3491/1948 Ú. l. I Vyhláška ministerstva financí o úrokových sazbách.

Úrokové sazby pro vklady u peněžních ústavů a u peněžních ústředí a pro zápůjčky (úvěry), poskytnuté těmito ústavy, ústředími, Ústřední národní pojišťovnou, příplatkovými ústavy a pojišťovacími ústavy, provozujícími smluvní pojištění, jakož i jinými věřiteli mimo peněžní a pojišťovací ústavy se upravuji v rozsahu a míře, jak stanoví tato vyhláška.

(1) Úrokové sazby, jakož i poplatky a odměny, stanovené v § 7, jsou, pokud vyhláška jinak nestanoví, pevné, t. j. nesmějí býti ani vyšší ani nižší, nežli stanoví vyhláška.

(2) Smluvený úrok z prodlení smí býti vyšší o 1/3 sazby pro zápůjčky.

(1) Peněžitou částku svěřenou peněžnímu ústavu jest nutno vždy pokládati za vklad, leč by podle povahy věci bylo nepochybno, že jde o zápůjčku (úvěr). Peněžitou částku svěřenou na vkladní knížku nebo na vkladní list jest však nutno pokládati za vklad.

(2) Má-li zápůjčka (úvěr) znaky dvou nebo několika druhů, pro které jsou stanoveny rozličné sazby, platí sazba stanovená pro druh, který v zápůjčce (úvěru) převládá.

(3) Kreditním účtem žirovým se rozumí vklad v běžném účte, pro který jest stanovena sazba ½% (tab. 2, pol. A/1); kreditním účtem vkladovým se rozumí vklad v běžném účte, který se úročí sazbou 1% (tab. 2, pol. A/1).

(1) V úrokových sazbách pro vklady jest vyjádřen celoroční úrok účtovaný pozadu v období podle obchodních zvyklosti; u ústavů, u kterých se připisují úroky podle obchodních zvyklostí jen ke konci roku, lze úrok účtovati jako při úrokování pololetním.

(2) Úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry) vyjadřují rovněž celoroční úrok. U dlouhodobých zápůjček, u nichž byl sjednán pevný plán o splácení (anuitní zápůjčky), rozumějí se sazby při úrokování předem; jinak platí o tom, jak se má úrok účtovati (předem či posadu) a ve kterých obdobích, obchodní zvyklosti.

(3) Za dlouhodobou zápůjčku (úvěr) jest nutno pokládati každou zápůjčku (anuitní, investiční i jinou), byla-li uzavřena, na dobu alespoň 10 roků; výminka předčasné výpovědi nezbavuje dlouhodobou zápůjčku povahy dlouhodobosti.

Úrokování vkladů počíná prvním pracovním dnem po uložení a běží až do dne výplaty.

(1) Úroky smějí býti počítány jen z těch částek zápůjčky (úvěru), které byly skutečně vyplaceny.

(2) Peněžní ústav je povinen odváděti do státní pokladny část úroků ze zápůjček (úvěrů), za které převzal stát záruka, stanoví-li tak ministr financí. Při zápůjčkách zaručených státem ode dne počátku účinnosti této vyhlášky musí býti tato povinnost vyznačena již v listině nebo v doložce o převzetí státní záruky. Toto ustanovení neplatí pro zápůjčky podle zákona se dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavebná obnově, ve znění zákona ze dne 12. června 1947, č. 115 Sb., a podle zákona ze dne 7. března 1947, č. 41 Sb., o státní podpoře na obytné stavby.

Kromě stanoveného úroku účtuje peněžní ústav ještě tyto poplatky, náhrady a odměny

I. a) u kreditních účtů žirových (§ 8, odst. 3) poplatek za správu úctu ve výši ½ ‰ pololetně se strany „má dáti“; činí-li trvalý zůstatek na úctě aspoň 500.000.— Kčs během celého pololetí, poplatek ve výši ¼ ‰;

b) u kreditních účtů vkladových (§ 3, odst. 3) poplatek za správu účtu ve výši 1 ‰ pololetně z větší strany účtu bez převodu zůstatku.

II. u zápůjček (úvěrů)

a) provozních v běžném úctě poplatek za správu účtu ve výši ½ ‰ pololetně z obratu do 10 milionů Kčs a 1/4 ‰ z částky tuto hranici přesahující, při čemž za základ bude vzat obrat z větší strany účtu bez převodu zůstatku; změní-li se během období povaha účtu, počítá se poplatek za správu debetního účtu za dobu, v níž účet vykazuje saldo debetní, a poplatek za správu účtu kreditního za dobu, po niž účet vykazuje saldo kreditní;

b) provozních v běžném úctě dále poplatek ve výši ½ % čtvrtletně jakožto poplatek za správu a kontrolu jistot daných za úvěr; tento poplatek se nepočítá, je-li dlužníkem státní, národní nebo komunální podnik nebo družstvo;

c) investiční poplatek ve výši ¼ % čtvrtletně jakožto poplatek za správu a kontrolu jistot daných za úvěr; tento poplatek se nepočítá, je-li dlužníkem státní, národní nebo komunální podnik nebo družstvo;

d) dlouhodobých (§ 4, odst. 3) poplatek 1% z částky, poskytnuté zápůjčkou. Tento poplatek smí býti požadován pouze jednou provždy, a nebyl-li již při uzavření zápůjčky vymíněn, nesmí býti požadován dodatečně, a to ani při změně osoby dlužníka.

III. Náhrady a odměny, zejména poštovné, odměnu inkasní a domicilační, odměnu za mimořádné výkony, jako za odhady při zápůjčkách (úvěrech) hypotečních, kauční hypotekou zajištěných nebo stavebních, za intervence spojené se zprostředkováním obchodů se zbožím a obchodů kompenzačních, s devisovými opatřeními, dovozními a vývozními povoleními a odměna z úvěrů garančních v záručních listech i cenných papírech, náhrada hotových výloh vlastních i cizích, pokud tyto výlohy byly odůvodněny a pokud jsou účtovány v přiměřené výši.

(1) Úprava úrokových sazeb podle této vyhlášky se nevztahuje na sazby Národní banky Československé ani na sazby z úvěrů emisních a z úvěrů poskytovaných státu.

(2) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na vklady státu u Poštovní spořitelny, dále na vklady v cizí měně na běžný účet ani na úvěry eskontní a v běžném úctě v cizí měně; nevztahují se ani na úvěry poskytnuté v měně československé do ciziny.

(3) Ustanovení této vyhlášky se dále nevztahují na sazby z krátkodobých úvěrů poskytovaných z likviditní reservy Poštovní spořitelnou jako celostátním peněžním ústředím bankám národním podnikům.

Každý peněžní ústav jest povinen ve svém závodě vyhlásiti vývěskou na pokladní přepážce úrokové sazby, za kterých přijímá vklady, a požádá-li o to zákazník, předložiti mu k nahlédnutí úplné znění této vyhlášky.

(1) Úroková sazba pro zápůjčky v tabulce 4 platí i pro všechny jiné smluvně zúročitelné pohledávky peněžité z poskytnutého úvěru (na př. nedoplatek trhové ceny, úvěr vzešlý z dodávky zboží nebo z vykonaného díla), vyjma úvěry emisní.

Úrokové sazby v této tabulce uvedené neplatí však, je-li věřitelem

a) Státní zástavní a půjčovní úřad, po případě zastavárna vůbec;

b) kupec podle všeobecného obchodního zákoníku za předpokladu, že vyhovuje této podmínce i dlužník; není-li dlužník kupcem, nemusí se věřitel, který jest kupcem, říditi touto sazbou, vznikl-li úvěr ze smlouvy kupní nebo dodávací nebo ze smlouvy o dílo.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na zápůjčky, ať zní na měnu československou nebo cizí; nevztahuje se však na zápůjčky (úvěry) poskytnuté do ciziny.

(3) Ustanovení § 7, č. III se vztahuje i na zápůjčky v tabulce 4, pokud se týká náhrady hotových výloh.

(1) Úprava úrokových sazeb podle této vyhlášky se vztahuje také na vklady uložené a na zápůjčky (úvěry) poskytnuté před 1. lednem 1949. Úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry) nabudou účinnosti

a) platí-li se úroky předem, od první platby úroků splatné po 31. prosinci 1948;

b) platí-li se úroky pozadu, pouze pokud jde o část úrokové platby připadající na dobu po 1. lednu 1949.

(2) Byla-li před 1. lednem 1949 uzavřena zápůjčka anuitní (§ 4, odst. 2), je dlužník povinen platiti nadále jen částku, která se rovná smluvené splátce na jistinu a úroku podle příslušné sazby.

(1) Ustanovení stanov a jednacích řádů peněžních ústavů, jakož i jiné předpisy vydané pro ně, pozbývají platnosti, pokud se nesrovnávají s ustanoveními této vyhlášky.

(2) Úmluvy sjednané před 1. lednem 1949, pokud se nesrovnávají s ustanoveními této vyhlášky, jsou neplatné; rovněž jsou neplatné úmluvy sjednané po 31. prosinci 1948, které příjemce vkladu nebo dlužníka zavazují poskytovati na úroku a případném vedlejším plnění více nebo méně, než jest podle této vyhlášky přípustné.

Jednání, příčící se ustanovením této vyhlášky, trestají se podle § 58 zákona ze dne 20. července 1948, č. 181 Sb., o organisaci peněžnictví.

Předpisy odporující ustanovením této vyhlášky jsou ode dne její účinnosti neplatné, po případě se stávají nepouživatelnými.

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na vklady vázané podle § 7, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny, ani na zápůjčky (úvěry) z nich podle zvláštních předpisů peněžními ústavy poskytované.

(2) Ustanovení této vyhlášky se dále nevztahují na vklady Likvidačního fondu měnového u peněžních ústavů podle § 3, odst. 3 zákona ze dne 2. července 1947, č. 141 Sb., o Likvidačním fondu měnovém.

Tato vyhláška se vztahuje na celé státní území a nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.

A. Úrokové sazby

pro peněžní (pojišťovací) ústavy a peněžní ústředí.

U všech peněžních ústavů2%.

Pro vklady uloženépol.u peněž. ústavůu lid. pen. ústředíu Poštovní spořitelny jako celostátního pen. ústředí123jinými než níže uvedenými vkladateliAa) ½% b) 1%——stavy lidového peněžnictvíB—a) 2% b) 21/2%—lidovými peněžními ústředímiC——a) 2% b) 21/2%bankami-národními podniky, Ústřední národní pojišťovnou a příplatkovými ústavy, jakož i pojišťovacími ústavy, provozujícími smluvní pojištěníD——a) 2% b) 21/2%

Poznámky k tab. 2

1. Sazba uvedená v položce A/1a) platí pro kreditní účty žirové, sazba uvedená v položce A/1b) pro kreditní účty vkladové (§ 3, odst. 3).

2. Sazby stanovené v pol. B platí též pro vklady uložené ústavy lidového peněžnictví u okresní spořitelny a záložny. Z celkového vklady zúročí se sazbou 2% jen prostředky, které budou stanoveny jako likviditní reserva.

3. K sazbám stanoveným v pol. C: Jaká část z úhrnu vkladů lidových peněžních ústředí u Poštovní spořitelny jako celostátního peněžního ústředí se úročí jednou z těchto dvou sazeb, stanoví se v rámci příslušných směrnic Národní banky Československé.

4. Jakým způsobem a v jakém rozashu mohou vkladatelé, mající uloženy vklady, pro které platí sazba 2½ %, uvedená v pol. B, C a D, těmito vklady disponovati, bude upraveno zvláštními směrnicemi.

Pro zápůjčky (úvěry)pol.sazbaprovozní v běžném účtěA4%v běžném účtě na investice a dlouhodobé hypotečníB31%v běžném účtě poskytované Poštovní spořitelnou jako celostátním peněžním ústředím lidovým peněžním ústředím a peněžním a pojišťovacím ústavům a lidovými peněžními ústředími ústavům lidového peněžnictvíC21%podle zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zák. č. 115/1947 Sb. o stavební obnověD3%a)investiční se státní zárukou přídělcům z Fondu národní obnovyb)provozní se zárukou Národního pozemkového fonduc)pro obyvatele krajů poškozených válkou v zemích českých se státní zárukoud)podle zák. č. 41/1947 Sb. o státní podpoře na obytné stavbyE31%e)živnostníkům a obchodníkům podle vyhlášky ministrů financí, vnitřního obchodu a průmyslu č. 946/1948 Úř. listuf)novomanželům podle zák. č. 56/1948 Sb.zemědělcům podle zák. č. 43/1948 Sb.krátkodobéF31%dlouhodobéG3%

Poznámky k tab. 3

1. Při úvěrech podle pol. C nesmějí peněžní ústředí počítati poplatky za správu účtu ani poplatek za správu a kontrolu jistot [§ 7, č. II, písm. a) a b)].

2. Sazba uvedená v pol. C platí též pro zápůjčky (úvěry) okresních spořitelen a záložen jejich členským ústavům lidového peněžnictví.

3. Sazby stanovené v této tabulce platí také pro zápůjčky (úvěry), které byly poskytnuty do vydání této vyhlášky pojišťovacími ústavy, provozujícími veřejnoprávní nebo smluvní pojištění.

B. Úrokové sazby

pro jiné dlužníky a věřitele nežli peněžní a pojišťovací ústavy.

Pro zápůjčkyaž 4%.

Poznámka k tab. 4

Sazba 4% v této tabulce je sazbou maximální.