VYHLÁŠKA 107/1970 Z. z. o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých, tekutých a plynných paliv a elektrické energie
Table of Provisions (6)
Statutory Text (6 Articles)
§ 1
Vyhláška upravuje postup plánovitého určování palivových a energetických základen
pro spotřebiče tuhých, tekutých nebo plynných paliv a elektrické energie (dále jen
spotřebiče). Vztahuje se na
a)
tepelná zařízení pro ústřední vytápění a průmyslové kotle
- spalují-li se v nich tuhá paliva nebo těžký topný olej, jestliže jmenovitý výkon
celkového tepelného zdroje, např. celé kotelny, činí alespoň 600 000 kcal/hod.;
- jde-li o zařízení na spalování plynných paliv, jestliže jmenovitý výkon celkového
tepelného zdroje činí minimálně 300 000 kcal/hod. a převyšuje-li roční spotřeba svítiplynu
nebo koksárenského plynu 120 000 m3 a zemního plynu 60 000 m3;
- jde-li o zařízení na spalování lehkého a středního topného oleje, všechna zařízení
bez ohledu na jejich výkon či roční spotřebu;
b)
ostatní zařízení (technologická zařízení, např. průmyslové pece, sušárenská zařízení,
štěpící stanice apod.);
- spalují-li se v nich tuhá paliva nebo těžký topný olej, jestliže výkon jednotlivých
topenišť činí nejméně 300 000 kcal/hod.;
- jde-li o zařízení na spalování plynných paliv, jestliže výkon jednotlivých topenišť
činí alespoň 150 000 kcal/hod. a převyšuje-li u všech nově připojených spotřebičů
roční spotřeba svítiplynu nebo koksárenského plynu 120 000 m3 a zemního plynu 60 000
m3;
- jde-li o zařízení na spalování lehkého a středního topného oleje, všechna zařízení
bez ohledu na výkon jejich topenišť či roční spotřebu;
c)
zařízení, ve kterých se používá elektrická energie pro přímý ohřev průmyslových pecí
a sušárenských zařízení a u nichž je technická možnost záměny elektřiny jiným druhem
paliva, pokud požadovaný výkon přesahuje 1 000 kVA;
d)
zařízení, ve kterých se tuhá, tekutá nebo plynná paliva zpracovávají jako surovina;
e)
zařízení na spalování benzínu a propan-butanu (zkapalněných topných plynů) bez ohledu
na jejich výkon či roční spotřebu.
§ 2
(1)
Pro každý nově budovaný nebo rekonstruovaný spotřebič, u kterého bude po dokončení
výstavby či rekonstrukce splněna některá z podmínek stanovených v § 1, musí být před
zahájením výstavby nebo rekonstrukce určena palivová nebo energetická základna; určuje
se dohodou mezi investorem (odběratelem) a dodavatelem paliv či energie na základě
vyjádření ústředního orgánu, do jehož oboru působnosti náleží organizace, ve které
bude výstavba nebo rekonstrukce uskutečněna, a to
a)
formou předběžného příslibu, jde-li o etapu prací na přípravné dokumentaci nebo o
akce dosud nezařazené do plánu;
*)
b)
formou dohody o palivové nebo energetické základně, a to v průběhu prací na projektové
dokumentaci, zpravidla před odevzdáním projektu ve stadiu souhrnného projektového
řešení stavby nebo rekonstrukce spotřebiče.
**)
.
(2)
Jde-li o spotřebiče z dovozu, musí být palivová základna podle odstavce 1 písm. a)
nebo b) určena ještě před jejich objednáním.
(3)
Jde-li o spotřebiče podle § 1 pro bytovou výstavbu (vč. podnikové a družstevní) a
občanskou výstavbu, určují palivovou nebo energetickou základnu dodavatelé po předchozím
vyjádření příslušných krajských národních výborů nebo národních výborů řízených přímo
vládou k žádosti investora.
(4)
Jde-li o zemědělské sušárny, určuje palivovou základnu v lehkém topném oleji dodavatel
na návrh ministerstva zemědělství a výživy, a to v rámci celkového objemu tohoto paliva,
který pro tyto účely stanoví ministerstvo plánování.
(5)
Pro určování palivových základen v topných olejích a plynných palivech platí určující
hlediska uvedená v příloze k této vyhlášce (Zásady pro určování palivových a energetických
základen v topných olejích a plynných palivech).
§ 3
Určení palivové nebo energetické základny ve smyslu § 2 obsahuje zejména
a)
název bezprostředně nadřízeného a ústředního orgánu investora (odběratele), název
a sídlo organizace s bližším označením provozní jednotky, ve které budou vybudovány
nebo rekonstruovány spotřebiče, a seznam spotřebičů včetně jejich parametrů s označením,
jde-li o spotřebiče nové nebo rekonstruované;
b)
celkovou roční spotřebu ve skutečných jednotkách včetně jakostních znaků podle platných
ČSN (doplněných na vyžádání odběratele o další, např. u tuhých paliv o spalné teplo,
kvalitativní znaky popelovin a obsah síry) a roční spotřebu v jednotlivých letech
až do plného (plánovaného) využití kapacit spotřebičů. Jde-li o plynná paliva nebo
elektrickou energii, též maximální hodinovou dodávku a roční odběrovou křivku; u elektrické
energie také ostatní náležitosti stanovené zvláštním předpisem;
*)
c)
název, sídlo, popř. bližší označení provozní jednotky dodavatele paliv;
d)
technické podmínky realizace palivové nebo energetické základny;
**)
kapacita zásobníků tekutých paliv a topného plynu propan-butan musí odpovídat minimálně
45denní spotřebě příslušných spotřebičů v období jejich maximálního zatížení, jestliže
se nedohodne investor (odběratel) s dodavatelem jinak.
§ 4
Před uzavřením dohody (nebo vydáním příslibu) o určení palivové nebo energetické základny,
v případech, kdy roční spotřeba při plném využití spotřebičů dosáhne v zařízeních
podle § 1
písm. a)
písm. b) až d)
100 000 tmp
100 000 tmp
tuhých paliv
1 000 tun
7 000 tun
topných olejů
-
7 000 tun
benzínu
1 mil. m3
7 mil. m
3
zemního plynu
2 mil. m3
15 mil. m
3
svítiplynu
2 mil. m3
20 mil. m
3
koksárenského plynu
-
5 000 tun
propan-butanu a zkapalněných topných plynů
-
5 mil. kWh
elektřiny
posoudí určení základny z hlediska perspektivní koncepce komplexního krytí potřeb
národního hospodářství palivy a energií ministerstvo plánování. To platí i v tom případě,
je-li odběratelem a dodavatelem táž organizace a určí si palivovou nebo energetickou
základnu z vlastních zdrojů sama. O posouzení žádá dodavatel v dohodě s odběratelem.
Stanovisko ministerstva plánování je z hlediska uzavírání dohod ve smyslu § 2 pro
odběratele i dodavatele závazné; případné zamítavé stanovisko k návrhu příslibu nebo
dohody projedná ministerstvo plánování předem s ústředním orgánem investora.
§ 5
(1)
Dodavatelé paliv a energie jsou povinni informovat ministerstvo plánování a příslušný
ústřední orgán investora (odběratele) o určení všech palivových a energetických základen
odpovídajících § 1, které s nimi investoři (odběratelé) dohodli při přípravě výstavby
nebo rekonstrukce spotřebiče, dále o jejich realizaci i o jejich změnách. Tato povinnost
se vztahuje i na případy, kdy dodavatelem a odběratelem je táž organizace a určí si
palivovou nebo energetickou základnu z vlastních zdrojů sama.
(2)
Investoři (odběratelé) jsou povinni projednat s dodavatelem paliv nebo energie všechny
skutečnosti ovlivňující určenou palivovou nebo energetickou základnu (např. změnu
množství a druhu paliva či energie, přenesením místa odběru apod.).
§ 6
(1)
Dnem účinnosti této vyhlášky neplatí na území České socialistické republiky vyhláška
Státní plánovací komise č. 92/1967 Sb., o palivových a energetických základnách pro
spotřebiče pevných, tekutých nebo plynných paliv a elektrické energie; rozhodnutí
vydaná podle ní a podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 112/1961 Sb.
a)
zůstávají v platnosti v případech určení palivových a energetických základen v tuhém
a plynném palivu a elektrické energii;
b)
v případech, kdy jde o tekutá paliva, budou tato rozhodnutí v termínu, který určí
ministerstvo plánování, nahrazena v souladu s danými zdroji pro období let 1971 -
1975 dohodami o palivové základně ve smyslu § 1 - 4 nebo zrušena; přitom budou příslušné
orgány přihlížet i k odběrům uskutečňovaným dosud bez určení palivových základen.
Odběry, zahájené před účinností vyhlášky Státní plánovací komise č. 156/1958 Ú. l.,
budou posuzovány jako odběry podle určené palivové základny.
(2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.