl. I

, ktorý ku dňu znárodnenia náležal alebo náleží fyzickým osobám, ktoré boly alebo

budú právoplatne odsúdené súdmi pre zločin alebo prečin spáchaný do dňa znárodnenia

a)

po 5. máji 1945 podľa zákona č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky, v znení predpisov

ho meniacich a doplňujúcich, alebo zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu ľudovodemokratickej

republiky, alebo

b)

podľa

§ 43 dekrétu č. 100/1945 Sb.

, v znení predpisov ho meniacich a doplňujúcich, alebo

c)

podľa zákona

č. 15/1947 Sb.

, o stíhaní čierneho obchodu a podobných machinácií, alebo

d)

podľa zákona

č. 27/1947 Sb.

, o trestnej ochrane vykonávania dvojročného hospodárskeho plánu, alebo

e)

podľa zákona

č. 165/1946 Sb.

, o trestnej ochrane národných podnikov, znárodnených podnikov a podnikov pod národnou

správou.

(3)

V prípadoch, v ktorých sa podľa odseku 2 náhrada za znárodnený majetok neposkytuje,

pripadá suma jej zodpovedajúca Fondu.

§ 7.

Pokiaľ v odbore pôsobnosti ministra priemyslu sa znárodnený majetok podľa

čl. I

nepoužije na zriadenie národného podniku alebo na začlenenie do národného podniku

alebo pokiaľ taký majetok sa nesverí do správy orgánom v odbore tejto pôsobnosti,

môže minister priemyslu taký majetok po dohode s ministrom financií a s iným ministrom

previesť do právomoci tohto ministra, aby o ňom urobil opatrenie vo vlastnom odbore

pôsobnosti, alebo ho môže prenechať komunálnym podnikom alebo za náhradu určenú podľa

§ 6

ho prenechať iným právnickým osobám.

§ 8.

Pre znárodnenie podľa predchádzajúcich ustanovení a pre dôsledky a opatrenia z neho

vyplývajúce platia ustanovenia

§§ 4, 5, 5a

,

37, 38

,

40, 41

a

43 až 47 dekrétu č. 100/1945 Sb.

, v znení predpisov ho meniacich a doplňujúcich.

Čl. II

Změny a doplnění dekretu č. 100/1945 Sb.

Dekret č. 100/1945 Sb. se mění a doplňuje takto

1.

§ 1, odst. 1, č. 1 zní

„1.

Podniky provozované podle obecného horního zákona, podniky a práva na vyhledávání

a dobývání živic, báňská oprávnění podle § 5 obecného horního zákona a práva majitelů

pozemků podle § 1, záhlaví I, částka VII dočasných soudních pravidel z roku 1861,

platných na Slovensku;“.

2.

§ 1, odst. 1, č. 7 zní

„7.

podniky zbrojního průmyslu, které svým výzkumným nebo výrobním zaměřením jsou nositeli

vývoje vojenské výzbroje, podniky výroby výbušnin a jiné podniky zbrojního průmyslu,

které označí ministr průmyslu v dohodě s ministerstvem národní obrany;“.

3.

§ 1, odst. 1, č. 9 zní

„9.

podniky pro těžení magnesitu, asbestu, kaolinu, slídy, živice, žáruvzdorných jílů

nebo vysokohodnotných keramických hlin, ložiska těchto nerostů, jakož i podniky pro

výrobu cementu nebo cementových pojiv;“.

4.

§ 1, odst. 1, č. 13 zní

„13.

podniky, jejichž základním výrobním oborem jest výroba stavební, technické keramiky,

kachlového zboží, porculánu, vápna a těžba vápence s více než 150 zaměstnanci podle

průměru stavů ke dnům 1. července let 1938 až 1940;“.

5.

§ 1, odst. 1, č. 14 zní

„14.

podniky, jejichž základním výrobním oborem jest výroba cihlářského zboží s více než

200 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. července let 1938 až 1940;“.

6.

§ 1, odst. 1, č. 17 zní

„17.

podniky pilařské s více než 150 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. ledna

let 1938 až 1940;“.

7.

V § 1 se vsunuje za odstavec 1 nový odstavec 2 tohoto znění

„(2)

Do rozhodného počtu zaměstnanců se započítávají všechny osoby v podniku podléhajícím

znárodnění zaměstnané nebo činné, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly. U

podniku o více stupních se k počtu zaměstnanců v stupni, který udává převládající

ráz výrobního zaměření, připočítávají osoby činné ve všech ostatních stupních podniku.“.

8.

V § 1 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a 5.

9.

Ustanovení nynějšího § 1, odst. 3, věty druhé se zrušuje.

10.

Nynější § 1, odst. 4, písm. b) a c) zní

„b)

který vláda ve zvlášť odůvodněných případech na návrh ministra průmyslu, na Slovensku

učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, vyjme ze znárodnění. Toto ustanovení

se nevztahuje na podniky a práva odvětví znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 1,

c)

který ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení pověřenců

průmyslu a obchodu a financí, vyloučí ze znárodnění, při čemž vlastníku (provozovateli)

nařídí, aby jej trvale zastavil, protože se vláda usnesla, že jeho další provozování

není ve veřejném zájmu.“.

11.

Nynější § 1, odst. 5 zní

„(5)

Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, vyhlásí s

účinkem doručení v Úředním listě, které podniky byly tímto dekretem znárodněny.“.

12.

§ 2 zní

„Splní-li se podmínky pro znárodnění majetku podle § 1, odst. 1 po dni 27. října 1945,

znárodňuje se takový majetek dnem, který určí ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení

pověřence průmyslu a obchodu, a vyhlásí podle § 1, odst. 5.“.

13.

§ 3 zní

„Právo zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich rozsah v odvětvích

znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 1 až 3, 5, 7, 8, 9, 11, 15, 19 a 27 je vyhrazeno

státu. Na návrh ministra průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu

a obchodu, může vláda toto právo přenésti na kteroukoliv právnickou osobu.“.

14.

§ .4 zní

„(1)

Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.

(2)

Znárodnění se týká

a)

nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a naležišť surovin,

b)

příslušenství podniku počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence, živnostenská

oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky,

hotovosti a pohledávky,

c)

jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím podniku.

(3)

Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen provozu

znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku. Patentů a

zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných

a hotových výrobků, se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli

znárodněného podniku.

(4)

Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3

a)

veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli znárodněného

podniku,

b)

veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným hospodářský celek, i

když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.

(5)

Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti,

společnosti s ručením obmezeným nebo těžařstvu, znárodňuje se veškerý jejich majetek,

jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina

základního kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.

(6)

Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, může vyjmouti

ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich

není nezbytně třeba k provozu národního podniku, a ponechati je dosavadnímu vlastníku,

kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí

ve prospěch národního podniku služebnost nebo užívací právo.

(7)

O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr průmyslu, na Slovensku

po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění

neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve

věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).“.

15.

§ 5, odst. 1 zní

„(1)

Národní podnik (§§ 12 a násl.), do kterého se začleňuje majetková podstata znárodněného

podniku, vstupuje v den jejího převzetí v závazky znárodněného podniku. Do závazků,

podle nichž má majetková podstata nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti

po dni počátku účinnosti tohoto dekretu na třetí osobu, nevstupuje národní podnik,

do kterého byla tato podstata nebo zařízení začleněno. Za závazky znárodněného podniku

se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka, a majetková podstata

znárodněného podniku ani národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními

daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná,

daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani

z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce

z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne

31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných

přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí

vyhláškou v Úředním listě. Začlení-li se majetková podstata do několika národních

podniků, určí ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,

zároveň s opatřením podle § 12, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik.

Ministr průmyslu dále určí v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení

pověřenců průmyslu a obchodu a financí, do kterých závazků patřících k jiným než znárodněným

majetkovým podstatám, začleněným podle § 12, národní podnik vstupuje; za závazky patřící

k podniku nebo závodu, který náleží státu, se nepokládají povinnosti, které vyplývají

z poskytnutí prostředků státem, pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního

majetku.“.

16.

Ustanovení § 5, odst. 3 se zrušuje.

17.

§ 5, odst. 4 se označuje jako odstavec 3 a zní

„(3)

Za závazky znárodněného podniku nebo jiných začleněných majetkových podstat (§ 12)

stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků podle § 5a.“.

18.

Za § 5 se vsunuje nový § 5a tohoto znění

„(1)

Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata ke dni převzetí

předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého

podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících

k tomuto podniku nebo k této podstatě a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským

možnostem národního podniku.

(2)

Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě soudem

stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak,

jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.

(3)

Úprava podle odstavce 1 se provede takto

a)

nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z podstaty

znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty, pokud takovéto nároky

nezanikly znárodněním;

b)

nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na

oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;

c)

ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)] nebudou plně kryty

rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové

podstaty a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny,

se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm.

b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;

d)

závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř

tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky,

které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže

třídy mají mezi sebou stejné pořadí.

(4)

Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce

3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava závazků podle odstavce 3 působí toliko

proti národnímu podniku.

(5)

Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předchozích

odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní

řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.“.

19.

§ 7, odst. 1, písm. c) zní

„c)

osobám fysickým a právnickým, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti,

samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a

obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby

svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty

nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky

ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich

pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci

na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice

nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysickým nebo právnickým osobám, které

strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.“.

20.

§ 7, odst. 2 zní

„(2)

Jde-li o majetek znárodněný podle § 2, neposkytuje se náhrada také za podmínek uvedených

v čl. I, § 6, odst. 2 zákona č. 114/1948 Sb.“.

21.

§ 7, odst. 3 a 4 zní

„(3)

Nedostane-li se za majetek náhrady osobě právnické, přísluší poměrná část náhrady

osobám na ní kapitálově zúčastněným, pokud se na ně nevztahuje ustanovení odstavce

1 nebo 2, zejména pokud jim nelze přičítati činnost a chování dotyčné právnické osoby

nebo zanedbání přiměřené opatrnosti při ustanovení její správy nebo při dozoru na

ni a pokud nejednají přímo nebo nepřímo v zájmu osob, na něž se vztahují ustanovení

odstavce 1 nebo 2; přitom se hledí na účasti, které jsou pod národní správou, jako

by náležely osobám státně spolehlivým.

(4)

Náhrada se neposkytuje za znárodněný majetek ani za účasti na něm, které náležely

v době po 29. září 1938 osobám spadajícím pod ustanovení odstavců 1 nebo 2 nebo 3

a již jim nenáležejí, leč by neposkytnutí náhrady neodpovídalo zásadám slušnosti.“.

22.

§ 7, odst. 5 a 6 zní

„(5)

Vláda může stanoviti, že se určité osobě nebo určitému okruhu osob, na něž se vztahují

ustanovení odstavců 1 až 4, poskytuje zčásti nebo zcela náhrada.

(6)

O tom, zda fysická nebo právnická osoba spadá pod ustanovení odstavců 1 nebo 2 nebo

3, rozhoduje ministr průmyslu v dohodě s věcně příslušným ministrem, na Slovensku

též po slyšení věcně příslušných pověřenců.“.

23.

§ 8, odst. 1 zní

„(1)

Pokud není stanoveno jinak, ani nejde o předlužení ve smyslu § 5a, odst. 1, přísluší

za znárodněný majetek náhrada.“.

24.

§ 8, odst. 2 zní

„(2)

Pro určení náhrady je rozhodný stav znárodněného majetku v den převzetí národním

podnikem a závazků k němu v tento den náležejících. Náhrada se rovná obecné ceně majetku,

vypočtené podle úředních cen ke dni znárodnění, a není-li těchto cen, zjištěné úředním

odhadem, po odečtení závazků. Ministr průmyslu může vydati v dohodě s ministrem financí

směrnice pro stanovení obecné ceny a ocenění závazků pro výpočet náhrady podle tohoto

ustanovení.“.

25.

V § 8 se vsunuje za odstavec 3 nový odstavec 4 tohoto znění

„(4)

V případech zvláštního zřetele hodných může ministr průmyslu v dohodě s ministrem

financí poskytnouti z prostředků Fondu znárodněného hospodářství osobám, které mají

nárok na náhradu, výživné na vrub náhrady.“.

26.

§ 9, odst. 4 zní

„(4)

O použití cenných papírů odpovídajících hodnotě znárodněného majetku, za který se

neposkytuje náhrada osobám uvedeným v § 7, platí ustanovení § 5, odst. 2, č. 2 zákona

ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních

podniků průmyslových a potravinářských.“.

27.

§ 10, odst. 1 zní

„(1)

O náhradě a způsobu placení rozhodne ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí,

na Slovensku také po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí.“.

28.

§ 11, odst. 1 zní

„(1)

Svazkům lidové správy nebo zájmové samosprávy, ústavům a korporacím, sloužícím výhradně

veřejným účelům, jakož i ústavům lidového peněžnictví, které utrpí vážnou ztrátu při

vypořádání svých majetkových zájmů nebo účastí na znárodněných podnicích, může vláda

na návrh ministra průmyslu učiněný v dohodě s věcně příslušnými ministry, na Slovensku

též po slyšení příslušných pověřenců, mimo náhradu poskytnouti přiměřený příspěvek

z prostředků Fondu znárodněného hospodářství (§ 9). Na poskytnutí příspěvku není právní

nárok.“.

29.

§ 12 zní

„(1)

Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat nabytých státem

konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů, které náleží státu, z jiného majetku

státního, jakož i z prostředků Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr průmyslu

v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu

a financí, národní podniky nebo je začlení do národního podniku.

(2)

Ministru průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, přísluší

zříditi odštěpný (vedlejší) závod národního podniku.

(3)

Zřízení národního podniku nebo odštěpného (vedlejšího) závodu se vyhlásí v Úředním

listě.

(4)

Ministr průmyslu může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku také po slyšení

pověřenců průmyslu a obchodu a financí, vyjmouti z národních podniků jednotlivé majetkové

kusy a práva, nepotřebuje-li jich národní podnik nezbytně ke svému provozu, a přenechati

je v dohodě s věcně příslušným ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení,

které tomuto ministru přísluší zřizovati.

(5)

Opatření podle odstavce 1 se činí, jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou podle

dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského

majetku a Fondech národní obnovy, jakož i pokud jde o majetkové podstaty, spravované

podle § 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkověprávních

jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku

vzcházejících, po slyšení předsedy osidlovacího úřadu.

(6)

Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v odstavci 5, určí ministerstvo

průmyslu v dohodě s osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, na Slovensku též po

slyšení pověřenectva průmyslu a obchodu, přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného

majetku.“.

30.

§ 13 zní

„(1)

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Jsou samostatnými

právnickými osobami. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva, s hlediska

daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících a podléhají poplatkové povinnosti

podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky. Od svého zřízení podléhají poplatkovému

ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o

poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17,

odst. 1 téhož zákona.

(2)

Majetek, který stát na národní podnik převede, a závazky, do kterých národní podnik

vstoupí, při jeho zřízení nebo později, se v národním podniku ocení podle čl. 29 a

31 obchodního zákona, na Slovensku podle §§ 26 a 28 zák. čl. XXXVII/1875. Čistá hodnota

majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede při jeho zřízení, tvoří

jeho počáteční kmenové jmění.

(3)

Den, ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající, se vyhlásí podle

§ 12, odst. 3.“.

31.

§ 14 zní

„Podniky a závody, které podléhají znárodnění podle § 4, odst. 5, jednotlivě však

nespadají pod ustanovení § 1, odst. 1 nebo § 4, odst. 4 a nehodí se k začlenění do

některého národního podniku, může vláda na návrh ministra průmyslu, na Slovensku učiněný

po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, přenechati svazkům lidové správy nebo společenstvům

výdělkovým a hospodářským (družstvům) nebo jiným osobám právnickým za náhradu připadající

na takový majetek podle § 8.“.

32.

§ 15, odst. 2 zní

„(2)

Jiné než národní podniky nesmějí užívati označení «národní podnik».“.

33.

§ 17 zní

„(1)

Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv

znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty na navrhovatele s odvoláním

na tento dekret.

(2)

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv znárodněného

podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty na národní podnik v jiných úředních

rejstřících a seznamech (vodní kniha, rejstřík letecký, patentní a pod.).

(3)

Národní podnik nepotřebuje oprávnění, která by jinak byla nutná k provozování činnosti

podle jeho předmětu podnikání [§ 16, odst. 2, písm. c)] podle ustanovení živnostenského

řádu (živnostenského zákona) nebo jiných živnostensko-právních předpisů. Národní podnik

oznámí předmět svého podnikání úřadu (§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z.), který jej vyznačí

ve zvláštním oddílu živnostenského rejstříku. Podrobné předpisy, jakož i v jakém rozsahu

platí pro národní podniky ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) ve

znění předpisů jej měnících a doplňujících, stanoví vláda nařízením.“.

34.

§ 18, odst. 2 zní

„(2)

Národní podniky odvádějí přebytky svých výtěžků Fondu znárodněného hospodářství.“.

35.

§ 19 zní

„K jednotnému řízení národních podniků a podnikatelskému obstarávání jejich společných

záležitostí zřídí vláda na návrh ministra průmyslu podle potřeby celostátní ústřední

orgány. Na Slovensku zřídí vláda na návrh ministra průmyslu, učiněný po slyšení pověřence

průmyslu a obchodu, podle potřeby také oblastní orgány. O těchto orgánech platí přiměřeně

ustanovení §§ 12 až 18 a 20.“.

36.

§ 20, odst. 1 zní

„(1)

Správa národního podniku přísluší představenstvu a řediteli, který mu předsedá. Působnost

představenstva upraví vláda nařízením (§ 33).“.

37.

§ 20, odst. 2, věta prvá zní

„Ředitel vede záležitosti běžného provozu národního podniku.“.

38.

§ 20, odst. 5 zní

„(5)

Není-li ředitele nebo je-li zaneprázdněn, vykonává jeho působnost pod osobní odpovědností

náměstek.“.

39.

§ 21 zní

„(1)

Členy představenstva (náhradníky) národního podniku jsou zástupci (zástupce) zaměstnanců,

zvolení z jejich středu, a osoby jmenované ústředním orgánem, na Slovensku oblastním

orgánem, vyslechnuvším svazky lidové správy a zájmové samosprávy. Volbu a jmenování

členů představenstva potvrzuje ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence

průmyslu a obchodu; potvrzení může býti kdykoliv odvoláno.

(2)

Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu jmenuje a odvolává

vláda na návrh ministra průmyslu, učiněný v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení

Ústřední rady odborů a příslušných zájmových organisací průmyslu, pokud jde o členy

představenstva (náhradníky) oblastního orgánu, též po slyšení pověřence průmyslu a

obchodu.

(3)

Členem představenstva (náhradníkem) národního podniku a ústředního a oblastního orgánu

může býti toliko československý státní občan, pokud vláda nepovolí výjimku. Člen představenstva

musí míti odborné vědomosti a zkušenosti a musí býti mravně, státně a národně spolehlivý

a zachovalý.

(4)

Člen představenstva (náhradník) národního podniku a ústředního (oblastního) orgánu

nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož podnikání jest v rozporu se zájmy národního

podniku nebo jeho ústředního (oblastního) orgánu. Rovněž nesmí vykonávati jinou funkci

nebo činnost, které jsou v rozporu s těmito zájmy.

(5)

Členové představenstva (náhradníci) národního podniku slíbí ústřednímu řediteli,

na Slovensku oblastnímu řediteli, že budou svědomitě plniti svoje povinnosti v souladu

se zájmy státu. Členové představenstva (náhradníci) ústředního (oblastního) orgánu

slíbí totéž ministru průmyslu.“.

40.

§ 22 zní

„(1)

Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra průmyslu

představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů a příslušných zájmových

organisací průmyslu. Na Slovensku jmenuje a odvolává ředitele národního podniku (náměstky)

se schválením ministra průmyslu, který vyslechne pověřence průmyslu a obchodu, představenstvo

oblastního orgánu, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a příslušné

zájmové organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ředitel (náměstek) národního podniku

vzdává své funkce, bere na vědomí ústřední (oblastní) ředitel, čímž se zánik funkce

stává účinným. Jsou-li v národním podniku alespoň tři náměstkové, musí býti jeden

z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

(2)

Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu,

učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, ústředního ředitele a příslušného

orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se oblastní ředitel (náměstek)

vzdává své funkce, bere na vědomí ministr průmyslu po slyšení pověřence průmyslu a

obchodu, čímž se zánik funkce stává účinným.

(3)

Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu,

učiněný po slyšení Ústřední rady odborů a příslušné zájmové organisace průmyslu. Prohlášení,

kterým se ústřední ředitel (náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr průmyslu,

čímž se zánik funkce stává účinným.

(4)

Ředitelem (náměstkem) může býti toliko československý státní občan, který musí míti

odborné vědomosti a zkušenosti a býti mravně, státně a národně spolehlivý a zachovalý.

(5)

Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která

jest v rozporu se zájmy národního podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný

podnik, ani se na něm účastniti.

(6)

Ředitel (náměstek) ústředního (oblastního) orgánu, jakož i ředitel (náměstek) národního

podniku slíbí ministru průmyslu, že bude svědomitě plniti své povinnosti v souladu

se zájmy státu. Na Slovensku slíbí ředitel (náměstek) národního podniku totéž pověřenci

průmyslu a obchodu.

(7)

Dnem slibu se ujímá ředitel (náměstek) své funkce a stává se zaměstnancem ústředního

(oblastního) orgánu nebo národního podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl

odvolán nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku

pracovního poměru za okolností, pro které by bylo jinak lze pracovní poměr zrušiti

předčasně, příslušejí řediteli (náměstku) požitky nejméně po dobu, po kterou by náležely,

kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.

(8)

Na jmenování a odvolání ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy o spolurozhodování

závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování zaměstnanců na pracovní místa,

a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního

poměru.

(9)

Vláda může nařízením upraviti služební, platové a pracovní poměry ústředních a oblastních

ředitelů a jejich náměstků a ředitelů národních podniků a jejich náměstků.

(10)

Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do obchodního (firemního)

rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo poslati

svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv

napsanému znění firmy podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.“.

41.

Za § 22 se vsunují nové §§ 23 až 32 tohoto znění

㤠23.

(1)

Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců

průmyslu a obchodu a financí, může z majetkových podstat národních podniků nebo z

jejich částí zříditi nové národní podniky, nebo začleniti majetkovou podstatu národního

podniku nebo její část do jiného národního podniku.

(2)

Národní podnik, do kterého se začleňuje majetková podstata jiného národního podniku,

vstupuje ke dni převzetí v jeho závazky. Začleňuje-li se majetková podstata do několika

národních podniků, určí ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu

a obchodu, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik, po případě stanoví,

v jakém poměru závazky na něj přecházejí.

(3)

Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, stanoví,

které závazky přecházejí na národní podnik s částí majetkové podstaty národního podniku

do něho začleněnou.

(4)

Národní podnik, jehož majetková podstata byla začleněna do jednoho nebo několika

národních podniků, se zruší dnem, který ministr průmyslu vyhlásí v Úředním listě.

(5)

Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro ústřední a oblastní orgány.

§ 24.

(1)

Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců

průmyslu a obchodu a financí, může zříditi národní podnik z majetkové podstaty podniků,

které patří právnickým osobám, jejichž kapitálovými účastníky jsou výhradně národní

podniky nebo osoby, které jednají z příkazu národních podniků; takové majetkové podstaty

mohou také býti začleněny do národních podniků nebo ústředních nebo oblastních orgánů.

(2)

Národní podnik (ústřední nebo oblastní orgán), do kterého se začleňuje majetková

podstata podniků uvedených v odstavci 1, vstupuje ke dni převzetí v jejich závazky.

Začleňuje-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí ministr průmyslu,

na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, do kterých závazků vstoupí jednotlivý

národní podnik (ústřední nebo oblastní orgán), po případě stanoví, v jakém poměru

závazky na něj přecházejí.

(3)

Ustanovení příslušných předpisů o likvidaci neplatí, začleňuje-li se majetková podstata

podniků podle předcházejících odstavců do národních podniků; právnické osoby, kterým

patřily tyto podniky, zruší ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu

a obchodu vyhláškou v Úředním listě.

§ 25.

Zrušení národního podniku (§ 23) nebo právnické osoby, které patřil podnik uvedený

v § 24, zapíše soud do obchodního (firemního) rejstříku na návrh ministerstva průmyslu.

§ 26.

(1)

Mimo případy uvedené v § 23 zrušuje národní podnik ministr průmyslu v dohodě s ministrem

financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, jde-li o

ústřední orgán, vláda na návrh ministra průmyslu, jde-li o oblastní orgán, vláda na

návrh ministra průmyslu, učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Zrušení

vyhlásí ministr průmyslu v Úředním listě.

(2)

Zrušení podle odstavce 1 zapíše soud do obchodního (firemního) rejstříku na návrh

ministerstva průmyslu.

§ 27.

(1)

Dojde-li ke zrušení národního podniku, jmenuje ústřední představenstvo se schválením

ministra průmyslu uděleným v dohodě s ministrem financí likvidátora; zrušuje-li se

ústřední orgán, jmenuje likvidátora ministr průmyslu, zrušuje-li se oblastní orgán,

ministr průmyslu po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Likvidátora odvolává ústřední

představenstvo se schválením ministra průmyslu, likvidátora ústředního orgánu ministr

průmyslu a likvidátora oblastního orgánu ministr průmyslu po slyšení pověřence průmyslu

a obchodu.

(2)

Ministerstvo průmyslu ohlásí jmenování i odvolání likvidátora k zápisu do obchodního

(firemního) rejstříku.

§ 28.

(1)

Likvidátor zastupuje podstatu likvidujícího národního podniku. Obmezení jeho pravomoci

nemá vůči třetím osobám právního účinku.

(2)

Likvidátor má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati jej v ověřené

formě.

(3)

Likvidátor znamená firmu tak, že ke znění dosavadní firmy, kýmkoliv napsanému nebo

natištěnému, připojí svůj podpis s dodatkem „likvidátor“.

§ 29.

(1)

Likvidátor vede záležitosti likvidujícího národního podniku s péčí řádného hospodáře;

pokud není stanoveno jinak, má práva a povinnosti správy národního podniku.

(2)

Likvidátor osobně odpovídá za plnění svých povinností.

§ 30.

(1)

Likvidátor ukončí běžné obchody národního podniku, splní jeho závazky, vybere jeho

pohledávky a zpeněží jeho ostatní majetek, pokud o něm jinak neustanoví ministr průmyslu

v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu

a financí. K ukončení nevyřízených obchodů může likvidátor uzavříti také nové obchody.

(2)

Likvidátor vyzve věřitele vyhláškou v Úředním listě, aby do 6 měsíců přihlásili své

pohledávky. Částky nepřihlášených, sporných nebo dosud nedospělých pohledávek složí

likvidátor k obchodnímu soudu.

(3)

Likvidační přebytek zrušeného národního podniku odvede likvidátor Fondu znárodněného

hospodářství.

(4)

Po skončení likvidace se odevzdají knihy a spisy zrušeného národního podniku ústřednímu,

na Slovensku oblastnímu orgánu, jde-li o ústřední nebo oblastní orgán, ministerstvu

průmyslu.

(5)

Knihy a spisy zrušeného národního podniku buďtež uloženy na bezpečném místě a uschovány

po deset let od skončení likvidace.

§ 31.

Vláda může podříditi ústřednímu (oblastnímu) orgánu i podniky zřízené podle jiných

právních předpisů. Pokud vláda neupraví nařízením odchylně poměry takových podniků,

platí o nich přiměřeně předpisy, podle kterých byly tyto podniky zřízeny.

§ 32.

Ministr průmyslu může vyjmouti národní podnik z jeho organisace podle tohoto oddílu

a v dohodě s příslušným ministrem odevzdati k opatření podle předpisů, které tomuto

ministru přísluší prováděti. Pokud vláda neupraví nařízením odchylně poměry takového

národního podniku, platí o něm přiměřeně ustanovení tohoto oddílu."

42.

§ 23 se označuje jako § 33 a zní

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a ústředních a oblastních

orgánech, zejména o jejich správě, hospodaření, financování, o použití jejich zisků,

o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva,

o výzkumnictví národních podniků a o působnosti ministerstva průmyslu v poměru k národním

podniků (statut národních podniků).

43.

§ 24 se označuje jako § 34.

44.

§ 25 se označuje jako § 35 a jeho odstavce 2 a 3 zní

„(2)

Pokud tento dekret nestanoví jinak, nesmějí býti zásadně zhoršeny platové a zaopatřovací

podmínky zaměstnanců a poživatelů zaopatřovacích platů znárodněných podniků, kteří

byli v nich zaměstnáni nebo požívali zaopatřovací platy v den převzetí podniku (§

13, odst. 3).

(3)

Vláda upraví nařízením pracovní a platové poměry, jakož i další pensijní zabezpečení

zaměstnanců, kteří do dne převzetí podniku (§ 13, odst. 3) v něm konali službu v pragmatikálním

nebo regulovaném služebním poměru.“.

45.

§ 26 se označuje jako § 36.

46.

§ 27 se označuje jako § 37 a jeho odstavce 1 a 3 zní

„(1)

Dokud nebyl zřízen národní podnik (§ 12), jest ten, komu náležel znárodněný podnik

nebo majetek, u právnických osob a jejich sdružení nebo souborů osob orgán, který

jest povolán je zastupovati, povinen pod osobní odpovědností vésti jeho správu a záležitosti

přiměřeně podle ustanovení tohoto dekretu s péčí řádneho hospodáře. Totéž platí o

národním správci ustanoveném podle dekretu presidenta ze dne 19. května 1945, č. 5

Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní

správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádcu a kolaborantů a některých organisací

a ústavů, na Slovensku podle nařízení slovenské národní rady ze dne 5. června 1945,

č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě.

(3)

Ososby, které jsou podle odstavce 1 povinny vésti prozatimní správu a záležitosti

znárodněného podniku, mají nárok na přiměřenou odměnu z prostředků podniku, jejíž

výši stanoví ministerstvo průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřenectva průmyslu

a obchodu.“.

47.

§§ 28 a 29 se oznečují jako §§ 38 a 39.

48.

§ 30 se označuje jako § 40 a zní

„Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a rejstříku a úřední

úkony, potřebné k provádění tohoto dekretu, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek.

To neplatí o obchodní činnosti, o převodech majetku nebo majetkových práv z národních

podniků na osoby jiné než národní podniky a o bežných obchodech ukončovaných likvidátorem

podle § 30.“.

49.

Za § 40 se vsunuje nový § 41 tohoto znění

„(1)

Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí (§ 13, odst.

3) jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové

a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.

(2)

Znárodněný podnik má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek postavení

poplatníka daně z obratu až do dne, kdy o jeho převzetí bude uveřejněna podle § 12

vyhláška v Úředním listě.“.

50.

Za § 41 se vsunuje nový § 42 tohoto znění

„

(1)

Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou rovnající se úhradě

za konfiskované majetkové podstaty v rozsahu jejich použití podle § 12, která se určí

přiměřeně podle ustanovení § 8, odst. 2.

(2)

Ministr průmyslu může v dohodě s ministrem financí naříditi, aby národní podniky

převedly na Fond znárodněného hospodářství své vázané vklady.

(3)

Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy

a Fondem znárodněného hospodářství."

51.

§§ 31 až 36 se označují jako §§ 43 až 48.

Čl. III

Ustanovení § 4, odst. 6 dekretu č. 100/l945 Sb. ve znění čl. II lze obdobně užíti

i na majetek, na který se vztahuje ustanovení čl. IV zákona ze dne 7. dubna 1948,

č. 79 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti

některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti

a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Jde-li přitom o majetek znárodněný nebo

o takový jiný majetek, k jehož znárodnění nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního

jednání nebo neplatného zásahu z doby nesvobody, hledí se v řízení o náhradě na osoby,

které dosáhly pravomocného výroku podle čl. IV, odst. 1 zákona č. 79/1948 Sb., jako

by jim tento majetek byl znárodněn.

Čl. IV.

§ 1.

Ministr průmyslu se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné

znění dekretu č. 100/1945 Sb., jak vyplývá ze změn a doplňků provedených ustanoveními

čl. II tohoto zákona.

§ 2.

(1)

Ustanovení čl. I a čl. II, č. 13, 31, 32, 38 a 39, č. 40, pokud se jím mění ustanovení

§ 22, odst. 1 až 6 a 8 až 10 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 41 až 43 a 45 až 47 nabývají

účinnosti dnem 1. ledna 1948, ustanovení čl. II, č. 1 až 12, 14 až 30 a 33 až 37,

č. 40, pokud se jím mění ustanovení § 22, odst. 7 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 44 a

48, č. 49, pokud jde o ustanovení § 41, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 50 a 51

dnem 27. října 1945 a ustanovení čl. II, č. 49, pokud jde o ustanovení § 41, odst.

2 dekretu č. 100/1945 Sb., a ustanovení čl. III a IV dnem vyhlášení.

(2)

Tento zákon provede ministr průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.