44/2004 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii
Table of Provisions (3,163)
Statutory Text (3,163 Articles)
1. Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny.
2. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, jež si toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu tvoří nedílnou součást této smlouvy.
3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Unie se vztahují i na tuto smlouvu.
Soudní dvůr zřízený článkem 4 Smlouvy se ustaví a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Smlouvy a tohoto statutu.
Prostory a budovy Společenství jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky Společenství se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora.
Nizozemské Antily se připojují na seznam uvedený v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. „Protokol o zboží pocházejícím a dováženém z určitých zemí, které v některém členském státě podléhá zvláštnímu dovoznímu režimu“ se na tuto zemi nadále nevztahuje.
Pro vztahy mezi touto zemí na jedné straně a členskými státy a zámořskými územími na straně druhé se na Nizozemské Antily vztahuje úprava, která při vstupu této dohody v platnost vyplývá z uplatňování Smlouvy a která bude z jejího uplatňování následně vyplývat pro ostatní přidružené zámořské země a území.
Tento protokol se vztahuje na ropné produkty čísel 27.10, 27.11, 27.12, ex 27.13 (parafin, petrolejový vosk nebo petrolejová živice, parafinové zbytky) a 27.14 bruselské nomenklatury, pokud jsou dováženy ke spotřebě v členských státech.
Soudní dvůr zřízený článkem 3 Smlouvy se ustaví a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Smlouvy a tohoto statutu.
Prostory a budovy Společenství jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, zabrání, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky Společenství se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora.
Prostory a budovy Společenství jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnení. Majetek a pohledávky Společenství se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora.
Článek 78 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Správní výdaje Společenství zahrnují výdaje Vysokého úřadu, včetně výdajů na činnost Poradního výboru, a výdaje Soudního dvora, Shromáždění a Rady.
10. Z konečného schválení správního rozpočtu vyplývá pro Vysoký úřad oprávnění a povinnost vybírat částku odpovídající příjmům podle článku 49.“
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých správních výdajů. Vysoký úřad shrne tyto odhady do předběžného návrhu správního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Vysoký úřad předloží předběžný návrh správního rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Vysoký úřad, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh správního rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh správního rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit návrh správního rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh správního rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je správní rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh správního rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění správní rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh správního rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu správního rozpočtu s Vysokým úřadem, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, může Rada kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním nebo rozhodnout stejnou většinou o kterémkoli pozměňovacím návrhu Shromáždění. Návrh správního rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu správního rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh správního rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu správního rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí správní rozpočet. Jestliže v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Shromáždění, že správní rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro politiku konjunktury a Výborem pro rozpočtovou politiku stanoví Vysoký úřad tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž by byl dotčen čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu správního rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud v mimořádných případech Shromáždění, Rada nebo Vysoký úřad usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež rozhoduje většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
9. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.
V článku 7 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Audit provádí Účetní dvůr v rámci pravomocí, které mu svěřuje tato smlouva.“
V čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci protokolu se doplňuje nová věta, která zní
„Rada guvernérů může jednomyslným rozhodnutím na návrh správní rady změnit definici zúčtovací jednotky.“
Bez ohledu na článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství, jakékoli jiné ustanovení této smlouvy nebo Smlouvy o Evropské unii, jakékoli opatření vydané v rámci těchto smluv nebo jakoukoli mezinárodní dohodu uzavřenou Společenstvím nebo Společenstvím a členskými státy s jednou nebo několika třetími zeměmi je Spojené království oprávněno provádět na svých hranicích s jinými členskými státy kontroly osob, které chtějí vstoupit do Spojeného království, pokud to považují za nezbytné
a) k ověření práva na vstup do Spojeného království občanů států, které jsou stranami Dohody o evropském hospodářském prostoru, a osob na nich závislých, které požívají práv udělených právem Společenství, jakož i občanů jiných států, jimž taková práva náleží podle dohody, kterou je Spojené království vázáno; a
b) k rozhodnutí, zda jiným osobám povolení ke vstupu do Spojeného království bude vydáno či nikoli.
Článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiná ustanovení zmíněné smlouvy nebo Smlouvy o Evropské unii nebo opatření přijatá v rámci těchto smluv se v žádném případě nedotýkají práva Spojeného království takové kontroly zavést a provádět. Uvádí-li se v tomto článku Spojené království, rozumí se tím i území, za jejichž zahraniční vztahy převzalo odpovědnost Spojené království.
Zastupitelé zastupující ve Shromáždění lid členských států sdružených ve Společenství jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách.
V článku 79 druhém pododstavci písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Tato smlouva se nevztahuje na Grónsko.“
1. Zacházení s dovozem produktů, které podléhají společné organizaci trhu s produkty rybolovu a které pocházejí z Grónska, zahrnuje, při dodržování mechanismů společné organizace trhu, osvobození od cel a poplatků s rovnocenným účinkem a nepřítomnost množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, jsou-li možnosti přístupu do grónských zón rybolovu, které jsou Společenství zaručeny na základě dohody mezi Společenstvím a příslušným orgánem Grónska, pro Společenství uspokojivé.
2. Veškerá opatření týkající se úpravy dovozu těchto produktů, včetně opatření týkajících se přijímání uvedených opatření, se přijímají postupem podle článku 43 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství.
1. Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se mohou stát členy Evropského společenství uhlí a oceli tím, že za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupí ke smlouvě o založení tohoto Společenství, jak byla změněna nebo doplněna.
2. Podmínky přistoupení a úpravy Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k tomuto rozhodnutí. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského společenství uhlí a oceli tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.
3. Ustanovení Smlouvy uvedené v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na toto rozhodnutí.
1. Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se stávají členy Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii a smluvními stranami smluv o založení těchto Společenství, jak byly změněny nebo doplněny.
2. Podmínky přijetí a úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii tvoří nedílnou součást této smlouvy.
3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství stanovené těmito smlouvami se vztahují i na tuto smlouvu.
Dokud dánská vláda neučiní prohlášení uvedená v článcích 25, 26 a 27 aktu o přistoupení, nejdéle však do 31. prosince 1975, není vyžadována žádná změna celního režimu vztahujícího se ke dni přistoupení na dovoz zboží, které pochází nebo je dováženo z Faerských ostrovů do jiných oblastí Dánska.
Zboží dovážené z Faerských ostrovů do jiných oblastí Dánska za využití uvedeného režimu nelze považovat za zboží ve volném oběhu v tomto státě ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud je zpětně vyvezeno do jiného členského státu.
1. Právní úprava Společenství v oblasti cel a množstevních omezení, zejména úprava uvedená v aktu o přistoupení, se vztahuje na britské Normanské ostrovy a ostrov Man za stejných podmínek jako na Spojené království. Zejména cla a poplatky s rovnocenným účinkem mezi těmito územími a Společenstvím v původním složení a mezi těmito územími a novými členskými státy jsou postupně snižovány podle časového rozvrhu uvedeného v článcích 32 a 36 aktu o přistoupení. Společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO jsou použitelné postupně podle časového rozvrhu uvedeného v článcích 39 a 59 aktu o přistoupení a s přihlédnutím k článkům 109, 110 a 119 tohoto aktu.
2. U zemědělských produktů a produktů vzniklých jejich zpracováním, na něž se vztahuje zvláštní obchodní režim, se použijí vůči třetím zemím poplatky a další opatření při dovozu stanovená právními předpisy Společenství a použitelná Spojeným královstvím.
Stejně tak jsou použitelné právní předpisy Společenství, zejména ty, jež jsou uvedeny v aktu o přistoupení, které jsou nezbytné k zajištění volného pohybu zboží a k dodržování obvyklých podmínek hospodářské soutěže při obchodu s těmito produkty.
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí podmínky, za nichž se předchozí pododstavce použijí na těchto územích.
Dánsko je oprávněno zachovat vnitrostátní právní předpisy, podle nichž se vyžaduje pobyt v Grónsku po dobu šesti měsíců, aby bylo možné získat oprávnění pro přístup k některým obchodním činnostem v této oblasti.
Rada může postupem podle článku 57 Smlouvy o EHS rozhodnout o liberalizaci tohoto systému.
Irsko je oprávněno zachovat do 1. ledna 1985 režim vztahující se na montáž a dovoz motorových vozidel (dále jen „Scheme“), prováděný podle „Motor Vehicles (Registration of Importers) Act, 1968“ (dále jen „Act“).
1. Spojené království je oprávněno na přechodnou dobu dovážet určitá množství másla a sýrů z Nového Zélandu, a to za níže uvedených podmínek.
2. Množství uvedená v odstavci 1 činí
a) pro máslo v prvních pěti letech
1973165 811 tun1974158 902 tun1975151 994 tun1976145 085 tun1977138 176 tun
b) pro sýr
197368 580 tun197460 960 tun197545 720 tun197630 480 tun197715 240 tun
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou provést úpravy těchto množství másla a sýrů, pokud zůstane zajištěno množství vyjádřené v mléčném ekvivalentu, které odpovídá součtu objemů pro oba výrobky v daném roce.
3. Množství másla a sýrů uvedená v odstavci 2 se dovážejí do Spojeného království za cenu CIF, jejíž dodržování musí být Novým Zélandem zaručeno. Tato cena je stanovena na úrovni umožňující Novému Zélandu dosáhnout ceny, která odpovídá ceně, jíž tato země v průměru dosahovala na trhu Spojeného království v průběhu let 1969, 1970, 1971 a 1972.
4. Výrobky dovážené do Spojeného království podle tohoto protokolu se nemohou stát předmětem obchodu uvnitř Společenství nebo předmětem zpětného vývozu do třetích zemí.
V čl. 299 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství se písmeno b) nahrazuje tímto
„b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Akrotiri a Dhekelia na Kypru, s výjimkou rozsahu nezbytného k zajištění provedení úpravy stanovené v Protokolu o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, přiloženého k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky k Evropské unii, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném protokolu.“
S výhradou článku 3 se Spojené království a Irsko nepodílejí na přijímání opatření Rady, která jsou navrhována podle hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství. Odchylně od čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2. K rozhodnutím Rady, která musí být přijata jednomyslně, je nutný souhlas všech členů Rady s výjimkou zástupců vlád Spojeného království a Irska.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Dánsku zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Dánsko Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. Dánsko zpřístupní Společenství informace v těchto oblastech
– DOR Reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený organickým chladivém;
– DT-350, DK-400 Těžkovodní reaktory s tlakovou nádobou;
– vysokoteplotní plynová smyčka;
– měřicí systém a zvláštní elektronické zařízení;
– spolehlivost;
– jaderná fyzika, dynamika reaktorů a přenos tepla;
– zkoušky materiálu a vnitřní vybavení reaktoru.
4. Dánsko se zavazuje zpřístupňovat Společenství, zejména v průběhu návštěv pracovníků Společenství nebo členských států ve výzkumném středisku v Riso, veškeré doplňkové informace k předávaným zprávám, za podmínek, jež budou stanoveny v jednotlivých případech vzájemnou dohodou.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Irsku zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Irsko Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. Tyto informace se týkají zejména výzkumu k vývoji energetických reaktorů a prací o radioizotopech a o jejich použití v lékařství, včetně otázek týkajících se radiační ochrany.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Spojenému království zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Spojené království Evropskému společenství pro atomovou energii stejný objem poznatků v níže uvedených oblastech. Podrobný výklad těchto poznatků bude uveden v dokumentu, který bude předán Komisi. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. S přihlédnutím ke zvláštnímu zájmu Společenství o některé oblasti klade Spojené království zvláštní důraz na předávání poznatků v těchto oblastech
– výzkum a vývoj rychlých reaktorů (včetně jejich bezpečnosti);
– základní výzkum (použitelný pro jednotlivé řady reaktorů);
– bezpečnost reaktorů jiných než rychlých;
– metalurgie, oceli, slitiny zirkonia a betonů;
– slučitelnost strukturálních materiálů;
– experimentální výroba paliva;
– termohydrodynamika;
– měřicí systém.
1. Řecká republika se může stát členem Evropského společenství uhlí a oceli tím, že za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupí ke smlouvě o založení tohoto Společenství, jak byla změněna nebo doplněna.
2. Podmínky přistoupení a úpravy Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k tomuto rozhodnutí. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského společenství uhlí a oceli tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.
3. Ustanovení Smlouvy uvedené v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na toto rozhodnutí.
1. Řecká republika se stává členem Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii a smluvní stranou smluv o založení těchto Společenství, jak byly změněny nebo doplněny.
2. Podmínky přijetí a úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii tvoří nedílnou součást této smlouvy.
3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství stanovené těmito smlouvami se vztahují i na tuto smlouvu.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Řecké republice zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, která je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Řecká republika Evropskému společenství pro atomovou energii poznatky určené k šíření jen v omezeném rozsahu, získané v oblasti jaderné energie v Řecku, pokud se nejedná o přísně obchodní použití. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. Tyto informace se hlavně týkají
– studií o použití radioizotopů v následujících oblastech: lékařství, zemědělství, entomologie, ochrana životního prostředí,
– použití jaderné technologie v archeometrii,
– vývoje elektronických lékařských přístrojů,
– vývoje metod hledání radioaktivních rud.
1. Španělské království a Portugalská republika se mohou stát členy Evropského společenství uhlí a oceli tím, že za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupí ke smlouvě o založení tohoto Společenství, jak byla změněna nebo doplněna.
2. Podmínky přistoupení a úpravy Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, jež toto přistoupení vyžaduje, jsou uvedeny v aktu připojeném k tomuto rozhodnutí. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského společenství uhlí a oceli tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.
3. Ustanovení smlouvy uvedené v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na toto rozhodnutí.
1. Španělské království a Portugalská republika se stávají členy Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii a smluvními stranami smluv o založení těchto Společenství, jak byly změněny nebo doplněny.
2. Podmínky přijetí a úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii tvoří nedílnou součást této smlouvy.
3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na tuto smlouvu.
1. Výrobky pocházející z Kanárských ostrovů nebo z Ceuty a Melilly a výrobky pocházející ze třetích zemí, které byly na Kanárské ostrovy nebo do Ceuty a Melilly dovezeny v rámci režimů, které se na ně vztahují na uvedených územích, nejsou při jejich propuštění do volného oběhu na celním území Společenství považovány za zboží splňující podmínky článků 9 a 10 Smlouvy o EHS ani za zboží ve volném oběhu podle Smlouvy o ESUO.
2. Celní území Společenství nezahrnuje Kanárské ostrovy a Ceutu a Melillu.
3. Není-li v tomto protokolu stanoveno jinak, použijí se na obchod mezi celním územím Společenství na jedné straně a Kanárskými ostrovy a Ceutou a Melillou na straně druhé akty orgánů Společenství v oblasti celních předpisů týkajících se vnějších obchodních vztahů za stejných podmínek.
4. Není-li v tomto protokolu stanoveno jinak, nevztahují se všeobecné nebo smluvní akty orgánů Společenství týkající se společné obchodní politiky, přímo spojené s dovozem nebo vývozem zboží, na Kanárské ostrovy a Ceutu a Melillu.
5. Není-li v aktu o přistoupení včetně tohoto protokolu stanoveno jinak, uplatňuje Společenství v obchodu s Kanárskými ostrovy a s Ceutou a Melillou na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS všeobecný režim, který uplatňuje ve svých vnějších obchodních vztazích.
1. Pouze pro produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS a s výhradou ustanovení tohoto protokolu uplatňují Španělsko a Portugalsko ve svých obchodních vztazích zacházení dohodnuté mezi každým z nich na jedné straně a Společenstvím ve stávajícím složení na straně druhé, jak je vymezeno v kapitole I oddílu II a v kapitole I oddílu III čtvrté části aktu o přistoupení.
2. Španělské království uplatňuje pro výrobky pocházející z Portugalska uvedené v kapitolách 25 až 99 společného celního sazebníku, s výjimkou výrobků uvedených v nařízeních (EHS) č. 2783/75, (EHS) č. 3033/80 a (EHS) č. 3035/80, stejný režim, jaký uplatňuje Společenství ve stávajícím složení vůči Portugalsku, zejména pokud jde o odstranění cel a poplatků s rovnocenným účinkem a množstevních omezení dovozu a vývozu a opatření s rovnocenným účinkem, pokud jde o zboží uvedené ve Smlouvě o EHS a splňující v Portugalsku podmínky článků 9 a 10 uvedené smlouvy nebo o zboží uvedené ve Smlouvě o ESUO, které je v souladu s uvedenou smlouvou v Portugalsku ve volném oběhu.
Portugalská republika uplatňuje pro výrobky pocházející ze Španělska uvedené v kapitolách 25 až 99 společného celního sazebníku, s výjimkou výrobků uvedených v nařízeních (EHS) č. 2783/75, (EHS) č. 3033/80 a (EHS) č. 3035/80, stejný režim jako vůči Společenství ve stávajícím složení.
3. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme do 1. března 1986 pravidla původu zboží, která se vztahují na obchod mezi Španělskem a Portugalskem.
Majíc na vědomí připravenost Unie poskytovat přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství úsilí Litvy při vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu a vyzdvihujíc tento výraz solidarity, zavazuje se Litva uzavřít blok 1 Jaderné elektrárny Ignalina před rokem 2005 a blok 2 této elektrárny nejpozději do 31. prosince 2009 a následně je vyřadit z provozu.
Pravidla a právní úprava Společenství pro pozemní průjezd osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace, a zejména nařízení Rady, kterým se zřizuje zvláštní zjednodušený tranzitní doklad (ZTD) a zjednodušený doklad pro tranzit po železnici (ZDTŽ) a kterým se mění Společné konzulární instrukce a Společná příručka, samy o sobě neodkládají plnou účast Litvy na schengenském acquis, včetně odstranění kontrol na vnitřních hranicích, ani jí nekladou překážky.
Za podmínek stanovených v článcích 2, 3 a 4 kontroluje Španělské království až do 31. prosince 1989 vývoz výrobků uvedených v seznamu v příloze A do stávajících členských států, a to na základě množství uvedených v daném seznamu.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Španělskému království zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, které je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Španělské království Evropskému společenství pro atomovou energii poznatky určené k šíření jen v omezeném rozsahu, získané v oblasti jaderné energie ve Španělsku, pokud se nejedná o přísně obchodní použití. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. Tyto poznatky se hlavně týkají
– jaderné fyziky (nízkých a vysokých energií),
– radiační ochrany,
– použití izotopů, zejména stabilních izotopů,
– výzkumných reaktorů a příslušných paliv,
– výzkumu v oblasti palivového cyklu (především těžba a zpracování chudých uranových rud; optimalizace palivových článků pro energetické reaktory).
1. Za podmínek stanovených v článcích 2, 3 a 4 kontroluje Portugalská republika vývoz výrobků uvedených v seznamu v příloze A do stávajících členských států Společenství až do 31. prosince 1988 a do Španělska až do 31. prosince 1989, a to na základě množství uvedených v daném seznamu.
2. Na žádost některého stávajícího členského státu, který se domnívá, že k jej k tomu opravňuje situace, prodlouží Komise o rok použití odstavce 1 na základě množství uvedených pro rok 1989 ve stejném seznamu.
3. Zpětný dovoz textilních výrobků po zušlechťovacím styku v Portugalsku do stávajících členských států, které se uskutečňují za podmínek a na základě množství stanovených v příloze B, se nepřičítá k množstvím uvedeným v odstavci 1.
Režim stanovený v následujících článcích se vztahuje na montáž a dovoz motorových vozidel s jakýmkoli motorem pro přepravu osob nebo zboží.
1. Bezprostředně po přistoupení budou Portugalské republice zpřístupněny poznatky sdělované členským státům, osobám a podnikům v souladu s článkem 13 Smlouvy o ESAE, která je na svém území šíří jen v omezeném rozsahu, za podmínek stanovených ve výše uvedeném článku.
2. Bezprostředně po přistoupení zpřístupní Portugalská republika Evropskému společenství pro atomovou energii poznatky určené k šíření jen v omezeném rozsahu, získané v oblasti jaderné energie v Portugalsku, pokud se nejedná o přísně obchodní použití. Komise sdělí tyto poznatky podnikům ve Společenství za podmínek stanovených v článku uvedeném v odstavci 1.
3. Tyto poznatky se hlavně týkají
– dynamiky reaktorů,
– radiační ochrany,
– použití jaderných měřicích technik (v průmyslové, zemědělské, archeologické a geologické oblasti),
– atomové fyziky (měření účinných průřezů, technologie budování sítí),
– metalurgického získávání uranu.
Dále stanovený režim se vztahuje od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1987 na montáž a dovoz motorových vozidel s jakýmkoli motorem pro přepravu osob a zboží.
3. Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny.
2. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu tvoří nedílnou součást této smlouvy.
3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Unie se vztahují i na tuto smlouvu.
Ustanovení Smlouvy o ES nevylučují uplatňování předpisů platných ke dni 1. ledna 1994 na Alandách, které se týkají
– nediskriminačních omezení práva fyzických osob, které nemají na Alandách „hembygdsrätt/kotiseutuoikeus“ (domovské právo), a právnických osob nabývat a vlastnit nemovitý majetek na Alandách bez povolení příslušných alandských orgánů;
– nediskriminačních omezení práva usazování a práva poskytování služeb vztahujícího se na fyzické osoby, které nemají na Alandách „hembygdsrätt/kotiseutuoikeus“ (domovské právo), a právnické osoby bez povolení příslušných alandských orgánů.
Odchylně od ustanovení Smlouvy o ES mohou být Saamům udělena výhradní práva pro chov sobů v oblastech tradičně osídlených Saamy.
Strukturální fondy, finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR) a Evropská investiční banka (EIB) přispívají do 31. prosince 1999 odpovídajícím způsobem na další prioritní cíl mimo pěti cílů uvedených v článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93, a tímto cílem je
– podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobení oblastí s velmi nízkou hustotou obyvatelstva (dále jen „cíl 6“).
Slovensko se zavazuje uzavřít blok 1 Jaderné elektrárny Bohunice V1 nejpozději do 31. prosince 2006 a blok 2 této elektrárny nejpozději do 31. prosince 2008 a následně je vyřadit z provozu.
Podle čl. 31 odst. 3 tohoto aktu o přistoupení může každý nový členský stát uspořádat volby do Evropského parlamentu v mezidobí mezi podpisem aktu o přistoupení a jeho vstupem v platnost pro dotyčný stát.
1.1. Evropský systém centrálních bank (ESCB) a Evropská centrální banka (ECB) se zřizují podle článku 4a této smlouvy; plní své úkoly a vyvíjejí svou činnost v souladu s ustanoveními této smlouvy a tohoto statutu.
1.2. Podle čl. 106 odst. 1 této smlouvy se ESCB skládá z ECB a z centrálních bank členských států (národních centrálních bank). Centrální bankou Lucemburska je Institut monétaire luxembourgois.
1.1. Evropský měnový institut (dále jen „EMI“) se zřizuje v souladu s článkem 109f této smlouvy; plní své úkoly a vykonává svou činnost v souladu s ustanoveními této smlouvy a tohoto statutu.
1.2. Členy EMI jsou centrální banky členských států (dále jen „národní centrální banky“). Pro účely tohoto statutu se Institut monétaire luxembourgois považuje za centrální banku Lucemburska.
1.3. Podle článku 109f této smlouvy budou Výbor guvernérů a Evropský fond pro měnovou spolupráci (EFMS) rozpuštěny. Všechna aktiva a pasiva EFMS automaticky a v celém rozsahu přejdou na EMI.
Referenční hodnoty uvedené v čl. 104c odst. 2 této smlouvy jsou
– 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,
– 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.
Kritérium cenové stability, jak je uvedeno v čl. 109j odst. 1 první odrážce, znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.
Cílem Společenství a členských států je podpora zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek, přiměřená sociální ochrana, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením. Za tím účelem Společenství a členské státy provádějí opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospodářství Společenství.
Zrušuje se Protokol o orgánech s ohledem na rozšíření Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke smlouvám o založení Evropských společenství.
Soudní dvůr je ustaven a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU), Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouvy o ES) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o ESAE) a tohoto statutu.
1. Veškeré položky aktiv a pasiv ESUO, jak existují ke dni 23. července 2002, se převádějí na Evropské společenství ode dne 24. července 2002.
2. S výhradou jakéhokoli zvýšení nebo snížení, k němuž může dojít v průběhu likvidace, se čistá hodnota těchto položek, jak jsou uvedeny v rozvaze ESUO ke dni 23. července 2002, považuje za majetek určený na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem pod názvem „ESUO v likvidaci“. Po ukončení likvidace nese majetek název „Majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel“.
3. Příjmy plynoucí z tohoto majetku, které se nazývají „Výzkumný fond pro uhlí a ocel“, jsou určeny výhradně na výzkum prováděný v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem mimo rámcový výzkumný program v souladu s tímto protokolem a akty přijatými na jeho základě.
1. Uplatňování acquis se pozastavuje na těch územích Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.
2. Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o zrušení pozastavení uvedeného v odstavci 1.
Evropská investiční banka, založená článkem 129 Smlouvy (dále jen „banka“), se zřizuje a vykonává své úkoly a činnost v souladu s touto smlouvou a tímto statutem.
Sídlo banky určí vlády členských států vzájemnou dohodou.
1. Z důvodu zvláštní situace svého zemědělství je Lucemburské velkovévodství oprávněno zachovat množstevní omezení dovozu produktů uvedených na seznamu přiloženém k rozhodnutí smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu ze dne 3. prosince 1955 o lucemburském zemědělství.
Belgie, Lucembursko a Nizozemsko uplatňují systém podle čl. 6 třetího pododstavce Úmluvy o hospodářské unii belgicko-lucemburské ze dne 25. července 1921.
2. Lucemburské velkovévodství přijme veškerá strukturální, technická nebo hospodářská opatření, která umožní postupné začlenění lucemburského zemědělství do společného trhu. Komise mu může vydávat doporučení k opatřením, která mají být přijata.
Rada rozhodne kvalifikovanou většinou na návrh Komise na konci přechodného období, v jakém rozsahu budou odchylky udělené Lucemburskému velkovévodství zachovány, změněny nebo zrušeny.
Kterémukoli zúčastněnému členskému státu je přiznáno právo podat proti takovému rozhodnutí žalobu k rozhodčímu orgánu zřízenému v souladu s čl. 8 odst. 4 Smlouvy.
Členské státy se účastní za dále stanovených podmínek opatření vhodných k podpoře sociálního a hospodářského rozvoje zemí a území uvedených v příloze IV Smlouvy a doplňují tak vlastní úsilí orgánů odpovědných za tyto země a území.
Za tím účelem se zřizuje Fond pro rozvoj zámořských zemí a území, do nějž členské státy budou po dobu pěti let platit roční příspěvky stanovené v příloze A této úmluvy.
Fond je spravován Komisí.
Pro účely tohoto aktu se
– „původními smlouvami“ rozumějí
a) Smlouva o založení Evropského společenství („Smlouva o ES“) a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii („Smlouva o Euratomu“), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením,
b) Smlouva o Evropské unii („Smlouva o EU“), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením;
– „stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska;
– „Unií“ rozumí Evropská unie, jak byla založena Smlouvou o EU;
– „Společenstvím“ rozumí jedno či obě Společenství uvedená v první odrážce, podle konkrétní situace;
– „novými členskými státy“ rozumějí Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika;
– „orgány“ rozumějí orgány zřízené původními smlouvami.
Článek 1 (bývalý článek A)
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou Evropskou unii (dále jen „Unie“).
Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.
Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity.
Článek 1 (bývalý článek 1)
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ.
Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
1) Článek 7 se nahrazuje tímto
10) (netýká se českého znění)
11) Článek 43 se nahrazuje tímto
12) Vkládají se nové články, které znějí
13) Článek 44 se nahrazuje tímto
14) Článek 45 se nahrazuje tímto
15) Článek 46 se nahrazuje tímto
2) Článek 17 se nahrazuje tímto
3) V čl. 23 odst. 2 prvním pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní
„– jmenuje-li zvláštního zástupce podle čl. 18 odst. 5.“
4) Článek 24 se nahrazuje tímto
5) Článek 25 se nahrazuje tímto
6) Vkládají se nové články, které znějí
7) V čl. 29 druhém pododstavci se druhá odrážka nahrazuje tímto
„– užší spolupráce soudních a jiných příslušných orgánů členských států, též prostřednictvím Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust), v souladu s články 31 a 32;“
8) Článek 31 se nahrazuje tímto
9) Článek 40 se nahrazuje tímto
„Článek 7
1. Na odůvodněný návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Komise může Rada většinou čtyř pětin svých členů po obdržení souhlasného stanoviska Evropského parlamentu rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší zásady uvedené v čl. 6 odst. 1, a podat tomuto členskému státu vhodná doporučení. Před přijetím tohoto rozhodnutí vyslechne Rada daný členský stát a může stejným postupem požádat nezávislé osobnosti, aby v přiměřené lhůtě předložily zprávu o situaci v daném členském státě.
Rada pravidelně přezkoumává, zda důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedly, stále trvají.
2. Na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení zásad uvedených v čl. 6 odst. 1 ze strany členského státu, poté co vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila.
3. Bylo-li učiněno zjištění uvedené v odstavci 2, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití této smlouvy, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena. Přitom přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
4. Rada může později kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší opatření přijatá podle odstavce 3, jestliže se změní situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
5. Pro účely tohoto článku Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasu zástupce vlády dotyčného členského státu. To, že se osobně přítomní nebo zastoupení členové zdrží hlasování, nebrání přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 2. Kvalifikovaná většina je vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva pozastavena podle odstavce 3.
6. Pro účely odstavců 1 a 2 rozhoduje Evropský parlament dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, které představují většinu jeho členů.“
„Článek 43
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, se mohou obracet na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené v této smlouvě a Smlouvě o založení Evropského společenství, pokud zamýšlená spolupráce
a) je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie a Společenství, chránila její zájmy a sloužila jim a posílila jejich proces integrace;
j) je otevřena všem členským státům v souladu s článkem 43b.“
b) zachovává zásady uvedených smluv a jednotný institucionální rámec Unie;
c) zachovává acquis communautaire i opatření přijatá podle jiných ustanovení uvedených smluv;
d) zůstává v mezích pravomocí Unie a Společenství a nedotýká se oblastí spadajících do výlučné pravomoci Společenství;
e) nenarušuje vnitřní trh, jak jej vymezuje čl. 14 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, ani hospodářskou a sociální soudržnost podle hlavy XVII uvedené smlouvy;
f) nevytváří překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy a nevyvolává mezi nimi narušení hospodářské soutěže;
g) sdružuje alespoň osm členských států;
h) zachovává pravomoci, práva a povinnosti členských států nepodílejících se na spolupráci;
i) neovlivňuje ustanovení protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie;
„Článek 43a
Posílenou spolupráci lze použít až jako poslední prostředek, pokud bylo v rámci Rady shledáno, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě za použití příslušných ustanovení smluv.
Při navázání je posílená spolupráce vždy otevřená pro všechny členské státy. Je pro ně rovněž otevřená kdykoli v souladu s články 27e a 40b této smlouvy a článku 11a Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud zachovávají původní rozhodnutí a rozhodnutí přijatá v jejím rámci. Komise a členské státy podílející se na posílené spolupráci dbají na to, aby bylo k účasti povzbuzeno co nejvíce členských států.“
„Článek 44
1. Pro přijímání aktů a rozhodnutí, které jsou nezbytné k provedení spolupráce podle článku 43, platí příslušná institucionální ustanovení této smlouvy a Smlouvy o založení Evropského společenství. Všichni členové Rady se mohou účastnit jednání, na rozhodování se však podílejí pouze zástupci členských států zúčastněných na posílené spolupráci. Kvalifikovaná většina je vymezena podílem vážených hlasů zúčastněných členských států Rady, který je stanoven v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, a pokud se jedná o posílenou spolupráci navázanou na základě článku 27c, v čl. 23 odst. 2 druhém a třetím pododstavci této smlouvy. K jednomyslnosti stačí jednomyslnost pouze dotčených členů Rady.
Tyto akty a rozhodnutí netvoří součást acquis Unie.
2. Členské státy uplatňují akty a rozhodnutí přijaté k provedení posílené spolupráce, jíž se účastní, pokud se jich týkají. Tyto akty a rozhodnutí zavazují pouze zúčastněné členské státy a případně mají rovněž přímý účinek pouze v těchto státech. Členské státy, které se nepodílejí na posílené spolupráci, nebrání jejímu provádění zúčastněnými členskými státy.
Náklady, které vznikají z provádění posílené spolupráce, s výjimkou správních nákladů orgánů, hradí zúčastněné členské státy, pokud všichni členové Rady po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně nerozhodnou jinak.“
„Článek 45
Rada a Komise zajišťují soudržnost mezi činnostmi prováděnými na základě této hlavy a soudržnost těchto činností s politikami Unie a Společenství a za tímto účelem spolupracují.“
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.“
„Článek 46
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí, se vztahují pouze na následující ustanovení této smlouvy
a) ustanovení pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
b) ustanovení hlavy VI za podmínek stanovených v článku 35;
c) ustanovení hlavy VII za podmínek stanovených v článcích 11 a 11a Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 40 této smlouvy;
d) ustanovení čl. 6 odst. 2 ve vztahu k jednání orgánů, pokud má Soudní dvůr pravomoc podle smluv o založení Evropských společenství a podle této smlouvy;
e) ryze procedurální pravidla obsažená v článku 7, přičemž Soudní dvůr rozhodne na žádost daného členského státu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne rozhodnutí Rady podle uvedeného článku;
f) články 46 až 53.“
„Článek 17
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení rámce společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Politika Unie podle tohoto článku se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a které jsou v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
V míře, v jaké to členské státy považují za vhodné, bude postupné vytváření rámce společné obranné politiky podporováno vzájemnou spoluprací v oblasti vyzbrojování.
2. Otázky upravené tímto článkem zahrnují humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krizí, včetně prosazování míru.
3. Rozhodnutí, která se týkají obrany podle tohoto článku, jsou přijímána, aniž jsou dotčeny politiky a závazky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.
4. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni v rámci Západoevropské unie (ZEU) a NATO, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.
5. Za účelem dosažení cílů tohoto článku budou jeho ustanovení znovu posouzena v souladu s článkem 48.“
„Článek 24
1. Je-li k provedení této hlavy nezbytné uzavřít dohodu s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, může Rada zmocnit předsednictví, aby za tímto účelem zahájilo jednání, případně s podporou Komise. Takové dohody uzavírá Rada na doporučení předsednictví.
2. Pokud se dohoda týká otázky, v níž je pro přijímání vnitřních rozhodnutí požadována jednomyslnost, rozhoduje Rada jednomyslně.
3. Je-li dohoda zamýšlena k provedení společné akce nebo společného postoje, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou v souladu s čl. 23 odst. 2.
4. Tento článek se vztahuje i na věci spadající do hlavy VI. Týká-li se dohoda otázky, v níž je pro přijímání vnitřních rozhodnutí nebo opatření vyžadována kvalifikovaná většina, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou v souladu s čl. 34 odst. 3.
5. Členský stát, jehož zástupce v Radě prohlásí, že tento stát musí splnit své ústavní předpisy, není touto dohodou vázán; ostatní členové Rady se mohou dohodnout na předběžném provádění dohody.
6. Dohody uzavřené za podmínek uvedených v tomto článku zavazují orgány Unie.“
„Článek 25
Aniž je dotčen článek 207 Smlouvy o založení Evropského společenství, sleduje Politický a bezpečnostní výbor mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu. Sleduje také provádění dohodnutých politik, aniž je dotčena působnost předsednictví a Komise.
V rámci této hlavy vykonává výbor pod odpovědností Rady politickou kontrolu a strategické řízení při operacích k řešení krizí.
Rada může za účelem operace k řešení krizí a po dobu jejího trvání, jak ji Rada určí, zmocnit výbor k přijímání vhodných rozhodnutí týkajících se politické kontroly a strategického řízení operace, aniž je dotčen článek 47.“
„Článek 27a
1. Účelem posílené spolupráce v některé z oblastí uvedených v této hlavě je chránit hodnoty celé Unie a sloužit jejím zájmům tím, že potvrdí její identitu jako soudržné síly na mezinárodní úrovni. Při této spolupráci jsou zachovávány
– zásady, cíle, obecné směry a soudržnost společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i rozhodnutí přijatá v jejím rámci,
– pravomoci Evropského společenství a
– soudržnost mezi souhrnem politik Unie a jejími vnějšími činnostmi.
2. Na posílenou spolupráci podle tohoto článku se použijí články 11 až 27, 27b až 28, nestanoví-li článek 27c a články 43 až 45 jinak.
Posílená spolupráce podle této hlavy se týká provádění společné akce nebo společného postoje. Nemůže se týkat otázek souvisejících s vojenstvím nebo s obranou.
Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci podle článku 27b, podají v tomto smyslu žádost Radě.
Žádost bude předána Komisi a pro informaci Evropskému parlamentu. Komise zaujme stanovisko zejména ke spojitosti zamýšlené posílené spolupráce s politikami Unie. O vydání zmocnění rozhodne Rada v souladu s čl. 23 odst. 2 druhým a třetím pododstavcem v souladu s články 43 až 45.
Aniž jsou dotčeny pravomoci předsednictví a Komise, dbá generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zejména na to, aby byli Evropský parlament a všichni členové Rady plně informováni o provádění posílené spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Každý členský stát, který si přeje podílet se na posílené spolupráci navázané na základě článku 27c, oznámí svůj záměr Radě a uvědomí o něm Komisi. Komise podá Radě stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne obdržení oznámení. Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne obdržení oznámení rozhodne Rada o žádosti a o případné zvláštní úpravě, kterou považuje za nezbytnou. Rozhodnutí se považuje za přijaté, pokud je Rada v téže lhůtě kvalifikovanou většinou neodloží; v tom případě Rada své rozhodnutí odůvodní a stanoví lhůtu pro jeho přezkoumání.
Pro účely tohoto článku rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Kvalifikovanou většinou se rozumí týž podíl vážených hlasů a týž podíl počtu zúčastněných členů Rady, jak jsou stanoveny v čl. 23 odst. 2 třetím pododstavci.“
„Článek 31
1. Společný postup v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech zahrnuje
a) usnadňování a urychlování spolupráce příslušných ministerstev a soudních nebo obdobných orgánů členských států v řízení a při výkonu rozhodnutí, a to též prostřednictvím Eurojustu, jeví-li se to účelné;
b) usnadňování vydávání mezi členskými státy;
c) zajišťování slučitelnosti příslušných předpisů členských států, pokud je to nezbytné ke zlepšení této spolupráce;
d) předcházení kompetenčním konfliktům mezi členskými státy;
e) postupné přijímání opatření k zavedení minimálních pravidel o znacích skutkových podstat trestných činů a trestech v oblasti organizované trestné činnosti, terorismu a nedovoleného obchodu s drogami.
2. Rada podporuje spolupráci prostřednictvím Eurojustu tím, že
a) umožňuje Eurojustu přispívat k dobré koordinaci mezi orgány členských států činných v trestním řízení;
b) podporuje pomoc poskytovanou Eurojustem při vyšetřování závažné přeshraniční trestné činnosti, zejména v případech organizované trestné činnosti, s ohledem zejména na analýzy provedené Europolem;
c) usnadňuje úzkou spolupráci Eurojustu s Evropskou soudní sítí, zejména proto, aby byl usnadněn výkon dožádání a žádostí o vydání.“
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.“
„Článek 40
1. Účelem posílené spolupráce v některé z oblastí uvedených v této hlavě je umožnit, aby se Unie rychleji rozvíjela v prostor svobody, bezpečnosti a práva, při zachovávání pravomocí Evropského společenství a cílů stanovených v této hlavě.
2. Články 29 až 39 a články 40a, 40b a 41 se vztahují na posílenou spolupráci podle tohoto článku, nestanoví-li článek 40a a články 43 až 45 jinak.
3. Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, která se týkají pravomoci Soudního dvora a výkonu této pravomoci, se vztahují na tento článek a na články 40a a 40b.
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci na základě článku 40, podají žádost Komisi, která může v tomto smyslu předložit návrh Radě. Pokud návrh nepředloží, sdělí Komise důvody dotyčným členským státům. Ty pak mohou předložit Radě podnět směřující k získání zmocnění pro danou posílenou spolupráci.
2. Zmocnění uvedené v odstavci 1 v souladu s články 43 až 45 udělí Rada na návrh Komise nebo na podnět nejméně osmi členských států a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou. Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Člen Rady může požádat, aby byla věc předložena Evropské radě. Poté, co byla věc předložena Evropské radě, může Rada rozhodnout v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.
Každý členský stát, který si přeje podílet se na posílené spolupráci navázané na základě článku 40a, oznámí svůj záměr Radě a Komisi, jež podá Radě ve lhůtě tří měsíců ode dne obdržení oznámení stanovisko, případně spolu s doporučením týkajícím se zvláštní úpravy, kterou považuje za nezbytnou k tomu, aby se daný členský stát podílel na dané posílené spolupráci. Rada rozhodne o žádosti ve lhůtě čtyř měsíců ode dne obdržení oznámení. Rozhodnutí se považuje za přijaté, pokud je Rada v téže lhůtě kvalifikovanou většinou neodloží; v tomto případě Rada své rozhodnutí odůvodní a stanoví lhůtu pro jeho přezkoumání.
Pro účely tohoto článku rozhoduje Rada za podmínek stanovených v čl. 44 odst. 1.“
Protokol o statutu Evropské investiční banky se mění takto
– článek 3, čl. 4 odst. 1 první pododstavec, čl. 11 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 1 první pododstavec se nahrazují tímto;
– v čl. 11 odst. 2 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní;
„ČLÁNEK 3
V souladu s článkem 266 Smlouvy jsou členy banky
- Belgické království,
- Italská republika,
- Kyperská republika,
- Lotyšská republika,
- Litevská republika,
- Lucemburské velkovévodství,
- Maďarská republika,
- Republika Malta,
- Nizozemské království,
- Rakouská republika,
- Polská republika,
- Česká republika,
- Portugalská republika,
- Republika Slovinsko,
- Slovenská republika
- Finská republika,
- Švédské království,
- Spojené království Velké Británie a Severního Irska“
- Danske království,
- Spolková republika Německo,
- Estonská republika,
- Řecká republika,
- Španělské království,
- Francouzská republika,
- Irsko,
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (EURATOM).
Posláním Společenství je přispět vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu ke zvýšení životní úrovně v členských státech a k rozvoji vztahů s ostatními zeměmi.
Cílem Evropských společenství a Evropské politické spolupráce je společně přispívat k dosažení konkrétního pokroku na cestě k Evropské unii.
Evropská společenství jsou založena na smlouvách o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství, Evropského společenství pro atomovou energii a na dalších smlouvách a aktech, které je pozměnily nebo doplnily.
Evropská politická spolupráce se řídí hlavou III. Ustanovení této hlavy potvrzují a doplňují postupy dohodnuté ve zprávách z Lucemburku (1970), z Kodaně (1973), z Londýna (1981), ve Slavnostním prohlášení o Evropské unii (1983) a zvyklosti, jež mezi sebou členské státy postupně zavedly.
Pro účely tohoto aktu se
– „původními smlouvami“ rozumějí Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením; „Smlouvou o ESUO“, „Smlouvou o EHS“, „Smlouvou o Euratomu“ se rozumějí příslušné původní smlouvy ve znění doplňků nebo změn;
– „původními členskými státy“ rozumějí Belgické království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království;
– „novými členskými státy“ rozumějí Dánské království, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Článek 3 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 3
V souladu s článkem 129 Smlouvy jsou členy banky
– Belgické království;
– Dánské království;
– Spolková republika Německo;
– Francouzská republika;
– Irsko;
– Italská republika;
– Lucemburské velko vévodství;
– Nizozemské království;
– Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
Pro účely tohoto aktu se
– „původními smlouvami“ rozumějí
– Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli („Smlouva o ESUO“), Smlouva o založení Evropského společenství („Smlouva o ES“) a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii („Smlouva o Euratomu“), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením,
– Smlouva o Evropské unii („Smlouva o EU“),
– „stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska,
– „Unií“ rozumí Evropská unie, jak byla založena Smlouvou o EU,
– „Společenstvím“ rozumí jedno či více Společenství uvedených v první odrážce, podle konkrétní situace,
– „novými členskými státy“ rozumějí Rakouská republika, Finská republika a Švédské království,
– „orgány“ rozumějí orgány zřízené původními smlouvami.
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, italština, němčina, nizozemština, portugalština, řečtina, španělština a švédština.“
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, italština, němčina, nizozemština, portugalština, řečtina, španělština a švédština.“
Článek 1*
Článek 3 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 3
V souladu s článkem 198d Smlouvy jsou členy banky
– Belgické království,
– Nizozemské království,
– Rakouská republika,
– Portugalská republika,
– Finská republika,
– Švédské království,
– Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
– Dánské království,
– Spolková republika Německo,
– Řecká republika,
– Španělské království,
– Francouzská republika,
– Irsko,
– Italská republika,
– Lucemburské velkovévodství,
Pro účely této přílohy se
– „volbami do Evropského parlamentu“ rozumějí volby zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách v souladu s aktem ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8. 10. 1976, s. 5);
– „čestným prohlášením“ rozumí prohlášení dotyčné osoby, za jehož nesprávnost hrozí této osobě sankce podle vnitrostátních právních předpisů.
– „volebním obvodem“ rozumí území nového členského státu, v němž jsou členové Evropského parlamentu voleni lidem tohoto státu v souladu s výše uvedeným aktem a v souladu s volebním zákonem tohoto státu;
– „kandidátským státem“ rozumí nový členský stát, který pořádá volby do Evropského parlamentu v souladu s tímto protokolem před vstupem této smlouvy v platnost;
– „kandidátským státem bydliště“ rozumí kandidátský stát, v němž má občan Unie bydliště, ale jehož není státním příslušníkem;
– „domovským členským státem“ rozumí členský stát, jehož je občan Unie státním příslušníkem;
– „voličem ze Společenství“ rozumí každý občan Unie s právem volit ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště v souladu s touto přílohou;
– „osobou ze Společenství s právem být volena“ rozumí každý občan Unie, který má právo být volen ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště na základě této přílohy;
– „seznamem voličů“ rozumí úřední seznam všech voličů s právem volit v daném volebním okrsku nebo místě, sestavený a aktualizovaný příslušným orgánem podle volebního zákona kandidátského státu bydliště, nebo evidence obyvatelstva, pokud je v ní uvedena způsobilost osob volit;
– „rozhodným dnem“ rozumí den nebo dny, k nimž občané Unie musí, podle právních předpisů kandidátského státu bydliště, splnit podmínky nutné k tomu, aby mohli volit nebo být voleni v tomto státě;
Pro účely tohoto protokolu se rozumí
a) „vozidlem“ vozidlo, jak je definováno v článku 2 nařízení (EHS) č. 881/92 použitelného v den podpisu smlouvy o přistoupení;
b) „mezinárodní dopravou“ mezinárodní doprava, jak je definována v článku 2 nařízení (EHS) č. 881/92 použitelného v den podpisu smlouvy o přistoupení;
c) „tranzitní přepravou přes Rakousko“ přeprava přes rakouské území z výchozího místa do místa určení, která obě leží mimo rakouské území;
d) „těžkým nákladním vozidlem“ každé motorové vozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti větší než 7,5 tuny, evidované v členském státě a určené k přepravě zboží nebo tahání přívěsů, včetně souprav tahače s návěsem, a každý přívěs o nejvyšší povolené hmotnosti větší než 7,5 tuny, tažený motorovým vozidlem evidovaným v členském státě o nejvyšší povolené hmotnosti 7,5 tuny;
e) „tranzitní přepravou zboží po silnici přes Rakousko“ přeprava těžkými nákladními vozidly přes Rakousko bez ohledu na to, zda jsou naložené nebo nikoli;
f) „kombinovanou dopravou“ přeprava zboží těžkými nákladními vozidly nebo prostředky nákladní přepravy, které uskutečňují část jízdy po železnici, a jízdu buď zahájí, nebo ukončí po silnici, takže tranzitní přeprava v žádném případě nemůže při své jízdě buď z výchozího místa, nebo do koncového místa trasy proběhnout přes rakouské území pouze po silnici;
g) „dvoustrannými jízdami“ mezinárodní přeprava při jízdách provedených vozidlem, kdy výchozí místo nebo cílové místo je v Rakousku a cílové místo nebo výchozí místo je v jiném členském státě, a jízdy bez nákladu provedené v souvislosti s takovýmito jízdami.
Pro účely tohoto aktu se
– „původními smlouvami“ rozumějí Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením Řecké republiky; „Smlouvou o ESUO“, „Smlouvou o EHS“, „Smlouvou o Euratomu“ se rozumějí příslušné původní smlouvy ve znění doplňků nebo změn;
– „stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii se mění v souladu tímto článkem.
1) Článek 3 se nahrazuje tímto
10) Článek 137 se nahrazuje tímto
11) Článek 140a se nahrazuje tímto
12) Článek 143 se nahrazuje tímto
13) Článek 146 se nahrazuje tímto
14) Vkládá se nový oddíl, který zní
15) Článek 166 se nahrazuje tímto
16) Článek 168 se nahrazuje tímto
17) Článek 170 se nahrazuje tímto
18) V článku 172 se zrušují odstavce 1, 2 a 3.
19) Článek 173 se nahrazuje tímto
2) Vkládají se nové články, které znějí
20) Vkládá se nový článek, který zní
21) Článek 179 se nahrazuje tímto
22) Články 180 a 180a se zrušují.
23) Článek 180b se nahrazuje tímto
24) Článek 183 se nahrazuje tímto
25) Vkládá se nový článek, který zní
26) V čl. 198 písm. a) se první pododstavec nahrazuje tímto
„a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.“
27) Článek 201 se nahrazuje tímto
28) Články 204 a 205 se zrušují.
29) Článek 206 se nahrazuje tímto
3) V článku 108 se odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
4) V čl. 114 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní
„V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.“
5) Vkládají se nové články, které znějí
6) Vkládá se nový článek, který zní
7) Vkládá se nový článek, který zní
8) Vkládají se nové články, které znějí
9) Článek 133 se zrušuje.
„Článek 3
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány
– EVROPSKÝ PARLAMENT,
– RADA,
– KOMISE,
– SOUDNÍ DVŮR,
– ÚČETNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi je nápomocen Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci.“
„Článek 137
Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 139 druhého pododstavce.“
„Článek 140a
1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 150.
2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, se vztahují i na Soud prvního stupně.
3. Členové Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé pro výkon soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.“
„Článek 143
1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora.
Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, jež je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.
Shledá-li Soudní dvůr, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.
Článek 142 není tímto postupem dotčen.“
„Článek 146
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek; přezkoumává rovněž právnost aktů Evropského parlamentu, které mají právní účinky vůči třetím stranám.
Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem k ochraně jeho práv.
Každá fyzická či právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.*“
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.
1. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.
2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.
Čtyři členové Účetního dvora, určení losem, budou však při prvním jmenování Účetního dvora jmenováni pouze na dobu čtyř let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.
5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce členů Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací.
2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Ostatní orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“
„Článek 166
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Portugalsko12Spojené království24
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“
Článek 3 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 168
Výbor volí z řad svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.“
„Článek 170
Výbor musí být povinně konzultován Radou nebo Komisí v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné. Výbor může také vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce odjejího sdělení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.“
„Článek 173
Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Společenství a doporučí je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
„Článek 107a
Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že aktu Společenství je potřeba k provedení této smlouvy.
Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případu, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; pravomoci svěřené touto smlouvou jiným orgánům a institucím tím nejsou dotčeny.
Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.
Pravidla pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činnosti Společenství a která se jich přímo dotýká.
1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.
V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil svůj názor. Poté veřejný ochránce práv předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.
Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledku svých šetření Evropskému parlamentu.
2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.
Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na žádost Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo dopustí-li se závažného pochybení.
3. Veřejný ochránce práv vykonává svou funkci zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.“
„Článek 173a
K zajištění rozpočtové kázně nepředloží Komise žádný návrh aktu Společenství, nezmění své návrhy a nepřijme žádná prováděcí opatření, která by mohla mít citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo takové opatření mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství, vyplývajících z ustanovení přijatých Radou podle článku 173.“
„Článek 179
Komise plní rozpočty v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci každého rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 183 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.“
„Článek 180b
1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 179a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho připomínky, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutím o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.
Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“
„Článek 3
V souladu s článkem 129 Smlouvy jsou členy banky
– Belgické království,
– Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
– Dánské království,
– Spolková republika Německo,
– Řecká republika,
– Francouzská republika,
– Irsko,
– Italská republika,
– Lucemburské velkovévodství,
– Nizozemské království,
„Článek 183
Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.“
„Článek 183a
Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými útvary státní správy.“
„Článek 201
Společenství naváže úzkou součinnost s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; podrobnosti budou určeny vzájemnou dohodou.“
„Článek 206
Společenství může uzavřít s jednou nebo několika třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.
Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím.
Pokud tyto dohody vyžadují změny této smlouvy, musí být tyto změny nejprve přijaty postupem podle článku N Smlouvy o Evropské unii.“
„Článek 116
Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni, zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.
Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců podle následujícího pořadí členských států
— během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
— během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.
Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.“
„Článek 121
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka. Generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.“
„Článek 123
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“
„Článek 125
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
1. Komise se skládá ze sedmnácti členů, vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 129 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Pro účely tohoto aktu se
– „původními smlouvami“ rozumějí Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, jež vstoupily v platnost před tímto přistoupením; „Smlouvou o ESUO“, „Smlouvou o EHS“ a „Smlouvou o Euratomu“ se rozumějí příslušné původní Smlouvy ve znění doplňků a změn;
– „stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska;
– „Společenstvím ve stávajícím složení“ rozumí Společenství složené ze stávajících členských států;
– „Společenstvím v rozšířeném složení“ rozumí Společenství ve složení po přistoupení v roce 1972, případně po přistoupení v roce 1979;
– „novými členskými státy“ rozumějí Španělské království a Portugalská republika.
1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 114 případně nestanoví jinak.
Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou po konzultaci s Evropským parlamentem osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise.
Vlády členských států po konzultaci s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.
3. Odstavce 1 a 2 se poprvé použijí na jmenování předsedy a ostatních členů Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1995.
Předseda a ostatní členové Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1993, jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států. Jejich funkční období skončí dnem 6. ledna 1995.
Mimo případy celkové obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odvolání, odstoupení nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 127 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.
Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s ustanoveními této smlouvy. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 126.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.“
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČENSTVÍ.
Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s tímto článkem.
1) Za třetí bod preambule se vkládá nový bod, který zní
„POTVRZUJÍCE oddanost základním sociálním právům, jak jsou vymezena v Evropské sociální chartě podepsané dne 18. října 1961 v Turíně a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989,“
10) Hlava V se nahrazuje tímto
11) Hlava VI se nahrazuje tímto
12) vkládá se nová hlava, která zní
13) Článek L se nahrazuje tímto
14) V článku N se zrušuje odstavec 2 a označení odstavce 1 se zrušuje.
15) V článku O se první pododstavec nahrazuje tímto
„Každý evropský stát, který uznává zásady uvedené v čl. F odst. 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů.“
16) V článku S se doplňuje nový odstavec, který zní
„Na základě smlouvy o přistoupení z roku 1994 jsou znění této smlouvy v jazyce finském a švédském rovněž platná.“
2) Sedmý bod preambule se nahrazuje tímto
„ODHODLÁNI podporovat hospodářský a sociální rozvoj svých národů s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje a v rámci dotvoření vnitřního trhu a posilování soudržnosti a ochrany životního prostředí a provádět politiku, která bude zajišťovat, že rozvoj hospodářské integrace bude provázen rozvojem ostatních oblastí,“
3) Devátý a desátý bod preambule se nahrazují tímto
„ROZHODNUTI provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem J.7 ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě,
ROZHODNUTI usnadnit volný pohyb osob a zároveň zajišťovat bezpečnost a ochranu svého lidu vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s ustanoveními této smlouvy,“
4) V článku A se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.“
5) Článek B se nahrazuje tímto
6) V článku C se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Unie zajišťuje zejména soudržnost všech svých vnějších činností jako celku v rámci své zahraniční, bezpečnostní a hospodářské politiky a politiky rozvoje. Rada a Komise odpovídají za zajištění této soudržnosti, a za tímto účelem spolupracují. V rámci svých pravomocí zajišťují provádění těchto politik.“
7) Článek E se nahrazuje tímto
8) Článek F se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.“;
b) dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a vkládá se nový odstavec, který zní
„3. Unie ctí národní identitu svých členských států.“
9) V hlavě I se doplňuje nový článek, který zní
Článek J.9
1. Členské státy koordinují svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na nich zastávají své společné postoje.
V mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se neúčastní všechny členské státy, zastávají zúčastněné státy společné postoje.
2. Aniž je dotčen odstavec 1 a čl. J.4 odst. 3, členské státy zastoupené v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, kterých se neúčastní všechny členské státy, průběžně informují nezúčastněné členské státy o všech otázkách společného zájmu.
Členské státy, které jsou současně členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy. Členské státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, budou při výkonu svých funkcí hájit postoje a zájmy Unie, aniž je dotčena jejich odpovědnost podle Charty Organizace spojených národů.
Článek J.10
Diplomatická a konzulární zastoupení členských států a zastoupení Komise ve třetích zemích a na mezinárodních konferencích a jejich zastoupení při mezinárodních organizacích spolupracují tak, aby zajistila dodržování a provádění společných postojů a společných akcí přijatých Radou.
Prohlubují svou spolupráci výměnou informací, vypracováváním společných hodnocení a přispíváním k provádění článku 8c Smlouvy o založení Evropského společenství.
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Společenství jsou angličtina, dánština, francouzština, italština, němčina, nizozemština, portugalština, řečtina a španělština.“
Článek J.11
Předsednictví konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Evropský parlament je předsednictvím a Komisí pravidelně informován o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.
Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí dávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek J.12
1. Každý členský stát nebo Komise se mohou Rady dotazovat na záležitosti týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky a mohou předkládat Radě návrhy.
2. V případech vyžadujících rychlé rozhodnutí svolá předsednictví z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu mimořádné zasedání Rady ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin, a je-li to naprosto nezbytné, ve lhůtě kratší.
Článek J.13
1. Rozhodnutí podle této hlavy přijímá Rada jednomyslně. Zdrží-li se přítomní nebo zastoupení členové hlasování, není to překážkou přijetí těchto rozhodnutí.
Zdrží-li se člen Rady hlasování, může to odůvodnit formálním prohlášením podle tohoto pododstavce. V takovém případě není povinen provést rozhodnutí, uznává však, že rozhodnutí zavazuje Unii. V duchu vzájemné solidarity se dotyčný členský stát zdrží jakékoli činnosti, která by se mohla dostat do rozporu s činností Unie založené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní členské státy jeho postoj uznávají. Představují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, více než jednu třetinu hlasů vážených podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, není rozhodnutí přijato.
2. Odchylně od odstavce 1 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou
— přijímá-li společné akce, zaujímá-li společné postoje nebo přijímá-li jiná rozhodnutí na základě společné strategie;
— přijímá-li rozhodnutí k provedení společné akce nebo společného postoje.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.
Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
Tento odstavec se nevztahuje na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.
3. Procedurální otázky rozhoduje Rada většinou svých členů.
Článek J.14
Je-li k provedení této hlavy nezbytné uzavřít dohodu s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, může Rada jednomyslným rozhodnutím zmocnit předsednictví, aby za tímto účelem zahájilo jednání, případně s podporou Komise. Takové dohody uzavírá jednomyslným rozhodnutím Rada na doporučení předsednictví. Členský stát, jehož zástupce v Radě prohlásí, že tento stát musí splnit své ústavní předpisy, není touto dohodou vázán; ostatní členové Rady se mohou dohodnout na prozatímním provádění dohody.
Tento článek se vztahuje i na věci spadající do hlavy VI.
Článek J.15
Aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, sleduje Politický výbor mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu. Sleduje také provádění dohodnutých politik, aniž je dotčena působnost předsednictví a Komise.
Článek J.16
Generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku je nápomocen Radě v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky především tím, že přispívá k formulování, přípravě a provádění politických rozhodnutí a případně tím, že vede jménem Rady na žádost předsednictví politický dialog se třetími stranami.
Článek J.17
Komise je plně zapojena do prací v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek J.18
1. Články 137, 138, 139 až 142, 146, 147, 150 až 153, 157 až 163, 191a a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se vztahují na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
3. Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a případů, kdy Rada jednomyslně rozhodne jinak.
Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, hradí je členské státy podle klíče hrubého národního produktu, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. J.13 odst. 1. druhého pododstavce, nejsou povinny přispívat na financování operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.
4. Rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství se vztahuje na výdaje, které jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.“
Článek J.1
1. Unie vymezuje a provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a jejímiž cíli jsou
— zachovávat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost Unie v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů;
— posilovat bezpečnost Unie ve všech formách;
— zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i se zásadami Helsinského závěrečného aktu a cíli Pařížské charty, včetně těch, které se vztahují na vnější hranice;
— podporovat mezinárodní spolupráci;
— rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i dodržování lidských práv a základních svobod.
2. Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity.
Členské státy spolupracují na rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.
Rada dbá na dodržování těchto zásad.
Článek J.2
Unie sleduje cíle vytyčené v článku J.1
— vymezováním zásad a obecných směrů společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
— rozhodováním o společných strategiích;
— přijímáním společných akcí;
— zaujímáním společných postojů;
— posilováním systematické spolupráce mezi členskými státy při provádění jejich politiky.
„Článek 1
Úředními a pracovními jazyky orgánů Společenství jsou angličtina, dánština, francouzština, italština, němčina, nizozemština, portugalština, řečtina a španělština.“
Článek J.3
1. Evropská rada vymezuje zásady a obecné směry společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně věcí souvisejících s obranou.
2. Evropská rada rozhoduje o společných strategiích, které Unie provádí v oblastech, kde existují důležité společné zájmy členských států.
Ve společných strategiích jsou vymezeny cíle, doba trvání a prostředky, které Unie a členské státy poskytnou.
3. Rada na základě obecných směrů stanovených Evropskou radou přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Rada doporučuje společné strategie Evropské radě a provádí je zejména přijímáním společných akcí a zaujímáním společných postojů.
Rada dbá na jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie.
Článek J.4
1. Rada přijímá společné akce. Společné akce jsou zaměřeny na řešení zvláštních situací, při nichž se operativní akce ze strany Unie považuje za žádoucí. Ve společných akcích jsou vymezeny cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání.
2. Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem společné akce, přezkoumá Rada zásady a cíle této akce a přijme nezbytná rozhodnutí. Dokud Rada nerozhodne, společná akce trvá.
3. Společné akce zavazují členské státy při zaujímání postojů a při provádění jejich činnosti.
4. Rada může požádat Komisi o předložení jakýchkoli vhodných návrhů, které se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aby zajistila provedení společné akce.
5. Každý národní postoj nebo opatření, které jsou plánovány v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem, aby se v případě potřeby mohly konat předběžné konzultace v Radě. Povinnost předběžného informování se nevztahuje na opatření, která představují pouhé převzetí rozhodnutí Rady v jednotlivých státech.
6. V nevyhnutelných případech vyplývajících ze změn situace a nerozhodla-li Rada, mohou členské státy s ohledem na obecné cíle společné akce přijmout nezbytná okamžitá opatření. Dotyčný členský stát o těchto opatřeních okamžitě uvědomí Radu.
7. Nastanou-li při provádění společné akce větší potíže, vyrozumí o nich členský stát Radu, která je projedná a hledá odpovídající řešení. Taková řešení nesmějí být v rozporu s cíli společné akce ani nesmějí snižovat její účinnost.
Článek J.5
Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují přístup Unie ke konkrétní otázce zeměpisné nebo tématické povahy. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.
Článek J.6
Členské státy se v rámci Rady navzájem informují a konzultují o všech otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky obecného zájmu, aby prostřednictvím sladěného a souběžného jednání zajistily co nejúčinnější uplatňování vlivu Unie.
Článek J.7
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení rámce společné obranné politiky v souladu s druhým pododstavcem, která by mohla vyústit ve společnou obranu, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Západoevropská unie (ZEU) je nedílnou součástí vývoje Unie, která poskytuje Unii přístup k operativním prostředkům, zejména v rámci odstavce 2. Podporuje Unii při vymezování obranných hledisek společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s tímto článkem. Unie napomáhá vytváření užších institucionálních vztahů se ZEU s ohledem na možnost začlenění ZEU do Unie, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Politika Unie podle tohoto článku se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a které jsou v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
V míře, v jaké to členské státy považují za vhodné, bude postupné vytváření rámce společné obranné politiky podporováno vzájemnou spoluprací v oblasti vyzbrojování.
2. Otázky upravené tímto článkem zahrnují humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krizí, včetně prosazování míru.
3. Unie využívá ZEU, aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které souvisejí s obranou.
Pravomoc Evropské rady vypracovat obecné směry v souladu s článkem J.3 se vztahuje i na ZEU v otázkách, ve kterých Unie ZEU využívá.
Využívá-li Unie ZEU, aby vypracovala a provedla rozhodnutí Unie o misích uvedených v odstavci 2, mohou se těchto misí účastnit v plném rozsahu všechny členské státy Unie. Rada po dohodě s orgány ZEU přijme nezbytná praktická opatření, která by všem členským státům podílejícím se na těchto misích umožnila se plně a rovnocenně podílet na plánování a rozhodování ZEU.
Rozhodnutí, která se týkají obrany podle tohoto odstavce, jsou přijímána, aniž jsou dotčeny politiky a závazky uvedené v odst. 1 třetím pododstavci.
4. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni v rámci ZEU a Severoatlantické aliance, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji neztěžuje.
5. Za účelem dosažení cílů tohoto článku budou jeho ustanovení znovu posouzena v souladu s článkem N.
Článek J.8
1. Předsednictví zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Předsednictví odpovídá za provádění rozhodnutí přijatých podle této hlavy; v rámci těchto úkolů vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.
3. Předsednictví je nápomocen generální tajemník Rady, který vykonává funkci vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
4. Komise je plně zapojena do úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2. Při plnění těchto úkolů je předsednictví případně nápomocen příští předsedající členský stát.
5. Rada může, kdykoli to považuje za nezbytné, jmenovat zvláštního zástupce pro jednotlivé politické otázky.
Článek K.9
Členské státy v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se účastní, zastávají společné postoje přijaté podle ustanovení této hlavy.
Články J.8 a J.9 se použijí přiměřeně na záležitosti spadající do této hlavy.
Článek K.10
Dohody uvedené v článku J.14 mohou upravovat záležitosti spadající do této hlavy.
Článek K.11
1. Před přijetím opatření uvedených v čl. K.6 odst. 2 písm. b), c) a d) Rada konzultuje Evropský parlament. Evropský parlament vydá své stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit a která není kratší než tři měsíce. Nevydá-li v této lhůtě žádné stanovisko, může Rada rozhodnout.
2. Předsednictví a Komise pravidelně informují Evropský parlament o činnosti v oblastech, které upravuje tato hlava.
3. Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí podávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku dosaženém v oblastech uvedených v této hlavě.
Článek K.12
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, mohou být s výhradou článků K.15 a K.16 zmocněny obracet se na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené ve smlouvách, pokud zamýšlená spolupráce
a) zachovává pravomoci Evropského společenství a cíle stanovené v této hlavě;
b) má za cíl umožnit, aby se Unie rychleji rozvíjela v prostor svobody, bezpečnosti a práva.
2. Zmocnění uvedené v odstavci 1 udělí Rada kvalifikovanou většinou na žádost dotyčných členských států poté, co požádala Komisi, aby vydala své stanovisko; žádost bude předložena také Evropskému parlamentu.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.
Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
3. Každý členský stát, který se zamýšlí připojit ke spolupráci podle tohoto článku, oznámí svůj úmysl Radě a Komisi; Komise k tomu podá Radě do tří měsíců od obdržení oznámení své stanovisko, případně s připojeným doporučením konkrétní úpravy, kterou považuje za nezbytnou, aby se členský stát mohl k dotyčné spolupráci připojit. Do čtyř měsíců od okamžiku oznámení rozhodne Rada o žádosti a o konkrétních úpravách, které považuje za nezbytné. Rozhodnutí se pokládá za přijaté, ledaže Rada kvalifikovanou většinou rozhodne o jeho odložení; v tomto případě sdělí Rada důvody svého rozhodnutí a stanoví lhůtu pro jeho přezkoumání. Pro účely tohoto odstavce Rada rozhoduje za podmínek stanovených v článku K.16.
4. Články K.1 až K.13 se vztahují na posílenou spolupráci podle tohoto článku, nestanoví-li tento článek a články K.15 a K.16 jinak.
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, která se týkají pravomoci Soudního dvora Evropských společenství a výkonu této pravomoci, se vztahují na odstavce 1, 2 a 3.
5. Tento článek se nedotýká Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.
Článek 3 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
Článek K.13
1. Články 137, 138, 138e, 139 až 142, 146, 147, čl. 148 odst. 3, články 150 až 153, 157 až 163, 191a a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se vztahují na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
3. Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, hradí je členské státy podle klíče hrubého národního produktu, ledaže Rada rozhodne jednomyslně jinak.
4. Rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství se vztahuje na výdaje, které jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
Článek K.14
Rada může z podnětu Komise nebo členského státu a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout, že postup v oblastech uvedených v článku K.1 spadá pod hlavu IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, a zároveň rozhodne o příslušném hlasovacím postupu. Doporučí členským státům, aby přijaly toto rozhodnutí v souladu se svými ústavními předpisy.“
Článek K.1
Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského společenství, klade si Unie za cíl poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, a tím, že předchází rasismu a xenofobii a potírá je.
Tohoto cíle se dosáhne předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní, zejména proti terorismu, obchodu s lidmi, trestným činům proti dětem, nedovolenému obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům, prostřednictvím
— užší spolupráce policejních, celních a jiných příslušných orgánů členských států přímo nebo prostřednictvím Evropského policejního úřadu (Europolu) v souladu s články K.2 a K.4;
— užší spolupráce soudních a jiných příslušných orgánů členských států v souladu s čl. K.3 písm. a) až d) a článkem K.4;
— sbližováním předpisů trestního práva členských států v souladu s čl. K.3 písm. e), je-li to nezbytné.
Článek K.2
1. Společný postup v oblasti policejní spolupráce zahrnuje
a) operativní spolupráci příslušných orgánů včetně policie, celních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států při předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování;
b) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu příslušných informací, včetně informací donucovacích orgánů k oznámením o podezřelých finančních operacích, zejména prostřednictvím Europolu, za podmínky dodržování příslušných předpisů o ochraně osobních údajů;
c) spolupráci a společné iniciativy v oblasti vzdělávání, výměny styčných důstojníků, služebních pobytů, využití prostředků a forenzního výzkumu;
d) společné vyhodnocování kriminalistických metod při odhalování závažných forem organizované trestné činnosti.
2. Rada podporuje spolupráci prostřednictvím Europolu a během pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost zejména
a) umožní Europolu usnadňovat a podporovat přípravu a povzbuzovat koordinaci a provádění konkrétních vyšetřovacích akcí příslušných orgánů členských států včetně operativních akcí společných týmů, které zahrnují zástupce Europolu;
b) přijme opatření, která Europolu umožní obracet se na příslušné orgány členských států se žádostí provést a koordinovat vyšetřování ve zvláštních případech a rozvíjet konkrétní odborné znalosti, které mohou být předávány členským státům, aby jim pomáhaly při vyšetřování případů organizované trestné činnosti;
c) podpoří spolupráci mezi úředníky činnými v trestním řízení, specializovanými na boj proti organizované trestné činnosti v úzké spolupráci s Europolem;
d) zavede síť výzkumu, dokumentace a statistiky o přeshraniční trestné činnosti.
Článek K.3
Společný postup v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech zahrnuje
a) usnadňování a urychlování spolupráce příslušných ministerstev a soudních nebo obdobných orgánů členských států v řízení a při výkonu rozhodnutí;
b) usnadňování vydávání mezi členskými státy;
c) zajišťování slučitelnosti použitelných předpisů členských států, pokud je to nezbytné ke zlepšení této spolupráce;
d) předcházení kompetenčním konfliktům mezi členskými státy;
e) postupné přijímání opatření k zavedení minimálních pravidel o znacích skutkových podstat trestných činů a trestech v oblasti organizované trestné činnosti, terorismu a nedovoleného obchodu s drogami.
Článek K.4
Rada stanoví podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány uvedené v článcích K.2 a K.3 zasahovat na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány.
Článek K.5
Tato hlava se nedotýká výkonu působnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
Článek K.6
1. V oblastech uvedených v této hlavě se členské státy informují a konzultují v Radě tak, aby koordinovaly své postupy. K tomu navazují spolupráci mezi příslušnými útvary svých státních správ.
2. Rada přijímá opatření a podporuje vhodnou formou a vhodnými postupy uvedenými v této hlavě spolupráci sloužící cílům Unie. Za tím účelem může Rada z podnětu členského státu nebo Komise jednomyslně
a) zaujímat společné postoje vymezující přístup Unie k určité otázce;
b) přijímat rámcová rozhodnutí za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států. Rámcová rozhodnutí jsou závazná pro členské státy co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Nemají přímý účinek;
c) přijímat rozhodnutí za jakýmkoli jiným účelem, který je v souladu s cíli této hlavy, s výjimkou sbližování právních a správních předpisů členských států. Tato rozhodnutí jsou závazná a nemají přímý účinek; Rada přijímá kvalifikovanou většinou opatření, která jsou nezbytná k provedení těchto rozhodnutí na úrovni Unie;
d) vypracovávat úmluvy, které doporučí členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy. Členské státy zahájí odpovídající proces ve lhůtě stanovené Radou.
Není-li v těchto úmluvách stanoveno jinak, vstoupí v platnost, jakmile budou přijaty alespoň polovinou členských států, a to v členských státech, které je přijaly. Opatření k provedení úmluv jsou přijímána v Radě dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran.
3. Má-li Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, a k přijetí aktů Rady se vyžaduje nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
4. V procedurálních otázkách Rada rozhoduje většinou svých členů.
Článek K.7
1. Soudní dvůr Evropských společenství má za podmínek stanovených v tomto článku pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí, výkladu úmluv uzavřených podle této hlavy, jakož i platnosti a výkladu opatření k jejich provedení.
2. Každý členský stát může uznat prohlášením učiněným při podpisu Amsterodamské smlouvy nebo kdykoli později pravomoc Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách podle odstavce 1.
3. Učinil-li členský stát prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku, uvede, že
a) každý soud tohoto státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku, nebo že
b) každý soud tohoto státu může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku.
4. Každý členský stát může bez ohledu na to, zda učinil prohlášení podle odstavce 2, předložit Soudnímu dvoru v řízeních podle odstavce 1 svá podání nebo písemná vyjádření k věci.
5. Soudní dvůr nemá pravomoc přezkoumávat platnost nebo přiměřenost opatření policie nebo jiných donucovacích orgánů ani výkon působnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
6. Soudní dvůr je příslušný přezkoumávat legalitu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí na základě žalob podaných členským státem nebo Komisí pro nepříslušnost, porušení podstatných formálních náležitostí, porušení této smlouvy nebo právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci. Žaloby podle tohoto odstavce je třeba zahájit ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění aktu.
7. Soudní dvůr je příslušný rozhodovat o všech sporech mezi členskými státy o výklad nebo použití právních aktů přijatých podle čl. K.6 odst. 2, které Rada nevyřeší do šesti měsíců od jejich předložení jedním z jejích členů. Soudní dvůr je dále příslušný rozhodovat spory mezi členskými státy a Komisí o výklad a použití úmluv uzavřených podle čl. K.6 odst. 2 písm. d).
Článek K.8
1. Zřizuje se koordinační výbor vyšších úředníků. Současně s koordinační činností má výbor za úkol
— podávat stanoviska Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu;
— přispívat, aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, k přípravě jednání Rady v oblastech uvedených v článku K.1.
2. Komise je v plném rozsahu zapojena do prací v oblastech uvedených v této hlavě.
„Článek 3
V souladu s článkem 129 Smlouvy jsou členy banky
– Belgické království,
– Nizozemské království,
– Rakouská republika,
– Portugalská republika,
– Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
– Dánské království,
– Spolková republika Německo,
– Řecká republika,
– Španělské království,
– Francouzská republika,
– Irsko,
– Italská republika,
– Lucemburské velkovévodství,
Článek K.15
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, se mohou obracet na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené v této smlouvě a Smlouvě o založení Evropského společenství, pokud zamýšlená spolupráce
a) je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie a chránila její zájmy a sloužila jim;
b) zachovává zásady uvedených smluv a jednotný institucionální rámec Unie;
c) se použije až jako poslední prostředek, jestliže nelze dosáhnout cílů uvedených smluv postupy v nich stanovenými;
d) týká se alespoň většiny členských států;
e) nenarušuje acquis communautaire ani opatření přijatá podle jiných ustanovení uvedených smluv;
f) nenarušuje pravomoci, práva, povinnosti a zájmy členských států nepodílejících se na spolupráci;
g) je otevřena všem členským státům a dovoluje jim kdykoli se ke spolupráci připojit, jestliže se podrobí původnímu rozhodnutí a rozhodnutím učiněným v jeho rámci;
h) vyhovuje dodatečným zvláštním kritériím stanoveným v článku 5a Smlouvy o založení Evropského společenství a článku K.12 této smlouvy, v závislosti na dotyčné oblasti, a je schválena Radou v souladu s postupy v nich stanovenými.
2. Členské státy použijí akty a rozhodnutí přijaté k provedení spolupráce, na které se podílejí, pokud se jich týkají. Členské státy, které se na spolupráci nepodílejí, nebrání jejímu provádění státům, které se na ní podílejí.
Článek K.16
1. Pro přijímání aktů a rozhodnutí, které jsou nezbytné k provedení spolupráce podle článku K.15, platí příslušná institucionální ustanovení této smlouvy a Smlouvy o založení Evropského společenství. Všichni členové Rady se mohou účastnit jednání, na rozhodování se však podílejí pouze zástupci členských států zúčastněných na posílené spolupráci. Kvalifikovaná většina je vymezena podílem vážených hlasů zúčastněných členských států Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K jednomyslnosti stačí jednomyslnost pouze dotčených členů Rady.
2. Náklady, které vznikají z provádění spolupráce, s výjimkou správních nákladů orgánů, hradí zúčastněné členské státy, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak.
Článek K.17
Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o vývoji posílené spolupráce navázané na základě této hlavy.“
„Článek L
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí, se vztahují pouze na následující ustanovení této smlouvy
a) ustanovení pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
b) ustanovení hlavy VI za podmínek stanovených v článku K.7;
c) ustanovení hlavy VIa za podmínek stanovených v článku 5a Smlouvy o založení Evropského společenství a článku K.12 této smlouvy;
d) ustanovení čl. F odst. 2 ve vztahu k jednání orgánů, pokud má Soudní dvůr pravomoc podle smluv o založení Evropských společenství a podle této smlouvy;
e) články L až S.“
„Článek B
Unie si stanoví tyto cíle
— podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu;
— potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem J.7 ke společné obraně;
— upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením občanství Unie;
— zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti;
— v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet je, přičemž se posoudí, do jaké míry je potřebné přehodnotit politiky a formy spolupráce zaváděné touto smlouvou s cílem zajistit účinnost mechanismů a orgánů Společenství.
Cílů Unie je dosahováno za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto smlouvou při dodržení zásady subsidiarity vymezené v článku 3b Smlouvy o založení Evropského společenství.“
„Článek E
Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a Účetní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení smluv o založení Evropských společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy.“
„Článek F.1
1. Na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení zásad uvedených v čl. F odst. 1 ze strany členského státu, poté co vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila.
2. Bylo-li učiněno takové zjištění, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití této smlouvy, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena. Přitom přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může později kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší opatření přijatá podle odstavce 2, jestliže se změnila situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Pro účely tohoto článku Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasu zástupce vlády dotyčného členského státu. To, že se osobně přítomní nebo zastoupení členové zdrží hlasování, nebrání přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 1. Kvalifikovaná většina je vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva pozastavena podle odstavce 2.
5. Pro účely tohoto článku rozhoduje Evropský parlament dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, které představují většinu jeho členů.“
Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika a Švédské království jakožto signatáři schengenských dohod jsou zmocněni mezi sebou navázat užší spolupráci v rámci těchto dohod a souvisejících ustanovení, uvedených v příloze k tomuto protokolu (dále jen „schengenské acquis“). Tato spolupráce se uskutečňuje v institucionálním a právním rámci Evropské unie, při dodržování příslušných ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství.
Dánsko se neúčastní přijímání opatření Rady navrhovaných podle hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství. Odchylně od čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2. K rozhodnutím Rady, která musí být přijata jednomyslně, je nutný souhlas všech členů Rady s výjimkou zástupce vlády Dánska.
Ode dne platnosti prvního rozšíření Unie bez ohledu na čl. 157 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, čl. 9 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii je v Komisi zastoupen vždy jeden člen z každého členského státu za předpokladu, že k tomuto dni byla upravena váha hlasů v Radě, ať již změnou váhy hlasů nebo dvojitou většinou, způsobem přijatelným pro všechny členské státy, s ohledem na všechny okolnosti, zejména na vyrovnání pro ty členské státy, které se vzdají možnosti jmenovat druhého člena Komise.
„Článek 1a
Řecká republika provede první základní zjišťování v souladu s tímto nařízením od roku 1982.
Řecká republika se však zavazuje dodat údaje požadované v článku 5 za rok 1981.“
„Článek 1a
V České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku (dále jen „nový členský stát“ nebo „nové členské státy“) budou přímé platby poskytované podle režimů podpor uvedených v článku 1 zavedeny v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procením podíl používané úrovně plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004
25 % v roce 2004
100 % od roku 2013
30 % v roce 2005
35 % v roce 2006
40 % v roce 2007
50 % v roce 2008
60 % v roce 2009
70 % v roce 2010
80% v roce 2011
90 % v roce 2012
„Článek 1a
1. Litva může používat zásoby vína pocházejícího z Moldavska dovezeného před 1. lednem 2004 pro výrobu šumivého vína až do vyčerpání zásob.
2. Litva zřídí evidenci zásob dostupných k 1. lednu 2004 a bude je poté sledovat.
3. Šumivé víno vyrobené z moldavského vína bude označeno zvláštní etiketou uvádějící původ použité suroviny a skutečnost, že toto víno je určeno pouze k prodeji na území Litvy nebo k vývozu do třetích zemí.“
„Článek 1a
Pro Rakousko, Finsko a Švédsko stanoví Komise počet jednotek, které mohou získat finanční příspěvek Společenství. Pro Švédsko se příslušná rozhodnutí přijmou přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.“
„Článek 1a
Pro účely této směrnice se za překročení společné hranice mezi členskými státy považuje také případ, kdy se užitkové motorové vozidlo registrované v některém z členských států přepravuje po moři na prostředku námořní dopravy mezi dvěma přístavy, které se oba nacházejí na území členských států.“
9. Každý nový členský stát může používat režim jednotné platby na plochu do konce roku 2006 s možností dvojího prodloužení o jeden rok na žádost nového členského státu. Aniž je dotčen odstavec 11, může každý nový členský stát rozhodnout o ukončení používání tohoto režimu na konci prvního nebo druhého roku doby použitelnosti. Nové členské státy oznámí svůj záměr ukončit používání tohoto režimu Komisi nejméně dva měsíce před koncem posledního roku používání.
10. Před koncem doby použitelnosti režimu jednotné podpory na plochu vyhodnotí Komise připravenost daného nového členského státu plně uplatňovat režimy podpor uvedené v článku 1.
Do konce doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu musí nové členské státy zejména učinit všechna nezbytná opatření ke zřízení integrovaného systému stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/92 pro řádné fungování režimů podpor uvedených v článku 1 v tehdy použitelné podobě.
11. Komise na základě svého hodnocení
a) prohlásí, že nový členský stát může vstoupit do systému režimů podpor uvedených v článku 1 uplatňovaného ve stávajících členských státech,
nebo
b) rozhodne o prodloužení použitelnosti režimu jednotné platby na plochu novým členským státem na dobu považovanou za nezbytnou, aby mohly být zavedeny a řádně fungovaly nezbytné řídicí a kontrolní postupy.
Před koncem prodloužené doby použitelnosti uvedené v písmenu b) se použije odstavec 11.
Do konce pětileté doby využívání režimu jednotné platby na plochu (tj. roku 2008) se použijí procentní podíly stanovené v článku 1a. Je-li použitelnost režimu jednotné platby na plochu prodloužena přes tento den na základě rozhodnutí přijatého podle písmene b), použije se procentní podíl stanovený v článku 1 a pro rok 2008 až do konce posledního roku použitelnosti režimu jednotné platby na plochu.
12. Po konci doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány režimy podpor uvedené v článku 1 podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, aniž jsou dotčeny možné změny vyplývající ze změn odpovídajících právních předpisů Společenství. Následně se použijí procením podíly stanovené v článku 1a pro odpovídající roky.
13. Nové členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních, která přijmou k provedení tohoto článku, a zejména o opatřeních přijatých podle odstavce 7.
14. Režim jednotné platby na plochu se považuje za intervenci ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/19991.
1. Nové členské státy se mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí platby podle režimů podpor uvedených v článku 1 jednotnou platbou (dále jen „jednotná platba na plochu“), jež bude vypočtena podle odstavce 2.
2. Jednotná platba na plochu se provádí jednou ročně. Vypočte se rozdělením ročního finančního rámce stanoveného podle odstavce 3 na zemědělskou plochu každého nového členského státu zjištěnou podle odstavce 4.
3. Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec
– jako souhrn prostředků, které budou dostupné na daný kalendami rok pro poskytování přímých plateb v nových členských státech podle režimů podpor uvedených v článku 1,
– podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, a
– upravený s použitím odpovídajících procentních podílů uvedených v článku 1a pro postupné zavedení přímých plateb.
4. Zemědělskou plochou nového členského státu pro účely režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využívané zemědělské plochy, která byla uchovávána v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními kritérii, která stanoví nové členské státy po schválení Komisí.
„Využívanou zemědělskou plochou“ se rozumí celková plocha orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, jak je vymezuje Komise (Eurostat) pro své statistické účely.
5. Platby podle režimu jednotné platby na plochu lze poskytovat na všechny zemědělské pozemky odpovídající kritériím stanoveným v odstavci 4.
Minimální velikost plochy na podnik, na kterou lze žádat o platby, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát se však může na základě objektivních kritérií po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví minimální velikost na vyšší úrovni, nejvýše však 1 ha.
6. Nebude žádná povinnost produkovat ani používat faktory produkce. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí kódu KN 5302 10 00 se použijí čl. 5a odst. 2 nařízení (ES) č. 1251/19991 a článek 7b nařízení (ES) č. 2316/1999².
Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby podle režimu jednotné platby na plochu, musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí.
7. Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě měly překročit jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě úměrně použitím koeficientu snížení.
8. Pravidla Společenství týkající se integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „integrovaný systém“) stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/921, a zejména v článku 2 uvedeného nařízení, se v nezbytném rozsahu použijí i na režim jednotné platby na plochu. V souladu s tím každý nový členský stát, který si jej zvolí
– připravuje a zpracovává roční žádosti zemědělců o podporu. Tyto žádosti obsahují pouze údaje o žadatelích a o přihlášených zemědělských pozemcích (identifikační číslo a plocha);
– zavede systém identifikace zemědělských pozemků, aby zajistil, že pozemky, na které byly podány žádosti o podporu, lze určit a zjistit jejich plochu, že tyto pozemky zahrnují zemědělskou půdu a že na ně nebyla podána žádná jiná žádost;
– disponují počítačovou databází zemědělských podniků, pozemků a žádostí o podporu;
– prověřují žádosti o podporu v souladu s články 7 a 8 nařízení (EHS) č. 3508/92.
Uplatňováním režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost kteréhokoli nového členského státu zavést pravidla Společenství o identifikaci a registraci zvířat stanovená směrnicí 92/102/EHS1 a nařízením (ES) č. 1760/20002.
9. Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2010. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.
S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytnuté v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze III až do výší uvedených ve zmíněné příloze.
Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.
Kypr podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.
10. Lotyšsko může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2008. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.
Lotyšsko může poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze IV až do výší uvedených ve zmíněné příloze.
Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.
Lotyšsko podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.“
1. Pro účely tohoto článku se „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahuje některý z režimů přímých plateb EU uvedených v příloze I.
2. Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I až do
– 55 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v roce 2004, 60 % v roce 2005 a 65 % v roce 2006 a od roku 2007 až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v článku 1a v daném roce. Česká republika však může v odvětví bramborového škrobu přímé platby po celou dobu jejich postupného zavádění doplňovat do 100 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce,
nebo
– celkové úrovně přímé podpory na základě produktu, na kterou by měl zemědělec nárok pro daný produkt v daném novém členském státě v kalendářním roce 2003 podle vnitrostátního režimu podobného SZP, zvýšené o 10 procentních bodů. Pro Litvu je však referenčním rokem kalendářní rok 2002 a pro Slovinsko činí uvedené zvýšení 10 procentních bodů v roce 2004, 15 procentních bodů v roce 2005, 20 procentních bodů v roce 2006 a 25 procentních bodů od roku 2007.
Pro každý dotčený režim SZP si mohou nové členské státy zvolit jednu ze dvou uvedených alternativ.
Celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout v nových členských státech po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nesmí přesáhnout úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle odpovídajícího režimu EU používaného pro členské státy ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.
3. Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.
Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která je zemědělci poskytnuta na Kypru po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle tohoto režimu v daném roce ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.
Celkové částky poskytovaných doplňkových vnitrostátních podpor jsou uvedeny v příloze II.
Poskytované doplňkové vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.
Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.
4. Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.
5. Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce pro určité odvětví při použití režimu jednotné platby na plochu je omezena zvláštním odvětvovým finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi
– celkovou částkou podpory pro odvětví, vyplývající z použití první nebo druhé odrážky odstavce 2, a
– celkovou částkou přímé podpory, jež by byla dostupná v daném novém členském státě pro totéž odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu.
6. Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách poskytované doplňkové vnitrostátní podpory.
7. Zmocnění Komisí
– v případě použití odst. 2 druhé odrážky blíže určí odpovídající vnitrostátní režimy přímých plateb podobné SZP,
– vymezí úroveň, do které může být doplňková vnitrostátní podpora vyplácena, sazbu doplňkové vnitrostátní podpory a případně podmínky pro její poskytování,
– je uděleno s výhradou jakýchkoli změn, které mohou být nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.
8. Žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory nejsou poskytovány pro zemědělské činnosti, na které se vztahuje některá společná organizace trhu a které nejsou přímo podporovány režimem podpor uvedeným v článku 1.
„Článek 1c
Rakouská republika provede první základní zjišťování v roce 1999. V tomto zjišťování se zkoumá stav po klučení a výsadbách vinařského hospodářského roku 1998/1999.“
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 30. dubna 2004.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. května 2004 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem.
Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které své ratifikační listiny uloží. V tomto případě Rada Evropské unie neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článku 1, čl. 6 odst. 6, článcích 11 až 15, 18, 19, 25, 26, 29 až 31, 33 až 35, 46 až 49, 58 a 61 aktu o přistoupení a dále v přílohách II až XV a jejich dodatcích k uvedenému aktu a v protokolech 1 až 10 k tomuto aktu připojených; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, včetně jeho příloh, dodatků a protokolů, týkající se jmenovitě státu, který svou ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Unie přijmout opatření uvedená v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci, odst. 6 druhém pododstavci, odst. 7 druhém a třetím pododstavci, odst. 8 druhém a třetím pododstavci, odst. 9 třetím pododstavci, článcích 21 a 23, čl. 28 odst. 1, čl. 32 odst. 5, čl. 33 odst. 1, odst. 4 a odst. 5, článcích 38, 39, 41, 42 a 55 až 57 aktu o přistoupení, v přílohách III až XIV uvedeného aktu a v protokolu 2, v článku 6 protokolu 3, v čl. 2 odst. 2 protokolu 4, v protokolu 8 a v článcích 1, 2 a 4 protokolu 10 k tomuto aktu připojených. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost.
Archivy Společenství jsou nedotknutelné.
K protokolům přiloženým ke Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se připojuje následující protokol, který se stává nedílnou součástí Smlouvy: „Protokol o dovozu ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách do Společenství“; jeho znění je obsaženo v příloze.
Členské státy se zavazují poskytnout ropným produktům rafinovaným na Nizozemských Antilách za podmínek stanovených tímto protokolem celní preference, které vyplývají z jejich přidružení ke Společenství. Tato ustanovení nemohou být dotčena pravidly původu používanými v členských státech.
Archivy Společenství jsou nedotknutelné.
Archivy Společenství jsou nedotknutelné.
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli se vkládá nový článek, který zní
„Článek 78a
Odchylně od článku 78 se na rozpočty z let předcházejících rozpočtovému roku 1975 vztahují následující ustanovení
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Správní výdaje Společenství zahrnují výdaje Vysokého úřadu včetně výdajů na provoz Poradního výboru a dále výdaje Soudního dvora, Shromáždění a Rady.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých správních výdajů. Vysoký úřad shrne tyto odhady do předběžného návrhu správního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Tento předběžný návrh zahrnuje předpokládaný objem příjmů a předpokládaný objem výdajů.
3. Vysoký úřad předloží Radě předběžný návrh správního rozpočtu nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Vysoký úřad, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh správního rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh správního rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhu správního rozpočtu.
Pokud Shromáždění schválí návrh správního rozpočtu nebo nenavrhne jeho změny do čtyřiceti pěti dnů od předložení návrhu správního rozpočtu, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny, je takto pozměněný návrh správního rozpočtu předán Radě.
5. Po projednání uvedeného návrhu správního rozpočtu s Vysokým úřadem, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada o správním rozpočtu do třiceti dnů od předložení uvedeného návrhu podle následujících ustanovení.
Pokud změna navržená Shromážděním nevede ke zvýšení celkové částky výdajů daného orgánu, zejména proto, že případné zvýšení výdajů by bylo výslovně vyrovnáno návrhem jedné nebo několika změn, ze kterých vyplývá odpovídající snížení výdajů, může Rada tento pozměňovací návrh kvalifikovanou většinou odmítnout. Pozměňovací návrh je přijat, nerozhodne-li Rada o jeho odmítnutí.
Pokud změna navržená Shromážděním vede ke zvýšení celkových výdajů dotyčného orgánu, musí Rada o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu rozhodnout kvalifikovanou většinou.
Pokud Rada odmítne pozměňovací návrh podle druhého pododstavce nebo jej nepřijme podle třetího pododstavce tohoto odstavce, může kvalifikovanou většinou buď ponechat částku uvedenou v návrhu správního rozpočtu, nebo stanovit jinou částku.
6. Po ukončení jednání o rozpočtu podle tohoto článku prohlásí předseda Rady, že správní rozpočet je schválen s konečnou platností.
7. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.
8. Z konečného schválení správního rozpočtu vyplývá pro Vysoký úřad oprávnění a povinnost vybírat částku odpovídající příjmům podle článku 49.“
Článek 78 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Správní výdaje Společenství zahrnují výdaje Vysokého úřadu, včetně výdajů na činnost Poradního výboru, a výdaje Shromáždění, Rady a Soudního dvora.
10. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.
11. Z konečného schválení správního rozpočtu vyplývá pro Vysoký úřad oprávnění a povinnost vybírat částku odpovídající příjmům podle článku 49.“
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých správních výdajů. Vysoký úřad shrne tyto odhady do předběžného návrhu správního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Vysoký úřad předloží předběžný návrh správního rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Vysoký úřad, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh správního rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh správního rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit návrh správního rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh správního rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je správní rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh správního rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění správní rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh správního rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu správního rozpočtu s Vysokým úřadem, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada za následujících podmínek
a) Rada může kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním;
b) vzhledem k pozměňovacím návrhům
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění nevede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, zejména proto, že takové zvýšení výdajů je výslovně vyrovnáno jedním nebo více pozměňovacími návrhy, které způsobují odpovídající snížení výdajů, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh zamítnout. Nerozhodne-li o zamítnutí, je pozměňovací návrh přijat;
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění vede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh přijmout. Nerozhodne-li o přijetí, je pozměňovací návrh zamítnut;
— pokud na základě jedné z předchozích odrážek Rada pozměňovací návrh zamítla, může kvalifikovanou většinou částku uvedenou v návrhu správního rozpočtu buď ponechat, nebo stanovit jinou.
Návrh správního rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu správního rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh správního rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu správního rozpočtu většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí správní rozpočet. Jestliže v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se správní rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Shromáždění, že správní rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Shromáždění však může většinou hlasů svých členů a dvěma třetinami odevzdaných hlasů z důležitých důvodů návrh správního rozpočtu zamítnout a požádat o předložení nového návrhu.
9. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro hospodářskou politiku stanoví Vysoký úřad tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž jsou dotčeny čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu správního rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud Shromáždění, Rada nebo Vysoký úřad usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež se usnáší většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
V čl. 7 odst. 4 protokolu se doplňuje nová věta, která zní
„Dále může jednomyslným rozhodnutím na návrh správní rady změnit metodu přepočtu částek vyjádřených v zúčtovacích jednotkách na národní měny a naopak.“
Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie24Dánsko16Německo81Francie81Irsko15Itálie81Lucembursko6Nizozemsko25Spojené království81
Mezi členské státy vyjmenované v čl. 131 prvním pododstavci první větě Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se doplňuje Dánsko.
Spojené království a Irsko mohou i nadále mezi sebou upravovat pohyb osob mezi svými územími („společný prostor cestování“), pokud práva osob uvedených v čl. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto protokolu zůstanou v plném rozsahu zachována. Článek 1 tohoto protokolu tudíž platí, pokud je zachována tato úprava, za stejných podmínek a předpokladů jako pro Spojené království též pro Irsko. Článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiná ustanovení zmíněné smlouvy nebo Smlouvy o Evropské unii nebo opatření přijatá v rámci těchto smluv se této úpravy nedotýkají.
Komise předloží Radě, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, návrhy přechodných opatření, která považuje za nezbytná v souvislosti se vstupem v platnost nové úpravy, s ohledem na zachování práv nabytých fyzickými nebo právnickými osobami po dobu, kdy bylo Grónsko součástí Společenství, a na úpravu vztahů v souvislosti s finančními příspěvky, které v této době Společenství Grónsku poskytlo.
Listiny o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli budou uloženy u vlády Francouzské republiky dne 1. ledna 1973.
Přistoupení nabývá účinku dnem 1. ledna 1973 za podmínky, že všechny listiny o přistoupení budou uloženy k danému dni a že všechny ratifikační listiny ke smlouvě o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii budou uloženy před uvedeným dnem.
Pokud však všechny státy uvedené v odstavci 1 neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, přistoupení nabývá účinku pro ostatní přistupující státy. V tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 12, 13, 16, 17, 19, 20, 22, 142, 155 a 160 aktu o podmínkách přistoupení a úpravách smluv; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu týkající se jmenovitě státu, který neuložil své listiny o přistoupení nebo ratifikační listiny, za neúčinná nebo je upravit.
Vláda Francouzské republiky předá ověřený opis přístupové listiny každého přistupujícího státu všem vládám členských států a přistupujících států.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1972.
Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1973 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem a že ke stejnému dni budou uloženy všechny listiny o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli.
Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které listiny uloží. V tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 14, 16, 17, 19, 20, 23, 129, 142, 143, 155 a 160 aktu o podmínkách přistoupení a úpravách smluv, úpravách ustanovení jeho přílohy I týkajících se složení a fungování jednotlivých výborů a úpravách článků 5 a 8 Protokolu o statutu Evropské investiční banky, který je připojen k uvedenému aktu; Rada může rovněž jednomyslně prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, týkající se jmenovitě státu, který svou listinu o přistoupení nebo ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit.
Učiní-li dánská vláda prohlášení uvedená v článku 1, vztahují se ustanovení aktu o přistoupení na Faerské ostrovy, přičemž se přihlíží k následujícím ustanovením
– dovoz na Faerské ostrovy podléhá clům, která by byla ukládána, kdyby smlouva a rozhodnutí o přistoupení byly používány od 1. ledna 1973;
– orgány Společenství budou v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu hledat řešení odpovídající zvláštním problémům Faerských ostrovů;
– úřady Faerských ostrovů mohou zachovat za dohledu Společenství vhodná opatření pro zajištění zásobování obyvatelstva Faerských ostrovů mlékem za přiměřené ceny.
Práva, jichž ve Spojeném království požívají státní příslušníci těchto území, nejsou aktem o přistoupení dotčena. Nemohou však využívat ustanovení Společenství týkajících se volného pohybu osob a služeb.
Orgány Společenství budou v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu usilovat o řešení odpovídající zvláštním problémům Grónska.
1. Od přistoupení jsou všichni dovozci a osoby provádějící montáž vozidel značek vyráběných ve Společenství, kteří jsou registrovaní v rámci „Act“ a kteří i nadále splňují podmínky požadované pro tuto registraci, oprávněni dovážet bez omezení již smontovaná vozidla pocházející z jiných členských států značek vyráběných v těchto státech.
2. V rámci snížení celních sazeb, které Irsko provádí ve smyslu článku 32 aktu o přistoupení, používá tento stát od 1. ledna 1974 nediskriminující celní režim pro vozidla dovážená dovozci provádějícími montáž, uvedenými v odstavci 1.
3. Irsko má i nadále možnost nahradit daňové složky cel na motorová vozidla a jejich součástky vnitrostátními daněmi, které odpovídají článku 95 Smlouvy o EHS a článku 38 aktu o přistoupení. Tyto poplatky nesmějí vést zejména k diskriminačnímu ukládání cel na
– součástky vyráběné v Irsku a součástky dovážené z jiných členských států;
– motorová vozidla montovaná v Irsku a montovaná vozidla dovážená z jiných členských států;
– součástky vyráběné v Irsku nebo dovážené z jiných členských států a motorová vozidla montovaná v Irsku nebo dovážená z jiných členských států.
1. Při dovozu množství másla a sýrů uvedených v článku 1 do Spojeného království se ukládají zvláštní dávky. Ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. b) aktu o přistoupení se nepoužijí.
2. Zvláštní dávky jsou stanoveny na základě ceny CIF uvedené v čl. 1 odst. 3 a tržní ceny příslušných produktů ve Spojeném království, a to na úrovni umožňující uvedená množství skutečně prodávat, aniž je ohrožen odbyt másla a sýrů ze Společenství.
1. V oblastech, v nichž Dánsko zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty, v současnosti „Atomenergikommission“, na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Dánsko podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
1. V oblastech, v nichž Irsko zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Irsko podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
1. Výsostné oblasti jsou zahrnuty do celního území Společenství a pro tyto účely se celní předpisy a předpisy společné obchodní politiky uvedené v části první přílohy tohoto protokolu vztahují na výsostné oblasti se změnami stanovenými v uvedené příloze.
2. Předpisy o daních z obratu, spotřebních daních a jiných druzích nepřímých daní uvedené v části druhé přílohy k tomuto protokolu se vztahují na výsostné oblasti se změnami stanovenými v uvedené příloze, jakož i s odpovídajícími ustanoveními použitelnými na Kypr, jak jsou stanoveny v Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky k Evropské unii.
3. Předpisy uvedené v části třetí přílohy tohoto protokolu se mění tak, jak je stanoveno v uvedené příloze, aby Spojené království mohlo zachovat úlevy a osvobození od cel a daní pro dodávky pro své ozbrojené síly a pro přidružené zaměstnance, které zaručuje zakládající smlouva.
Na základě článku 1 a s výhradou článků 3, 4 a 6 nejsou ustanovení hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, opatření vydaná podle uvedené hlavy, ustanovení mezinárodních smluv, které budou uzavřeny Společenstvím podle zmíněné hlavy, a rozhodnutí Soudního dvora, kterými jsou taková ustanovení nebo opatření vykládána, závazná nebo použitelná pro Spojené království nebo Irsko; tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se nedotýkají pravomocí, práv a povinností těchto států; tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se v žádném případě nedotýkají acquis communautaire, ani nejsou součástí práva Společenství vztahujícího se na Spojené království a Irsko.
1. V oblastech, v nichž Spojené království zpřístupňuje své poznatky k dispozici Společenství, udělují příslušné subjekty, v současnosti „United Kingdom Atomic Energy Authority“ a „United Kingdom Generating Boards“, na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Spojené království podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
Listina o přistoupení Řecké republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli bude uložena u vlády Francouzské republiky dne 1. ledna 1981.
Přistoupení nabývá účinku dnem 1. ledna 1981 za podmínky, že Řecká republika uloží svou listinu o přistoupení k tomuto dni a že všechny signatářské státy Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii uloží své ratifikační listiny před uvedeným dnem.
Vláda Francouzské republiky předá ověřený opis přístupové listiny Řecké republiky vládám členských států.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1980.
Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1981 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem a že ke stejnému dni bude uložena listina o přistoupení Řecké republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli.
1. V oblastech, v nichž Řecká republika zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Řecká republika podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům ve Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
1. Listiny o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému společenství uhlí a oceli budou uloženy u vlády Francouzské republiky dne 1. ledna 1986.
2. Přistoupení nabývá účinku dnem 1. ledna 1986 za podmínky, že všechny listiny o přistoupení budou uloženy k uvedenému dni a všechny ratifikační listiny ke smlouvě o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii budou uloženy před uvedeným dnem.
Pokud však jeden ze států uvedených v odstavci 1 tohoto článku neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, nabývá přistoupení účinku pro druhý přistupující stát. v tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 tohoto rozhodnutí a v článcích 12, 13, 17, 19, 20, 22, 383, 384, 385 a 397 aktu o přistoupení; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu týkající se jmenovitě státu, který neuložil své listiny o přistoupení nebo ratifikační listiny, za neúčinná nebo je upravit.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Společenství přijmout opatření podle článků 27, 179, 366, 378 a 396 aktu o přistoupení. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem nabytí účinku tohoto rozhodnutí.
4. Vláda Francouzské republiky předá ověřený opis přístupové listiny každého přistupujícího státu vládám členských států a druhého přistupujícího státu.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1985.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1986 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem a že ke stejnému dni budou uloženy všechny listiny o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli.
Pokud však jeden ze států uvedených v čl. 1 odst. 1 neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro druhý stát, který listiny uloží, v tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 14, 17, 19, 20, 23, 383, 384, 385, 386, 388, 397 a 402 aktu o přistoupení, v ustanoveních přílohy I aktu týkajících se složení a fungování jednotlivých výborů a v příslušných článcích protokolu č. 1 o statutu Evropské investiční banky, jež je k aktu připojen; Rada může rovněž jednomyslně prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu týkající se jmenovitě státu, který svou listinu o přistoupení nebo ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit.
3. Ochylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Společenství přijmout opatření uvedená v článcích 27, 91, 161, 163, 164, 165, 171, 179, 258, 349, 351, 352, 358, 366, 378 a 396 aktu o přistoupení a v článcích 2, 3 a 4 protokolu č. 2. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost.
1. S výhradou článků 3 a 4 tohoto protokolu se na výrobky pocházející z Kanárských ostrovů a z Ceuty a Melilly vztahuje při propuštění do volného oběhu na celním území Společenství osvobození od cla za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3.
2. Části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, je osvobození od cla podle odstavce 1 poskytnuto od 1. ledna 1986.
Pokud jde o zbytek celního území Společenství, jsou dovozní cla na výrobky pocházející z Kanárských ostrovů a z Ceuty a Melilly odstraňována podle stejného časového rozvrhu a za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v článcích 30, 31 a 32 aktu o přistoupení.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 se na zpracovaný tabák čísla 24.02 společného celního sazebníku vyrobený na Kanárských ostrovech vztahuje na celním území Společenství osvobození od cla v rámci celních kvót.
O otevírání a rozdělování uvedených kvót rozhoduje Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, přičemž jako referenční množství je brán průměr ze tří nejlepších z pěti posledních let, pro něž jsou k dispozici statistické údaje. Rada rozhodne včas tak, aby uvedené kvóty mohly být otevřeny a rozděleny k 1. lednu 1986.
Aby byly vyloučeny hospodářské obtíže, které by tento režim mohl způsobit v jednom nebo více členských státech z důvodu zpětného odeslání dovezeného zpracovaného tabáku do jiného členského státu, stanoví Komise po konzultaci s členskými státy veškeré potřebné metody administrativní spolupráce.
Pro účely článku 48 aktu o přistoupení, pokud jde o produkty ze seznamu v příloze A, se výlučná španělská dovozní cla uvedená v odstavci 3 uvedeného článku odstraňují postupným otevíráním kvót pro dovoz výrobků pocházejících z Portugalska od 1. března 1986. Objemy kvót pro rok 1986 jsou uvedeny ve výše uvedeném seznamu.
Španělské království zvyšuje objemy kvót za podmínek uvedených v téže příloze. Ke každé kvótě je připojeno procentní zvýšení a následující zvýšení se vypočte na základě takto získaného součinu.
Společenství a Španělské království zavádějí na dobu použití článku 1 administrativní spolupráci za podmínek stanovených v příloze B.
1. V oblastech, v nichž Španělské království zpřístupňuje své informace Společenství, udělují příslušné subjekty na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských státech Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena výlučná nebo částečně výlučná licence, Španělské království podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům ve Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
1. V období 2004-2006 bude Společenství poskytovat Litvě dodatečnou finanční pomoc na podporu jejího úsilí při vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu a na řešení důsledků jejího uzavření a vyřazení z provozu (dále jen „program Ignalina“).
2. O opatřeních v rámci programu Ignalina bude rozhodnuto a budou prováděna v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy1, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2500/20012.
3. Program Ignalina bude mimo jiné zahrnovat: opatření na podporu vyřazení Jaderné elektrárny Ignalina z provozu; opatření na zlepšení životního prostředí v souladu s acquis a modernizační opatření pro konvenční výrobní kapacitu k nahrazení výrobní kapacity dvou reaktorů Jaderné elektrárny Ignalina; a ostatní opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, zlepšování životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Litvě, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v Litvě.
4. Program Ignalina bude zahrnovat opatření na podporu toho, aby zaměstnanci elektrárny zachovali vysoký stupeň provozní bezpečnosti v Jaderné elektrárně Ignalina v obdobích před uzavřením uvedených reaktorů a během jejich vyřazování z provozu.
5. V období 2004-2006 bude program Ignalina činit 285 milionů eur položek závazků, které budou přidělovány v ročních tranších o stejné výši.
6. Příspěvky v rámci programu Ignalina mohou pro určitá opatření dosahovat až 100 % celkových výdajů. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí, aby se pokračovalo v praxi spolufinancování zařízení v rámci předvstupní pomoci úsilí Litvy při vyřazování jaderných zařízení z provozu, a případně bylo vyhledáváno spolufinancování z jiných zdrojů.
7. Tato pomoc v rámci programu Ignalina nebo její části smějí být poskytnuty jako příspěvky Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení Ignaliny z provozu, spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.
8. Veřejná podpora z vnitrostátních a mezinárodních zdrojů a ze zdrojů Společenství
- na zlepšování životního prostředí v souladu s acquis a na modernizační opatření pro litevskou tepelnou elektrárnu v Elektrenai jako klíčové náhrady za výrobní kapacitu dvou reaktorů Jaderné elektrárny Ignalina; a
- na vyřazení Jaderné elektrárny Ignalina z provozu
je slučitelná s vnitřním trhem, jak je vymezen ve Smlouvě o ES.
9. Veřejné podpory z vnitrostátních a mezinárodních zdrojů a ze zdrojů Společenství na podporu úsilí Litvy při řešení důsledků uzavření a vyřazení z provozu Jaderné elektrárny Ignalina mohou být jednotlivě považovány za slučitelné - na základě Smlouvy o ES – s vnitřním trhem, zeména pak veřejná podpora poskytovaná na zvyšování bezpečnosti dodávek energie.
Společenství bude Litvě nápomocno při provádění pravidel a právní úpravy pro průjezd osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace s cílem co nejdřívější plné účasti Litvy v schengenském prostoru.
Společenství bude Litvě nápomocno v řízem průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace a ponese zejména veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis přijatých pro tento průjezd.
Společenství a Portugalská republika zavádějí na dobu použití článku 1 administrativní spolupráci za podmínek stanovených v příloze C.
1. Od 1. ledna 1986 otevírá Portugalská republika každoročně dovozní kvóty uvedené v příloze A na motorová vozidla ve smontovaném stavu, dále jen „CBU“, o hrubé hmotnosti do 3 500 kilogramů pocházející z ostatních členských států.
2. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou změnit seznam v příloze A.
3. Od 1. ledna 1986 otevírá Portugalská republika každoročně dovozní kvóty na motorová vozidla CBU o hrubé hmotnosti do 3 500 kilogramů pocházející z ostatních členských států, jiná než jsou motorová vozidla uvedená v seznamu v příloze A, podle následujících podmínek
Dovozní kalendářRoční kvóty1. leden 1986440 jednotek1. leden 1987550 jednotek
V rámci této kvóty může být každé značce přiznána nejvýše čtvrtina stanoveného objemu.
Každé značce je přiznáno právo na minimální kvótu 20 jednotek.
1. V oblastech, v nichž Portugalská republika zpřístupňuje své poznatky Společenství, udělují příslušné subjekty na žádost a za obchodních podmínek licence členským státům, osobám a podnikům Společenství, pokud jsou držiteli výhradních práv na patenty přihlášené v členských zemích Společenství a pokud nemají žádnou povinnost vůči třetím osobám udělovat nebo nabízet výlučné licence nebo částečně výlučné licence na práva vyplývající z těchto patentů.
2. Je-li udělena částečná nebo částečné výlučná licence, Portugalská republika podporuje a usnadňuje postup, při němž držitelé takových licencí udělují za obchodních podmínek sublicence členským státům, osobám a podnikům ve Společenství.
Udělení takových výlučných nebo částečně výlučných licencí se provádí na běžné obchodní bázi.
Portugalská republika otevírá každoročně dovozní kvóty podle jednotlivých značek na dovoz motorových vozidel ve smontovaném stavu, dále jen „CBU“, o hrubé hmotnosti do 3 500 kilogramů do Portugalska, ze třetích zemí, které nejsou smluvními stranami, až do výše patnácti jednotek na výrobce a rok pro značky vozidel, které nejsou montovány v Portugalsku, a v případě ostatních značek až do výše 2 % z počtu vozidel stejné značky, které byly smontovány v Portugalsku v předchozím roce.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1994.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1995 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem.
Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které své ratifikační listiny uloží. V tomto případě Rada Evropské unie neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 25, 26, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 170 a 176 aktu o přistoupení a dále v příloze I uvedeného aktu a v protokolech č. 1 a č. 6 k tomuto aktu připojených; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, včetně jeho příloh a protokolů, týkající se jmenovitě státu, který svou ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Unie přijmout opatření uvedená v článcích 30, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 53, 57, 59, 62, 74, 75, 76, 92, 93, 94, 95, 100, 102, 105, 119, 120, 121, 122, 127, 128, 131, čl. 142 odst. 2 a 3 druhé odrážce, 145, 148, 149, 150, 151 a 169 aktu o přistoupení a v čl. 11 odst. 6 a čl. 12 odst. 2 protokolu č. 9. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost.
a) Území Aland – považované za třetí území podle čl. 3 odst. 1 třetí odrážky směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění pozdějších předpisů, a za vnitrostátní území, které nespadá do oblasti působnosti směrnic o harmonizaci spotřebních daní, jak je definováno v článku 2 směrnice Rady 92/12/EHS – je vyloučeno z územní působnosti předpisů ES v oblasti harmonizace právních předpisů členských států o daních z obratu, spotřebních daních a jiných formách nepřímého zdanění. Toto vynětí nesmí mít vliv na vlastní zdroje Společenství.
Tento odstavec se nevztahuje na ustanovení směrnice Rady 69/335/EHS, ve znění pozdějších předpisů, týkající se daně ze základního kapitálu.
b) Tato odchylka má za cíl udržovat životaschopnost místního hospodářství na uvedených ostrovech a nesmí mít nepříznivé účinky na zájmy Unie nebo na její společné politiky. Usoudí-li Komise, že ustanovení písmene a) již nejsou odůvodněná, zejména pokud jde o korektní hospodářskou soutěž nebo vlastní zdroje, předloží vhodné návrhy Radě, která rozhodne v souladu s příslušnými články Smlouvy o ES.
Tento protokol může být rozšířen s ohledem na možný další vývoj výhradních práv pro Saamy spojených s jejich tradičním způsobem obživy. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Výborem regionů jednomyslným rozhodnutím schválit potřebné změny protokolu.
Oblasti, na něž se cíl 6 vztahuje, v zásadě představují nebo patří k regionům na úrovni NUTS II s hustotou obyvatelstva 8 obyvatel na km2 nebo méně. Pomoc Společenství může být, s výhradou požadavku na koncentraci, rozšířena i na k nim přiléhající menší oblasti, které splňují stejná kritéria hustoty obyvatelstva.
Tyto regiony a oblasti, uváděné v tomto protokolu jako „regiony“, na něž se vztahuje cíl 6, jsou vyjmenovány v příloze I.
Příslušná ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, připojeného k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, naposledy pozměněného tímto aktem o přistoupení, se vztahují na volby konané podle tohoto protokolu.
Tyto volby se konají postupy uvedenými v příloze tohoto protokolu.
Podle čl. 105 odst. 1 této smlouvy je prvořadým cílem ESCB udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosahování cílů Společenství, jak jsou vymezeny v článku 2 této smlouvy. ESCB jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umisťování zdrojů, a ve shodě se zásadami stanovenými v článku 3a této smlouvy.
1. V období 2004-2006 bude Společenství poskytovat Slovensku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu (dále jen „pomoc“).
2. O této pomoci bude rozhodnuto a bude prováděna – rovněž po přistoupení Slovenska k Unii – v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy1, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2500/20012.
3. V období 2004 - 2006 bude tato pomoc činit 90 milionů eur položek závazků, které budou přidělovány v ročních tranších o stejné výši.
4. Tato pomoc nebo její části smějí být poskytnuty jako příspěvky Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení Bohunic z provozu, spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.
EMI přispívá ke splnění podmínek nezbytných pro přechod do třetí etapy hospodářské a měnové unie, zejména
– posilováním koordinace měnových politik za účelem zajištění cenové stability,
– prováděním příprav nezbytných ke zřízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), k uskutečňování jednotné měnové politiky a k vytvoření jednotné měny ve třetí etapě,
– dohledem na vývoj ECU.
V článku 104c této smlouvy a v tomto protokolu se
– výrazem „veřejný“ rozumí vztahující se k veřejné správě, tj. k ústřední vládě, regionálním nebo místním orgánům nebo fondům sociálního zabezpečení s výjimkou obchodních operací, jak jsou definovány v Evropském systému integrovaných hospodářských účtů,
– „schodkem“ rozumí čistá potřeba financí, jak je definována v Evropském systému integrovaných hospodářských účtů,
– „investicí“ rozumí tvorba hrubého fixního kapitálu, jak je definována v Evropském systému integrovaných hospodářských účtů,
– „dluhem“ rozumí celkový hrubý dluh v jeho jmenovité hodnotě nesplacený na konci roku, konsolidovaný uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími veřejné správy, jak jsou definovány v první odrážce.
Kritérium stavu veřejných financí, jak je uvedeno v čl. 109j odst. 1 druhé odrážce, znamená, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle čl. 104c odst. 6 této smlouvy o existenci nadměrného schodku.
1. Za účelem dosahování cílů stanovených v článku 1 Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech
– zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,
– pracovní podmínky,
– informování pracovníků a konzultace s nimi,
– rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti,
– zapojení osob vyloučených z trhu práce, aniž je dotčen článek 127 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouvy“).
2. Za tím účelem může Rada směrnicemi stanovit minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční a právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.
Rada rozhoduje postupem podle článku 189c této smlouvy po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem.
3. Rada však rozhoduje na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně v těchto oblastech
– sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků,
– ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,
– zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování s výhradou odstavce 6,
– podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství,
– finanční příspěvky na podporu zaměstnanosti a na vytváření pracovních příležitostí, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se Sociálního fondu.
4. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavců 2 a 3.
V takovém případě členský stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice provedena v souladu s článkem 189, přijmou sociální partneři nezbytná opatření formou dohody a dotyčný členský stát přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo.
5. Předpisy přijaté podle tohoto článku nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.
6. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.
1. Ode dne 1. ledna 2004 s účinností od začátku volebního období 2004 – 2009 se v čl. 190 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii první pododstavce nahrazují tímto
„Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie22Dánsko13Německo99Řecko22Španělsko50Francie72Irsko12Itálie72Lucembursko6Nizozemsko25Rakousko17Portugalsko22Finsko13Švédsko18Spojené království72.“
2. S výhradou odstavce 3 je celkový počet zastupitelů v Evropském parlamentu ve volebním období 2004 – 2009 roven počtu zastupitelů uvedenému v čl. 190 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, k němuž se připočte počet zastupitelů nových členských států vyplývající ze smluv o přistoupení podepsaných nejpozději dne 1. ledna 2004.
3. V případě, že celkový počet zastupitelů uvedený v odstavci 2 bude nižší než 732, provede se poměrná oprava počtu zastupitelů, kteří mají být zvoleni v každém členském státě, tak, aby jejich celkový počet byl co nejbližší 732, přičemž však tato oprava nesmí vést k tomu, aby počet zastupitelů, kteří mají být zvoleni v každém členském státě, překročil počet stanovený v čl. 190 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii pro volební období 1999 – 2004.
Rada přijme za tímto účelem rozhodnutí.
4. Odchylně od čl. 189 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského společenství a od čl. 107 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v případě vstupu smluv o přistoupení v platnost po přijetí rozhodnutí Rady podle odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku, může počet zastupitelů v Evropském parlamentu dočasně překročit 732 po dobu použitelnosti uvedeného rozhodnutí. Stejná oprava, jaká je uvedena v odst. 3 prvním pododstavci tohoto článku, se provede u počtu zastupitelů, kteří mají být zvoleni v daném členském státě.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme veškeré předpisy nezbytné k provedení tohoto protokolu, včetně základních zásad a vhodných rozhodovacích postupů, a zejména pro přijímání víceletých finančních základních směrů pro správu majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a technických základních směrů pro výzkumný program tohoto fondu.
1. Rada na návrh Komise jednomyslně vymezí podmínky, za kterých se ustanovení práva EU uplatňují v linii mezi uvedenými územími a územími, na kterých vláda kyperské republiky vykonává skutečnou kontrolu.
2. Hranice mezi Východními výsostnými oblastmi a územími uvedenými v článku 1 se považují za součást vnějších hranic Východních výsostných oblastí pro účely části IV přílohy k Protokolu o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru po dobu trvání pozastavení uplatňování acquis podle článku 1.
Úkoly banky stanoví článek 130 Smlouvy.
Při stanovení předpisů o volném pohybu pracovníků podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy vezme Komise v úvahu zvláštní demografickou situaci Lucemburského velkovévodství.
Orgány, které nesou odpovědnost za země a území, předkládají Komisi po dohodě s místními úřady nebo s představiteli obyvatelstva daných zemí a území sociální a hospodářské projekty, o jejichž financování Společenství žádají.
Tato část se vztahuje na opatření týkající se ustanovení o železniční a kombinované dopravě přes území Rakouska.
Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a postupným odstraňováním rozdílů mezi hospodářskými politikami členských států podporovat harmonický rozvoj hospodářských činností ve Společenství, nepřetržitý a vyvážený růst, vyšší stabilitu, rychlejší zvyšování životní úrovně a užší kontakty mezi členskými státy.
Smlouva o založení Evropského společenství se mění v souladu s tímto článkem.
1) Za osmý bod preambule se vkládá nový bod, který zní
„ODHODLÁNI podporovat dosažení co nejvyšší úrovně vzdělanosti svých národů prostřednictvím širokého přístupu ke vzdělání a neustálého doplňování znalostí,“
10) V článku 8a se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada může přijímat předpisy k usnadnění výkonu práv uvedených v odstavci 1; nestanoví-li tato smlouva jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 189b. Rada při tomto postupu rozhoduje jednomyslně.“
11) V článku 8d se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Každý občan Unie se může písemně obracet v jednom z jazyků uvedených v článku 248 na každý orgán nebo instituci, který je uveden v tomto článku nebo v článku 4, a má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.“
12) Článek 51 se nahrazuje tímto
13) V článku 56 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada vydá postupem podle článku 189b směrnice ke koordinaci výše uvedených předpisů.“
14) V článku 57 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Za stejným účelem přijímá Rada postupem podle článku 189b směrnice ke koordinaci právních a správních předpisů členských států, jež se týkají přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu. Rada rozhoduje postupem podle článku 189b jednomyslně o směrnicích, k jejichž provedení jsou alespoň v jednom členském státě zapotřebí změny stávajících zásad zákonné právní úpravy jednotlivých povolání týkajících se vzdělání a podmínek přístupu fyzických osob k nim. V ostatních případech Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.“
15) V části třetí se vkládá nová hlava, která zní
16) V čl. 75 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto
„1. K provedení článku 74 a s přihlédnutím ke zvláštnostem dopravy stanoví Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů:“
17) V článku 100a se odstavce 3, 4 a 5 nahrazují tímto
„3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o tento cíl též Evropský parlament a Rada.
4. Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 36 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spoulu s důvody pro jejich ponechání.
5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.
6. Komise do šesti měsíců po oznámení podle odstavců 4 a 5 dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.
Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené.
Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.
7. Je-li členský stát oprávněn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které se odchylují od harmonizačního opatření, přezkoumá Komise neprodleně, zda má navrhnout přizpůsobení tohoto opatření.
8. Upozorní-li členský stát v některé oblasti, která byla předmětem harmonizačních opatření, na určitý problém veřejného zdraví, uvědomí o něm Komisi, která neprodleně přezkoumá, zda nenavrhne Radě odpovídající opatření.
9. Odchylně od postupu podle článků 169 a 170 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, domnívá-li se, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.
10. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 36 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství.“
18) Články 100c a 100d se zrušují.
19) Za hlavu VI se vkládá nová hlava, která zní
2) Článek 2 se nahrazuje tímto
20) V článku 113 se doplňuje nový odstavec, který zní
„5. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím rozšířit působnost odstavců 1 až 4 na mezinárodní jednání a dohody o službách a právech k duševnímu vlastnictví, pokud se na ně tyto odstavce nevztahují.“
21) Za hlavu VII se vkládá nová hlava, která zní
22) Články 117 až 120 se nahrazují tímto
23) Článek 125 se nahrazuje tímto
24) V článku 127 se odstavec 4 nahrazuje tímto
„4. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států.“
25) V článku 128 se odstavec 4 nahrazuje tímto
„4. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.“
26) Článek 129 se nahrazuje tímto
27) Článek 129a se nahrazuje tímto
28) V čl. 129c odst. 1 prvním pododstavci se první část třetí odrážky nahrazuje tímto
„— může podporovat projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy a jsou uvedeny v rámci hlavních směrů podle první odrážky, zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb.“
29) Článek 129d se mění takto
a) první pododstavec se nahrazuje tímto
„Rada přijme postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 129c odst. 1.“;
b) třetí pododstavec se zrušuje.
3) Článek 3 se mění takto
a) dosavadní text se označuje jako odstavec 1;
b) v novém odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto
„d) opatření týkající se vstupu a pohybu osob v souladu s hlavou IIIa,“;
c) v novém odstavci 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno, které zní
„i) podporu koordinace politik zaměstnanosti členských států s ohledem na posilování jejich účinnosti rozvíjením koordinované strategie zaměstnanosti,“
d) v novém odstavci 1 se dosavadní písmeno i) označuje jako písmeno j) a označení písmen, která následují, se odpovídajícím způsobem mění;
e) doplňuje se nový odstavec, který zní
„2. Při všech činnostech uvedených v tomto článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.“
30) V článku 130a se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.“
31) V článku 130e se první pododstavec nahrazuje tímto
„Prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj přijímá Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“
32) V čl. 130i odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Rada přijme postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem víceletý rámcový program, vymezující všechny činnosti Společenství.
33) Článek 130o se nahrazuje tímto
34) V článku 130r se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Společenství. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
V této souvislosti obsahují harmonizační opatření odpovídající požadavkům ochrany životního prostředí, popřípadě ochrannou doložku, na základě které jsou členské státy zmocněny přijmout z mimoekonomických důvodů ochrany životního prostředí dočasná opatření podléhající kontrolnímu procesu Společenství.“
35) Článek 130s se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 130r.“;
b) v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto
„2. Odchylně od rozhodovacího postupu stanoveného v odstavci 1 a aniž je dotčen článek 100a, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně:“;
c) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto
„3. V ostatních oblastech přijímá Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů všeobecné programy činnosti, v nichž stanoví přednostní cíle, kterých má být dosaženo.“
36) V článku 130w se odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, přijme Rada postupem podle článku 189b opatření nezbytná pro dosahování cílů uvedených v článku 130u. Tato opatření mohou mít formu víceletých programů.“
37) V článku 137 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 700.“
38) Článek 138 se mění takto
a) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrh na všeobecné a přímé volby konané jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům.“;
b) doplňuje se nový odstavec, který zní
„4. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a s jednomyslným souhlasem Rady úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů.“
39) Článek 151 se nahrazuje tímto
4) Vkládá se nový článek, který zní
40) V čl. 158 odst. 2 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto
„2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise; toto určení schvaluje Evropský parlament.
Vlády členských států po dohodě s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.“
41) V článku 163 se vkládá nový první pododstavec, který zní
„Komise vykonává svou činnost pod politickým vedením svého předsedy.“
42) V článku 173 se třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem, Účetním dvorem a ECB k ochraně jejich práv.“
43) Článek 188c se mění takto
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.“;
b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení. Podává přitom zprávy zejména o jakýchkoli nesrovnalostech.“;
c) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství, v prostorách jakéhokoli subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem Společenství, včetně prostor fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu, a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole zamýšlejí podílet.
Ostatní orgány Společenství, subjekty spravující příjmy a výdaje jménem Společenství, fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa, předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
Právo Účetního dvora na přístup k informacím Evropské investiční banky týkajícím se její činnosti při správě příjmů a výdajů Společenství bude upraveno dohodou mezi Účetním dvorem, bankou a Komisí. Účetní dvůr má právo na přístup k informacím, které jsou nutné pro přezkoumání příjmů a výdajů Společenství spravovaných bankou, i tehdy, pokud k takové dohodě nedojde.“
44) Článek 189b se nahrazuje tímto
45) Vkládá se nový článek, který zní
46) V článku 198 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Výbor může být konzultován Evropským parlamentem.“
47) V článku 198a se třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Členy výboru a stejný počet náhradníků jmenuje na čtyři roky Rada jednomyslným rozhodnutím na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně. Člen výboru nesmí být současně členem Evropského parlamentu.“
48) V článku 198b se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Přijme svůj jednací řád.“
49) Článek 198c se mění takto
a) první pododstavec se nahrazuje tímto
„Rada nebo Komise konzultují Výbor regionů v případech, které tato smlouva stanoví, a ve všech ostatních případech, v nichž to některý z těchto dvou orgánů považuje za vhodné, zejména v případech týkajících se přeshraniční spolupráce.“;
b) za třetí pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní
„Výbor regionů může být konzultován Evropským parlamentem.“
5) Vkládá se nový článek, který zní
50) V článku 205 se první pododstavec nahrazuje tímto
„Komise plní rozpočet v souladu s finančním nařízením přijatým na základě článku 209 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“
51) V článku 206 se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 205a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho zjištění, prohlášení uvedené v čl. 188c odst. 1 druhém pododstavci, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.“
52) Článek 209a se nahrazuje tímto
53) Vkládá se nový článek, který zní
54) Vkládá se nový článek, který zní
55) V článku 227 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Ustanovení této smlouvy se vztahují na francouzské zámořské departementy, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy.
Avšak s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj, přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění této smlouvy v těchto regionech, včetně společných politik.
Při přijímání příslušných opatření uvedených ve druhém pododstavci přihlédne Rada k oblastem, jako jsou celní a obchodní politika, daňová politika, svobodná pásma, zemědělská politika a politika rybolovu, podmínky pro zásobování surovinami a základním spotřebním zbožím, státní podpory a podmínky přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Společenství.
Rada přijme opatření uvedená ve druhém pododstavci s ohledem na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Společenství, která zahrnuje také vnitřní trh a společné politiky.“
56) Článek 228 se mění takto
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada při výkonu pravomocí svěřených jí tímto odstavcem rozhoduje kvalifikovanou většinou, s výjimkou případů stanovených v odst. 2 prvním pododstavci, kdy rozhoduje jednomyslně.“;
b) odstavec 2 se nahrazuje tímto
„2. S výhradou působnosti svěřené v této oblasti Komisi rozhoduje Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou o podpisu, který může být doplněn rozhodnutím o prozatímním uplatňování před vstupem v platnost, jakož i o uzavírání dohod. Rada rozhoduje jednomyslně, dotýká-li se dohoda oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadována jednomyslnost, a v případě dohod uvedených v článku 238.
Odchylně od odstavce 3 se použije stejný postup i pro rozhodování o pozastavení uplatňování dohody nebo pro účely vypracování postojů, které jsou zaujaty jménem Společenství v orgánu vytvořeném dohodou na základě článku 238, pokud je tento orgán zmocněn přijímat rozhodnutí s právními účinky, s výjimkou rozhodnutí doplňujících nebo pozměňujících institucionální rámec dohody.
Evropský parlament je okamžitě a úplně informován o veškerých rozhodnutích přijatých podle tohoto odstavce, která se týkají prozatímního uplatňování nebo pozastavení platnosti dohod nebo vypracování postoje Společenství v orgánu vytvořeném dohodou podle článku 238.“
57) Vkládá se nový článek, který zní
58) Zrušují se Protokol o sociální politice a Dohoda o sociální politice k němu připojená.
59) Zrušuje se Protokol o Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů.
6) V článku 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada může postupem podle článku 189b přijímat předpisy zakazující takovou diskriminaci.“
7) Vkládá se nový článek, který zní
8) V části první se doplňuje nový článek, který zní
9) V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Zavádí se občanství Unie. Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji.“
„Článek 51
Rada přijme postupem podle článku 189b v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; za tímto účelem Rada vytvoří systém, který migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin zajistí
a) započtení všech dob získaných podle práv členských států pro účely vzniku a zachování nároků na dávky, jakož i pro výpočet jejich výše,
b) vyplácení dávek osobám s bydlištěm na území členských států.
Rada rozhoduje jednomyslně postupem podle článku 189b.“
Pro uplatnění této hlavy se použijí, aniž je dotčen Protokol o použití některých hledisek článku 7a Smlouvy o založení Evropského společenství na Spojené království a Irsko, Protokol o postavení Spojeného království a Irska a Protokol o postavení Dánska.“
K postupnému vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijme Rada
a) do pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost opatření k zajištění volného pohybu osob podle článku 7a a doprovodná ohraničující opatření, která jsou s ním bezprostředně spjata a která se týkají kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví podle čl. 73j bodů 2) a 3) a čl. 73k bodu 1) písm. a) a bodu 2) písm. a), jakož i opatření k předcházení trestné činnosti a boji proti ní podle čl. K.3 písm. e) Smlouvy o Evropské unii;
b) ostatní opatření v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí v souladu s článkem 73k;
c) opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech, jak je stanoveno v článku 73m;
d) vhodná opatření k podpoře a posílení správní spolupráce, jak je stanoveno v článku 73n;
e) opatření v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, která předcházením trestné činnosti a bojem proti ní v Unii v souladu se Smlouvou o Evropské unii sledují dosažení vysokého stupně bezpečnosti.
Rada přijme postupem podle článku 73o ve lhůtě pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost
1) opatření, která podle článku 7a zajistí, aby osoby, ať již jsou občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;
2) opatření o překračování vnějších hranic členských států, která stanoví
a) pravidla a postupy, které musí členské státy dodržovat při provádění kontrol osob na vnějších hranicích;
b) vízové předpisy pro zamýšlené pobyty v trvání nejvýše tří měsíců, zahrnující
i) seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni;
ii) postupy a podmínky pro udělování víz členskými státy;
iii) jednotný vzor víz;
iv) předpisy pro jednotné vízum;
3) opatření, jimiž se stanoví podmínky, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí po dobu nejvýše tří měsíců na území členských států svobody cestování.
Rada přijme postupem podle článku 73o ve lhůtě pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost
1) opatření o azylu, v souladu se Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 a Protokolem ze dne 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíků a ostatními příslušnými smlouvami, v následujících oblastech
a) kritéria a postup pro určení členského státu, který je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetí země v některém z členských států;
b) minimální pravidla pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech;
c) minimální pravidla pro uznávání státních příslušníků třetích zemí za uprchlíky;
d) minimální pravidla pro postup členských států při přiznávání či odnímání postavení uprchlíka;
2) opatření týkající se uprchlíků a vysídlených osob v následujících oblastech
a) minimální pravidla pro dočasnou ochranu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, a osob, které z jiných důvodů potřebují mezinárodní ochranu;
b) podpora vyváženého rozdělení úsilí, které je spojeno s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s jeho důsledky, mezi členské státy;
3) opatření týkající se přistěhovalecké politiky v následujících oblastech
a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;
b) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vracení osob, které neoprávněně pobývají v některém členském státě;
4) opatření vymezující práva a podmínky, na základě kterých mohou státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v některém členském státě, pobývat v ostatních členských státech.
Opatření přijatá Radou podle bodů 3) a 4) nebrání členskému státu, aby v dotyčných oblastech zachoval nebo zavedl vnitrostátní předpisy, které jsou slučitelné s touto smlouvou a mezinárodními dohodami.
Výše uvedená lhůta pěti let se nevztahuje na přijetí opatření podle bodů 2) písm. b), 3) písm. a) a 4).
1. Tato hlava se netýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.
2. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada, aniž je dotčen odstavec 1, na návrh Komise přijmout kvalifikovanou většinou ve prospěch dotyčných členských států prozatímní opatření v trvání nejvýše šesti měsíců.
Opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem přijímaná podle článku 73o, pokud je to nutné k řádnému fungování vnitřního trhu, zahrnují mimo jiné
a) zlepšení a zjednodušení
— systému mezinárodního doručování soudních a mimosoudních písemností;
— spolupráce při opatřování důkazů;
— uznávání a výkonu soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;
b) podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech a předpisů pro řešení kompetenčních sporů;
c) odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, popřípadě podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech.
Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro Řeckou republiku a uplatňují se v tomto státě za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.
Rada přijímá postupem podle článku 73o opatření k zajištění spolupráce mezi složkami příslušných orgánů členských států v oblastech podle této hlavy, jakož i spolupráce mezi těmito složkami a Komisí.
1. Rada rozhoduje během přechodného období pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise nebo z podnětu členského státu a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně.
2. Po uplynutí těchto pěti let
— rozhoduje Rada na návrh Komise; Komise přezkoumává každou žádost členského státu o předložení návrhu Radě;
— přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnutí, podle kterého se na všechny oblasti nebo na části oblastí, na které se vztahuje tato hlava, použije postup podle článku 189b a přizpůsobí se ustanovení o pravomocích Soudního dvora.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 jsou opatření uvedená v čl. 73j bodě 2) písm. b) podbodech i) a iii) přijímána Radou po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.
4. Odchylně od odstavce 2 jsou opatření uvedená v čl. 73j bodě 2) písm. b) podbodech ii) a iv) přijímána Radou po uplynutí pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 189b.
1. Článek 177 se použije na tuto hlavu za následujících okolností a podmínek: jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu této hlavy nebo platnosti a výkladu aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy, požádá tento soud Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce, jestliže je považuje za nutné k vydání svého rozsudku.
2. Soudní dvůr nemá v žádném případě pravomoc rozhodovat o opatřeních a rozhodnutích přijatých k provedení čl. 73j bodu 1), která se týkají udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
3. Rada, Komise nebo členský stát mohou požádat Soudní dvůr o rozhodnutí ve věci výkladu této hlavy a aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy. Rozhodnutí, které Soudní dvůr na tuto žádost vydá, se nevztahují na rozsudky soudů členských států, které nabyly právní moci.
Členské státy a Společenství pracují v souladu s touto hlavou na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů článku B Smlouvy o Evropské unii a článku 2 této smlouvy.
1. Členské státy přispívají svou politikou zaměstnanosti slučitelnou s hlavními směry hospodářských politik členských států a Společenství přijatými podle čl. 103 odst. 2 k dosažení cílů uvedených v článku 109n.
2. Členské státy považují podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a slaďují své odpovídající činnosti podle článku 109q v Radě, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
1. Společenství přispívá k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti tím, že podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje a případně doplňuje jejich opatření. Uznává přitom působnost členských států.
2. Cíl dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti je brán v úvahu při vymezování a provádění politik a činností Společenství.
1. Na základě společné výroční zprávy Rady a Komise přezkoumává Evropská rada každým rokem stav zaměstnanosti ve Společenství a přijímá k tomu závěry.
2. Na základě závěrů Evropské rady stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a Výborem pro zaměstnanost uvedeným v článku 109s každoročně kvalifikovanou většinou hlavní zásady, které berou členské státy v úvahu při své politice zaměstnanosti. Tyto hlavní zásady musí být slučitelné s hlavními směry přijatými podle čl. 103 odst. 2.
3. Každý členský stát předkládá Radě a Komisi výroční zprávu o hlavních opatřeních, která přijal k provádění své politiky zaměstnanosti s ohledem na hlavní zásady politiky zaměstnanosti uvedené v odstavci 2.
4. Na základě zpráv uvedených v odstavci 3 a stanovisek Výboru pro zaměstnanost prověřuje Rada každoročně provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Rada přitom může kvalifikovanou většinou na doporučení Komise podat členským státům doporučení, považuje-li to na základě výsledků prověrky za vhodné.
5. Na základě výsledků této prověrky podají Rada a Komise Evropské radě společnou výroční zprávu o situaci zaměstnanosti ve Společenství a o provádění hlavních zásad zaměstnanosti.
Rada může postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijmout stimulační opatření ke spolupráci mezi členskými státy a k podpoře jejich činnosti v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím podnětů, které mají za cíl rozvíjet výměnu informací a osvědčených zkušeností, poskytovat srovnávací analýzy a poradenství, jakož i podporovat inovační přístupy a vyhodnocovat zkušenosti, zejména využitím pilotních projektů.
Tato opatření nezahrnují harmonizaci právních a správních předpisů členských států.
Rada zřídí po konzultaci s Evropským parlamentem Výbor pro zaměstnanost s poradní funkcí k podpoře koordinace politik zaměstnanosti a trhu práce mezi členskými státy. Výbor má následující úkoly
— sleduje vývoj stavu zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti členských států a Společenství;
— aniž je dotčen článek 151, podává na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu stanoviska a přispívá k přípravě jednání Rady podle článku 109q.
Výbor při plnění svých úkolů konzultuje sociální partnery.
Členské státy a Komise jmenují každý po dvou členech výboru.“
„Článek 2
Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik nebo činností uvedených v článcích 3 a 3a podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení pro muže a ženy, trvalý a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti, vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.“
V čl. 4 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši sedmi miliard dvou set milionů zúčtovacích jednotek, který upíší členské státy v těchto částkách
v původním textu není výčet formou tabulky – je třeba předělat
Německo (SRN):1 575 milionůFrancie1 575 milionůSpojené království1 575 milionůItálie1 260 milionůBelgie414,75 milionůNizozemsko414,75 milionůDánsko210 milionůŘecko112,50 milionůIrsko52,50 milionůLucemburskoje třeba zarovnat pod sebe! 10,50 milionů.“
Rada přijímá v oblasti působnosti této smlouvy postupem podle článku 189b opatření k posílení spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí v celních věcech. Použití vnitrostátního trestního práva a organizace soudnictví členských států není těmito opatřeními dotčeno.“
„Článek 117
Společenství a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.
Za tím účelem uskutečňují Společenství a členské státy opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospodářství Společenství.
Soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování společného trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených touto smlouvou a sbližování právních a správních předpisů.
1. Za účelem dosahování cílů stanovených v článku 117 Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech
— zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,
— pracovní podmínky,
— informování pracovníků a konzultace s nimi,
— zapojení osob vyloučených z trhu práce, aniž je dotčen článek 127,
— rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti.
2. Za tímto účelem může Rada směrnicemi stanovit minimální požadavky, které uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.
Rada rozhoduje postupem podle článku 189b této smlouvy po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.
Rada může tímto postupem v rámci boje proti sociálnímu vyloučení přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených postupů, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností.
3. Rada však na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně rozhoduje v těchto oblastech
— sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků,
— ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,
— zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování s výhradou odstavce 6,
— podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství,
— finanční příspěvky na podporu zaměstnanosti a na vytváření pracovních příležitostí, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se Sociálního fondu.
4. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavců 2 a 3.
V takovém případě členský stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice provedena v souladu s článkem 189, provedou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření a dotyčný členský stát přitom přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo.
5. Předpisy přijaté podle tohoto článku nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.
6. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.
1. Úkolem Komise je podporovat konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Společenství a přijímat všechna účelná opatření pro usnadnění jejich dialogu, přičemž zajišťuje vyváženou podporu jednajících stran.
2. Za tím účelem Komise před předložením návrhů z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Společenství.
3. Považuje-li Komise po takové konzultaci akci Společenství za účelnou, konzultuje se sociálními partnery obsah zamýšleného návrhu. Sociální partneři předají Komisi své stanovisko, případně doporučení.
4. Při takové konzultaci mohou sociální partneři informovat Komisi o svém úmyslu zahájit postup podle článku 118b. Doba trvání tohoto postupu nesmí překročit devět měsíců, nerozhodnou-li se společně sociální partneři a Komise tuto dobu prodloužit.
1. Pokud si to sociální partneři přejí, může dialog mezi nimi na úrovni Společenství vést ke smluvním vztahům včetně uzavírání dohod.
2. Dohody uzavřené na úrovni Společenství se provádějí buď podle stávajících postupů a zvyklostí sociálních partnerů a členských států, nebo v záležitostech týkajících se článku 118 rozhodnutím Rady na návrh Komise na základě společné žádosti podepsaných stran.
Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou případů, kdy dotyčná dohoda obsahuje jedno nebo více ustanovení vztahujících se k některé z oblastí uvedených v čl. 118 odst. 3, kdy Rada rozhoduje jednomyslně.
Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 117 a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy, podporuje Komise spolupráci mezi členskými státy a usnadňuje koordinaci jejich činnosti ve všech oblastech sociální politiky spadajících do této kapitoly, a zejména v oblastech
—zaměstnanosti,—pracovního práva a pracovních podmínek,—odborného a dalšího vzdělávání,—sociálního zabezpečení,—ochrany před pracovními úrazy a nemocemi z povolání,—ochrany zdraví při práci,—práva sdružovat se v odborových organizacích a práva kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Za tím účelem Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracovává průzkumy, zaujímá stanoviska a organizuje porady o problémech, které vznikají na vnitrostátní úrovni, a o problémech, které se týkají mezinárodních organizací.
Před zaujetím stanovisek podle tohoto článku konzultuje Komise Hospodářský a sociální výbor.
1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.
2. „Odměnou“ ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace na základě pohlaví znamená, že
a) se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;
b) časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.
3. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.
4. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.
Členské státy se vynasnaží zachovat stávající rovnocennost systémů placené dovolené.
Komise každoročně vypracuje zprávu o pokroku v dosahování cílů stanovených v článku 117 a o demografické situaci ve Společenství. Zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru.
Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace.“
„Článek 125
Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského sociálního fondu.“
Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.
„Článek 129
1. Při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu.
Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.
2. Společenství podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost.
Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.
4. Rada přispívá postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů k dosažení cílů uvedených v tomto článku přijímáním následujících opatření
a) opatření k zajištění vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jakož i pro krev a krevní deriváty; tato opatření nebrání členským státům zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření;
b) odchylně od článku 43 opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví;
c) stimulačních opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států.
Rada může dále na návrh Komise kvalifikovanou většinou vydávat doporučení k účelům uvedeným v tomto článku.
5. Při činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají zejména vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.“
„Článek 129a
1. K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Společenství k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů.
2. Požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství.
3. Společenství přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím
a) opatření přijatých podle článku 100a v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu;
b) opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států.
4. Rada přijímá postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem opatření uvedená v odst. 3 písm. b).
5. Opatření přijatá podle odstavce 4 nebrání členskému státu zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná s touto smlouvou. Jsou oznamována Komisi.“
„Článek 130o
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem přijme kvalifikovanou většinou opatření uvedená v článku 130n.
Rada přijme postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem pravidla uvedená v článcích 130j, 130k a 130l. Přijetí doplňkových programů vyžaduje souhlas zúčastněných členských států.“
„Článek 151
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může výbor vydávat procesní rozhodnutí.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za organizační vedení generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.
K provedení čl. 191a odst. 3 stanoví Rada ve svém jednacím řádu podmínky přístupu veřejnosti k dokumentům Rady. Pro účely tohoto odstavce určí Rada případy, ve kterých jedná jako normotvůrce, aby v těchto případech umožnila širší přístup k dokumentům s tím, že účinnost rozhodovacího postupu zůstane zachována. V každém případě, pokud Rada jedná jako normotvůrce, zveřejní se výsledky a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu.“
„Článek 3c
Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.“
„Článek 189b
1. Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup.
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh.
Po obdržení stanoviska Evropského parlamentu jedná Rada kvalifikovanou většinou takto
— jestliže schválí veškeré změny obsažené ve stanovisku Evropského parlamentu, může přijmout navrhovaný akt v takto pozměněném znění;
— jestliže Evropský parlament nenavrhne žádné změny, může přijmout navrhovaný akt;
— v ostatních případech zaujme společný postoj a postoupí jej Evropskému parlamentu. Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých zaujala společný postoj. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.
Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament
a) schválí společný postoj nebo nepřijme žádné usnesení, pokládá se dotyčný akt za přijatý v souladu se společným postojem;
b) odmítne společný postoj nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý;
c) navrhne většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje a změněný návrh postoupí Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.
3. Schválí-li Rada kvalifikovanou většinou všechny změny navržené Evropským parlamentem ve lhůtě tří měsíců od jejich obdržení, pokládá se dotyčný akt za přijatý v podobě takto změněného společného postoje; o návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, však Rada rozhoduje jednomyslně. Neschválí-li Rada všechny změny, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu ve lhůtě šesti týdnů dohodovací výbor.
4. Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a ze stejného počtu zástupců Evropského parlamentu, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou zástupců Evropského parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Při plnění svého úkolu se dohodovací výbor zabývá společným postojem na základě změn navržených Evropským parlamentem.
5. Schválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Neschválí-li jeden z obou orgánů navržený akt, pokládá se za nepřijatý.
6. Neschválí-li dohodovací výbor společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.
7. Lhůty tří měsíců a šesti týdnů uvedené v tomto článku se prodlužují z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady první nejvýše o jeden měsíc a druhá nejvýše o dva týdny.“
„Článek 191a
1. Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, aniž jsou dotčeny zásady a podmínky stanovené v souladu s odstavci 2 a 3.
2. Obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na přístup k dokumentům, stanoví Rada do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 189b.
3. Každý z výše uvedených orgánů stanoví ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům.“
„Článek 5a
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, mohou být s výhradou článků K.15 a K.16 Smlouvy o Evropské unii zmocněny obracet se na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené v této smlouvě, pokud zamýšlená spolupráce
a) se netýká oblastí, které jsou ve výlučné pravomoci Společenství;
b) nepoškozuje politiky, činnosti a programy Společenství;
c) se netýká občanství Unie a nevede k diskriminaci mezi státními příslušníky členských států;
d) nepřekračuje pravomoci svěřené Společenství touto smlouvou a
e) nepředstavuje diskriminaci ani omezení obchodu mezi členskými státy a nenarušuje podmínky hospodářské soutěže mezi členskými státy.
2. Zmocnění podle odstavce 1 udělí Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena k jednomyslnému rozhodnutí Radě zasedající ve složení hlav států nebo předsedů vlád.
Členské státy, které zamýšlejí navázat posílenou spolupráci podle odstavce 1, mohou zaslat žádost Komisi, která může předložit Radě odpovídající návrh. Nepředloží-li Komise návrh, sdělí dotyčným členským státům důvody.
3. Členský stát, který se hodlá připojit ke spolupráci v souladu s tímto článkem, oznámí svůj úmysl Radě a Komisi, která k tomu ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto oznámení sdělí Radě své stanovisko. Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodne Komise o dané věci a případných konkrétních úpravách, které považuje za nezbytné.
4. Akty a rozhodnutí nezbytné k provedení činností v rámci spolupráce podléhají příslušným ustanovením této smlouvy, nestanoví-li tento článek nebo články K.15 a K.16 Smlouvy o Evropské unii jinak.
5. Tento článek se nedotýká Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.“
„Článek 209a
1. Společenství a členské státy bojují proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Společenství opatřeními přijatými podle tohoto článku, která mají odstrašující účinek a mohou poskytnout v členských státech účinnou ochranu.
2. Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.
3. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány.
4. K zajištění účinné a rovnocenné ochrany v členských státech přijímá Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Účetním dvorem opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství. Použití trestního práva členských států a organizace soudnictví nejsou těmito opatřeními dotčeny.
5. Komise každoročně předkládá ve spolupráci s členskými státy Radě a Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která byla přijata k provedení tohoto článku.“
„Článek 213a
1. Aniž je dotčen článek 5 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, přijímá Rada postupem podle článku 189b opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k provádění činností Společenství.
2. Při vypracování statistik Společenství se dodržuje nestrannost, spolehlivost, objektivita, vědecká nezávislost, hospodárnost výdajů a důvěrnost statistických informací; hospodářským subjektům při tom nesmí vzniknout nadměrné náklady.“
V čl. 4 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši dvaceti osmi miliard osmi set milionů ECU, který upíší členské státy v těchto částkách
– Německo5 508 725 000– Francie5 508 725 000– Itálie5 508 725 000– Spojené království5 508 725 000– Španělsko2 024 928 000– Belgie1 526 980 000– Nizozemsko1 526 980 000– Dánsko773 154 000– Řecko414 190 000– Portugalsko266 922 000– Lucembursko38 658 000.“
„Článek 213b
1. Od 1. ledna 1999 se akty Společenství o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a při volném pohybu těchto údajů vztahují na orgány a subjekty založené touto smlouvou nebo na jejím základě.
2. V období přede dnem uvedeným v odstavci 1 ustaví Rada postupem podle článku 189b nezávislý kontrolní orgán pověřený dohledem nad používáním těchto aktů Společenství vůči orgánům a subjektům Společenství a případně vydá další potřebné předpisy.“
„Článek 236
1. Pokud bylo rozhodnuto o pozastavení hlasovacích práv zástupce vlády členského státu v souladu s čl. F.1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, jsou tato hlasovací práva pozastavena i podle této smlouvy.
2. Navíc v případě, kdy bylo zjištěno v souladu s čl. F.1 odst. 1, že členský stát závažně a trvale porušuje zásady uvedené v čl. F odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování této smlouvy v dotyčném členském státě. Při tomto rozhodování Rada přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může následně kvalifikovanou většinou rozhodnout o změně nebo zrušení opatření přijatých podle odstavce 2, jestliže se změní situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Při rozhodování podle odstavců 2 a 3 Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasům zástupce vlády dotyčného členského státu. Odchylně od čl. 148 odst. 2 je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva podle odstavce 1 pozastavena. V takových případech je rozhodnutí vyžadující jednomyslnost přijato bez hlasování zástupce vlády dotyčného členského státu.“
„Článek 6a
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy a v rámci pravomocí svěřených Společenství touto smlouvou, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“
„Článek 7d
Aniž jsou dotčeny články 77, 90 a 92 a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti této smlouvy o to, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.“
1. Ode dne vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost je schengenské acquis, včetně rozhodnutí výkonného výboru zřízeného na základě schengenských dohod, která byla vydána před zmíněným dnem, okamžitě použitelné pro třináct členských států uvedených v článku 1, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Od tohoto dne nahrazuje Rada zmíněný výkonný výbor.
Rada může jednomyslným rozhodnutím svých členů uvedených v článku 1 přijímat veškerá opatření nezbytná k provedení tohoto odstavce. Rada podle příslušných ustanovení smluv jednomyslným rozhodnutím určí právní základ všech ustanovení a rozhodnutí, která tvoří schengenské acquis.
Ve vztahu k těmto ustanovením a rozhodnutím a v souladu s výše uvedeným určením vykonává Soudní dvůr Evropských společenství své pravomoci, které mu svěřují příslušná ustanovení smluv. Soudní dvůr nemá v žádném případě pravomoci ve vztahu k opatřením nebo rozhodnutím, která se týkají zachovávání veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
Dokud nejsou přijata výše uvedená opatření a aniž je dotčen čl. 5 odst. 2, považují se ustanovení a rozhodnutí, která tvoří schengenské acquis, za právní akty na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii.
2. Odstavec 1 se vztahuje na členské státy, které podepsaly protokoly o přístupu k schengenskému acquis, vždy ode dne, který je stanoven jednomyslným rozhodnutím členů Rady uvedených v článku 1, ledaže podmínky pro přístup kteréhokoli z těchto států k schengenskému acquis jsou splněny již před vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost.
Ustanovení hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, opatření přijatá podle zmíněné hlavy, ustanovení mezinárodních smluv uzavřených Společenstvím podle zmíněné hlavy, jakož i rozhodnutí Soudního dvora, kterými jsou taková ustanovení nebo opatření vykládána, nejsou pro Dánsko závazná nebo použitelná; tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se v žádném případě nedotýkají pravomocí, práv a povinností Dánska; tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se nedotýkají acquis communautaire, ani nejsou součástí práva Společenstvívztahujího se na Dánsko.
Nejméně jeden rok před okamžikem, kdy počet členů v Evropské unii překročí dvacet členských států, bude svolána konference zástupců vlád všech členských států, aby provedla celkové přehodnocení ustanovení smluv o složení a způsobu práce těchto orgánů.
Článek 2 (bývalý článek B)
Unie si stanoví tyto cíle
– podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu;
– potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 17 ke společné obraně;
– upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením občanství Unie;
– zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti;
– v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet je, přičemž se posoudí, do jaké míry je potřebné přehodnotit politiky a formy spolupráce zaváděné touto smlouvou s cílem zajistit účinnost mechanismů a orgánů Společenství.
Cílů Unie je dosahováno za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto smlouvou při dodržení zásady subsidiarity vymezené v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek 2 (bývalý článek 2)
Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik nebo činností uvedených v článcích 3 a 4 podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení pro muže a ženy, trvalý a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti, vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.
Smlouva o založení Evropského společenství se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
1) Článek 11 se nahrazuje tímto
10) V čl. 139 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou případů, kdy dotyčná dohoda obsahuje jedno nebo více ustanovení vztahujících se k některé z oblastí, v nichž je na základě čl. 137 odst. 2 vyžadována jednomyslnost. V takovém případě rozhoduje Rada jednomyslně.“
11) Článek 144 se nahrazuje tímto
12) V článku 157 se odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Společenství přispívá k dosahování cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím postupů a činností, které provádí na základě ostatních ustanovení této smlouvy. Rada může postupem podle článku 251 a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v odstavci 1.
Tato hlava nevytváří podklad pro zavádění jakýchkoli opatření Společenství, která by mohla vést k narušení hospodářské soutěže nebo která obsahují daňová ustanovení nebo ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.“
13) V článku 159 se třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Společenství, mohou být takové činnosti přijaty Radou postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“
14) V článku 161 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Ode dne 1. ledna 2007 rozhoduje Rada na návrh Komise, po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů kvalifikovanou většinou, pokud budou k tomuto dni přijaty víceleté finanční výhledy na období od 1. ledna 2007 a interinstitucionální dohoda s nimi související. Pokud se tak nestane, uplatňuje se postup stanovený v tomto pododstavci ode dne jejich přijetí.“
15) V článku 175 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Odchylně od rozhodovacího postupu stanoveného v odstavci 1 a aniž je dotčen článek 95, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně
a) předpisy především fiskální povahy;
b) opatření týkající se
– územního plánování,
– hospodaření s vodními zdroji nebo týkající se přímo nebo nepřímo dostupnosti vodních zdrojů,
– využívání půdy, s výjimkou hospodaření s odpady;
c) opatření významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií.
Rada může za podmínek stanovených v předchozím pododstavci stanovit, o kterých záležitostech podle tohoto odstavce bude rozhodovat kvalifikovanou většinou.“
16) V části třetí se vkládá nová hlava, která zní
17) V článku 189 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 732.“
18) V článku 190 se odstavec 5 nahrazuje tímto
„5. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a se souhlasem Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů. Veškerá pravidla a podmínky týkající se daňového režimu jeho stávajících nebo bývalých členů vyžadují v Radě jednomyslnost.“
19) V článku 191 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Rada stanoví postupem podle článku 251 pravidla, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni, a zejména pravidla pro jejich financování.“
2) V článku 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec, který zní
„2. Odchylně od odstavce 1 rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá podpůrná opatření Společenství, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států, jako základ pro činnosti, které přijímají členské státy, aby přispěly k naplnění cílů uvedených v odstavci 1.“
20) V článku 207 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za chod generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.“
21) Článek 210 se nahrazuje tímto
22) V článku 214 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada, zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, určí kvalifikovanou většinou osobu, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise; toto určení vyžaduje schválení Evropského parlamentu.
Rada po dohodě s designovaným předsedou kvalifikovanou většinou přijme seznam ostatních osob, které zamýšlí jmenovat členy Komise, sestavený podle návrhů podaných každým členským státem.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni Radou kvalifikovanou většinou.“
23) Článek 215 se nahrazuje tímto
24) Článek 217 se nahrazuje tímto
25) V článku 219 se zrušuje první pododstavec.
26) Článek 220 se nahrazuje tímto
27) Článek 221 se nahrazuje tímto
28) Článek 222 se nahrazuje tímto
29) Článek 223 se nahrazuje tímto
3) Článek 18 se nahrazuje tímto
30) Článek 224 se nahrazuje tímto
31) Článek 225 se nahrazuje tímto
32) Vkládá se nový článek, který zní
33) Vkládá se nový článek, který zní
34) V článku 230 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Účetním dvorem a ECB k ochraně jejich práv.“
35) Článek 245 se nahrazuje tímto
36) Článek 247 se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr se skládá z jednoho státního příslušníka každého členského státu.“
b) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Členové Účetního dvora jsou jmenováni na dobu šesti let. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu volí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.“
37) Článek 248 se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Společenství.“
b) odstavec 4 se nahrazuje tímto
„4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů. Může nicméně vytvořit ze svého středu senáty pro přijímání určitých kategorií zpráv nebo stanovisek za podmínek stanovených v jeho jednacím řádu.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
Účetní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
38) V čl. 254 odst. 1 a 2 se slova „v Úředním věstníku Evropských společenství“ nahrazují slovy „v Úředním věstníku Evropské unie“.
39) Článek 257 se nahrazuje tímto
4) V článku 67 se doplňuje nový odstavec, který zní
„5. Odchylně od odstavce 1 přijímá Rada postupem podle článku 251
– opatření uvedená v čl. 63 bodě 1 a bodě 2 písm. a), pokud Rada předtím přijala v souladu s odstavcem 1 tohoto článku právní předpisy Společenství, které stanovily společná pravidla a základní zásady v těchto věcech,
– opatření uvedená v článku 65, s výjimkou záležitostí dotýkajících se rodinného práva.“
40) Článek 258 se nahrazuje tímto
41) V článku 259 se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Členové výboru jsou jmenováni na návrh členských států na dobu čtyř let. Rada kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové mohou být jmenováni opakovaně.“
42) Článek 263 se nahrazuje tímto
43) Článek 266 se nahrazuje tímto
44) Článek 279 se nahrazuje tímto
45) Článek 290 se nahrazuje tímto
46) Článek 300 se mění takto
a) v odstavci 2 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„Odchylně od odstavce 3 se použije stejný postup i pro rozhodování o pozastavení uplatňování dohody nebo pro účely vypracování postojů, které jsou zaujímány jménem Společenství v orgánu vytvořeném dohodou, pokud je tento orgán zmocněn přijímat rozhodnutí s právními účinky, s výjimkou rozhodnutí doplňujících nebo pozměňujících institucionální rámec dané dohody.
Evropský parlament je okamžitě a úplně informován o veškerých rozhodnutích přijatých podle tohoto odstavce, která se týkají prozatímního uplatňování nebo pozastavení platnosti dohod nebo vypracování postoje Společenství v orgánu vytvořeném dohodou.“
b) odstavec 6 se nahrazuje tímto
„6. Evropský parlament, Rada, Komise nebo členský stát si mohou předem vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními této smlouvy. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, může dohoda vstoupit v platnost jen v souladu s článkem 48 Smlouvy o Evropské unii.“
47) Článek 309 se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „s čl. 7 odst. 2“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 3“;
b) v odstavci 2 se slova „s čl. 7 odst. 1“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 2“.
5) Článek 100 se nahrazuje tímto
6) V článku 111 se odstavec 4 nahrazuje tímto
„4. S výhradou odstavce 1 rozhoduje Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o postoji Společenství na mezinárodní úrovni k otázkám zvláště významným pro hospodářskou a měnovou unii a o zastoupení Společenství v souladu s rozdělením pravomocí podle článků 99 a 105.“
7) V článku 123 se odstavec 4 nahrazuje tímto
„4. K prvnímu dni třetí etapy Rada stanoví na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím členských států, na které se nevztahuje výjimka, neodvolatelné přepočítací koeficienty jejich měn, jakož i neodvolatelné pevné kurzy, podle nichž budou měny nahrazeny ECU, a ECU se stane plnohodnotnou měnou. Toto opatření samo o sobě nezmění vnější hodnotu ECU. Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou uvedených členských států další opatření nezbytná k rychlému zavedení ECU jako jednotné měny těchto členských států. Použije se čl. 122 odst. 5 druhá věta.“
8) Článek 133 se nahrazuje tímto
9) Článek 137 se nahrazuje tímto
Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství a Evropskou centrální bankou přede dnem přistoupení stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.
„Článek 11
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci v některé z oblastí uvedených v této smlouvě, podají žádost Komisi, která může v tomto smyslu předložit návrh Radě. Pokud návrh nepředloží, sdělí Komise důvody dotčeným členským státům.
2. Zmocnění k navázání posílené spolupráce uvedené v odstavci 1 udělí Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou v souladu s články 43 až 45 Smlouvy o Evropské unii. Týká-li se posílená spolupráce některé oblasti, na kterou se vztahuje postup uvedený v článku 251 této smlouvy, je nezbytný souhlas Evropského parlamentu.
Člen Rady může požádat, aby byla věc předložena Evropské radě. Poté, co byla věc předložena Evropské radě, může Rada rozhodnout v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.
3. Na akty a rozhodnutí nezbytné k provádění činností v rámci posílené spolupráce se vztahují všechna příslušná ustanovení této smlouvy, nestanoví-li tento článek a články 43 až 45 Smlouvy o Evropské unii jinak.
Každý členský stát, který si přeje podílet se na posílené spolupráci navázané na základě článku 11, oznámí svůj záměr Radě a Komisi, jež podá Radě stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne obdržení oznámení. Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne obdržení oznámení rozhodne Komise o žádosti a o případné zvláštní právní úpravě, kterou považuje za nezbytnou.“
„Článek 144
Rada po konzultaci s Evropským parlamentem zřídí poradní výbor pro sociální ochranu s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a s Komisí v záležitostech sociální ochrany. Výbor má tyto úkoly
– sledovat sociální situaci a vývoj politik sociální ochrany v členských státech a ve Společenství,
– podporovat výměnu informací, zkušeností a ověřené praxe mezi členskými státy a s Komisí,
– aniž je dotčen článek 207, na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu vypracovávat zprávy, zaujímat stanoviska nebo vyvíjet jiné činnosti v oblastech své působnosti.
Při plnění svých úkolů naváže výbor vhodné styky se sociálními partnery.
Každý členský stát a Komise jmenují po dvou členech výboru.“
1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, a zejména hlava XX, provádí Společenství v rámci svých pravomocí činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi. Tyto činnosti doplňují činnosti prováděné členskými státy a jsou v souladu s rozvojovou politikou Společenství.
Politika Společenství v této oblasti přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevňování demokracie a právního státu a k cíli zachovávání lidských práv a základních svobod.
2. Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijímá opatření nezbytná k provedení odstavce 1. Rada rozhoduje jednomyslně u dohod o přidružení podle článku 310 a u dohod, které mají být uzavřeny se státy kandidujícími na přistoupení k Unii.
3. V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi. Způsoby spolupráce Společenství mohou být upraveny dohodami mezi Společenstvím a danými třetími stranami, jež jsou sjednávány a uzavírány v souladu s článkem 300.
První pododstavec se nedotýká pravomoci členských států vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy.“
„Článek 210
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora a členů a tajemníka Soudu prvního stupně. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“
„Článek 215
Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Člen, jenž odstoupil, byl odvolán nebo zemřel, je nahrazen novým členem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Při jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 214 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 216 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení nebo až do rozhodnutí Rady podle druhého pododstavce tohoto článku, že je není třeba nahradit.“
„Článek 217
1. Komise vykonává činnost pod politickým vedením svého předsedy, jenž rozhoduje o její vnitřní organizaci, aby zajistil spojitost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.
2. Působnost Komise strukturuje a přiděluje jejím členům předseda. Předseda může změnit rozdělení působnosti i během funkčního období. Členové Komise vykonávají úkoly, které jim předseda svěřil, pod jeho vedením.
3. Se souhlasem sboru Komise jmenuje předseda z jejích členů místopředsedy.
4. Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda se souhlasem sboru Komise vyzve.“
„Článek 220
Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Navíc mohou být k Soudu prvního stupně připojeny soudní komory za podmínek uvedených v článku 225a, které v některých zvláštních oblastech vykonávají soudní pravomoc podle této smlouvy.“
„Článek 221
Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu.
Soudní dvůr zasedá v senátech nebo ve velkém senátu v souladu s pravidly, které pro to stanoví statut Soudního dvora.
Stanoví-li tak statut, může Soudní dvůr zasedat též v plénu.“
„Článek 222
Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů.
Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast.“
Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.
„Článek 223
Soudci a generální advokáti Soudního dvora jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců a generálních advokátů za podmínek stanovených statutem Soudního dvora.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
„Článek 18
1. Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených v této smlouvě a v opatřeních přijatých k jejímu provedení.
2. Pokud se k dosažení tohoto cíle ukáže činnost Společenství jako nezbytná a pokud tato Smlouva pro takovou činnost nestanoví nezbytné pravomoci, může Rada přijímat předpisy k usnadnění výkonu práv uvedených v odstavci 1. Rozhoduje postupem podle článku 251.
3. Odstavec 2 se nevztahuje na předpisy upravující cestovní pasy, průkazy totožnosti, povolení k pobytu a jiné obdobné doklady ani na předpisy týkající se sociálního zabezpečení nebo sociální ochrany.“
„Článek 224
Soud prvního stupně se skládá nejméně z jednoho soudce z každého členského státu. Počet soudců stanoví statut Soudního dvora. Statut může stanovit, že soudu jsou nápomocni generální advokáti.
Soudci Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu vysokých soudních funkcí. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudu prvního stupně na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soud prvního stupně jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li statut Soudního dvora jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora i na Soud prvního stupně.“
„Článek 225
1. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat v prvním stupni ve věcech uvedených v článcích 230, 232, 235, 236 a 238 s výjimkou těch, které jsou v působnosti některé soudní komory nebo které statut vyhrazuje Soudnímu dvoru. Statut může stanovit, že Soud prvního stupně je příslušný i pro jiné věci.
Proti rozhodnutím Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce je možno za podmínek a v mezích stanovených statutem podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru, omezený na právní otázky.
2. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudních komor zřízených na základě článku 225a.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.
3. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 234 ve zvláštních oblastech určených statutem.
Má-li Soud prvního stupně za to, že věc vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu a soulad práva Společenství, může věc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně o předběžných otázkách mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.“
„Článek 225a
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem, anebo na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím vytvořit soudní komory příslušné rozhodovat v prvním stupni v určitých kategoriích věcí ve zvláštních oblastech.
Rozhodnutí o zřízení soudní komory stanoví pravidla pro její složení a upřesní působnost, která jí bude svěřena.
Proti rozhodnutí soudních komor je možné podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně buď omezený na právní otázky, nebo stanoví-li tak rozhodnutí o zřízení soudní komory, též ve skutkových otázkách.
Členové soudních komor jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti. Jsou jmenováni jednomyslným usnesením Rady.
Soudní komory přijmou svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li rozhodnutí o zřízení soudní komory jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora a statut Soudního dvora i na soudní komory.“
„Článek 229a
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijímat právní předpisy s cílem přenést na Soudní dvůr v míře, kterou Rada stanoví, pravomoc rozhodovat ve věcech týkajících se aktů přijatých na základě této smlouvy, kterými se na úrovni Společenství upravují práva k průmyslovému vlastnictví. Rada doporučí přijetí těchto předpisů členským státům v souladu s jejich ústavními předpisy.“
„Článek 245
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, anebo na žádost Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem jednomyslným rozhodnutím měnit ustanovení statutu s výjimkou hlavy I.“
„Článek 257
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti, zejména výrobců, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání, spotřebitelů a veřejnosti.“
„Článek 258
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru nesmí překročit 350.
Počet členů výboru je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“
„Článek 263
Zřizuje se výbor (dále jen „Výbor regionů“) jako poradní orgán tvořený zástupci regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.
Počet členů výboru nesmí překročit 350.
Počet členů výboru je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.
Členové výboru a náhradníci jsou ve stejném počtu jmenováni na dobu čtyři let na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně. Rada kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Uplynutím mandátu uvedeného v prvním pododstavci, na jehož základě byli navrženi, končí funkční období členů výboru a členové výboru jsou stejným postupem nahrazeni na zbytek funkčního období. Nemohou být současně členy Evropského parlamentu.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.“
Článek 2*
V čl. 4 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši 62 013 milionů ECU, který upíší členské státy v těchto částkách
Německo11 017 450 000Francie11 017 450 000Itálie11 017 450 000Spojené království11 017 450 000Španělsko4 049 856 000Belgie3 053 960 000Nizozemsko3 053 960 000Švédsko2 026 000 000Dánsko1 546 308 000Rakousko1 516 000 000Finsko871 000 000Řecko828 380 000Portugalsko533 844 000Irsko386 576 000Lucembursko77 316 000.“
„Článek 266
Evropská investiční banka má právní subjektivitu.
Členy Evropské investiční banky jsou členské státy.
Statut Evropské investiční banky je obsažen v protokolu připojeném k této smlouvě. Rada může na žádost Evropské investiční banky a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, anebo na žádost Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou investiční bankou jednomyslným rozhodnutím měnit články 4, 11, 12 a čl. 18 odst. 5 statutu Evropské investiční banky.“
„Článek 279
1. Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.
Ode dne 1. ledna 2007 rozhoduje Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora kvalifikovanou většinou.
2. Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslným rozhodnutím určí podrobnosti a postup, kterými se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a přijme opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků.“
„Článek 290
Pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená ve statutu Soudního dvora tím nejsou dotčena.“
„Článek 100
1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené v této smlouvě, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými výrobky.
2. Nastanou-li členskému státu z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Společenství. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.“
„Článek 133
1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.
2. Komise předkládá Radě návrhy k provádění společné obchodní politiky.
3. Je-li třeba sjednat dohody s jedním nebo více státy nebo s mezinárodními organizacemi, podá Komise doporučení Radě. Rada zmocní Komisi, aby zahájila potřebná jednání. Rada a Komise odpovídají za to, že sjednané dohody jsou slučitelné s vnitřními politikami a předpisy Společenství.
Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout. Komise podává zvláštnímu výboru pravidelně zprávy o stavu jednání.
Použijí se příslušná ustanovení článku 300.
4. Rada při výkonu pravomocí, které jí byly tímto článkem svěřeny, rozhoduje kvalifikovanou většinou.
5. Odstavce 1 až 4 se vztahují rovněž na sjednávání a uzavírání dohod v oblasti služeb a obchodních aspektů duševního vlastnictví, pokud se na ně uvedené odstavce nevztahují a aniž je dotčen odstavec
Odchylně od odstavce 4 rozhoduje Rada jednomyslně o sjednávání a uzavírání dohod v některé z oblastí uvedených v prvním pododstavci, pokud daná dohoda obsahuje ustanovení, pro která je vyžadována jednomyslnost, aby bylo možné přijmout vnitřní pravidla, anebo pokud se daná dohoda týká oblasti, ve které Společenství dosud nevykonávalo formou přijetí vnitřních pravidel pravomoci, které mu přiznává tato smlouva.
Rada rozhoduje jednomyslně o sjednávání a uzavírání dohod horizontální povahy, pokud se daná dohoda rovněž týká předchozího pododstavce nebo odst. 6 druhého pododstavce.
Tímto odstavcem není dotčeno právo členských států zachovat a uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem Společenství a ostatními příslušnými mezinárodními dohodami.
6. Rada nesmí sjednat dohodu, pokud obsahuje ustanovení překračující vnitřní pravomoci Společenství, zejména pokud zahrnuje harmonizaci právních a správních předpisů členských států v oblasti, v níž tato smlouva takovou harmonizaci vylučuje.
V tomto smyslu, odchylně od odst. 5 prvního pododstavce, spadají dohody v oblasti kulturních a audiovizuálních služeb, vzdělávacích služeb a sociálních a zdravotnických služeb do sdílené pravomoci Společenství a jeho členských států. Jejich sjednávání proto vyžaduje kromě rozhodnutí Společenství přijatého podle příslušných ustanovení článku 300 též vzájemnou dohodu členských států. Takto sjednané dohody jsou uzavírány společně Společenstvím a jeho členskými státy.
Na sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod v oblasti dopravy se vztahuje hlava V a článek 300.
7. Aniž je dotčen odst. 6 první pododstavec, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím rozšířit působnost odstavců 1 až 4 na mezinárodní jednání a dohody týkající se duševního vlastnictví, pokud se na ně nevztahuje odstavec 5.“
„Článek 137
1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 136 Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech
a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,
j) boj proti sociálnímu vyloučení,
k) modernizace systémů sociálního zabezpečení, aniž je dotčeno písmeno c).
b) pracovní podmínky,
c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků,
d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,
e) informování pracovníků a konzultace s nimi,
f) zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování, s výhradou odstavce 5,
g) podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství,
h) zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí, aniž je dotčen článek 150,
i) rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti,
2. Za tímto účelem může Rada
a) přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených zkušeností, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států;
b) směrnicemi stanovit minimální požadavky, které uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. V těchto směrnicích se Rada zdrží ukládání správních, finančních a právních omezení bránících zakládání a rozvoji malých a středních podniků.
Rada rozhoduje postupem podle článku 251 této smlouvy po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, kromě oblastí uvedených v odst. 1 písm. c), d), f) a g) tohoto článku, v nichž Rada rozhoduje na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a zmíněnými výbory jednomyslně. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout o tom, že se postup uvedený v článku 251 vztahuje i na odst. 1 písm. d), f) a g) tohoto článku.
3. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavců 2 a 3.
V takovém případě stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice provedena v souladu s článkem 249, přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření a dotyčný členský stát přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo.
4. Předpisy přijaté podle tohoto článku
– se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení a nesmějí významně ovlivňovat finanční rovnováhu tohoto systému,
– nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.
5. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.“
Každý soudce je povinen před nastoupením do své funkce složit na veřejném zasedání slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Španělské království splatí částku 309 686 775 eur jako podíl na základním kapitálu splatný v souvislosti s navýšením upsaného základního kapitálu. Tento příspěvek bude splacen v osmi stejných splátkách splatných k 30. 9. 2004, 30. 9. 2005, 30. 9. 2006, 31. 3. 2007, 30. 9. 2007, 31. 3. 2008, 30. 9. 2008 a 31. 3. 20091.
Španělské království přispěje v osmi stejných splátkách splatných k výše uvedeným dnům do rezervního fondu a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fond a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke konci měsíce předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkou odpovídající podílu 4,1292 % na rezervním fondu a rezervách.
Každý soudce je povinen před nastoupením do své funkce složit na veřejném zasedání slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
K naplnění svého poslání má Společenství za podmínek stanovených touto smlouvou
a) rozvíjet výzkum a zajišťovat šíření technických poznatků,
b) vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodržování,
c) usnadňovat investice a zajišťovat, zejména podporou podnikání, vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství,
d) dbát na pravidelné a rovnoměrné zásobování všech uživatelů ve Společenství rudami a jadernými palivy,
e) zaručovat vhodným dozorem, aby jaderný materiál nebyl zneužíván k jiným účelům, než ke kterým je určen,
f) vykonávat vlastnické právo, jež mu bylo přiznáno ke zvláštním štěpným materiálům,
g) zajišťovat široký odbyt a přístup k nejlepším technickým prostředkům vytvořením společného trhu zvláštních materiálů a zařízení, volným pohybem kapitálu pro investice v oblasti jaderné energie a svobodou zaměstnávání odborníků uvnitř Společenství,
h) navazovat s ostatními zeměmi a s mezinárodními organizacemi vztahy, které mohou přispět k pokroku v mírovém využití jaderné energie.
Každá osoba, která k rozhodnému dni
a) je občanem Unie podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o ES a
b) není státním příslušníkem kandidátského státu bydliště, ale splňuje podmínky které kandidátský stát bydliště stanoví pro právo volit a být volen vlastním státním příslušníkům,
má právo volit a být volena ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště, pokud nebyla na základě článků 5 a 6 těchto práv zbavena.
Musí-li státní příslušníci kandidátského státu bydliště, aby mohli být voleni, být jeho státními příslušníky po určitou minimální dobu, považuje se tato podmínka za u občanů Unie za splněnou, pokud byli po tuto dobu státními příslušníky kteréhokoli členského státu.
Každý soudce je povinen před nastoupením do své funkce složit na veřejném zasedání slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
V Evropské radě se scházejí hlavy států a předsedové vlád členských států a předseda Komise Evropských společenství. Nápomocni jim jsou ministři zahraničních věcí a člen Komise.
Evropská rada se schází nejméně dvakrát ročně.
Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.
V čl. 4 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši dvou miliard dvaceti pěti milionů zúčtovacích jednotek, který upíší členské státy v těchto částkách
Německo450milionůFrancie450milionůSpojené království450milionůItálie360milionůBelgie118,5milionůNizozemsko118,5milionůDánsko60milionůIrsko15milionůLucembursko3miliony.“
„Článek 2a
Reprezentativními trhy Řecké republiky jsou
a) pro stolní vína druhu R I
Ήράκλειο, Χανιά, Πάτρα, Κόρινθος, Λάρισα, Πύργος, Καλαμάτα,
b) pro stolní vína druhu R II
Ήράκλειο, Χανιά, Πάτρα, Κόρινθος, Πύργος, Καλαμάτα,
c) pro stolní vína druhu A I
Ηράκλειο, Χανιά, Πάτρα, Κόρινθος, Πύργος, Αθήνα, Χαλκίς, Θήβα.
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se jejich dveří, pokud splňují požadavky uvedené v přílohách.“
„Článek 2a
1. Rakousko, Finsko a Švédsko mohou využít finančního příspěvku Společenství za podmínek stanovených v čl. 1 odst. 1.
2. Komise proplatí členským státům výdaje uvedené v odstavci 1 na základě předložení příslušných dokladů.
3. Doklady uvedené v odstavci 2 předají švédské úřady nejpozději dvanáct měsíců po dnu vstupu smlouvy o přistoupení v platnost a rakouské a finské úřady nejpozději dvacet čtyři měsíce po dnu vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.“
„Článek 2a
Pro Rakousko, Finsko a Švédsko doplní Komise v případě potřeby přílohy I a II. Odpovídající rozhodnutí budou přijata přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.”
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodu týkajících se jejich brzdových zařízení, je-li vozidlo vybaveno brzdovým zařízením uvedeným v přílohách I až VIII a toto brzdové zařízení splňuje požadavky uvedené v těchto přílohách.“
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému, pokud tato hladina a výfukový systém splňují požadavky uvedené v příloze.“
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel, pokud tato vozidla splňují požadavky uvedené v přílohách I, II, III, IV, V a VI.“
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se nádrží na kapalná paliva nebo ochrany proti podjetí zezadu, pokud splňují požadavky uvedené v příloze.“
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se umístění a připevnění zadních registračních tabulek, pokud splňují požadavky uvedené v příloze.“
„Článek 2a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se mechanismu řízení, pokud splňují požadavky uvedené v příloze.“
V Protokolu o statutu Evropské investiční banky připojeném ke Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se doplňuje nový článek, který zní
1. Tento akt bude ratifikován Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tento akt vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Tento akt, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
„Článek 2
Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik nebo činností uvedených v článcích 3 a 3a podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností ve Společenství, trvalý a neinflační růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence hospodářské výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.“
„Článek 7
Orgány Společenství jsou
– VYSOKÝ ÚŘAD (dále jen „Komise“),
– SPOLEČNÉ SHROMÁŽDĚNÍ (dále jen „Evropský parlament“),
– ZVLÁŠTNÍ RADA MINISTRŮ (dále jen „Rada“),
– SOUDNÍ DVŮR,
– ÚČETNÍ DVŮR.
Komisi je nápomocen Poradní výbor.“
Článek J.9
Komise je plně zapojena do prací v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek K.9
Rada může jednomyslně rozhodnout z podnětu Komise nebo členského státu o tom, že se článek 100c Smlouvy o založení Evropského společenství použije na opatření v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 1 až 6, a může zároveň určit příslušné hlasovací podmínky. Rada doporučí členským státům, aby toto rozhodnutí přijaly v souladu se svými ústavními předpisy.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění v těchto jazycích mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Tato dohoda bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje tato dohoda v platnost až prvním dnem druhého měsíce po tomto uložení.
1. Shledá-li Komise na návrh některého členského státu nebo z vlastního podnětu, že dovoz ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách uskutečněný v režimu podle článku 2 vyvolává na trhu jednoho nebo více členských států skutečné obtíže, rozhodne o zavedení, zvýšení nebo znovuzavedení celních sazeb na tento dovoz danými členskými státy v míře a na dobu, která je nezbytná k nápravě daného stavu. Takto zavedené, zvýšené nebo znovuzavedené celní sazby nesmějí překročit celní sazby používané na tytéž produkty vůči třetím zemím.
2. Odstavec 1 lze v každém případě použít, dosáhne-li dovoz ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách do členských států dva miliony tun ročně.
3. Komise oznámí Radě svá rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 včetně těch, kterými se zamítá návrh některého členského státu. Ta se jimi může zabývat na žádost některého členského státu a může vždy kvalifikovanou většinou rozhodnout o jejich změně nebo vrácení.
Společenství, jeho pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.
Vlády členských států přijímají, kdykoli je to možné, vhodná opatření umožňující prominutí nebo navrácení nepřímých daní a poplatků z prodeje, které tvoří součást ceny věcí movitých nebo nemovitostí, jestliže Společenství uskuteční pro své úřední potřeby větší nákupy, jejichž cena zahrnuje daně a poplatky tohoto druhu. Prováděním těchto opatření nesmí být narušena hospodářská soutěž v rámci Společenství.
Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.
Společenství, jejich pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.
Vlády členských států přijímají, kdykoli je to možné, vhodná opatření umožňující prominutí nebo navrácení nepřímých daní a poplatků z prodeje, které tvoří součást ceny věcí movitých nebo nemovitostí, jestliže Společenství uskuteční pro své úřední potřeby větší nákupy, jejichž cena zahrnuje daně a poplatky tohoto druhu. Prováděním těchto opatření nesmí být narušena hospodářská soutěž v rámci Společenství.
Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.
V článku 78d Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada a Shromáždění udělí Vysokému úřadu absolutorium za plnění správního rozpočtu. Za tím účelem posoudí zprávu kontrolní komise postupně Rada kvalifikovanou většinou a Shromáždění. Absolutorium se Vysokému úřadu udělí až po rozhodnutí Rady a Shromáždění.“
V článku 78a Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a ocelí se označení „78f“ nahrazuje označením „78h“.
V čl. 9 odst. 3 protokolu se písmeno g) nahrazuje tímto
„g) vykonává pravomoci a povinnosti uvedené v článcích 4, 7, 14, 17, 26 a 27;“
1. Zastupitelé jsou voleni na dobu pěti let
2. Toto pětileté období začíná zahájením první schůze po každých volbách.
Může být prodlouženo nebo zkráceno podle čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce.
3. Mandát každého zastupitele začíná a končí současně s obdobím uvedeným v odstavci 2.
1. V části čtvrté Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se vkládá nový článek, který zní
2. Protokol o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko přiložený k této smlouvě se připojuje ke Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství. Zrušuje se protokol č. 4 o Grónsku připojený k aktu o přistoupení ze dne 22. ledna 1972.
„Článek 136a
Články 131 až 136 se vztahují na Grónsko, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení pro Grónsko obsažená v Protokolu o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko připojeném k této smlouvě.“
V příloze I rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 1980 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství se doplňuje nový bod, který zní
„6. Zvláštní společenství Dánského království
– Grónsko.“
Ostatní členské státy jsou oprávněny na svých hranicích nebo na všech místech, kde je možno vstoupit na jejich území, provádět kontroly osob, které chtějí vstoupit na jejich území ze Spojeného království nebo z území, za jejichž zahraniční vztahy převzalo odpovědnost Spojené království, pro tytéž účely, jaké jsou uvedeny v článku 1 tohoto protokolu, nebo z Irska, pokud článek 1 tohoto protokolu platí pro Irsko.
Článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiná ustanovení zmíněné smlouvy nebo Smlouvy o Evropské unii nebo opatření přijatá v rámci těchto smluv se nedotýkají práv ostatních členských států takové kontroly zavést a provádět.
Toto rozhodnutí, sepsané v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a norském, přičemž anglické, dánské, francouzské, irské, italské, německé a nizozemské znění mají stejnou platnost, bude sděleno členským státům Evropského společenství uhlí a oceli a dále Dánskému království, Irsku, Norskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a norském, přičemž anglické, dánské, francouzské, irské, italské, německé a nizozemské znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Pokud během období uvedeného v článku 1 informuje dánská vláda Radu na základě usnesení přijatého místní vládou Faerských ostrovů, že nemůže učinit prohlášení uvedené v článku 1, posoudí Rada na žádost dánské vlády vzniklou situaci. Na návrh Komise Rada rozhodne o opatřeních potřebných k řešení problémů, které by z této situace mohly vzniknout pro Společenství, a zejména pro Dánsko a Faerské ostrovy.
Ustanovení Smlouvy o ESAE, která se vztahují na osoby nebo podniky ve smyslu článku 196 zmíněné smlouvy, se na tyto osoby či podniky vztahují za předpokladu, že mají bydliště nebo jsou usazeny na uvedených územích.
1. Od 1. ledna 1974 se celní režim uvedený v čl. 2 odst. 2 vztahuje rovněž na celkovou kvótu, kterou Irsko po přistoupení otevře členským státům pro motorová vozidla pocházející ze Společenství, která nepodléhají zvláštní právní úpravě vyplývající ze „Scheme“.
2. Objem této kvóty je každoročně stanoven na základě procentního podílu z celkového počtu vozů smontovaných v Irsku v průběhu předchozího roku. Tento podíl činí 3 % v roce 1973 a každoročně se zvyšuje o jeden procentní bod tak, aby dosáhl 14 % v roce 1984.
Irsko může rozdělit objem této kvóty mezi následující kategorie vozidel
I. - Osobní vozy
a) s objemem válců nejvýše 1 500 cm3
b) s objemem válců větším než 1 500 cm3.
II. - Užitková vozidla
a) o hmotností prázdného vozidla nejvýše 3,5 t
b) o hmotností prázdného vozidla větší než 3,5 t.
Hmotnost prázdného vozidla se určuje podle pravidel klasifikace vozidel pro stanovení silniční daně v Irsku.
3. V rámci tohoto rozdělení může Irsko stanovit tyto kvóty
Kategorie I - osobní vozy ... 85 % celkové kvóty, rozdělené takto
I. a) (do 1500 cm3)75 %I. b) (nad 1500 cm3)25 %
Kategorie II - užitková vozidla ... 15 % celkové kvóty, rozdělené takto
II. a) (do 3,5 t)75 %II. b) (nad 3,5 t)25 %
4. Pokud se při používání kvóty ukáže, že není plně využívána z důvodů spočívajících v rozdělení kvóty podle výše uvedených ustanovení, může Komise po konzultaci s irskou vládou stanovit vhodná opatření usnadňující plné využití celkové kvóty.
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme opatření nezbytná k provedení článků 1 a 2.
Toto rozhodnutí, sepsané v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude sděleno členským státům Evropského společenství uhlí a oceli a Řecké republice.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Toto rozhodnutí, sepsané v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude sděleno členským státům Evropského společenství uhlí a oceli, Španělskému království a Portugalské republice.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Na výsostné oblasti se vztahují tato ustanovení Smlouvy a související předpisy
a) část třetí hlava II Smlouvy o ES o zemědělství a předpisy přijaté na jejím základě;
b) opatření přijatá podle čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES.
1. Spojené království nebo Irsko mohou předsedovi Rady do tří měsíců po předložení návrhu nebo podnětu podle hlavy IIIa Smlouvy o Evropském společenství písemně oznámit, že se chtějí účastnit přijímání a používání navrženého opatření, což je jim na základě tohoto oznámení povoleno. Odchylně od čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 148 odst. 2.
K rozhodnutím Rady, která musí být přijata jednomyslně, je nutný souhlas všech členů Rady s výjimkou člena, který takové oznámení neučinil. Opatření přijaté podle tohoto odstavce je závazné pro všechny členské státy, které se účastnily jeho přijímání.
2. Nemůže-li být opatření podle odstavce 1 přijato v přiměřené době s účastí Spojeného království či Irska, může Rada přijmout dané opatření podle článku 1 bez účasti Spojeného království nebo Irska. V tomto případě se použije článek 2.
1. Na veškeré produkty rybolovu čísel 03.01, 03.02, 03.03, 16.04 a 16.05 a položek 05.15 A a 23.01 B společného celního sazebníku pocházející z Kanárských ostrovů a z Ceuty a Melilly se v rámci celních kvót vypočtených pro jednotlivé produkty z průměrných množství skutečně vyvezených během let 1982, 1983 a 1984 do části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, na jedné straně a do Společenství ve stávajícím složení na straně druhé vztahuje tento režim
– pokud jsou uvedené produkty dovezeny do části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, jsou osvobozeny od cla. Nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu v uvedené části Španělska ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou vyvezeny zpět do jiného členského státu,
– pokud jsou uvedené produkty propuštěny do volného oběhu ve zbytku celního území Společenství, vztahuje se na ně postupné snižování cla podle stejného časového rozvrhu a za stejných podmínek jako u produktů uvedených v článku 173 aktu o přistoupení a s výhradou dodržování referenčních cen.
2. Na produkty rybolovu uvedené v odstavci 1 se vztahuje osvobození od cla od 1. ledna 1993 a na přípravky a konzervy ze sardinek položky 16.04 D společného celního sazebníku od 1. ledna 1996, a to na celém celním území Společenství v rámci celních kvót vypočtených pro jednotlivé produkty z průměrných množství představujících skutečný odbyt během let 1982, 1983 a 1984 v části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, nebo vyvezených do Společenství ve stávajícím složení. Propuštění produktů, které jsou dovezeny na celní území Společenství v rámci uvedených celních kvót, do volného oběhu se bude řídit pravidly stanovenými společnou organizací trhů, a zejména dodržováním referenčních cen.
3. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme každoročně předpisy o otevírání a rozdělování celních kvót podle podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Pokud jde o rok 1986, rozhodne Rada včas, aby umožnila otevření a rozdělení kvót k 1. lednu 1986.
1. Odchylně od článku 1 zavádí Španělské království od 1. března 1986 do 31. prosince 1990 pro výrobky pocházející z Portugalska a uvedené v příloze B celní stropy s osvobozením od cla. Pokud jsou dosažena množství stanovená pro každý z uvedených celních stropů, může Španělské království na dobu do konce běžného kalendářního roku cla znovu zavést; tyto celní sazby jsou stejné jako sazby, které ve stejném období uplatňuje pro Společenství ve stávajícím složení.
Objem celních stropů pro rok 1986 je uveden v příloze B a roční časový rozvrh postupného zvyšování je následující
– 1987: 10%
– 1988: 12 %
– 1989: 14%
– 1990: 16%
Zvýšení je připočteno ke každé kvótě a následující zvýšení se vypočte na základě takto získaného součinu.
2. Režim celních stropů podle odstavce 1 se bude rovněž vztahovat v roce 1990 na textilní výrobky uvedené v příloze C.
3. Až do 31. prosince 1990 mohou Španělské království a Portugalská republika podrobit dovozy výrobků uvedených v příloze B předběžnému dohledu výhradně pro statistické účely.
V roce 1990 může Španělské království podrobit dovozy výrobků uvedených v příloze C předběžnému dohledu výhradně pro statistické účely.
Uplatňování tohoto statistického dohledu nesmí být v žádném případě příčinou zpoždění dovozu výše uvedených výrobků.
Po předběžném oznámení Komisi může Španělské království uplatňovat pro vývoz svých výrobků uvedených v seznamu v příloze A do stávajících členských států ustanovení o flexibilitě uvedená v příloze C.
Portugalská republika přijme přiměřená opatření k zajištění dodržování množství uvedených v článku 1 a opatření týkající se administrativní spolupráce uvedená v článku 2.
Od 1. ledna 1986 otevírá Portugalská republika každoročně dovozní kvóty na motorová vozidla CBU o hrubé hmotnosti nad 3 500 kilogramů pocházející z ostatních členských států, podle následujících podmínek
Dovozní kalendářRoční kvóty1. leden 1986660 jednotek1. leden 1987770 jednotek
Portugalská republika otevírá roční celkovou kvótu na vozidla CBU o hrubé hmotnosti nad 3 500 kilogramů dovážená ze třetích zemí, které nejsou smluvními stranami, až do výše 30 jednotek.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, norském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž anglické, dánské, finské, francouzské, irské, italské, německé, nizozemské, portugalské, řecké, španělské a švédské znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Finská republika zajistí, aby všechny fyzické a právnické osoby členských států na Alandách podléhaly stejnému zacházení.
Pro období 1995 až 1999 tvoří odpovídající výši zdrojů Společenství ze strukturálních fondů a FNOR pro regiony, na něž se vztahuje cíl 6 a které jsou uvedeny v příloze 1, částka 741 milionů ECU v cenách z roku 1995. Příloha 2 uvádí rozdělení zdrojů podle let a členských států. Jde o dodatečné zdroje k původně plánovaným prostředkům pro platby ze strukturálních fondů a FNOR podle nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93.
Výsledky voleb konaných podle článků 1 a 2 nabývají účinku dnem, kdy tato smlouva vstupuje v platnost pro nové členské státy, ve kterých se konaly.
1. Uznávajíc, že vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu je dlouhodobé povahy a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž, neúměrnou její velikosti a hospodářské síle, bude Unie jako výraz solidarity s Litvou poskytovat přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství na úsilí o vyřazování jaderných zařízení z provozu i po roce 2006.
2. Program Ignalina proto bude nepřetržitě prováděn a prodloužen na dobu po roce 2006. O prováděcích předpisech k prodlouženému programu Ignalina bude rozhodnuto postupem podle článku 56 aktu o přistoupení a vstoupí v platnost nejpozději dnem uplynutí stávajícího finančního výhledu.
3. Program Ignalina prodloužený podle čl. 3 odst. 2 tohoto protokolu se bude zakládat na stejných prvcích a zásadách, jaké jsou popsány v článku 2 tohoto protokolu.
4. Po dobu příštích finančních výhledů budou celkové průměrné položky v rámci prodlouženého programu Ignalina úrovní odpovídající. Programování těchto zdrojů se bude zakládat na skutečné potřebě plateb a vstřebávací kapacitě.
Aniž jsou dotčena svrchovaná práva Litvy, bude jakékoli další rozhodnutí týkající se průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace přijato Radou na návrh Komise jednomyslně až po přistoupení Litvy.
3.1. Podle čl. 105 odst. 2 této smlouvy plní ESCB tyto základní úkoly
– vymezuje a provádí měnovou politiku Společenství,
– provádí devizové operace v souladu s článkem 109 této smlouvy,
– drží a spravuje oficiální devizové rezervy členských států,
– podporuje plynulé fungování platebních systémů.
3.2. Podle čl. 105 odst. 3 této smlouvy se třetí odrážka článku 3.1 nevztahuje na držbu a správu devizových provozních zůstatků vládami členských států.
3.3. Podle čl. 105 odst. 5 této smlouvy přispívá ESCB k řádnému řízení politik, které provádějí příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému.
3.1. EMI plní úkoly a funkce svěřené mu touto smlouvou a tímto statutem, aniž je dotčena odpovědnost orgánů odpovědných za uskutečňování měnové politiky v jednotlivých členských státech.
3.2. EMI jedná v souladu s cíli a zásadami stanovenými v článku 2 statutu ESCB.
Pro zajištění účinnosti postupu při nadměrném schodku odpovídají vlády členských států v rámci tohoto postupu za schodky veřejné správy, jak je definována v čl. 2 první odrážce. Členské státy dbají na to, aby jim postupy na úrovni vlastního státu v rozpočtové oblasti umožnily plnit jejich závazky vyplývající z této smlouvy v této oblasti. Členské státy podávají neprodleně a pravidelně zprávy Komisi o svých předpokládaných a skutečných schodcích a o výši svých dluhů.
Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 109j odst. 1 třetí odrážce této smlouvy, znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu.
1. Úkolem Komise je podporovat konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Společenství a přijímat všechna účelná opatření pro usnadnění jejich dialogu, přičemž zajišťuje vyváženou podporu jednajících stran.
2. Za tím účelem Komise před předložením návrhů z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Společenství.
3. Považuje-li Komise po takové konzultaci akci Společenství za účelnou, konzultuje se sociálními partnery obsah zamýšleného návrhu. Sociální partneři předají Komisi své stanovisko, případně doporučení.
4. Při takové konzultaci mohou sociální partneři informovat Komisi o svém úmyslu zahájit postup podle článku 4. Doba trvání tohoto postupu nesmí překročit devět měsíců, nerozhodnou-li se společně sociální partneři a Komise tuto dobu prodloužit.
1. Ode dne 1. ledna 2005 se
a) v článku 205 Smlouvy o založení Evropského společenství a v článku 118 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii
i) odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie12Dánsko7Německo29Řecko12Španělsko27Francie29Irsko7Itálie29Lucembursko4Nizozemsko13Rakousko10Portugalsko12Finsko7Švédsko10Spojené království29
K přijetí usnesení je potřeba nejméně 169 hlasů většiny členů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise. V ostatních případech je k přijetí usnesení potřeba nejméně 169 hlasů alespoň dvou třetin členů.“
ii) doplňuje nový odstavec, který zní
„4. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“
b) v čl. 23 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí musí být dosaženo nejméně 169 hlasů alespoň dvou třetin členů. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“
c) v článku 34 Smlouvy o Evropské unii odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství; usnesení je přijato, je-li dosaženo nejméně 169 hlasů alespoň dvou třetin členů. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“
2. Při každém přistoupení se práh uvedený v čl. 205 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o založení Evropského společenství a v čl. 118 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii vypočte tak, aby práh kvalifikované většiny vyjádřený v hlasech nepřekračoval práh vyplývající z tabulky v prohlášení o rozšíření Evropské unie, obsaženém v závěrečném aktu konference, jež přijala Niceskou smlouvu.
Nestanoví-li tento protokol a akty přijaté na jeho základě jinak, použijí se ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství.
Evropská unie uznává, že vyřazování Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu bude muset pokračovat i po konci stávajícího finančního výhledu a že toto úsilí představuje pro Slovensko významnou finanční zátěž. Rozhodnutí o pokračování pomoci EU v této oblasti po roce 2006 k této situaci přihlédne.
1. Nic v tomto protokolu nebrání opatřením směřujícím k podpoře hospodářského vývoje území uvedených v článku 1.
2. Těmito opatřeními nesmí být dotčeno uplatňování acquis za podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení v žádné jiné části Kyperské republiky.
V souladu s článkem 129 Smlouvy jsou členy banky
Belgické království,
Spolková republika Německo,
Francouzská republika,
Italská republika,
Lucemburské velkovévodství,
Nizozemské království.
Komise každoročně vypracuje obecné programy, podle nichž budou prostředky použitelné podle přílohy B této úmluvy přiděleny různým kategoriím projektů.
Obecné programy zahrnují projekty financování
a) určitých sociálních institucí, zejména nemocnic, výchovných zařízení nebo zařízení pro technický výzkum, poradenství pro volbu povolání a institucí podporujících profesní činnost obyvatelstva;
b) hospodářských investic ve všeobecném zájmu, které přímo souvisejí s provedením některého programu zahrnujícího konkrétní produktivní rozvojové projekty.
Společenství, jeho pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.
Vlády členských států přijímají, kdykoli je to možné, vhodná opatření umožňující prominutí nebo navrácení nepřímých daní a poplatků z prodeje, které tvoří součást ceny věcí movitých nebo nemovitostí, jestliže Společenství uskuteční pro své úřední potřeby větší nákupy, jejichž cena zahrnuje daně a poplatky tohoto druhu. Prováděním těchto opatření nesmí být narušena hospodářská soutěž v rámci Společenství.
Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.
„Článek 10
„Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá Rada guvernérů rozhodnutí prostou většinou svých členů. Tato většina musí představovat alespoň 50 % upsaného základního kapitálu. Hlasování Rady guvernérů se řídí ustanoveními článku 148 Smlouvy.“
1. Osoba, která volila ve volbách v roce 1994 v kterémkoli členském státě, nesmí volit v kandidátském státě.
2. Osoba, která kandidovala ve volbách v roce 1994 v kterémkoli členském státě, nesmí kandidovat v kandidátském státě.
Společenství a dotyčné členské státy v rámci svých pravomocí přijímají a úzce koordinují opatření zaměřená na rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy pro přepravu zboží přes Alpy.
Činnosti Společenství pro účely vymezené v předchozím článku zahrnují za podmínek a v harmonogramu stanoveném touto smlouvou
a) odstranění cel a množstevních omezení dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření s rovnocenným účinkem,
j) založení Evropské investiční banky pro napomáhání hospodářskému růstu Společenství vytvářením nových zdrojů,
k) přidružení zámořských zemí a území ke Společenství za účelem zvyšování vzájemného obchodu a společné podpory hospodářského a sociálního rozvoje.
b) vytvoření společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím zemím,
c) odstranění překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy,
d) zavedení společné zemědělské politiky,
e) zavedení společné dopravní politiky,
f) vytvoření systému zajišťujícího, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž,
g) přijetí postupů, které umožní koordinaci hospodářských politik členských států a odstranění nerovnováhy v jejich platebních bilancích,
h) sblížení vnitrostátních právních předpisů v míře nezbytné pro fungování společného trhu,
i) vytvoření Evropského sociálního fondu pro zlepšení možností zaměstnávání pracovníků a přispění ke zvýšení jejich životní úrovně,
Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli se mění v souladu s tímto článkem.
1) V čl. 10 odst. 2 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto
„2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise; toto určení schvaluje Evropský parlament.
Vlády členských států určí po dohodě s designovaným předsedou ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.“
10) Vkládá se nový článek, který zní
2) V článku 13 se vkládá nový první pododstavec, který zní
„Komise vykonává svou činnost pod politickým vedením svého předsedy.“
3) V článku 20 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 700.“
4) Článek 21 se mění takto
a) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrh na všeobecné a přímé volby konané jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům.“;
b) doplňuje se nový odstavec, který zní
„4. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a s jednomyslným souhlasem Rady úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů.“
5) Článek 30 se nahrazuje tímto
6) V článku 33 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Soudní dvůr je za stejných podmínek příslušný rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem a Účetním dvorem k ochraně jejich práv.“
7) Článek 45c se mění takto
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.“;
b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení. Podává přitom zprávy zejména o jakýchkoli nesrovnalostech.“;
c) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství, v prostorách jakéhokoli subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem Společenství, včetně prostorů fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu, a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou a při uznávání vzájemné nezávislosti. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole zamýšlejí podílet.
Ostatní orgány Společenství, subjekty spravující příjmy a výdaje jménem Společenství, fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa, předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
Právo Účetního dvora na přístup k informacím Evropské investiční banky týkajícím se její činnosti při správě příjmů a výdajů Společenství bude upraveno dohodou mezi Účetním dvorem, bankou a Komisí. Účetní dvůr má právo na přístup k informacím, které jsou nutné pro přezkoumání příjmů a výdajů Společenství spravovaných bankou, i tehdy, pokud k takové dohodě nedojde.“
8) V článku 78c se první pododstavec se nahrazuje tímto
„Komise plní rozpočet v souladu s finančním nařízením vydaným na základě článku 78h na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“
9) V článku 78g se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 78d, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho zjištění, prohlášení uvedené v čl. 45c odst. 1 druhém pododstavci, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.“
„Článek 96
1. Pokud bylo rozhodnuto o pozastavení hlasovacích práv zástupce vlády členského státu v souladu s čl. F.1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, jsou tato hlasovací práva pozastavena i podle této smlouvy.
2. Navíc v případě, kdy bylo zjištěno v souladu s čl. F.1 odst. 1, že členský stát závažně a trvale porušuje zásady uvedené v čl. F odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování této smlouvy v dotyčném členském státě. Při tomto rozhodování Rada přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může následně kvalifikovanou většinou rozhodnout o změně nebo zrušení opatření přijatých podle odstavce 2, jestliže se změní situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Při rozhodování podle odstavců 2 a 3 Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasům zástupce vlády dotyčného členského státu. Odchylně od čl. 28 čtvrtého pododstavce je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů dotyčných členů Rady, který je stanoven v čl. 28 čtvrtém pododstavci.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva podle odstavce 1 pozastavena. V takových případech je rozhodnutí vyžadující jednomyslnost přijato bez hlasování zástupce vlády dotyčného členského státu.“
„Článek 30
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může výbor vydávat procesní rozhodnutí.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za organizační vedení generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.“
V návaznosti na určení podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce si Dánsko ohledně těch částí schengenského acquis, u kterých je určeno, že jejich právním základem je hlava IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, zachová vůči ostatním smluvním stranám schengenských dohod stejná práva a povinnosti jako před tímto určením.
Pokud jde o ty části schengenského acquis, u kterých je určeno, že jejich právním základem je hlava VI Smlouvy o Evropské unii, bude mít Dánsko i nadále stejná práva a povinnosti jako ostatní signatářské státy schengenských dohod.
Kromě správních výdajů orgánů nenese Dánsko finanční důsledky opatření podle článku 1.
Ustanovení čl. J.3 odst. 1
„1. Evropská rada vymezuje zásady a obecné směry společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně věcí souvisejících s obranou.“
1. Řecká republika tímto aktem přistupuje k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazuje se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Společenství nebo související s jeho činností.
2. Řecká republika se zavazuje přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o EHS a k protokolům podepsaným členskými státy Společenství v původním nebo stávajícím složení o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tímto účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
3. Řecká republika se nachází ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Rady, jakož i prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Evropských společenství a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto bude dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijme opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
Článek 3 (bývalý článek C)
Unie disponuje jednotnou soustavou orgánů, která zajišťuje soudržnost a nepřetržitost činností uskutečňovaných k dosažení jejích cílů za současného zachování a rozvíjení acquis communautaire.
Unie zajišťuje zejména soudržnost všech svých vnějších činností jako celku v rámci své zahraniční, bezpečnostní a hospodářské politiky a politiky rozvoje. Rada a Komise odpovídají za zajištění této soudržnosti, a za tímto účelem spolupracují. V rámci svých pravomocí zajišťují provádění těchto politik.
Článek 3 (bývalý článek 3)
1. Činnosti Společenství pro účely vymezené v článku 2 zahrnují za podmínek a v harmonogramu stanoveném touto smlouvou
a) zákaz cel a množstevních omezení dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření s rovnocenným účinkem,
j) politiku v sociální oblasti zahrnující Evropský sociální fond,
k) posilování hospodářské a sociální soudržnosti,
l) politiku v oblasti životního prostředí,
m) posilování konkurenceschopnosti průmyslu Společenství,
n) podporu výzkumu a technologického rozvoje,
o) podporu zřizování a rozvoje transevropských sítí,
p) přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví,
q) přínos ke kvalitě vzdělání a výchovy a k rozkvětu kultur členských států,
r) politiku v oblasti rozvojové spolupráce,
s) přidružení zámořských zemí a území za účelem zvýšení obchodu a společné podpory hospodářského a sociálního rozvoje,
b) společnou obchodní politiku,
t) přínos k posílení ochrany spotřebitele,
u) opatření v oblasti energie, civilní obrany a cestovního ruchu.
c) vnitřní trh, který se vyznačuje odstraněním překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy,
d) opatření týkající se vstupu a pohybu osob v souladu s hlavou IV,
e) společnou politiku v oblasti zemědělství a rybolovu,
f) společnou politiku v oblasti dopravy,
g) systém zajišťující, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž,
h) sbližování právních předpisů členských států v míře nutné pro fungování společného trhu,
i) podporu koordinace politik zaměstnanosti členských států s ohledem na posilování jejich účinnosti rozvíjením koordinované strategie zaměstnanosti,
2. Při všech činnostech uvedených v tomto článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
1) V článku 107 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 732.“
10) Článek 138 se nahrazuje tímto
11) Článek 139 se nahrazuje tímto
12) Článek 140 se nahrazuje tímto
13) Článek 140a se nahrazuje tímto
14) Vkládá se nový článek, který zní
15) V článku 146 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo právního předpisu týkajícího se jejího provádění anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Účetním dvorem a ECB k ochraně jejich práv.“
16) Článek 160 se nahrazuje tímto
17) Článek 160b se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr se skládá z jednoho státního příslušníka každého členského státu.“
b) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Členové Účetního dvora jsou jmenováni na dobu šesti let. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu volí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.“
18) Článek 160c se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Společenství.“
b) odstavec 4 se nahrazuje tímto
„4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů. Může nicméně vytvořit ze svého středu senáty pro přijímání určitých kategorií zpráv nebo stanovisek za podmínek stanovených v jeho jednacím řádu.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
Účetní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
19) V čl. 163 se první pododstavec nahrazuje tímto
„Nařízení jsou vyhlašována v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.“
2) V článku 108 se odstavec 5 nahrazuje tímto
„5. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a se souhlasem Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů. Veškerá pravidla a podmínky týkající se daňového režimu jeho stávajících nebo bývalých členů vyžadují v Radě jednomyslnost.“
20) Článek 165 se nahrazuje tímto
21) Článek 166 se nahrazuje tímto
22) V článku 167 se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Členové výboru jsou jmenováni na návrh členských států na dobu čtyř let. Rada kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové mohou být jmenováni opakovaně.“
23) Článek 183 se nahrazuje tímto
24) Článek 190 se nahrazuje tímto
25) Článek 204 se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „s čl. F.1 odst. 2“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 3“;
b) v odstavci 2 se slova „s čl. F.1 odst. 1“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 2“ a slova „v čl. F odst. 1“ se nahrazují slovy „v čl. 6 odst. 1“.
3) V článku 121 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za chod generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada kvalifikovanou většinou. Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.“
4) V článku 127 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada, zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, určí kvalifikovanou většinou osobu, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise; toto určení vyžaduje schválení Evropského parlamentu.
Rada po dohodě s designovaným předsedou kvalifikovanou většinou přijme seznam ostatních osob, které zamýšlí jmenovat členy Komise, sestavený podle návrhů podaných každým členským státem.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni Radou kvalifikovanou většinou.“
5) Článek 128 se nahrazuje tímto
6) Článek 130 se nahrazuje tímto
7) V článku 132 se zrušuje první pododstavec.
8) Článek 136 se nahrazuje tímto
9) Článek 137 se nahrazuje tímto
„Článek 138
Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů.
Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast.“
„Článek 139
Soudci a generální advokáti Soudního dvora jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců a generálních advokátů za podmínek stanovených statutem Soudního dvora.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
„Článek 140
Soud prvního stupně se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu. Počet soudců stanoví statut Soudního dvora. Statut může stanovit, že soudu jsou nápomocni generální advokáti.
Soudci Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu vysokých soudních funkcí. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudu prvního stupně na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soud prvního stupně jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li statut Soudního dvora jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora i na Soud prvního stupně.“
„Článek 140a
1. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat v prvním stupni ve věcech uvedených v článcích 146, 148, 151, 152 a 153 s výjimkou těch, které jsou v působnosti některé soudní komory nebo které statut vyhrazuje Soudnímu dvoru. Statut může stanovit, že Soud prvního stupně je příslušný i pro jiné věci.
Proti rozhodnutím Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce je možno za podmínek a v mezích stanovených statutem podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru, omezený na právní otázky.
2. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudních komor zřízených na základě článku 140b.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.
3. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 150 ve zvláštních oblastech určených statutem.
Má-li Soud prvního stupně za to, že věc vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu a soulad práva Společenství, může věc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně o předběžných otázkách mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.“
„Článek 140b
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem, anebo na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím vytvořit soudní komory příslušné rozhodovat v prvním stupni v určitých kategoriích věcí ve zvláštních oblastech.
Rozhodnutí o zřízení soudní komory stanoví pravidla pro její složení a upřesní působnost, která jí bude svěřena.
Proti rozhodnutí soudních komor je možné podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně buď omezený na právní otázky, nebo stanoví-li tak rozhodnutí o zřízení soudní komory, též ve skutkových otázkách.
Členové soudních komor jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti. Jsou jmenováni jednomyslným usnesením Rady.
Soudní komory přijmou svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li rozhodnutí o zřízení soudní komory jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora a statut Soudního dvora i na soudní komory.“
„Článek 160
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, anebo na žádost Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem jednomyslným rozhodnutím měnit ustanovení statutu s výjimkou hlavy I.“
„Článek 165
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti, zejména výrobců, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání, spotřebitelů a veřejnosti.“
Článek 7 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„1. V případě, že se přepočítací koeficient mezi měnou jednoho členského státu a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 sníží, upraví tento stát výši svého podílu na základním kapitálu splaceného ve své národní měně úměrně změně přepočítacího koeficientu tím, že provede ve prospěch banky dodatečnou vyrovnávací platbu.
2. V případě, že se přepočítací koeficient mezi měnou jednoho členského státu a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 zvýší, upraví se výše podílu na základním kapitálu splaceného tímto státem v jeho národní měně úměrně změně přepočítacího koeficientu tím, že banka provede zpětnou platbu ve prospěch tohoto státu.
3. Pro účely tohoto článku se přepočítacím koeficientem mezi měnou členských států a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 rozumí přepočítací koeficient mezi touto zúčtovací jednotkou a touto měnou založený na tržních kurzech.
4. Rada guvernérů může na návrh správní rady jednomyslným rozhodnutím změnit metodu přepočtu částek vyjádřených v zúčtovacích jednotkách na národní měny a naopak.
Dále může na návrh správní rady jednomyslným rozhodnutím vymezit metodu pro úpravy základního kapitálu podle odstavců 1 a 2; vypořádání úprav se provádí nejméně jednou ročně.“
„Článek 166
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru nesmí překročit 350.
Počet členů výboruje stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“
„Článek 183
1. Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.
Ode dne 1. ledna 2007 rozhoduje Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora kvalifikovanou většinou.
2. Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslným rozhodnutím určí podrobnosti a postup, kterými se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a přijme opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků.“
„Článek 190
Pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená ve statutu Soudního dvora tím nejsou dotčena.“
„Článek 128
Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Člen, jenž odstoupil, byl odvolán nebo zemřel, je nahrazen novým členem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Při jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 127 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení nebo až do rozhodnutí Rady podle druhého pododstavce tohoto článku, že je není třeba nahradit.“
„Článek 130
1. Komise vykonává činnost pod politickým vedením svého předsedy, jenž rozhoduje o její vnitřní organizaci, aby zajistil spojitost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.
2. Působnost Komise strukturuje a přiděluje jejím členům předseda. Předseda může změnit rozdělení působnosti i během funkčního období. Členové Komise vykonávají úkoly, které jim předseda svěřil, pod jeho vedením.
3. Se souhlasem sboru Komise jmenuje předseda z jejích členů místopředsedy.
4. Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda se souhlasem sboru Komise vyzve.“
„Článek 136
Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Navíc mohou být k Soudu prvního stupně připojeny soudní komory za podmínek uvedených v článku 140b, které v některých zvláštních oblastech vykonávají soudní pravomoc podle této smlouvy.“
„Článek 137
Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu.
Soudní dvůr zasedá v senátech nebo ve velkém senátu v souladu s pravidly, které pro to stanoví statut Soudního dvora.
Stanoví-li tak statut, může Soudní dvůr zasedat též v plénu.“
Soudci jsou vyňati z pravomoci soudů. Pokud jde o úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, jsou vyňati z pravomoci soudů i po skončení svých funkcí.
Soudní dvůr je může rozhodnutím přijatým v plénu této imunity zbavit.
Je-li po zbavení imunity zahájeno proti některému soudci trestní řízení, může být tento soudce v každém členském státě postaven pouze před takový soud, který je příslušný k trestnímu řízení proti soudcům nejvyšších soudních instancí v tomto členském státě.
Články 12 až 15 a článek 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje Soudního dvora, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se imunity soudců, která jsou uvedena v předchozích pododstavcích.
Ode dne přistoupení splatí nové členské státy následující částky odpovídající jejich splatným podílům na upsaném základním kapitálu, jak je vymezeno v článku 4 statutu1.
Polsko181 751 525 EURČeská republika60 629 500 EURMaďarsko56 079 150 EURSlovensko20 424 475 EURSlovinsko18 971 450 EURLitva12 542 600 EURKypr9 037 350 EURLotyšsko7 809 625 EUREstonsko5 758 600 EURMalta3 692 450 EUR
Tyto příspěvky budou splaceny v osmi stejných splátkách splatných k 30. 9. 2004, 30. 9. 2005, 30. 9. 2006, 31. 3. 2007, 30. 9. 2007, 31. 3. 2008, 30. 9. 2008 a 31. 3. 20092.
Soudci jsou vyňati z pravomoci soudů. Pokud jde o úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, jsou vyňati z pravomoci soudů i po skončení svých funkcí.
Soudní dvůr je může rozhodnutím přijatým v plénu této imunity zbavit.
Je-li po zbavení imunity zahájeno proti některému soudci trestní řízení, může být tento soudce v každém členském státě postaven pouze před takový soud, který je příslušný k trestnímu řízení proti soudcům nejvyšších soudních instancí v tomto členském státě.
1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajících v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Společenství nebo související s jeho činností.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o EHS a ke smlouvám, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů uvedené smlouvy a tudíž i spojeny s právním řádem Společenství, jakož i k protokolům podepsaným členskými státy Společenství v původním nebo rozšířeném složení o výkladu těchto smluv Soudním dvorem, a zahájit za tím účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo postoje, jež se týkají Evropských společenství a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány
— SHROMÁŽDĚNÍ,
— RADA,
— KOMISE,
— SOUDNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi je nápomocen Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci.
Soudci jsou vyňati z pravomoci soudů. Pokud jde o úkony spojené s výkonem jejich funkce včetně ústních a písemných projevů, jsou vyňati z pravomoci soudů i po skončení své funkce.
Soudní dvůr může rozhodnutím přijatým v plénu této imunity zbavit.
Je-li po zbavení imunity zahájeno proti některému soudci trestní řízení, může být tento soudce v každém členském státě postaven pouze před takový soud, který je příslušný k trestnímu řízení proti soudcům nejvyšších soudních instancí v tomto členském státě.
1. Orgány Evropských společenství, napříště označované tak, jak je uvedeno dále, vykonávají své pravomoci a působnost za podmínek a s přihlédnutím k cílům stanoveným smlouvami o založení Společenství a dalšími smlouvami a akty, které je pozměňují a doplňují, a ustanoveními hlavy II.
2. Orgány a instituce odpovědné za Evropskou politickou spolupráci vykonávají své pravomoci a působnost za podmínek a s přihlédnutím k cílům stanoveným v hlavě III a v dokumentech uvedených v čl. 1 třetím pododstavci.
1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené původními členskými státy vztahující se k fungování Společenství nebo související s jeho činností.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o EHS a k protokolům podepsaným původními členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tímto účelem s původními členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako původní členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Rady, jakož i prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Evropských společenství a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
Článek 5 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 5
1. Upsaný základní kapitál splatí členské státy do výše 20 % částek uvedených v čl. 4 odst. 1.
2. V případě zvýšení upsaného základního kapitálu se Rada guvernérů může jednomyslně usnést na procentu, které musí být zaplaceno, a na způsobu této platby.
3. Správní rada může požadovat splacení zbývající části upsaného základního kapitálu, pokud se toto splacení stane nutným, aby banka mohla dostát svým závazkům vůči svým věřitelům.
Každý členský stát zaplatí částku úměrnou svému podílu na upisovaném základním kapitálu v měnách, které banka potřebuje ke splnění svých závazků.“
V článku 5 protokolu o statutu banky se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Upsaný základní kapitál splatí členské státy do výše 9,01367457 % průměru částek uvedených v čl. 4 odst. 1.“
1. Ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie protokolem připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství (dále jen „schengenský protokol“), a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, uvedená v seznamu v příloze I tohoto aktu, jakož i všech dalších takových aktů případně přijatých přede dnem přistoupení, jsou ode dne přistoupení závazná a použitelná v nových členských státech.
2. Ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, která nejsou uvedena v odstavci 1, jsou závazná pro nové členské státy ode dne přistoupení, avšak jsou v každém z nich použitelná pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného po konzultaci s Evropským parlamentem za tímto účelem poté, co bylo podle platných schengenských postupů pro vyhodnocování ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění všech předmětných částí acquis byly v tomto novém členském státě splněny.
Toto rozhodnutí přijme Rada na základě jednomyslnosti svých členů zastupujících vlády členských států, vůči nimž již ustanovení uvedená v tomto odstavci nabyla účinku, a zástupce vlády členského státu, vůči němuž tato ustanovení mají nabýt účinku. Členové Rady zastupující vlády Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se na tomto rozhodnutí budou podílet, pokud se týká ustanovení schengenského acquis a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, na nichž se tyto členské státy podílejí.
3. Dohody uzavřené Radou podle článku 6 schengenského protokolu jsou pro nové členské státy závazné ode dne přistoupení.
4. Ve vztahu ke smlouvám nebo nástrojům z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o EU, se nové členské státy zavazují
– přistoupit k těm, které jsou ke dni přistoupení otevřené k podpisu stávajícím členským státům, a k těm, které Rada v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU vypracovala a doporučila k přijetí členským státům;
– zavést správní a další mechanismy podobné těm, které ke dni přistoupení už přijaly stávající členské státy nebo Rada, aby tak usnadnily praktickou spolupráci mezi institucemi a organizacemi členských států působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.
Článek 3
Slovenska 35
1505 Ljubljana
Tel: +386 (1) 471 90 00
Fax: +386 (1) 251 55 16
http://www.bsi.si/
Ve vztahu ke smlouvám nebo nástrojům z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o EU, se nové členské státy zavazují
– přistoupit k těm, které jsou ke dni přistoupení otevřené k podpisu stávajícím členským státům, a k těm, které Rada v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU vypracovala a doporučila k přijetí členským státům,
– zavést správní a další mechanismy podobné těm, které ke dni přistoupení už přijaly stávající členské státy nebo Rada, aby tak usnadnily praktickou spolupráci mezi institucemi a organizacemi členských států působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.
Článek 10 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 3a
Nařízení přijaté podle článku 2 může stanovit, že zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se uvedeným nařízením nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující již v den přistoupení, na které se vztahuje čl. 85 odst. 1 na základě přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a které nesplňují podmínky stanovené v čl. 85 odst. 3. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
„Článek 3a
V případě Rakouska, Finska a Švédska nese 100 % nákladů na akci stanovenou v článku 1 Společenství.”
„Článek 3d
Ustanovení čl. 3a odst. 2 až 5 a ustanovení článku 3b se nevztahují na sušené fíky a rozinky. Pro tyto dva produkty Rada na návrh Komise přijme nejpozději do 31. května 1981 kvalifikovanou většinou pravidla pro režim podpory výroby, která mohou být shodná nebo rozdílná od pravidel stanovených v čl. 3a odst. 2 až 5 a v článku 3b.“
„Článek 30
1. Rada guvernérů může jednomyslným rozhodnutím zřídit Evropský investiční fond s právní subjektivitou a finanční samostatností, k jehož zakládajícím členům bude patřit banka.
2. Rada guvernérů přijímá jednomyslně stanovy Evropského investičního fondu. Stanovy určí zejména cíle, složení, základní kapitál, členy, finanční zdroje, intervenční nástroje, pravidla auditu a vztahy mezi orgány banky a fondu.
3. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2, je banka oprávněna podílet se na řízení fondu a přispívat k jeho upsanému základnímu kapitálu do výše stanovené jednomyslným rozhodnutím Rady guvernérů.
4. Evropské hospodářské společenství se může stát členem fondu a přispívat k jeho upsanému základnímu kapitálu. Finanční instituce, které mají zájem na dosahování cílů fondu, mohou být vyzvány, aby se staly jeho členy.
5. Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahuje také na fond, členy jeho orgánů při výkonu jejich funkcí a na jeho zaměstnance.
Fond je mimo jiné osvobozen od veškerých daní a jiných poplatků v souvislosti se zvyšováním jeho základního kapitálu a veškerých formalit, které s tím jsou spojeny ve státě, v němž má sídlo. Jeho zrušení a likvidace nepodléhá daním ani jiným poplatkům. Činnost fondu a jeho orgánů vykonávaná v souladu se stanovami nepodléhá žádné dani z obratu.
Na dividendy, kapitálové zisky nebo jiné druhy příjmů vyplývající z fondu, na které mají nárok jiní členové než Evropské hospodářské společenství a banka, se však nadále vztahují příslušné daňové předpisy.
6. Soudní dvůr má v mezích níže stanovených pravomoc rozhodovat spory týkající se opatření přijatých orgány fondu. Kterýkoli člen fondu v tomto postavení nebo členské státy mohou podat žalobu proti těmto opatřením za podmínek stanovených v článku 173 Smlouvy.“
„Článek 3
Činnosti Společenství pro účely vymezené v článku 2 zahrnují za podmínek a v harmonogramu stanoveném touto smlouvou
a) odstranění cel a množstevních omezení dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření s rovnocenným účinkem,
j) posilování hospodářské a sociální soudržnosti,
k) politiku v oblasti životního prostředí,
l) posilování konkurenceschopnosti průmyslu Společenství,
m) podporu výzkumu a technologického rozvoje,
n) podporu zřizování a rozvoje transevropských sítí,
o) přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví,
p) přínos ke kvalitě vzdělání a výchovy a k rozkvětu kultur členských států,
q) politiku v oblasti rozvojové spolupráce,
r) přidružení zámořských zemí a území za účelem zvýšení obchodu a společné podpory hospodářského a sociálního rozvoje,
s) přínos k posílení ochrany spotřebitele,
b) společnou obchodní politiku,
t) opatření v oblasti energie, civilní obrany a cestovního ruchu.“
c) vnitřní trh, který se vyznačuje odstraněním překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy,
d) opatření týkající se vstupu osob na vnitřní trh a jejich pohybu na vnitřním trhu podle článku 100c,
e) společnou politiku v oblasti zemědělství a rybolovu,
f) společnou politiku v oblasti dopravy,
g) systém zajišťující, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž,
h) sbližování právních předpisů členských států v míře nutné pro fungování společného trhu,
i) politiku v sociální oblasti zahrnující Evropský sociální fond,
„Článek 29
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Článek J.10
Při případné změně ustanovení o bezpečnosti v souladu s článkem J.4 za tím účelem svolaná konference rovněž zkoumá, zda není potřebné provést další změny v ustanoveních týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek K.1
Za účelem dosažení cílů Unie, zejména volného pohybu osob, a aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského společenství, považují členské státy za věci společného zájmu tyto oblasti
1. azylovou politiku,
2. pravidla upravující překračování vnějších hranic členských států osobami a provádění kontroly na nich,
3. přistěhovaleckou politiku a politiku vůči státním příslušníkům třetích zemí
a) podmínky vstupu a pohybu státních příslušníků třetích zemí na území členských států,
b) podmínky pobytu státních příslušníků třetích zemí na území členských států včetně spojování rodin a přístupu k zaměstnání,
c) boj proti nedovolenému přistěhovalectví, pobytu a pracovní činnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států,
4. boj proti drogové závislosti, pokud se na něj nevztahují body 7, 8 a 9,
5. boj proti podvodům v mezinárodním měřítku, pokud se na něj nevztahují body 7, 8 a 9,
6. soudní spolupráci v občanských věcech,
7. soudní spolupráci v trestněprávních věcech,
8. celní spolupráci,
9. policejní spolupráci za účelem prevence a boje proti terorismu, nedovolenému obchodu s drogami a dalším závažným formám mezinárodního zločinu, zahrnující v případě potřeby i určitá hlediska celní spolupráce, v souvislosti s budováním systému výměny informací v celé Unii v rámci Evropského policejního úřadu (Europol).
Jediný článek
Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství připojený ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se doplňuje následujícími ustanoveními
1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují Řeckou republiku za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.
2. Řecká republika se zavazuje přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou Společenství a stávající členské státy svou pomoc Řecké republice.
3. Řecká republika přistupují tímto aktem a za podmínek vněm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provádění dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2.
4. Řecká republika přijme vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami jsou jiné členské státy nebo jedno ze Společenství, případně přizpůsobila své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejího přistoupení ke Společenstvím.
Společenství jsou osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro jejich úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.
Společenství jsou rovněž osvobozena od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.
Článek 203 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se nahrazuje tímto
„Článek 203
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit návrh rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, může Rada kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním nebo rozhodnout stejnou většinou o kterémkoli pozměňovacím návrhu Shromáždění. Návrh rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy. Pokud během této lhůty Rada upraví jeden či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí rozpočet. Pokud v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu podle tohoto článku prohlásí předseda Shromáždění, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro politiku konjunktury a Výborem pro rozpočtovou politiku stanoví Komise tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž by byl dotčen čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu správního rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud v mimořádných případech Shromáždění, Rada nebo Komise usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež rozhoduje většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
9. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
Článek 78b Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78b
1. Pokud správní rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízeními přijatými na základě článku 78h, a to až do výše jedné dvanáctiny správního rozpočtu předešlého rozpočtového roku s tím, že Vysoký úřad může disponovat měsíčně nejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného správního rozpočtu.
Vysoký úřad je oprávněn a povinen vybírat odvody až do výše odpovídajících prostředků předchozího rozpočtového roku, aniž by mohl požadovat prostředky vyšší než ty, které by vyplynuly ze schválení návrhu správního rozpočtu.
2. Rada může kvalifikovanou většinou a za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v odstavci 1 umožnit výdaje překračující jednu dvanáctinu. V důsledku takového rozhodnutí může být upraveno oprávnění i povinnost vybírat odvody.
Pokud se rozhodnutí týká výdajů, které nevyplývají povinně z této smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, předloží je Rada neprodleně Shromáždění. Shromáždění většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů může ve lhůtě třiceti dnů přijmout jiné rozhodnutí o výdajích, které přesahují jednu dvanáctinu uvedenou v odstavci 1. Tato část rozhodnutí Rady je pozastavena, dokud Shromáždění nerozhodne. Pokud Shromáždění v uvedené lhůtě nepřijme rozhodnutí, které se liší od rozhodnutí Rady, považuje se její rozhodnutí za přijaté s konečnou platností.“
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
1. Zastupitelé hlasují jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný.
2. Zastupitelé požívají výsad a imunit, které členům Shromáždění přiznává Protokol o výsadách a imunitách
Evropských společenství připojený ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.
V seznamu uvedeném v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se doplňuje Grónsko.
Dánští státní příslušníci s bydlištěm na Faerských ostrovech jsou považováni za státní příslušníky členského státu ve smyslu původních smluv až ode dne, k němuž se tyto původní smlouvy začnou na tyto ostrovy vztahovat.
Úřady těchto území zacházejí se všemi fyzickými nebo právnickými osobami Společenství stejně.
Pokud by uplatňování tohoto protokolu, zejména jeho čl. 2 odst. 1, vedlo mezi dovozci provádějícími montáž vozů usazenými v Irsku k narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo ohrozit postupný přechod od režimu používaného ke dni přistoupení k režimu podle Smlouvy o EHS, může Komise zmocnit irskou vládu k přijetí vhodných opatření k nápravě situace. Tato opatření nemohou zpochybnit konečné datum stanovené pro zrušení „Scheme“.
Společenství bude nadále vyvíjet úsilí směřující k uzavření mezinárodní dohody o mléčných výrobcích, umožňující co nejdříve zlepšit podmínky na světovém trhu.
Spojené království nebo Irsko mohou kdykoli poté, co Rada přijme opatření podle hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, Radě a Komisi oznámit, že si přejí toto opatření přijmout. V tomto případě se přiměřeně použije postup podle čl. 5a odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství.
1. Na zemědělské produkty uvedené v příloze A, které pocházejí z Kanárských ostrovů, se za podmínek stanovených v tomto článku během jejich propuštění do volného oběhu na celním území Společenství vztahuje osvobození od cla v rámci celních kvót vypočtených z průměrných množství skutečně vyvezených během let 1983, 1983 a 1984 do části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, na jedné straně a do Společenství ve stávajícím složení na straně druhé
a) až do 31. prosince 1995, pokud jde o ty z výše uvedených produktů v oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 1035/72, a až do 31. prosince 1992, pokud jde o ostatní uvedené produkty, se na dotyčné produkty vztahují
– v části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, osvobození od cla a nevztahuje se na ně v takovém případě režim referenčních cen,
– na zbytku celního území Společenství stejné podmínky, jako jsou podmínky stanovené pro stejné produkty pocházející z části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, avšak s dodržením režimu referenčních cen v případě, kdy se na ně tyto ceny vztahují;
b) od 1. ledna 1996, pokud jde o ty z výše uvedených produktů v oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 1035/72, a od 1. ledna 1993, pokud jde o ostatní uvedené produkty, se na dotyčné produkty vztahuje osvobození od cla na celém celním území Společenství, avšak s dodržením systému referenčních cen v případě, kdy se na ně tyto ceny vztahují.
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme včas opatření, která umožní otevírání a rozdělování uvedených kvót od 1. ledna 1986.
2. a) Odchylně od odstavce 1 se na banány položky 08.01 B společného celního sazebníku pocházející z Kanárských ostrovů při jejich propuštění do volného oběhu v části Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, vztahuje osvobození od cla. Banány dovezené v rámci výše uvedeného režimu nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu v uvedené části Španělska ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou vyvezeny zpět do jiného členského státu;
b) až do 31. prosince 1995 může zachovat Španělské království pro banány uvedené v písmenu a) dovezené z jiných členských států množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem, která uplatňovalo při dovozu uvedených produktů v rámci předcházejícího vnitrostátního režimu.
Odchylně od čl. 76 odst. 2 aktu o přistoupení může Španělské království až do zavedení společné organizace trhu s uvedeným produktem zachovat v míře nezbytně nutné, aby zajistilo zachování své vnitrostátní organizace, množstevní omezení dovozu banánů uvedených v písmenu a) dovážených ze třetích zemí.
1. Až do 31. prosince 1990 může Španělské království podrobit předběžnému dohledu při dovozu výhradně pro statistické účely následující výrobky pocházející z Portugalska
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží47.01Papírovina48.01Papír a lepenka, včetně buničité vaty, v kotoučích nebo listech
Uplatňování tohoto statistického dohledu nesmí být v žádném případě příčinou zpoždění dovozu výše uvedených výrobků
2. Za podmínek a ve lhůtách stanovených v odstavci 1 může Portugalská republika podrobit výrobky uvedené v odstavci 1 pocházející ze Španělska předběžnému dohledu při dovozu výhradně pro statistické účely.
Pokud to situace vyžaduje, přistoupí Komise a příslušné orgány Španělského království k odpovídajícím konzultacím tak, aby se zabránilo situacím, u nichž by bylo nutné použití ochranných opatření.
Po předběžném oznámení Komisi může Portugalská republika uplatňovat pro vývoz svých výrobků uvedených v seznamu v příloze A do stávajících členských států Společenství ustanovení o flexibilitě uvedená v příloze D.
1. Od 1. ledna 1986 otevírá Portugalská republika na začátku každého roku kvótu podle jednotlivých značek Společenství na motorová vozidla v nesmontovaném stavu, dále jen „CKD“, o hrubé hmotnosti do 2 000 kilogramů pro přepravu osob, podle základních kvót udělených v roce 1985 a uvedených v příloze B.
2. Kvóty podle jednotlivých značek Společenství se každoročně aktualizují. Za tímto účelem se na ně vztahuje opravný koeficient s cílem vyrovnat zvýšení cen v Portugalsku a vývoj výrobních cen motorových vozidel CKD.
Součet všech kvót podle jednotlivých značek (značky Společenství a značky mimo Společenství) je stanoven v pevných cenách v escudech na 41 500 motorových vozidel pro rok 1986 a 44 000 motorových vozidel pro rok 1987.
3. Roční kvóty podle jednotlivých značek, jakož i všechny údaje o oceňování, které se jich týkají, jsou sděleny Komisi do 15. února každého roku.
4. Využití kvót podle jednotlivých značek přidělených jako základní kvóty je volné až do výše 90 % v roce 1986 a 93 % v roce 1987. Využití zbytku kvót podle jednotlivých značek se řídí vývozem motorových vozidel nebo jejich komponentů na základě přidané hodnoty v Portugalsku, vztahující se na tyto vývozy.
1. Portugalská republika otevírá na začátku každého roku kvótu podle jednotlivých značek na motorová vozidla v nesmontovaném stavu, dále jen „CKD“, o hrubé hmotnosti do 2 000 kilogramů pro přepravu osob podle základních kvót udělených v roce 1985 uvedených v příloze.
2. Kvóty podle jednotlivých značek se každoročně aktualizují. Za tímto účelem se na ně vztahuje opravný koeficient s cílem vyrovnat zvýšení cen v Portugalsku a vývoj výrobních cen motorových vozidel CKD.
3. Využití kvót podle jednotlivých značek přidělených jako základní kvóty je volné až do výše 90 % v roce 1986 a 93 % v roce 1987; využití zbytku kvót podle jednotlivých značek se řídí vývozem motorových vozidel nebo jejich komponentů na základě přidané hodnoty v Portugalsku, vztahující se na tyto vývozy.
S výhradou článků 1, 2 a 3 se na cíl 6 vztahují níže uvedená nařízení, zejména ustanovení týkající se cíle 1
– nařízení Rady (EHS) č. 2080/93;
– nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, 4253/88, 4254/88, 4255/88 a 4256/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93, 2082/93, 2083/93, 2084/93 a 2085/93.
Pokud jde o zastupitele zvolené podle tohoto protokolu, má ode dne přistoupení dotyčných států
– Evropský parlament pravomoci stanovené v článku 11 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách;
– Soudní dvůr stejné pravomoci, jako kdyby se uvedené volby konaly podle čl. 31 odst. 1 aktu o přistoupení.
Podle čl. 105 odst. 4 této smlouvy
a) je ECB konzultována
– ke všem návrhům aktů Společenství v oblasti její působnosti,
– vnitrostátními orgány ke všem návrhům právních předpisů z oblastí její působnosti, avšak v mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle článku 42;
b) ECB může v záležitostech spadajících do oblastí její působnosti předkládat svá stanoviska příslušným orgánům nebo subjektům Společenství či vnitrostátním orgánům.
4.1. V souladu s čl. 109f odst. 2 této smlouvy EMI
– prohlubuje spolupráci mezi národními centrálními bankami,
– posiluje koordinaci měnových politik členských států s cílem zajistit cenovou stabilitu,
– dohlíží na fungování Evropského měnového systému (EMS),
– pořádá konzultace o otázkách spadajících do působnosti národních centrálních bank a ovlivňujících stabilitu finančních institucí a trhů,
– přebírá úkoly EFMS; vykonává zejména funkce uvedené v článcích 6.1, 6.2 a 6.3,
– usnadňuje používání ECU a dohlíží na jeho vývoj včetně plynulého fungování clearingového systému ECU.
EMI rovněž
– pořádá pravidelné konzultace o směřování měnových politik a využívání nástrojů měnové politiky,
– je obvykle konzultován národními měnovými úřady před jejich rozhodnutím o směřování měnové politiky v souvislosti se společným rámcem předběžné koordinace.
4.2. Nejpozději do 31. prosince 1996 upřesní EMI právní, organizační a logistický rámec nezbytný pro ESCB k plnění jeho úkolů ve třetí etapě, a to v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží. Tento rámec předloží Rada EMI k rozhodnutí ECB ke dni jejího zřízení.
V souladu s čl. 109f odst. 3 této smlouvy EMI zejména
– připravuje nástroje a postupy nezbytné pro uskutečňování jednotné měnové politiky ve třetí etapě;
– podle potřeby podporuje harmonizaci pravidel a postupů pro sběr, sestavování a šíření statistických údajů v oblasti jeho působnosti;
– vypracovává pravidla pro operace prováděné národními centrálními bankami v rámci ESCB;
– podporuje účinnost přeshraničního platebního styku;
– dohlíží na technickou přípravu bankovek ECU.
Aniž je dotčen článek 1, použije se doložka obecných záruk uvedená v článku 37 aktu o přistoupení do 31. prosince 2012, pokud bude v Litvě přerušena dodávka energie.
V případě urovnání sporů rozhodne Rada na návrh Komise jednomyslně o úpravě podmínek přistoupení Kypru k Evropské unii s ohledem na Turecké kyperské společenství.
Statistické údaje potřebné pro použití tohoto protokolu poskytuje Komise.
Kritérium konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 109j odst. 1 čtvrté odrážce této smlouvy, znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.
1. Pokud si to sociální partneři přejí, může dialog mezi nimi na úrovni Společenství vést ke smluvním vztahům včetně uzavírání dohod.
2. Dohody uzavřené na úrovni Společenství se provádějí buď podle stávajících postupů a zvyklostí sociálních partnerů a členských států, nebo v záležitostech týkajících se článku 2 rozhodnutím Rady na návrh Komise na základě společné žádosti podepsaných stran.
Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou případů, kdy dotyčná dohoda obsahuje jedno nebo více ustanovení vztahujících se k některé z oblastí uvedených v čl. 2 odst. 3, kdy Rada rozhoduje jednomyslně.
1. Ode dne 1. ledna 2005 s účinností od začátku funkčního období první Komise po tomto dni se čl. 213 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii nahrazuje tímto
„1. Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Komise se skládá z jednoho státního příslušníka z každého členského státu.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.“
2. Jakmile Unie dosáhne počtu dvaceti sedmi členských států, nahrazuje se čl. 213 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii tímto
„1. Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise je nižší než počet členských států. Členové Komise jsou vybíráni na základě rovné rotace, jejíž podrobnosti stanoví jednomyslně Rada.
Počet členů Komise určí Rada jednomyslným rozhodnutím.“
Tato změna je použitelná ode dne začátku funkčního období první Komise po dni přistoupení dvacátého sedmého členského státu Unie.
3. Rada jednomyslným rozhodnutím po podpisu smlouvy o přistoupení dvacátého sedmého členského státu Unie stanoví
– počet členů Komise;
– způsoby rovné rotace zahrnující kritéria a pravidla nezbytná k automatickému stanovení složení po sobě následujících obsazení Komise na základě těchto zásad
a) členské státy budou naprosto rovnocenné, pokud se týče pořadí a délky přítomnosti jejich státních příslušníků v Komisi; v důsledku toho rozdíl mezi celkovými počty funkčních období vykonávaných státními příslušníky dvou členských států nesmí být nikdy vyšší než jedna;
b) s výhradou písmene a) je každé po sobě následující obsazení Komise utvořeno tak, aby uspokojivým způsobem odráželo demografické a geografické rozpětí mezi všemi členskými státy Unie.
4. Každý stát, který přistoupí k Unii, má v okamžiku svého přistoupení až do doby, kdy se použije odstavec 2, právo na jednoho člena Komise své státní příslušnosti.
Tento protokol je použitelný ode dne 24. července 2002.
1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši jedné miliardy zúčtovacích jednotek, který upíší členské státy v těchto částkách
Německo300 milionůFrancie300 milionůItálie240 milionůBelgie86,5 milionuNizozemsko71,5 milionuLucembursko2 miliony
Hodnota zúčtovací jednotky je 0,888 670 880 gramu ryzího zlata.
Členské státy odpovídají pouze do výše svého podílu upsaného a dosud nesplaceného základního kapitálu.
2. Přijetím nového člena se zvyšuje upsaný základní kapitál o částku odpovídající vkladu nového člena.
3. Rada guvernérů může jednomyslně rozhodnout o zvýšení upsaného základního kapitálu.
4. Podíl na upsaném základním kapitálu nemůže být postoupen ani zastaven ani obstaven.
Na počátku každého finančního roku stanoví Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Komisí ty částky, které mají být určeny k financování
a) sociálních institucí uvedených v čl. 3 písm. a);
b) hospodářských investic všeobecného významu uvedených v čl. 3 písm. b).
Rozhodnutí Rady musí usilovat o racionální zeměpisné rozdělení použitelných částek.
Společenství je osvobozeno od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro jeho úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.
Společenství je rovněž osvobozeno od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.
Tato dohoda, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
1. Má-li některý členský stát za to, že dovoz ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách uskutečněný přímo nebo přes jiný členský stát v režimu podle článku 2 vyvolává na jeho trhu skutečné obtíže a že je třeba bezodkladných opatření k nápravě tohoto stavu, může z vlastního rozhodnutí zavést na tento dovoz cla, jejichž sazby nesmějí přesáhnout celní sazby uplatňované na tytéž produkty vůči třetím zemím. Oznámí toto rozhodnutí Komisi, která do jednoho měsíce rozhodne, zda mohou být opatření přijatá dotyčným státem ponechána v platnosti nebo zda musí být změněna či zrušena. Na toto rozhodnutí Komise se použije čl. 3 odst. 3.
2. Překročí-li dovoz ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách, uskutečněný přímo nebo přes jiný členský stát v režimu podle článku 2 do jednoho nebo více členských států Evropského hospodářského společenství v kalendářním roce množství udané v příloze k tomuto protokolu, považují se opatření přijatá pro běžný rok zúčastněným členským státem nebo státy podle odstavce 1 za oprávněná; Komise vezme přijatá opatření na vědomí poté, co se přesvědčí, že bylo dosaženo stanovených množství. V tomto případě ostatní členské státy nepředloží věc Radě.
Společenství je osvobozeno od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro jeho úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.
Společenství je rovněž osvobozeno od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.
„Článek 4
1. Výbor se skládá z až 30 členů, a to z
– až dvaceti pěti zástupců vysokotlakých soustav pro přenos zemního plynu provozovaných ve Společenství (jeden zástupce z každého členského státu),
– tří nezávislých odborníků, jejichž odborné zkušenosti a kvalifikace v oblasti přepravy zemního plynu ve Společenství jsou všeobecně uznávány,
– jednoho zástupce Eurogasu,
– jednoho zástupce Komise.
2. Členy výboru jmenuje Komise. Dvacet pět zástupců přenosových soustav a zástupce Eurogasu jsou jmenováni po konzultaci s příslušnými místy na základě seznamu obsahujícího alespoň dva návrhy na obsazení každého místa.“
Článek 4
Prešernova 25
1000 Ljubljana
Tel: +386 1 478 20 00
Fax: +386 1 478 23 47
http://www.gov.si/mzz/
Ministerstvo financií
Štefanovičova 5
817 82 Bratislava
Ministerstvo hospodárstva
Mierová 19
827 15 Bratislava“.
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují ve dvaceti úředních jazycích.“
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují ve dvaceti úředních jazycích.“
„Článek 4
Podnik vyrábějící bramborový škrob neuzavře s producenty brambor smlouvy o pěstování pro takové množství brambor, z něhož by vyrobené množství škrobu přesáhlo kvótu uvedenou v čl. 2 odst. 2 nebo 4.“
1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uvavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Unie nebo související s její činností.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o ES a ke smlouvám, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o ES, jakož i k protokolům podepsaným stávajícími členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tím účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Společenství nebo Unie a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
„Článek 4
1. Výbor se skládá z 20 členů, jmenovitě
– z patnácti zástupců sítí vysokého a velmi vysokého napětí provozovaných ve Společenství (jeden zástupce z každého členského státu),
– ze tří nezávislých odborníků, jejichž odborné zkušenosti a kvalifikace v oblasti přenosu elektřiny jsou ve Společenství všeobecně uznávány,
– z jednoho zástupce Eurelectric,
– z jednoho zástupce Komise.
2. Členové výboru jmenuje Komise. Všech 15 zástupců elektrizačních soustav a zástupce Eurelectricu bude jmenováno po konzultaci s příslušnými místy na základě seznamu obsahujícího alespoň dva návrhy na obsazení každého místa.“
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v jedenácti úředních jazycích.“
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v jedenácti úředních jazycích.“
Článek 4*
V čl. 11 odst. 2 protokolu o statutu banky se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„2. Správní rada je složena z dvaceti pěti řádných členů a třinácti zastupujících členů.
Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
– tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Rakouskou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Portugalskou republikou
– jednoho řádného člena nominovaného Finskou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Švédským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Komisí.
– tři řádné členy nominované Francouzskou republikou,
– tři řádné členy nominované Italskou republikou,
– tři řádné členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– dva řádné členy nominované Španělským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Řeckou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Irskem,
Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
– dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Italskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.“
V čl. 11 odst. 2 protokolu o statutu banky se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„2. Správní rada je složena z 19 řádných členů a 11 zastupujících členů.
Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
– tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Komisí.
– tři řádné členy nominované Francouzskou republikou,
– tři řádné členy nominované Italskou republikou,
– tři řádné členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Řeckou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Irskem,
– jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím,
Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
– dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Italskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.“
Pokud jsou státní příslušníci kandidátského státu bydliště povinni pro výkon práva volit nebo být voleni mít ve volebním obvodu dotyčného státu po určitou minimální dobu bydliště, považuje se tato podmínka u voliče ze Společenství nebo osoby ze Společenství s právem být volena za splněnou, pokud měli po tuto dobu bydliště v jiném členském státě. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní podmínky týkající se délky doby pobytu v daném volebním okrsku nebo místě.
Společenství při vypracování hlavních směrů uvedených v článku 129c Smlouvy o ES zajišťuje, aby dopravní trasy definované v příloze 1 tvořily součást transevropských sítí železniční a kombinované dopravy, a dále aby byly považovány za projekty společného zájmu.
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány
— SHROMÁŽDĚNÍ;
— RADA;
— KOMISE;
— SOUDNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi je nápomocen Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci.
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii se mění v souladu s tímto článkem.
1) V článku 107 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 700.“
10) V článku 180b se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 179a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho zjištění, prohlášení uvedené v čl. 160c odst. 1 druhém pododstavci, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.“
11) Vkládá se nový článek, který zní
2) Článek 108 se mění takto
a) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrh na všeobecné a přímé volby konané jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům.“;
b) doplňuje se nový odstavec, který zní
„4. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a s jednomyslným souhlasem Rady úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů.“
3) Článek 121 se nahrazuje tímto
4) V čl. 127 odst. 2 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto
„2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise; toto určení schvaluje Evropský parlament.
Vlády členských států určí po dohodě s designovaným předsedou ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.“
5) V článku 132 se vkládá nový první pododstavec
„Komise vykonává svou činnost pod politickým vedením svého předsedy.“
6) V článku 146 se třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Soudní dvůr je za stejných podmínek příslušný rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem a Účetním dvorem k ochraně jejich práv.“
7) Článek 160c se mění takto
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.“;
b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení. Podává přitom zprávy zejména o jakýchkoli nesrovnalostech.“;
c) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství, v prostorách jakéhokoli subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem Společenství, včetně prostorů fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu, a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou a při uznávání vzájemné nezávislosti. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole zamýšlejí podílet.
Ostatní orgány Společenství, subjekty spravující příjmy a výdaje jménem Společenství, fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa, předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
Právo Účetního dvora na přístup k informacím Evropské investiční banky týkajícím se její činnosti při správě příjmů a výdajů Společenství bude upraveno dohodou mezi Účetním dvorem, bankou a Komisí. Účetní dvůr má právo na přístup k informacím, které jsou nutné pro přezkoumání příjmů a výdajů Společenství spravovaných bankou, i tehdy, pokud k takové dohodě nedojde.“
8) V článku 170 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Výbor může být konzultován Evropským parlamentem.“
9) V článku 179 se první pododstavec nahrazuje tímto
„Komise plní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“
„Článek 204
1. Pokud bylo rozhodnuto o pozastavení hlasovacích práv zástupce vlády členského státu v souladu s čl. F.1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, jsou tato hlasovací práva pozastavena i podle této smlouvy.
2. Navíc v případě, kdy bylo zjištěno v souladu s čl. F.1 odst. 1, že členský stát závažně a trvale porušuje zásady uvedené v čl. F odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování této smlouvy v dotyčném členském státě. Při tomto rozhodování Rada přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může následně kvalifikovanou většinou rozhodnout o změně nebo zrušení opatření přijatých podle odstavce 2, jestliže se změní situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Při rozhodování podle odstavců 2 a 3 Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasům zástupce vlády dotyčného členského státu. Odchylně od čl. 118 odst. 2 je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 118 odst. 2.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva podle odstavce 1 pozastavena. V takových případech je rozhodnutí vyžadující jednomyslnost přijato bez hlasování zástupce vlády dotyčného členského státu.“
„Článek 121
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může výbor vydávat procesní rozhodnutí.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za organizační vedení generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.“
Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska, které nejsou schengenským acquis vázány, mohou kdykoli požádat, aby se na ně vztahovala některá nebo veškerá ustanovení tohoto acquis.
Rada o takové žádosti rozhoduje jednomyslností svých členů uvedených v článku 1 a zástupce vlády dotyčného státu.
Články 1, 2 a 3 se nepoužijí na opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a na opatření o jednotném vzoru víz.
Článek 4 (bývalý článek D)
Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje.
Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Jim jsou nápomocni ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady.
Evropská rada podává Evropskému parlamentu zprávu po každém svém zasedání a každoročně mu předkládá písemnou zprávu o pokroku, jehož Unie dosáhla.
Článek 4 (bývalý článek 3a)
1. Činnosti členských států a Společenství ve smyslu článku 2 zahrnují za podmínek a v harmonogramu stanoveném touto smlouvou zavedení hospodářské politiky, která je založena na úzké koordinaci hospodářských politik členských států na vnitřním trhu a na vymezení společných cílů a která je prováděna v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.
2. Souběžně s tím zahrnují tyto činnosti za podmínek, v harmonogramu a v souladu s postupy stanovenými v této smlouvě neodvolatelné stanovení měnových kurzů vedoucí k zavedení jednotné měny – ECU, jakož i vymezení a provádění jednotné měnové a devizové politiky, jejímž prvořadým cílem je udržet cenovou stabilitu, a aniž je dotčen tento cíl, podporovat obecnou hospodářskou politiku ve Společenství v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.
3. Tyto činnosti členských států a Společenství zahrnují dodržování následujících hlavních zásad: stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a trvale udržitelná platební bilance.
1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým ze Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členské státy za podmínek uvedených v původních smlouvách a v tomto aktu.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně členskými státy Společenství v původním nebo rozšířeném složení a některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným těmito státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou Společenství a stávající členské státy svou pomoc novým členským státům.
3. Nové členské státy přistupují tímto aktem a za podmínek v něm uvedených k vnitřním dohodám uzavřeným členskými státy Společenství v původním nebo rozšířeném složení k provedení dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2.
4. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami je také jedno ze Společenství nebo jiné členské státy, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení ke Společenstvím.
Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
1) V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada, zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, určí kvalifikovanou většinou osobu, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise; toto určení vyžaduje schválení Evropského parlamentu.
Rada po dohodě s designovaným předsedou kvalifikovanou většinou přijme seznam ostatních osob, které zamýšlí jmenovat členy Komise, sestavený podle návrhů podaných každým členským státem.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni Radou kvalifikovanou většinou.“
10) Článek 32a se nahrazuje tímto
11) Článek 32b se nahrazuje tímto
12) Článek 32c se nahrazuje tímto
13) Článek 32d se nahrazuje tímto
14) Vkládá se nový článek, který zní
15) Článek 33 se mění takto
a) první pododstavec se nahrazuje tímto
„Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o žalobách na neplatnost podaných členským státem, Evropským parlamentem nebo Radou proti rozhodnutím nebo doporučením Komise pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění anebo pro zneužití pravomoci. Přezkum Soudním dvorem však nezahrnuje hodnocení stavu vyplývajícího z hospodářských skutečností či okolností, na jehož základě Komise přijala rozhodnutí nebo podala doporučení, s výjimkou případů, kdy je Komisi vytýkáno zneužití pravomoci nebo zjevné neplnění ustanovení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění.“
b) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto
„Soudní dvůr je za stejných podmínek příslušný rozhodovat o žalobách podaných Účetním dvorem k ochraně jeho práv.“
16) Článek 45 se nahrazuje tímto
17) Článek 45b se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr se skládá z jednoho státního příslušníka každého členského státu.“
b) odstavec 3 se nahrazuje tímto
„3. Členové Účetního dvora jsou jmenováni na dobu šesti let. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu volí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.“
8) Článek 45c se mění takto
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Společenství.“
b) odstavec 4 se nahrazuje tímto
„4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů. Může nicméně vytvořit ze svého středu senáty pro přijímání určitých kategorií zpráv nebo stanovisek za podmínek stanovených v jeho jednacím řádu.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
Účetní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
19) Článek 96 se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „s čl. F.1 odst. 2“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 3“;
b) v odstavci 2 se slova „s čl. F.1 odst. 1“ nahrazují slovy „s čl. 7 odst. 2“ a slova „v čl. F odst. 1“ se nahrazují slovy „v čl. 6 odst. 1“.
2) Článek 11 se nahrazuje tímto
3) Článek 12 se nahrazuje tímto
4) V článku 13 se zrušuje první pododstavec.
5) V článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 732.“
6) V článku 21 se odstavec 5 nahrazuje tímto
„5. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a se souhlasem Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů. Veškerá pravidla a podmínky týkající se daňového režimu jeho stávajících nebo bývalých členů vyžadují v Radě jednomyslnost.“
7) V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečností politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za chod generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.“
8) Článek 31 se nahrazuje tímto
9) Článek 32 se nahrazuje tímto
„Článek 32a
Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů.
Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast.“
„Článek 32b
Soudci a generální advokáti Soudního dvora jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců a generálních advokátů za podmínek stanovených statutem Soudního dvora.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.“
„Článek 32c
Soud prvního stupně se skládá nejméně z jednoho soudce z každého členského státu. Počet soudců stanoví statut Soudního dvora. Statut může stanovit, že soudu jsou nápomocni generální advokáti.
Soudci Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu vysokých soudních funkcí. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudu prvního stupně na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Soud prvního stupně jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžaduje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li statut Soudního dvora jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora i na Soud prvního stupně.“
„Článek 32d
1. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat v prvním stupni ve věcech uvedených v článcích 33, 34, 35, 36, 38, 40 a 42 s výjimkou těch, které jsou v působnosti některé soudní komory nebo které statut vyhrazuje Soudnímu dvoru. Statut může stanovit, že Soud prvního stupně je příslušný i pro jiné věci.
Proti rozhodnutím Soudu prvního stupně podle tohoto odstavce je možno za podmínek a v mezích stanovených statutem podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru, omezený na právní otázky.
2. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudních komor zřízených na základě článku 32e.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně na základě tohoto odstavce mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.
3. Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 41 ve zvláštních oblastech určených statutem.
Má-li Soud prvního stupně za to, že věc vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu a soulad práva Společenství, může věc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
Rozhodnutí Soudu prvního stupně o předběžných otázkách mohou být výjimečně za podmínek a v mezích stanovených statutem přezkoumána Soudním dvorem v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Společenství.“
„Článek 32e
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem, anebo na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím vytvořit soudní komory příslušné rozhodovat v prvním stupni v určitých kategoriích věcí ve zvláštních oblastech.
Rozhodnutí o zřízení soudní komory stanoví pravidla pro její složení a upřesní působnost, která jí bude svěřena.
Proti rozhodnutí soudních komor je možné podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně buď omezený na právní otázky, nebo stanoví-li tak rozhodnutí o zřízení soudní komory, též ve skutkových otázkách.
Členové soudních komor jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti. Jsou jmenováni jednomyslným usnesením Rady.
Soudní komory přijmou svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád vyžasuje schválení Rady kvalifikovanou většinou.
Nestanoví-li rozhodnutí o zřízení soudní komory jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy týkající se Soudního dvora a statut Soudního dvora i na soudní komory.“
„Článek 45
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, anebo na žádost Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Soudním dvorem jednomyslným rozhodnutím měnit ustanovení statutu s výjimkou hlavy I.“
„Článek 11
1. Komise vykonává činnost pod politickým vedením svého předsedy, jenž rozhoduje o její vnitřní organizaci, aby zajistil spojitost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.
2. Působnost Komise strukturuje a přiděluje jejím členům předseda. Předseda může změnit rozdělení působnosti i během funkčního období. Členové Komise vykonávají úkoly, které jim předseda svěřil, pod jeho vedením.
3. Se souhlasem sboru Komise jmenuje předseda z jejích členů místopředsedy.
4. Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda se souhlasem sboru Komise vyzve.“
„Článek 12
Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Člen, jenž odstoupil, byl odvolán nebo zemřel, je nahrazen novým členem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Při jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 214 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 216 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení nebo až do rozhodnutí Rady podle druhého pododstavce tohoto článku, že je není třeba nahradit.“
„Článek 31
Soudní dvůr a Soud prvního stupně zajišťují v rámci svých pravomocí dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Navíc mohou být k Soudu prvního stupně připojeny soudní komory za podmínek uvedených v článku 32e, které v některých zvláštních oblastech vykonávají soudní pravomoc podle této smlouvy.“
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v devíti úředních jazycích.“
„Článek 32
Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu.
Soudní dvůr zasedá v senátech nebo ve velkém senátu v souladu s pravidly, které pro to stanoví statut Soudního dvora.
Stanoví-li tak statut, může Soudní dvůr zasedat též v plénu.“
Soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci.
Neudělí-li Rada mimořádně výjimku z tohoto pravidla, nesmějí během funkčního období vykonávat žádnou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
Při svém nástupu se slavnostně zavazují během výkonu své funkce i po jeho ukončení zachovávat povinnosti vyplývající z jejich funkce, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
V případě pochybnosti rozhoduje Soudní dvůr.
Nové členské státy přispějí v osmi stejných splátkách splatných ke dnům uvedeným v článku 3 do rezervního fondu a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fond a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke konci měsíce předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkami odpovídajícími následujícím procentním podílům na rezervním fondu a rezervách1
Polsko2,4234 %Česká republika0,8084 %Maďarsko0,7477 %Slovensko0,2723 %Slovinsko0,2530 %Litva0,1672 %Kypr0,1205 %Lotyšsko0,1041 %Estonsko0,0768 %Malta0,0492 %
Soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci.
Neudělí-li Rada mimořádně výjimku z tohoto pravidla, nesmějí během funkčního období vykonávat žádnou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
Při svém nástupu se slavnostně zavazují během výkonu své funkce i po jeho ukončení zachovávat povinnosti vyplývající z jejich funkce, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
V případě pochybnosti rozhoduje Soudní dvůr.
1. Komise má za úkol podporovat a usnadňovat jaderný výzkum v členských státech a doplňovat jej prováděním programu výzkumu a vzdělání ve Společenství.
2. Komise vykonává tuto činnost v oblastech vymezených v seznamu, který tvoří přílohu I této smlouvy.
Rada může tento seznam měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Komise konzultuje Výbor pro vědu a techniku stanovený v článku 134.
Soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci.
Neudělí-li Rada mimořádně výjimku z tohoto pravidla, nesmějí během funkčního období vykonávat žádnou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
Při svém nástupu se slavnostně zavazují během výkonu své funkce i po jeho ukončení zachovávat povinnosti vyplývající z jejich funkce, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
V případě pochybnosti rozhoduje Soudní dvůr.
Ve Smlouvě o ESUO se vkládá nový článek, který zní
„Článek 32d
1. Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím zřídit při Soudním dvoru soud příslušný v první instanci projednávat a rozhodovat některé skupiny žalob fyzických a právnických osob, proti jehož rozhodnutím je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek omezující se výhradně na právní otázky. Tento soud není příslušný projednávat a rozhodovat věci předložené členskými státy nebo orgány Společenství ani předběžné otázky na základě článku 41.
2. Rada postupem podle odstavce 1 určí složení tohoto soudu a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení ke statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy o Soudním dvoru, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na tento soud.
3. Členové tohoto soudu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu soudních funkcí; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudu. Členové, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
4. Tento soud přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Tento řád vyžaduje jednomyslné schválení Radou.“
Osoby s bydlištěm nebo zaměstnané na území výsostných oblastí, na které se podle úpravy stanovené na základě zakládající smlouvy a související výměny nót ze dne 16. srpna 1960 vztahují předpisy sociálního zabezpečení Kyperské republiky, se pro účely nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství1 považují za osoby s bydlištěm nebo zaměstnané na území Kyperské republiky.
1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně původními členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným původními členskými státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou Společenství a původní členské státy svou pomoc novým členským státům.
3. Nové členské státy přistupují tímto aktem za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným původními členskými státy k provádění dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2.
4. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami jsou jiné členské státy nebo jedno ze Společenství, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení ke Společenstvím.
„Článek 4
Nařízení a jiné texty obecného dosahu se sepisují v devíti úředních jazycích“
V čl. 9 odst. 3 protokolu o statutu banky se písmena a) a c) nahrazují tímto
„a) rozhoduje o zvýšení upsaného základního kapitálu podle čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 2;
c) vykonává pravomoci uvedené v článcích 11 a 13, pokud jde o jmenování a zbavení úřadu členů správní rady a řídícího výboru a dalších osob podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce;“.
Článek 10 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 10
Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá Rada guvernérů rozhodnutí prostou většinou svých členů. Tato většina musí představovat alespoň 45 % upsaného základního kapitálu. Hlasování Rady guvernérů se řídí ustanoveními článku 148 Smlouvy.“
Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.
„Článek 4
1. Výbor se skládá z 30 členů, a to z
– dvaceti pěti zástupců sítí vysokého a velmi vysokého napětí provozovaných ve Společenství (jeden zástupce z každého členského státu),
– tří nezávislých odborníků, jejichž odborné zkušenosti a kvalifikace v oblasti přenosu elektřiny ve Společenství jsou všeobecně uznávány,
– jednoho zástupce Eurelectricu,
– jednoho zástupce Komise.
2. Členy výboru jmenuje Komise. Zástupci elektrizačních soustav a zástupce Eurelectricu jsou jmenováni po konzultaci s příslušnými místy na základě seznamu obsahujícího alespoň dva návrhy na obsazení každého místa.“
„Článek 4a
Nařízení přijaté podle článku 2 může stanovit, že zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje během doby stanovené uvedeným nařízením na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující již v den přistoupení, na které se vztahuje čl. 85 odst. 1 na základě přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a které nesplňují podmínky čl. 85 odst. 3. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
„Článek 4b
V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči se použijí pouze tato ustanovení o nabytých právech
V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Polsku před přistoupením a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 1 směrnice 77/453/EHS, uznávají členské státy tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Polsku po níže uvedenou dobu
– diplom bakaláře ošetřovatelství (dyplom licencjata pielęgniarstwa) – po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení,
– diplom zdravotní sestry nebo ošetřovatele (dyplom pielęgniarki albo pielęgniarki dyplomowanej) s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole – po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
Uvedené činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánovaní, organizaci a výkon ošetřovatelské péče o pacienta.
„Článek 4b
V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznávají členské státy tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito statni příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydám osvědčení.“
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“
„Článek 3a
1. Činnosti členských států a Společenství ve smyslu článku 2 zahrnují za podmínek a v harmonogramu stanoveném touto smlouvou zavedení hospodářské politiky, která je založena na úzké koordinaci hospodářských politik členských států na vnitřním trhu a na vymezení společných cílů a která je prováděna v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.
2. Souběžně s tím zahrnují tyto činnosti za podmínek, v harmonogramu a v souladu s postupy stanovenými v této smlouvě neodvolatelné stanovení měnových kurzů vedoucí k zavedení jednotné měny – ECU, jakož i vymezení a provádění jednotné měnové a devizové politiky, jejímž prvořadým cílem je udržet cenovou stabilitu, a aniž je dotčen tento cíl, podporovat obecnou hospodářskou politiku ve Společenství v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.
3. Tyto činnosti členských států a Společenství zahrnují dodržování následujících hlavních zásad: stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a trvale udržitelná platební bilance.“
1.Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka. Generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.“
Článek J.11
1. Články 137, 138, 139 až 142, 146, 147, 150 až 153, 157 až 163 a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se použijí na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
Rada může také
– buď jednomyslně rozhodnout, že operativní výdaje, které vznikly prováděním těchto ustanovení, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství; v takovém případě se uplatní rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství,
– nebo určit, že tyto výdaje hradí členské státy, případně budou rozděleny podle klíče, který bude stanoven.
Článek K.2
1. Otázky uvedené v článku K.1 jsou řešeny v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950 a s Úmluvou o postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 a s přihlédnutím k ochraně poskytované členskými státy osobám pronásledovaným z politických důvodů.
2. Touto hlavou není dotčen výkon odpovědnosti členských států za dodržování veřejného pořádku a zajišťování vnitřní bezpečnosti.
Článek 234 Smlouvy o EHS a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u Řecké republiky použijí na dohody a smlouvy uzavřené před jejím přistoupením.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Funkce zastupitele ve Shromáždění je slučitelná s členstvím v parlamentu členského státu.
V článku 198 třetím pododstavci písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Tato smlouva se nevztahuje na Grónsko.“
Prohlášení uvedená v článku 1 musí být učiněna současně a mohou tedy vést pouze k současnému použití původních smluv na Faerské ostrovy.
Pokud by během používání právní úpravy stanovené tímto protokolem vyvstaly na kterékoli straně obtíže ve vztazích mezi Společenstvím a těmito územími, navrhne Komise neprodleně Radě vhodná opatření k nápravě, včetně podmínek a způsobu jejich provedení.
Rada rozhodne kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce.
Irsko provede veškeré další nezbytné úpravy „Scheme“ za účelem usnadnění přechodu od režimu používaného ke dni přistoupení k režimu podle Smlouvy o EHS.
1. V průběhu roku 1975 posoudí Rada situaci na trhu s máslem s přihlédnutím ke stavu a vývoji nabídky a poptávky v hlavních producentských a spotřebitelských zemích světa, zejména ve Společenství a na Novém Zélandu. Při tomto posouzení bere mimo jiné v úvahu tyto faktory
a) pokrok na cestě k dosažení účinné světové dohody o mléčných výrobcích, jejímiž smluvními stranami by bylo Společenství a ostatní významné spotřebitelské a producentské země,
b) pokrok dosažený Novým Zélandem při diverzifikaci svého hospodářství a vývozu, přičemž Společenství bude usilovat o sledování obchodní politiky, která není v rozporu s tímto postupem Nového Zélandu.
2. Opatření umožňující zajistit po 31. prosinci 1977 další zachovávání odchylného režimu pro dovoz másla z Nového Zélandu, jakož i způsoby tohoto dovozu, stanoví Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím s přihlédnutím k výsledkům uvedeného posouzení.
3. Odchylný režim dovozu sýra nebude možné uplatňovat po 31. prosinci 1977.
1. Jestliže by uplatňování režimu uvedeného v čl. 2 odst. 2 vedlo ke značnému zvýšení dovozu některých výrobků pocházejících z Kanárských ostrovů nebo z Ceuty a Melilly, které by mohlo poškodit výrobce ve Společenství, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o podřízení přístupu výrobků na celní území Společenství zvláštním podmínkám.
2. Pokud z důvodu neuplatňování společné obchodní politiky a společného celního sazebníku při dovozu surovin nebo polotovarů na Kanárské ostrovy nebo do Ceuty a Melilly dovoz nějakého výrobku pocházejícího z Kanárských ostrovů nebo z Ceuty a Melilly vážně poškodí nebo by mohl vážně poškodit některou výrobní činnost provozovanou v jednom nebo více členských státech, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout vhodná opatření.
1. Až do 31. prosince 1988 může Portugalská republika podrobit předběžnému dohledu při dovozu výhradně pro statistické účely následující výrobky pocházející ze Španělska
a) výrobky spadající do oblasti působnosti Smlouvy o ESUO,
b)
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží73.14Dráty ze železa nebo oceli, holé nebo potažené, kromě izolovaných drátů používaných pro elektroinstalace73.15Slitiny oceli a ušlechtilá uhlíková ocel v podobě výrobků čísel 73.06 až 73.14 včetně:A. Ušlechtilá uhlíková ocel:ex VIII. Dráty holé nebo potažené, kromě izolovaných drátů používaných pro elektroinstalace:– dráty holé73.12Trubky a potrubí (včetně polotovarů) ze železa nebo oceli, kromě výrobků čísla 73.19
Uplatňování tohoto statistického dohledu nesmí být v žádném případě příčinou zpoždění dovozu výše uvedených výrobků.
Obě strany mohou vzájemnou dohodou prodloužit režim statistického dohledu na dobu nejvýše do 31. prosince 1990. V případě neshody může Komise na žádost jednoho z obou uvedených států rozhodnout o prodloužení uvedeného režimu, zjistí-li závažné narušení portugalského trhu.
2. Za podmínek stanovených v odst. 1 druhém pododstavci může Portugalská republika až do 31. prosince 1992 podrobit předběžnému dohledu při dovozu výhradně pro statistické účely následující výrobky pocházející ze Španělska
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží22. 02Limonády, aromatizované sodovky (včetně takto upravených minerálních vod) a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných a zeleninových šťáv čísla 20.0722.03Pivo
3. Za podmínek stanovených v odst. 1 druhém pododstavci může Španělské království až do 31. prosince 1992 podrobit předběžnému dohledu při dovozu výhradně pro statistické účely výrobky uvedené v příloze VII aktu o přistoupení, jakož i lihoviny položky 22.09 C společného celního sazebníku pocházející z Portugalska.
1. Pokud jsou dosažena množství uvedená v příloze A nebo pokud jsou při dovozu výrobků uvedených v příloze B bodu 1 do stávajících členských států Společenství zjištěny náhlé a významné odchylky od tradičních obchodních toků, stanoví Komise na žádost zúčastněného členského státu mimořádným postupem podle čl. 379 odst. 2 aktu ochranná opatření, která považuje za nezbytná.
2. Pokud jsou při dovozu výrobků uvedených v příloze B bodu 9 do Španělska zjištěny náhlé a významné odchylky od tradičních obchodních toků, stanoví Komise na žádost Španělského království mimořádným postupem podle čl. 379 odst. 2 aktu ochranná opatření, která považuje za nezbytná.
Členský stát, který není vázán opatřením přijatým podle hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, nenese, kromě správních výdajů orgánů, finanční důsledky tohoto opatření.
Pokud to situace vyžaduje, přistoupí Komise a příslušné orgány Portugalské republiky k odpovídajícím konzultacím tak, aby se zabránilo situacím, u nichž by bylo nutné použití ochranných opatření.
1. Vývozcům, kteří již využili všechny své základní kvóty podle článku 4, jsou přiděleny dodatečné kvóty CKD v průběhu roku na základě přidané hodnoty v Portugalsku, vztahující se na vývoz automobilů nebo jejich komponentů
Dodatečné kvóty jsou přidělovány na základě koeficientů uvedených v příloze C.
2. V případě potřeby může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovit později strop pro každou značku, který se rovná procentu ze součtu základních kvót přidělených všem značkám.
1. Vývozcům, kteří již využili všechny své základní kvóty podle článku 4, jsou přiděleny dodatečné kvóty CKD v průběhu roku na základě přidané hodnoty v Portugalsku, vztahující se na vyvezená motorová vozidla nebo komponenty motorových vozidel.
Dodatečné kvóty jsou přidělovány na základě koeficientů uvedených v příloze B.
2. Pro vývozce uvedené v odstavci 1 je možnost dodatečných kvót omezena na celkovou hodnotu, která nemůže přesáhnout 12 % celkového součtu základních kvót CKD pro značky uvedené v příloze A.
Ustanovení tohoto protokolu, včetně způsobilosti regionů uvedených v příloze 1 k získání pomoci ze strukturálních fondů, budou opět přezkoumána v roce 1999 zároveň s rámcovým nařízením (EHS) č. 2081/93 o strukturálních nástrojích a politikách, v souladu s postupy uvedenými v daném nařízení.
5.1. Pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, shromažďuje ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Za tím účelem spolupracuje s orgány nebo subjekty Společenství, s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.
5.2. Úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.
5.3. ECB je pověřena podle potřeby podporovat harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti.
5.4. Postupem podle článku 42 určí Rada fyzické a právnické osoby podléhající zpravodajské povinnosti, vymezí režim utajení a stanoví příslušná prováděcí a sankční ustanovení.
5.1. V souladu s čl. 109f odst. 4 této smlouvy může Rada EMI zaujímat stanoviska nebo vydávat doporučení k celkové orientaci měnové a devizové politiky, jakož i k opatřením s tím souvisejícím, zaváděným v jednotlivých členských státech. EMI může předkládat vládám a Radě stanoviska a doporučení k politikám, které by mohly ovlivnit vnitřní či vnější měnovou situaci ve Společenství, a zejména fungování EMS.
5.2. Rada EMI může rovněž vydávat doporučení měnovým úřadům členských států, týkající se provádění jejich měnové politiky.
5.3. V souladu s čl. 109f odst. 6 této smlouvy konzultuje Rada s EMI všechny návrhy právních aktů Společenství z oblasti jeho působnosti.
V mezích a za podmínek, které stanoví Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI, konzultují orgány členských států s EMI všechny návrhy právních předpisů z oblasti jeho působnosti, zejména s ohledem na článek 4.2.
5.4. V souladu s čl. 109f odst. 5 této smlouvy může EMI rozhodnout, že svá stanoviska a doporučení zveřejní.
Statistické údaje potřebné pro použití tohoto protokolu poskytuje Komise.
Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 a aniž jsou dotčena jiná ustanovení Smlouvy, podporuje Komise spolupráci mezi členskými státy a usnadňuje koordinaci jejich činnosti ve všech oblastech sociální politiky, na něž se vztahuje tato dohoda.
1. Členské státy splatí 25 % upsaného základního kapitálu v pěti stejných splátkách, které budou uhrazeny nejpozději dva měsíce, deset měsíců, šestnáct měsíců, třiadvacet měsíců a třicet měsíců po vstupu Smlouvy v platnost.
Každá splátka se skládá z jedné čtvrtiny ze zlata nebo z volně směnitelné měny a ze tří čtvrtin z měny národní.
2. Správní rada může požadovat splacení zbývajících 75 % upsaného základního kapitálu, pokud se toto splacení stane nutným, aby banka mohla dostát svým závazkům vůči svým věřitelům.
Každý členský stát zaplatí částku úměrnou svému podílu na upisovaném základním kapitálu v měnách, které banka potřebuje ke splnění svých závazků.
1. Komise určuje rozdělení použitelných částek ve smyslu čl. 4 písm a) mezi jednotlivé žádosti o financovaní sociálních institucí.
2. Komise vypracuje návrhy na financování projektů hospodářských investic, které přijme na základě čl. 4 písm. b).
Tyto návrhy předloží Radě.
Jestliže ve lhůtě jednoho měsíce žádný členský stát nepožádá Radu o posouzení návrhu, považuje se návrh za schválený.
Jestliže Rada návrhy posuzuje, rozhoduje kvalifikovanou většinou do dvou měsíců.
3. Částky nepřidělené v jednom roce se převádějí do dalších let.
4. Přidělené částky se poskytují orgánům odpovědným za provedení prací. Komise dozírá na to, aby jich bylo použito v souladu se stanoveným účelem a za co nejvýhodnějších hospodářských podmínek.
Orgány Společenství požívají pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech členských států stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.
Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů Společenství nepodléhá cenzuře.
Rozhodne-li se Společenství uplatňovat množstevní omezení na dovoz ropných produktů z jakéhokoli místa vývozu, mohou být použita i na dovoz těchto produktů z Nizozemských Antil. V tomto případě bude Nizozemským Antilám oproti třetím zemím zaručeno přednostní zacházení.
Orgány Společenství požívají pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech členských států stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.
Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů Společenství nepodléhá cenzuře.
Evropské společenství uhlí a oceli může vlastnit jakékoli devizy a vést své účty v jakékoli měně.
Ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se vkládá nový článek, který zní
„Článek 203a
Odchylně od článku 203 se na rozpočty z let přecházejících rozpočtovému roku 1975 vztahují následující ustanovení
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží Radě předběžný návrh rozpočtu nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhu rozpočtu.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu nebo nenavrhne jeho změny do čtyřiceti pěti dnů od předložení návrhu rozpočtu, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění s návrhem rozpočtu vysloví souhlas nebo nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny, je takto pozměněný návrh rozpočtu předán Radě.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, schválí Rada rozpočet do třiceti dnů po předložení uvedeného návrhu podle následujících ustanovení.
Pokud změna navržená Shromážděním nevede ke zvýšení celkových výdajů daného orgánu, zejména proto, že případné zvýšení výdajů by bylo výslovně vyrovnáno návrhem jedné nebo několika změn, ze kterých vyplývá odpovídající snížení výdajů, může Rada tento pozměňovací návrh kvalifikovanou většinou odmítnout. Pozměňovací návrh je přijat, nerozhodne-li Rada o jeho odmítnutí.
Pokud změna navržená Shromážděním vede ke zvýšení celkových výdajů daného orgánu, musí Rada o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu rozhodnout kvalifikovanou většinou.
Pokud Rada odmítne pozměňovací návrh podle druhého pododstavce nebo jej nepřijme podle třetího pododstavce tohoto odstavce, může kvalifikovanou většinou buď ponechat částku uvedenou v návrhu rozpočtu, nebo stanovit jinou částku.
6. Po ukončení jednání o rozpočtu podle tohoto článku prohlásí předseda Rady, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
7. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
V článku 78c Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se označení „78f“ nahrazuje označením „78h“.
„Článek 5
Podnikům vyrábějícím bramborový škrob bude vyplacena prémie ve výši 22,25 EUR/t vyrobeného bramborového škrobu pro množství bramborového škrobu, které je v rámci limitu kvóty uvedené v čl. 2 odst. 2 nebo 4, pokud tyto podniky zaplatí producentům brambor minimální cenu uvedenou v čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1766/92(*) za všechny brambory, jež jsou potřebné pro výrobu škrobu až do limitu kvóty.“
1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členské státy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným těmito státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou v rámci Unie Společenství a stávající členské státy svou pomoc novým členským státům.
3. Nové členské státy přistupují tímto aktem a za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provedení dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2.
4. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami je také jedno ze Společenství nebo jiné členské státy, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení k Unii.
„Článek 5
Úřední věstník Evropských společenství vychází v jedenácti úředních jazycích.“
„Článek 5
Úřední věstník Evropských společenství vychází v jedenácti úředních jazycích.“
Článek 5*
V čl. 12 odst. 2 protokolu o statutu banky se druhá věta nahrazuje tímto
„Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba sedmnácti hlasů.“
1. Každý občan Unie, který má bydliště v kandidátském státě, jehož není státním příslušníkem, a který byl individuálním rozhodnutím v trestních nebo občanských věcech zbaven práva být volen podle práva kandidátského státu bydliště nebo podle práva domovského členského státu, je vyloučen z výkonu tohoto práva v kandidátském státě bydliště ve volbách do Evropského parlamentu.
2. Kandidatura každého občana Unie ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště bude prohlášena za nepřípustnou, pokud tento občan nemůže předložit písemné potvrzení uvedené v čl. 9 odst. 2.
Společenství a dotyčné členské státy v rámci svých pravomocí provádějí opatření uvedená v příloze 2.
Členské státy přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z této smlouvy nebo jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství. Usnadňují mu plnění jeho poslání.
Zdrží se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů této smlouvy.
Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976 se mění v souladu s tímto článkem.
1) V článku 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Pokud bude tento článek změněn, musí počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech zajistit odpovídající zastoupení lidu států sdružených ve Společenství.“
2) V čl. 6 odst. 1 se za pátou odrážku vkládá nová odrážka, která zní
„— člena Výboru regionů,“.
3) V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu nebo postupu založeného na společných zásadách a s ohledem na ostatní ustanovení tohoto aktu upraví volební postup každý členský stát vnitrostátními předpisy.“
4) Článek 11 se nahrazuje tímto
„Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu nebo postupu založeného na společných zásadách uvedeného v článku 7, ověřuje Evropský parlament mandáty zastupitelů. K tomuto účelu přihlíží k výsledkům úředně vyhlášeným členskými státy a rozhoduje všechny spory, které vznikají na základě tohoto aktu a které nevznikají na základě ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje.“
5) V článku 12 se odstavec 1 se nahrazuje tímto
„1. Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu nebo postupu založeného na společných zásadách uvedeného v článku 7 a s výhradou ostatních ustanovení tohoto aktu stanoví každý členský stát vhodné postupy pro obsazení místa, jež se uprázdní během pětiletého funkčního období uvedeného v článku 3, na zbytek tohoto období.“
1. Návrhy a podněty vyplývající ze schengenského acquis podléhají příslušným ustanovením smluv.
Pokud Irsko nebo Spojené království anebo obě země v přiměřené lhůtě písemně neoznámí předsedovi Rady, že se chtějí účastnit, považuje se v této souvislosti zmocnění podle článku 5a Smlouvy o založení Evropského společenství nebo podle článku K.12 Smlouvy o Evropské unii za udělené členským státům uvedeným v článku 1 a rovněž Irsku nebo Spojenému království, hodlá-li se některá z těchto zemí účastnit spolupráce v dotyčných oblastech.
2. Příslušná ustanovení smluv podle odst. 1 prvního pododstavce se použijí také tehdy, pokud Rada nepřijala opatření uvedená v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci.
V čl. 12 odst. 2 protokolu o statutu banky se druhá věta nahrazuje tímto
„Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba třinácti hlasů.“
1. Do šesti měsíců poté, co Rada přijala návrh nebo podnět k doplnění schengenského acquis podle ustanovení hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, se Dánsko rozhodne, zda toto rozhodnutí Rady provede ve svém vnitrostátním právu. Přijme-li takové rozhodnutí, zakládá povinnost podle mezinárodního práva mezi Dánskem a ostatními státy uvedenými v článku 1 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie a vůči Irsku nebo Spojenému království v případě, že se tyto členské státy účastní dotyčných oblastí spolupráce.
2. Rozhodne-li se Dánsko, že rozhodnutí Rady podle odstavce 1 neprovede, zváží ostatní členské státy uvedené v článku 1 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, jaká vhodná opatření mají být učiněna.
Článek 5 (bývalý článek E)
Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a Účetní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení smluv o založení Evropských společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy.
Článek 5 (bývalý článek 3b)
Společenství jedná v mezích pravomocí svěřených mu touto smlouvou a cílů v ní stanovených.
V oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí v souladu se zásadou subsidiarity Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství.
Činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy.
Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní
„10.6. Rada, zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, může změnit článek 10.2 na doporučení ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, anebo na doporučení Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB jednomyslně. Rada doporučí přijetí těchto změn členskými státy. Tyto změny vstoupí v platnost poté, co je ratifikují všechny členské státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Přijetí doporučení ECB podle tohoto odstavce vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady guvernérů.“
Funkce soudce zaniká kromě pravidelných obměn a smrti odstoupením.
V případě odstoupení soudce se dopis o odstoupení zasílá předsedovi Soudního dvora s tím, aby jej předložil předsedovi Rady. Jeho uvědoměním se místo uvolňuje.
Mimo případy, na které se použije článek 6, zastává každý soudce svou funkci, dokud se jí neujme jeho nástupce.
Základní kapitál a splátky uvedené v článcích 2, 3 a 4 tohoto Protokolu budou splaceny Španělským královstvím a novými členskými státy v hotovosti v eurech, pokud Rada guvernérů jednomyslně nerozhodne jinak.
Funkce soudce zaniká kromě pravidelných obměn a smrti odstoupením.
V případě odstoupení soudce se dopis o odstoupení zasílá předsedovi Soudního dvora s tím, aby jej předložil předsedovi Rady. Jeho uvědoměním se místo uvolňuje.
Mimo případy, na které se použije článek 6, zastává každý soudce svou funkci, dokud se jí neujme jeho nástupce.
Pro účely koordinace výzkumu prováděného v členských státech a pro možnost jeho doplňování požádá Komise členské státy, jakož i osoby a podniky, aby jí předložily vlastní výzkumné programy vymezené touto žádostí, která může být buď veřejně vyhlášena, nebo určena jednotlivému příjemci a sdělena členskému státu, jemuž tento příjemce podléhá.
Poté co poskytla zúčastněným osobám veškeré možnosti k vyjádření, může Komise vydat ke každému předloženému výzkumnému programu odůvodněné stanovisko. Komise je povinna tak učinit, jestliže o to požádá stát, osoba nebo podnik, který takový výzkumný program Komisi předložil.
Komise svými stanovisky odrazuje od zbytečného dvojího úsilí a směruje výzkum do oborů nedostatečně prozkoumaných. Komise může programy zveřejnit jen se souhlasem států, osob nebo podniků, které je předložily.
Komise pravidelně zveřejňuje seznam těch oborů jaderného výzkumu, které považuje za nedostatečně prozkoumané.
Komise může pozvat k vzájemným konzultacím a výměně informací zástupce veřejných i soukromých výzkumných středisek, jakož i všechny odborníky, kteří provádějí výzkum ve stejných nebo příbuzných oblastech.
Funkce soudce zaniká kromě pravidelných obměn a smrti odstoupením.
V případě odstoupení soudce se dopis o odstoupení zasílá předsedovi Soudního dvora s tím, aby jej předložil předsedovi Rady. Jeho uvědoměním se místo uvolňuje. Mimo případy, na které se použije článek 6, zastává každý soudce svoji funkci, dokud se jí neujme jeho nástupce.
V článku 45 Smlouvy o ESUO se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím měnit ustanovení hlavy III statutu.“
Článek 234 Smlouvy o EHS a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u nových členských států použijí na dohody nebo smlouvy uzavřené před jejich přistoupením.
1. Po Kyperské republice není požadováno, aby prováděla kontroly u osob překračujících její pozemní a mořské hranice s výsostnými oblastmi, a na tyto osoby se nevztahují žádná omezení Společenství pro překračování vnějších hranic.
2. Spojené království vykonává kontroly osob překračujících vnější hranice výsostných oblastí v souladu ze závazky stanovenými v části čtvrté přílohy tohoto protokolu.
Článek 234 Smlouvy o EHS a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u nových členských států vztahují na dohody a smlouvy uzavřené před jejich přistoupením.
Článek 10 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„Článek 10
Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá Rada guvernérů rozhodnutí prostou většinou svých členů. Tato většina musí představovat alespoň 40 % upsaného základního kapitálu. Hlasování Rady guvernérů se řídí článkem 148 Smlouvy.“
„Článek 5
Úřední věstník Evropských společenství vychází v devíti úředních jazycích.“
„Článek 5
Úřední věstník Evropských společenství vychází v devíti úředních jazycích.“
V čl. 11 odst. 2 protokolu o statutu banky se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto
„2. Správní rada je složena z dvaceti dvou řádných členů a dvanácti zastupujících členů.
Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernéru takto
– tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Portugalskou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Komisí.
– tři řádné členy nominované Francouzskou republikou,
– tři řádné členy nominované Italskou republikou,
– tři řádné členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– dva řádné členy nominované Španělským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím,
– jednoho řádného člena nominovaného Řeckou republikou,
– jednoho řádného člena nominovaného Irskem,
Zatupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
– dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo,
– dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Italskou republikou,
– dva zastupující členy nominované Královstvím Velké Británie a Severního Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky,
– jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.“
1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Unie nebo související s její činností.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám, na které se vztahuje článek 293 Smlouvy o ES, a ke smlouvám, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o ES, jakož i k protokolům podepsaným stávajícími členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem, a zahájit za tím účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.
3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Společenství nebo Unie a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.
„Článek 5
„Článek 5
Úřední věstník Evropské unie vychází ve dvaceti úředních jazycích.“
„Článek 5b
V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky se použijí pouze tato ustanovení o nabytých právech
V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Polsku před přistoupením a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 1 směrnice 80/155/EHS, uznávají členské státy tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost porodní asistentky v Polsku po níže uvedenou dobu
– diplom bakaláře porodní asistence (dyplom licencjata położnictwa) – po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení,
– diplom porodní asistentky (dyplom położnej) s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole – po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. března 1990, uznává každý Členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru porodní asistence, pokud jde o přístup k povolání porodní asistentky a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“
„Článek 5e
1. Odchylně od čl. 5a odst. 1, 2, 3, odst. 4 písm. a), odst. 5 a 6 se pro Rakousko, Finsko a Švédsko stanoví celkový strop pro poskytování prémií uvedených v článku 5. Celkový počet nároků v rámci tohoto stropu se stanovuje takto
– 205 651 pro Rakousko,
– 80 000 pro Finsko,
– 180 000 pro Švédsko.
Tyto počty zahrnují jak množství rozdělená na počátku, tak i rezervy vytvořené těmito členskými státy.
2. Na základě výše uvedených stropů se producentům v Rakousku, Finsku a Švédsku přidělí individuální stropy, a to nejpozději do
– 31. prosince 1996 v případě Rakouska,
– 31. prosince 1995 v případě Finska a Švédska.
3. Postupem stanoveným v článku 30 přijme Komise podrobné prováděcí předpisy k tomuto článku, a zejména nezbytná přizpůsobovací a přechodná opatření.“
„Článek 3b
Společenství jedná v mezích pravomocí svěřených mu touto smlouvou a cílů v ní stanovených.
V oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí v souladu se zásadou subsidiarity Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství.
Činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy.“
„Článek 32
Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 32b druhého pododstavce.“
Článek J.1
1. Unie a její členské státy vymezují a provádějí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která se řídí ustanoveními této hlavy a zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky jsou
– chránit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie,
– posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech formách,
– zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, jakož i se zásadami Helsinského závěrečného aktu a cíli Pařížské charty,
– podporovat mezinárodní spolupráci,
– rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i dodržování lidských práv a základních svobod.
3. Uvedené cíle Unie plní následovně
– zaváděním systematické spolupráce mezi členskými státy podle článku J.2 při provádění jejich politik,
– postupným prováděním společných akcí podle článku J.3 v oblastech, ve kterých mají členské státy důležité společné zájmy.
4. Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích. Rada dbá na dodržování těchto zásad.
Článek K.3
1. Za účelem koordinace své činnosti se členské státy v rámci Rady navzájem informují a konzultují v oblastech uvedených v článku K.1. Za tím účelem navazují spolupráci mezi svými příslušnými správními útvary.
2. Rada může
– z podnětu kteréhokoli členského státu nebo Komise v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 1 až 6,
– z podnětu kteréhokoli členského státu v oblastech uvedených v čl. K.1 bodech 7, 8 a 9
a) zaujímat společné postoje a použitím vhodné formy a postupů podporovat jakoukoli spolupráci, která přispívá k dosahování cílů Unie,
b) přijímat společné akce, pokud lze s ohledem na rozměr či účinky této zamýšlené společné akce dosáhnout cílů Unie lépe než samostatným postupem jednotlivých členských států; Rada může rozhodnout, že opatření k provedení společné akce budou přijímána kvalifikovanou většinou,
c) vypracovat úmluvy a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy, aniž je dotčen článek 220 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Pokud uvedené úmluvy nestanoví jinak, jsou případná opatření k jejich použití přijímána v rámci Rady dvoutřetinovou většinou hlasů Vysokých smluvních stran.
Tyto úmluvy mohou stanovit, že Soudní dvůr má pravomoc vykládat jejich ustanovení a rozhodovat o jakýchkoli sporech týkajících se jejich provádění, za podmínek, které mohou být stanoveny v těchto úmluvách.
Ustanovení tohoto aktu, není-li vněm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém a nizozemském, přičemž všech sedm znění má stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
1. Funkce zastupitele ve Shromáždění je neslučitelná s funkcemi
– člena vlády členského státu,
– člena Komise Evropských společenství,
– soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropských společenství,
– člena Účetního dvora Evropských společenství,
– člena Poradního výboru Evropského společenství uhlí a oceli a Hospodářského a sociálního výboru Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii,
– člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smluv o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Společenství nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,
– člena Rady guvernérů, Řídícího výboru nebo zaměstnance Evropské investiční banky,
– činného úředníka nebo zaměstnance orgánů Evropských společenství nebo k nim připojených specializovaných subjektů.
2. Členské státy dále mohou za okolností podle čl. 7 odst. 2 stanovit další vnitrostátní předpisy o neslučitelnosti funkcí.
3. Zastupitelé ve Shromáždění, na něž se v průběhu pětiletého období uvedeného v článku 3 začnou vztahovat odstavce 1 a 2, budou nahrazeni v souladu s článkem 12.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1985. Nebudou-li k tomuto dni uloženy všechny ratifikační listiny, vstupuje tato smlouva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikačních listin tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Ve smyslu tohoto protokolu se za státního příslušníka britských Normanských ostrovů nebo ostrova Man považuje kterýkoli občan Spojeného království a jeho kolonií, který této státní příslušnosti nabyl na základě skutečnosti, že se on sám nebo jeden z jeho rodičů nebo prarodičů narodil nebo byl osvojen, naturalizován nebo zapsán do matriky na jednom z uvedených ostrovů; není však považován za státního příslušníka uvedených území, pokud se on sám nebo jeden z jeho rodičů nebo prarodičů narodil nebo byl osvojen, naturalizován nebo zapsán do matriky ve Spojeném království. Rovněž se za státního příslušníka těchto území nepovažuje, pokud měl někdy obvyklý pobyt ve Spojeném království po dobu pěti let.
Správní opatření nezbytná pro určení uvedených osob budou oznámena Komisi.
1. Na výrobky pocházející z celního území Společenství se při dovozu na Kanárské ostrovy nebo do Ceuty a Melilly vztahuje osvobození od cla a poplatků s rovnocenným účinkem za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3.
2. Cla existující na Kanárských ostrovech a v Ceutě a Melille, jakož i poplatek nazývaný „arbitrio insular – tarifa general“ existující na Kanárských ostrovech jsou postupně odstraněna u výrobků pocházejících z celního území Společenství podle stejného časového rozvrhu a za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v článcích 30, 31 a 32 aktu o přistoupení.
3. Poplatek nazývaný „arbitrio insular – tarifa special“ Kanárských ostrovů se zruší u výrobků pocházejících z celního území Společenství dnem 1. března 1986.
Uvedený poplatek však může být zachován při dovozu výrobků uvedených na seznamu v příloze B v sazbě odpovídající 90 % sazby uvedené pro každý z těchto výrobků v uvedeném seznamu za podmínky, že se tato snížená sazba uplatňuje jednotně na veškerý dovoz dotyčných výrobků pocházejících z celého celního území Společenství. Uvedený poplatek se zruší nejpozději dnem 1. ledna 1993, pokud Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nerozhodne o jeho prodloužení pro každý z dotyčných výrobků s ohledem na vývoj hospodářské situace na Kanárských ostrovech.
Tento poplatek však nesmí být nikdy vyšší než španělská celní sazba, upravená s cílem postupného zavedení společného celního sazebníku.
1. Dojde-li do 31. prosince 1990, pokud jde o výrobky uvedené v článku 4, k náhlým a významným změnám v jejich tradičních obchodních tocích, konzultují se Španělské království a Portugalská republika navzájem ve lhůtě nejvýše pěti pracovních dnů od žádosti podané jedním z uvedených členských států, aby vyhodnotily situaci a dosáhly dohody, co se týče přijetí případných opatření.
2. Dojde-li do 31. prosince 1990, pokud jde o výrobky uvedené v čl. 5 odst. 1, k náhlým a významným změnám v dovozu výrobků pocházejících ze Španělska do Portugalska, konzultují se Španělské království a Portugalská republika navzájem ve lhůtě nejvýše pět pracovních dnů od obdržení žádosti Španělským královstvím, aby vyhodnotily situaci a dosáhly dohody, co se týče přijetí případných opatření.
3. Pokud v rámci konzultací stanovených v odstavcích 1 a 2 nedosáhnou Španělské království a Portugalská republika dohody, stanoví Komise ve zkráceném řízení s ohledem na kritéria ochranné doložky uvedené v článku 379 aktu o přistoupení ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a upřesní podmínky a způsoby jejich uplatňování.
Pokud to situace vyžaduje, zejména s ohledem na vývoj spotřeby a zvyšování dovozu textilních výrobků pocházejících z jednoho nebo více členských států do Portugalska, konzultují se Komise a příslušné orgány Portugalské republiky navzájem za účelem nalezení vhodných řešení umožňujících vyhnout se použití ochranných opatření.
Kvóty stanovené v článcích 4 a 5 mohou být použity pro dovoz motorových vozidel CKD nebo CBU
Kvóty stanovené v článcích 4 a 5 mohou být použity pro dovoz motorových vozidel CKD nebo CBU.
6.1. V oblasti mezinárodní spolupráce týkající se úkolů svěřených ESCB rozhoduje ECB o způsobu zastoupení ESCB.
6.2. ECB a s jejím souhlasem rovněž národní centrální banky se podílejí na činnosti mezinárodních měnových institucí.
6.3. Články 6.1. a 6.2. se použijí, aniž je dotčen čl. 109 odst. 4 této smlouvy.
V případech, kdy jsou Spojené království nebo Irsko podle tohoto protokolu vázány opatřením přijatým Radou podle hlavy IIIa Smlouvy o založení Evropského společenství, platí ohledně tohoto opatření pro dotyčný stát příslušná ustanovení uvedené Smlouvy, včetně článku 73p.
6.1. EMI
– přijímá opatření pro mnohostrannost sald vyplývajících z intervencí národních centrálních bank v měnách Společenství a pro mnohostrannost vypořádání uvnitř Společenství,
– spravuje mechanismus velmi krátkodobého financování stanovený dohodou ze dne 13. března 1979 mezi centrálními bankami členských států Evropského hospodářského společenství, která upravuje fungování Evropského měnového systému (dále jen „dohoda EMS“) a mechanismus krátkodobé měnové podpory stanovený dohodou ze dne 9. února 1970 mezi centrálními bankami členských států Evropského hospodářského společenství, ve znění pozdějších změn,
– vykonává funkce uvedené v článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 1969/88 ze dne 24. června 1988, kterým se zavádí jednotný systém střednědobé finanční podpory platebním bilancím členských států.
6.2. Za účelem uskutečňování dohody o EMS může EMI přijímat od národních centrálních bank devizové rezervy a jako jejich protihodnotu vydávat ECU. Tato ECU mohou být EMI a národními centrálními bankami používána jako prostředek pro vypořádání sald a pro operace mezi národními centrálními bankami a EMI. EMI přijme správní opatření nezbytná k provedení tohoto odstavce.
6.3. EMI může udělit měnovým úřadům třetích zemí a mezinárodním měnovým institucím postavení „jiní držitelé“ ECU a stanovit podmínky, za kterých mohou být ECU jinými držiteli získána, držena nebo používána.
EMI je oprávněn držet a spravovat na žádost národních centrálních bank devizové rezervy jako zástupce těchto bank. Zisky a ztráty týkající se těchto rezerv hradí národní centrální banka, která rezervy uložila. EMI vykonává tuto funkci na základě dvoustranných smluv v souladu s pravidly stanovenými v rozhodnutí EMI. Účelem těchto pravidel je zajistit, aby operace s těmito rezervami nebyly v rozporu s měnovou a devizovou politikou příslušných měnových úřadů členských států a odpovídaly cílům EMI a řádnému fungování mechanismu směnných kurzů EMS.
Rada vydá na základě jednomyslného rozhodnutí na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, popřípadě s EMI či ECB, a výborem uvedeným v článku 109c této smlouvy, vhodná pravidla podrobně upravující kritéria konvergence uvedená v článku 109j této smlouvy, která poté nahradí tento protokol.
1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci.
2. „Odměnou“ ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace na základě pohlaví znamená, že
a) se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;
b) časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.
3. Tento článek nebrání žádnému členskému státu, aby si zachoval či přijímal opatření, která poskytují zvláštní výhody usnadňující výkon profesionální činnosti žen nebo předcházejí či vyrovnávají nevýhody v jejich profesním postupu.
1. Rada guvernérů může kvalifikovanou většinou na návrh správní rady rozhodnout, že členské státy poskytnou bance zvláštní zúročitelné půjčky tehdy a v takové míře, v jaké bude banka takovou půjčku potřebovat k financování určitých projektů, jestliže správní rada prokáže, že banka není schopna opatřit si potřebné prostředky na kapitálových trzích za podmínek vhodných pro povahu a předmět projektů, které mají být financovány.
2. Zvláštní půjčky lze požadovat teprve po započetí čtvrtého roku po vstupu Smlouvy v platnost. Nesmějí přesáhnout 400 milionů zúčtovacích jednotek celkem nebo 100 milionů zúčtovacích jednotek ročně.
3. Doba trvání zvláštních půjček bude stanovena úměrně k době trvání úvěrů nebo záruk, které banka hodlá s pomocí těchto půjček poskytnout; nesmí přesáhnout 20 let. Rada guvernérů může kvalifikovanou většinou na návrh správní rady rozhodnout, že zvláštní půjčky budou splaceny dříve.
4. Zvláštní půjčky jsou úrokovány 4% ročně, jestliže Rada guvernérů s přihlédnutím k vývoji a k úrovni úrokové sazby na kapitálových trzích nerozhodne o stanovení jiné sazby.
5. Zvláštní půjčky poskytnou členské státy v poměru svých podílů na upsaném základním kapitálu; uhradí je ve své národní měně během šesti měsíců poté, co byly vyzvány.
6. V případě likvidace banky budou zvláštní půjčky členských států splaceny až po vyrovnání ostatních dluhů banky.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou na návrh Komise do šesti měsíců po vstupu Smlouvy v platnost podrobnosti o vyžadování a poukazování finančních příspěvků, o vedení rozpočtu a správě prostředků Fondu pro rozvoj.
Předsedové orgánů Společenství mohou vydávat členům a zaměstnancům orgánů Společenství průkazy, jejichž formu stanoví Rada a jež úřady členských států uznávají za platné cestovní doklady. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem uvedeným v článku 212 Smlouvy.
Komise může uzavřít dohody umožňující uznávat tyto průkazy za platné cestovní doklady na území třetích zemí.
1. Rada přezkoumá ustanovení článků 2 až 5 jednomyslným rozhodnutím po konzultaci se Shromážděním a Komisí, jakmile přijme společnou definici původu pro ropné produkty ze třetích zemí a přidružených zemí nebo rozhodnutí v rámci společné obchodní politiky týkající se dotyčných produktů nebo jakmile vytvoří společnou energetickou politiku.
2. Při takovém přezkumu musí být pro Nizozemské Antily zachovány rovnocenné výhody ve vhodné podobě a pro množství nejméně dva a půl milionu tun ropných produktů.
3. Závazky Společenství týkající se rovnocenných výhod podle odstavce 2 mohou být případně rozděleny mezi jednotlivé země, přičemž se přihlédne k množstvím stanoveným v příloze k tomuto protokolu.
Předsedové orgánů Společenství mohou vydávat členům a jiným zaměstnancům orgánů Společenství průkazy, jejichž formu stanoví Rada a jež úřady členských států uznávají za platné cestovní doklady. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem, uvedeným v článku 186 Smlouvy.
Komise může uzavřít dohody umožňující uznávat tyto průkazy za platné cestovní doklady na území třetích zemí.
Orgány Společenství požívají pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech členských států stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.
Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů Společenství nepodléhá cenzuře.
V článku 206 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada a Shromáždění udělí Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem zprávu kontrolní komise posoudí postupně Rada kvalifikovanou většinou a Shromáždění. Absolutorium se Komisi udělí až po rozhodnutí Rady a Shromáždění.“
Článek 78d Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78d
Vysoký úřad předkládá každoročně Radě a Shromáždění závěrečný účet operací prováděných v rámci správního rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok. Dále jim předává účetní výkaz aktiv a pasiv Společenství v oblasti pokryté správním rozpočtem.“
Společenství a dotyčné členské státy usilují co nejvíce o rozvoj a využívání dodatečné kapacity železniční dopravy uvedené v příloze 3.
1. Členské státy v úzké spolupráci s orgány Společenství koordinují své hospodářské politiky tak, jak je to nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy.
2. Orgány Společenství dbají, aby neohrozily vnitřní ani vnější finanční stabilitu členských států.
Smlouva o založení Evropského společenství, včetně příloh a protokolů k této smlouvě, se mění v souladu s tímto článkem za účelem zrušit neúčinná ustanovení Smlouvy a v důsledku toho upravit znění některých jejích ustanovení.
I. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ SMLOUVY
1) V čl. 3 písm. a) se slovo „odstranění“ nahrazuje slovem „zákaz“.
10) Článek 11 se zrušuje.
11) V kapitole 1 „Celní unie“ se zrušuje záhlaví „Oddíl 1 – Odstraňování cel mezi členskými státy“.
12) Článek 12 se nahrazuje tímto
13) Články 13 až 17 se zrušují.
14) Záhlaví „Oddíl 2 – Zavedení společného celního sazebníku“ se zrušuje.
15) Články 18 až 27 se zrušují.
16) Článek 28 se nahrazuje tímto
17) V návětí článku 29 se slova „tohoto oddílu“ nahrazují slovy „této kapitoly“.
18) V názvu kapitoly 2 se slovo „odstraňování“ nahrazuje slovem „zákaz“.
19) Článek 30 se nahrazuje tímto
2) Článek 7 se zrušuje.
20) Články 31, 32 a 33 se zrušují.
21) V článku 34 se zrušuje odstavec 2 a označení odstavce 1.
22) Článek 35 se zrušuje.
23) V článku 36 se slova „Články 30 až 34“ nahrazují slovy „Články 30 a 34“.
24) Článek 37 se mění takto
a) v odstavci 1 prvním pododstavci se zrušují slovo „postupně“ a slova „na konci přechodného období“;
b) v odstavci 2 se slovo „odstranění“ nahrazuje slovem „zákazu“;
c) odstavce 3, 5 a 6 se zrušují a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3;
d) v novém odstavci 3 se zrušují slova „a to s přihlédnutím k možným úpravám v průběhu času a k vyžadované specializaci“ a čárka před těmito slovy se nahrazuje tečkou.
25) Článek 38 se mění takto
a) v odstavci 3 první větě se odkaz na přílohu II nahrazuje odkazem na přílohu I a druhá věta začínající slovy „Do dvou let od vstupu…“ se zrušuje;
b) v odstavci 4 se zrušují slova „členskými státy“.
26) Článek 40 se mění takto
a) odstavec 1 se zrušuje a dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 1, 2 a 3;
b) v novém odst. 1 prvním pododstavci se slova „bude zřízena“ nahrazují slovy „je zřízena“;
c) v novém odstavci 2 se odkaz „podle odstavce 2“ nahrazuje odkazem „podle odstavce 1“;
d) v novém odstavci 3 se odkaz „podle odstavce 2“ nahrazuje odkazem „podle odstavce 1“;
27) Článek 43 se mění takto
a) v odstavci 2 třetím pododstavci se slova „v průběhu dvou prvních etap jednomyslně, později kvalifikovanou většinou,“ nahrazují slovy „kvalifikovanou většinou“;
b) v od
stavcích 2 a 3 se slova „v čl. 40 odst. 2“ nahrazují slovy „v čl. 40 odst. 1“.
28) Články 44, 45 a 47 se zrušují.
29) V čl. 48 odst. 1 se slova „Nejpozději na konci přechodného období bude zajištěn“ nahrazují slovy „Bude zajištěn“.
3) Článek 7a se mění takto
a) dosavadní první a druhý pododstavec se označují jako odstavce 1 a 2;
b) v novém odstavci 1 se zrušují odkazy „7b“, „čl. 70 odst. 1“ a „a 100b“; před citací článku 100a se čárka nahrazuje slovem „a“;
c) doplňuje se nový odstavec 3 s obsahem čl. 7b druhého pododstavce, který zní
„3. Na návrh Komise stanoví Rada kvalifikovanou většinou obecné zásady a podmínky nezbytné k zajištění vyváženého pokroku ve všech dotyčných odvětvích.“.
30) Článek 49 se mění takto
a) v návětí se slova „Po vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada“ nahrazují slovy „Rada přijme“ a slovo „postupnému“ se zrušuje;
b) v písmenech b) a c) se zrušují slova „systematicky a postupně“.
31) V článku 52 se první pododstavec mění takto
a) v první větě se slova „v průběhu přechodného období postupně odstraněna“ nahrazují slovem „zakázána“;
b) ve druhé větě se slova „postupně odstraněna“ nahrazují slovem „zakázána“.
32) Článek 53 se zrušuje.
33) Článek 54 se mění takto
a) odstavec 1 se zrušuje a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2;
b) v novém odstavci 1 se slova „k provedení obecného programu, anebo, pokud neexistuje, k dokončení jedné etapy zavádění“ nahrazují slovy „k zavedení“.
34) V čl. 59 prvním pododstavci se slova „v průběhu přechodného období postupně odstraněna“ nahrazují slovem „zakázána“.
35) V čl. 61 odst. 2 se zrušuje slovo „postupnou“.
36) Článek 62 se zrušuje.
37) Článek 63 se mění takto
a) odstavec 1 se zrušuje a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2;
b) v novém odstavci 1 se slova „k provedení obecného programu, anebo, pokud neexistuje, k dokončení jedné etapy“ nahrazují slovy „k dosažení“ a slova „do konce první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „kvalifikovanou většinou“;
c) v novém odstavci 2 se slova „Návrhy a rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „Směrnice uvedené v odstavci 1“.
38) V čl. 64 prvním pododstavci se odkaz „podle čl. 63 odst. 2“ nahrazuje odkazem „podle čl. 63 odst. l“.
39) Články 67 až 73a, 73e a 73h se zrušují.
4) Článek 7b se zrušuje.
40) V článku 75 se zrušuje odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
41) V článku 76 se slova „ke dni vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „k 1. lednu 1958 nebo pro přistupující státy ke dni přistoupení“.
42) Článek 79 se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „Nejpozději do konce druhé etapy bude v dopravě uvnitř Společenství odstraněna“ nahrazují slovy „V dopravě uvnitř Společenství bude odstraněna“;
b) v odstavci 3 se zrušují slova „do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost“.
43) V čl. 80 odst. 1 se slova „Počínaje druhou etapou je v dopravě uvnitř Společenství zakázáno“ nahrazují slovy „V dopravě uvnitř Společenství je zakázáno“.
44) V článku 83 se slova „aniž je dotčena pravomoc skupiny pro dopravu Hospodářského a sociálního výboru“ nahrazují slovy „aniž jsou dotčeny pravomoci Hospodářského a sociálního výboru“.
45) V čl. 84 odst. 2 druhém pododstavci se slova „procesní ustanovení čl. 75 odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „procesní ustanovení článku 75“.
46) V článku 87 se dva pododstavce odstavce 1 slučují v jediný odstavec, který zní
„1. Nařízení nebo směrnice potřebné k provedení zásad uvedených v článcích 85 a 86 přijímá Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.“
47) V čl. 89 odst. 1 se zrušují slova „, jakmile se ujme své funkce,“.
48) Za článkem 90 se zrušuje záhlaví „Oddíl 2 – Dumping“.
49) Článek 91 se zrušuje.
5) Článek 8b se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „, kterou přijme Rada jednomyslně do 31. prosince 1994“ nahrazují slovem „přijatou“;
b) v odstavci 2 první větě se odkaz „čl. 138 odst. 3“ nahrazuje odkazem „čl. 138 odst. 4“;
c) v odstavci 2 druhé větě se slova „, kterou přijme Rada jednomyslně do 31. prosince 1993“ nahrazují slovem „přijatou“.
50) Před článkem 92 se záhlaví „Oddíl 3“ nahrazuje záhlavím „Oddíl 2“.
51) V čl. 92 odst. 3 písm. c) se zrušuje druhá věta začínající slovy „Nicméně podpory poskytované pro stavbu lodí…“ a končící slovy „vůči třetím zemím, nestanoví jinak;“ a na konci zbývající části písmene c) je středník.
52) V článku 95 se zrušuje třetí pododstavec.
53) Články 97 a 100b se zrušují.
54) V čl. 101 druhém pododstavci se slova „, a to v průběhu první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „kvalifikovanou většinou“.
55) V čl. 109e odst. 2 písm. a) první odrážce se zrušují slova „,aniž je dotčen článek 73e, jakož i zákazů uvedených v článku“.
56) Článek 109f se mění takto
a) v odst. 1 druhém pododstavci se slova „, na doporučení buď Výboru guvernérů centrálních bank členských států (dále jen „Výbor guvernérů“), nebo na doporučení Rady EMI,“ nahrazují slovy „na doporučení Rady EMI“;
b) v odstavci 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec, který stanoví „Výbor guvernérů bude na začátku druhé etapy rozpuštěn.“;
c) v odstavci 8 se zrušuje druhý pododstavec, který stanoví „Tam, kde tato smlouva předpokládá konzultativní úlohu EMI, je třeba před 1. lednem 1994 odkazy na EMI chápat jako odkazy na Výbor guvernérů.“.
57) Článek 112 se mění takto
a) v odst. 1 prvním pododstavci se zrušují slova „před uplynutím přechodného období“;
b) v odst. 1 druhém pododstavci se slova „, a to do konce druhé etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „kvalifikovanou většinou“.
58) V čl. 129c odst. 1 prvním pododstavci třetí odrážce se slova „Fondu soudržnosti, jenž bude podle článku 130d zřízen nejpozději do 31. prosince 1993“ nahrazují slovy „Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 130d“.
59) V čl. 130d druhém pododstavci se slova „Rada týmž postupem zřídí do 31. prosince 1993 Fond soudržnosti, který“ nahrazují slovy „Fond soudržnosti zřízený Radou týmž postupem“.
6) Ve druhé větě článku 8c se slova „V období do 31. prosince 1993 sjednají členské státy mezi sebou“ nahrazují slovy „Členské státy mezi sebou sjednají“
60) V čl. 130s odst. 5 druhé odrážce se slova „Fondu soudržnosti, který bude zřízen nejpozději do 31. prosince 1993 podle článku 130d“ nahrazují slovy „Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 130d“.
61) V čl. 130w odst. 3 se slova „Úmluvy AKΤ-EHS“ nahrazují slovy „Úmluvy AKT-ES“.
62) V čl. 131 prvním pododstavci se zrušují slova „Belgii“ a „Itálii“ a odkaz na přílohu IV se nahrazuje odkazem na přílohu II.
63) Článek 133 se mění takto
a) v odstavci 1 se slova „zcela odstraněna“ nahrazují slovem „zakázána“ a slova „budou postupně odstraňována“ se nahrazují slovy „jsou zakázána“;
b) v odstavci 2 se slova „budou“ a „postupně odstraněna“ nahrazují slovy „jsou“ a „zakázána“ a odkazy na články 13, 14, 15 a 17 se zrušují, odstavec proto končí slovy „v souladu s článkem 12“;
c) v odst. 3 druhém pododstavci se slova „však budou postupně snižována až na“ nahrazují slovy „nesmějí přesáhnout“ a druhá věta začínající slovy „Procentní sazby a harmonogram“ a končící slovy „stejné zboží z ostatních členských států Společenství“ se zrušuje;
d) v odstavci 4 se zrušují slova „již ke dni vstupu této smlouvy v platnost“.
64) Článek 136 se nahrazuje tímto
65) Článek 138 se mění tak, aby zahrnoval článek 1, článek 2 ve znění článku 5 této smlouvy a čl. 3 odst. 1 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, připojeného k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976; příloha II tohoto aktu zůstává v platnosti
a) místo odstavců 1 a 2, které pozbyly účinnosti na základě článku 14 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, se vkládá znění článků 1 a 2, které se označují jako odstavce 1 a 2 a které znějí
„1. Zastupitelé zastupující v Evropském parlamentu lid členských států sdružených ve Společenství jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách.
2. Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie25Dánsko16Německo99Řecko25Španělsko64Francie87Irsko15Itálie87Lucembursko6Nizozemsko31Rakousko21Portugalsko25Finsko16Švédsko22Spojené království87.
Pokud bude tento odstavec změněn, musí počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech zajistit odpovídající zastoupení lidu států sdružených ve Společenství.“
b) za nové odstavce 1 a 2 se vkládá znění čl. 3 odst. 1 zmíněného aktu, který se označuje jako odstavec 3 a který zní
„3. Zastupitelé jsou voleni na období pěti let.“;
c) dosavadní odstavec 3 ve znění článku 2 této smlouvy se označuje jako odstavec 4;
d) odstavec 4 připojený podle článku 2 této smlouvy se označuje jako odstavec 5.
66) V článku 158 se zrušuje odstavec 3.
67) V čl. 166 prvním pododstavci se slova „ode dne přistoupení“ nahrazují slovy „od 1. ledna 1995“.
68) V čl. 188b odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec začínající slovy „Čtyři členové Účetního dvora…“.
69) V článku 197 se zrušuje druhý pododstavec začínající slovy „Zahrnuje zejména…“.
7) V čl. 8e prvním pododstavci se zrušují slova „do 31. prosince 1993 a potom“.
70) V článku 207 se zrušují druhý, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec.
71) Namísto článku 212 se vkládá znění čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství; nový článek 212 zní
72) Namísto článku 218 se vkládá upravené znění čl. 28 prvního pododstavce Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství; nový článek 218 zní
73) V článku 221 se slova „Ve lhůtě tří let od vstupu této smlouvy v platnost poskytnou členské státy“ nahrazují slovy „Členské státy poskytnou“.
74) V článku 223 se slučují odstavce 2 a 3 a nahrazují se tímto
„2. Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím změnit seznam výrobků, na něž se vztahuje odst. 1 písm. b), vypracovaný dne 15. dubna 1958.“
75) Článek 226 se zrušuje.
76) Článek 227 se mění takto
a) v odstavci 3 se odkaz na přílohu IV nahrazuje odkazem na přílohu II;
b) za odstavec 4 se vkládá nový odstavec, který zní
„5. Ustanovení této smlouvy se vztahují na Alandy v souladu s protokolem č. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.“;
c) dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6 a písmeno d) tohoto odstavce týkající se Aland se zrušuje.
77) V čl. 229 prvním pododstavci se slova „s orgány Organizace spojených národů, jejími odbornými organizacemi a s orgány Všeobecné dohody o clech a obchodu“ nahrazují slovy „s orgány Organizace spojených národů a jejími odbornými organizacemi.“
78) V čl. 234 prvním pododstavci se slova „před vstupem této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnem jejich přistoupení“.
79) Záhlaví před článkem 241 ve znění „Ustavení orgánů“ se zrušuje.
8) V čl. 9 odst. 2 se slova „Ustanovení kapitoly 1 oddílu prvního a kapitoly 2“ nahrazují slovy „Ustanovení článku 12 a kapitoly 2“.
80) Zrušují se články 241 až 246.
81) K článku 248 se připojuje nový pododstavec, který zní
„V souladu se smlouvami o přistoupení mají rovněž dánské, anglické, finské, řecké, irské, portugalské, španělské a švédské znění této smlouvy stejnou platnost.“
9) V článku 10 se zrušuje odstavec 2 a označení odstavce 1.
II. PŘÍLOHY
1) Příloha I „Seznamy A až G podle článků 19 a 20 Smlouvy“ se zrušuje.
2) Dosavadní příloha II „Seznam podle článku 38 Smlouvy“ se označuje jako příloha I a odkaz „v příloze II Smlouvy“ pod čísly ex 22.08 a ex 22.09 se nahrazuje odkazem „v příloze I Smlouvy“.
3) Příloha III „Seznam neviditelných operací podle článku 73h Smlouvy“ se zrušuje.
4)Dosavadní příloha IV „Zámořské země a území, na něž se vztahuje část čtvrtá Smlouvy“ se označuje jako příloha II. Je aktualizována a zní
„Příloha II
-Grónsko,- Anguilla,-Nová Kaledonie a závislá území,- Kajmanské ostrovy,-Francouzská Polynésie,- Falklandy,-Francouzská jižní a antarktická území,- Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy,-ostrovy Wallis a Futuna,- Montserrat,-Mayotte,- Pitcairn,-Saint-Pierre a Miquelon,- Svatá Helena a závislá území,-Aruba,- Britské území v Antarktidě,-Nizozemské Antily:- Britské indickooceánské území,- Bonaire,- Turks a Caicos,- Curaçao,- Britské Panenské ostrovy,- Saba,- Bermudy.“- Sint Eustatius,- Sint Maarten,
III. PROTOKOLY A DALŠÍ AKTY
1) Zrušují se následující protokoly a akty
a) Protokol pozměňující Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství;
b) Protokol o německém vnitřním obchodu a souvisejících otázkách;
c) Protokol o určitých ustanoveních týkajících se Francie;
d) Protokol o Lucemburském velkovévodství;
e) Protokol o režimu, který se vztahuje na výrobky spadající do pravomoci Evropského společenství uhlí a oceli, vůči Alžírsku a zámořským departementům Francouzské republiky;
f) Protokol o minerálních olejích a některých jejich derivátech;
g) Protokol o použití Smlouvy o založení Evropského společenství na mimoevropské části Nizozemského království;
h) Prováděcí úmluva týkající se přidružení zámořských zemí a území ke Společenství
— Protokol o celní kvótě na dovoz banánů (ex 08.01 bruselské nomenklatury);
— Protokol o celní kvótě na dovoz nepražené kávy (ex 09.01 bruselské nomenklatury).
2) Na konci Protokolu o statutu Evropské investiční banky se zrušuje seznam signatářů.
3) Protokol o statutu Soudního dvora Evropského společenství se mění takto
a) zrušují se slova „JMENOVALY za tím účelem své zplnomocněné zástupce:“ a seznam hlav státu a jejich zplnomocněných zástupců;
b) zrušují se slova „KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,“ a zbývající pododstavec zní: „SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o založení Evropského společenství.“;
c) v článku 3 se doplňuje jako čtvrtý pododstavec upravené znění článku 21 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství; tento nový pododstavec zní
„Články 12 až 15 a článek 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a asistenty zpravodajů při Soudním dvoru, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se soudní imunity soudců, která jsou uvedena v předchozích pododstavcích.“;
d) článek 57 se zrušuje;
e) závěrečná formulace „NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.“ se zrušuje;
f) seznam signatářů se zrušuje.
4) V článku 40 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky se zrušují slova „připojeném ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství“.
5) V článku 21 Protokolu a statutu Evropského měnového institutu se zrušují slova „připojeném ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství“.
6) Protokol o Itálii se mění takto
a) v posledním odstavci začínajícím slovy „UZNÁVAJÍ zejména, že v případě…“ se odkazy na články 108 a 109 nahrazují odkazy na články 109h a 109i;
b) seznam signatářů se zrušuje.
7) Protokol o zboží pocházejícím a dováženém z určitých zemí, které v některém členském státě podléhá zvláštnímu dovoznímu režimu se mění takto
a) v úvodní části bodu 1
— se slova „který se ke dni vstupu Smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „který se ke dni 1. ledna 1958“;
— za slovy „na dovoz“ následuje ihned znění písmene a); výsledné znění je
„na dovoz do zemí Beneluxu pro zboží pocházející a dovážené ze Surinamu nebo z Nizozemských Antil;“;
b) v bodu 1 se zrušují písmena a), b) a c);
c) v bodu 3 se slova „Do konce prvního roku po vstupu Smlouvy v platnost sdělí členské státy“ nahrazují slovy „Členské státy sdělí“;
d) seznam signatářů se zrušuje.
8) Protokol o dovozu ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách do Evropského společenství se mění takto
a) závěrečná formulace „NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.“ se zrušuje;
b) seznam signatářů se zrušuje.
9) V Protokolu o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko se zrušuje článek 3.
„Článek 12
Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se použije také na cla fiskální povahy.“
„Článek 28
Společný celní sazebník stanoví Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.“
„Článek 30
Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána.“
„Článek 136
Rada jednomyslně na základě zkušeností získaných z přidružení zemí a území ke Společenství a na základě zásad vymezených touto smlouvou stanoví podrobnosti a postup pro přidružování zemí a území ke Společenství.“
„Článek 212
Rada na návrh Komise a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány kvalifikovanou většinou přijme služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství.“
„Článek 218
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených v Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropských společenství. Totéž platí pro Evropskou centrální banku, Evropský měnový institut a Evropskou investiční banku.“
Islandská republika a Norské království se na základě dohody podepsané dne 19. prosince 1996 v Lucemburku přidružují k provádění schengenského acquis a k jeho dalšímu rozvoji. Příslušné postupy budou stanoveny v dohodě, kterou s těmito státy uzavře Rada rozhodující jednomyslností členských států uvedených v článku 1. Součástí této dohody jsou ustanovení o příspěvku Islandu a Norska v případě potřeby na finanční důsledky provádění tohoto protokolu.
Rada uzavře jednomyslným rozhodnutím s Islandem a Norskem zvláštní dohodu, kterou se mezi Irskem a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na jedné straně a Islandem a Norskem na straně druhé stanoví práva a povinnosti v oblastech, ve kterých pro tyto státy platí schengenské acquis.
V čl. 13 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Řídící výbor se skládá z předsedy a pěti místopředsedů jmenovaných Radou guvernérů na návrh správní radyna dobu šesti let. Mohou být jmenováni opakovaně“.
Pokud jde o opatření přijatá Radou v oblasti čl. J.3 odst. 1 a článku J.7 Smlouvy o Evropské unii, neúčastní se Dánsko vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu; ta však nebudou bránit členským státům v rozvíjení užší spolupráce v této oblasti. Dánsko se proto neúčastní přijímání těchto opatření. Dánsko není povinno přispívat na financování operativních výdajů, které z těchto opatření vyplývají.
Článek 6 (bývalý článek F)
1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.
2. Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.
3. Unie ctí národní identitu svých členských států.
4. Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro provádění svých politik.
Článek 6 (bývalý článek 3c)
Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.
Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství se mění v souladu s ustanoveními tohoto článku.
Článek 21 se nahrazuje tímto
„Článek 21
Články 12 až 15 a článek 18 se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje při Soudním dvoru a na členy a tajemníka Soudu prvního stupně, aniž je dotčen článek 3 protokolu o statutu Soudního dvora týkající se vynětí soudců a generálních advokátů z pravomoci soudů.“
Soudce může být zbaven funkce nebo mu může být odňat nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky pouze tehdy, nesplňuje-li nadále podle jednomyslného názoru soudců a generálních advokátů Soudního dvora požadované podmínky nebo neplní-li nadále povinnosti vyplývající ze své funkce. Dotyčný soudce se těchto jednání neúčastní.
Tajemník Soudního dvora sdělí rozhodnutí Soudního dvora předsedům Evropského parlamentu a Komise a oznámí je předsedovi Rady.
V případě rozhodnutí o zbavení některého soudce jeho funkce se místo uvolňuje oznámením tohoto rozhodnutí předsedovi Rady.
1. Bezprostředně po přistoupení jmenuje Rada guvernérů jednoho řádného člena za každý členský stát, stejně tak jako zastupující členy, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 statutu.
2. Funkční období takto jmenovaných řádných a zastupujících členů správní rady skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude přezkoumána výroční zpráva za účetní období 2007.
3. Bezprostředně po přistoupení správní rada kooptuje odborníky a jejich zástupce.
Soudce může být zbaven funkce nebo mu může být odňat nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky pouze tehdy, nesplňuje-li nadále podle jednomyslného názoru soudců a generálních advokátů Soudního dvora požadované podmínky nebo neplní-li nadále povinnosti vyplývající ze své funkce. Dotyčný soudce se těchto jednání neúčastní.
Tajemník Soudního dvora sdělí rozhodnutí Soudního dvora předsedům Shromáždění a Komise a oznámí je předsedovi Rady.
V případě rozhodnutí o zbavení některého soudce jeho funkce se místo uvolňuje oznámením tohoto rozhodnutí předsedovi Rady.
K podpoře provádění výzkumných programů, které jsou jí předkládány, Komise může
a) poskytovat finanční příspěvky v rámci smluv o výzkumu, nikoli však podpor,
b) poskytovat k provádění těchto programů suroviny nebo zvláštní štěpné materiály, kterými disponuje, a to za úplatu nebo bezplatně,
c) dávat k dispozici členským státům, osobám nebo podnikům zařízení, vybavení nebo pomoc odborníků, a to za úplatu nebo bezplatně,
d) dávat podnět ke společnému financování ze strany zúčastněných členských států, osob nebo podniků.
Soudce může být zbaven funkce nebo mu může být odňat nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky pouze tehdy, nesplňuje-li nadále podle jednomyslného názoru soudců a generálních advokátů Soudního dvora požadované podmínky nebo neplní-li nadále povinnosti vyplývající ze své funkce. Dotyčný soudce se těchto jednání neúčastní.
Tajemník Soudního dvora sdělí rozhodnutí Soudního dvora předsedům Shromáždění a Komise a oznámí je předsedovi Rady.
V případě rozhodnutí o zbavení některého soudce jeho funkce se místo uvolňuje oznámením tohoto rozhodnutí předsedovi Rady.
Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.
1. Zavádí se postup spolupráce, který se použije pro právních akty podle článků 7 a 49, čl. 54 odst. 2, čl. 56 odst. 2 věty druhé, článku 57 s výjimkou odst. 2 věty druhé, článků 100a, 100b, 118a, 130e a čl. 130q odst. 2 Smlouvy o EHS.
2. V čl. 7 druhém pododstavci Smlouvy o EHS se slova „po konzultaci se Shromážděním“ nahrazují slovy „ve spolupráci s Evropským parlamentem“.
3. V článku 49 Smlouvy o EHS se slova „Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“ nahrazují slovy „Rada na návrh Komise, ve spolupráci s Evropským parlamentem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem kvalifikovanou většinou“.
4. V čl. 54 odst. 2 Smlouvy o EHS se slova „na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním“ nahrazují slovy „na návrh Komise, ve spolupráci s Evropským parlamentem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“.
5. V čl. 56 odst. 2 Smlouvy o EHS se druhá věta nahrazuje tímto
„Po skončení druhé etapy však Rada na návrh Komise a ve spolupráci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijímá směrnice ke koordinaci ustanovení, která jsou v každém členském státě obsažena v podzákonných a správních předpisech.“
6. V čl. 57 odst. 1 Smlouvy o EHS se slova „a po konzultaci se Shromážděním“ nahrazují slovy „a ve spolupráci s Evropským parlamentem“.
7. V čl. 57 odst. 2 Smlouvy o EHS se třetí věta nahrazuje tímto
„Ve všech ostatních případech rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou ve spolupráci s Evropským parlamentem.“
Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím, s cílem zajistit účinné dosahování cílů stanovených v tomto protokolu, změnit výše uvedené články 2 až 5 včetně přílohy nebo uplatňovat jiná ustanovení Smlouvy o ES a souvisejících právních předpisů Společenství na výsostné oblasti za podmínek, které stanoví. Komise před podáním návrhu konzultuje Spojené království a Kyperskou republiku.
Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.
V čl. 11 odst. 2 protokolu o statutu banky se první až pátý pododstavec nahrazují tímto
„2. Správní rada je složena z 18 řádných členů a 10 zastupujících členů.
Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo;
jednoho řádného člena nominovaného Komisí.
tři řádné členy nominované Francouzskou republikou;
tři řádné členy nominované Italskou republikou;
tři řádné členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska;
jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Irskem;
jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím;
Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto
dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo;
dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou;
dva zastupující členy nominované Italskou republikou;
dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska;
jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu;
jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.
Řádní i zastupující členové mohou být jmenováni opakovaně.
Zastupující členové se mohou účastnit schůzí správní rady. Zastupující členové nominovaní některým státem, vzájemnou dohodou několika států nebo Komisí mohou podle příslušnosti nahradit řádné členy nominované tímto státem, jedním z těchto států nebo Komisí. Zastupující členové nemají hlasovací právo, ledaže zastupují jednoho nebo více řádných členů nebo pokud k tomu byli zmocněni v souladu s čl. 12 odst. 1.“
V čl. 12 odst. 2 protokolu o statutu banky se druhá věta nahrazuje tímto
„Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba patnácti hlasů.“
1. Dohody nebo smlouvy uzavřené nebo prozatímně prováděné Společenstvím nebo v souladu s články 24 nebo 38 Smlouvy o EU s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členské státy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.
10. S účinkem ode dne přistoupení odstoupí nové členské státy od dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, včetně Středoevropské dohody o volném obchodu.
Pokud jsou dohody mezi jedním nebo více novými členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé neslučitelné se závazky vyplývajícími z tohoto aktu, učiní nový členský stát veškeré vhodné kroky k odstranění zjištěné neslučitelnosti. Jestliže nový členský stát narazí na obtíže při úpravě dohody uzavřené s jedním nebo více třetími zeměmi před přistoupením, odstoupí od této dohody podle podmínek v ní stanovených.
11. Nové členské státy přistupují tímto aktem a za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provedení dohod nebo smluv uvedených v odstavcích 2 a 4 až 6.
12. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami je také Společenství nebo jiné členské státy, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení k Unii.
Zejména odstoupí ke dni přistoupení nebo k nejbližšímu možnému datu poté od mezinárodních dohod o rybolovu, jejichž stranou je rovněž Společenství, a vystoupí z organizací v oblasti rybolovu, jejichž členem je rovněž Společenství, pokud se jejich členství netýká jiných záležitostí než rybolovu.
2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy a Společenstvím nebo jimi prozatímně prováděnými, jakož i k dohodám uzavřeným těmito státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí.
Nové členské státy přistoupí k dohodám nebo smlouvám uvedeným v odstavci 6, jakož i k dohodám s Běloruskem, Čínou, Chile, Mercosurem a Švýcarskem, které byly uzavřeny nebo podepsány Společenstvím společně s členskými státy, sjednáním protokolu k těmto dohodám a smlouvám mezi Radou, jež jedná jednomyslně jménem členských států, a dotyčnými třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Tímto postupem nejsou dotčeny vlastní pravomoci Společenství ani rozdělení pravomocí mezi Společenství a členské státy při uzavírání takových dohod v budoucnu nebo přijímání jiných změn, které se netýkají přistoupení. Komise sjedná tyto protokoly jménem členských států na základě směrnic pro sjednávání schválených Radou jednomyslně po konzultaci s výborem složeným ze zástupců členských států. Komise předloží Radě návrh protokolů k uzavření.
3. Bezprostředně po přistoupení k dohodám a smlouvám uvedeným v odstavci 2 získají nové členské státy stejná práva a povinnosti podle těchto dohod a smluv jako stávající členské státy.
4. Nové členské státy přistupují tímto aktem k Dohodě o partnerství mezi členy skupiny států africké, karibské a tichomořské oblasti na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 1.
5. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru podle článku 128 uvedené dohody2.
6. Ode dne přistoupení až do uzavření nezbytných protokolů uvedených v odstavci 2 budou nové členské státy uplatňovat ustanovení dohod uzavřených společně stávajícími členskými státy a Společenstvím s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Bulharskem, Chorvatskem, Egyptem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Libanonem, Mexikem, Moldávií, Marokem, Rumunskem, Ruskou federací, San Marinem, Jihoafrickou republikou, Jižní Koreou, Sýrií, Tuniskem, Tureckem, Turkmenistánem, Ukrajinou a Uzbekistánem, jakož i ustanovení jiných dohod uzavřených společně stávajícími členskými státy a Společenstvím před přistoupením.
Veškeré úpravy těchto dohod budou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Jestliže protokoly nebudou uzavřeny přede dnem přistoupení, přijmou Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena bezprostředně po přistoupení.
7. Ode dne přistoupení budou nové členské státy uplatňovat dvoustranné dohody a ujednání o textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.
Množstevní omezení uplatňovaná Společenstvím na dovoz textilních a oděvních výrobků budou přizpůsobena s ohledem na přistoupení nových členských států ke Společenství. Za tímto účelem mohou být změny výše uvedených dvoustranných dohod a ujednání sjednány Společenstvím s dotyčnými třetími zeměmi přede dnem přistoupení.
Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání o textilu nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, provede Společenství nezbytné úpravy pravidel pro dovoz textilních a oděvních výrobků ze třetích zemí s ohledem na přistoupení nových členských států ke Společenství.
8. Množstevní omezení uplatňovaná Společenstvím na dovoz oceli a ocelářských výrobků budou přizpůsobena na základě dovozu ocelářských výrobků pocházejících z dotyčných dodavatelských zemí novými členskými státy během posledních let.
Za tímto účelem budou změny dvoustranných dohod a ujednání o oceli sjednány Společenstvím s třetími zeměmi přede dnem přistoupení.
Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, použije se první pododstavec.
9. Ode dne přistoupení jsou dohody o rybolovu uzavřené novými členskými státy se třetími zeměmi spravovány Společenstvím.
Práva a povinnosti vyplývající pro nové členské státy z těchto dohod nejsou v období, během něhož budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
Jakmile to bude možné, v každém případě před pozbytím platnosti dohod uvedených v prvním pododstavci, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v jednotlivých případech vhodná rozhodnutí umožňující pokračování rybolovných činností vyplývajících z těchto dohod, včetně možnosti prodloužení platnosti některých dohod o dobu nepřesahující jeden rok.
Článek 234 Smlouvy o ES a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u nových členských států použijí na dohody a smlouvy uzavřené před jejich přistoupením.
„Článek 6
Násadová vejce ze třetích zemí mohou být dovážena pouze tehdy, pokud je na nich uvedeno písmem o velikosti nejméně 3 mm jméno země původu a slova: „à couver“, „broedei“, „rugeaeg“, „Brutei“, „προς εκκόλαψιν“, „para incubar“, „hatching“, „cova“, „para incubação“, „haudottavaksi“ nebo „för kläckning“. Jejich balení musí obsahovat pouze násadová vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže ze stejné země původu a od stejného odesílatele, a musejí na nich být uvedeny minimálně tyto údaje
a) údaje uvedené na vejcích,
b) druh drůbeže, od které vejce pocházejí,
c) jméno nebo firma odesílatele a jeho adresa.“
Článek 6**
1. Nové členské státy splatí následující částky odpovídající jejich podílu na základním kapitálu splaceném členskými státy ke dni 1. ledna 1995
Švédsko137 913 558 ECU,Rakousko103 196 917 ECU,Finsko59 290 577 ECU.
Tyto příspěvky budou splaceny v pěti stejných pololetních splátkách splatných vždy ke dni 30. dubna a 31. října. První splátka je splatná k prvnímu z těchto dnů, který nastane po dni přistoupení.
2. Pokud se jedná o tu část zvýšení základního kapitálu, o němž bylo rozhodnuto dne 11. června 1990, která ke dni přistoupení dosud není splacena, přispějí nové členské státy těmito částkami
Švédsko14 069 444 ECURakousko10 527 778 ECUFinsko6 048 611 ECU
Tyto částky budou spláceny ode dne 30. dubna 1995 v osmi stejných pololetních splátkách splatných vždy ke dnům stanoveným pro toto zvýšení základního kapitálu.
1. Kandidátský stát bydliště může ověřovat, zda občané Unie, kteří projevili vůli vykonávat v něm své právo volit, nebyli v domovském členském státě tohoto práva zbaveni individuálním rozhodnutím v trestních nebo občanských věcech.
2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku může kandidátský stát bydliště uvědomit domovský členský stát o prohlášení uvedeném v čl. 8 odst. 2. Za tímto účelem poskytne domovský členský stát v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem příslušné běžně dostupné informace; tyto informace mohou obsahovat pouze údaje naprosto nezbytné pro provedení tohoto článku a mohou být použity pouze k tomuto účelu. Stane-li se v důsledku poskytnutých informací obsah prohlášení neplatným, učiní členský stát bydliště příslušné kroky, aby zabránil dotyčné osobě volit.
3. Domovský členský stát může poskytnout kandidátskému státu bydliště v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem jakékoli informace nezbytné pro provedení tohoto článku.
„Článek 6a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které existovaly ke dni přistoupení Rakouska, Finska a Švédska nebo ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které již ke dni přistoupení spadají do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
„Článek 6a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se z důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže během šesti měsíců ode dne přistoupení jsou změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“.
„Článek 6a
Komise přijme nezbytná přechodná opatření pro Rakousko a Finsko.“
„Článek 6b
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských státu vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost v České republice regulována.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost v Estonsku regulována.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost v Lotyšsku regulována.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost v Litvě regulována.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost na Slovensku regulována.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie byly uděleny nebo jejichž odborná poprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS a jejich výkon. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem některou z činností uvedených v čl. 1 odst. 2 směrnice 85/432/EHS na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení, pokud je tato činnost na Slovinsku regulována.“
„Článek 4
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány
– EVROPSKÝ PARLAMENT,
– RADA,
– KOMISE,
– SOUDNÍ DVŮR,
– ÚČETNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které mají poradní funkci.“
„Článek 32d
1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 41.
2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, se vztahují i na Soud prvního stupně.
3. Soudci Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.“
Článek J.2
1. Členské státy se v rámci Rady navzájem informují a konzultují všechny záležitosti zahraniční a bezpečnostní politiky obecného zájmu, aby koordinací své činnosti zajistily co možná nejúčinnější uplatňování svého společného vlivu.
2. Rada zaujme společný postoj, kdykoli to považuje za nezbytné.
Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politika byla v souladu se společnými postoji.
3. Členské státy koordinují svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na takových fórech zastávají společné postoje.
V mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se neúčastní všechny členské státy, zastávají zúčastněné státy společné postoje.
Článek K.4
1. Zřizuje se koordinační výbor vyšších úředníků. Kromě své koordinační funkce má výbor za úkol
– podávat Radě stanoviska na její žádost nebo ze svého vlastního podnětu,
– aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, přispívat k přípravě jednání Rady v oblastech uvedených v článku K.1 a za podmínek stanovených v článku 100d Smlouvy o založení Evropského společenství rovněž v oblastech uvedených v článku 100c téže smlouvy.
2. Komise je plně zapojena do prací v oblastech uvedených v této hlavě.
3. S výjimkou procedurálních záležitostí a případů, pro které článek K.3 výslovně uvádí jiná hlasovací pravidla, rozhoduje Rada jednomyslně.
Vyžadují-li rozhodnutí Rady přijetí kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 54 hlasů alespoň osmi členů.
Akty přijaté orgány Společenství, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.
1. Na základě čl. 21 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, čl. 138 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 108 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii vypracuje Shromáždění návrh jednotného volebního postupu.
2. Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu a s ohledem na ostatní ustanovení tohoto aktu upraví volební postup na svém území každý členský stát vnitrostátními předpisy.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Cla a poplatky s účinkem rovnocenným clům, jakož i režim obchodu, které se vztahují na dovoz zboží ze třetí země na Kanárské ostrovy a do Ceuty a Melilly, nemohou být méně výhodné než cla a poplatky uplatňované Společenstvím v souladu s jeho mezinárodními závazky nebo jeho preferenčními režimy vůči uvedené třetí zemi s výhradou, že tato třetí země poskytuje dovozu z Kanárských ostrovů a z Ceuty a Melilly stejné zacházení, jaké tato třetí země poskytuje Společenství. Avšak režim, který se vztahuje na dovoz zboží z uvedené třetí země na Kanárské ostrovy a do Ceuty a Melilly, nemůže být výhodnější než ten, který je uplatňován na dovoz výrobků pocházejících z celního území Společenství.
1. Pokud se vyrovnávací částky uvedené v článcích 72 a 240 aktu o přistoupení nebo mechanismus vyrovnávacích částek uvedený v článku 270 uplatňují v obchodu mezi Španělskem a Portugalskem pro jeden nebo více základních produktů považovaných za produkty, které byly použity při výrobě zboží podle nařízení Rady (EHS) č. 3933/80 ze dne 11. listopadu 1982, kterým se stanoví obchodní úprava pro určité zboží vyrobené ze zemědělských produktů, jsou použitelná přechodná opatření stanovena v souladu s pravidly stanovenými v článcích 53 a 213 uvedeného aktu. Vyrovnávací částky použitelné v obchodě mezi Španělským královstvím a Portugalskou republikou jsou vybírány anebo poskytovány státem, v němž jsou ceny dotyčných základních zemědělských produktů vyšší.
2. Clo tvořící pevnou složku zdanění vztahujícího se ke dni přistoupení na dovoz zboží, uvedeného v nařízení (EHS) č. 3033/82, ze Španělska do Portugalska a naopak je stanoveno v souladu s články 53 a 213 aktu o přistoupení.
Je-li však clo u produktů uvedených v příloze XIX uvedeného aktu o přistoupení, vypočtené podle výše uvedených ustanovení a tvořící pevnou složku zdanění, které se v Portugalsku vztahuje na dovoz ze Španělska, nižší než cla v uvedené příloze, použijí se cla podle této přílohy.
Je-li uvedené clo u týchž výrobků vyšší než clo tvořící pevnou složku zdanění, které se v Portugalsku vztahuje na dovoz ze Společenství ve stávajícím složení, použije se stejné clo jako pro výrobky ze Společenství.
Předchozí pododstavec se nevztahuje na čokoládu a jiné potravinové přípravky obsahující kakao čísla 18.06 společného celního sazebníku. Pokud jde o uvedené produkty, nemůže být pevná složka zdanění, které se v Portugalsku vztahuje na dovoz ze Španělska, vyšší než 32 %.
Pokud jsou dosažena množství uvedená v příloze A, stanoví Komise na žádost zúčastněného členského státu mimořádným postupem podle čl. 379 odst. 2 aktu o přistoupení ochranná opatření, která považuje za nezbytná.
ECB, národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nesmějí v souladu s článkem 107 této smlouvy při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim touto smlouvou a tímto statutem vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů či institucí Společenství, od žádné vlády členského státu či od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány a subjekty Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB ani národních centrálních bank při plnění jejich úkolů.
7.1. Jednou ročně předkládá EMI Radě zprávu o stavu příprav na třetí etapu. Tyto zprávy obsahují hodnocení dosaženého pokroku v konvergenci ve Společenství a zabývají se především přizpůsobováním nástrojů měnové politiky, přípravou postupů nezbytných pro uskutečňování jednotné měnové politiky ve třetí etapě a právními předpoklady, jež musí národní centrální banky splnit, aby se staly nedílnou součástí ESCB.
7.2. V souladu s rozhodnutími Rady uvedenými v čl. 109f odst. 7 této smlouvy může EMI plnit i jiné úkoly pro přípravu třetí etapy.
Komise vypracuje každoročně zprávu o pokroku v dosahování cílů stanovených článkem 1 a o demografické situaci ve Společenství. Zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru.
Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace.
Články 3 a 4 se nedotýkají Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.
1. V případě, že se přepočítací koeficient mezi měnou jednoho členského státu a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 sníží, upraví tento stát výši svého podílu na základním kapitálu splaceného ve své národní měně úměrně změně přepočítacího koeficientu tím, že provede ve prospěch banky dodatečnou vyrovnávací platbu. Částka, která má být upravena, však nesmí překročit úhrnnou částku půjček poskytnutých bankou v příslušné měně, jakož i prostředků banky v této měně. Vyrovnání bude provedeno do dvou měsíců anebo, pokud se týká půjček, ke dni splatnosti těchto půjček.
2. V případě, že se přepočítací koeficient mezi měnou jednoho členského státu a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 zvýší, upraví se výše podílu na základním kapitálu splaceného tímto státem v jeho národní měně úměrně změně přepočítacího koeficientu tím, že banka provede zpětnou platbu ve prospěch tohoto státu. Částka, která má být upravena, nesmí překročit úhrnnou částku půjček poskytnutých bankou v příslušné měně, jakož i prostředků banky v této měně. Platba bude provedena do dvou měsíců anebo, pokud se týká půjček, ke dni splatnosti těchto půjček.
3. Přepočítací koeficient mezi měnou členského státu a zúčtovací jednotkou stanovenou v článku 4 odpovídá poměru mezi váhou ryzího zlata obsaženého v této zúčtovací jednotce a váhou ryzího zlata odpovídajícího přepočítacímu koeficientu této měny oznámenému Mezinárodnímu měnovému fondu. Neexistuje-li takový přepočítací koeficient, bude tento poměr odvozen ze směnného kurzu k některé měně vyjádřené ve zlatě nebo směnitelné za zlato, který členský stát používá pro běžné platy.
4. Rada guvernérů může rozhodnout, že pravidla stanovená v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí, jestliže dojde v jednotném poměru ke změně přepočítacího koeficientu všech měn států, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu nebo členy banky.
Kvalifikovaná většina v článcích 4, 5 a 6 činí 67 hlasů. Jednotlivé členské státy disponují tímto počtem hlasů
Belgie11 hlasůNěmecko33 hlasůFrancie33 hlasůItálie11 hlasůLucembursko1 hlasNizozemsko11 hlasů
Volný pohyb členů Shromáždění, kteří jedou na místo zasedání Shromáždění nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.
Členům Shromáždění při celním odbavení a při devizové kontrole
a) přiznává jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání,
b) přiznávají vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.
K provedení tohoto protokolu je Komise pověřena sledováním vývoje dovozu ropných produktů rafinovaných na Nizozemských Antilách do členských států. Členské státy sdělí Komisi všechny informace sloužící tomuto účelu správními postupy doporučenými Komisí, která dbá na jejich rozšiřování.
Volný pohyb členů Shromáždění, kteří jedou na místo zasedání Shromáždění nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.
Členům Shromáždění přiznává při celním odbavení a při devizové kontrole
a) jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům, pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání,
b) vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.
1. Předsedové orgánů Společenství mohou vydávat členům a zaměstnancům orgánů Společenství průkazy, jejichž formu stanoví Rada a jež úřady členských států uznávají za platné cestovní doklady. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Společenství.
Komise může uzavřít dohody umožňující uznávat tyto průkazy za platné cestovní doklady na území třetích zemí.
2. Na členy a zaměstnance orgánů, kteří jsou ke dni vstupu této smlouvy v platnost držiteli průkazů podle článku 6 Protokolu o výsadách a imunitách Evropského společenství uhlí a oceli, se i nadále uplatňují ustanovení zmíněného článku, a to až do uplatnění odstavce 1.
Článek 177 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazuje tímto
„Článek 177
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Rozpočet ve smyslu tohoto článku zahrnuje správní rozpočet a rozpočet pro výzkum a investice.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých předpokládaných výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Tento předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží Radě předběžný návrh rozpočtu nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit většinou hlasů svých členů návrh rozpočtu a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění návrh rozpočtu nebo navrhne jeho změny, je návrh rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, může Rada kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním nebo rozhodnout stejnou většinou o kterémkoli pozměňovacím návrhu Shromáždění. Návrh rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí rozpočet. Pokud v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu podle tohoto článku prohlásí předseda Shromáždění, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro politiku konjunktury a Výborem pro rozpočtovou politiku stanoví Komise tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž by byl dotčen čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu správního rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud v mimořádných případech Shromáždění, Rada nebo Komise usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež rozhoduje většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
9. Každý z orgánů vykonává pravomoci na něj přenesené na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
Článek 78e Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78e
1. Zřizuje se Účetní dvůr.
10. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.“
2. Účetní dvůr se skládá z devíti členů.
3. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví anebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
4. Členy Účetního dvora jmenuje Rada jednomyslným usnesením po konzultaci se Shromážděním na dobu šesti let.
Při prvním jmenování Účetního dvora však budou čtyři členové Účetního dvora, určení losem, jmenováni pouze na dobu čtyř let. Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
5. Členové Účetního dvora vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce.
6. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
7. Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 8.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
8. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo neplní povinnosti, které z funkce vyplývají.
9. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
V rámci použití této smlouvy, aniž jsou dotčena její zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.
Rada může na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou přijmout nařízení zakazující takovou diskriminaci.
Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, včetně příloh, protokolů a dalších aktů, se mění v souladu s tímto článkem za účelem zrušit neúčinná ustanovení Smlouvy a v důsledku toho upravit znění některých jejích ustanovení.
I. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ SMLOUVY
1) V čl. 2 druhém pododstavci se zrušuje slovo „postupně“.
10) Článek 52 se zrušuje.
11) Namísto článku 76 se vkládá upravené znění čl. 28 prvního pododstavce Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství; nový článek 76 zní
12) Článek 79 se mění takto
a) ve druhé větě prvního pododstavce se zrušuje část věty, která začíná slovy „pokud jde o Sársko“, a středník se nahrazuje tečkou;
b) za prvním pododstavcem se vkládá nový pododstavec, který zní
„Ustanovení Smlouvy se vztahují na Alandy v souladu s protokolem č. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.“;
c) v úvodní části dosavadního druhého pododstavce se slova „Odchylně od prvního pododstavce“ nahrazují slovy „Odchylně od předchozích pododstavců“;
d) v dosavadním druhém pododstavci se zrušuje písmeno d) týkající se Aland.
13) V článku 84 se slova „Smlouvy a jejích příloh, připojených protokolů a Úmluvy o přechodných ustanoveních“ nahrazují slovy „Smlouvy a jejích příloh a připojených protokolů“.
14) Článek 85 se zrušuje.
15) V článku 93 se slova „Organizací pro evropskou hospodářskou spolupráci“ nahrazují slovy „Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“.
16) V čl. 95 třetím pododstavci se slova „Jestliže si po uplynutí přechodného období stanoveného Úmluvou o přechodných ustanoveních nepředvídané obtíže“ nahrazují slovy „Jestliže si nepředvídané obtíže“.
17) V článku 97 se slova „Tato smlouva se uzavírá na dobu padesáti let ode dne jejího vstupu v platnost.“ nahrazují slovy „Tato smlouva pozbývá platnosti dnem 23. července 2002.“
2) V článku 4 se v návětí zrušují slova „zrušené a“.
3) Článek 7 se mění takto
a) v první odrážce se slova „VYSOKÝ ÚŘAD (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovem „KOMISE“;
b) v druhé odrážce se slova „SPOLEČNÉ SHROMÁŽDĚNÍ (dále jen „Evropský parlament“)“ nahrazují slovy „EVROPSKÝ PARLAMENT“;
c) ve třetí odrážce se slova „ZVLÁŠTNÍ RADA MINISTRŮ (dále jen „Rada“)“ nahrazují slovem „RADA“;
4) V článku 10 se zrušuje odstavec 3.
5) V článku 16 se zrušují první a druhý pododstavec.
6) Článek 21 se mění tak, aby zahrnoval článek 1, článek 2 ve znění článku 5 této smlouvy a čl. 3 odst. 1 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojeného k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976; příloha II tohoto aktu zůstává v platnosti
a) místo odstavců 1 a 2, které pozbyly účinnosti na základě článku 14 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, se vkládá znění článků 1 a 2 tohoto aktu, které se označují jako odstavce 1 a 2 a které znějí
„1. Zastupitelé zastupující v Evropském parlamentu lid států sdružených ve Společenství jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách.
2. Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie25Dánsko16Německo99Řecko25Španělsko64Francie87Irsko15Itálie87Lucembursko6Nizozemsko31Rakousko21Portugalsko25Finsko16Švédsko22Spojené království87.
Pokud bude tento odstavec změněn, musí počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech zajistit odpovídající zastoupení lidu států sdružených ve Společenství.“
b) za nové odstavce 1 a 2 se vkládá znění čl. 3 odst. 1 zmíněného aktu, který se označuje jako odstavec 3 a který zní
„3. Zastupitelé jsou voleni na období pěti let.“;
c) dosavadní odstavec 3 ve znění článku 3 této smlouvy se označuje jako odstavec 4;
d) odstavec 4 připojený podle článku 3 této smlouvy se označuje jako odstavec 5.
7) V čl. 32a prvním pododstavci se slova „ode dne přistoupení“ nahrazují slovy „od 1. ledna 1995“.
8) V čl. 45b odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec začínající slovy „Čtyři členové Účetního dvora“.
9) V článku 50 se doplňuje upravené znění odstavců 2 a 3 článku 20 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství, které se označují jako odstavce 4 a 5 a znějí
„4. Část rozpočtových výdajů Společenství krytá odvody podle článku 49 je stanovena na 18 milionů zúčtovacích jednotek.
Komise každoročně předkládá Radě zprávu, na jejímž základě Rada posoudí, zda je třeba přizpůsobit tuto částku vývoji rozpočtu Společenství. Rada rozhodne většinou uvedenou v čl. 28 čtvrtém pododstavci první větě. Tato úprava se provádí na základě posouzení vývoje výdajů vyplývajících z provádění této smlouvy.
5. Část odvodů určenou ke krytí výdajů rozpočtu Společenství použije Komise k plnění rozpočtu v souladu s harmonogramem stanoveným ve finančních nařízeních vydaných na základě čl. 209 písm. b) Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 183 písm. b) Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.“
II. ZNĚNÍ PŘÍLOHY III „Ušlechtilé oceli“
Na konci přílohy ΙII se zrušují začáteční písmena jmen zplnomocněných zástupců hlav států a předsedů vlád.
III. PROTOKOLY A DALŠÍ AKTY PŘIPOJENÉ KE SMLOUVĚ
1) Zrušují se následující akty
a) Výměna dopisů mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Francouzské republiky ve věci Sárska;
b) Úmluva o přechodných ustanoveních.
2) Protokol o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli se mění takto
a) hlava I a II protokolu se nahrazují zněním hlav I a II Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství;
b) článek 56 se zrušuje a záhlaví „Přechodné ustanovení“, které mu předchází, se zrušuje;
c) seznam signatářů se zrušuje.
3) Protokol o vztazích s Radou Evropy se mění takto
a) článek 1 se zrušuje;
b) seznam signatářů se zrušuje.
„Článek 76
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených v Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropských společenství.“
Rada upraví kvalifikovanou většinou podrobnosti začlenění schengenského sekretariátu do generálního sekretariátu Rady.
Dánsko může ostatním členským státům kdykoli v souladu se svými ústavními předpisy oznámit, že si již nepřeje zcela nebo zčásti tohoto protokolu využívat. V takovém případě bude uplatňovat Dánsko v plném rozsahu veškerá opatření přijatá v rámci Evropské unie, která jsou v té době účinná.
Článek J.7
„1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení rámce společné obranné politiky v souladu s druhým pododstavcem, která by mohla vyústit ve společnou obranu, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Západoevropská unie (ZEU) je nedílnou součástí vývoje Unie, která poskytuje Unii přístup k operativním prostředkům, zejména v rámci odstavce 2. Podporuje Unii při vymezování obranných hledisek společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s tímto článkem. Unie napomáhá vytváření užších institucionálních vztahů se ZEU s ohledem na možnost začlenění ZEU do Unie, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Politika Unie podle tohoto článku se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a které jsou v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
V míře, v jaké to členské státy považují za vhodné, bude postupné vytváření rámce společné obranné politiky podporováno vzájemnou spoluprací v oblasti vyzbrojování.
2. Otázky upravené tímto článkem zahrnují humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krizí, včetně prosazování míru.
3. Unie využívá ZEU, aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které souvisejí s obranou.
Pravomoc Evropské rady vypracovat obecné směry v souladu s článkem J.3 se vztahuje i na ZEU v otázkách, ve kterých Unie ZEU využívá.
Využívá-li Unie ZEU, aby vypracovala a provedla rozhodnutí Unie o misích uvedených v odstavci 2, mohou se těchto misí účastnit v plném rozsahu všechny členské státy Unie. Rada po dohodě s orgány ZEU přijme nezbytná praktická opatření, která by všem členským státům podílejícím se na těchto misích umožnila se plně a rovnocenně podílet na plánování a rozhodování ZEU.
Rozhodnutí, která se týkají obrany podle tohoto odstavce, jsou přijímána, aniž jsou dotčeny politiky a závazky uvedené v odst. 1 třetím pododstavci.
4. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni v rámci ZEU a Severoatlantické aliance, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji neztěžuje.
5. Za účelem dosažení cílů tohoto článku budou jeho ustanovení znovu posouzena v souladu s článkem N.“
Článek 7 (bývalý článek F.1)
1. Na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení zásad uvedených v čl. 6 odst. 1 ze strany členského státu, poté co vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila.
2. Bylo-li učiněno takové zjištění, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití této smlouvy, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena. Přitom přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může později kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší opatření přijatá podle odstavce 2, jestliže se změnila situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Pro účely tohoto článku Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasu zástupce vlády dotyčného členského státu. To, že se osobně přítomní nebo zastoupení členové zdrží hlasování, nebrání přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 1. Kvalifikovaná většina je vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva pozastavena podle odstavce 2.
5. Pro účely tohoto článku rozhoduje Evropský parlament dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, které představují většinu jeho členů.
Článek 7 (bývalý článek 4)
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány
– EVROPSKÝ PARLAMENT,
– RADA,
– KOMISE,
– SOUDNÍ DVŮR,
– ÚČETNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které mají poradní funkci.
Protokoly o statutu Soudního dvora připojené ke Smlouvě o založení Evropského společenství a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se zrušují a nahrazují Protokolem o statutu Soudního dvora připojeným touto smlouvou ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Skončí-li výkon funkce soudce před uplynutím jeho funkčního období, je nahrazen na zbývající část funkčního období.
1. Řecká republika splatí částku 8 840 000 zúčtovacích jednotek, odpovídající jejímu podílu na upsaném základním kapitálu splaceném členskými státy ke dni 31. prosince 1979, v pěti pololetních splátkách splatných vždy ke dni 30. dubna a 31. října. První splátka je splatná k nejbližšímu z obou dnů, který následuje po dni přistoupení, pokud mezi těmito dny uplynou alespoň dva měsíce.
2. Ode dne přistoupení se Řecká republika podílí na zvýšení základního kapitálu, o němž bylo rozhodnuto dne 19. června 1978 tím, že uskutečňuje platby na základě tohoto zvýšení poměrně ke svému podílu na upsaném základním kapitálu a podle splátkovéjho kalendáře stanoveného Radou guvernérů. Pokud členské státy před přistoupením Řecké republiky již uskutečnily jednu nebo více plateb k tomuto účelu, přičte se částka odpovídající podílu těchto plateb na základním kapitálu upsaném Řeckem v pěti stejných splátkách k platbám, které má Řecká republika uskutečnit na základě odstavce 1 tohoto článku.
Skončí-li výkon funkce soudce před uplynutím jeho funkčního období, je nahrazen na zbývající část funkčního období.
Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a výuky Společenství.
Tyto programy se přijímají na období nepřesahující pět let.
Prostředky nezbytné k provádění těchto programů se každoročně zahrnují do rozpočtu pro výzkum a investice Společenství.
Komise zajišťuje provádění programů a předkládá o tom každoročně zprávu Radě.
Komise průběžně informuje Hospodářský a sociální výbor o obecných zásadách programů výzkumu a výuky Společenství.
Skončí-li výkon funkce soudce před uplynutím jeho funkčního období, je nahrazen na zbývající část funkčního období.
Článek 149 Smlouvy o EHS se nahrazuje tímto
„Článek 149
1.Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně.
2. Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy ve spolupráci s Evropským parlamentem, použije se následující postup
a) Rada přijme za podmínek uvedených v odstavci 1 na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou společný postoj.
b) Společný postoj Rady je sdělen Evropskému parlamentu. Rada a Komise informují Evropský parlament o všech důvodech, které Radu vedly k přijetí společného postoje, a rovněž o postoji Komise.
Pokud ve lhůtě tří měsíců od tohoto oznámení Evropský parlament společný postoj schválí nebo se v této lhůtě nevyjádří, přijme Rada daný akt odpovídající společnému postoji s konečnou platností.
c) Evropský parlament může ve lhůtě tří měsíců uvedené v písmenu b) nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů navrhnout změny společného postoje Rady. Může rovněž stejnou většinou společný postoj Rady zamítnout. Výsledek jednání sdělí Radě a Komisi.
Zamítne-li Evropský parlament společný postoj Rady, může Rada ve druhém čtení rozhodovat pouze jednomyslně.
d) Komise ve lhůtě jednoho měsíce přezkoumá návrh, na jehož základě Rada přijala společný postoj, s přihlédnutím ke změnám navrženým Evropským parlamentem.
Komise postoupí Radě společně s přezkoumaným návrhem i změny Evropského parlamentu, které nepřijala, a vyjádří k nim své stanovisko. Rada může tyto změny přijmout jednomyslně.
e) Rada přijme návrh přezkoumaný Komisí kvalifikovanou většinou.
Rada může přijmout rozhodnutí, které se od návrhu přezkoumaného Komisí odchyluje, pouze jednomyslně.
f) V případech uvedených v písmenech c), d) a e) je Rada povinna rozhodnout ve lhůtě tří měsíců. Nepřijme-li během této lhůty rozhodnutí, považuje se návrh Komise za nepřijatý.
g) Lhůty uvedené v písmenech b) a f) mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou Rady a Evropského parlamentu nejvýše o jeden měsíc.
3. Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit kdykoli v průběhu postupu uvedeného v odstavcích 1 a 2.“
1. S výhradou odstavce 2 odpovídá za provádění tohoto protokolu ve výsostných oblastech Spojené království. Zejména
a) Spojené království odpovídá za uplatňování opatření Společenství uvedených v tomto protokolu v oblasti cel, nepřímých daní a společné obchodní politiky ve vztahu ke zboží dováženému na ostrov Kypr nebo z něj vyváženému skrze přístav nebo letiště ve výsostnách oblastech;
b) ve výsostných oblastech mohou být prováděny celní kontroly zboží dováženého na ostrov Kypr nebo vyváženého z něj ozbrojenými silami Spojeného království skrze přístav nebo letiště Kyperské republiky;
c) Spojené království odpovídá za vydávání veškerých licencí, povolení nebo osvědčení, která jsou případně vyžadována podle jakéhokoli použitelného opatření Společenství ve vztahu ke zboží dováženému na ostrov Kypr nebo vyváženému z něj ozbrojenými silami Spojeného království.
2. Kyperská republika je příslušná pro správu a vyplácení veškerých prostředků Společenství, na které mají osoby ve výsostných oblastech případně nárok při uplatňování společné zemědělské politiky ve výsostných oblastech podle článku 3 tohoto protokolu, a odpovídá za tyto výdaje Komisi.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Spojené království přenést na příslušné orgány Kyperské republiky, v souladu s úpravou stanovenou na základě zakládající smlouvy, výkon kterýchkoli funkcí, jimiž je členský stát pověřen některým z ustanovení uvedených v článcích 2 až 5 nebo na jeho základě.
4. Spojené království a Kyperská republika spolupracují, aby zajistily účinné provádění tohoto protokolu ve výsostných oblastech, a případně uzavírají další ujednání o přenesení působnosti k provádění kterýchkoli ustanovení uvedených v článcích 2 až 5. Opis takových ujednání předloží Komisi.
Akty přijaté orgány Společenství, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.
V článku 12 protokolu o statutu banky se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Každý řádný člen má ve správní radě jeden hlas. Své hlasovací právo může bez omezení delegovat způsobem uvedeným v jednacím řádu banky.“
Akty přijaté orgány Společenství, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.
Ustanovení čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto
„1. Řídící výbor se skládá z předsedy a šesti místopředsedů jmenovaných na dobu šesti let Radou guvernérů na návrh správní rady. Mohou být jmenováni opakovaně.“
Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.
Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.
Článek 7*
Nové členské státy přispějí v pěti stejných pololetních splátkách splatných ke dnům uvedeným v čl. 6 odst. 1 do rezervního fondu, do dodatečných rezervních fondů a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke dni 31. prosince roku předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkami odpovídajícími následujícím procentním podílům na rezervních fondech a rezervách
Švédsko3,51736111 %Rakousko2,63194444 %Finsko1,51215278 %
1. Volič ze Společenství vykoná své právo volit v kandidátském státě bydliště, pokud k tomu vyjádřil svou vůli.
2. Pokud je v kandidátském státě bydliště účast ve volbách povinná, vztahuje se tato povinnost na voliče ze Společenství, kteří k tomu vyjádřili svou vůli.
Společenství a dotyčné členské státy přijímají opatření, aby zvýšily poskytování služeb železniční a kombinované dopravy; tato opatření jsou případně s výhradou jiných ustanovení Smlouvy o ES přijímána po konzultaci se železničními společnostmi a jinými poskytovateli železničních služeb. Přednost by měla být dána opatřením stanoveným v předpisech Společenství o železniční a kombinované dopravě. Při provádění všech opatření má být věnována zvláštní pozornost konkurenceschopnosti, efektivnosti a průhlednosti nákladů týkajících se železniční a kombinované dopravy. Příslušné členské státy mají usilovat o přijetí zejména takových opatření, která by zajistila konkurenceschopnost cen kombinované dopravy vůči cenám jiných druhů dopravy. Každá pomoc poskytnutá na tyto účely musí být v souladu s předpisy Společenství.
„Článek 7a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se z důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže jsou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 Dohody o EHP.“
„Článek 7a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodu týkajících se jejich zpětných zrcátek, pokud splňují požadavky uvedené v přílohách.“
„Článek 7a
Členské státy nesmějí odmítnout ani zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání motorových vozidel z důvodů týkajících se jejich zvukového výstražného zařízení, pokud je toto zařízení opatřeno schvalovací značkou a bylo zabudováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze I bodě 2.“
„Článek 7a
Členské státy mohou přiznat některé organizaci producentů v odvětví rybolovu výlučné postavení v určité hospodářské oblasti, pokud ji lze považovat za reprezentativní pro produkci a trh v dané oblasti.
Členské státy mohou požadovat po producentech, kteří nejsou členy takto uznané organizace producentů a kteří uvádějí v dané oblasti na trh svou produkci, aby dodržovali
a) společná pravidla pro produkci a uvádění na trh podle čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce druhé odrážky;
b) pravidla přijatá příslušnou organizací, která stanoví výkupní cenu, pokud se tato cena rovná nebo je vyšší než cena stanovená podle čl. 10 odst. 5, avšak nepřesahuje orientační cenu, a pokud je v souladu s právními předpisy vydanými podle čl. 7 odst. 1 třetího pododstavce.“
„Článek 7b
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“
„Článek 4a
Postupy stanovenými v této smlouvě se zřizují Evropský systém centrálních bank (dále jen „ESCB“) a Evropská centrální banka (dále jen „ECB“), které jednají v mezích působnosti svěřené jim touto smlouvou a statutem ESCB a ECB (dále jen „statut ESCB“) připojeným k této smlouvě.
„Článek 33
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o žalobách na neplatnost podaných členským státem nebo Radou proti rozhodnutím nebo doporučením Komise pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci. Přezkum Soudním dvorem však nezahrnuje hodnocení stavu vyplývajícího z hospodářských skutečností či okolností, na jehož základě Komise přijala rozhodnutí nebo podala doporučení, s výjimkou případů, kdy je Komisi vytýkáno zneužití pravomoci nebo zjevné neplnění ustanovení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění.
Podniky nebo sdružení uvedené v článku 48 mohou za stejných podmínek podat žalobu proti individuálním rozhodnutím nebo doporučením, která se jich týkají, nebo proti obecným rozhodnutím či doporučením, o kterých mají za to, že znamenají zneužití pravomoci v jejich neprospěch.
Žaloby uvedené v prvních dvou pododstavcích tohoto článku je třeba podat ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení nebo vyhlášení rozhodnutí nebo doporučení.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem k ochraně jeho práv.“
Článek J.3
Pro přijímání společných akcí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky platí následující postup
1) Rada na základě obecných pokynů Evropské rady rozhodne o tom, že určitá záležitost bude předmětem společné akce.
Rozhoduje-li Rada o zásadách společné akce, stanoví její přesný rozsah, obecné a zvláštní cíle Unie při jejím uskutečňování, prostředky, postupy, podmínky, a je-li to nezbytné, i dobu jejího provádění.
2) Při přijímání společné akce a v každém stadiu jejího provádění vymezuje Rada otázky, o nichž se rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Při rozhodování Rady, pro něž se podle prvního pododstavce vyžaduje kvalifikovaná většina, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 54 hlasů alespoň osmi členů.
3) Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem společné akce, přezkoumá Rada zásady a cíle této akce a přijme nezbytná rozhodnutí. Dokud Rada nerozhodne, společná akce trvá.
4) Společné akce zavazují členské státy při zaujímání jejich postojů a při provádění jejich činnosti.
5) Každý národní postoj nebo opatření, které jsou plánovány v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem, aby v případě potřeby mohlo dojít k předběžnému sladění v Radě. Povinnost předběžného informování se nevztahuje na opatření, která představují pouhé převzetí rozhodnutí Rady v jednotlivých státech.
6) V nevyhnutelných případech vyplývajících ze změn situace a nerozhodla-li Rada, mohou členské státy neprodleně přijmout nezbytná opatření, majíce na zřeteli obecné cíle společné akce. Dotyčný členský stát o těchto opatřeních okamžitě uvědomí Radu.
7) Nastanou-li při provádění společné akce větší potíže, vyrozumí o nich členský stát Radu, která je projedná a bude usilovat o vhodná řešení. Taková řešení nesmějí být v rozporu s cíli společné akce ani nesmějí snižovat její účinnost.
Článek K.5
Členské státy v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se účastní, zastávají společné postoje přijaté podle ustanovení této hlavy.
Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány Společenství, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.
Režim vztahující se na obchod se zbožím mezi Kanárskými ostrovy na jedné straně a Ceutou a Melillou na straně druhé je alespoň tak výhodný jako režim uplatňovaný podle článku 6.
1. S ohledem na platná ustanovení, a zejména na ustanovení, která se týkají tranzitu přes Společenství, stanoví Komise metody administrativní spolupráce, jejichž účelem je zajistit, aby se na zboží splňující podmínky vyžadované pro tranzit vztahovalo zacházení podle tohoto protokolu.
Součástí těchto metod jsou rovněž nezbytná opatření zajišťující, aby bylo pro zboží, na něž se vztahuje uvedené zacházení ve Španělsku nebo v Portugalsku, při zpětném odeslání do Společenství ve stávajícím složení uplatňováno stejné zacházení jako v případě jeho přímého dovozu.
2. Až do 28. února 1986 zůstávají pro obchod mezi Španělskem a Portugalskem v platnosti režimy, kterými se řídí obchod mezi těmito dvěma státy v současné době.
3. Komise určí, která ustanovení se od 1. března 1986 vztahují na obchod mezi Španělskem a Portugalskem, pokud jde o zboží vyrobené ve Španělsku nebo v Portugalsku, při jehož výrobě bylo použito
– produktů, na které nebylo uplatňováno clo a poplatky s rovnocenným účinkem, které pro ně byly použitelné ve Španělsku nebo v Portugalsku, anebo na něž se vztahovalo úplné nebo částečně vrácení uvedených cel a poplatků,
– zemědělských produktů nesplňujících podmínky požadované pro propuštění do volného oběhu ve Španělsku nebo v Portugalsku.
Při přijímání uvedených ustanovení Komise přihlédne k pravidlům stanoveným v aktu o přistoupení, která se týkají odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem a Portugalskem a postupného uplatňování společného celního sazebníku ve Španělském království a v Portugalské republice a předpisů v oblasti společné zemědělské politiky.
ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB.
Členové Rady EMI, kteří jsou zástupci svých institucí, jednají při výkonu své činnosti na vlastní odpovědnost. Rada EMI nesmí při výkonu svých pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jí touto smlouvou a tímto statutem vyžadovat ani přijímat jakékoli pokyny od orgánů či subjektů Společenství nebo od vlád členských států. Orgány a subjekty Společenství, jakož i vlády členských států, se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat Radu EMI při plnění jejích úkolů.
Irsko může předsedovi Rady písemně oznámit, že si již nepřeje, aby se na ně tento protokol vztahoval. V takovém případě platí pro Irsko běžná ustanovení Smlouvy.
Banku spravuje a řídí Rada guvernérů, správní rada a řídící výbor.
V každé zemi nebo území bude právo usazování postupně rozšířeno na státní příslušníky a společnosti jiných členských států než toho, který má s touto zemí nebo územím zvláštní vztahy. Podrobnosti určí v průběhu prvního roku provádění této úmluvy Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise tak, aby veškerá diskriminace byla postupně odstraněna v průběhu přechodného období.
Členové Shromáždění nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.
Členové Shromáždění nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.
Volný pohyb členů Shromáždění, kteří jedou na místo zasedání Shromáždění nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.
Členům Shromáždění při celním odbavení a při devizové kontrole
a) přiznává jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání,
b) přiznávají vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se vkládá nový článek, který zní
„Článek 177a
Odchylně od článku 177 se na rozpočty z let předcházejících rozpočtovému roku 1975 vztahují následující ustanovení
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Rozpočet ve smyslu tohoto článku zahrnuje správní rozpočet a rozpočet pro výzkum a investice.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých předpokládaných výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Tento předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží Radě předběžný návrh rozpočtu nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhu rozpočtu.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu nebo nenavrhne jeho změny do čtyřiceti pěti dnů od předložení návrhu rozpočtu, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny, je takto pozměněný návrh rozpočtu předán Radě.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada o rozpočtu do třiceti dnů od předložení uvedeného návrhu podle následujících ustanovení.
Pokud změna navržená Shromážděním nevede ke zvýšení celkové částky výdajů daného orgánu, zejména proto, že případné zvýšení výdajů by bylo výslovně vyrovnáno návrhem jedné nebo několika změn, ze kterých vyplývá odpovídající snížení výdajů, může Rada tento pozměňovací návrh kvalifikovanou většinou odmítnout. Pozměňovací návrh je přijat, nerozhodne-li Rada o jeho odmítnutí.
Pokud změna navržená Shromážděním vede ke zvýšení celkových výdajů daného orgánu, musí Rada o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu rozhodnout kvalifikovanou většinou.
Pokud Rada odmítne pozměňovací návrh podle druhého pododstavce nebo jej nepřijme podle třetího pododstavce tohoto odstavce, může kvalifikovanou většinou buď ponechat částku uvedenou v návrhu rozpočtu, nebo stanovit jinou částku.
6. Po ukončení jednání o rozpočtu podle tohoto článku prohlásí předseda Rady, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
7. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
Článek 78f Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli se nahrazuje tímto
„Článek 78f
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech správních příjmů a správních výdajů Společenství, včetně příjmů z daně zřízené ve prospěch Společenství z platů, mezd a služebních požitků jeho úředníků a jiných zaměstnanců. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého subjektu zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
2. Účetní dvůr přezkoumává právnost a řádnost příjmů a výdajů uvedených v odstavci 1 a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními správami. Tyto orgány nebo správy sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Na žádost Účetního dvora mu předají orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušné vnitrostátní správy, veškeré doklady a informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na vyjádření Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat svá vyjádření k jednotlivým otázkám a na žádost některého z orgánů Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy nebo stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů svých členů.
Je nápomocen Shromáždění a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
5. Účetní dvůr je pověřen každoročně vypracovat samostatnou zprávu o řádnosti účetních operací a finančního řízení Vysokého úřadu, které se netýkají výdajů a příjmů uvedených v odstavci 1. Tuto zprávu vypracuje nejpozději do šesti měsíců od skončení účetního období, k němuž se závěrka vztahuje, a zprávu předá Vysokému úřadu a Radě. Vysoký úřad postoupí zprávu Shromáždění.“
Při volbách zastupitelů ve Shromáždění může každý volit pouze jednou.
1. Společný trh bude postupně vytvořen v průběhu přechodného období dvanácti let.
Přechodné období se dělí na tři etapy po čtyřech letech; trvání každé etapy však může být měněno za dále stanovených podmínek.
2. Každá etapa zahrnuje souhrn opatření, která musí být zahájena a prováděna současně.
3. Přechod od první etapy ke druhé je podmíněn zjištěním, že cílů výslovně stanovených v této smlouvě pro první etapu bylo skutečně dosaženo a že kromě výjimek a postupů stanovených v této smlouvě byly závazky splněny.
Toto zjištění učiní koncem čtvrtého roku Rada na základě zprávy Komise jednomyslným rozhodnutím. Jednomyslnosti však nemůže zabránit žádný členský stát tím, že poukáže na nesplnění vlastních závazků. Není-li dosaženo jednomyslnosti, prodlužuje se první etapa bez dalšího o jeden rok.
Na konci pátého roku učiní Rada zjištění za stejných podmínek. Není-li dosaženo jednomyslnosti, prodlužuje se první etapa bez dalšího o další rok.
Na konci šestého roku učiní Rada zjištění kvalifikovanou většinou na základě zprávy Komise.
4. Pokud členský stát hlasoval s menšinou, má právo během jednoho měsíce po tomto hlasování požádat Radu o jmenování rozhodčího orgánu, jehož rozhodnutí bude závazné pro všechny členské státy a orgány Společenství; pokud není dosaženo potřebné většiny, má toto právo každý členský stát. Rozhodčí orgán se skládá ze tří členů jmenovaných jednomyslně Radou na návrh Komise.
Nejmenuje-li Rada členy rozhodčího orgánu do jednoho měsíce po podání žádosti, jmenuje je Soudní dvůr do jednoho měsíce.
Rozhodčí orgán volí sám svého předsedu.
Rozhodčí orgán vydá svůj nález do šesti měsíců ode dne hlasování Rady uvedeného v odst. 3 posledním pododstavci.
5. Druhá a třetí etapa mohou být prodlouženy nebo zkráceny jen jednomyslným rozhodnutím Rady vydaným na návrh Komise.
6. Ustanovení předchozích odstavců nesmějí vést k tomu, aby bylo přechodné období prodlouženo celkově na dobu delší než patnáct let od vstupu této smlouvy v platnost.
7. S výhradou výjimek a odchylek stanovených touto smlouvou vstoupí v platnost všechna stanovená pravidla a budou provedena všechna opatření, která patří k vytvoření společného trhu nejpozději uplynutím přechodného období.
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, včetně příloh a protokolů k této smlouvě, se mění v souladu s tímto článkem za účelem zrušit neúčinná ustanovení Smlouvy a následně upravit znění některých jejích ustanovení.
I. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ SMLOUVY
1) V čl. 76 druhém pododstavci se slova „ode dne vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „ode dne 1. ledna 1958“.
10) V článku 127 se zrušuje odstavec 3.
11) V čl. 138 prvním pododstavci se slova „ode dne přistoupení“ nahrazují slovy „od 1. ledna 1995“.
12) V čl. 160b odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec začínající slovy „Čtyři členové Účetního dvora“.
13) V článku 181 se zrušují druhý, třetí a čtvrtý pododstavec.
14) Namísto článku 191 se vkládá znění čl. 28 prvního pododstavce Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství; nový článek 191 zní
15) Článek 198 se mění takto
a) za druhý pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní
„Ustanovení Smlouvy se vztahují na Alandy v souladu s protokolem č. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.“;
b) v dosavadním třetím pododstavci se zrušuje písmeno e) týkající se Aland.
16) V čl. 199 prvním pododstavci se slova „Všeobecné dohody o clech a obchodu“ nahrazují slovy „Světové obchodní organizace“.
17) Hlava VI „Ustanovení o počátečním období“ zahrnující Oddíl I „Ustavení orgánů“, Oddíl II „Předběžná ustanovení k provádění Smlouvy“ a Oddíl ΙII „Přechodná ustanovení“ a články 209 až 223 se zrušují.
18) V článku 225 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„V souladu se smlouvami o přistoupení mají rovněž dánské, anglické, finské, řecké, irské, portugalské, španělské a švédské znění této smlouvy stejnou platnost.“
2) V článku 93 úvodní části prvního pododstavce se slova „Rok po vstupu této smlouvy v platnost zruší členské státy mezi sebou veškerá dovozní a vývozní cla“ nahrazují slovy „Členské státy mezi sebou zakážou veškerá dovozní a vývozní cla“.
3) Články 94 a 95 se zrušují.
4) V čl. 98 druhém pododstavci se slova „Ve lhůtě dvou let po vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada“ nahrazují slovy „Rada přijme“.
5) Článek 100 se zrušuje.
6) Článek 104 se mění takto
a) v prvním pododstavci se slova „po vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „po 1. lednu 1958 nebo pro přistupující státy po dni jejich přistoupení“;
b) ve druhém pododstavci se slova „po vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „po dnech uvedených v prvním pododstavci“.
7) Článek 105 se mění takto
a) v prvním pododstavci se slova „před vstupem Smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „před 1. lednem 1958 nebo u přistupujících států přede dnem jejich přistoupení“. Na konci tohoto pododstavce se slova „po vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „po dnech výše uvedených“;
b) v druhém pododstavci se slova „v době mezi podepsáním Smlouvy a jejím vstupem v platnost“ nahrazují slovy „v době mezi 25. březnem 1957 a 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy v době mezi podpisem dokumentu o přistoupení a dnem přistoupení“.
8) V čl. 106 prvním pododstavci se slova „před vstupem této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnem jejich přistoupení“.
9) Článek 108 se mění tak, aby zahrnoval článek 1, článek 2 ve znění článku 5 této smlouvy a čl. 3 odst. 1 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, připojeného k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976; příloha II tohoto aktu zůstává v platnosti
a) místo odstavců 1 a 2, které pozbyly účinnosti na základě článku 14 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, se vkládá znění článků 1 a 2 tohoto aktu, které se označují jako odstavce 1 a 2 a které znějí
„1. Zastupitelé zastupující v Evropském parlamentu lid států sdružených ve Společenství jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách.
2. Počet zastupitelů zvolených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie25Dánsko16Německo99Řecko25Španělsko64Francie87Irsko15Itálie87Lucembursko6Nizozemsko31Rakousko21Portugalsko25Finsko16Švédsko22Spojené království87.
Pokud bude tento odstavec změněn, musí počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech zajistit odpovídající zastoupení lidu států sdružených ve Společenství.“
b) za nové odstavce 1 a 2 se vkládá znění čl. 3 odst. 1 zmíněného aktu, který se označuje jako odstavec 3 a který zní
„3. Zastupitelé jsou voleni na období pěti let.“;
c) dosavadní odstavec 3 ve znění článku 3 této smlouvy se označuje jako odstavec 4;
d) odstavec 4 připojený podle článku 3 této smlouvy se označuje jako odstavec 5.
II. PŘÍLOHY
Zrušuje se příloha V „Úvodní program výzkumu a vzdělávání uvedený v článku 215 Smlouvy“ včetně tabulky „Rozčlenění výdajů nezbytných k provádění…“.
III. PROTOKOLY
1) Zrušuje se Protokol o uplatňování Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii na mimoevropské části Nizozemského království.
2) Protokol o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se mění takto
a) zrušují se slova „JMENOVALY za tím účelem své zplnomocněné zástupce:“ a seznam hlav státu a jejich zplnomocněných zástupců;
b) zrušují se slova „KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,“ a zbývající pododstavec se nahrazuje tímto: „SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii.“;
c) v článku 3 se doplňuje jako čtvrtý pododstavec upravené znění článku 21 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství; tento nový čtvrtý pododstavec zní
„Články 12 až 15 a článek 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a asistenty zpravodajů při Soudním dvoru, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se soudní imunity soudců, která jsou stanovena v předchozích pododstavcích.“;
d) článek 58 se zrušuje;
e) závěrečná formulace „NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.“ se zrušuje;
f) seznam signatářů se zrušuje.
„Článek 191
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených v Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropských společenství.“
Při jednání o přijímání nových členských států do Evropské unie platí schengenské acquis a další opatření, která v jeho rámci přijaly orgány, za acquis, které musí všichni kandidáti na přijetí převzít v plném rozsahu.
Článek 8 (bývalý článek G)
(není obsažen)
Článek 8 (bývalý článek 4a)
Postupy stanovenými v této smlouvě se zřizují Evropský systém centrálních bank (dále jen „ESCB“) a Evropská centrální banka (dále jen „ECB“), které jednají v mezích působnosti svěřené jim touto smlouvou a statutem ESCB a ECB (dále jen „statut ESCB“) připojeným k této smlouvě.
Články 1 až 20, články 44, 45 a čl. 46 druhý a třetí pododstavec a články 47 až 49, články 51, 52, 54 a článek 55 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli se zrušují.
Články 2 až 7 se vztahují i na generální advokáty.
Články 2 až 7 se vztahují i na generální advokáty.
1. Po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku zřídí Komise Společné středisko jaderného výzkumu.
Středisko zajišťuje plnění výzkumných programů a jiných úkolů, jimiž je Komise pověří.
Středisko mimo jiné zajišťuje vytvoření jednotné terminologie v oblasti jaderné energie a jednotné soustavy měr a vah.
Středisko zřídí centrum pro metrologii v oblasti jaderné energie.
2. Středisko může ze zeměpisných nebo organizačních důvodů vyvíjet svou činnost v různých zařízeních.
Řecká republika přispěje do rezervního statutárního fondu, do dodatečných rezervních fondů a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy, odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát, jak je vykazuje v zúčtovacích jednotkách ke dni 31. prosince roku předcházejícího přistoupení schválená rozvaha banky, částkou odpovídající procentnímu podílu 1,56 % těchto položek ke dnům uvedeným v čl. 7 odst. 1.
Články 2 až 7 se vztahují i na generální advokáty.
V článku 237 Smlouvy o EHS se první pododstavec nahrazuje tímto
„O členství ve Společenství může požádat každý evropský stát. Svou žádost podá Radě, která po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, jednomyslně rozhodne.“
Jediným účelem ujednám stanovených v tomto protokolu je úprava zvláštního postavení výsostných oblastí Spojeného království na Kypru a tato ujednání se nevztahují na žádné jiné území Společenství ani nepředjímají vcelku ani zčásti žádná jiná zvláštní ujednání, která již existují nebo která budou případně zavedena na jiném evropském území uvedeném v článku 299 Smlouvy.
Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány Společenství, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.
V čl. 12 odst. 2 protokolu o statutu banky se druhá věta nahrazuje tímto
„Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba dvanácti hlasů.“
Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány Společenství, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.
1. Španělské království splatí částku 91 339 340 ECU a Portugalská republika částku 12 040 186 ECU odpovídající jejich podílu na základním kapitálu splaceném členskými státy ke dni 1. ledna 1986, a to v pěti stejných pololetních splátkách splatných vždy ke dni 30. dubna a 31. října. První splátka je splatná k prvnímu z těchto dnů, který nastane po dni přistoupení.
2. Pokud se jedná o tu část zvýšení základního kapitálu, o němž bylo rozhodnuto dne 15. června 1981 a dne 11. června 1985, která ke dni přistoupení dosud není splacena, přispějí Španělské království a Portugalská republika úměrně podle splátkového kalendáře schváleného pro uvedená zvýšení základního kapitálu.
3. Částky, které mají být splaceny podle odstavce 1 a v souladu s dosud nesplacenou částí zvýšení základního kapitálu, o němž bylo rozhodnuto dne 15. června 1981, odpovídají podílům na základním kapitálu, které mají splatit nové členské státy, vypočteným podle článku 5 protokolu o statutu banky, v němž se procento, které mají nové členské státy splatit, stanoví na 10,17857639 % upsaného základního kapitálu před zvýšením kapitálu z 11. června 1985, uvedeného v odstavci 2.
Akty přijaté orgány, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.
Akty přijaté orgány, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.
Platby uvedené v článcích 6 a 7 tohoto protokolu uskutečňují nové členské státy v ECU nebo ve své národní měně.
Je-li k platbě použito národní měny, vypočítá se splatná částka na základě přepočítacího koeficientu k ECU platného v poslední pracovní den měsíce předcházejícího dni dotyčné platby. Týž vzorec se použije pro úpravu základního kapitálu podle článku 7 protokolu o statutu banky.
1. Kandidátský stát přijme nezbytná opatření, aby byl voliči ze Společenství, který projevil vůli v tomto státě volit, umožněn zápis do seznamu voličů s dostatečným předstihem před konáním voleb.
2. Pro zápis do seznamu voličů musí volič ze Společenství předložit stejné doklady jako volič, který je státním příslušníkem. Předloží rovněž čestné prohlášení uvádějící
a) jeho státní příslušnost a adresu ve volebním obvodu kandidátského státu bydliště;
b) v případě potřeby místo nebo volební okresek kteréhokoli jiného členského státu, v jehož seznamu voličů bylo jeho jméno naposledy zapsáno, a
c) že nevykonal své právo volit ve volbách v roce 1994 v žádném členské státě.
3. Kandidátský stát bydliště může dále požadovat od voliče ze Společenství, aby
a) uvedl ve svém prohlášení podle odstavce 2, že není zbaven práva volit ve svém domovském členském státě;
b) předložil platný průkaz totožnosti, a
c) uvedl datum, od kterého pobývá v tomto státě nebo v jiném členském státě.
4. Voliči ze Společenství zapsaní do seznamu voličů zde zůstanou zapsáni za stejných podmínek jako voliči, kteří jsou státními příslušníky, až do doby, kdy požádají o vymazání nebo až do doby úředního vymazání z důvodu, že přestali splňovat podmínky pro výkon práva volit.
V případě závažné havárie v železniční dopravě, například v případě přírodní katastrofy, vyvine Společenství a dotyčné členské státy veškeré možné společné úsilí k udržení plynulého chodu dopravy. Přednost je třeba dávat citlivým nákladům, například potravinám podléhajícím rychlé zkáze.
„Článek 8a
Jestliže má během stejné doby pracovník nebo jeho rodinný příslušník nárok na nemocenské dávky nebo dávky v případě pracovních úrazů nebo nemocí z povolání podle řeckých právních předpisů a podle právních předpisů jednoho nebo více členských států, poskytují se tyto dávky výhradně podle právních předpisů, kterým pracovník podléhal naposledy.“
„Článek 8a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které existovaly ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením.“
„Článek 8a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které existovaly ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením.“
„Článek 8a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na franšízové dohody, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se z důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže jsou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“.
„Článek 8a
Během přechodného období tří let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost musí být na všech živých prasatech včetně divokých prasat, která mají být dovezena do Švédska z regionu podle čl. 2 písm. o), v němž bylo úředně zaznamenáno propuknutí nákazy reprodukčního a respiračního syndromu prasat, provedena sérologická zkouška s negativním výsledkem. Tato zkouška bude vyžadována po dobu 12 měsíců po posledním vypuknutí nákazy v daném regionu. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata postupem podle článku 12.“
„Článek 8a
Pokud jde o Finsko, zorganizuje Komise na jeho žádost pro účely použití článků 7 a 8 nutná vyšetření na choroby uvedené v příloze B oddílech II a IIΙ, aby mohla být příslušná rozhodnutí případně přijata postupem podle článku 15 přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.“
„Článek 8a
Pokud jde o nové členské státy, slova
– „hospodářský rok 1967/68“ uvedená v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl 10 odst. 2 se nahrazují slovy
„hospodářský rok 1972/1973“;
– „před hospodářským rokem 1968/69“ uvedená v čl. 5 odst. 3 a čl. 8 písm. d), se nahrazují slovy
„před hospodářským rokem 1973/1974“.“
Zřizuje se Evropská investiční banka, která jedná v mezích působnosti svěřené jí touto smlouvou a statutem připojeným k této smlouvě.“
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.
Článek J.4
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Evropské unie, včetně budoucího vymezení rámce společné obranné politiky, která by časem mohla vést ke společné obraně.
2. Unie požaduje po Západoevropské unii (ZEU), která je nedílnou součástí vývoje Evropské unie, aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí Unie, která souvisejí s obranou. Rada ve shodě s orgány ZEU přijímá nezbytná praktická opatření.
3. Otázky, které souvisejí s obranou a které upravuje tento článek, nepodléhají postupům stanoveným v článku J.3.
4. Politika Unie ve smyslu tohoto článku neurčuje zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, uznává závazky některých členských států, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
5. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni, v rámci ZEU a Atlantické aliance, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.
6. Za účelem podpory cíle této smlouvy a se zřetelem na termín roku 1998 v souvislosti s článkem XII Bruselské smlouvy může být tento článek změněn podle čl. N odst. 2, a to na základě zprávy, kterou Rada předloží v roce 1996 Evropské radě a která bude obsahovat hodnocení do té doby dosaženého pokroku a nabytých zkušeností.
Článek K.6
Předsednictví a Komise pravidelně informují Evropský parlament o činnostech v oblastech uvedených v této hlavě.
Předsednictví s Evropským parlamentem hlavní rysy činností v oblastech uvedených v této hlavě a zajišťuje, aby byly názory Evropského parlamentu náležitě brány v úvahu.
Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí podávat doporučení. Každý rok koná rozpravu o pokroku dosaženém v oblastech uvedených v této hlavě.
1. Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.
2. S výhradou zvláštních ustanovení tohoto aktu stanovících různé termíny nebo kratší či delší lhůty končí použitelnost přechodných opatření na konci roku 1985.
1. Do 1. března 1986 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou prováděcí pravidla k tomuto protokolu, a zejména pravidla původu zboží vztahující se na obchod uvedený v článcích 2, 3, 4, 6 a 8, včetně ustanovení o označování původu výrobků a o kontrole původu.
Tato pravidla budou zejména obsahovat ustanovení týkající se označování výrobků, podmínek registrace plavidel, uplatňování pravidla o kumulaci původu pro produkty rybolovu, a ustanovení umožňující určit původ výrobků.
2. Až do 28. února 1986 zůstávají použitelná
– na obchod mezi celním územím Společenství ve stávajícím složení na jedné straně a Kanárskými ostrovy a Ceutou a Melillou na straně druhé pravidla původu stanovená ve smlouvě z roku 1970 mezi Evropským hospodářským společenstvím a Španělskem;
– na obchod mezi částí Španělska, která je zahrnuta do celního území Společenství, na jedné straně a Kanárskými ostrovy a Ceutou a Melillou na straně druhé pravidla původu stanovená ve vnitrostátních právních předpisech platných do 31. prosince 1985.
1. Není-li v aktu o přistoupení a v tomto protokolu stanoveno jinak, vztahují se platné celní předpisy týkající se obchodu se třetími zeměmi za stejných podmínek na obchod mezi Španělskem a Portugalskem tak dlouho, dokud jsou vybírána cla při uvedeném obchodu.
Pro stanovení celní hodnoty v obchodu mezi Španělskem a Portugalskem a v obchodu se třetími zeměmi je až do
– 31. prosince 1992 v případě průmyslových výrobků,
– 31. prosince 1995 v případě zemědělských produktů
za celní území považováno celní území, jak je definováno v právních předpisech platných ve Španělském království a v Portugalské republice k 31. prosinci 1985.
2. Španělské království a Portugalská republika uplatňují ve svých obchodních vztazích od 1. března 1986 nomenklaturu společného celního sazebníku a nomenklaturu sjednoceného sazebníku ESUO.
9.1. ECB, která má podle čl. 106 odst. 2 této smlouvy právní subjektivitu, má ve všech členských státech nejširší způsobilost k právním úkonům přiznávanou podle vnitrostátního práva právnickým osobám; ECB může zejména nabývat a zcizovat movitý majetek a nemovitosti a může vystupovat před soudy.
9.2. ECB zajišťuje, aby úkoly svěřené ESCB podle čl. 105 odst. 2, 3 a 5 této smlouvy byly plněny její vlastní činností ve smyslu tohoto statutu nebo prostřednictvím národních centrálních bank podle článků 12.1 a 14.
9.3. Podle čl. 106 odst. 3 této smlouvy jsou rozhodovacími orgány ECB Rada guvernérů a Výkonná rada.
9.1. V souladu s čl. 109f odst. 1 této smlouvy je EMI řízen a spravován Radou EMI.
9.2. Rada EMI je složena z prezidenta a z guvernérů národních centrálních bank, z nichž jeden se stává viceprezidentem. Nemůže-li se některý guvernér zúčastnit zasedání, může pověřit jiného zástupce své instituce.
9.3. Prezident je jmenován vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Výboru guvernérů nebo Rady EMI a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Prezident je vybírán z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech. Prezidentem EMI se mohou stát pouze státní příslušníci některého členského státu. Rada EMI jmenuje viceprezidenta. Prezident a viceprezident jsou jmenováni na tříleté funkční období.
9.4. Prezident vykonává své povinnosti na plný pracovní úvazek. Nesmí vykonávat jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost, pokud mu Rada EMI k tomu výjimečně neudělí souhlas.
9.5. Prezident
– připravuje zasedání Rady EMI a předsedá jim,
– vyjadřuje stanoviska EMI navenek, aniž je dotčen článek 22,
– odpovídá za běžnou agendu EMI.
V nepřítomnosti prezidenta vykonává jeho úřední povinnosti viceprezident.
9.6. Pracovní řád prezidenta, zejména jeho plat, důchod a další dávky sociálního zabezpečení jsou předmětem smlouvy uzavřené s EMI a jsou stanoveny Radou EMI na návrh výboru skládajícího se ze tří členů jmenovaných Výborem guvernérů, případně Radou EMI, a ze tří členů jmenovaných Radou. Prezident nemá právo hlasovat o záležitostech uvedených v tomto odstavci.
9.7. Přestane-li prezident splňovat podmínky nezbytné pro výkon své funkce nebo dopustí-li se vážného pochybení, může jej Soudní dvůr na žádost Rady EMI odvolat.
9.8. Rada EMI přijme jednací řád EMI.
1. Radu guvernérů tvoří ministři určení členskými státy.
2. Rada guvernérů vydává obecné směrnice týkající se úvěrové politiky banky, zejména pokud jde o cíle, o jejichž dosažení bude třeba usilovat při postupném uskutečňování společného trhu.
Rada guvernérů dbá na provádění těchto směrnic.
3. Rada guvernérů mimo jiné
a) rozhoduje o zvýšení upsaného základního kapitálu podle čl. 4 odst. 3;
b) vykonává pravomoci uvedené v článku 6 v otázce zvláštních půjček;
c) vykonává pravomoci uvedené v článcích 11 a 13, pokud jde o jmenování a zbavení úřadu člena správní rady a řídícího výboru;
d) povoluje výjimku uvedenou v čl. 18 odst. 1;
e) schvaluje výroční zprávu vypracovanou správní radou;
f) schvaluje roční rozvahu, jakož i výkaz zisků a ztrát;
g) vykonává pravomoci a povinnosti uvedené v článcích 7, 14, 17, 26 a 27;
h) schvaluje jednací řád banky.
4. Rada guvernérů má pravomoc přijímat jednomyslně v rámci Smlouvy a tohoto statutu veškerá rozhodnutí, která se týkají zastavení činnosti banky a její případné likvidace.
V obchodních stycích mezi členskými státy a zeměmi nebo územími platí celní režim stanovený v článcích 133 a 134 Smlouvy.
V průběhu zasedání Shromáždění jeho členové
a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu,
b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.
Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Shromáždění a při návratu z něj.
Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Shromáždění je oprávněno svého člena imunity zbavit.
V průběhu zasedání Shromáždění jeho členové
a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu,
b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.
Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Shromáždění a při návratu z něj.
Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Shromáždění je oprávněno svého člena imunity zbavit.
Členové Shromáždění nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.
V článku 180 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Rada a Shromáždění udělí Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem zprávu kontrolní komise posoudí postupně Rada kvalifikovanou většinou a Shromáždění. Absolutorium se Komisi udělí až po rozhodnutí Rady a Shromáždění.“
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli se vkládá nový článek, který zní
„Článek 78g
Shromáždění na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Vysokému úřadu absolutorium za plnění správního rozpočtu. Za tímto účelem Rada a poté Shromáždění přezkoumají závěrečný účet a účetní výkaz uvedené v článku 78d, a dále výroční zprávu Účetního dvora doplněnou odpověďmi kontrolovaných orgánů na zjištění Účetního dvora.“
1. Volby do Shromáždění se konají v den určený jednotlivými členskými státy; pro všechny členské státy spadá tento den do téhož období, které začíná ve čtvrtek ráno a končí následující neděli.
2. Sčítání hlasů smí začít až po ukončení voleb v tom členském státě, jehož voliči odevzdávají své hlasy jako poslední v rámci období uvedeného v odstavci 1.
3. Přijme-li členský stát pro volby do Shromáždění dvoukolový systém, musí se první kolo voleb konat během období uvedeného v odstavci 1.
1. Společenství je založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.
2. Kapitola 1 oddílu prvního a kapitola 2 této hlavy se týkají výrobků, které pocházejí z členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích zemí, které jsou v členských státech ve volném oběhu.
1) Aniž jsou dotčeny následující odstavce, jejichž účelem je zachovat základní prvky jejich ustanovení, zrušují se Úmluva o některých společných orgánech Evropských společenství ze dne 25. března 1957 a Smlouva o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, s výjimkou protokolu uvedeného v odstavci 5.
2) Pravomoci a působnost svěřené Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru a Účetnímu dvoru Smlouvou o založení Evropského společenství, Smlouvou o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii vykonávají jednotné orgány za podmínek stanovených ve zmíněných smlouvách a v tomto článku.
Úkoly svěřené Hospodářskému a sociálnímu výboru Smlouvou o založení Evropského společenství a Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii vykonává jednotný výbor za podmínek stanovených ve zmíněných smlouvách. Články 193 a 197 Smlouvy o založení Evropského společenství se použijí na tento výbor.
3) Úředníci a jiní zaměstnanci Evropských společenství jsou součástí jednotné správy těchto Společenství a vztahují se na ně předpisy přijaté na základě článku 212 Smlouvy o založení Evropského společenství.
4) Evropská společenství požívají na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svých úkolů za podmínek stanovených v protokolu uvedeném v odstavci 5. Totéž platí pro Evropskou centrální banku, Evropský měnový institut a Evropskou investiční banku.
5) Do Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 se vkládá článek 23 v souladu s protokolem pozměňujícím uvedený protokol; tento článek zní
6) Příjmy a výdaje Evropského společenství, správní výdaje Evropského společenství uhlí a oceli a příjmy s tím spojené a příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii, s výjimkou příjmů a výdajů Zásobovací agentury a společných podniků, se zaznamenávají do rozpočtu Evropských společenství za podmínek stanovených ve smlouvách o založení těchto tří Společenství.
7) Aniž je dotčen článek 216 Smlouvy o založení Evropského společenství, článek 77 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, článek 189 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a čl. 1 druhý pododstavec Protokolu o statutu Evropské investiční banky, přijmou zástupci vlád členských států vzájemnou dohodou opatření nezbytná k vyřešení některých specifických obtíží Lucemburského velkovévodství, které vyplývají z vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.
„Článek 23
Tento protokol se rovněž vztahuje na Evropskou centrální banku, na členy jejích orgánů a na její zaměstnance, aniž jsou dotčena ustanovení Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Evropská centrální baňka je rovněž osvobozena od veškerých daní a jiných poplatků v souvislosti se zvýšením jejího základního kapitálu a veškerých formalit, které s tím jsou spojeny ve státě, v němž má sídlo. Činnost ECB a jejích orgánů vykonávaná v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nepodléhá dani z obratu.
Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na Evropský měnový institut. Jeho rozpuštění nebo jeho likvidace nepodléhají žádnému poplatku.“
Článek 9 (bývalý článek H)
(není obsažen)
Článek 9 (bývalý článek 4b)
Zřizuje se Evropská investiční banka, která jedná v mezích působnosti svěřené jí touto smlouvou a statutem připojeným k této smlouvě.
Aniž jsou dotčena ustanovení statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, která zůstávají v platnosti, použijí se ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, pokud Soudní dvůr vykonává své pravomoci na základě ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli.
Částečná obměna soudců, k níž dochází každé tři roky, se střídavě týká osmi a sedmi soudců.
Částečná obměna generálních advokátů, k níž dochází každé tři roky, se týká vždy čtyř generálních advokátů.
Tajemník Soudního dvora skládá před Soudním dvorem slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
1. Po vyžádání stanoviska Hospodářského a sociálního výboru může Komise v rámci Společného střediska jaderného výzkumu zřizovat školy pro výchovu odborníků, zejména v oblastech vyhledávání rud, výroby jaderných materiálů o vysoké čistotě, zpracování ozářených paliv, jaderného inženýrství, ochrany zdraví a výroby a využití radioaktivních částic.
Komise stanoví podrobnosti této výuky.
2. Bude zřízen ústav na vysokoškolské úrovni, přičemž podrobnosti jeho působení stanoví Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Tajemník Soudního dvora skládá před Soudním dvorem slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Platby uvedené v článcích 7 a 8 tohoto protokolu uskutečňuje Řecká republika ve své volně převoditelné národní měně. Pro výpočet splatných částek se použije přepočítací koeficient mezi zúčtovací jednotkou a drachmou platný v poslední pracovní den měsíce předcházejícího dni dotyčné platby.
V článku 238 Smlouvy o EHS se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Tyto dohody uzavírá Rada po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, jednomyslným rozhodnutím.“
Komise podává Evropskému parlamentu a Radě každých pět let zprávu o provádění ustanovení tohoto protokolu.
1. Aby se usnadnilo přizpůsobení nových členských států stávajícím předpisům uvnitř Společenství, platí přechodně pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány odchylná ustanovení tohoto aktu.
2. S výhradou dnů, lhůt a zvláštních ustanovení tohoto aktu končí použitelnost přechodných opatření na konci roku 1977.
V článku 13 protokolu o statutu banky se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Řídící výbor se skládá z předsedy a čtyř místopředsedů jmenovaných Radou guvernérů na návrh správní rady na dobu šesti let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Rada guvernérů může jednomyslným rozhodnutím změnit počet členů řídícího výboru.“
Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.
Španělské království a Portugalská republika přispějí v termínech uvedených v čl. 8 odst. 1 do rezervního fondu, do dodatečných rezervních fondů a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy, odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát, jak je vykazuje ke dni 31. prosince roku předcházejícího přistoupení rozvaha banky, částkami odpovídajícími
7,03192,0421875=7,63888842% z uvedených položek pro Španělské království a
0,926812592,0421875=1,00694315% z uvedených pro Portugalskou republiku.
Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.
Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.
Článek 9**
1. Při přistoupení doplní Rada guvernérů složení správní rady jmenováním čtyř řádných členů nominovaných po jednom každým novým členským státem a jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.
2. Funkční období takto jmenovaných řádných členů a zastupujícího člena správní rady skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1997.
1. Při předání žádosti o kandidaturu se musí osoba ze Společenství s právem být volena prokázat stejnými doklady jako osoba s právem být volena, která je státním příslušníkem. Dále předloží čestné prohlášení uvádějící
a) její státní příslušnost a adresu ve volebním obvodu kandidátského státu bydliště;
b) že nekandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 1994 v žádném jiném členském státě, a
c) v případě potřeby místo nebo volební okrsek kteréhokoli jiného členského státu, v jehož seznamu voličů bylo její jméno naposledy zapsáno.
2. Při předání žádosti o kandidaturu musí osoba ze Společenství s právem být volena také předložit písemné potvrzení příslušných správních orgánů domovského členského státu, které osvědčuje, že není zbavena práva být volena v uvedeném členském státě nebo že žádná taková nezpůsobilost není těmto orgánům známa.
3. Kandidátský stát bydliště může od osoby ze Společenství s právem být volena požadovat také předložení platného průkazu totožnosti. Může od ní rovněž požadovat uvedení data, od kterého je státním příslušníkem členského státu.
Fungování této části přezkoumá Komise postupem podle článku 16.
„Článek 9a
Jestliže pracovník mající nárok na dávky v nezaměstnanosti podle právních předpisů členského státu, kterým naposledy podléhal během svého posledního zaměstnání na základě článku 69 nařízení, odchází do Řecka, kde má také nárok na dávky v nezaměstnanosti na základě dob pojištění nebo zaměstnání získaných dříve podle řeckých právních předpisů, pozastavuje se nárok na dávky podle řeckých právních předpisů na dobu stanovenou v čl. 69 odst. 1 písm. c) nařízení.“
„Článek 9a
Zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na specializační dohody, které existovaly v den přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a které z důvodu tohoto přistoupení spadají do oblasti působnosti čl. 85 odst. 1, jestliže jsou do 1. července 1986 změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením.“
„Článek 9a
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány,které uvádí, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství nebo odborného lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství a odborného lékařství, pokud jde o přístup k povolání lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“
„Článek 9a
1. Pokud jde o salmonelu, mohou Finsko a Švédsko předložit Komisi operační program pro hejna chovné drůbeže a hejna jednodenních kuřat určená pro uvedení do hejna chovné nebo užitkové drůbeže.
2. Komise tyto operační programy přezkoumá. Po tomto přezkoumání Komise v odůvodněných případech určí postupem podle článku 32 dodatečné všeobecné nebo omezené záruky, které mohou být vyžadovány pro zásilky do Finska a Švédska. Tyto záruky musí být rovnocenné zárukám, které Finsko a Švédsko uplatňují na své vnitrostátní úrovni. Odpovídající rozhodnutí budou přijata přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.
1. Pokud jde o salmonelu, mohou až do přijetí pravidel Společenství Finsko a Švédsko předložit Komisi operační program pro hejna nosnic (užitkové drůbeže chované za účelem produkce vajec ke spotřebě).
2. Komise tyto operační programy přezkoumá. Po tomto přezkoumání Komise v odůvodněných případech určí postupem podle článku 32 dodatečné všeobecné nebo omezené záruky, které mohou být vyžadovány pro zásilky do Finska a Švédska. Tyto záruky musí být rovnocenné zárukám, které Finsko a Švédsko uplatňují na své vnitrostátní úrovni. Tyto záruky musí rovněž brát v úvahu stanovisko Vědeckého veterinárního výboru týkající se sérotypů salmonely, které mají být zařazeny na seznam invazivních sérotypů drůbeže. Odpovídající rozhodnutí budou přijata přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.“
1. Zavádí se občanství Unie.
Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie.
2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené touto smlouvou.
1. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.
2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.
Čtyři členové Účetního dvora, určení losem, budou však při prvním jmenování Účetního dvora jmenováni pouze na dobu čtyř let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.
5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce členů Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.
Článek J.5
1. Předsednictví zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Předsednictví odpovídá za provádění společných akcí; v tomto postavení zpravidla vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.
3. Předsednictví při plnění úkolů uvedených v odst. 1 a 2 je popřípadě nápomocen předchozí a následující předsedající členský stát. Komise je do plnění těchto úkolů plně zapojena.
4. Aniž je dotčen čl. J.2 odst. 3 a čl. J.3 bod 4), členské státy zastoupené v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, kterých se neúčastní všechny členské státy, průběžně informují nezúčastněné členské státy o všech otázkách společného zájmu.
Členské státy, které jsou současně členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy. Členské státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, budou při výkonu své funkce zastávat postoje a zájmy Unie, aniž tím je dotčena jejich odpovědnost podle ustanovení Charty Organizace spojených národů.
Článek K.7
Ustanovení této hlavy nebrání navazování nebo rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.
Článek 2 Aktu o volbě zastupitelů ve Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se nahrazuje tímto
„Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie24Dánsko16Německo81Řecko24Francie81Irsko15Itálie81Lucembursko6Nizozemsko25Spojené království81.“
10.1. Podle čl. 109a odst. 1 této smlouvy se Rada guvernérů skládá z členů Výkonné rady a z guvernérů národních centrálních bank.
10.2. S výhradou článku 10.3 mají právo hlasovat pouze osobně přítomní členové Rady guvernérů. Odchylně od tohoto pravidla může jednací řád uvedený v článku 12.3 stanovit, že členové Rady guvernérů mohou hlasovat rovněž prostřednictvím telekonference. Jednací řád dále stanoví, že člen Rady guvernérů, který se po delší dobu nemůže účastnit hlasování, smí za sebe jmenovat náhradníka jako člena Rady guvernérů.
S výhradou článků 10.3 a 11.3 má každý člen Rady guvernérů jeden hlas. Nestanoví-li tento statut jinak, rozhoduje Rada guvernérů prostou většinou. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas prezidenta.
Rada guvernérů je schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin svých členů. Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.
10.3. Při rozhodování podle článků 28, 29, 30, 32, 33 a 51 mají hlasy členů Rady guvernérů váhu podle podílů národních centrálních bank na upsaném základním kapitálu ECB. Hlasy členů Výkonné rady mají nulovou váhu. Rozhodnutí vyžadující kvalifikovanou většinu je přijato, jestliže odevzdané souhlasné hlasy představují alespoň dvě třetiny upsaného základního kapitálu ECB a současně alespoň polovinu podílníků. Nemůže-li být některý z guvernérů přítomen, může určit náhradníka, který odevzdá jeho vážený hlas.
10.4. Zasedání jsou důvěrná. Rada guvernérů však může rozhodnout o zveřejnění výsledku svého jednání.
10.5. Rada guvernérů zasedá alespoň desetkrát ročně.
10.1. Rada EMI zasedá alespoň desetkrát ročně. Jednání Rady EMI jsou důvěrná. Rada EMI může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění výsledků svého jednání.
10.2. Každý člen Rady EMI nebo jím pověřený zástupce má jeden hlas.
10.3. Rada EMI rozhoduje prostou většinou hlasů svých členů, nestanoví-li tento statut jinak.
10.4. Rozhodnutí, jež mají být přijata v souvislosti s články 4.2, 5.4, 6.2 a 6.3, vyžadují jednomyslný souhlas členů Rady EMI.
Přijetí stanovisek a doporučení podle článků 5.1 a 5.2, přijetí rozhodnutí podle článků 6.4, 16 a 23.6 a přijetí obecných zásad podle článku 15.3 vyžadují kvalifikovanou většinu dvou třetin členů Rady EMI.
Po dobu platnosti této úmluvy uplatňují členské státy při svých obchodních stycích se zeměmi nebo územími ta ustanovení části druhé hlavy I kapitoly 2 Smlouvy o odstranění množstevních omezení mezi členskými státy, která v téže době uplatňují ve svých vzájemných stycích.
Zástupci členských států, kteří se účastní činnosti orgánů Společenství, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.
Tento článek se vztahuje rovněž na členy poradních orgánů Společenství.
Zástupci členských států, kteří se účastní činnosti orgánů Společenství, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.
Tento článek se vztahuje rovněž na členy poradních orgánů Společenství.
V průběhu zasedání Shromáždění jeho členové
a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu,
b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.
Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Shromáždění a při návratu z něj.
Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Shromáždění je oprávněno svého člena imunity zbavit.
V článku Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Správní výdaje Evropského společenství uhlí a oceli a s nimi související příjmy, příjmy a výdaje Evropského hospodářského společenství, příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii s výjimkou příjmů a výdajů Agentury pro zásobování a společných podniků, jsou zahrnuty do rozpočtu Evropských společenství za podmínek uvedených ve Smlouvách o založení uvedených tří Společenství. Tento rozpočet, jenž musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů, nahrazuje správní rozpočet Evropského společenství uhlí a oceli, rozpočet Evropského hospodářského společenství a dále správní rozpočet a rozpočet pro výzkum a investice Evropského společenství pro atomovou energii.“
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli se vkládá nový článek, který zní
„Článek 78h
Rada na návrh Vysokého úřadu, po konzultaci se Shromážděním a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění správního rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.“
1. Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslně určí období uvedené v čl. 9 odst. 1 pro první volby.
2. Následující volby se konají v odpovídajícím období posledního roku pětiletého období uvedeného v článku 3.
Nelze-li konat volby ve Společenství v daném období, určí Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslně jiné období, jež nepředchází ani nenásleduje období určené podle předchozího pododstavce o více než jeden měsíc.
3. Aniž jsou dotčeny článek 22 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, článek 139 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 109 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, sejde se Shromáždění, aniž by muselo být svoláno, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce od konce období uvedeného v čl. 9 odst. 1.
4. Pravomoci odcházejícího Shromáždění končí zahájením první schůze nově zvoleného Shromáždění.
Článek 10
1. Za výrobky ve volném oběhu v členském státě se pokládají ty výrobky, které pocházejí ze třetích zemí, u kterých byly v tomto členském státě splněny dovozní náležitosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným účinkem a u kterých nedošlo k plnému ani částečnému navrácení těchto cel a poplatků.
2. Komise před uplynutím prvního roku od vstupu této smlouvy v platnost určí metody administrativní spolupráce k provedení čl. 9 odst. 2 a přihlédne přitom k potřebě co nejvíce zjednodušit formality, jimž obchod podléhá.
Komise před uplynutím prvního roku od vstupu této smlouvy v platnost stanoví pro obchod mezi členskými státy pravidla použitelná na zboží pocházející z jiného členského státu, při jehož výrobě bylo použito produktů, které nebyly podrobeny clům a poplatkům s rovnocenným účinkem platným ve vyvážejícím členském státě, nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému navrácení těchto cel a poplatků.
Při přijímání těchto ustanovení přihlédne Komise k předpisům o odstraňování cel uvnitř Společenství a o postupném zavádění společného celního sazebníku.
1) Zrušení neúčinných ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která byla platná před vstupem v platnost této Amsterodamské smlouvy, a odpovídající úpravy některých jejich ustanovení v této části se netýkají právních účinků ustanovení těchto smluv, zejména účinků vyplývajících ze lhůt stanovených v těchto smlouvách, ani ustanovení smluv o přistoupení.
2) Právní účinky platných aktů přijatých na základě zmíněných smluv tím nejsou dotčeny.
3) Totéž platí pro zrušení Úmluvy o některých společných orgánech Evropských společenství ze dne 25. března 1957 a pro zrušení Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965.
Článek 10 (bývalý článek I)
(není obsažen)
Článek 10 (bývalý článek 5)
Členské státy přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z této smlouvy nebo jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství. Usnadňují mu plnění jeho poslání.
Zdrží se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů této smlouvy.
Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá Rada guvernérů rozhodnutí prostou většinou svých členů. Hlasování Rady guvernérů se řídí ustanoveními článku 148 Smlouvy.
Rozhodnutí Rady 88/591/ESUO, EHS, Euratom ze dne 24. října 1988 o zřízení Soudu prvního stupně Evropských společenství ve znění pozdějších předpisů se zrušuje s výjimkou článku 3, pokud se týče výkonu pravomocí, které Soudnímu dvoru svěřuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Soudem prvního stupně na základě uvedeného článku.
Tajemník Soudního dvora skládá před Soudním dvorem slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Soudní dvůr zajistí zastupování tajemníka v případě překážky jeho účasti.
Komise může smlouvou pověřit členské státy, osoby nebo podniky, jakož i třetí země, mezinárodní organizace nebo příslušníky třetích zemí provedením určitých částí výzkumného programu Společenství.
Soudní dvůr zajistí zastupování tajemníka v případě překážky jeho účasti.
1. Bezprostředně po přistoupení doplní Rada guvernérů složení správní rady jmenováním jednoho řádného člena nominovaného Řeckou republikou a jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska.
2. Funkční období takto jmenovaného řádného člena a zastupujího člena správní rady skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, na kterém je přezkoumána výroční zpráva za účetní období 1982.
V článku 145 Smlouvy o EHS se doplňuje nová odrážka, která zní
„– svěřuje Komisi v aktech, které přijímá, pravomoci k provádění předpisů, které vydá. Rada může upravit určité podmínky výkonu těchto pravomocí. Rada si může rovněž ve zvláštních případech vyhradit právo vykonávat tyto prováděcí pravomoci přímo. Výše uvedené podmínky musí být v souladu se zásadami a pravidly, které předem Rada přijala na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu jednomyslně.“
V článku 21 Smlouvy o ESUO, článku 138 Smlouvy o EHS a článku 108 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„Počet delegátů je stanoven takto
Belgie14Dánsko10Německo36Francie36Irsko10Itálie36Lucembursko6Nizozemsko14Spojené království36.“
„Článek 10
1. Dovozní cena se vypočte pro telata a dospělý skot; stanoví se pro každý z těchto produktů z nabídkových cen franko hranice Společenství s ohledem na typické nákupní příležitosti, pokud se týká požadované jakosti a množství nabízených produktů i vývoje na trhu těchto produktů.
Tato dovozní cena se určí na základě dostupných cenových údajů pro telata, dospělý skot nebo pro produkty uvedené v oddílu a) přílohy v položkách 02.01 A II a) 1 aa) nebo 02.01 A II a) 1 bb), přičemž cenové údaje pro posledně jmenované produkty se přepočítají na nabídkovou cenu telat nebo dospělého skotu.
2. Dochází-li k vývozu živých zvířat, jejich chlazeného nebo mraženého masa ze třetích zemí za neobvykle nízké ceny, neodpovídající nabídkovým cenám ostatních třetích zemí, stanoví se pro dovoz z těchto zemí zvláštní dovozní cena telat či dospělého skotu.
3. Pokud je jedna nebo více dovozních cen telat či dospělého skotu včetně dovozního cla nižší než orientační cena, vyrovná se rozdíl mezi orientační cenou a dovozní cenou zvýšenou o dovozní clo dávkou, která bude uložena při dovozu tohoto produktu do Společenství.
Tato dávka však činí
a) 75 % výše uvedeného rozdílu, pokud je zjištěno, že cena dotyčného produktu na reprezentativních trzích Společenství je vyšší než orientační cena a nižší nebo rovna 102 % této ceny;
b) 50 % výše uvedeného rozdílu, pokud je zjištěno, že cena dotyčného produktu na reprezentativních trzích Společenství je vyšší než 102 % orientační ceny a nižší nebo rovna 104 % této ceny;
c) 25 % výše uvedeného rozdílu, pokud je zjištěno, že cena dotyčného produktu na reprezentativních trzích Společenství je vyšší než 104 % orientační ceny a nižší nebo rovna 106 % této ceny;
d) nulovou částku, pokud je zjištěno, že cena dotyčného produktu na reprezentativních trzích Společenství je vyšší než 106 % orientační ceny.
4. Při použití odstavce 3 se nebere v úvahu změna dovozní ceny nebo ceny zjištěné na reprezentativních trzích Společenství, pokud tato změna není vyšší než částka, která bude stanovena.
5. Cena zjištěná na reprezentativních trzích Společenství je cena, která je zjištěna na základě cen stanovených s ohledem na reprezentativní trh (trhy) jednotlivých členských států pro různé třídy jakosti za telata, dospělý skot nebo maso těchto zvířat, přičemž se bere v úvahu na jedné straně význam každé z těchto tříd jakosti, a na straně druhé relativní početní stav kusů skotu v jednotlivých členských státech.
6. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata postupem podle článku 27.
7. Vyměřování dávek vyplývajících z použití odstavce 2 se řídí postupem stanoveným v článku 27.
Dávky podle odstavce 1 stanoví Komise.“
1. Nejpozději do dvou měsíců ode dne přistoupení uskuteční nové členské státy platby uvedené v čl. 5 odst. 1 statutu banky ve znění článku 3 tohoto protokolu. Tyto platby uskuteční každý ve své národní měně. Pětinu platby je třeba provést v hotovosti a zbývající část v bezúročných pokladničních poukázkách se splatností ve čtyřech stejných splátkách, a to devět měsíců, šestnáct měsíců, dvacet tři měsíce a třicet měsíců ode dne přistoupení. Tyto pokladniční poukázky mohou být částečně nebo úplně splaceny před svou splatností, a to na základě dohody mezi bankou a dotyčným novým členským státem. Platby v hotovosti i výtěžek z prodeje pokladničních poukázek musí být volně směnitelné.
2. Článek 7 statutu banky se vztahuje na všechny platby, které uskuteční na základě tohoto článku nové členské státy ve svých národních měnách. Všechny dosud nesplacené pokladniční poukázky musí být vyrovnány ke dni splatnosti nebo ke dni předčasného proplacení těchto poukázek.
Článek 2 Aktu o volbě zastupitelů ve Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se nahrazuje tímto
„Článek 2
Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie24Dánsko16Německo81Řecko24Španělsko60Francie81Irsko15Itálie81Lucembursko6Nizozemsko25Portugalsko24Spojené království81.“
Platby uvedené v článcích 8 a 9 tohoto protokolu uskutečňují Španělské království a Portugalská republika ve své volně převoditelné národní měně.
Pro výpočet výše splátek se použije přepočítací koeficient mezi ECU a pesetou a ECU a escudem platný v poslední pracovní den měsíce předcházejícího dni dotyčné platby. Týž vzorec se použije pro úpravu základního kapitálu podle článku 7 protokolu o statutu banky. Uvedená úprava se vztahuje rovněž na platby, které byly Španělským královstvím a Portugalskou republikou již provedeny.
Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.
Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.
1. Kandidátský stát bydliště informuje dotyčnou osobu o tom, co bylo učiněno ve věci její žádosti o zapsání do seznamu voličů nebo o rozhodnutí ve věci přípustnosti její kandidatury.
2. Pokud je osobě zápis do seznamu voličů odmítnut nebo je její kandidatura zamítnuta, může tato osoba využít stejné opravné prostředky, které stanoví právní předpisy kandidátského státu bydliště pro voliče a osoby s právem být voleny, jež jsou jeho státními příslušníky.
Tato část se vztahuje na silniční přepravu zboží provozovanou na území Společenství.
„Článek 10a
1. Pokud jde o salmonelu, budou do vstupu změn této směrnice v platnost skot a plemenná, užitková nebo jatečná prasata určená pro Finsko a Švédsko na místě určení podléhat pravidlům operačního programu uplatňovaného těmito členskými státy. Budou-li zvířata uznána jako pozitivní, budou podléhat stejným opatřením jako zvířata pocházející z těchto členských států. Tato opatření se nepoužijí na zvířata z hospodářství podléhajících programu uznanému za rovnocenný postupem podle článku 12.
2. Zámky stanovené v odstavci 1 jsou použitelné teprve poté, co Komise schválí operační program předložený Finskem a Švédskem. Komise musí rozhodnout před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost, aby byly operační programy a zámky uvedené v odstavci 1 použitelné ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.“
„Článek 10a
Pokud jde o vzteklinu, změní se po předložení vhodných dokladů články 9 a 10 postupem podle článku 26 tak, aby se zohlednila situace ve Finsku a Švédsku a na tyto státy mohla být použita stejná ustanovení, jaká jsou použitelná v rovnocenné situaci na členské státy.“
„Článek 10b
1. Pokud jde o salmonelu, podléhají u sérotypů neuvedených v příloze II kapitole III oddílu A dodávky jateční drůbeže do Finska a Švédska mikrobiologickému vyšetření vzorků v hospodářství původu v souladu s pravidly, která stanoví Rada na návrh Komise přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.
2. Rozsah vyšetření uvedeného v odstavci 1 a metody, které mají být použity, musí být určeny s ohledem na stanovisko Vědeckého veterinárního výboru a na operační program, který Finsko a Švédsko předloží Komisi.
3. Vyšetření uvedené v odstavci 1 se nebude provádět u jateční drůbeže z hospodářství podléhajících programu uznanému postupem podle článku 32 za rovnocenný.“
1. Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených v této smlouvě a v opatřeních přijatých k jejímu provedení.
2. Rada může přijímat předpisy k usnadnění výkonu práv uvedených v odstavci 1; nestanoví-li tato smlouva jinak, rozhoduje Rada na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně.
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací.
2. Účetní dvůr přezkoumává legalitě a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Ostatní orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
5. Účetní dvůr rovněž každoročně vypracovává samostatnou zprávu o řádném průběhu účetních operací jiných než těch, jež se vztahují k příjmům a výdajům uvedeným v odstavci 1, a o řádném finančním řízení Komise s nimi spojeném. Tuto zprávu vypracuje nejpozději do šesti měsíců od závěrky účetního období, k němuž se účetnictví vztahuje, a předloží ji Komisi a Radě. Komise zprávu postoupí Evropskému parlamentu.“
Článek J.6
Diplomatická a konzulární zastoupení členských států a zastoupení Komise ve třetích zemích a na mezinárodních konferencích a jejich zastoupení při mezinárodních organizacích spolupracují tak, aby zajistila dodržování společných postojů a provádění společných akcí přijatých Radou.
Prohlubují svou spolupráci výměnou informací, vypracováváním společných hodnocení a přispíváním k provádění článku 8c Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek K.8
1. Články 137, 138, 139 až 142, 146, 147, 150 až 153, 157 až 163 a 217 Smlouvy o založení Evropského společenství se použijí na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
Rada může také
– buď jednomyslně rozhodnout, že provozní výdaje, které vznikly prováděním těchto ustanovení, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství; v takovém případě se uplatní rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství,
– nebo určit, že takové výdaje hradí členské státy, případně budou rozděleny podle klíče, který bude stanoven.
V článku 2 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v následujícím pořadí členských států: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království.“
11.1. Podle čl. 109a odst. 2 písm. a) této smlouvy se Výkonná rada skládá z prezidenta, viceprezidenta a dalších čtyř členů.
Členové vykonávají svou funkci na plný pracovní úvazek. Žádný člen nesmí vykonávat jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost, pokud mu Rada guvernérů k tomu výjimečně neudělí souhlas.
11.2. Podle čl. 109a odst. 2 písm. b) této smlouvy jsou prezident, viceprezident a další členové Výkonné rady vybíráni a jmenováni z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových nebo bankovních záležitostech vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na základě doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů.
Jejich funkční období je osmileté a nemohou být jmenováni opakovaně.
Členy Výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států.
11.3. Pracovní řád členů Výkonné rady, zejména jejich platy, důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení, jsou předmětem smluv s ECB a stanoví je Rada guvernérů na návrh výboru skládajícího se ze tří členů jmenovaných Radou guvernérů a ze tří členů jmenovaných Radou. Členové Výkonné rady nemají právo hlasovat o záležitostech uvedených v tomto odstavci.
11.4. Přestane-li kterýkoli člen Výkonné rady splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na žádost Rady guvernérů nebo Výkonné rady.
11.5. Každý osobně přítomný člen Výkonné rady má právo hlasovat a má k tomu účelu jeden hlas. Není-li stanoveno jinak, rozhoduje Výkonná rada prostou většinou odevzdaných hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta. Pravidla hlasování jsou upřesněna v jednacím řádu uvedeném v článku 12.3.
11.6. Výkonná rada odpovídá za běžné záležitosti ECB.
11.7. Jakékoli uvolněné místo ve Výkonné radě se obsazuje jmenováním nového člena podle článku 11.2.
11.1. Předseda Rady a člen Komise se mohou účastnit zasedání Rady EMI, avšak bez hlasovacího práva.
11.2. Prezident EMI je zván na zasedání Rady, projednává-li Rada záležitosti týkající se cílů a úkolů EMI.
11.3. Ke dni, který stanoví jednací řád, vypracuje EMI výroční zprávu o své činnosti a o měnové a finanční situaci ve Společenství. Výroční zprávu spolu s roční účetní závěrkou předkládá EMI Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a také Evropské radě. Na žádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnětu může být prezident EMI vyslechnut příslušnými výbory Evropského parlamentu.
11.4. Zprávy publikované EMI jsou zájemcům k dispozici zdarma.
1. V každé zemi nebo území, kde platí dovozní kvóty, budou za rok po vstupu této úmluvy v platnost kvóty přístupné státům jiným než státu, s nímž má země nebo území zvláštní vztahy, přeměněny na celkové kvóty přístupné bez diskriminace členským státům. Od téhož dne budou tyto kvóty každoročně zvyšovány podle čl. 32 odst. 1, 2, 4, 5, 6 a 7 a článku 33 Smlouvy.
2. Jestliže celková kvóta pro některé neliberalizované zboží nedosahuje 7 % celkového dovozu do země nebo území, stanoví se kvóta ve výši 7 % tohoto dovozu nejpozději rok po vstupu této úmluvy v platnost. Tato kvóta bude každoročně zvyšována podle ustanovení uvedených v odstavci 1.
3. Jestliže pro dovoz určitého zboží do země nebo území není povolena žádná kvóta, určí Komise svým rozhodnutím podrobnosti zavedení a rozšiřování kvót přístupných ostatním členským státům.
Na území všech členských států úředníci a jiní zaměstnanci Společenství uvedení v článku 212 Smlouvy bez ohledu na svou státní příslušnost
a) s výhradou článků 179 a 215 Smlouvy jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů; této imunity požívají i po ukončení své funkce,
b) nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců,
c) požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací,
d) požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce v dané zemi a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno,
e) požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno.
Na území všech členských států úředníci a jiní zaměstnanci Společenství, uvedení v článku 186 Smlouvy, bez ohledu na svou státní příslušnost
a) s výhradou článků 152 a 188 Smlouvy jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně slovních a písemných projevů; této imunity požívají i po ukončení své funkce,
b) nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců,
c) požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací,
d) požívají práva dovážet bezcelně bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce v dané zemi a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno,
e) požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno.
Zástupci členských států, kteří se účastní činnosti orgánů Společenství, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.
Tento článek se vztahuje rovněž na členy poradních orgánů Společenství.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
V článku 4 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se doplňuje nový odstavec, který zní
„3. Audit provádí Účetní dvůr v rámci působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.“
Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu uvedeného v čl. 7 odst. 1 ověřuje Shromáždění mandáty zastupitelů. K tomuto účelu přihlíží k výsledkům úředně vyhlášeným členskými státy a rozhoduje všechny spory, které vznikají na základě tohoto aktu a které nevznikají na základě ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje.
Článek 11
Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby vlády mohly ve stanovených lhůtách splnit závazky, jež pro ně vyplývají z této smlouvy v oblasti celnictví.
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii týkající se pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí se vztahují na ustanovení této části a na Protokol o výsadách a imunitách uvedený v čl. 9 odst. 5.
Článek 11 (bývalý článek J.1)
1. Unie vymezuje a provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a jejímiž cíli jsou
– chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost Unie v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů;
– posilovat bezpečnost Unie ve všech formách;
– zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i se zásadami Helsinského závěrečného aktu a cíli Pařížské charty, včetně těch, které se vztahují na vnější hranice;
– podporovat mezinárodní spolupráci;
– rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i dodržování lidských práv a základních svobod.
2. Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity.
Členské státy spolupracují na rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.
Rada dbá na dodržování těchto zásad.
Článek 11 (bývalý článek 5a)
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, mohou být s výhradou článků 43 a 44 Smlouvy o Evropské unii zmocněny obracet se na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené v této smlouvě, pokud zamýšlená spolupráce
a) se netýká oblastí, které jsou ve výlučné pravomoci Společenství;
b) nepoškozuje politiky, činnosti a programy Společenství;
c) se netýká občanství Unie a nevede k diskriminaci mezi státními příslušníky členských států;
d) nepřekračuje pravomoci svěřené Společenství touto smlouvou a
e) nepředstavuje diskriminaci ani omezení obchodu mezi členskými státy a nenarušuje podmínky hospodářské soutěže mezi členskými státy.
2. Zmocnění podle odstavce 1 udělí Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena k jednomyslnému rozhodnutí Radě zasedající ve složení hlav států nebo předsedů vlád.
Členské státy, které zamýšlejí navázat posílenou spolupráci podle odstavce 1, mohou zaslat žádost Komisi, která může předložit Radě odpovídající návrh. Nepředloží-li Komise návrh, sdělí dotyčným členským státům důvody.
3. Členský stát, který se hodlá připojit ke spolupráci v souladu s tímto článkem, oznámí svůj úmysl Radě a Komisi, která k tomu ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto oznámení sdělí Radě své stanovisko. Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodne Komise o dané věci a případných konkrétních úpravách, které považuje za nezbytné.
4. Akty a rozhodnutí nezbytné k provedení činností v rámci spolupráce podléhají příslušným ustanovením této smlouvy, nestanoví-li tento článek nebo články 43 a 44 Smlouvy o Evropské unii jinak.
5. Tento článek se nedotýká Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.
1. Správní rada má výlučnou pravomoc rozhodovat o poskytování úvěrů a záruk a o uzavírání půjček; stanoví úrokové míry půjček a poplatky ze záruk; dozírá na řádnou správu banky; zajišťuje, že banka bude řízena v souladu s ustanoveními této smlouvy a tohoto statutu, jakož i s obecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.
Na konci účetního období je povinna podat Radě guvernérů zprávu a po schválení ji uveřejnit.
2. Správní rada je složena z 12 řádných členů a 12 zastupujících členů.
Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů na základě nominace členskými státy a Komise, a to
tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo;
tři řádné členy nominované Francouzskou republikou;
tři řádné členy nominované Italskou republikou;
dva řádné členy nominované vzájemnou dohodou státy Beneluxu;
jednoho řádného člena nominovaného Komisí.
Mohou být jmenováni opakovaně.
Každý řádný člen má svého zastupujícího člena jmenovaného za stejných podmínek a stejným postupem jako řádný člen.
Zastupující členové se mohou účastnit schůzí správní rady; nemají hlasovací právo, ledaže zastupují řádného člena v případě, že není přítomen.
Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů řídícího výboru, předsedá schůzi správní rady, avšak neúčastní se hlasování.
Členové správní rady jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky způsobilosti a nezávislosti; odpovídají pouze bance.
3. Odvolat řádného člena správní rady může Rada guvernérů rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou, a to pouze v případě, že již nesplňuje podmínky nutné k výkonu funkce.
Neschválení výroční zprávy vede k odstoupení správní rady.
4. Uvolní-li se místo v důsledku smrti, individuálního nebo kolektivního odstoupení anebo odvolání, bude místo znovu obsazeno podle pravidel stanovených v odstavci 2. Kromě celkové obměny se uvolněná místa obsazují na zbytek funkčního období.
5. Rada guvernérů stanoví odměny členům správní rady. Určí jednomyslným rozhodnutím, jaká činnost je neslučitelná s funkcemi řádného nebo zastupujícího člena.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
Soudní dvůr zajistí zastupování tajemníka v případě překážky jeho účasti.
Soudnímu dvoru jsou přiděleni úředníci a jiní zaměstnanci, aby zajistili jeho chod. Jsou podřízeni tajemníkovi Soudního dvora pod dohledem předsedy.
Komise zveřejňuje výzkumné programy uvedené v článcích 7, 8 a 10 a pravidelné zprávy o pokroku v jejich provádění.
Soudnímu dvoru jsou přiděleni úředníci a jiní zaměstnanci, aby zajistili jeho chod. Jsou podřízeni tajemníkovi Soudního dvora pod dohledem předsedy.
Rada guvernérů jmenuje na návrh správní rady pátého místopředsedu uvedeného v článku 6 tohoto protokolu nejpozději na svém výročním zasedání, na kterém je přezkoumána výroční zpráva za účetní období 1981.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 168a
1. Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím zřídit při Soudním dvoru soud příslušný v první instanci projednávat a rozhodovat některé skupiny žalob fyzických a právnických osob, proti jehož rozhodnutím je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek omezující se výhradně na právní otázky. Tento soud není příslušný projednávat a rozhodovat věci předložené členskými státy nebo orgány Společenství ani předběžné otázky na základě článku 177.
2. Rada postupem podle odstavce 1 určí složení tohoto soudu a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení ke statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy o Soudním dvoru, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na tento soud.
3. Členové tohoto soudu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu soudních funkcí; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudu. Členové, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
4. Tento soud přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Tento řád vyžaduje jednomyslné schválení Radou.“
V článku 2 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v následujícím pořadí členských států: Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království.“
1. Nové členské státy splácejí do rezervního statutárního fondu a do rezerv rovnocenných rezervním fondům vytvořeným k 31. prosinci roku předcházejícího přistoupení, jak je vykazuje schválená rozvaha banky, částky odpovídající tomuto procentnímu podílu na rezervních fondech
Spojené království30 %Dánsko4 %Irsko1 %
2. Výše plateb uvedených v tomto článku se vypočítají v zúčtovacích jednotkách po schválení roční rozvahy banky za rok předcházející přistoupení.
3. Platby těchto částek se uskuteční v pěti stejných splátkách nejpozději dva měsíce, devět měsíců, šestnáct měsíců, dvacet tři měsíce a třicet měsíců po přistoupení. Každá z těchto pěti splátek se uskuteční ve volně směnitelné národní měně každého nového členského státu.
V článku 2 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců v tomto pořadí členských států
– během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
– během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.“
1. Bezprostředně po přistoupení doplní Rada guvernérů složení správní rady jmenováním řádných dvou členů nominovaných Španělským královstvím a jednoho řádného člena nominovaného Portugalskou republikou a jednoho zatupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky.
2. Funkční období takto jmenovaných řádných a zastupujících členů skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1987.
S účinkem od začátku volebního období 2004-2009 se v čl. 190 odst. 2 Smlouvy o ES a v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o Euratomu první pododstavce nahrazují tímto
„Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie 24 Česká republika 24 Dánsko 14 Německo 99 Estonsko 6 Řecko 24 Španělsko 54 Francie 78 Irsko 13 Itálie 78 Kypr 6 Lotyšsko 9 Litva 13 Lucembursko 6 Maďarsko 24 Malta 5 Nizozemsko 27 Rakousko 18 Polsko 54 Portugalsko 24 Slovinsko 7 Slovensko 14 Finsko 14 Švédsko 19 Spojené království 78.“
Článek 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se nahrazuje tímto
„Článek 2
Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto
Belgie25Dánsko16Německo99Řecko25Španělsko64Francie87Irsko15Itálie87Lucembursko6Nizozemsko31Rakousko21Portugalsko25Finsko16Švédsko22Spojené království87.“
Kandidátský stát bydliště včas a vhodným způsobem uvědomí voliče ze Společenství a osoby ze Společenství s právem být voleny o podmínkách a pravidlech pro výkon práva volit a být volen v tomto státě.
1. Na jízdy, které představují tranzitní přepravu zboží po silnici přes Rakousko, se vztahuje režim stanovený pro jízdy pro vlastní potřebu a pro jízdy pro cizí potřebu podle první směrnice Rady ze dne 23. července 1962 a nařízení Rady (EHS) č. 881/92, s výhradou ustanovení tohoto článku.
2. Do 1. ledna 1998 se použijí tato ustanovení
a) Celkové emise NOx těžkých nákladních vozidel projíždějících tranzitem přes Rakousko se musí v době od 1. ledna 1992 do 31. prosince 2003 snížit o 60 %, jak uvádí tabulka v příloze 4.
b) Snižování celkového objemu emisí NOx těžkých nákladních vozidel je spravováno pomocí systému ekobodů. Podle tohoto systému se u každého těžkého nákladního vozidla vyžaduje určitý počet ekobodů, který se rovná objemu jeho emisí NOx (což je hodnota povolená v rámci shodnosti výroby (COP) nebo vyplývající ze schválení typu). Metoda výpočtu a správy těchto bodů je popsána v příloze 5.
c) Překročí-li počet tranzitních jízd v kterémkoli roce referenční počet stanovený na rok 1991 o více než 8 %, přijme Komise postupem podle článku 16 vhodná opatření v souladu s bodem 3 přílohy 5.
d) Rakousko včas vydá a dá k dispozici karty ekobodů, které jsou podle přílohy 5 potřebné ke správě systému ekobodů pro těžká nákladní vozidla projíždějící tranzitem přes Rakousko.
e) Ekobody rozděluje Komise mezi členské státy v souladu s předpisy, které mají být přijaty podle odstavce 6.
3. Rada na základě zprávy Komise do 1. ledna 1998 přezkoumá fungování ustanovení týkajících se tranzitní přepravy zboží po silnici přes Rakousko. Toto přezkoumání se provede v souladu se základními zásadami práva Společenství, například s řádným fungováním vnitřního trhu, zejména s volným pohybem zboží a služeb, ochranou životního prostředí v zájmu Společenství jako celku a bezpečností dopravy. Nerozhodne-li Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně jinak, prodlužuje se přechodné období, během nějž se uplatňuje odstavec 2, do 1. ledna 2001.
4. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje do 1. ledna 2001 vědeckou studii o tom, v jaké míře bylo dosaženo splnění cíle snížení znečistění stanoveného v odst. 2 písm. a). Dospěje-li Komise k závěru, že tohoto cíle bylo udržitelným způsobem dosaženo, přestane se odstavec 2 uplatňovat dne 1. ledna 2001. Dospěje-li Komise k závěru, že tohoto cíle nebylo udržitelným způsobem dosaženo, může Rada podle článku 75 Smlouvy o ES přijmout v rámci Společenství opatření, která zajistí rovnocennou ochranu životního prostředí, zejména snížení znečistění o 60 %. Nepřijme-li Rada taková opatření, přechodné období se automaticky prodlouží o závěrečné tříleté období, během nějž se použije odstavec 2.
5. Od konce přechodného období se acquis communautaire uplatňuje v plném rozsahu.
6. Komise přijme postupem podle článku 16 podrobná opatření ohledně postupů týkajících se systému ekobodů, rozdělování ekobodů a technických otázek spojených s uplatňováním tohoto článku, která vstoupí v platnost v den přistoupení Rakouska.
Opatření uvedená v prvním pododstavci zajistí zachování současné situace pro stávající členské státy, která vyplývá z uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 3637/92 a správní dohody podepsané dne 23. prosince 1992, která stanoví den vstupu v platnost a postupy pro zavedení systému ekobodů uvedeného v dohodě o přepravě. Je nutno vyvinout veškeré nezbytné úsilí s cílem zajistit, aby podíl ekobodů přidělený Řecku dostatečně odpovídal řeckým potřebám v této souvislosti.
„Článek 11a
1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v článku 11, pokud jde o přístup k činnostem uvedeným v článku 1 a jejich výkon, za podmínky souladu s článkem 23. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“
„Článek 11a
Celkové částky uvedené v čl. 11 odst. 1) se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 1 a nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.“
1. Každý občan Unie mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Toto právo je vykonáváno v souladu s podrobnou úpravou, kterou přijme Rada jednomyslně do 31. prosince 1994 na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde je to odůvodněno zvláštními obtížemi některého členského státu.
2. Aniž je dotčen čl. 138 odst. 3 a pravidla přijatá k jeho provedení, má každý občan Unie mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Toto právo je vykonáváno v souladu s podrobnou úpravou, kterou přijme Rada jednomyslně do 31. prosince 1993 na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde je to odůvodněno zvláštními obtížemi některého členského státu.
„Článek 78c
Komise plní správní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 78h na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci správního rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 78h převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.“
Článek J.7
Předsednictví konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Evropský parlament je předsednictvím a Komisí pravidelně informován o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.
Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí dávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
V článku 28 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 78, 78b a 78d této smlouvy, které vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně 45 hlasů alespoň šesti členů.“
Operace EMI jsou vyjádřeny v ECU.
Jestliže se dovozní kvóty členských států týkají jak dovozu ze státu, který má s určitou zemí nebo územím zvláštní vztahy, tak i dovozu z této země nebo území, bude ta část dovozu, která pochází z těchto zemí a území, tvořit zvláštní celkovou kvótu, vytvořenou na základě statistiky dovozu. Tato kvóta se určí v průběhu prvního roku platnosti této úmluvy a zvyšuje se podle pravidel uvedených v článku 10.
Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje Společenství svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Společenství, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví Rada na návrh, který jí Komise předloží ve lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost.
Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Společenství.
Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje Společenství svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Společenství, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví Rada na návrh, který jí Komise předloží ve lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost.
Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Společenství.
Na území všech členských států úředníci a jiní zaměstnanci Společenství bez ohledu na svou státní příslušnost
a) jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Společenstvím a jednak o příslušnosti Soudního dvora rozhodovat spory mezi Společenstvími a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce,
b) nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců,
c) požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací,
d) požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce v dané zemi a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno,
e) požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Neučiní-li však všechny signatářské státy před tímto datem oznámení podle článku 7 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství, vstoupí tato smlouva v platnost první den měsíce, který následuje po obdržení posledního sdělení.
Pokud tato smlouva vstoupí v platnost v průběhu jednání o rozpočtu, přijme Rada po konzultaci s Komisí opatření nezbytná pro usnadnění použití této smlouvy na zbývající část jednání o rozpočtu.
Článek 203 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se nahrazuje tímto
„Článek 203
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
10. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit návrh rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada za následujících podmínek
a) Rada může kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním;
b) vzhledem k pozměňovacím návrhům
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění nevede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, zejména proto, že takové zvýšení výdajů je výslovně vyrovnáno jedním nebo větším počtem pozměňovacích návrhů, které způsobují odpovídající snížení výdajů, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh zamítnout. Nerozhodne-li o zamítnutí, je pozměňovací návrh přijat;
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění vede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh přijmout. Nerozhodne-li o přijetí, je pozměňovací návrh zamítnut;
— pokud na základě jedné z předchozích odrážek Rada pozměňovací návrh zamítla, může kvalifikovanou většinou částku uvedenou v návrhu rozpočtu buď ponechat, nebo stanovit jinou.
Návrh rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí rozpočet. Jestliže v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Shromáždění, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Shromáždění však může většinou hlasů svých členů a dvěma třetinami odevzdaných hlasů z důležitých důvodů návrh rozpočtu zamítnout a požádat o předložení nového návrhu.
9. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro hospodářskou politiku stanoví Komise tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž jsou dotčeny čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud Shromáždění, Rada nebo Komise usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež se usnáší většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
1. Do vstupu v platnost jednotného volebního postupu uvedeného v čl. 7 odst. 1 a s výhradou ostatních ustanovení tohoto aktu stanoví každý členský stát vhodné postupy pro obsazení místa, jež se uprázdní během pětiletého funkčního období uvedeného v článku 3, na zbytek tohoto období.
2. Uprázdní-li se místo v důsledku platných vnitrostátních předpisů některého členského státu, uvědomí tento členský stát Shromáždění, které to vezme na vědomí.
Ve všech ostatních případech Shromáždění shledá, že místo bylo uprázdněno, a uvědomí o tom dotyčný členský stát.
12.1. Rada guvernérů přijímá obecné zásady a činí rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů svěřených ESCB touto smlouvou a tímto statutem. Rada guvernérů určuje měnovou politiku Společenství a popřípadě přijímá rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv ESCB, přičemž přijme obecné zásady nezbytné k jejich provedení.
Výkonná rada provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů. V tomto směru dává Výkonná rada nezbytné pokyny národním centrálním bankám. Navíc na ni může Rada guvernérů rozhodnutím přenést určité pravomoci.
V míře považované za možnou a přiměřenou a aniž je dotčen tento článek, se ECB obrací na národní centrální banky se žádostmi o provedení operací, které patří k úkolům ESCB.
12.2. Výkonná rada odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů.
12.3. Rada guvernérů přijme jednací řád upravující vnitřní organizaci ECB a jejích rozhodovacích orgánů.
12.4. Rada guvernérů vykonává poradní funkce uvedené v článku 4.
12.5. Rada guvernérů přijímá rozhodnutí uvedená v článku 6.
Členské státy nebudou mezi sebou zavádět nová dovozní nebo vývozní cla ani poplatky s rovnocenným účinkem, ani zvyšovat ty, které ve vzájemných obchodních vztazích uplatňují.
1) Články, hlavy a oddíly Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění této smlouvy se přečíslovávají v souladu se srovnávacími tabulkami, které jsou uvedeny v příloze této smlouvy a tvoří její nedílnou součást.
2) Vzájemné odkazy na články, hlavy a oddíly ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o založení Evropského společenství, jakož i mezi nimi, jsou příslušně upraveny. Totéž platí pro odkazy na články, hlavy a oddíly těchto smluv obsažené v jiných smlouvách Společenství.
3) Odkazy na články, hlavy a oddíly smluv uvedených v odstavci 2 obsažené v jiných dokumentech nebo aktech se považují za odkazy na články, hlavy a oddíly smluv přečíslované podle odstavce 1 a odstavců uvedených článků přečíslovaných podle článku 6.
4) Odkazy obsažené v jiných dokumentech nebo aktech na články smluv uvedených v článcích 7 a 8 se považují za odkazy na tyto odstavce po přečíslování na základě některých ustanovení článků 7 a 8.
Článek 12 (bývalý článek J.2)
Unie sleduje cíle vytyčené v článku 11
– vymezováním zásad a obecných směrů společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
– rozhodováním o společných strategiích;
– přijímáním společných akcí;
– zaujímáním společných postojů;
– posilováním systematické spolupráce mezi členskými státy při provádění jejich politiky.
Článek 12 (bývalý článek 6)
V rámci použití této smlouvy, aniž jsou dotčena její zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.
Rada může postupem podle článku 251 přijímat předpisy zakazující takovou diskriminaci.
1. Každý řádný člen má ve správní radě jeden hlas.
2. Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou svých členů s hlasovacím právem. Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba osmi hlasů. Jednací řád banky určuje kvórum nutné k platnosti usnesení správní rady.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Soudnímu dvoru jsou přiděleni úředníci a jiní zaměstnanci, aby zajistili jeho chod. Jsou podřízeni tajemníkovi Soudního dvora pod dohledem předsedy.
Na návrh Soudního dvora může Rada jednomyslně rozhodnout o jmenování pomocných zpravodajů a upravit jejich postavení. Pomocní zpravodajové mohou být za podmínek stanovených jednacím řádem povoláni k účasti na přípravném šetření k věcem předloženým Soudnímu dvoru a ke spolupráci se soudcem zpravodajem.
Pomocné zpravodaje jmenuje Rada z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou právnickou kvalifikaci. Před Soudním dvorem skládají slib, že budou svou funkci vykonávat zcela nestranně a svědomitě a že budou zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Na základě žádosti podané Komisi jsou členské státy, osoby nebo podniky oprávněny získat nevýlučné licence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, které jsou ve vlastnictví Společenství, pokud mohou účinně využívat vynálezy, jež jsou předmětem licence.
Komise udělí za stejných podmínek sublicence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, je-li Společenství držitelem smluvních licencí, které toto umožňují.
Za podmínek stanovených vzájemnou dohodou s oprávněnými osobami udělí Komise tyto licence nebo sublicence a sdělí veškeré poznatky nezbytné k jejich využití. Tyto podmínky se týkají zejména přiměřené odměny a případně možnosti oprávněné osoby udělit sublicence třetím osobám a povinnosti považovat sdělené poznatky za výrobní tajemství.
Není-li možné dosáhnout dohody o podmínkách uvedených v třetím pododstavci, mohou oprávněné osoby předložit věc Soudnímu dvoru, aby stanovil přiměřené podmínky.
Na návrh Soudního dvora může Rada jednomyslně rozhodnout o jmenování pomocných zpravodajů a upravit jejich postavení. Pomocní zpravodajové mohou být za podmínek stanovených jednacím řádem povoláni k účasti na přípravném šetření ke věcem předloženým Soudnímu dvoru a ke spolupráci se soudcem zpravodajem.
Pomocné zpravodaje jmenuje Rada z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou právnickou kvalifikaci. Před Soudním dvorem skládají slib, že budou svou funkci vykonávat zcela nestranně a svědomitě a že budou zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto
V článku 188 Smlouvy o EHS se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem měnit jednomyslným rozhodnutím ustanovení hlavy III statutu.“
Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto
„Článek 28
Je-li Rada konzultována Vysokým úřadem, jedná, aniž by nezbytně musela hlasovat. Zápisy z jednání postupuje Vysokému úřadu.
V případech, kdy tato smlouva vyžaduje souhlas Rady, považuje se souhlas za získaný, jestliže se pro návrh předložený Vysokým úřadem vysloví
– nadpoloviční většina zástupců členských států včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství;
– nebo, v případě rovnosti hlasů, jestliže Vysoký úřad setrvá na svém návrhu po opakovaném projednání, zástupci tří členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství.
V případě, kdy tato smlouva vyžaduje jednomyslné rozhodnutí nebo jednomyslný souhlas, je k přijetí rozhodnutí nebo vyslovení souhlasu potřeba hlasů všech členů Rady. Nicméně při rozhodování podle článků 21, 32, 32a, 78d, 78f této smlouvy a článku 16, čl. 20 třetího pododstavce, čl. 28 pátého pododstavce a článku 44 Protokolu o statutu Soudního dvora nepředstavuje zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů překážku přijetí rozhodnutí Rady vyžadujícího jednomyslnost.
S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 78, 78b a 78d této smlouvy, které vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha: Belgie 5, Dánsko 3, Německo 10, Francie 10, Irsko 3, Itálie 10, Lucembursko 2, Nizozemsko 5, Spojené království 10. K přijetí usnesení je potřeba nejméně 41 hlasů alespoň šesti členů.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Rada jedná s členskými státy prostřednictvím svého předsedy.
Usnesení Rady se zveřejňují způsobem, který sama stanoví.“
1. Bezprostředně po přistoupení doplní Rada guvernérů složení správní rady jmenováním
tří řádných členů nominovaných Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska;
jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Irskem;
jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím;
dvou zastupujících členů nominovaných Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska.
2. Funkční období takto jmenovaných řádných a zastupujících členů správní rady uplyne na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, na kterém bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1977.
3. Na závěr výročního zasedání, na kterém bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1972, jmenuje Rada guvernérů na dobu pěti let
tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo;
jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu;
jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.
tři řádné nominované Francouzskou republikou;
tři řádné nominované Italskou republikou;
jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím;
jednoho řádného člena nominovaného Komisí;
dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo;
dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou;
dva zastupující členy nominované Italskou republikou;
„Článek 28
Je-li Rada konzultována Vysokým úřadem, jedná, aniž by nezbytně musela hlasovat. Zápisy z jednání postupuje Vysokému úřadu.
V případech, kdy tato smlouva vyžaduje souhlas Rady, považuje se souhlas za získaný, jestliže se pro návrh předložený Vysokým úřadem vysloví
– nadpoloviční většina zástupců členských států včetně hlasů dvou zástupců členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu devítinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství,
– nebo, v případě rovnosti hlasů, jestliže Vysoký úřad setrvá na svém návrhu po opakovaném projednání, zástupci tří členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu devítinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství.
V případě, kdy tato smlouva vyžaduje jednomyslné rozhodnutí nebo jednomyslný souhlas, je k přijetí rozhodnutí nebo vyslovení souhlasu potřeba hlasů všech členů Rady. Nicméně při tomto rozhodování podle článků 21, 32, 32a, 78e, 78h této smlouvy a článku 16, čl. 20 třetího pododstavce, čl. 28 pátého pododstavce a článku 44 Protokolu o statutu Soudního dvora nepředstavuje zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů překážku přijetí rozhodnutí Rady vyžadujícího jednomyslnost.
S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu devítinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 78, 78b, 78e této smlouvy, které vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Španělsko8Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Portugalsko5Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně 54 hlasů alespoň osmi členů.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Rada jedná s členskými státy prostřednictvím svého předsedy.
Usnesení Rady se zveřejňují způsobem, který sama stanoví.“
„Článek 12
1. U každého z produktů uvedených
– v příloze I písmenech A a D se odkupní cena Společenství,
– v příloze I písmenu E se prodejní cena Společenství,
stanoví v závislosti na čerstvosti, velikosti nebo váze a způsobu úpravy produktu, dále jen „kategorie produktu“, tak, že se na na částku odpovídající nejméně 70 %, ale nejvýše 90 %, orientační ceny uplatňuje přepočítávací koeficient. Tyto přepočty odrážejí cenový vztah mezi zvažovanou kategorií produktu a kategorií použitou při stanovení orientační ceny. Odkupní cena Společenství a prodejní cena Společenství však v žádném případě nesmějí překročit 90 % orientační ceny.
2. Aby byl producentům z oblastí vykládky velmi vzdálených od hlavních spotřebitelských center Společenství zajištěn přístup na trhy za uspokojivých podmínek, mohou být ceny podle odstavce 1 pro každou oblast upraveny vyrovnávacím koeficientem.
3. Prováděcí pravidla k tomuto článku a zejména k určení procentní sazby orientační ceny sloužící k výpočtu odkupní ceny Společenství prodejní ceny Společenství a určení oblastí vykládky podle odstavce 2, jakož i ke stanovení cen budou přijata postupem podle článku 33.“
1. Rada guvernérů jmenuje na návrh správní rady šestého místopředsedu podle článku 7 tohoto protokolu do tří měsíců po přistoupení.
2. Funkční období takto jmenovaného místopředsedy uplyne na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1987.
1. S účinkem od 1. listopadu 2004 se
a) v článku 205 Smlouvy o ES a článku 118 Smlouvy o Euratomu
i) odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie 12 Česká Republika 12 Dánsko 7 Německo 29 Estonsko 4 Řecko 12 Španělsko 27 Francie 29 Irsko 7 Itálie 29 Kypr 4 Lotyšsko 4 Litva 7 Lucembursko 4 Maďarsko 12 Malta 3 Nizozemsko 13 Rakousko 10 Polsko 27 Portugalsko 12 Slovinsko 4 Slovensko 7 Finsko 7 Švédsko 10 Spojené království 29.
K přijetí aktů Rady je potřeba nejméně 232 hlasů většiny členů v případech, kdy podle této smlouvy mají být akty přijaty na návrh Komise.
V ostatních případech se k přijetí aktů Rady vyžaduje nejméně 232 hlasů alespoň dvou třetin členů.“;
ii) doplňuje nový odstavec, který zní
„4. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“;
b) v čl. 23 odst. 2 Smlouvy o EU třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje nejméně 232 hlasů alespoň dvou třetin členů. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“;
c) v článku 34 Smlouvy o EU odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Má-li Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí aktů Rady se vyžaduje nejméně 232 hlasů alespoň dvou třetin členů. Člen Rady může požádat, aby při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není dané rozhodnutí přijato.“
2. V článku 3 Protokolu o rozšíření Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES, se zrušuje odstavec 1.
3. V případě, že k Evropské unii přistoupí méně než deset nových členských států, stanoví Rada rozhodnutím práh kvalifikované většiny tak, že uplatní přísnou lineární aritmetickou interpolaci zaokrouhlenou nahoru nebo dolů k nejbližšímu hlasu v rozmezí mezi 71 % v případě Rady s 300 hlasy a úrovní 72,27 % v případě EU s 25 členskými státy.
V článku 27 Smlouvy o ESUO, článku 146 Smlouvy o ES a článku 116 Smlouvy o Euratomu se druhé pododstavce nahrazují tímto
„Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců v pořadí, které určí Rada jednomyslným rozhodnutím.“
Současné členské státy a kandidátský stát si vyměňují informace požadované pro provedení článku 3.
1. Na mezinárodní nákladní dopravu při jízdách mezi členskými státy se vztahuje režim stanovený nařízením Rady (EHS) č. 881/92, s výhradou ustanovení tohoto článku. Tato ustanovení jsou použitelná do 31. prosince 1996.
2. Současné kvóty pro dvoustranné jízdy jsou postupně liberalizovány a volný pohyb dopravních služeb se stane skutečností dnem 1. ledna 1997. První etapa liberalizace nabývá účinku dnem přistoupení Rakouska, druhá etapa dnem 1. ledna 1996.
V případě potřeby může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout vhodná opatření za tímto účelem.
3. Aby se zabránilo obcházení článku 11, přijme Rada podle článku 75 Smlouvy nejpozději do 1. ledna 1997 vhodná a jednoduchá opatření.
4. Dokud se uplatňuje čl. 11 odst. 2, přijímají členské státy v případě potřeby, v rámci své vzájemné spolupráce, opatření slučitelná se Smlouvou o ES proti zneužívání systému ekobodů.
5. Dopravci, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v Rakousku, nejsou oprávněni provádět mezinárodní nákladní dopravu jízdami, při kterých nedochází v Rakousku ani k naložení ani k vyložení zboží. Všechny tyto jízdy, které zahrnují tranzit přes Rakousko, však podléhají ustanovením článku 11 a také, s výjimkou jízd mezi Německem a Itálií, stávajícím kvótám, na které se vztahují výše uvedená ustanovení odstavce 2.
„Článek 12a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které existovaly ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením.“
Každý občan Unie má na území třetí země, kde členský stát, jehož je občan státním příslušníkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Do 31. prosince 1993 sjednají členské státy mezi sebou nezbytná pravidla a zahájí mezinárodní jednání potřebná pro zajištění této ochrany.
„Článek 78g
1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 78d, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho připomínky, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.
Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“
Článek J.8
1. Evropská rada vymezuje zásady a obecné směry společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky na základě obecných směrů přijatých Evropskou radou. Dbá na jednotu, spojitost a účinnost postupu Unie.
Rada se usnáší jednomyslně s výjimkou procedurálních otázek a případu uvedeného v čl. J.3 bodu 2).
3. Každý členský stát nebo Komise se mohou Rady dotazovat na záležitosti týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky a mohou předkládat Radě návrhy.
4. V případech vyžadujících rychlé rozhodnutí svolá předsednictví z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu mimořádné zasedání Rady ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin, a je-li to naprosto nezbytné, ve lhůtě kratší.
5. Aniž je dotčen článek 151 Smlouvy o založení Evropského společenství, sleduje Politický výbor složený z politických ředitelů mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu. Sleduje také provádění dohodnutých politik, aniž je dotčena odpovědnost předsednictví a Komise.
V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Vysokým úřadem a Radou usnášející se většinou devíti desetin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím pododstavcem, předloží se tyto návrhy Shromáždění; návrhy vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Shromáždění.“
Do konce roku 1992 rozhodnou vlády členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád vzájemnou dohodou o sídle EMI.
Ustanovení článku 10 nezabraňují zákazům ani omezením dovozu, vývozu nebo tranzitu, které jsou odůvodněny požadavky veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, živočichů a rostlin, ochrany národního kulturního pokladu umělecké, historické nebo archeologické hodnoty, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení nesmějí být prostředkem svévolné diskriminace ani skrytého omezení obchodu.
S úředníky a jinými zaměstnanci Společenství, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách Společenství zřizují bydliště na území členského státu jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi členskými zeměmi Společenství, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Společenství. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.
Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území státu pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.
S úředníky a jinými zaměstnanci Společenství, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách Společenství zřizují své bydliště na území členského státu, jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi členskými zeměmi Společenství, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Společenství. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.
Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území státu pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.
Platy, mzdy a služební požitky, které poskytují Společenství svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Společenství, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví Rada na návrh Komise.
Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytují Společenství.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechny znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Článek 204 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se nahrazuje tímto
„Článek 204
Pokud rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízeními přijatými na základě článku 209, a to až do výše jedné dvanáctiny rozpočtu předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Rada může kvalifikovanou většinou a za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním pododstavci umožnit výdaje překračující jednu dvanáctinu.
Pokud se rozhodnutí týká výdajů, které nevyplývají povinně z této smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, předloží je Rada neprodleně Shromáždění. Shromáždění většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů může ve lhůtě třiceti dnů přijmout jiné rozhodnutí o výdajích, které přesahují jednu dvanáctinu uvedenou v prvním pododstavci. Tato část rozhodnutí Rady je pozastavena, dokud Shromáždění nerozhodne. Pokud Shromáždění v uvedené lhůtě nepřijme rozhodnutí, které se liší od rozhodnutí Rady, považuje se její rozhodnutí za přijaté s konečnou platností.
Rozhodnutí uvedená v druhém a třetím pododstavci stanoví opatření týkající se zdrojů nezbytná k použití tohoto článku.“
Bude-li shledáno, že je nezbytné přijmout opatření k provedení tohoto aktu, přijme je Rada jednomyslně na návrh Shromáždění a po konzultaci s Komisí poté, co se pokusí dosáhnout dohody se Shromážděním v dohodovacím výboru sestávajícím z Rady a zástupců Shromáždění.
13.1. Prezident ECB, nebo v jeho nepřítomnosti viceprezident, předsedá Radě guvernérů a Výkonné radě ECB.
13.2. Aniž je dotčen článek 39, zastupuje ECB navenek prezident nebo osoba jím k tomuto určená.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
Článek 13 (bývalý článek J.3)
1. Evropská rada vymezuje zásady a obecné směry společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně věcí souvisejících s obranou.
2. Evropská rada rozhoduje o společných strategiích, které Unie provádí v oblastech, kde existují důležité společné zájmy členských států.
Ve společných strategiích jsou vymezeny cíle, doba trvání a prostředky, které Unie a členské státy poskytnou.
3. Rada na základě obecných směrů stanovených Evropskou radou přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Rada doporučuje společné strategie Evropské radě a provádí je zejména přijímáním společných akcí a zaujímáním společných postojů.
Rada dbá na jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie.
Článek 13 (bývalý článek 6a)
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy a v rámci pravomocí svěřených Společenství touto smlouvou, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
1. Řídící výbor se skládá z předsedy a dvou místopředsedů jmenovaných Radou guvernérů na návrh správní rady na dobu šesti let. Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Rada guvernérů může kvalifikovanou většinou na návrh správní rady přijatý rovněž kvalifikovanou většinou rozhodnout o odvolání člena řídícího výboru.
3. Řídící výbor zajišťuje pod dohledem předsedy a pod kontrolou správní rady vedení běžných obchodů banky.
Připravuje rozhodnutí správní rady, zejména pokud jde o uzavírání půjček a poskytování úvěrů a záruk; zajišťuje provádění těchto rozhodnutí.
4. Řídící výbor přijímá svá stanoviska k návrhům na poskytnutí půjček a záruk, jakož i k návrhům uzavření půjček, většinou hlasů.
5. Rada guvernérů určuje odměnu členů řídícího výboru a stanoví, jaké činnosti jsou neslučitelné s jejich funkcí.
6. Předseda, v případě jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů, zastupuje banku v soudních i mimosoudních věcech.
7. Úředníci a jiní zaměstnanci banky jsou podřízeni předsedovi. Předseda je přijímá a propouští. Při výběru zaměstnanců je povinen přihlížet nejen k osobním schopnostem a odborné kvalifikaci, ale i k spravedlivému zastoupení státních příslušníků členských států.
8. Řídící výbor a zaměstnanci banky odpovídají pouze bance a vykonávají své funkce zcela nezávisle.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, německém, nizozemském, irském, italském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Na návrh Soudního dvora může Rada jednomyslně rozhodnout o jmenování pomocných zpravodajů a upravit jejich postavení. Pomocní zpravodajové mohou být za podmínek stanovených jednacím řádem povoláni k účasti na přípravném šetření k věcem předloženým Soudnímu dvoru a ke spolupráci se soudcem zpravodajem.
Pomocné zpravodaje jmenuje Rada z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou právnickou kvalifikaci. Před Soudním dvorem skládají slib, že budou svou funkci vykonávat zcela nestranně a svědomitě a že budou zachovávat tajnost porad Soudního dvora.
Soudci, generální advokáti a tajemník musí mít bydliště v místě sídla Soudního dvora.
Komise sdělí členským státům, osobám a podnikům poznatky, na které se nevztahuje článek 12, nabyté Společenstvím jako výsledek provádění jeho výzkumných programů nebo mu sdělené s možností s nimi volně nakládat.
Komise může nicméně podmínit sdělení těchto poznatků požadavkem, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými a aby nebyly předávány třetím osobám.
Komise může sdělit poznatky, které získala s výhradou omezení jejich využití a šíření – jako například takzvané utajované skutečnosti – pouze zajistí-li dodržení těchto omezení.
Soudci, generální advokáti a tajemník musí mít bydliště v místě sídla Soudního dvora.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Vysokým úřadem a Radou usnášející se většinou deseti dvanáctin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím odstavcem, předloží se návrhy Shromáždění a vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Shromáždění.“
„Článek 8a
Společenství přijme do 31. prosince 1992 opatření vedoucí k postupnému vytvoření vnitřního trhu v souladu s tímto článkem a články 8b, 8c a 28, čl. 57 odst. 2, článkem 59, čl. 70 odst. 1, články 84, 99, 100a a 100b, aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy.
Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními této smlouvy.“
V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Vysokým úřadem a Radou usnášející se většinou osmi devítin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím pododstavcem, předloží se tyto návrhy Shromáždění; návrhy vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Shromáždění.“
Bezprostředně po přistoupení bude řídící výbor doplněn jmenováním jednoho místopředsedy. Jeho funkční období skončí současně s funkčním obdobím členů řídícího výboru zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
1. V článku 9 Protokolu o statutu Soudního dvora, který je připojen ke Smlouvě o EU, Smlouvě o ES a Smlouvě o Euratomu, se odstavec 1 nahrazuje tímto
„Částečná obměna, k níž dochází každé tři roky, se střídavě týká třinácti a dvanácti soudců.“
2. Článek 48 Protokolu o statutu Soudního dvora, který je připojen ke Smlouvě o EU, Smlouvě o ES a Smlouvě o Euratomu, se nahrazuje tímto
„Článek 48
Soud prvního stupně se skládá z dvaceti pěti soudců.“.
Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto
„Článek 28
Je-li Rada konzultována Komisí, jedná, aniž by nezbytně musela hlasovat. Zápisy z jednání postupuje Komisi.
V případech, kdy tato smlouva vyžaduje souhlas Rady, považuje se souhlas za získaný, jestliže se pro návrh předložený Komisí vysloví
– nadpoloviční většina zástupců členských států včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli Společenství;
– nebo, v případě rovnosti hlasů, jestliže Komise setrvá na svém návrhu po opakovaném projednání, zástupci tří členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli Společenství.
V případě, kdy tato smlouva vyžaduje jednomyslné rozhodnutí nebo jednomyslný souhlas, je k přijetí rozhodnutí nebo vyslovení souhlasu potřeba hlasů všech členů Rady. Nicméně při rozhodování podle článků 21, 32, 32a, 45b a 78h této smlouvy a článku 16, čl. 20 třetího pododstavce, čl. 28 pátého pododstavce a článku 44 Protokolu o statutu Soudního dvora, nepředstavuje zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů překážku přijetí rozhodnutí Rady vyžadujícího jednomyslnost.
S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 45b, 78 a 78b této smlouvy, která vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Španělsko8Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Rakousko4Portugalsko5Finsko3Švédsko4Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Rada jedná s členskými státy prostřednictvím svého předsedy.
Usnesení Rady se zveřejňují způsobem, který sama stanoví.“
1. Pokud v kandidátském státě ke dni 1. ledna 1993 přesahuje poměr občanů Unie, kteří zde mají bydliště, avšak nejsou jeho státními příslušníky, a kteří dosáhli věku pro právo volit, 20 % celkového počtu všech osob s právem volit, může tento kandidátský stát odchylně od článků 2, 8 a 9
a) vyhradit právo volit voličům ze Společenství, kteří mají bydliště v kandidátském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout pět let;
b) vyhradit právo být volen pro osoby ze Společenství s právem být voleny, které mají bydliště v kandidátském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout deset let.
Těmito ustanoveními nejsou dotčena příslušná opatření, která může kandidátský stát přijmout ohledně sestavování kandidátních listin a která mají usnadnit zejména zapojení občanů Unie, kteří nejsou jeho státními příslušníky.
Avšak na voliče ze Společenství a osoby ze Společenství s právem být voleny, kteří z důvodu skutečnosti, že mají bydliště mimo svůj domovský členský stát, nebo z důvodu délky jejich pobytu nemají právo v tomto domovském státě volit nebo být voleni, se nevztahují podmínky týkající se délky pobytu, stanovené v prvním pododstavci.
2. Kandidátský stát, který použije odchylky v souladu s odstavcem 1, předloží Komisi veškeré potřebné podklady.
1. Do 31. prosince 1996 se nařízení (EHS) č. 3118/93 nevztahuje na dopravce, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v Rakousku pro provozování vnitrostátní přepravy zboží po silnici v jiných členských státech.
2. Během uvedené doby se nařízení (EHS) č. 3118/93 nevztahuje na dopravce, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v jiných členských státech pro provozování vnitrostátní přepravy zboží po silnici v Rakousku.
1. Dovozní cla platná mezi členskými státy budou za podmínek stanovených v článcích 14 a 15 v průběhu přechodného období postupně odstraněna.
2. Poplatky, které platí mezi členskými státy a které mají účinek rovnocenný dovozním clům, budou v průběhu přechodného období postupně zrušeny. Komise stanoví ve formě směrnic harmonogram tohoto postupného rušení. Řídí se přitom pravidly stanovenými v čl. 14 odst. 2 a 3, jakož i směrnicemi vydanými Radou podle čl. 14 odst. 2.
Každý občan Unie má petiční právo k Evropskému parlamentu v souladu s článkem 138d.
Každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 138e.
„Článek 78h
Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.“
V článku 148 Smlouvy o EHS a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
– 45 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
– 45 hlasů alespoň šesti členů v ostatních případech.“
Po ukončení platnosti této úmluvy a dokud nebudou stanovena pravidla přidružování pro další období, zůstanou dovozní kvóty do zemí a území na jedné straně a do členských států na straně druhé, pokud jde o zboží pocházející z určité země nebo území, na úrovni stanovené pro pátý rok. Podobně zůstane v platnosti úprava práva usazování platná ke konci pátého roku.
Rada na návrh, který jí Komise předloží ve lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost, jednomyslně rozhodne o stanovení systému sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství.
Rada na návrh, který jí Komise předloží ve lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost, jednomyslně rozhodne o stanovení systému sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství.
S úředníky a jinými zaměstnanci Společenství, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách Společenství zřizují bydliště na území členského státu jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi členskými zeměmi Společenství, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Společenství. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.
Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území státu pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.
Ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se vkládá nový článek, který zní
„Článek 205a
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění závěrečný účet operací prováděných v rámci rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.“
Ustanovení čl. 21 odst. 1 a 2 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, čl. 138 odst. 1 a 2 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, čl. 108 odst. 1 a 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se stávají neúčinnými dnem konání schůze v souladu s čl. 10 odst. 3 prvního Shromáždění zvoleného podle tohoto aktu.
14.1. Podle článku 108 této smlouvy zajistí každý členský stát nejpozději ke dni zřízení ESCB, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu národní centrální banky, byly slučitelné s touto smlouvou a s tímto statutem.
14.2. Statuty národních centrálních bank stanoví zejména, že funkční období guvernéra národní centrální banky trvá nejméně pět let.
Guvernér může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestane-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo se dopustí vážného pochybení. V případě odvolání guvernéra z funkce může dotyčný guvernér národní centrální banky nebo Rada guvernérů podat žalobu k Soudnímu dvoru, a to z důvodu porušení této smlouvy nebo některé právní normy vydané k jejímu provedení. Tyto žaloby je nutné podat do dvou měsíců ode dne vyhlášení či oznámení žalobci nebo v případě, že se tak nestalo, do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce o rozhodnutí dozvěděl.
14.3. Národní centrální banky jsou nedílnou součástí ESCB a jednají v souladu s obecnými zásadami a pokyny ECB. K dodržování obecných zásad a pokynů ECB přijímá Rada guvernérů nezbytná opatření a vyžaduje, aby jí byly poskytovány veškeré dostupné informace.
14.4. Národní centrální banky mohou vykonávat i jiné funkce než ty, jež jsou uvedeny v tomto statutu, pokud Rada guvernérů dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů nerozhodne, že tyto funkce jsou v rozporu s cíli a úkoly ESCB. Tyto funkce jsou vykonávány na vlastní odpovědnost a na vlastní účet národních centrálních bank a nejsou pokládány za součást činnosti ESCB.
EMI, který má podle čl. 109f odst. 1 právní subjektivitu, má ve všech členských státech nejširší způsobilost k právním úkonům přiznávanou podle vnitrostátního práva právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý majetek nebo nemovitosti a vystupovat před soudy.
1. Výbor složený ze tří členů jmenovaných Radou guvernérů na základě jejich způsobilosti každoročně prověřuje, zda jsou operace a účetnictví banky řádně vedeny.
2. Tento výbor potvrzuje, že rozvaha a výkaz zisků a ztrát jsou v souladu s účetními záznamy a doklady a že správně vyjadřují situaci banky, pokud jde o její aktiva a pasiva.
Soudci, generální advokáti a tajemník musí mít bydliště v místě sídla Soudního dvora.
Soudní dvůr vykonává svou činnost nepřetržitě. Trvání soudních prázdnin stanoví Soudní dvůr s ohledem na své úřední potřeby.
Komise usiluje prostřednictvím přátelské dohody o získání poznatků užitečných pro dosažení cílů Společenství a licencí na využití vynálezů, prozatímně chráněných právních nároků, užitných vzorů nebo přihlášek vynálezů vztahujících se k takovýmto poznatkům.
Soudní dvůr vykonává svou činnost nepřetržitě. Trvání soudních prázdnin stanoví Soudní dvůr s ohledem na své úřední potřeby.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 8b
Komise podá Radě před 31. prosincem 1988 a znovu před 31. prosincem 1990 zprávu o pokroku dosaženém při vytváření vnitřního trhu ve lhůtě stanovené v článku 8a.
Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou obecné zásady a podmínky nezbytné k zajištění vyváženého pokroku ve všech dotyčných odvětvích.“
V článku 148 Smlouvy o EHS a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko.2Nizozemsko.5Spojené království.10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
– 41 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
– 41 hlasů alespoň šesti členů v ostatních případech.“
V článku 148 Smlouvy o EHS a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Španělsko8Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Portugalsko5Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
– 54 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
– 54 hlasů alespoň osmi členů v ostatních případech.“
V článku 258 Smlouvy o ES a článku 166 Smlouvy o Euratomu se druhé pododstavce nahrazují tímto
„Počet členů výboru je stanoven takto
Belgie 12 Česká republika 12 Dánsko 9 Německo 24 Estonsko 7 Řecko 12 Španělsko 21 Francie 24 Irsko 9 Itálie 24 Kypr 6 Lotyšsko 7 Litva 9 Lucembursko 6 Maďarsko 12 Malta 5 Nizozemsko 12 Rakousko 12 Polsko 21 Portugalsko 12 Slovinsko 7 Slovensko 9 Finsko 9 Švédsko 12 Spojené království 24.“
V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto
„Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Komisí a Radou usnášející se většinou dvanácti patnáctin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím pododstavcem, předloží se tyto návrhy Evropskému parlamentu; návrhy vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Evropského parlamentu.“
1. Na hranicích mezi Rakouskem a ostatními členskými státy nejsou prováděny žádné kontroly. Odchylně od nařízení (EHS) č. 4060/89 a (EHS) č. 3912/92 a odchylně od článku 153 aktu o přistoupení však mohou být do dne 31. prosince 1996 zachovány nediskriminační fyzické kontroly vyžadující, aby vozidla zastavila pouze k ověření ekobodů přidělených na základě článku 11 a dopravních povolení uvedených v článku 12. Tyto kontroly nesmějí způsobit neodůvodněné zpomalení obvyklé dopravy.
2. O všech metodách kontroly, včetně elektronických systémů, které se použijí po dni 31. prosince 1996 a které se týkají provádění článku 11, bude rozhodnuto v nezbytném rozsahu postupem podle článku 16.
1. Pro každý výrobek se za základní celní sazbu, která bude postupně snižována, považuje celní sazba platná k 1. lednu 1957.
2. Harmonogram snižování je stanoven takto
a) v průběhu první etapy bude provedeno první snížení jeden rok od vstupu této smlouvy v platnost, druhé snížení po dalších osmnácti měsících, třetí snížení na konci čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost;
b) v průběhu druhé etapy bude provedeno první snížení osmnáct měsíců po zahájení této etapy, druhé snížení osmnáct měsíců po prvním, třetí snížení rok poté;
c) zbývající snížení budou provedena v průběhu třetí etapy a jejich harmonogram stanoví na návrh Komise Rada směrnicemi přijatými kvalifikovanou většinou.
3. Při prvním snížení zavedou členské státy mezi sebou na veškeré zboží celní sazby rovnající se základní celní sazbě snížené o 10 %.
Při každém dalším snížení upraví každý členský stát celkové celní zatížení tak, aby se celkový příjem z cel, jak jej vymezuje odstavec 4, snížil o 10 %, přičemž snížení musí u každého výrobku činit nejméně 5 % základní celní sazby.
U výrobků, jejichž celní sazba je však i nadále vyšší než 30 %, musí každé snížení činit nejméně 10 % základní celní sazby.
4. Pro každý členský stát se celkový příjem z cel uvedený v odstavci 3 vypočítá tak, že se hodnota dovozů zboží z jiných členských států v průběhu roku 1956 znásobí základními celními sazbami.
5. Zvláštní obtíže vyvolané prováděním odstavců 1 až 4 řeší Rada na návrh Komise směrnicemi přijatými kvalifikovanou většinou.
6. Členské státy podávají Komisi zprávu o způsobu, jakým se provádějí výše uvedená pravidla snižování celních sazeb. Snaží se zajistit, aby provedené snížení celních sazeb u každého výrobku dosáhlo
— na konci první etapy nejméně 25 % základní celní sazby,
— na konci druhé etapy nejméně 50 % základní celní sazby.
Zjistí-li Komise, že hrozí nebezpečí, že cílů uvedených v článku 13 a procentních sazeb stanovených v tomto odstavci nemůže být dosaženo, podá členským státům vhodná doporučení.
7. Ustanovení tohoto článku může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním změnit jednomyslným rozhodnutím.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Článek 14 (bývalý článek J.4)
1. Rada přijímá společné akce. Společné akce jsou zaměřeny na řešení zvláštních situací, při nichž se operativní akce ze strany Unie považuje za žádoucí. Ve společných akcích jsou vymezeny cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání.
2. Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem společné akce, přezkoumá Rada zásady a cíle této akce a přijme nezbytná rozhodnutí. Dokud Rada nerozhodne, společná akce trvá.
3. Společné akce zavazují členské státy při zaujímání postojů a při provádění jejich činnosti.
4. Rada může požádat Komisi o předložení jakýchkoli vhodných návrhů, které se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aby zajistila provedení společné akce.
5. Každý národní postoj nebo opatření, které jsou plánovány v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem, aby se v případě potřeby mohly konat předběžné konzultace v Radě. Povinnost předběžného informování se nevztahuje na opatření, která představují pouhé převzetí rozhodnutí Rady v jednotlivých státech.
6. V nevyhnutelných případech vyplývajících ze změn situace a nerozhodla-li Rada, mohou členské státy s ohledem na obecné cíle společné akce přijmout nezbytná okamžitá opatření. Dotyčný členský stát o těchto opatřeních okamžitě uvědomí Radu.
7. Nastanou-li při provádění společné akce větší potíže, vyrozumí o nich členský stát Radu, která je projedná a hledá odpovídající řešení. Taková řešení nesmějí být v rozporu s cíli společné akce ani nesmějí snižovat její účinnost.
Článek 14 (bývalý článek 7a)
1. Společenství přijme do 31. prosince 1992 opatření vedoucí k postupnému vytvoření vnitřního trhu v souladu s tímto článkem a články 15 a 26, čl. 47 odst. 2 a články 49, 80, 93 a 95, aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy.
2. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními této smlouvy.
3. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanoví obecné zásady a podmínky nezbytné k zajištění vyváženého pokroku ve všech dotyčných odvětvích.
„Článek 14a
1. Členské státy poskytují prémii na skladování organizacím producentů, které v průběhu celého rybářského hospodářského roku neprodávají produkty uvedené v příloze I písmenu E za nižší cenu, než je prodejní cena Společenství stanovená podle článku 12 připouští se však rozpětí ± 10 % od této ceny s ohledem na sezónní kolísání tržních cen.
2. Za množství, na které může být udělena prémie na skladování, se považují taková množství, která
– byla dodána na trh producentem, který je členem organizace,
– splňují určité požadavky, pokud jde o kvalitu a obchodní úpravu,
– byla nabídnuta k prodeji a zjistilo se, že se pro ně za prodejní cenu Společenství nenašel kupec,
– jsou buď upravena ke zmrazení a skladována nebo jsou uchovávána v podmínkách, které budou určeny.
3. Produkty, které nebyly ani prodány za podmínek uvedených v odst. 2 třetí odrážce, ani nebyly určeny pro operace uvedené v odst. 2 čtvrté odrážce, se prodávají tak, aby nebyl narušen normální prodej dané produkce.
4. U každého z dotčených produktů se prémie na skladování uděluje pouze na množství, které nepřesahuje 20 % prodávaného ročního množství podle čl. 5 odst. 1.
Výše této prémie nesmí být větší než výše technických a finančních nákladů na operace nezbytné pro stabilizaci a skladování.
5. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata postupem podle článku 33.“
„Článek 14a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se z důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže během šesti měsíců ode dne přistoupení jsou změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
Komise podá zprávu o používání této části Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru do 31. prosince 1993 a potom každé tři roky. Tato zpráva přihlédne k vývoji Unie.
Na tomto základě, a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, může Rada jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout ustanovení k posílení nebo rozšíření práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
„Článek 78i
Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.
Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými útvary státní správy.“
V čl. 10 odst. 1 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto
„Komise se skládá ze čtrnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.“
1. Dovoz nepražené kávy ze třetích zemí do Itálie a do zemí Beneluxu a banánů do Spolkové republiky Německo bude upraven celními kvótami za podmínek stanovených v protokolech připojených k této úmluvě.
2. Jestliže platnost této úmluvy skončí dříve, než bude uzavřena nová dohoda, povolují se členským státům až do uzavření této dohody, pokud jde o banány, kakaové boby a nepraženou kávu, celní kvóty podléhající celním sazbám platným na počátku druhé etapy; tyto kvóty se rovnají objemu dovozu ze třetích zemí za poslední rok, za který jsou k dispozici statistiky.
Tyto kvóty budou případně zvýšeny úměrně ke vzrůstu spotřeby v dovozních státech.
3. Členské státy s celními kvótami, které podléhají celním sazbám platným v době vstupu Smlouvy v platnost podle protokolů o dovozu nepražené kávy a banánů ze třetích zemí, mají právo získat pro toto zboží, namísto úpravy uvedené v předchozím odstavci, zachování těchto celních kvót na výši, které dosáhly ke dni, kdy Úmluva pozbyla platnosti.
Tyto kvóty budou případně zvýšeny za podmínek uvedených v odstavci 2.
4. Komise stanoví na žádost dotyčných států objem celních kvót uvedených v předchozích odstavcích.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s ostatními zúčastněnými orgány určí kategorie úředníků a jiných zaměstnanců Společenství, na které se použijí zcela nebo zčásti článek 11, čl. 12 druhý pododstavec a článek 13.
Jména, zařazení a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány vládám členských států.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s ostatními zúčastněnými orgány určí kategorie úředníků a jiných zaměstnanců Společenství, na které se použijí zcela nebo zčásti ustanovení článku 11, čl. 12 druhého pododstavce a článku 13.
Jména, zařazení a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány vládám členských států.
Rada na návrh Komise jednomyslně rozhoduje o stanovení systému sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství.
Článek 206 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství se nahrazuje tímto
„Článek 206
1. Zřizuje se Účetní dvůr.
10. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.“
2. Účetní dvůr se skládá z devíti členů.
3. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví anebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
4. Členy Účetního dvora jmenuje Rada jednomyslným usnesením po konzultaci se Shromážděním na dobu šesti let.
Při prvním jmenování Účetního dvora však budou čtyři členové Účetního dvora, určení losem, jmenováni pouze na dobu čtyř let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
5. Členové Účetního dvora vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce.
6. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
7. Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce členů Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 8.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
8. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo neplní povinnosti, které z funkce vyplývají.
9. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Tento akt byl sepsán v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
Přílohy I, II a III jsou nedílnou součástí tohoto aktu.
K tomuto aktu se připojuje prohlášení vlády Spolkové republiky Německo.
15.1. ECB vypracovává a zveřejňuje zprávy o činnosti ESCB alespoň jednou za čtvrt roku.
15.2. Každý týden je uveřejňován konsolidovaný finanční výkaz ESCB.
15.3. Podle čl. 109b odst. 3 této smlouvy předkládá ECB výroční zprávu o činnosti ESCB a o měnové politice za uplynulý i běžný rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a také Evropské radě.
15.4. Zprávy a výkazy uvedené v tomto článku se poskytují zájemcům zdarma.
15.1. Při plnění svých úkolů a za podmínek stanovených v tomto statutu EMI
– zaujímá stanoviska,
– vydává doporučení,
– schvaluje obecné zásady a přijímá rozhodnutí určená národním centrálním bankám.
15.2. Stanoviska a doporučení EMI nejsou závazná.
15.3. Rada EMI může určovat obecné zásady stanovující postupy pro vytváření podmínek nezbytných pro ESCB k plnění jeho úkolů ve třetí etapě. Obecné zásady EMI nejsou závazné; budou předloženy k rozhodnutí ECB.
15.4. Aniž je dotčen článek 3.1, je rozhodnutí EMI závazné v celém rozsahu pro toho, komu je určeno. Na tato rozhodnutí se vztahují články 190 a 191 této smlouvy.
Banka jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
Soudní dvůr vykonává svou činnost nepřetržitě. Trvání soudních prázdnin stanoví Soudní dvůr s ohledem na své úřední potřeby.
Soudní dvůr může platně rozhodovat jen v lichém počtu soudců. Rozhodnutí pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno pět soudců.
Rozhodnutí senátů jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci; v případě překážky účasti jednoho soudce senátu může být za podmínek stanovených jednacím řádem povolán soudce, který je členem jiného senátu.
Komise stanoví postup, kterým si členské státy, osoby nebo podniky mohou jejím prostřednictvím vyměňovat předběžné nebo konečné výsledky svých výzkumů, pokud těchto výsledků nebylo dosaženo Společenstvím na základě výzkumných úkolů zadaných Komisí.
Tento postup musí zaručit důvěrnou povahu výměny. Sdělené výsledky může Komise nicméně předat Společnému středisku jaderného výzkumu pro účely dokumentace, aniž by toto předání zakládalo právo na využívání, ke kterému původce sdělení nedal svůj předchozí souhlas.
Soudní dvůr může platně rozhodovat jen v lichém počtu soudců. Rozhodnutí pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno pět soudců.
Rozhodnutí senátů jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci; v případě překážky účasti jednoho soudce senátu může být za podmínek stanovených jednacím řádem povolán soudce, který je členem jiného senátu.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 8c
Při přípravě návrhů směřujících k dosažení cílů stanovených v článku 8a vezme Komise v úvahu úsilí, jež budou muset vynaložit některá hospodářství, která se liší stupněm vývoje, při vytváření vnitřního trhu, a může navrhnout vhodné předpisy.
Pokud budou mít tyto předpisy podobu výjimek, musí být jen dočasná a mohou narušovat fungování společného trhu co nejméně.“
V čl. 10 odst. 1 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto
„Komise se skládá ze čtrnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.“
V čl. 10 odst. 1 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto
„1. Komise se skládá ze sedmnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.“
V článku 263 Smlouvy o ES se třetí pododstavec nahrazuje tímto
„Počet členů výboru je stanoven takto
Belgie 12 Česká republika 12 Dánsko 9 Německo 24 Estonsko 7 Řecko 12 Španělsko 21 Francie 24 Irsko 9 Itálie 24 Kypr 6 Lotyšsko 7 Litva 9 Lucembursko 6 Maďarsko 12 Malta 5 Nizozemsko 12 Rakousko 12 Polsko 21 Portugalsko 12 Slovinsko 7 Slovensko 9 Finsko 9 Švédsko 12 Spojené království 24.“
1. V článku 148 Smlouvy o ES a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Španělsko8Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Rakousko4Portugalsko5Finsko3Švédsko4Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
– 62 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
– 62 hlasů alespoň deseti členů v ostatních případech.“
2. V čl. J.3 bodu 2) Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Při rozhodování Rady, pro něž se podle prvního pododstavce vyžaduje kvalifikovaná většina, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.“
3. V čl. K.4 odst. 3 Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Vyžadují-li rozhodnutí Rady přijetí kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.“
4. V bodu 2 druhém pododstavci Protokolu o sociální politice, který je připojen ke Smlouvě o ES, se první věta nahrazuje tímto
„Odchylně od čl. 148 odst. 2 této smlouvy se akty Rady podle tohoto protokolu, které musí být přijímány kvalifikovanou většinou, pokládají za přijaté, pokud získají nejméně 52 hlasů.“
1. Rakousko může odchylně od čl. 7 písm. f) směrnice 97/89/EHS uplatňovat do dne 31. prosince 1995 poplatky za užívání nejvýše v částce 3750 ECU ročně, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 2500 ECU ročně, včetně správních nákladů.
2. Využije-li Rakousko možnost uvedenou v odstavci 1, uplatní podle první věty čl. 7 písm. g) směrnice 93/89/EHS do dne 31. prosince 1995 poplatek za užívání nejvýše v částce 18 ECU denně, 99 ECU týdně a 375 ECU měsíčně, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 12 ECU denně, 66 ECU týdně a 250 ECU měsíčně, včetně správních nákladů.
3. Rakousko uplatní 50% snížení sazby poplatků za užívání, uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, u vozidel evidovaných v Irsku a v Portugalsku do dne 31. prosince 1996 a u vozidel evidovaných v Řecku do dne 31. prosince 1997.
4. Do dne 31. prosince 1995 může Itálie uplatnit na vozidla evidovaná v Rakousku poplatek nejvýše v částce 6,5 ECU za jeden vstup, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 3,5 ECU. Uvedený poplatek je spravován způsobem shodným s ustanovením čl. 7 písm. c) směrnice 93/89/EHS.
1. Bez ohledu na článek 14 může každý členský stát v průběhu přechodného období pozastavit zcela nebo zčásti vybírání cel z výrobků dovážených z ostatních členských států. V takovém případě o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.
2. Členské státy prohlašují, že jsou připraveny snižovat svá cla vůči jiným členským státům rychleji, než je stanoveno v článku 14, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví.
Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům doporučení.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Článek 15 (bývalý článek J.5)
Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují přístup Unie ke konkrétní otázce zeměpisné nebo tematické povahy. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.
Článek 15 (bývalý článek 7c)
Při přípravě návrhů směřujících k dosažení cílů stanovených v článku 18 vezme Komise v úvahu úsilí, jež budou muset vynaložit některá hospodářství, která se liší stupněm vývoje, při vytváření vnitřního trhu, a může navrhnout vhodné předpisy.
Pokud budou mít tyto předpisy podobu výjimek, musí být jen dočasná a mohou narušovat fungování společného trhu co nejméně.
„Článek 15a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se z důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže jsou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, že splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Tento článek se však nevztahuje na dohody, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
„Článek 15c
1. Ustanovení příloh této směrnice se nevztahují na výrobní závody umístěné na některých ostrovech Řecké republiky, kde je výroba těchto závodů omezena pouze pro místní spotřebu.
2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 budou přijata v s postupem v podle článku 12. Stejným postupem může být rozhodnuto o změně předcházejícího odstavce s ohledem na postupné rozšiřování působnosti norem Společenství na všechny výrobní závody nacházející se na zmíněných ostrovech.“
„Článek 94
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijímat potřebná prováděcí nařízení k článkům 92 a 93, a zejména stanovit podmínky, za nichž se použije čl. 93 odst. 3, jakož i vymezovat druhy podpor, které jsou vyňaty z tohoto řízení.“
„Článek 9
1. Komise se skládá ze sedmnácti členů, vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 12a nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky rozhodne Rada Evropských společenství jednomyslně o úpravách čl. 32 prvního pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 prvního pododstavce Smlouvy o EHS a čl. 137 prvního pododstavce Smlouvy o Euratomu, jejichž cílem bude zvýšení počtu soudců tvořících Soudní dvůr o jednoho. Rozhodne také o nezbytných následných úpravách čl. 32b druhého pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 167 druhého pododstavce Smlouvy o EHS, čl. 139 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského hospodářského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii.
Ustanovení článků 1 až 8 této úmluvy se vztahují na Alžírsko a francouzské zámořské departementy.
Členský stát, na jehož území se nachází sídlo Společenství, přiznává zastoupením třetích zemí pověřeným u Společenství obvyklé diplomatické imunity a výsady.
Členský stát, na jehož území se nachází sídlo Společenství, přiznává zastoupením třetích zemí pověřeným u Společenství obvyklé diplomatické imunity a výsady.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s ostatními zúčastněnými orgány určí kategorie úředníků a jiných zaměstnanců Společenství, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14.
Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány vládám členských států.
Ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se vkládá nový článek, který zní
„Článek 206a
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého subjektu zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
2. Účetní dvůr přezkoumává právnost a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními správami. Tyto orgány nebo správy sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Na žádost Účetního dvora mu předají orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušné vnitrostátní správy veškeré doklady a informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na vyjádření Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat svá vyjádření k jednotlivým otázkám a na žádost některého z orgánů Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy nebo stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů svých členů.
Je nápomocen Shromáždění a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“
Tento akt vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž bude obdrženo poslední z oznámení zmíněných v tomto rozhodnutí.
Podle čl. 105a odst. 1 této smlouvy má Rada guvernérů výhradní právo povolovat vydávání bankovek ve Společenství. Tyto bankovky mohou vydávat ECB a národní centrální banky. Bankovky vydávané ECB a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají ve Společenství status zákonného platidla.
Je-li to možné, respektuje ECB stávající zvyklosti ve vydávání a v grafické úpravě bankovek.
16.1. EMI je vybaven vlastními prostředky. Objem prostředků EMI určí Rada EMI tak, aby byl zajištěn příjem považovaný za nezbytný k pokrytí správních výdajů na plnění úkolů a funkcí EMI.
16.2. Prostředky EMI určené podle článku 16.1 jsou tvořeny příspěvky národních centrálních bank v souladu s klíčem uvedeným v článku 29.1 statutu ESCB a jsou splaceny při zřízení EMI. Za tím účelem poskytne Komise statistické údaje potřebné pro stanovení klíče v souladu s pravidly, která přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Výborem guvernérů a výborem uvedeným v článku 109c této smlouvy kvalifikovanou většinou.
16.3. Rada EMI určí formu splácení těchto příspěvků.
Soudní dvůr vytváří senáty složené ze tří a pěti soudců. Soudci volí ze svého středu předsedy senátů. Předsedové senátů složených z pěti soudců jsou voleni na dobu tří let. Mohou být zvoleni dvakrát po sobě.
Velký senát je složen z jedenácti soudců. Předsedá mu předseda Soudního dvora. Členy velkého senátu jsou rovněž předsedové senátů složených z pěti soudců a jiní soudci určení za podmínek stanovených jednacím řádem.
Soudní dvůr zasedá ve velkém senátu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.
Soudní dvůr zasedá v plénu při řízení na základě čl. 195 odst. 2, čl. 213 odst. 2, článku 216 nebo čl. 247 odst. 7 Smlouvy o ES anebo čl. 107d odst. 2, čl. 126 odst. 2, článku 129 nebo čl. 160b odst. 7 Smlouvy o ESAE.
Navíc může Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout, že věc bude předložena plénu, má-li za to, že věc, kterou se zabývá, má mimořádný význam.
Soudci a generální advokáti se nemohou účastnit rozhodování v žádné věci, ve které dříve vystupovali jako zmocněnci, poradci nebo advokáti jedné ze stran nebo o níž byli povoláni rozhodnout jako členové soudu či vyšetřovací komise nebo v jakémkoli jiném postavení.
Jestliže má soudce nebo generální advokát ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. V případě, že se předseda domnívá, že se některý soudce nebo generální advokát nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného.
V případě obtíží při použití tohoto článku rozhoduje Soudní dvůr.
Strana se nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce její státní příslušnosti není členem Soudního dvora nebo některého senátu, za tím účelem, aby žádala změnu složení Soudního dvora nebo některého senátu.
1. Jakmile je u členského státu podána přihláška vynálezu nebo užitného vzoru z oblasti jaderné energie, požádá tento členský stát přihlašovatele o souhlas s tím, aby obsah přihlášky byl neprodleně sdělen Komisi.
Jestliže s tím přihlašovatel souhlasí, sdělení proběhne ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky. Jestliže s tím přihlašovatel nesouhlasí, oznámí členský stát v téže lhůtě Komisi podání přihlášky.
Komise může od členského státu žádat, aby jí sdělil obsah přihlášky, jejíž podání jí bylo oznámeno.
Komise předloží svou žádost ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Jakékoli prodloužení této lhůty má za následek stejné prodloužení lhůty uvedené v šestém pododstavci.
Členský stát je po obdržení žádosti Komise povinen opět požádat přihlašovatele o souhlas s tím, aby byl obsah přihlášky sdělen Komisi. V případě jeho souhlasu proběhne sdělení neprodleně.
Jestliže s tím žadatel nesouhlasí, je členský stát i přesto povinen učinit toto sdělení Komisi po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání přihlášky.
2. Členské státy mají povinnost uvědomit Komisi, a to ve lhůtě osmnácti měsíců ode dne podání přihlášky, o existenci jakékoli dosud nezveřejněné přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru, o němž se po prvním přezkoumání domnívají, že ačkoli se oblasti jaderné energie přímo netýká, s rozvojem jaderné energie ve Společenství bezprostředně souvisí a je pro něj podstatný.
Na žádost Komise jí bude obsah přihlášky sdělen ve lhůtě dvou měsíců.
3. Členské státy co nejvíce zkrátí dobu řízení o přihláškách vynálezů nebo užitných vzorů, jež se týkají oblastí uvedených v odstavci 1 a 2 a jsou předmětem žádosti Komise, aby jejich uveřejnění proběhlo v co nejkratší lhůtě.
4. Výše uvedená sdělení musí Komise považovat za důvěrná. Sdělení mohou být učiněna pouze k dokumentačním účelům. Komise však může využívat sdělené vynálezy pouze se souhlasem přihlašovatele nebo v souladu s články 17 až 23.
5. Ustanovení tohoto článku se nepoužijí, jestliže taková sdělení nejsou slučitelná s dohodou uzavřenou se třetím státem nebo s mezinárodní organizací.
Soudci a generální advokáti se nemohou účastnit rozhodování v žádné věci, ve které dříve vystupovali jako zmocněnci, poradci nebo advokáti jedné ze stran nebo o níž byli povoláni rozhodnout jako členové soudu či vyšetřovací komise nebo v jakémkoli jiném postavení.
Jestliže má soudce nebo generální advokát ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. V případě, že se předseda domnívá, že se některý soudce nebo generální advokát nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného.
V případě obtíží při použití tohoto článku rozhoduje Soudní dvůr.
Strana se nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce její státní příslušnosti není členem Soudního dvora nebo některého senátu, za tím účelem, aby žádala změnu složení Soudního dvora nebo některého senátu.
1. Článek 28 Smlouvy o EHS se nahrazuje tímto
2. V čl. 57 odst. 2 Smlouvy o EHS se druhá věta nahrazuje tímto
„Jednomyslnost hlasování bude vyžadována pro přijetí směrnic, jejichž provedení alespoň v jednom členském státě vyžaduje změnu stávajících zásad zákonné právní úpravy jednotlivých povolání týkajících se vzdělávání a podmínek přístupu fyzických osob k nim.“
3. V čl. 59 druhém pododstavci Smlouvy o EHS se slova „jednomyslným rozhodnutím“ nahrazují slovy „rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou“.
4. V čl. 70 odst. 1 Smlouvy o EHS se poslední dvě věty nahrazují tímto
„Rada za tím účelem přijme kvalifikovanou většinou směrnice. Snaží se přitom dosáhnout co nejvyššího stupně liberalizace. Jednomyslnost vyžadují opatření, která představují krok zpět v liberalizaci pohybu kapitálu.“
5. V čl. 84 odst. 2 Smlouvy o EHS se slovo „jednomyslně“ nahrazuje slovy „kvalifikovanou většinou“.
6. V čl. 84 odst. 2 Smlouvy o EHS se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Použijí se procesní ustanovení čl. 75 odst. 1 a 3.“
„Článek 28
O každé autonomní změně nebo pozastavení účinnosti sazeb společného celního sazebníku rozhodne Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.“
V článku 14 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto
„Předseda a pět místopředsedů Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.“
Článek 14 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se mění takto
1. První pododstavec se nahrazuje tímto
„Předseda a šest místopředsedů Komise je jmenováno z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Doplňuje se nový pododstavec, který zní
„Rada může jednomyslným rozhodnutím změnit ustanovení týkající se místopředsedů.“
V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Výbor se skládá z 39 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“
V čl. 9 odst. 1 Smlouvy o ESUO, čl. 157 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„1. Komise se skládá z dvaceti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.“
1. Komisi je nápomocen výbor skládající se ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.
2. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.
3. Komise přijímá zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.
Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.
4. Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.
Členské státy zruší mezi sebou, nejpozději do konce první etapy, vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem.
Článek 16 (bývalý článek J.6)
Členské státy se v rámci Rady navzájem informují a konzultují o všech otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky obecného zájmu, aby prostřednictvím sladěného a souběžného jednání zajistily co nejúčinnější uplatňování vlivu Unie.
Článek 16 (bývalý článek 7d)
Aniž jsou dotčeny články 73, 86 a 87 a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti této smlouvy o to, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.
1. Banka spolupracuje se všemi mezinárodními organizacemi, jež vyvíjejí činnost v obdobných oblastech.
2. Banka naváže veškerá spojení potřebná pro spolupráci s bankovními a finančními orgány zemí, ve kterých provádí své operace.
„Článek 16a
1. Opatření, na která se ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska vztahovala rozhodnutí Komise o pomoci podle nařízení (ES) č. 1267/99 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik* a jejichž provádění nebylo k tomuto dni dokončeno, jsou považována za schválená nařízením Komise. Není-li v odstavcích 2 až 5 stanoveno jinak, použijí se na tato opatření ustanovení o provádění opatření schválených podle tohoto nařízení.
2. Každé zadávání veřejných zakázek týkající se opatření uvedených v odstavci 1, které bylo ke dni přistoupení již předmětem nabídkového řízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, bude prováděno v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nabídkovém řízení. Článek 165 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství** se nepoužije.
Na každé zadávání veřejných zakázek týkající se opatření uvedených v odstavci 1, které ke dni přistoupení dosud nebylo předmětem nabídkového řízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, se použijí pravidla a ustanovení uvedená v článku 8.
3. Komise může v řádně odůvodněných případech na žádost dotyčného členského státu a pouze pokud jde o roční splátky, jež mají být ještě přiděleny ze souhrnného rozpočtu, rozhodnout o změně poskytované pomoci Společenství s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v článku 7. Změna pomoci Společenství se netýká části opatření, na které se vztahuje úvěr podepsaný u EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí.
Platby prováděné Komisí v rámci opatření uvedeného v odstavci 1 se převedou na nejdříve zahájený závazek přijatý nejprve podle nařízení (ES) č. 1267/1999, a poté podle tohoto nařízení.
4. Na opatření uvedená v odstavci 1 se nadále použijí pravidla týkající se kritérií poskytování pomoci pro výdaje podle nařízení (ES) č. 1267/1999 kromě řádně odůvodněných případů, o kterých rozhodne Komise na žádost dotyčného členského státu.
5. Komise může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech rozhodnutím povolit zvláštní výjimky z pravidel použitelných podle tohoto nařízení na opatření uvedená v odstavci 1.
„Článek 99
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu ve lhůtě uvedené v článku 7a.“
1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 24 případně nestanoví jinak.
Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou po konzultaci s Evropským parlamentem osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise.
Vlády členských států po konzultaci s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.
3. Odstavce 1 a 2 se poprvé použijí na jmenování předsedy a ostatních členů Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1995.
Předseda a ostatní členové Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1993, jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států. Jejich funkční období skončí dnem 6. ledna 1995.
V článku 194 Smlouvy o EHS a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Počet členů Hospodářského a sociálního výboruje stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Spojené království24.“
Aniž by bylo dotčeno provádění ustanovení článků 14 a 15, uzavírá se tato úmluva na dobu pěti let.
Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství výhradně v zájmu Společenství.
Každý orgán Společenství je povinen zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy Společenství.
Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství výhradně v zájmu Společenství.
Každý orgán Společenství je povinen zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy Společenství.
Členský stát, na jehož území se nachází sídlo Společenství, přiznává zastoupením třetích zemí pověřeným u Společenství obvyklé diplomatické imunity a výsady.
Ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství se vkládá nový článek, který zní
„Článek 206b
Shromáždění na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tímto účelem Rada a poté Shromáždění přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu uvedené v článku 205a, a dále výroční zprávu Účetního dvora doplněnou odpověďmi kontrolovaných orgánů na zjištění Účetního dvora.“
ECB a národní centrální banky mohou pro provádění svých operací otevírat účty úvěrovým institucím, veřejnoprávním subjektům a jiným účastníkům trhu a jako zajištění přijímat aktiva včetně zaknihovaných cenných papírů.
17.1. Účetní rok EMI začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
17.2. Před začátkem každého účetního roku schválí Rada EMI roční rozpočet.
17.3. Roční účetní závěrka se sestavuje v souladu se zásadami stanovenými Radou EMI. Rada EMI roční účetní závěrku schválí a poté ji zveřejní.
17.4. Roční účetní závěrku ověřují nezávislí externí auditoři schválení Radou EMI. Auditoři jsou plně oprávněni zkoumat veškeré účetnictví EMI a obdržet veškeré informace o jeho operacích.
Článek 188c této smlouvy se vztahuje výlučně na zkoumání výkonnosti správy EMI.
17.5. Jakýkoli přebytek EMI se rozděluje v tomto pořadí
a) částka určená Radou EMI se převede do všeobecného rezervního fondu EMI,
b) zbývající přebytek se rozdělí národním centrálním bankám podle klíče uvedeného v článku 16.2.
17.6. Zaznamená-li EMI ztrátu, může být schodek uhrazen ze všeobecného rezervního fondu EMI. Zbývající rozdíl se uhradí z příspěvků národních centrálních bank podle klíče uvedeného v článku 16.2.
Státy a orgány Společenství zastupuje před Soudním dvorem zmocněnec, který je jmenován pro jednotlivou věc; zmocněnci může být nápomocen poradce nebo advokát zapsaný v seznamu advokátů některého členského státu.
Jiné strany musí být zastoupeny advokátem zapsaným v seznamu advokátů některého členského státu.
Zmocněnci, poradci a advokáti vystupující před Soudním dvorem požívají práv a záruk nezbytných k nezávislému výkonu svých úkolů za podmínek, které určí jednací řád.
Soudní dvůr má vůči poradcům a advokátům, kteří před ním vystupují, pravomoci obvykle přiznávané soudům, a to za podmínek, které určí jednací řád.
Vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy, požívají u Soudního dvora práv, která tento článek přiznává advokátům.
1. Nebylo-li dosaženo přátelské dohody, mohou být nevýlučné licence uděleny za podmínek stanovených v článcích 18 až 23 rozhodčím řízením nebo z moci úřední
a) Společenství nebo společným podnikům, jimž je toto právo přiznáno na základě článku 48, na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky a na užitné vzory, které se přímo týkají jaderného výzkumu, v rozsahu, v němž je udělení licencí nutné k pokračování jejich vlastního výzkumu nebo nezbytné k provozu jejich zařízení.
Na žádost Komise budou licence obsahovat možnost zmocnit třetí osoby, aby využívaly vynálezu, pokud provádějí činnosti nebo zakázky ve prospěch Společenství nebo společných podniků;
b) osobám nebo podnikům, které o to požádaly Komisi, k vynálezům, prozatímně chráněným právním nárokům a užitným vzorům přímo spojeným s rozvojem jaderné energie ve Společenství a pro něj podstatným, jsou-li splněny všechny následující podmínky
i) uplynula lhůta nejméně čtyř let od podání přihlášky vynálezu, nejedná-li se o vynález přímo z oblasti jaderné energie;
ii) na území členského státu, kde je vynález chráněn, nejsou z hlediska tohoto vynálezu potřeby rozvoje jaderné energie, jak je chápe Komise, uspokojeny;
iii) držitel práva, který byl vyzván, aby sám nebo prostřednictvím osob, kterým poskytl licenci, uspokojil tyto potřeby, tak neučinil;
iv) osoby nebo podniky žádající o licenci jsou schopny účinně uspokojit tyto potřeby jejím využitím.
Členské státy nemohou pro uspokojení uvedených potřeb přijmout bez předchozí žádosti Komise žádná donucovací opatření na základě svých vnitrostátních právních předpisů, která by vedla k omezení ochrany poskytnuté vynálezu.
2. Nevýlučná licence nemůže být za podmínek stanovených v předchozím odstavci udělena, jestliže držitel práva uvede oprávněný důvod, a to zejména skutečnost, že neměl k dispozici přiměřenou lhůtu.
3. Udělení licence za podmínek odstavce 1 zakládá právo na plnou úhradu, jejíž výše bude dohodnuta mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence.
4. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví.
Státy a orgány Společenství zastupuje před Soudním dvorem zmocněnec, který je jmenován pro jednotlivou věc; zmocněnci může být nápomocen poradce nebo advokát zapsaný v seznamu advokátů některého členského státu.
Jiné strany musí být zastoupeny advokátem zapsaným v seznamu advokátů některého členského státu.
Zmocněnci, poradci a advokáti vystupující před Soudním dvorem požívají práv a záruk nezbytných k nezávislému výkonu svých úkolů za podmínek, které určí jednací řád.
Soudní dvůr má vůči poradcům a advokátům, kteří před ním vystupují, pravomoci obvykle přiznávané soudům, a to za podmínek, které určí jednací řád.
Vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy, požívají u Soudního dvora práv, která tento článek přiznává advokátům.
Článek 99 Smlouvy o EHS se nahrazuje tímto
„Článek 99
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu ve lhůtě stanovené v článku 8a.“
V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o EHS a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudní dvůr se skládá z devíti soudců.“
V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o EHS a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.“
V Protokolu č. 18 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky připojeném ke Smlouvě o založení Evropského společenství se v článku 49 doplňuje nový odstavec, který zní
„49.3 Jakmile se jedna nebo více zemí stanou členskými státy a jejich národní centrální banky se stanou součástí ESCB, upsaný základní kapitál ECB a horní hranice částky devizových rezerv, které mohou být převedeny na ECB, budou automaticky zvýšeny. V rámci rozšířeného klíče pro upisování základního kapitálu se zvýšení určí vynásobením dosavadních částek poměrem vážených podílů vstupujících národních centrálních bank k váženým podílům národních centrálních bank, které již jsou členy ESCB. Vážený podíl každé národní centrální banky v klíči pro upisování základního kapitálu se vypočte obdobně podle článku 29.1 a v souladu s článkem 29.2. Pro statistické údaje se použijí referenční období totožná s těmi, která byla použita při poslední pětileté úpravě vážených podílů podle článku 29.3.“
1. V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o ES a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudní dvůr se skládá z patnácti soudců.“
2. V článku 2 rozhodnutí Rady 88/591/ESUO, EHS, Euratom se první pododstavec nahrazuje tímto
„Soud prvního stupně se skládá z patnácti soudců.“
1. Ustanovení článku 9 až 15 odst. 1 platí i pro cla fiskální povahy. Tato cla se však neberou v úvahu pro výpočet celkového příjmu z cel ani pro výpočet snížení celkového celního zatížení ve smyslu čl. 14 odst. 3 a 4.
Sazby cel fiskání povahy se při každém snížení snižují nejméně o 10 % základní celní sazby. Členské státy je mohou snižovat rychleji, než je uvedeno v článku 14.
2. Členské státy sdělí Komisi před koncem prvního roku od vstupu této smlouvy v platnost svá cla fiskální povahy.
3. Členské státy jsou nadále oprávněny nahradit tato cla vnitřní daní v souladu s článkem 95.
4. Zjistí-li Komise, že nahrazení cla fiskální povahy naráží v členském státě na vážné obtíže, povolí tomuto státu, aby clo ponechal v platnosti za podmínky, že jej zruší nejpozději do šesti let od vstupu této smlouvy v platnost. O povolení je nutno požádat před skončením prvního roku od vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 17 (bývalý článek J.7)
1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika zahrnuje všechny otázky, které se týkají bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení rámce společné obranné politiky v souladu s druhým pododstavcem, která by mohla vést ke společné obraně, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Západoevropská unie (ZEU) je nedílnou součástí vývoje Unie, která poskytuje Unii přístup k operativním prostředkům, zejména v rámci odstavce 2. Podporuje Unii při vymezování obranných hledisek společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s tímto článkem. Unie napomáhá vytváření užších institucionálních vztahů se ZEU s ohledem na možnost začlenění ZEU do Unie, rozhodne-li tak Evropská rada. V tomto případě doporučí Evropská rada členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Politika Unie podle tohoto článku se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a které jsou v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci.
V míře, v jaké to členské státy považují za vhodné, bude postupné vytváření rámce společné obranné politiky podporováno vzájemnou spoluprací v oblasti vyzbrojování.
2. Otázky upravené tímto článkem zahrnují humanitární a záchranné mise, mise k udržení míru a mise bojových jednotek k řešení krizí, včetně prosazování míru.
3. Unie využívá ZEU, aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které souvisejí s obranou.
Pravomoc Evropské rady vypracovat obecné směry v souladu s článkem 13 se vztahuje i na ZEU v otázkách, ve kterých Unie ZEU využívá.
Využívá-li Unie ZEU, aby vypracovala a provedla rozhodnutí Unie o misích uvedených v odstavci 2, mohou se těchto misí účastnit v plném rozsahu všechny členské státy Unie. Rada po dohodě s orgány ZEU přijme nezbytná praktická opatření, která by všem členským státům podílejícím se na těchto misích umožnila se plně a rovnocenně podílet na plánování a rozhodování ZEU.
Rozhodnutí, která se týkají obrany podle tohoto odstavce, jsou přijímána, aniž jsou dotčeny politiky a závazky uvedené v odst. 1 třetím pododstavci.
4. Tento článek nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy na dvoustranné úrovni v rámci ZEU a Severoatlantické aliance, pokud tato spolupráce není v rozporu se spoluprací upravenou v této hlavě ani ji nenarušuje.
5. Za účelem dosažení cílů tohoto článku budou jeho ustanovení znovu posouzena v souladu s článkem 48.
Článek 17 (bývalý článek 8)
1. Zavádí se občanství Unie. Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji.
2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené touto smlouvou.
Na žádost některého členského státu nebo Komise anebo z úřední povinnosti Rada guvernérů vykládá nebo doplňuje směrnice, které vydala na základě článku 9 tohoto statutu, a to za podmínek, za jakých byly přijaty.
Soudní dvůr může platně rozhodovat jen v lichém počtu soudců.
Rozhodnutí senátů složených ze tří nebo pěti soudců jsou platná, pouze pokud jsou přijata třemi soudci.
Rozhodnutí velkého senátu jsou platná, pouze pokud je přítomno devět soudců.
Rozhodnutí pléna Soudního dvora jsou platná, pouze pokud je přítomno jedenáct soudců.
V případě překážky účasti jednoho soudce senátu může být za podmínek stanovených jednacím řádem povolán soudce, který je členem jiného senátu.
„Článek 17a
Celkové výše uvedené v čl. 14 odst. 1 a maximální platba na plochu na hektar 350 eur uvedená v čl. 17 odst. 3 se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 1 a nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.“
„Článek 17a
Rakousko a Finsko zavedou systém kontrol stanovený v této kapitole do tří let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost. Během tohoto přechodného období budou Rakousko a Finsko uplatňovat opatření, jež budou určena přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost postupem podle článku 23. Tato opatření musí zajistit, že se všechny nezbytné kontroly budou provádět co nejblíže k vnější hranici Společenství.“
„Článek 17b
Na hranici s Rumunskem se po dobu tří let ode dne přistoupení uplatňuje zvláštní režim s Maďarskem. Během tohoto přechodného období uplatňuje Maďarsko opatření, jež budou určena přede dnem přistoupení postupem podle článku 23.
Před koncem tohoto období tří let bude situace přezkoumána a budou přijata nezbytná opatření postupem podle článku 23.“
„Článek 100
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.“
Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.
V článku 78e Smlouvy o ESUO, článku 206 Smlouvy o EHS a článku 180 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„Účetní dvůr se skládá z deseti členů.“
Při uplatňování tohoto protokolu jednají orgány Společenství ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady příslušných členských států.
Při uplatňování tohoto protokolu jednají orgány Společenství ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady příslušných členských států.
Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství výhradně v zájmu Společenství.
Každý orgán Společenství je povinen zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy Společenství.
Článek 209 Smlouvy o založení Evropského společenství se nahrazuje tímto
„Článek 209
Rada na návrh Komise, po konzultaci se Shromážděním a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví;
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a přijme opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků;
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.“
18.1. Pro dosažení cílů ESCB a uskutečnění jeho úkolů mohou ECB a národní centrální banky
– obchodovat na finančních trzích s pohledávkami a obchodovatelnými cennými papíry znějícími na měny Společenství nebo na měny třetích zemí a s drahými kovy formou promptních nebo termínovaných nákupů a prodejů, formou dohod o zpětném odkupu nebo formou výpůjček či půjček,
– provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a s ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny.
18.2. ECB stanoví obecné zásady operací na volném trhu a úvěrových operací prováděných ECB nebo národními centrálními bankami včetně zásad pro vyhlašování podmínek, za nichž jsou národní centrální banky připraveny takové operace provádět.
18.1. Rada EMI přijme pracovní řád pro zaměstnance EMI.
18.2. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat jakékoli spory mezi EMI a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v pracovním řádu.
Řízení před Soudním dvorem má dvě části: písemnou a ústní.
Písemná část řízení zahrnuje doručení žalob, písemných podání, žalobních odpovědí a vyjádření a případně replik, jakož i veškerých podpůrných listin a dokladů nebo jejich ověřených opisů stranám a orgánům Společenství, jejichž rozhodnutí je předmětem sporu.
Doručení zajistí tajemník v pořadí a ve lhůtách stanovených jednacím řádem.
Ústní část řízení zahrnuje přednesení zprávy soudce zpravodaje, slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i návrhu rozhodnutí generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců.
Pro účely uvedené v tomto oddílu se zřizuje rozhodčí výbor; jeho členy jmenuje a jeho jednací řád přijme Rada na návrh Soudního dvora.
Ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí rozhodčího výboru mohou strany podat odvolání s odkladným účinkem k Soudnímu dvoru. Přezkum Soudním dvorem se omezí pouze na formální správnost rozhodnutí a výklad této smlouvy rozhodčím výborem.
Konečná rozhodnutí rozhodčího výboru mají mezi zúčastněnými stranami povahu věci rozhodnuté. Jsou vykonatelná za podmínek stanovených v článku 164.
Řízení před Soudním dvorem má dvě části: písemnou a ústní.
Písemná část řízení zahrnuje doručení žalob, písemných podání, žalobních odpovědí a vyjádření a případně replik, jakož i veškerých podpůrných listin a dokladů nebo jejich ověřených opisů stranám a orgánům Společenství, jejichž rozhodnutí je předmětem sporu.
Doručení zajistí tajemník v pořadí a ve lhůtách stanovených jednacím řádem.
Ústní část řízení zahrnuje přednesení zprávy soudce zpravodaje, slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i návrhu rozhodnutí generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 100a
1. Odchylně od článku 100 a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 8a následující ustanovení. Rada na návrh Komise ve spolupráci s Evropským parlamentem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem kvalifikovanou většinou přijímá opatření ke sbližování právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.
3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany.
4. Přijme-li Rada kvalifikovanou většinou harmonizační opatření a členský stát považuje za nezbytné použít vnitrostátní předpisy, které jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 36, nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany pracovního prostředí nebo životního prostředí, oznámí je Komisi.
Komise dotyčná ustanovení potvrdí poté, co si ověří, že neslouží ke svévolné diskriminaci nebo skrytému omezení obchodu mezi členskými státy.
Odchylně od postupu uvedeného v článcích 169 a 170 se může Komise nebo kterýkoli členský stát obrátit přímo na Soudní dvůr, pokud se domnívá, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.
5. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 36 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství.“
V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o EHS a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudnímu dvoru jsou nápomocni tři generální advokáti.“
V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o EHS a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudnímu dvoru je nápomocno šest generálních advokátů.“
V čl. 57 odst. 1 Smlouvy o ES se doplňuje nová věta, která zní
„S ohledem na omezení existující ve vnitrostátních právních řádech Estonska a Maďarska je odpovídajícím dnem 31. prosinec 1999.“
Ustanovení čl. 32 druhého pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 druhého pododstavce Smlouvy o ES, čl. 137 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a čl. 18 prvního pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora ESUO se nahrazují tímto
„Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří, pěti nebo sedmi soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.“
Členské státy prohlašují, že jsou připraveny přispívat k rozvoji mezinárodního obchodu a ke snižování obchodních překážek uzavíráním dohod směřujících k tomu, aby byly na základě vzájemnosti a oboustranné výhodnosti sníženy celní sazby pod všeobecnou úroveň, kterou by mohly uplatňovat v důsledku toho, že mezi sebou vytvořily celní unii.
Článek 18 (bývalý článek J.8)
1. Předsednictví zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Předsednictví odpovídá za provádění rozhodnutí přijatých podle této hlavy; v rámci těchto úkolů vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.
3. Předsednictví je nápomocen generální tajemník Rady, který vykonává funkci vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
4. Komise je plně zapojena do úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2. Při plnění těchto úkolů je předsednictví případně nápomocen příští předsedající členský stát.
5. Rada může, kdykoli to považuje za nezbytné, jmenovat zvláštního zástupce pro jednotlivé politické otázky.
Článek 18 (bývalý článek 8a)
1. Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených v této smlouvě a v opatřeních přijatých k jejímu provedení.
2. Rada může přijímat předpisy k usnadnění výkonu práv uvedených v odstavci 1; nestanoví-li tato smlouva jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 251. Rada při tomto postupu rozhoduje jednomyslně.
1. V rámci úkolů vytyčených v článku 130 Smlouvy poskytuje banka úvěry svým členům nebo podnikům soukromého či veřejného práva na investiční projekty, které mají být uskutečněny na evropském území členských států, pokud prostředky z jiných zdrojů nejsou za přiměřených podmínek dosažitelné.
Nicméně na základě výjimky udělené jednomyslně Radou guvernérů na návrh správní rady může banka poskytnout úvěry na investiční projekty, které mají být uskutečněny zcela nebo zčásti mimo evropské území členských států.
2. Jestliže je to možné, je poskytnutí půjčky vázáno podmínkou, že současně bude použito též jiných prostředků financování.
3. Jestliže půjčka nebyla poskytnuta členskému státu, ale jinému podniku nebo samosprávnému celku, podmíní banka poskytnutí této půjčky buď zárukou členského státu, na jehož území bude projekt uskutečněn, nebo jinými dostatečnými zárukami.
4. Banka může poskytnout záruku na půjčky uzavřené podniky soukromého či veřejného práva anebo samosprávnými celky k provedení operací uvedených v článku 130 Smlouvy.
5. Úhrnná částka nesplacených půjček a záruk poskytnutých bankou nesmí převýšit 250 % částky upsaného základního kapitálu.
6. Banka se zajišťuje proti riziku změny kurzů tím, že ke smlouvám o půjčkách a zárukách připojí doložky, které bude považovat za vhodné.
Soudci a generální advokáti se nemohou účastnit rozhodování v žádné věci, ve které dříve vystupovali jako zmocněnci, poradci nebo advokáti jedné ze stran nebo o níž byli povoláni rozhodnout jako členové soudu či vyšetřovací komise nebo v jakémkoli jiném postavení.
Jestliže má soudce nebo generální advokát ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. V případě, že se předseda domnívá, že se některý soudce nebo generální advokát nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného.
V případě obtíží při použití tohoto článku rozhoduje Soudní dvůr.
Strana se nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce její státní příslušnosti není členem Soudního dvora nebo některého senátu, za tím účelem, aby žádala změnu složení Soudního dvora nebo některého senátu.
„Článek 18a
1. Rakousko zavede systém kontrol stanovený v této kapitole do tří let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost. Během tohoto přechodného období bude Rakousko uplatňovat opatření, jež budou určena přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost postupem podle článku 24. Tato opatření musí zajistit, že se všechny nezbytné kontroly budou provádět co nejblíže k vnější hranici Společenství.
2. Finsko zavede systém kontrol stanovený v této kapitole do dvou let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost. Během tohoto přechodného období bude Finsko uplatňovat opatření, jež budou určena přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení v platnost postupem podle článku 24. Tato opatření musí zajistit, že se všechny nezbytné kontroly budou provádět co nejblíže k vnější hranici Společenství.“
„Článek 100c
1. Rada určí na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím třetí země, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum.
2. Avšak v případě nouzové situace ve třetí zemi, která představuje hrozbu náhlého přílivu státních příslušníků této země do Společenství, může Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že zavede na období nepřekračující šest měsíců vízovou povinnost pro státní příslušníky dotyčné země. Vízová povinnost zavedená podle tohoto odstavce může být prodloužena postupem podle odstavce 1.
3. Od 1. ledna 1996 Rada přijímá rozhodnutí podle odstavce 1 kvalifikovanou většinou. Před tímto dnem může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijímat opatření vztahující se k zavedení jednotného vzoru víz.
4. V záležitostech uvedených v tomto článku Komise posoudí každou žádost podanou členským státem, v níž je žádána, aby předložila návrh Radě.
5. Tímto článkem není dotčen výkon odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.
6. Tento článek se použije i na další oblasti, bude-li tak rozhodnuto podle článku K.9 ustanovení Smlouvy o Evropské unii, které se týkají spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, s výhradou, že budou zároveň stanoveny podmínky hlasování.
7. Ustanovení úmluv platných mezi členskými státy, které upravují záležitosti obsažené v tomto článku, zůstávají v platnosti, dokud jejich obsah nebude nahrazen směrnicemi či opatřeními přijatými podle tohoto článku.“
Mimo případy celkové obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 10 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 12a zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto
„Výbor se skládá z 28 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“
Články 11 až 14 a článek 17 se vztahují na členy Komise.
Články 11 až 14 a 17 se vztahují na členy Komise.
Při uplatňování tohoto protokolu jednají orgány Společenství ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady příslušných členských států.
V článku 3 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se doplňuje nový odstavec, který zní
„3. Audit provádí Účetní dvůr v rámci působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.“
19.1. S výhradou článku 2 může ECB požadovat na úvěrových institucích usazených v členských státech, aby v souladu s cíli měnové politiky udržovaly na účtech u ECB a u národních centrálních bank minimální rezervy. Rada guvernérů může vydat nařízení týkající se výpočtu a určování požadované výše minimálních rezerv. V případech jejich nedodržení je ECB oprávněna vybírat úroky z prodlení a ukládat jiné sankce s rovnocenným účinkem.
19.2. Za účelem použití tohoto článku určí Rada postupem podle článku 42 základ pro minimální rezervy a nejvýše přípustný poměr mezi těmito rezervami a jejich základem, jakož i přiměřené sankce pro případy jejich nedodržení.
19.1. Jednání či opomenutí EMI podléhají přezkoumání nebo výkladu Soudního dvora v případech a za podmínek stanovených touto smlouvou. EMI může podat žalobu v případech a za podmínek stanovených touto smlouvou.
19.2. Spory mezi EMI na jedné straně a jeho věřiteli, dlužníky a jakoukoli jinou osobou na straně druhé rozhodují příslušné soudy jednotlivých členských států, není-li dána pravomoc Soudního dvora.
19.3. EMI podléhá úpravě odpovědnosti podle článku 215 této smlouvy.
19.4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouvě uzavřené EMI nebo jeho jménem.
19.5. Rozhodnutí EMI o předložení věci Soudnímu dvoru přijímá Rada EMI.
Žaloba k Soudnímu dvoru se podává prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení strany, proti níž se žaloba podává, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.
K žalobě musí být v případě potřeby přiložen akt, jehož zrušení se požaduje, nebo v případě uvedeném v článku 175 Smlouvy doklad o datu výzvy zmíněné v tomto článku. Jestliže tyto písemnosti nebyly k žalobě připojeny, vyzve tajemník žalobce, aby jej v přiměřené lhůtě dodal, přičemž žaloba nesmí být odmítnuta proto, že tato vada byla odstraněna teprve po uplynutí lhůty stanovené pro podání žaloby.
Pokud Komise poté, co nedosáhne přátelské dohody, navrhne udělení licence v některém z případů uvedených v článku 17, oznámí to držiteli práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlašovateli vynálezu a ve svém oznámení uvede jméno žadatele o licenci a rozsah licence.
Žaloba k Soudnímu dvoru se podává prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení strany, proti níž se žaloba podává, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.
K žalobě musí být v případě potřeby přiložen akt, jehož zrušení se požaduje, nebo v případě uvedeném v článku 148 Smlouvy doklad o datu výzvy zmíněné v tomto článku. Jestliže tyto písemnosti nebyly k žalobě připojeny, vyzve tajemník žalobce, aby jej v přiměřené lhůtě dodal, přičemž žaloba nesmí být odmítnuta proto, že tato vada byla odstraněna teprve po uplynutí lhůty stanovené pro podání žaloby.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 100b
1. V průběhu roku 1992 sestaví Komise společně s každým členským státem přehled jeho právních a správních předpisů, na které se vztahuje článek 100a a které nebyly harmonizovány podle tohoto článku.
Rada může v souladu s článkem 100a rozhodnout, že předpisy platné v jednom členském státě musí být uznány za rovnocenné předpisům používaným v jiném členském státě.
2. Ustanovení čl. 100a odst. 4 se použijí přiměřeně.
3. Komise sestaví přehled uvedený v odstavci 1 prvním pododstavci a předloží vhodné návrhy s takovým předstihem, aby Rada mohla rozhodnout do konce roku 1992.“
V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o EHS a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto
„Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká pěti a čtyř soudců.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna se střídavě týká jednoho a dvou generálních advokátů.“
V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o EHS a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto
„Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká sedmi a šesti soudců.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna se týká vždy tří generálních advokátů.“
V článku 299 Smlouvy o ES se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
Ustanovení čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazují tímto
„Soudní dvůr se může platně usnášet jen v lichém počtu soudců. Usnesení pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno devět soudců. Usnesení senátů složených ze tří nebo pěti soudců jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci. Usnesení senátů složených ze sedmi soudců jsou platná, jen jsou-li přijata pěti soudci. V případě nepřítomnosti jednoho soudce senátu může být povolán soudce, který je členem jiného senátu, za podmínek stanovených jednacím řádem.“
1. Za podmínek a v mezích dále stanovených budou celní sazby společného celního sazebníku stanoveny na úrovni aritmetického průměru celních sazeb uplatňovaných ve čtyřech celních územích, jež Společenství zahrnuje.
2. Za základ výpočtu tohoto průměru budou vzaty celní sazby uplatňované v členských státech k 1. lednu 1957.
Pokud však jde o sazebník italský, použije se celní sazba bez dočasného 10% snížení. Kromě toho u položek, u kterých italský sazebník stanoví smluvní celní sazbu, bere se tato smluvní celní sazba místo celní sazby výše definované za podmínky, že ji nepřevyšuje o více než 10 %. Jestliže smluvní celní sazba převyšuje výše definovanou celní sazbu o více než 10 %, bere se za základ výpočtu aritmetického průměru výše definovaná celní sazba zvýšená o 10 %.
U položek uvedených v seznamu A se za základ výpočtu aritmetického průměru berou místo celních sazeb uplatňovaných k 1. lednu 1957 celní sazby uvedené v tomto seznamu.
3. Sazby společného celního sazebníku nesmějí převyšovat
a) 3 % pro výrobky spadající mezi položky sazebníku uvedené v seznamu B;
b) 10 % pro výrobky spadající mezi položky sazebníku uvedené v seznamu C;
c) 15 % pro výrobky spadající mezi položky sazebníku uvedené v seznamu D;
d) 25 % pro výrobky spadající mezi položky sazebníku uvedené v seznamu E; stanoví-li sazebník zemí Beneluxu na tyto výrobky celní sazbu nepřevyšující 3 %, zvyšuje se tato celní sazba pro výpočet aritmetického průměru na 12 %.
4. Seznam F stanoví celní sazby pro výrobky, které jsou v něm uvedeny.
5. Seznamy položek sazebníku uvedených v tomto článku a v článku 20 jsou obsaženy v příloze 1 této smlouvy.
Článek 19 (bývalý článek J.9)
1. Členské státy koordinují svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na nich zastávají své společné postoje.
V mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se neúčastní všechny členské státy, zastávají zúčastněné státy společné postoje.
2. Aniž je dotčen odstavec 1 a čl. 14 odst. 3, členské státy zastoupené v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, kterých se neúčastní všechny členské státy, průběžně informují nezúčastněné členské státy o všech otázkách společného zájmu.
Členské státy, které jsou současně členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy. Členské státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, budou při výkonu svých funkcí hájit postoje a zájmy Unie, aniž je dotčena jejich odpovědnost podle Charty Organizace spojených národů.
Článek 19 (bývalý článek 8b)
1. Každý občan Unie mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Toto právo je vykonáváno v souladu s podrobnou úpravou přijatou Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde je to odůvodněno zvláštními obtížemi některého členského státu.
2. Aniž je dotčen čl. 190 odst. 4 a pravidla přijatá k jeho provedení, má každý občan Unie mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Toto právo je vykonáváno v souladu s podrobnou úpravou přijatou Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde je to odůvodněno zvláštními obtížemi některého členského státu.
1. Úroková míra půjček a poplatky ze záruk, které má banka poskytnout, musí být přizpůsobovány podmínkám převládajícím na kapitálovém trhu a musí být propočítány tak, aby banka z jejich výnosů plnila své závazky, kryla své náklady a podle článku 24 vytvořila rezervní fond.
2. Banka nepovoluje snížení úrokové míry. V případě, že snížení úrokové míry je žádoucí vzhledem ke zvláštní povaze projektu, který má být financován, může příslušný členský stát nebo třetí strana udělit bonifikaci úroku, pokud je udělení této bonifikace slučitelné s pravidly stanovenými v článku 92 Smlouvy.
Členské státy a orgány Společenství zastupuje před Soudním dvorem zmocněnec jmenovaný pro každou jednotlivou věc; zmocněnci může být nápomocen poradce nebo advokát.
Stejným způsobem jsou zastupovány státy, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO uvedený ve zmíněné dohodě.
Jiné strany musí být zastoupeny advokátem.
Zastupovat některou stranu před Soudním dvorem nebo jí být nápomocen může pouze advokát oprávněný k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru.
Zmocněnci, poradci a advokáti vystupující před Soudním dvorem požívají práv a záruk nezbytných k nezávislému výkonu svých funkcí za podmínek, které určí jednací řád.
Soudní dvůr má vůči poradcům a advokátům, kteří před ním vystupují, pravomoci obvykle přiznávané soudům, a to za podmínek, které určí jednací řád.
Vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy, požívají u Soudního dvora práv, která tento článek přiznává advokátům.
„Článek 19a
Od okamžiku, kdy Španělsko přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, uznají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství, které byly vydány ve Španělsku osobám, které zahájily vysokoškolská studia lékařství před přistoupením, doplněné potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně, legálně a jako hlavní činnost vykonávaly ve Španělsku činnosti uvedené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení, a že jsou tyto osoby oprávněny vykonávat dotyčné činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomů, osvědčení nebo jiných dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v čl. 3 písm. k).
Požadavek tříleté praxe uvedený v prvním odstavci se nevztahuje na osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně tříleté studium, které příslušné orgány uznaly za rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/ EHS.“
„Článek 19a
Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, uplatňují se tato pravidla
a) i) pro léčiva chráněná platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno v České republice po 10. listopadu 1999, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh,
ii) pro léčiva chráněná platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno ve Společenství ne dříve než šest měsíců přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh;
j) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno na Slovensku po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh, nebo do šesti měsíců od 1. července 2002, pokud povolení k uvedení na trh bylo vydáno před tímto dnem.“
b) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno v Estonsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh, nebo v případě patentů udělených před 1. lednem 2000 během šestiměsíčního období stanoveného v patentovém zákoně z října 1999;
c) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno na Kypru přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh; bez ohledu na výše uvedené pravidlo, pokud bylo povolení k uvedení na trh vydáno před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána do šesti měsíců ode dne, kdy byl patent udělen;
d) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno v Lotyšsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
e) pro léčiva chráněná platným základním patentem přihlášeným po 1. únoru 1994, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno v Litvě přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení;
f) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Maďarsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení;
g) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno na Maltě přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
h) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Polsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
i) pro léčiva chráněná platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo vydáno ve Slovinsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení včetně případů, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula;
„Článek 19a
Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, uplatňují se tato pravidla
a) i) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno v České republice po 10. listopadu 1999, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh,
ii) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno ve Společenství ne dříve než šest měsíců před přistoupením, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh;
j) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno na Slovensku po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh, nebo do šesti měsíců od 1. července 2002, pokud povolení k uvedení na trh bylo vydáno před tímto dnem.“
b) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno v Estonsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh, nebo v případě patentů udělených před 1. lednem 2000 během šestiměsíčního období stanoveného v patentovém zákoně z října 1999;
c) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno na Kypru přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh; bez ohledu na výše uvedené pravidlo, pokud bylo povolení k uvedení na trh vydáno před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána do šesti měsíců ode dne, kdy byl patent udělen;
d) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno v Lotyšsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
e) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem přihlášeným po 1. únoru 1994, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno v Litvě přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení;
f) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Maďarsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení;
g) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno na Maltě přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení. V případech, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula, může být žádost o osvědčení podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
h) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno po 1. lednu 2000, lze vydat osvědčení v Polsku za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána ve lhůtě šesti měsíců, která začne běžet nejpozději ode dne přistoupení;
i) pro přípravky na ochranu rostlin chráněné platným základním patentem, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako přípravek na ochranu rostlin vydáno ve Slovinsku přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne přistoupení včetně případů, kdy lhůta podle čl. 7 odst. 1 uplynula;
„Článek 19a
Celkové výše uvedené v čl. 17 odst. 1, celkové výše prémie pro mléčné výrobky a doplatku k prémii uvedené v čl 18 odst. 2 a maximální platba na plochu na hektar 350 eur uvedená v čl. 19 odst. 3 se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku la nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.“
„Článek 19b
Od okamžiku, kdy Rakousko přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, uznají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství, které byly vydány v Rakousku osobám, které zahájily vysokoškolská studia lékařství před 1. lednem 1994, doplněné potvrzením vydaným příslušnými rakouskými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost vykonávaly v Rakousku činnosti uvedené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení, a že jsou tyto osoby oprávněny vykonávat dotyčné činnosti za stejných podmínek, jako držitelé diplomů, osvědčení nebo jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zmíněných v čl. 3 písm. m).
Požadavek tříleté praxe uvedený v prvním odstavci se nevztahuje na osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně tříleté studium, které příslušné orgány uznaly za rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/ EHS.“
„Článek 19c
1. Od dne přistoupení České republiky uznávají Členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství udělené v České republice nebo v bývalém Československu osobám, které započaly svou univerzitní lékařskou přípravu před přistoupením, doprovázené osvědčením vydaným příslušným českým orgánem uvádějícím, že tyto osoby v České republice vykonávaly skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost činnosti vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení a že tyto osoby jsou oprávněny provozovat tyto činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomu uvedeného v příloze A této směrnice.
2. Od požadavku tříleté praxe uvedeného v prvním pododstavci je upuštěno v případě osob, jež úspěšně dokončily nejméně tři roky studia, které příslušné orgány potvrdí jako rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/EHS.
1. Ode dne přistoupení Slovenska uznávají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v obom lékařství udělené na Slovensku nebo v bývalém Československu osobám, které započaly svou univerzitní lékařskou přípravu před přistoupením, doprovázené osvědčením vydaným příslušným slovenským orgánem uvádějícím, že tyto osoby na Slovensku vykonávaly skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost činnosti vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení a že tyto osoby jsou oprávněny provozovat tyto činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomu uvedeného v příloze A této směrnice.
2. Od požadavku tříleté praxe uvedeného v prvním pododstavci je upuštěno v případě osob, jež úspěšně dokončily nejméně tři roky studia, které příslušné orgány potvrdí jako rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/EHS.“
„Článek 100d
Koordinační výbor vyšších úředníků zřízený článkem K.4 Smlouvy o Evropské unii přispívá, aniž je dotčen článek 151, k přípravě práce Rady v oblastech uvedených v článku 100c.“
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
1. V článku 227 Smlouvy o EHS se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Řeckou republiku, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
Články 11 až 14 a článek 17 se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje při Soudním dvoru; článek 3 Protokolu o statutu Soudního dvora týkající se vynětí z pravomoci soudů soudců a generálních advokátů tím není dotčen.
Články 11 až 14 a 17 se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje při Soudním dvoru; článek 3 Protokolu o statutu Soudního dvora týkající se vynětí z pravomoci soudů soudců a generálních advokátů tím není dotčen.
Články 12 až 15 a článek 18 se vztahují na členy Komise.
Článek 177 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazuje tímto
„Článek 177
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Pro účely tohoto článku se rozpočtem rozumí provozní rozpočet a rozpočet pro výzkum a investice.
10. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.“
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
4. Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno pozměnit návrh rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Shromáždění návrh rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění pozmění rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada za následujících podmínek
a) Rada může kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Shromážděním;
b) vzhledem k pozměňovacím návrhům
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění nevede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, zejména proto, že takové zvýšení výdajů je výslovně vyrovnáno jedním nebo více pozměňovacími návrhy, které způsobují odpovídající snížení výdajů, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh zamítnout. Nerozhodne-li o zamítnutí, je pozměňovací návrh přijat;
— pokud pozměňovací návrh Shromáždění vede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh přijmout. Nerozhodne-li o přijetí, je pozměňovací návrh zamítnut;
— pokud na základě jedné z předchozích odrážek Rada pozměňovací návrh zamítla, může kvalifikovanou většinou částku uvedenou v návrhu rozpočtu buď ponechat, nebo stanovit jinou.
Návrh rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Shromáždění a přijme pozměňovací návrhy předložené Shromážděním, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Shromáždění, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Shromážděním nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Shromáždění předložilo, je návrh rozpočtu znovu předložen Shromáždění. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Shromáždění poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí rozpočet. Jestliže v uvedené lhůtě Shromáždění nerozhodne, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Shromáždění, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Shromáždění však může většinou hlasů svých členů a dvěma třetinami odevzdaných hlasů z důležitých důvodů návrh rozpočtu zamítnout a požádat o předložení nového návrhu.
9. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro hospodářskou politiku stanoví Komise tuto maximální míru, jež vyplývá
— z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
— z průměrné změny rozpočtů členských států
a
— z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž jsou dotčeny čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Shromáždění v rámci výkonu svého práva na změnu rozpočtu zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud Shromáždění, Rada nebo Komise usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Shromážděním, jež se usnáší většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
Rada guvernérů může rozhodnout dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů o použití dalších operativních metod měnové kontroly, které považuje s přihlédnutím k článku 2 za vhodné.
Zakládá-li použití takových metod závazky pro třetí strany, stanoví Rada postupem podle článku 42 rozsah jejich použití.
20.1. Členové Rady EMI a zaměstnanci EMI jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství.
20.2. Osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Společenství ukládající povinnost mlčenlivosti, podléhají těmto předpisům.
V případech uvedených v článku 177 Smlouvy oznámí příslušný vnitrostátní soud Soudnímu dvoru své rozhodnutí, jímž bylo řízení přerušeno a věc předložena Soudnímu dvoru. Toto rozhodnutí pak oznámí tajemník Soudního dvora zúčastněným stranám, členským státům a Komisi, a je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu Rady, také Radě.
Do dvou měsíců od tohoto posledního oznámení mají strany, členské státy, Komise a podle okolností i Rada právo předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo vyjádření.
Držitel práva může ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení oznámení podle článku 19 navrhnout Komisi a popřípadě třetí osobě žádající o licenci uzavření rozhodčí smlouvy zakládající pravomoc rozhodčího výboru.
Odmítne-li Komise nebo třetí osoba žádající o licenci uzavřít rozhodčí smlouvu, nemůže Komise vyžadovat od členského státu nebo jeho příslušných orgánů, aby licenci udělily nebo nechaly udělit.
Shledá-li rozhodčí výbor, kterému byla věc předložena na základě rozhodčí smlouvy, že žádost Komise je v souladu s článkem 17, vydá odůvodněné rozhodnutí o udělení licence žadateli a stanoví v něm podmínky a úhradu za licenci, pokud se na nich strany nedohodly.
V případech podle článku 18 Smlouvy se odvolání podává k Soudnímu dvoru prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalujícího, postavení podepsaného, označení rozhodnutí, proti němuž se odvolání podává, označení sporných stran, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.
K odvolání musí být připojen ověřený opis napadeného rozhodnutí Rozhodčího výboru.
Zamítne-li Soudní dvůr odvolání, nabývá rozhodnutí Rozhodčího výboru právní moci.
Zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Rozhodčího výboru, může být řízení před Rozhodčím výborem na návrh některé ze stran znovu zahájeno. Rozhodčí výbor je přitom vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Soudního dvora.
1. V části třetí hlavě II Smlouvy o EHS se vkládá nová kapitola, která zní
2. Dosavadní kapitoly 1, 2 a 3 se označují jako kapitoly 2, 3 a 4.
1. Za účelem zajištění konvergence hospodářských a měnových politik nezbytných pro další rozvoj Společenství spolupracují členské státy v souladu s cíli vytyčenými v článku 104. Přitom berou v úvahu zkušenosti získané spoluprací v rámci Evropského měnového systému (EMS) a rozvojem ECU a respektují stávající pravomoci v této oblasti.
2. Bude-li další vývoj v oblasti hospodářské a měnové politiky vyžadovat institucionální změny, použije se článek 236. V případě institucionálních změn v měnové oblasti bude rovněž konzultován Měnový výbor a Výbor guvernérů centrálních bank.“
Ustanovení čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského hospodářského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazují tímto
„Soudní dvůr se může platně usnášet jen v lichém počtu soudců. Usnesení Soudního dvora v plenárním zasedání jsou platná, pokud je přítomno sedm soudců. Usnesení senátů jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci; v případě nepřítomnosti jednoho soudce senátu může být povolán soudce, který je členem jiného senátu, za podmínek stanovených jednacím řádem.“
„Článek 20
Příhraniční pracovník může také získat dávky na území příslušného státu. Tyto dávky poskytuje příslušná instituce v souladu s právními předpisy uvedeného státu, jako by dotyčný pracovník měl bydliště v uvedeném státě. Jeho rodinní příslušníci mohou obdržet dávky za stejných podmínek; získání těchto dávek je však, s výjimkou naléhavých případů, podmíněno existencí dohody mezi dotyčnými státy nebo mezi příslušnými úřady těchto států, nebo pokud taková dohoda není, předchozím souhlasem příslušné instituce.“
V článku 78e Smlouvy o ESUO, článku 206 Smlouvy o EHS a článku 180 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto
„2. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.“
Akty uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu se upravují podle této přílohy.
V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o ES a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na dobu ode dne přistoupení do 6. října 2000 je však jmenován devátý generální advokát.“
Celní sazby použitelné pro výrobky uvedené v seznamu G stanoví členské státy mezi sebou jednáním. Každý členský stát může připojit k tomuto seznamu další výrobky až do výše 2 % celkové hodnoty svého dovozu ze třetích zemí za rok 1956.
Komise učiní veškeré vhodné kroky k zajištění, aby tato jednání byla zahájena před uplynutím druhého roku od vstupu této smlouvy v platnost a aby byla uzavřena do konce první etapy.
Nebude-li možné v těchto lhůtách dosáhnout dohody pro určité výrobky, určí sazby společného celního sazebníku Rada na návrh Komise až do konce druhé etapy jednomyslně, poté kvalifikovanou většinou.
Článek 20 (bývalý článek J.10)
Diplomatická a konzulární zastoupení členských států a zastoupení Komise ve třetích zemích a na mezinárodních konferencích a jejich zastoupení při mezinárodních organizacích spolupracují tak, aby zajistila dodržování a provádění společných postojů a společných akcí přijatých Radou.
Prohlubují spolupráci výměnou informací, vypracováváním společných hodnocení a přispíváním k provádění ustanovení článku 20 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek 20 (bývalý článek 8c)
Každý občan Unie má na území třetí země, kde členský stát, jehož je občan státním příslušníkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Členské státy mezi sebou sjednají nezbytná pravidla a zahájí mezinárodní jednání potřebná pro zajištění této ochrany.
Při poskytování půjček a záruk zachovává banka tyto zásady
1. Dbá, aby její prostředky byly používány co nejúčelněji v zájmu Společenství.
Může poskytnout půjčky nebo záruky pouze
a) jestliže splácení úroků a umořování je kryto ziskem z podnikání, pokud jde o projekty prováděné podniky ve výrobním odvětví, anebo jestliže je zajištěno závazkem, který převzal stát, v němž se projekt uskutečňuje, či jiným způsobem, pokud jde o ostatní projekty,
b) a jestliže provedení projektu přispívá ke zvýšení obecné hospodářské produktivity a působí příznivě k vytvoření společného trhu.
2. Nesmí nabývat žádné podíly v podnicích ani přijímat žádnou odpovědnost za jejich řízení, ledaže by to vyžadovala ochrana jejích práv a bylo tak zajištěno splacení její pohledávky.
3. Může postupovat své pohledávky na kapitálovém trhu a požadovat za tím účelem od svých dlužníků vydání dluhopisů nebo jiných cenných papírů.
4. Ani banka, ani členské státy nesmí stanovovat podmínky, podle kterých by měly být částky z jejích půjček použity na území určitého členského státu.
5. Může vázat poskytnutí půjček na podmínku, že se uskuteční mezinárodní veřejná soutěž.
6. Nefinancuje zcela ani zčásti žádný projekt, s nímž nesouhlasí členský stát, na jehož území má být tento projekt uskutečněn.
Řízení před Soudním dvorem má dvě části: písemnou a ústní.
Písemná část řízení zahrnuje doručení žalob, písemných podání, žalobních odpovědí a vyjádření a případně replik, jakož i veškerých podpůrných listin a dokladů nebo jejich ověřených opisů stranám a orgánům Společenství, jejichž rozhodnutí jsou předmětem sporu.
Doručení zajistí tajemník v pořadí a ve lhůtách stanovených jednacím řádem.
Ústní část řízení zahrnuje přednesení zprávy soudce zpravodaje, slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i návrhu rozhodnutí generálního advokáta a podle potřeby i výslechu svědků a znalců.
Má-li Soudní dvůr za to, že věc neobsahuje žádnou novou právní otázku, může po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout, že věc bude projednána bez návrhu rozhodnutí generálního advokáta.
Členské státy směrují své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů uvedených v čl. 103 odst. 2 přispívaly k dosahování cílů Společenství ve smyslu článku 2. Členské státy a Společenství postupují v souladu se zásadami stanovenými v článku 3a a v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž je podporováno účinné rozdělení zdrojů.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 9.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.“
Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy.
Tento protokol se vztahuje rovněž na Evropskou investiční banku, na členy jejích orgánů, její zaměstnance a zástupce členských států, kteří se účastní její činnosti; ustanovení protokolu o statutu této banky tím nejsou dotčena.
Evropská investiční banka je rovněž osvobozena od veškerých daní a obdobných poplatků v souvislosti se zvýšením svého základního kapitálu a od různých formalit, které jsou s tím spojeny ve státě, na jehož území se nachází její sídlo. Rovněž její rozpuštění či likvidace nepodléhá poplatkům. Kromě toho činnost banky a jejích orgánů vykonávaná na základě statutu nepodléhá dani z obratu.
Články 12 až 15 a článek 18 se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje při Soudním dvoru; články 3 protokolů o statutu Soudního dvora týkajících se vynětí z pravomoci soudů soudců a generálních advokátů tím nejsou dotčeny.
Článek 178 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazuje tímto
„Článek 178
Pokud rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízeními přijatými na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny rozpočtu předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Rada může kvalifikovanou většinou a za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním pododstavci umožnit výdaje překračující jednu dvanáctinu.
Pokud se rozhodnutí týká výdajů, které nevyplývají povinně z této smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, předloží je Rada neprodleně Shromáždění. Shromáždění většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů může ve lhůtě třiceti dnů přijmout jiné rozhodnutí o výdajích, které přesahují jednu dvanáctinu uvedenou v prvním pododstavci. Tato část rozhodnutí Rady je pozastavena, dokud Shromáždění nerozhodne. Pokud Shromáždění v uvedené lhůtě nepřijme rozhodnutí, které se liší od rozhodnutí Rady, považuje se její rozhodnutí za přijaté s konečnou platností.
Rozhodnutí uvedená v druhém a třetím pododstavci stanoví opatření týkající se zdrojů nezbytná k použití tohoto článku.“
21.1. Podle článku 104 této smlouvy je zakázáno přečerpávání účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěrování od ECB nebo od národních centrálních bank ve prospěch orgánů či subjektů Společenství, ústředních vlád, regionálních, místních nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků členských států; ECB nebo národním centrálním bankám je rovněž zakázán přímý nákup jejich dluhových cenných nástrojů.
21.2. ECB a národní centrální banky mohou působit pro subjekty uvedené v článku 21.1 jako fiskální agenti.
21.3. Tento článek se nevztahuje na úvěrové instituce ve veřejném vlastnictví, kterým národní centrální banky a ECB poskytují stejné zacházení v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků centrálními bankami jako soukromým úvěrovým institucím.
EMI požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných pro plnění svých úkolů za podmínek stanovených v Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství připojeném ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.
Soudní dvůr může vyzvat strany, aby předložily veškeré dokumenty a poskytly veškeré informace, které pokládá za žádoucí. V případě odmítnutí to Soudní dvůr vezme na vědomí.
Soudní dvůr může rovněž požádat členské státy a orgány Společenství, které nejsou stranami sporu, o veškeré údaje, jež považuje za nezbytné pro účely řízení.
Nenavrhne-li držitel práva předložit věc rozhodčímu výboru, může Komise vyžadovat od dotyčného členského státu nebo jeho příslušných orgánů, aby licenci udělily nebo nechaly udělit.
Shledají-li členské státy nebo jejich příslušné orgány po vyslechnutí držitele práva, že podmínky podle článku 17 nejsou splněny, oznámí Komisi, že odmítají licenci udělit nebo nechat udělit.
Odmítnou-li licenci udělit nebo nechat udělit, nebo nevyjádří-li se ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti k udělení licence, může Komise ve lhůtě dvou měsíců předložit věc Soudnímu dvoru.
Držitel práva musí být vyslechnut v řízení před Soudním dvorem.
Shledá-li Soudní dvůr ve svém rozsudku, že podmínky podle článku 17 jsou splněny, jsou zúčastněný členský stát nebo jeho příslušné orgány povinny přijmout opatření nezbytná k výkonu tohoto rozsudku.
V případech uvedených v článku 150 Smlouvy oznámí příslušný vnitrostátní soud Soudnímu dvoru své rozhodnutí, jímž bylo řízení přerušeno a věc předložena Soudnímu dvoru. Toto rozhodnutí pak oznámí tajemník Soudního dvora zúčastněným stranám, členským státům a Komisi, a je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu Rady, také Radě.
Do dvou měsíců od tohoto posledního oznámení mají strany, členské státy, Komise a podle okolností i Rada právo předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo prohlášení.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 118a
1. Členské státy usilují o zlepšování zejména pracovního prostředí a o ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků a stanoví si za cíl harmonizaci podmínek v této oblasti při zachování dosažených zlepšení.
2. Aby se přispělo k dosažení cíle stanoveného v odstavci 1, přijímá Rada na návrh Komise ve spolupráci s Evropským parlamentem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem kvalifikovanou většinou s ohledem na stávající podmínky a technické předpisy jednotlivých členských států směrnice určující minimální požadavky, které budou postupně zaváděny.
Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.
3. Ustanovení přijatá podle tohoto článku nebrání žádnému členskému státu ponechat si nebo zavést přísnější opatření na ochranu pracovních podmínek, pokud jsou slučitelná s touto smlouvou.“
V článku 194 Smlouvy o EHS a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Počet členů Hospodářského a sociálního výboruje stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Spojené království24.“
V článku 194 Smlouvy o EHS a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Počet členů Hospodářského a sociálního výboruje stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Portugalsko12Spojené království24.“
Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze III tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 57.
V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o ES a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto
„Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká osmi a sedmi soudců.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna se týká vždy čtyř generálních advokátů.“
1. Rada během prvních dvou let po vstupu této smlouvy v platnost přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou směrnice k odstranění technických obtíží, které se mohou vyskytnout při uplatňování článků 19 a 20.
2. Rada rozhodne na návrh Komise kvalifikovanou většinou před koncem první etapy nebo nejpozději při stanovení společných celních sazeb o úpravách, které jsou potřebné v důsledku uplatňování pravidel stanovených v článcích 19 a 20 v zájmu vnitřní konzistence společného celního sazebníku; přihlédne přitom zejména ke stupni zpracování jednotlivých druhů výrobků, na které se společný celní sazebník vztahuje.
Článek 21(bývalý článek J.11)
Předsednictví konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Evropský parlament je předsednictvím a Komisí pravidelně informován o vývoji zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.
Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí dávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek 21 (bývalý článek 8d)
Každý občan Unie má petiční právo k Evropskému parlamentu v souladu s článkem 194.
Každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 195.
Každý občan Unie se může písemně obracet v jednom z jazyků uvedených v článku 314 na každý orgán nebo instituci, který je uveden v tomto článku nebo v článku 7, a má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.
1. Žádosti o půjčku nebo záruku se mohou podávat bance buď prostřednictvím Komise, nebo prostřednictvím členského státu, na jehož území bude projekt uskutečněn. Podniky se mohou na banku obracet se žádostí o půjčku nebo záruku také přímo.
2. Jestliže se žádost podává prostřednictvím Komise, bude předložena k vyjádření členskému státu, na jehož území bude projekt uskutečněn. Jestliže se žádost podává prostřednictvím státu, bude předložena k vyjádření Komisi. Jestliže žádost podává přímo podnik, bude předložena danému členskému státu i Komisi.
Dotyčné členské státy a Komise musí podat svá vyjádření ve lhůtě dvou měsíců. Neobdrží-li v této lhůtě vyjádření, může mít banka za to, že příslušný projekt nevyvolává námitek.
3. Správní rada rozhoduje o žádostech o půjčku nebo záruku, které jí předložil řídící výbor.
4. Řídící výbor zkoumá, zda žádosti o půjčku nebo záruku, které mu byly předloženy, jsou v souladu s tímto statutem, zejména se článkem 20. Jestliže se řídící výbor vysloví pro poskytnutí půjčky nebo záruky, předloží správní radě návrh smlouvy; své kladné stanovisko může vázat na podmínky, které považuje za podstatné. Jestliže se řídící výbor vysloví proti poskytnutí půjčky nebo záruky, předloží správní radě příslušné podklady spolu se svým vyjádřením.
5. V případě záporného stanoviska řídícího výboru může správní rada poskytnout danou půjčku nebo záruku pouze jednomyslným rozhodnutím.
6. V případě záporného stanoviska Komise může správní rada poskytnout danou půjčku nebo záruku pouze jednomyslným rozhodnutím, přičemž člen ustanovený do své funkce na základě jmenování Komisí se zdrží hlasování.
7. V případě záporného stanoviska řídícího výboru i Komise nemůže správní rada danou půjčku nebo záruku poskytnout.
Žaloba k Soudnímu dvoru se podává prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení strany nebo stran, proti nimž se žaloba podává, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.
K žalobě musí být v případě potřeby připojen akt, jehož zrušení se požaduje, nebo v případě uvedeném v článku 232 Smlouvy o ES a v článku 148 Smlouvy o ESAE doklad o datu výzvy zmíněné v tomto článku. Jestliže tyto písemnosti nebyly k žalobě připojeny, vyzve tajemník žalobce, aby jej v přiměřené lhůtě dodal, přičemž žaloba nesmí být odmítnuta proto, že tato vada byla odstraněna teprve po uplynutí lhůty stanovené pro podání žaloby.
„Článek 21a
Až do vyčerpání zásob může Řecká republika nařídit toto pozastavení na svém území za účelem prodeje a uvádění do oběhu vína, jehož obchodní úprava nesplňuje ustanovení tohoto nařízení, a to pro víno uvedené do oběhu před přistoupením.“
1. Členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady v souladu s článkem 102a.
2. Rada přijme na doporučení Komise kvalifikovanou většinou návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství a podá o tom zprávu Evropské radě.
Evropská rada na základě zprávy Rady projedná závěry o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství.
Na základě těchto závěrů vydá Rada kvalifikovanou většinou doporučení, ve kterém budou tyto hlavní směry vymezeny. Rada o svém doporučení informuje Evropský parlament.
3. K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a ve Společenství, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení.
Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.
4. Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit fungování hospodářské a měnové unie, může Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.
Předseda Rady a Komise podají Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Předseda Rady může být vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu, jestliže Rada svá doporučení zveřejnila.
5. Rada může postupem podle článku 189c přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.
„Článek 16
Komise přijímá veškerá vnitřní opatření potřebná k zajištění činnosti svých útvarů.
Může zřizovat studijní výbory, zejména výbor pro hospodářská studia.
Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s ustanoveními této smlouvy. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.“
Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 146.
Tento protokol se vztahuje rovněž na Evropskou investiční banku, na členy jejích orgánů, její zaměstnance a zástupce členských států, kteří se účastní její činnosti; ustanovení protokolu o statutu této banky tím nejsou dotčena.
Evropská investiční banka je rovněž osvobozena od veškerých daní a obdobných poplatků v souvislosti se zvýšením svého základního kapitálu a od různých formalit, které jsou s tím spojeny ve státě, na jehož území se nachází její sídlo. Rovněž její rozpuštění či likvidace nepodléhá poplatkům. Kromě toho činnost banky a jejích orgánů vykonávaná na základě statutu nepodléhá dani z obratu.
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se vkládá nový článek, který zní
„Článek 179a
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění závěrečný účet operací prováděných v rámci rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.“
ECB a národní centrální banky mohou poskytovat facility a ECB může vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Společenství a ve styku se třetími zeměmi.
Vůči třetím stranám EMI právně zavazují jeho prezident nebo viceprezident nebo podpisy dvou zaměstnanců EMI, kteří byli k podepisování jménem EMI prezidentem řádně zmocněni.
Soudní dvůr může kdykoli pověřit kteroukoli osobu, sdružení osob, úřad, výbor nebo orgán podle své volby vypracováním odborného posudku.
1. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence, mohou zúčastněné strany uzavřít rozhodčí smlouvu zakládající pravomoc rozhodčího výboru.
Tím se strany vzdávají veškerého práva na odvolání; článek 18 tím není dotčen.
2. Odmítne-li držitel licence uzavřít rozhodčí smlouvu, považuje se jemu udělená licence za neplatnou od počátku.
Odmítne-li držitel práva uzavřít rozhodčí smlouvu, určí úhradu ve smyslu ustanovení tohoto článku příslušné vnitrostátní orgány.
Soudní dvůr může vyzvat strany, aby předložily veškeré dokumenty a poskytly veškeré informace, které pokládá za žádoucí. V případě odmítnutí to Soudní dvůr vezme na vědomí.
Soudní dvůr může rovněž požádat členské státy a orgány Společenství, které nejsou stranami sporu, o veškeré údaje, jež považuje za nezbytné pro účely řízení.
Ve Smlouvě o EHS se vkládá nový článek, který zní
„Článek 118b
Komise usiluje o rozvoj dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni, který by mohl, pokud to sociální partneři považují za žádoucí, vést ke smluvním vztahům.“
V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto
„Při Vysokém úřadu se zřizuje Poradní výbor. Skládá se nejméně ze 60 a nejvýše z 84 členů a tvoří jej stejný počet producentů, pracovníků a spotřebitelů a obchodníků.“
V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto
„Při Vysokému úřadu se zřizuje Poradní výbor. Skládá se nejméně ze 72 a nejvýše z 96 členů a tvoří jej stejný počet producentů, pracovníků a spotřebitelů a obchodníků.“
Opatření uvedená v seznamu v příloze IV tohoto aktu se uplatňují za podmínek stanovených v této příloze.
V článku 45b Smlouvy o ESUO, článku 188b Smlouvy o ES a článku 160b Smlouvy o Euratomu se odstavce 1 nahrazují tímto
„1. Účetní dvůr se skládá z patnácti členů.“
Komise do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost rozhodne, do jaké míry budou cla fiskální povahy uvedená v čl. 17 odst. 2 vzata v úvahu při výpočtu aritmetického průměru uvedeného v čl. 19 odst. 1. Přihlédne přitom k případným ochranným účinkům, které tato cla mohou mít.
Do šesti měsíců po takovém rozhodnutí může každý členský stát požádat, aby u příslušného výrobku bylo použito postupu uvedeného v článku 20, aniž by se použil zápočet na tam uvedený procentní limit.
Článek 22 (bývalý článek J.12)
1. Každý členský stát nebo Komise se mohou Rady dotazovat na záležitosti týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky a mohou předkládat Radě návrhy.
2. V případech vyžadujících rychlé rozhodnutí svolá předsednictví z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu mimořádné zasedání Rady ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin, a je-li to naprosto nezbytné, ve lhůtě kratší.
Článek 22 (bývalý článek 8e)
Komise podá zprávu o používání této části Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru každé tři roky. Tato zpráva přihlédne k vývoji Unie.
Na tomto základě, a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, může Rada jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout ustanovení k posílení nebo rozšíření práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
1. Banka si prostředky potřebné k plnění svých úkolů půjčuje na mezinárodním kapitálovém trhu.
2. Banka si může půjčit na kapitálovém trhu některého členského státu v rámci právních předpisů upravujících vnitrostátní emise nebo, nejsou-li takové předpisy v členském státě, na základě porady a dosažení dohody s daným členským státem o zamýšlené půjčce.
Příslušné orgány členského státu mohou odmítnout souhlas jen tehdy, hrozí-li kapitálovému trhu tohoto státu vážné poruchy.
V případech podle článku 18 Smlouvy o ESAE se odvolání podává k Soudnímu dvoru prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení rozhodnutí, proti němuž se žaloba podává, označení sporných stran, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.
K odvolání musí být připojen ověřený opis napadeného rozhodnutí rozhodčího výboru.
Zamítne-li Soudní dvůr odvolání, nabývá rozhodnutí rozhodčího výboru právní moci.
Zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí rozhodčího výboru, může být řízení před rozhodčím výborem na návrh některé ze stran znovu zahájeno. Rozhodčí výbor je přitom vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Soudního dvora.
1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené v této smlouvě, může Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými výrobky.
2. Nastanou-li členskému státu z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Společenství. Jsou-li závažné obtíže způsobeny přírodními pohromami, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.
„Článek 17
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.“
1. Během roku 1981 se uskuteční v Řecké republice všeobecným a přímým hlasováním volby 24 zástupců lidu Řecka do Shromáždění podle ustanovení Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů do Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách.
Funkční období uvedených zastupitelů končí ve stejné době jako zastupitelů zvolených vstávajících členských státech.
2. Od okamžiku přistoupení až do voleb uvedených v odstavci 1 bude 24 zástupců lidu Řecka ve Shromáždění jmenováno řeckým parlamentem z jeho řad podle postupu stanoveného Řeckou republikou.
Článek 180 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazuje tímto
„Článek 180
1. Zřizuje se Účetní dvůr.
10. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.“
2. Účetní dvůr se skládá z devíti členů.
3. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví anebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
4. Členy Účetního dvora jmenuje Rada jednomyslným usnesením po konzultaci se Shromážděním na dobu šesti let.
Při prvním jmenování Účetního dvora však budou čtyři členové Účetního dvora, určení losem, jmenováni pouze na dobu čtyř let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
5. Členové Účetního dvora vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce.
6. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
7. Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce členů Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 8.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
8. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo neplní povinnosti, které z funkce vyplývají.
9. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
ECB a národní centrální banky mohou
– navazovat vztahy s centrálními bankami a s finančními institucemi ve třetích zemích a, je-li to účelné, i s mezinárodními organizacemi,
– nabývat a prodávat promptně i termínovaně všechny typy devizových aktiv a drahé kovy. Pojem „devizové aktivum“ zahrnuje cenné papíry a všechna další aktiva v měnách kterékoli země nebo v zúčtovacích jednotkách bez ohledu na formu jejich držení,
– držet a spravovat aktiva uvedená v tomto článku,
– provádět ve vztahu k třetím zemím a k mezinárodním organizacím všechny typy bankovních operací včetně zápůjčních a výpůjčních operací.
23.1. Podle článku 109l této smlouvy bude EMI zrušen při zřízení ECB. Veškerá aktiva a pasiva EMI pak přejdou automaticky na ECB. Ta bude likvidovat EMI podle tohoto článku.. Likvidace bude dokončena při zahájení třetí etapy.
23.2. Mechanismus tvorby ECU ve vztahu ke zlatu a americkému dolaru stanovený článkem 17 dohody o EMS se ve smyslu článku 20 uvedené dohody ruší prvním dnem třetí etapy.
23.3. Veškeré pohledávky a závazky vzniklé v rámci mechanismu velmi krátkodobého financování a krátkodobých měnových podpor podle dohod uvedených v článku 6.1 budou vypořádány prvním dnem třetí etapy.
23.4. Všechna zbylá aktiva EMI budou zcizena a všechny zbylé závazky EMI budou vyrovnány.
23.5. Likvidační zůstatek uvedený v článku 23.4 se rozdělí národním centrálním bankám podle klíče uvedeného v článku 16.2.
23.6. Rada EMI může přijmout opatření nezbytná k používání článků 23.4 a 23.5.
23.7. Po zřízení ECB se prezident EMI vzdá svého úřadu.
V případech uvedených v čl. 35 odst. 1 Smlouvy o EU, v článku 234 Smlouvy o ES a v článku 150 Smlouvy o ESAE doručí příslušný vnitrostátní soud Soudnímu dvoru své rozhodnutí, jímž bylo řízení přerušeno a věc předložena Soudnímu dvoru. Toto rozhodnutí pak oznámí tajemník Soudního dvora zúčastněným stranám, členským státům a Komisi, jakož i Radě nebo Evropské centrální bance, je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu některé z nich, a Radě nebo Evropskému parlamentu, je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu, který společně přijaly.
Do dvou měsíců od tohoto oznámení mají strany, členské státy, Komise a podle okolností i Evropský parlament, Rada a Evropská centrální banka právo předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo vyjádření.
V případech uvedených v článku 234 Smlouvy o ES oznámí tajemník Soudního dvora rozhodnutí vnitrostátního soudu státům, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO uvedenému ve zmíněné dohodě, a které mohou do dvou měsíců od tohoto oznámení, jedná-li se o některou z oblastí působnosti zmíněné dohody, předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo vyjádření.
Výslech svědků se provádí za podmínek, které stanoví jednací řád.
Po uplynutí lhůty jednoho roku mohou být rozhodnutí rozhodčího výboru nebo příslušných vnitrostátních orgánů přezkoumána z hlediska podmínek licence, pokud k tomu nové skutečnosti zakládají důvod.
Rozhodnutí přezkoumá orgán, který je vydal.
Soudní dvůr může kdykoli pověřit kteroukoli osobu, sdružení osob, úřad, komisi nebo orgán podle své volby vypracováním odborného posudku.
Ve třetí části Smlouvy o EHS se doplňuje nová hlava, která zní
Společenství za účelem podpory harmonického vývoje Společenství jako celku rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti.
Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi různými regiony a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.
Členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly také cílů uvedených v článku 130a. Provádění společných politik a vytvoření vnitřního trhu přihlíží k cílům uvedeným v článcích 130a a 130c a přispívá k jejich dosažení. Společenství dále podporuje toto úsilí činností, kterou provádí prostřednictvím strukturálních fondů (orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), Evropské investiční banky a jiných dostupných finančních nástrojů.
Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je prostřednictvím své účasti na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a na přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhat odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství.
Po vstupu v platnost Jednotného evropského aktu předloží Komise Radě souhrnný návrh, jehož účelem bude provést změny ve skladbě a v provozních pravidlech stávajících strukturálních fondů (orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), které jsou nezbytné pro upřesnění a racionalizaci jejich úkolů tak, aby přispívaly k dosažení cílů vytyčených v článcích 130a a 130c, ke zvýšení jejich účinnosti a ke koordinaci jejich činnosti navzájem i ve vztahu ke stávajícím finančním nástrojům. Rada o tomto návrhu rozhodne po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně ve lhůtě jednoho roku.
Po přijetí rozhodnutí uvedeného v článku 130d přijme Rada na návrh Komise a ve spolupráci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Pokud jde o orientační sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a Evropský sociální fond, použijí se i nadále články 43, 126 a 127.“
V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Výbor se skládá z 33 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“
V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto
„Výbor se skládá z 27 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně provést úpravy ustanovení tohoto aktu týkajících se společné zemědělské politiky, které se ukáží jako nezbytné v důsledku změny pravidel Společenství. Tyto úpravy lze provést přede dnem přistoupení.
V článku 194 Smlouvy o ES a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto
„Počet členů Hospodářského a sociálního výboruje stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.“
„Článek 23
Tento protokol se rovněž vztahuje na Evropskou centrální banku, na členy jejích orgánů a na její zaměstnance, aniž jsou dotčena ustanovení Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Evropská centrální banka je rovněž osvobozena od veškerých daní a jiných poplatků v souvislosti se zvýšením jejího základního kapitálu a veškerých formalit, které s tím jsou spojeny ve státě, v němž má sídlo. Činnost ECB a jejích orgánů vykonávaná v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nepodléhá dani z obratu.
Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na Evropský měnový institut. Jeho rozpuštění nebo jeho likvidace nepodléhají žádnému poplatku.“
1. Za účelem postupného zavedení společného celního sazebníku upraví členské státy své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím následujícím způsobem
a) u těch celních položek, kde se celní sazby skutečně uplatňované k 1. lednu 1957 liší nejvíce o 15 % od sazeb společného celního sazebníku, budou na konci čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost uplatňovány sazby společného celního sazebníku;
b) v ostatních případech zavede každý členský stát k témuž datu celní sazbu, jíž se rozdíl mezi celní sazbou skutečně uplatňovanou k 1. lednu 1957 a sazbou společného celního sazebníku sníží o 30 %;
c) tento rozdíl se znovu sníží o 30 % na konci druhé etapy;
d) u těch celních položek, u kterých ještě na konci první etapy nejsou k dispozici sazby společného celního sazebníku, zavede každý členský stát do šesti měsíců poté, co Rada rozhodne podle článku 20, takové celní sazby, jaké vyplývají z použití pravidel obsažených v tomto odstavci.
2. Členský stát, kterému je uděleno povolení podle čl. 17 odst. 4, nemusí uplatňovat předchozí ustanovení po dobu platnosti tohoto povolení pro ty celní položky, jichž se povolení týká. Po ukončení platnosti povolení zavede celní sazbu, která vyplývá z použití pravidel obsažených v odstavci 1.
3. Společný celní sazebník bude uplatňován v plném rozsahu nejpozději od konce přechodného období.
Článek 23 (bývalý článek J.13)
1. Rozhodnutí podle této hlavy přijímá Rada jednomyslně. Zdrží-li se přítomní nebo zastoupení členové hlasování, není to překážkou přijetí těchto rozhodnutí.
Zdrží-li se člen Rady hlasování, může to odůvodnit formálním prohlášením podle tohoto pododstavce. V takovém případě není povinen provést rozhodnutí, uznává však, že rozhodnutí zavazuje Unii. V duchu vzájemné solidarity se dotyčný členský stát zdrží jakékoli činnosti, která by se mohla dostat do rozporu s činností Unie založené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní členské státy jeho postoj uznávají. Představují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, více než jednu třetinu hlasů vážených podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, není rozhodnutí přijato.
2. Odchylně od odstavce 1 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou
– přijímá-li společné akce, zaujímá-li společné postoje nebo přijímá-li jiná rozhodnutí na základě společné strategie;
– přijímá-li rozhodnutí k provedení společné akce nebo společného postoje.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.
Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
Tento odstavec se nevztahuje na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.
3. Procedurální otázky rozhoduje Rada většinou svých členů.
Článek 23 (bývalý článek 9)
1. Společenství je založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.
2. Článek 25 a kapitola 2 této hlavy se týkají výrobků, které pocházejí z členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích zemí, které jsou v členských státech ve volném oběhu.
1. Banka může použít volně použitelných prostředků, které bezprostředně nepotřebuje ke krytí svých závazků, takto
a) může investovat na peněžních trzích;
b) může s výhradou čl. 20 odst. 2 nakupovat a prodávat cenné papíry, které vydala buď sama, nebo její dlužníci;
c) může provádět jakékoli jiné finanční operace, které se vztahují k předmětu její činnosti.
2. S výhradou ustanovení článku 25 provádí banka při správě svých investic jen takovou devizovou arbitráž, kterou přímo vyžaduje uskutečňování jejích půjček nebo plnění jejích závazků z půjček, které uzavřela, nebo záruk, které poskytla.
3. V oblastech zmíněných v tomto článku působí banka ve shodě s příslušnými orgány nebo emisní bankou členských států.
1. ECB nebo centrálním bankám členských států (dále jen „národní centrální banky“) se zakazuje poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům či institucím Společenství, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo podnikům veřejného práva členských států; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů ECB nebo národními centrálními bankami.
2. Odstavec 1 se nepoužije na úvěrové instituce ve veřejném vlastnictví, kterým národní centrální banky a ECB v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků centrálními bankami poskytují stejné zacházení jako soukromým úvěrovým institucím.
„Článek 20a
Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že aktu Společenství je potřeba k provedení této smlouvy.
1. Pro každé zboží je základní celní sazbou, na niž se vztahují postupná snížení uvedená v článcích 25 a 64, celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. červenci 1980.
Pro každé zboží je základní celní sazbou, od níž se odvíjí přibližování společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO uvedenému v článcích 31, 32 a 64 celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. červenci 1980 Řeckou republikou.
2. Společenství ve stávajícím složení a Řecká republika si vzájemně sdělí své příslušné základní celní sazby.
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se vkládá nový článek, která zní
„Článek 180a
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
2. Účetní dvůr přezkoumává právnost a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními správami. Tyto orgány nebo správy sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Na žádost Účetního dvora mu předají orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, příslušné vnitrostátní správy, veškeré doklady a informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na vyjádření Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat svá vyjádření k jednotlivým otázkám a na žádost některého z orgánů Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy nebo stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů svých členů.
Je nápomocen Shromáždění a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“
Kromě operací vyplývajících z jejich úkolů, mohou ECB a národní centrální banky provádět operace pro potřeby svého provozu nebo svých zaměstnanců.
Vůči svědkům, kteří odpírají plnit svědeckou povinnost, vykonává Soudní dvůr pravomoci soudům obvykle přiznávané a může ukládat peněžité tresty za podmínek, které stanoví jednací řád.
Poznatky, které získá Společenství při provádění vlastního výzkumného programu a jejichž prozrazení by mohlo poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států, podléhají utajení za následujících podmínek
1. Rada přijme na návrh Komise nařízení o utajovaných skutečnostech, které určí v souladu s tímto článkem různé stupně utajení a bezpečnostní opatření, jež se na každý z nich použijí.
2. Komise předběžně zařadí do odpovídajících stupňů utajení stanovených nařízením o utajovaných skutečnostech ty poznatky, jejichž prozrazení by mohlo dle jejího názoru poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států.
Neprodleně sdělí tyto poznatky členským státům, které jsou povinny předběžně zajistit jejich utajení za stejných podmínek.
Členské státy do tří měsíců sdělí Komisi, zda si přejí zachovat předběžně použitý stupeň utajení, nahradit ho jiným nebo utajení zcela zrušit.
Po uplynutí této lhůty se z požadovaných stupňů utajení použije ten nejpřísnější. Komise to oznámí členským státům.
Na žádost Komise nebo členského státu může Rada jednomyslně změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit. Rada si před vyjádřením k žádosti členského státu opatří stanovisko Komise.
3. Články 12 a 13 se nepoužijí na poznatky podléhající utajení.
Nicméně za podmínek, že jsou dodržována předepsaná bezpečnostní opatření,
a) může Komise poznatky uvedené v článcích 12 a 13 sdělit
i) společnému podniku,
ii) osobě nebo podniku jinému než společnému podniku prostřednictvím členského státu, na jehož území vykonávají činnost,
b) může členský stát sdělit poznatky uvedené v článku 13 osobě nebo podniku jinému než společnému podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, bude-li toto sdělení oznámeno Komisi,
c) každý členský stát je dále oprávněn požadovat od Komise pro vlastní potřeby nebo pro potřeby osoby nebo podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, udělení licence podle článku 12.
Výslech svědků se provádí za podmínek, které stanoví jednací řád.
Ve třetí části Smlouvy o EHS se doplňuje nová hlava, která zní
Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k řádnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím.
1. Podrobnosti financování každého programu včetně případné účasti Společenství budou stanoveny současně s přijetím programu.
2. Výše ročního příspěvku Společenství bude stanovena v rámci jednání o rozpočtu, aniž jsou dotčeny jiné způsoby případného zásahu Společenství. Výše odhadovaných nákladů určených na zvláštní programy nesmí v úhrnu překročit financování předpokládané v rámcovém programu.
1. Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně opatření uvedená v článku 130i a 130o.
2. Rada přijme na návrh Komise po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a ve spolupráci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou pravidla uvedená v článcích 130k, 1301, 130m, 130n a čl. 130p odst. 1. Pro přijetí doplňkových programů je kromě toho nutný souhlas zúčastněných členských států.“
1. Společenství si klade za cíl posilovat vědecké a technologické základy evropského průmyslu a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti.
2. Za tímto účelem Společenství podporuje podniky včetně malých a středních, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich úsilí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje; podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci zejména tím, že umožňuje podnikům plně využívat možnosti vnitřního trhu Společenství, a to zvláště prostřednictvím otevření vnitrostátních trhů veřejných zakázek, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce.
3. Při dosahování těchto cílů se zvláště přihlíží k propojení společného úsilí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, vytváření vnitřního trhu a provádění společných politik, především v oblasti hospodářské soutěže a obchodu.
K dosažení těchto cílů provádí Společenství následující činnosti, které doplňují činnosti členských států
a) provádí programy výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace za podpory spolupráce s podniky, výzkumnými středisky a vysokými školami;
b) podporuje spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděnou Společenstvím;
c) šíří a vyhodnocuje výsledky výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím;
d) podporuje vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků ze Společenství.
Členské státy ve spolupráci s Komisí vzájemně koordinují politiky a programy uskutečňované na vnitrostátní úrovni. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
V článku 227 Smlouvy o EHS se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalskou republiku a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
1. Společenství přijme víceletý rámcový program, ve kterém vymezí všechny své činnosti. Rámcový program stanoví vědecké a technické cíle, vymezí jejich příslušné priority a základy plánovaných činností a určí částku považovanou za nezbytnou, podrobnosti finanční účasti Společenství na programu jako celku a rozdělení této částky mezi jednotlivé plánované činnosti.
2. Rámcový program může být přizpůsobován nebo doplňován podle vývoje situace.
Rámcový program bude proveden prostřednictvím zvláštních programů vypracovaných pro každou z činností. V každém zvláštním programu budou stanoveny podrobnosti jeho provádění, doba jeho trvání a prostředky považované za nezbytné.
Rada stanoví podrobnosti šíření poznatků, jež budou získány ve zvláštních programech.
Při provádění víceletého rámcového programu může být rozhodnuto o doplňkových programech, jichž se účastní jen některé členské státy, které je s výhradou případného příspěvku Společenství financují.
Rada přijme pravidla týkající se těchto doplňkových programů, zvláště s ohledem na šíření poznatků a přístup jiných členských států k nim.
Při provádění víceletého rámcového programu může Společenství se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k provedení těchto programů.
Při provádění víceletých rámcových programů může Společenství stanovit pravidla pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděnou Společenstvím.
Podrobnosti této spolupráce mohou být předmětem mezinárodních smluv mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které budou sjednány a uzavřeny v souladu se článkem 228.
1. V článku 131 Smlouvy o EHS se vkládá Spojené království mezi členské státy jmenované v první větě tohoto článku.
2. Seznam uvedený v příloze IV Smlouvy o EHS se doplňuje o tyto země a území
Francouzsko-britské kondominium Nové Hebridy,
Falklandy a závislá území,
Gilbertovy a Elliceovy ostrovy,
Kajmanské ostrovy,
Montserrat,
Ostrovy Turks a Caicos,
Pitcairn,
přidružené státy Karibského moře: Antigua, Dominika, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Svatý Kryštof a Nevis, Anguilla,
Rovníkové ostrovy v jižním a středním Tichomoří,
Seychely,
Svatá Helena a závislá území.
Bahamy,
Bermudy,
Britské antarktické území
Britské indickooceánské území,
Britské Panenské ostrovy,
Britské Šalamounovy ostrovy,
Britský Honduras,
Brunej,
Opatření uvedená v seznamech v přílohách V, VI, VII, VIII, IX, X, XI, XII, XIII a XIV tohoto aktu se uplatňují ve vztahu k novým členským státům za podmínek stanovených v těchto přílohách.
V článku 198a Smlouvy o ES se druhý pododstavec nahrazuje tímto
„Počet členů Výboru regionů je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko121Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.“
Členské státy jsou oprávněny přizpůsobovat své celní sazby úrovni společného celního sazebníku rychleji, než stanoví článek 23.
Článek 24 (bývalý článek J.14)
Je-li k provedení této hlavy nezbytné uzavřít dohodu s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, může Rada jednomyslným rozhodnutím zmocnit předsednictví, aby za tímto účelem zahájilo jednání, případně s podporou Komise. Takové dohody uzavírá jednomyslným rozhodnutím Rada na doporučení předsednictví. Členský stát, jehož zástupce v Radě prohlásí, že tento stát musí splnit své ústavní předpisy, není touto dohodou vázán; ostatní členové Rady se mohou dohodnout na prozatímním provádění dohody.
Tento článek se vztahuje i na věci spadající do hlavy VI.
Článek 24 (bývalý článek 10)
Za výrobky ve volném oběhu v členském státě se pokládají ty výrobky, které pocházejí ze třetích zemí, u kterých byly v tomto členském státě splněny dovozní náležitosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným účinkem a u kterých nedošlo k plnému ani částečnému navrácení těchto cel a poplatků.
1. Postupně bude vytvořen rezervní fond až do výše 10 % upsaného základního kapitálu. Odůvodňuje-li to stav závazků banky, může správní rada rozhodnout o zřízení dodatečných rezerv. Dokud tento rezervní fond nebude plně vytvořen, budou do něj odváděny
a) příjmy z úroků z půjček, které banka poskytla z částek, jež mají členské státy platit podle článku 5;
b) příjmy z úroků z půjček, které banka poskytla z částek získaných splacením půjček podle písmene a),
pokud těchto příjmů z úroků není třeba k plnění závazků nebo ke krytí nákladů banky.
2. Prostředky rezervního fondu musí být investovány tak, aby mohly být kdykoli použity v souladu s účelem tohoto fondu.
Soudní dvůr může vyzvat strany, aby předložily veškeré dokumenty a poskytly veškeré informace, které pokládá za žádoucí. V případě odmítnutí to Soudní dvůr vezme na vědomí.
Soudní dvůr může rovněž požádat členské státy a orgány Společenství, které nejsou stranami sporu, o veškeré údaje, jež považuje za nezbytné pro účely řízení.
„Článek 24a
Při provádění čl. 24 odst. 2 až 6 mohou následující členské státy poskytnout osvobození od daně z přidané hodnoty osobám podléhajícím dani, jejichž roční obrat je nižší než ekvivalent v národní měně
– v České republice: 35 000 eur,
– na Slovensku: 35 000 eur.
– v Estonsku: 16 000 eur,
– na Kypru: 15 600 eur,
– v Lotyšsku: 17 200 eur,
– v Litvě: 29 000 eur,
– v Maďarsku: 35 000 eur,
– na Maltě: 37 000 eur, pokud hospodářská činnost sestává převážně z dodávek zboží, 24 300 eur, pokud hospodářská činnost sestává převážně z poskytování služeb s nízkou přidanou hodnotou (vysoké vstupy), a 14 600 eur v ostatních případech, tedy u poskytovatelů služeb s vysokou přidanou hodnotou (nízké vstupy),
– v Polsku: 10 000 eur,
– ve Slovinsku: 25 000 eur,
Tato osvobození nemají žádný vliv na vlastní zdroje, pro něž musí být vyměřovací základ znovu určen v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírám vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty*.
1. Zakazují se jakákoli opatření, která nejsou odůvodněna veřejným dohledem a která umožňují orgánům či institucím Společenství, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejným orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo podnikům veřejného práva členských států zvýhodněný přístup k finančním institucím.
2. Do 1. ledna 1994 stanoví Rada postupem podle článku 189c definice pro použití zákazu podle odstavce 1.
Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případu, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; působnost svěřená touto smlouvou jiným orgánům nebo institucím tím není dotčena.
Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.
Pravidla pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.
1. Dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckou republikou se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1981 se všechny celní sazby sníží na 90 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1982 se všechny celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby,
– další čtyři snížení, každé o 20 %, se uskuteční
– k 1. lednu 1983,
– k 1. lednu 1984,
– k 1. lednu 1985,
– k 1. lednu 1986.
2. Odchylně od odstavce 1
a) se ode dne přistoupení uplatňuje osvobození od cla pro dovozy, na něž se vztahují ustanovení o osvobození od daně pro cestujících mezi členskými státy;
b) se ode dne přistoupení uplatňuje osvobození od cla pro dovozy malých zásilek zboží neobchodního charakteru, na než se vztahují ustanovení o osvobození od daně mezi členskými státy.
Ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se doplňuje nový článek, který zní
„Článek 180b
Shromáždění na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tímto účelem Rada a poté Shromáždění přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu uvedené v článku 179a, a dále výroční zprávu Účetního dvora doplněnou odpověďmi kontrolovaných orgánů na zjištění Účetního dvora.“
25.1. ECB může vydávat stanoviska a být konzultována Radou, Komisí a příslušnými orgány členských států ohledně působnosti a používání právních aktů Společenství týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi a stabilitou finančního systému.
25.2. V souladu s rozhodnutími Rady podle čl. 105 odst. 6 této smlouvy může ECB plnit zvláštní úkoly týkající se dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi s výjimkou pojišťovacích podniků.
Svědci a znalci mohou být vyslechnuti pod přísahou ve formě, kterou stanoví jednací řád, anebo způsobem, který stanoví právní řád domovského státu svědka nebo znalce.
1. Členský stát, který sděluje existenci nebo obsah přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru, která se týká oblasti uvedené v čl. 16 odst. 1 nebo 2, uvede popřípadě potřebu zařadit tuto přihlášku z bezpečnostních důvodů do určitého stupně utajení; přitom upřesní pravděpodobnou dobu utajení.
Komise předá ostatním členským státům všechna sdělení, která obdrží podle předchozího pododstavce. Komise a členské státy jsou povinny dodržovat opatření, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
2. Komise může tato sdělení rovněž předat společným podnikům nebo prostřednictvím členského státu osobě nebo podniku jinému než společnému podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu.
Vynálezy, které jsou předmětem přihlášek uvedených v odstavci 1, mohou být využívány pouze se souhlasem žadatele nebo v souladu s ustanovením článků 17 až 23.
Sdělení a popřípadě využívání uvedená v tomto odstavci podléhají opatřením, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
Sdělení podléhají ve všech případech souhlasu státu jejich původu. Sdělení a využití mohou být odepřena pouze z důvodů obrany.
3. Na žádost Komise nebo členského státu může Rada jednomyslně změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit. Rada si před vyjádřením k žádosti členského státu opatří stanovisko Komise.
Vůči svědkům, kteří odpírají plnit svědeckou povinnost, vykonává Soudní dvůr pravomoci soudům obvykle přiznávané a může ukládat peněžité tresty za podmínek, které stanoví jednací řád.
Ve třetí části Smlouvy o EHS se doplňuje nová hlava, která zní
1. Činnost Společenství v oblasti životního prostředí sleduje následující cíle
– udržovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí,
– přispívat k ochraně lidského zdraví,
– zajišťovat šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů.
2. Činnost Společenství v oblasti životního prostředí je založena na zásadách prevence, přednostní nápravy škod na životním prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“. Požadavky na ochranu životního prostředí tvoří součást ostatních politik Společenství.
3. Při přípravě své činnosti v oblasti životního prostředí přihlédne Společenství k
– dostupným vědeckým a technickým údajům,
– podmínkám životního prostředí v jednotlivých regionech Společenství,
– možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,
– hospodářskému a sociálnímu rozvoji Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů.
4. Společenství vyvíjí činnost v oblasti životního prostředí, pokud cílů stanovených v odstavci 1 může být lépe dosaženo na úrovni Společenství než na úrovni jednotlivých členských států. Aniž by byla dotčena některá opatření Společenství, financují a provádějí ostatní opatření členské státy.
5. Společenství a členské státy v rámci svých vlastních pravomocí spolupracují se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které budou sjednány a uzavřeny v souladu se článkem 228.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních společenstvích a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Rada rozhoduje na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně, jakou činnost bude Společenství vyvíjet.
Za podmínek stanovených v předchozím pododstavci vymezí Rada záležitosti, o nichž má být rozhodováno kvalifikovanou většinou.
Ochranná opatření přijatá podle článku 130s nejsou překážkou toho, aby jednotlivé členské státy zachovávaly nebo zaváděly přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.“
V článku 79 Smlouvy o ESUO se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní
„Odchylně od prvního pododstavce
a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Francouzské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení.
b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru.
c) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny v rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení nových členských států k Evropskému společenství uhlí a oceli.“
„Článek 25
1. Pokud se týká dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které z důvodu přistoupení spadají do oblasti působnosti článku 85 Smlouvy, považuje se za datum vstupu tohoto nařízení v platnost datum přistoupení ve všech případech, v nichž se v tomto nařízení odkazuje na toto datum.
2. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které existovaly ke dni přistoupení a z důvodu přistoupení spadají do oblasti působnosti článku 85 Smlouvy, musí být oznámeny v souladu s čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 a 2 ve lhůtě šesti měsíců od přistoupení.
3. Pokuty stanovené čl. 15 odst. 2 písm. a) nelze uložit za jednání, ke kterému došlo před oznámením dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 2, pokud tyto byly řádně oznámeny ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci.
4. Nové členské státy přijmou opatření uvedená v čl. 14 odst. 6 ve lhůtě šesti měsíců od svého přistoupení po konzultaci s Komisí.“
1. Smlouvy a akty orgánů Evropských společenství se vztahují na Kanárské ostrovy a na Ceutu a Melillu s výhradou odchylek uvedených v odstavcích 2 a 3 a ostatních ustanovení tohoto aktu.
2. Podmínky, za kterých se ustanovení Smlouvy o EHS a Smlouvy o ESUO týkající se volného pohybu zboží a akty orgánů Společenství týkající se celních právních předpisů a obchodní politiky vztahují na Kanárské ostrovy a na Ceutu a Melillu, jsou stanoveny v protokolu č. 2.
3. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení článku 155, nevztahují se na Kanárské ostrovy a na Ceutu a Melillu akty orgánů Evropských společenství týkající se společné zemědělské politiky a společné politiky rybolovu.
Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou předpisy sociálně-strukturální povahy, které se v oblasti zemědělství vztahují na Kanárské ostrovy, přičemž zajistí, aby tyto předpisy byly slučitelné s hlavními cíli společné zemědělské politiky.
4. Na žádost Španělského království může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně
– rozhodnout o zahrnutí Kanárských ostrovů, Ceuty a Melilly do celního území Společenství,
– stanovit vhodná opatření zaměřená na rozšíření působnosti platných právních předpisů na Kanárské ostrovy, Ceutu a Melillu.
Na návrh Komise jednající buď z vlastního podnětu, nebo na žádost členského státu může Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslně rozhodnout o případných nezbytných úpravách vztahujících se na Kanárské ostrovy a Ceutu a Melillu.
1. Odchylně od čl. 189 druhého pododstavce Smlouvy o ES a čl. 107 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a s ohledem na čl. 190 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 108 odst. 2 Smlouvy o Euratomu je počet míst v Evropském parlamentu přidělených novým členským státům pro období ode dne přistoupení do počátku volebního období Evropského parlamentu 2004-2009 stanoven takto
Česká republika 24 Estonsko 6 Kypr 6 Lotyšsko 9 Litva 13 Maďarsko 24 Malta 5 Polsko 54 Slovinsko 7 Slovensko 14.
2. Odchylně od čl. 190 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 108 odst. 2 Smlouvy o Euratomu jsou zástupci lidu nových členských států v Evropském parlamentu pro období ode dne přistoupení do počátku volebního období Evropského parlamentu 2004-2009 jmenováni parlamenty těchto států z jejich řad podle postupů stanovených těmito jednotlivými státy.
V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto
„Při Komisi se zřizuje Poradní výbor. Skládá se nejméně z 84 a nejvýše ze 108 členů a tvoří jej stejný počet producentů, pracovníků a spotřebitelů a obchodníků.“
1. Zjistí-li Komise, že výroba určitých výrobků uvedených v seznamech B, C a D v členských státech nestačí k zásobování některého členského státu a že toto zásobování tradičně do značné míry závisí na dovozu ze třetích zemí, určí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise příslušnému státu celní kvóty, pro které budou celní sazby sníženy nebo cla vůbec odstraněna.
Tyto kvóty nesmějí být určeny tak, aby mohlo vzniknout nebezpečí přesunu hospodářských činností ke škodě jiných členských států.
2. Pro výrobky uvedené v seznamu E a pro ty výrobky uvedené v seznamu G, jejichž celní sazby byly určeny postupem stanoveným v čl. 20 třetím pododstavci, určí Komise každému příslušnému členskému státu na jeho žádost celní kvóty, pro které budou celní sazby sníženy nebo cla vůbec odstraněna, pokud by změna zdrojů zásobování nebo nedostatečné zásobování ve Společenství mohly mít škodlivé důsledky pro zpracující průmysl daného členského státu.
Tyto kvóty nesmějí být určeny tak, že by mohlo vzniknout nebezpečí přesunu hospodářských činností v neprospěch jiných členských států.
3. Komise může zmocnit kterýkoli členský stát, aby u výrobků uvedených v příloze II této smlouvy zcela nebo zčásti pozastavil uplatňování platných celních sazeb, nebo mu může stanovit celní kvóty, pro které budou celní sazby sníženy nebo cla vůbec odstraněna, a to za podmínky, že to nevyvolá vážné poruchy na trhu s příslušnými výrobky.
4. Komise bude pravidelně prověřovat celní kvóty stanovené na základě tohoto článku.
Článek 25 (bývalý článek J.15)
Aniž je dotčen článek 207 Smlouvy o založení Evropského společenství, sleduje Politický výbor mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu. Sleduje také provádění dohodnutých politik, aniž je dotčena působnost předsednictví a Komise.
Článek 25 (bývalý článek 12)
Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.
1. Banka je vždy oprávněna převádět pohledávky v měně jednoho členského státu do měny některého jiného členského státu, aby mohla provádět finanční operace odpovídající jejímu předmětu činnosti, tak jak je stanoven v článku 130 Smlouvy s přihlédnutím k článku 23 tohoto statutu. Banka se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
2. Banka může směnit pohledávky, jež má v měně členského státu, za prostředky v měně třetích zemí jen se souhlasem tohoto členského státu.
3. Banka může volně nakládat s částí svého základního kapitálu splaceného ve zlatě nebo volně směnitelných měnách, jakož i s devizami půjčenými na trzích mimo Společenství.
4. Členské státy se zavazují, že dlužníkům banky dají k dispozici prostředky v cizích měnách potřebné ke splácení jistiny a úroků z půjček poskytnutých nebo zajištěných bankou na projekty, které mají být uskutečněny na jejich území.
Soudní dvůr může kdykoli pověřit kteroukoli osobu, sdružení osob, úřad, výbor nebo orgán podle své volby vypracováním odborného posudku.
„Článek 25a
Co se týče zmrazených produktů, rozhodne Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS v nezbytném rozsahu o vhodných opatřeních, aby se zamezilo cenové nestabilitě a nerovným podmínkám hospodářské soutěže, jež by mohly nastat mezi rybami zmrazenými na palubě a rybami zmrazenými na pevnině. Rada přijme týmž postupem také vhodná opatření pro odstranění problémů, které by mohly narušit rovnováhu zásobování.“
1. Společenství neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo podniků veřejného práva kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo podniků veřejného práva jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.
2. Je-li to nezbytné, může Rada postupem podle článku 189c upřesnit definice pro použití zákazů podle článku 104 a podle tohoto článku.
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činnosti Společenství a která se jich přímo dotýká.
V žádném případě se v rámci Společenství neuplatňují celní sazby vyšší, než jsou sazby uplatňované vůči třetím zemím požívajícím doložky nejvyšších výhod.
V případě změny nebo pozastavení sazeb jednotného celního sazebníku nebo při uplatnění článku 34 Řeckou republikou může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství.
Článek 183 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazuje tímto
„Článek 183
Rada na návrh Komise, po konzultaci se Shromážděním a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví;
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a přijme opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků;
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.“
26.1. Účetní rok ECB a národních centrálních bank začíná prvním lednem a končí třicátým prvním prosincem.
26.2. Roční účetní závěrku ECB sestavuje Výkonná rada v souladu se zásadami stanovenými Radou guvernérů. Závěrku schvaluje Rada guvernérů a poté je závěrka zveřejněna.
26.3. Pro analytické a provozní účely sestavuje Výkonná rada konsolidovanou rozvahu ESCB zahrnující ta aktiva a pasiva národních centrálních bank, která náleží ESCB.
26.4. K používání tohoto článku stanoví Rada guvernérů pravidla nezbytná pro standardizaci účtování a vykazování operací národních centrálních bank.
Soudní dvůr může přikázat, aby byl svědek nebo znalec vyslechnut soudním orgánem v místě svého bydliště.
Tento příkaz se zašle k provedení příslušnému soudnímu orgánu způsobem, který stanoví jednací řád. Písemnosti, které byly získány na základě tohoto dožádání, se vracejí Soudnímu dvoru stejným způsobem.
Soudní dvůr nese náklady, pokud je případně nepřenese na strany.
1. Jsou-li poznatky, které jsou předmětem patentu, přihlášky vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlášky užitného vzoru, utajeny v souladu s ustanovením článků 24 a 25, nemohou členské státy, které žádají o utajení, odmítnout povolení podat obdobné přihlášky v jiných členských státech.
Každý členský stát přijme opatření nezbytná k utajení těchto práv a přihlášek postupem stanoveným jeho vnitrostátními právními a správními předpisy.
2. Poznatky utajené podle článku 24 mohou být předmětem přihlášky mimo členské státy pouze s jejich jednomyslným souhlasem. Nevyjádří-li státy svůj postoj, předpokládá se jejich souhlas po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy Komise sdělila poznatky členským státům.
Svědci a znalci mohou být vyslechnuti pod přísahou ve formě, kterou stanoví jednací řád, anebo způsobem, který stanoví právní řád domovského státu svědka nebo znalce.
Ve Smlouvě o ESAE se vkládá nový článek, který zní
„Článek 140a
1. Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím zřídit při Soudním dvoru soud příslušný v první instanci projednávat a rozhodovat některé skupiny žalob fyzických a právnických osob, proti jehož rozhodnutím je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek omezující se výhradně na právní otázky. Tento soud není příslušný projednávat a rozhodovat věci předložené členskými státy nebo orgány Společenství ani předběžné otázky na základě článku 150.
2. Rada postupem podle odstavce 1 určí složení tohoto soudu a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení ke statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy o Soudním dvoru, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na tento soud.
3. Členové tohoto soudu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu soudních funkcí; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudu. Členové, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
4. Tento soud přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Tento řád vyžaduje jednomyslné schválení Radou.“
1. V článku 227 Smlouvy o EHS se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
2. V čl. 227 odst. 3 Smlouvy o EHS se doplňuje nový pododstavce, který zní
„Tato smlouva se nevztahuje na zámořské země a území, jež udržují zvláštní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a jež nejsou zahrnuty ve výše uvedeném seznamu.“
3. V článku 227 Smlouvy o EHS se doplňuje nový odstavec, který zní
„5. Odchylně od odstavců 1 až 4 platí, že
a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení.
b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru.
c) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny ve Smlouvě o přistoupení nových členských států k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii podepsané dne 22. ledna 1972.“
Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy.
1. Pro období do 31. října 2004 se použijí tato ustanovení
a) s ohledem na čl. 205 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o Euratomu
Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie 5 Česká republika 5 Dánsko 3 Německo 10 Estonsko 3 Řecko 5 Španělsko 8 Francie 10 Irsko 3 Itálie 10 Kypr 2 Lotyšsko 3 Litva 3 Lucembursko 2 Maďarsko 5 Malta 2 Nizozemsko 5 Rakousko 4 Polsko 8 Portugalsko 5 Slovinsko 3 Slovensko 3 Finsko 3 Švédsko 4 Spojené království 10.
b) s ohledem na druhé a třetí pododstavce čl. 205 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o Euratomu
K přijetí aktů Rady je potřeba nejméně
– 88 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijaty na návrh Komise,
– 88 hlasů alespoň dvou třetin členů v ostatních případech.
c) s ohledem na druhou větu třetího pododstavce čl. 23 odst. 2 Smlouvy o EU
K přijetí rozhodnutí je potřeba nejméně 88 hlasů alespoň dvou třetin členů.
d) s ohledem na čl. 34 odst. 3 Smlouvy o EU
Má-li Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí aktů Rady je potřeba nejméně 88 hlasů alespoň dvou třetin členů.
2. V případě, že k Unii přistoupí méně než deset nových členských států, stanoví Rada rozhodnutím práh kvalifikované většiny pro období do 31. října 2004 tak, aby co možná nejvíce odpovídal 71,26 % celkového počtu hlasů.
V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Výbor se skládá z 38 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.“
Pokud členský stát čelí zvláštním obtížím, může jej Komise zmocnit, aby u některých položek svého sazebníku odložil snížení nebo zvýšení cel v souladu s článkem 23.
Toto zmocnění může být uděleno jen na omezenou dobu a jen pro položky, které ve svém úhrnu nepředstavují více než 5 % hodnoty dovozu tohoto státu ze třetích zemí v posledním roce, pro který jsou k dispozici statistické údaje.
Článek 26 (bývalý článek J.16)
Generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku je nápomocen Radě v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky především tím, že přispívá k formulování, přípravě a provádění politických rozhodnutí a případně tím, že vede jménem Rady na žádost předsednictví politický dialog se třetími stranami.
Článek 26 (bývalý článek 28)
Společný celní sazebník stanoví Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
Jestliže některý členský stát neplní své členské povinnosti vyplývající z tohoto statutu, zejména povinnost splatit svůj podíl nebo své zvláštní půjčky, anebo povinnost zajistit splácení úroků a umořování svých půjček, může Rada guvernérů rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou zastavit poskytování půjček nebo záruk tomuto členskému státu nebo jeho státním příslušníkům.
Toto rozhodnutí nezbavuje stát ani jeho státní příslušníky jejich povinností vůči bance.
Výslech svědků se provádí za podmínek, které stanoví jednací řád.
„Článek 26a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které existovaly ke dni přistoupení Rakouska, Finska a Švédska nebo ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené v článcích 3 až 6 tohoto nařízení. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které již ke dni přistoupení spadají do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
„Článek 26a
„Zákaz v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které již existovaly v den přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a na které se důvodu tohoto přistoupení vztahuje čl. 85 odst. 1, jestliže jsou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, že splňují podmínky stanovené v článcích 3 až 6 tohoto nařízení. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se v den přistoupení již vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“
1. Členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.
10. Právo podat žalobu podle článků 169 a 170 nelze uplatnit v rámci odstavců 1 až 9 tohoto článku.
11. Pokud se členský stát nepodřídí rozhodnutí přijatému podle odstavce 9, může Rada rozhodnout, že použije nebo případně zostří jedno nebo více z následujících opatření
– požádá dotyčný členský stát, aby před vydáním obligací a jiných cenných papírů zveřejnil dodatečné informace, které Rada určí,
– vyzve Evropskou investiční banku, aby přehodnotila svou úvěrovou politiku vůči dotyčnému členskému státu,
– požádá dotyčný členský stát, aby uložil neúročený vklad v přiměřené výši u Společenství, dokud nebude podle názoru Rady nadměrný schodek napraven,
– uloží pokuty v přiměřené výši.
Předseda Rady informuje Evropský parlament o přijatých rozhodnutích.
12. Rada zruší některá nebo všechna svá rozhodnutí uvedená v odstavcích 6 až 9 a 11 v takovém rozsahu, v jakém bude napraven podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě. Zveřejnila-li Rada předtím svá doporučení, učiní, jakmile bude zrušeno rozhodnutí podle odstavce 8, veřejné prohlášení, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě již neexistuje.
13. Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavcích 7 až 9, 11 a 12 rozhoduje Rada na doporučení Komise dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů, jimž je přidělena váha v souladu s čl. 148 odst. 2, s vyloučením hlasů zástupce dotyčného členského státu.
14. Další ustanovení týkající se provádění postupu popsaného v tomto článku jsou stanovena v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeném k této smlouvě.
Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB jednomyslně vhodná ustanovení, která poté nahradí tento protokol.
S výhradou ostatních ustanovení tohoto odstavce Rada do 1. ledna 1994 stanoví na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou bližší podrobnosti a definice k provedení uvedeného protokolu.
2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného zadlužení v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií
a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže by
– buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě,
– nebo by překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě,
b) zda poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě.
Doporučované hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném k této smlouvě.
3. Nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva Komise přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu.
Komise může také vypracovat zprávu, je-li i přes plnění kritérií toho názoru, že v některém členském státě existuje riziko nadměrného schodku.
4. Výbor zřízený článkem 109c vydá stanovisko ke zprávě Komise.
5. Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, předloží Radě stanovisko.
6. Rada na doporučení Komise a po zvážení všech připomínek, které dotyčný členský stát případně učiní, kvalifikovanou většinou rozhodne po celkovém zhodnocení, zda existuje nadměrný schodek.
7. Rozhodne-li Rada podle odstavce 6, že nadměrný schodek existuje, podá dotyčnému členskému státu doporučení s cílem odstranit tento schodek během určité lhůty. S výhradou odstavce 8 nebudou tato doporučení zveřejněna.
8. Zjistí-li Rada, že ve stanovené lhůtě nebyla na její doporučení přijata žádná účinná opatření, může svá doporučení zveřejnit.
9. Nenásleduje-li členský stát ani poté doporučení Rady, může Rada rozhodnout o výzvě členskému státu, aby v určité lhůtě učinil opatření ke snížení schodku, která Rada považuje za nezbytná pro nápravu situace.
V takovém případě může Rada žádat dotyčný členský stát, aby podle zvláštního harmonogramu předkládal zprávy za účelem posouzení jeho úsilí o nápravu.
1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práva oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.
V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, a to z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil svůj názor. Poté veřejný ochránce práv předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.
Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledcích svých šetření Evropskému parlamentu.
2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.
Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na žádost Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí závažného pochybení.
3. Veřejný ochránce práv vykonává svou funkci zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.“
Řecká republika může úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené z jiných členských států. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené z Řecka.
Článek 22 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se nahrazuje tímto
„Článek 22
1. Pravomoci a příslušnost svěřené Účetnímu dvoru zřízenému článkem 78e Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, článkem 206 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článkem 180 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii vykonává v souladu s těmito smlouvami jednotný Účetní dvůr Evropských společenství zřízený tak, jak je stanoveno v těchto článcích.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci a příslušnost uvedené v odstavci 1, vykonává Účetní dvůr Evropských společenství pravomoci a příslušnost svěřené před vstupem této smlouvy v platnost kontrolní komisi Evropských společenství a auditorovi Evropského společenství uhlí a oceli za podmínek stanovených v jednotlivých dokumentech týkajících se kontrolní komise a auditora. Ve všech těchto dokumentech se slova ‚kontrolní komise‘ a ‚auditor‘ nahrazují slovy ,Účetní dvůr‘.“
27.1. Účetnictví ECB a národních centrálních bank ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů a schválení Radou. Auditoři jsou oprávněni zkoumat veškeré účetnictví ECB a národních centrálních bank a obdržet veškeré informace o provedených operacích.
27.2. Článek 188c této smlouvy se vztahuje výlučně na zkoumání výkonnosti správy ECB.
Každý členský stát posuzuje porušení přísahy svědky nebo znalci jako obdobný trestný čin spáchaný před vnitrostátním soudem v občanskoprávním řízení. Na základě oznámení Soudního dvora stíhá pachatele tohoto činu před příslušným vnitrostátním soudem.
Náhradu škody utrpěné přihlašovatelem v důsledku utajení z důvodů obrany upravují vnitrostátní právní předpisy členských států a hradí ji stát, který požadoval utajení nebo který vyvolal zpřísnění nebo prodloužení utajení nebo k zákazu podání přihlášky mimo Společenství.
Pokud k zpřísnění nebo prodloužení utajení nebo k zákazu podání přihlášky mimo Společenství dalo podnět více členských států, uhradí škodu vyplývající z jejich žádosti společně a nerozdílně.
Společenství nemůže požadovat žádnou náhradu škody na základě tohoto článku.
Soudní dvůr může přikázat, aby byl svědek nebo znalec vyslechnut soudním orgánem v místě svého bydliště.
Tento příkaz se zašle k provedení příslušnému soudnímu orgánu způsobem, který stanoví jednací řád. Písemnosti, které byly získány na základě tohoto dožádání, se vracejí Soudnímu dvoru stejným způsobem.
Soudní dvůr nese náklady, pokud je případně nepřenese na strany.
V článku 160 Smlouvy o ESAE se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní
„Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím měnit ustanovení hlavy III statutu.“
V článku 198 Smlouvy o Euratomu se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Odchylně od předchozích pododstavců
a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení.
b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru.
c) Tato smlouva se nevztahuje na zámořské země a území, které mají zvláštní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a které nejsou uvedeny v seznamu v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství.
d) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny ve Smlouvě o přistoupení nových členských států k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii podepsané dne 22. ledna 1972.“
„Článek 27
Důchodce, který má nárok na pobírání důchodu podle právních předpisů dvou nebo více členských států a který má nárok na dávky podle právních předpisů členského státu, na jehož území má bydliště, případně s přihlédnutím k článku 18 a příloze V, obdrží spolu se svými rodinnými příslušníky tyto dávky od instituce místa bydliště a na účet uvedené instituce, jako by dotyčná osoba byla poživatelem důchodu náležejícího pouze podle právních předpisů naposledy uvedeného členského státu.“
Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 396.
1. Příjmy označené jako „cla stanovená ve společném celním sazebníku a další cla“ uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství1 nebo v odpovídajícím ustanovení kteréhokoli rozhodnutí, které je nahradí, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a veškerých s nimi souvisejících celních koncesí uplatňovaných Společenstvím v obchodě nových členských států se třetími zeměmi.
2. Pro rok 2004 se harmonizovaný vyměřovací základ DPH a základ HND (hrubý národní důchod) jednotlivých nových členských států, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom, rovnají dvěma třetinám ročního základu. Základ HND každého nového členského státu, k němuž se přihlíží pro účely výpočtu financování opravy rozpočtových nevyvážeností poskytované Spojenému království, uvedený v čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom, se rovněž rovná dvěma třetinám ročního základu.
3. Pro účely určení „zmrazené sazby“ pro rok 2004 podle čl. 2 odst. 4 písm. b) rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom se omezené základy DPH nových členských států vypočítávají na základě dvou třetin jejich neomezeného základu DPH a dvou třetin jejich HND.
V článku 227 Smlouvy o ES se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Portugalskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.“
Před ukončením první etapy přikročí členské státy v nezbytné míře ke sbližování svých právních a správních předpisů v oblasti celnictví. Za tím účelem Komise podá členským státům vhodná doporučení.
Článek 27 (bývalý článek J.17)
Komise je plně zapojena do prací v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Článek 27 (bývalý článek 29)
Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny na základě této kapitoly, Komise vychází
a) z nutnosti podporovat obchod mezi členskými státy a třetími zeměmi;
b) z vývoje podmínek hospodářské soutěže uvnitř Společenství, pokud tento vývoj vede ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků;
c) z požadavků zásobování Společenství surovinami a polotovary, přičemž Komise dbá, aby mezi členskými státy nedošlo k narušení podmínek hospodářské soutěže u konečných výrobků;
d) z nutnosti vyvarovat se vážných poruch v hospodářství členských států a zajistit racionální rozvoj výroby a rozšíření spotřeby ve Společenství.
1. Jestliže Rada guvernérů rozhodne zastavit činnost banky, bude neprodleně ukončen veškerý provoz s výjimkou operací nutných k řádnému použití, ochraně a zachování majetku, jakož i k vyrovnání závazků.
2. V případě likvidace jmenuje Rada guvernérů likvidátory a vydá jim pokyny k provedení likvidace.
Vůči svědkům, kteří odpírají plnit svědeckou povinnost, vykonává Soudní dvůr pravomoci soudům obvykle přiznávané a může ukládat peněžité tresty za podmínek, které stanoví jednací řád.
1. Prvořadým cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosažení cílů Společenství, jak jsou vymezeny v článku 2. ESCB jedná ve shodě se zásadami stanovenými v článku 3a a v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umisťování zdrojů.
2. ESCB plní tyto základní úkoly
– vymezuje a provádí měnovou politiku Společenství,
– provádí devizové operace v souladu s článkem 109,
– drží a spravuje oficiální devizové rezervy členských států,
– podporuje plynulé fungování platebních systémů.
3. Třetí odrážka odstavce 2 se nevztahuje na držení a správu devizových provozních zůstatků vládami členských států.
4. ECB je konzultována
– ke všem návrhům aktů Společenství v oblasti její působnosti,
– vnitrostátními orgány ke všem návrhům právních předpisů z oblasti její působnosti, avšak v mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle čl. 106 odst. 6.
ECB může předkládat stanoviska příslušným orgánům nebo institucím Společenství nebo vnitrostátním orgánům v záležitostech spadajících do oblasti její působnosti.
5. ESCB přispívá k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému.
6. Rada může na návrh Komise, po konzultaci s ECB a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslným rozhodnutím svěřit ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.
„Článek 24
Evropský parlament projedná ve veřejném zasedání souhrnnou zprávu, kterou mu předloží Komise.
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Evropský parlament o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou členů Evropského parlamentu, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však dále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 10. V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.“
K 1. lednu 1981 se ruší jakékoli poplatky s účinkem rovnocenným dovoznímu clu zavedené od 1. ledna 1979 v obchodu mezi Společenství ve stávajícím složení a Řeckem.
1. Členové Účetního dvora budou jmenováni při vstupu této smlouvy v platnost.
2. Funkční období členů kontrolní komise a auditora uplyne ke dni předložení jejich zprávy o rozpočtovém roce, který předchází tomu, ve kterém byli členové Účetního dvora jmenováni; jejich kontrolní pravomoci jsou omezeny na operace vztahující se k uvedenému rozpočtovému roku.
28.1. Základní kapitál ECB při zahájení její činnosti činí 5 miliard ECU. Základní kapitál může být zvýšen rozhodnutím Rady guvernérů kvalifikovanou většinou stanovenou v článku 10.3 v mezích a za podmínek, které stanoví Rada postupem podle článku 42.
28.2. Národní centrální banky jsou jedinými upisovateli a držiteli základního kapitálu ECB. Základní kapitál je upisován podle klíče stanoveného v souladu s článkem 29.
28.3. Rada guvernérů určí kvalifikovanou většinou podle článku 10.3, v jaké výši a jakým způsobem má být základní kapitál splacen.
28.4. S výhradou článku 28.5 nesmějí být podíly národních centrálních bank na upsaném základním kapitálu ECB převedeny, zastaveny nebo se stát předmětem výkonu rozhodnutí.
28.5. Bude-li klíč uvedený v článku 29 upraven, převedou národní centrální banky mezi sebou příslušné podíly na základním kapitálu tak, aby rozdělení těchto podílů odpovídalo upravenému klíči. Rada guvernérů určí podmínky těchto převodů.
Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.
Pokud jsou dosud nezveřejněné přihlášky vynálezů nebo užitných vzorů nebo patenty nebo užitné vzory utajené z důvodů obrany neoprávněně využívány nebo prozrazeny třetí osobě v důsledku jejich sdělení Komisi, nahradí Společenství oprávněnému způsobenou škodu.
Aniž jsou dotčena práva Společenství vůči původci škody, právo oprávněných na náhradu škody vůči třetím osobám přechází na Společenství v rozsahu, v jakém škodu samo nahradilo. Tím není dotčeno právo Společenství postupovat proti původci škody v souladu s obecně závaznými předpisy.
Každý členský stát posuzuje porušení přísahy svědky nebo znalci jako obdobný trestný čin spáchaný před svým vnitrostátním soudem v občanskoprávním řízení. Na základě oznámení Soudního dvora stíhá pachatele tohoto činu před příslušným vnitrostátním soudem.
Ustanoveními tohoto aktu nejsou dotčena ustanovení dokumentů o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím.
Akty orgánů Společenství týkající se produktů uvedených v příloze II Smlouvy o EHS a produktů podléhajících při dovozu do Společenství zvláštní úpravě v důsledku provádění společné zemědělské politiky, jakož i akty týkající se harmonizace právních předpisů členských států v oblasti daně z obratu se nevztahují na Gibraltar, pokud Rada nestanoví na návrh Komise jednomyslně jinak.
1. V průběhu prvních dvou let po přistoupení se uskuteční v každém novém členském státě všeobecným a přímým hlasováním volby 60 zástupců lidu Španělska a 24 zástupců lidu Portugalska do Shromáždění podle ustanovení Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů ve Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách.
Funkční období uvedených zastupitelů končí současně s funkčním obdobím zastupitelů zvolených ve stávajících členských státech pro stávající pětileté období.
2. Od okamžiku přistoupení až do uspořádání voleb uvedených v odstavci 1 budou zástupci lidu Španělska a Portugalska ve Shromáždění jmenováni parlamenty nových členských států z jejich řad podle postupů stanovených každým z těchto států.
1. Souhrnný rozpočet Evropských společenství pro rozpočtový rok 2004 bude upraven s přihlédnutím k přistoupení nových členských států prostřednictvím opravného rozpočtu, který nabude účinku dne 1. května 2004.
2. Dvanáct měsíčních dvanáctin zdrojů založených na DPH a HND, které mají zaplatit nové členské státy podle tohoto opravného rozpočtu, jakož i zpětné úpravy měsíčních dvanáctin pro období od ledna do dubna 2004, které se vztahují pouze na stávající členské státy, budou přepočteny na osminy, jež budou vybrány v období od května do prosince 2004. Zpětné úpravy vyplývající z jakýchkoli dalších opravných rozpočtů přijatých v roce 2004 budou rovněž přepočteny na stejné části, jež budou vybrány ve zbývající části roku.
Následující text se vkládá do čl. 227 odst. 5 Smlouvy o ES jako písmeno d), do článku 79 Smlouvy o ESUO jako písmeno d) a do článku 198 Smlouvy o Euratomu jako písmeno e)
„Tato smlouva se nevztahuje na Alandy. Finská vláda může však prohlášením uloženým zároveň s ratifikací této smlouvy u vlády Italské republiky oznámit, že se tato smlouva na Alandy v souladu s ustanoveními protokolu č. 2 k Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je Evropská unie založena, vztahuje. Vláda Italské republiky předá ověřený opis takového prohlášení členským státům.“
O každé autonomní změně nebo pozastavení účinnosti sazeb společného celního sazebníku rozhodne Rada jednomyslně. Po uplynutí přechodného období může Rada na návrh Komise rozhodnout kvalifikovanou většinou o změnách a pozastaveních, které nepřesahují 20 % každé celní sazby, a to pro období nejdéle šesti měsíců. Takové změny mohou být za stejných podmínek prodlouženy pouze o dalších šest měsíců.
Článek 28 (bývalý článek J.18)
1. Články 189, 190, 196 až 199, 203, 204, 206 až 209, 213 až 219, 255 a 290 Smlouvy o založení Evropského společenství se vztahují na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
3. Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a případů, kdy Rada jednomyslně rozhodne jinak.
Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, hradí je členské státy podle klíče hrubého národního produktu, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. 23 odst. 1. druhého pododstavce, nejsou povinny přispívat na financování operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.
4. Rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství se vztahuje na výdaje, které jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
Článek 28 (bývalý článek 30)
Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána.
1. Banka požívá v každém členském státě nejširší právní způsobilost přiznávanou právnickým osobám příslušným vnitrostátním právem; může zejména nabývat a zcizovat movitý majetek a nemovitosti a vystupovat před soudem.
Výsady a imunity přiznané bance stanoví protokol zmíněný v článku 218 Smlouvy.
2. Majetek banky nesmí být žádnou formou zabaven nebo vyvlastněn.
Svědci a znalci mohou být vyslechnuti pod přísahou ve formě, kterou stanoví jednací řád, anebo způsobem, který stanoví právní řád domovského státu svědka nebo znalce.
„Článek 28a
Pokud jde o ryby, jejich jikry a gamety určené pro farmový chov nebo obnovu populací, nebudou zásilky do Finska nebo z Finska během přechodného období tří let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost povoleny.
Postupem podle článku 26 mohou být přijata vhodná rozhodnutí pro schválení programů předložených Finskem a Švédskem, které se týkají nemocí uvedených v příloze A seznamu II. Tato rozhodnutí vstoupí v platnost dnem přistoupení nebo během přechodných období stanovených v článcích 28a a 28b. V tomto ohledu se čtyřleté období uvedené v příloze B oddílu I písm. B zkracuje pro Finsko na tři roky, při dvou kontrolách každé farmy během tohoto období.”
1. ECB má výlučné právo povolovat vydávání bankovek ve Společenství. Tyto bankovky mohou vydávat ECB a národní centrální banky. Bankovky vydávané ECB a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají ve Společenství status zákonného platidla.
2. Členské státy mohou vydávat mince, objem jejich emise však vyžaduje schválení ECB. Rada může postupem podle článku 189c a po konzultaci s ECB přijímat opatření k sladění nominálních hodnot a technických specifikací všech mincí určených pro oběh v rozsahu nezbytném k umožnění jejich plynulého oběhu ve Společenství.
„Článek 27
Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni, zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.
Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců podle následujícího pořadí členských států
– během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
– během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.
1. Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro obchod mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1981 se každý poplatek sníží na 90 % sazby uplatňované k 31. prosinci 1980;
– k 1. lednu 1982 se každý poplatek sníží na 80 % sazby uplatňované k 31. prosinci 1980;
– další čtyři snížení, každé o 20 %, se uskuteční
– k 1. lednu 1983,
– k 1. lednu 1984,
– k 1. lednu 1985,
– k 1. lednu 1986.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
29.1. Po zřízení ESCB a ECB se postupem podle čl. 109l odst. 1 této smlouvy stanoví klíč pro upisování základního kapitálu ECB. Podle tohoto klíče bude každé národní centrální bance přidělen vážený podíl, který se rovná součtu
– 50 % podílu příslušného členského státu na počtu obyvatel Společenství v předposledním roce před zřízením ESCB,
– 50 % podílu příslušného členského státu na hrubém domácím produktu Společenství v tržních cenách zaznamenaných za posledních pět let předcházejících předposlednímu roku před zřízením ESCB.
Procenta se zaokrouhlují směrem nahoru na nejbližší násobek 0,05.
29.2. Statistické údaje nezbytné pro plnění tohoto článku poskytuje Komise v souladu s pravidly přijatými Radou postupem podle článku 42.
29.3. Vážené podíly přidělené národním centrálním bankám budou po založení ESCB upravovány každých pět let, přičemž se přiměřeně použije článek 29.1. Upravený klíč platí od prvního dne následujícího roku.
29.4. Rada guvernérů učiní všechna další opatření nezbytná k použití tohoto článku.
V průběhu jednání může Soudní dvůr vyslýchat znalce, svědky i samy strany. Za strany však mohou ústně jednat pouze jejich zástupci.
Jakákoli dohoda nebo smlouva o výměně vědeckých nebo průmyslových poznatků z oblasti jaderné energie mezi členským státem, osobou nebo podnikem a třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, která vyžaduje na některé ze stran podpis státu vykonávajícího svou suverenitu, musí být uzavřena Komisí.
Komise však může zmocnit členský stát, osobu nebo podnik k uzavření takové dohody za podmínek, které Komise považuje za vhodné, s výhradou ustanovení článků 103 a 104.
Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.
V čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství se slova „jejichž výše a rozdělovací klíč se stanoví na základě jednomyslného rozhodnutí Rady“ nahrazují slovy „jejichž výše a rozdělovací klíč se stanoví na základě rozhodnutí Rady přijatého kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu dotyčných členských států“.
Tato změna nemá vliv na právní sílu výše uvedeného rozhodnutí.
Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy.
„Článek 29
1. Rodinní příslušníci důchodce majícího nárok na důchod podle právních předpisů jednoho členského státu nebo na důchody podle právních předpisů dvou nebo více členských států, kteří mají bydliště na území jiného členského státu, než je členský stát, kde má bydliště důchodce, obdrží, pokud má důchodce nárok na dávky podle právních předpisů členského státu, dávky, jako by důchodce měl bydliště na stejném území jako oni. Dávky jsou poskytovány za těchto podmínek
a) věcné dávky poskytuje instituce místa bydliště rodinných příslušníků v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy na účet instituce místa bydliště důchodce;
b) peněžité dávky případně poskytuje příslušní instituce určená podle článku 27 nebo čl. 28 odst. 2 v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy. Po dohodě mezi příslušnou institucí a institucí místa bydliště rodinných příslušníků však může tyto dávky poskytovat instituce místa bydliště rodinných příslušníků na účet příslušné instituce v souladu s právními předpisy příslušného státu.
2. Rodinní příslušníci uvedení v odstavci 1, kteří přemístí své bydliště na území členského státu, kde má bydliště důchodce, obdrží
a) věcné dávky podle právních předpisů uvedeného státu, i když již obdrželi dávky za stejný případ nemoci nebo mateřství před změnou bydliště;
b) peněžité dávky poskytované případně příslušnou institucí určenou podle článku 27 nebo čl. 28 odst. 2 v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy. Po dohodě mezi příslušnou institucí a institucí místa bydliště důchodce však může tyto dávky poskytovat instituce místa bydliště důchodce na účet příslušné instituce v souladu s právními předpisy příslušného státu.“
Pro účely čl. 2 druhého pododstavce Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se po skončení cyklu střídání, který ještě zbývá podle pořadí členských států v uvedeném článku 2 ve znění platném před přistoupením, uplatňuje nové pořadí členských států stanovené v článku 11 tohoto aktu.
První pracovní den každého měsíce zaplatí Společenství České republice, Kypru, Maltě a Slovinsku jako položku výdajů v rámci souhrnného rozpočtu Evropských společenství v roce 2004 ode dne přistoupení jednu osminu a v letech 2005 a 2006 jednu dvanáctinu následujících částek dočasné rozpočtové náhrady
2004 2005 2006 (miliony eur, v cenách roku 1999) Česká republika 125,4 178,0 85,1 Kypr 68,9 119,2 112,3 Malta 37,8 65,6 62,9 Slovinsko 29,5 66,4 35,5
Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy.
Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny na základě tohoto oddílu, Komise vychází
a) z nutnosti podporovat obchod mezi členskými státy a třetími zeměmi;
b) z vývoje podmínek hospodářské soutěže uvnitř Společenství, pokud tento vývoj vede ke zvýšení konkurenceschopnostipodniků;
c) z požadavků zásobování Společenství surovinami a polotovary, přičemž Komise dbá, aby mezi členskými státy nedošlo k narušení podmínek hospodářské soutěže u konečných výrobků;
d) z nutnosti vyvarovat se vážných poruch v hospodářství členských států a zajistit racionální rozvoj výroby a rozšíření spotřeby ve Společenství.
Článek 29 (bývalý článek K.1)
Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského společenství, klade si Unie za cíl poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, a tím, že předchází rasismu a xenofobii a potírá je.
Tohoto cíle se dosáhne předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní, zejména proti terorismu, obchodu s lidmi, trestným činům proti dětem, nedovolenému obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům, prostřednictvím
– užší spolupráce policejních, celních a jiných příslušných orgánů členských států přímo nebo prostřednictvím Evropského policejního úřadu (Europolu) v souladu s články 30 a 32;
– užší spolupráce soudních a jiných příslušných orgánů členských států v souladu s čl. 31 písm. a) až d) a článkem 32;
– sbližováním předpisů trestního práva členských států v souladu s čl. 31 písm. e), je-li to nezbytné.
Článek 29 (bývalý článek 34)
Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.
Spory mezi bankou na jedné straně a jejími věřiteli, dlužníky nebo třetími stranami na druhé straně rozhodují příslušné vnitrostátní soudy, s výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru.
Banka si zvolí svůj obecný soud v každém členském státě. Může však v kterékoli smlouvě provést zvláštní volbu obecného soudu nebo sjednat rozhodčí řízení.
Majetek a pohledávky banky mohou být zabaveny nebo se stát předmětem výkonu rozhodnutí pouze na příkaz soudu.
Soudní dvůr může přikázat, aby byl svědek nebo znalec vyslechnut soudním orgánem v místě svého bydliště.
Tento příkaz se zašle k provedení příslušnému soudnímu orgánu způsobem, který stanoví jednací řád. Písemnosti, které byly získány na základě tohoto dožádání, se vracejí Soudnímu dvoru stejným způsobem.
Soudní dvůr nese náklady, pokud je případně nepřenese na strany.
1. ESCB se skládá z ECB a národních centrálních bank.
2. ECB má právní subjektivitu.
3. ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB, kterými jsou Rada guvernérů a Výkonná rada.
4. Statut ESCB je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě.
5. Články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4, 32.6, čl. 33.1 písm. a) a článek 36 statutu ESCB může měnit Rada buď na doporučení ECB a po konzultaci s Komisí kvalifikovanou většinou, nebo na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslně. V obou případech se vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.
6. Rada může buď na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB, anebo na doporučení ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kvalifikovanou většinou přijímat předpisy podle článků 4, 5.4, 19.2, 20, 28.1, 29.2, 30.4 a 34.3 statutu ESCB.
Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.“
Vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem se mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem ruší nejpozději k 1. lednu 1981.
30.1. Aniž je dotčen článek 28, poskytují národní centrální banky ECB devizové rezervy v jiných měnách než v měnách členských států, v ECU, v rezervních pozicích u Mezinárodního měnového fondu a ve zvláštních právech čerpání až do protihodnoty rovnající se 50 miliardám ECU. Rada guvernérů rozhodne o části, která by měla být ECB poskytnuta po jejím založení, a o částkách poskytovaných v pozdějších termínech. ECB má plné právo držet a spravovat devizové rezervy, které na ni byly převedeny, a využívat je pro účely stanovené v tomto statutu.
30.2. Příspěvky jednotlivých národních centrálních bank se stanoví v poměru k jejich podílu na upsaném základním kapitálu ECB.
30.3. ECB připíše ve prospěch každé národní centrální banky pohledávku ve výši jejího příspěvku. Rada guvernérů rozhoduje o denominaci a úročení těchto pohledávek.
30.4. ECB může podle článku 30.2 vyzvat ke složení dalších devizových rezerv nad limit stanovený v článku 30.1 v mezích a za podmínek, které stanoví Rada postupem podle článku 42.
30.5. ECB může držet a spravovat rezervní pozice u Mezinárodního měnového fondu a zvláštní práva čerpání a zajišťovat sdružování těchto rezerv.
30.6. Rada guvernérů přijme veškerá další opatření nezbytná k používání tohoto článku.
V rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.
Výrazem „základní standardy“ se rozumí
a) nejvyšší přípustné dávky poskytující dostatečnou bezpečnost,
b) nejvyšší přípustný stupeň ozáření a zamoření,
c) základní zásady lékařského dohledu nad pracovníky.
V průběhu jednání může Soudní dvůr vyslýchat znalce, svědky i samotné strany. Za strany však mohou ústně jednat pouze jejich zástupci.
Evropská spolupráce v oblasti zahraniční politiky se řídí tímto
1. Vysoké smluvní strany jako členové Evropských společenství usilují o společné vypracovávání a uskutečňování evropské zahraniční politiky.
10. a) Předsednictví Evropské politické spolupráce vykonává Vysoká smluvní strana, která vykonává předsednictví Rady Evropských společenství.
b) Předsednictví odpovídá za podněty k činnosti, za koordinaci a za zastupování členských států vůči třetím zemím v činnostech, ktreré spadají do rámce Evropské politické spolupráce. Je rovněž odpovědné za řízení Evropské politické spolupráce, zejména za stanovení harmonogramu zasedání a za jejich svolávání a vedení.
c) Političtí ředitelé se pravidelně scházejí v Politickém výboru za účelem předkládání nezbytných podnětů pro zajištění kontinuity Evropské politické spolupráce a přípravy jednání ministrů.
d) Na žádost nejméně tří členských států je svolán do 48 hodin politický výbor nebo v nezbytném případě zasedání ministrů.
e) Skupina evropských zpravodajů má za úkol v souladu se směrnicemi Politického výboru sledovat provádění Evropské politické spolupráce a zkoumat obecné organizační otázky.
f) Pracovní skupiny se scházejí podle směrnic Politického výboru.
g) Sekretariát se sídlem v Bruselu je nápomocen předsednictví při přípravě a provádění činností Evropské politické spolupráce a v administrativních záležitostech. Při výkonu svých povinností je podřízen předsednictví.
11. Členové sekretariátu Evropské politické spolupráce požívají stejných výsad a imunit jako členové diplomatických misí Vysokých smluvních stran, které sídlí ve stejném místě jako sekretariát.
12. Po pěti letech od vstupu tohoto aktu v platnost přezkoumají Vysoké smluvní strany, zda je nutné revidovat znění hlavy III.
2. a) Vysoké smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat a konzultovat o všech zahraničněpolitických otázkách obecného zájmu, aby jejich společný vliv byl uplatňován co nejúčinněji prostřednictvím koordinace, sbližování postojů a provádění společných akcí.
b) Konzultace se konají před rozhodnutím Vysokých smluvních stran o konečném postoji.
c) Při zaujímání svých postojů a přijímání vnitrostátních opatření bere každá Vysoká smluvní strana plně v úvahu postoje ostatních partnerů a věnuje náležitou pozornost zájmu, který představuje přijímání a provádění společných evropských postojů.
Aby Vysoké smluvní strany zvýšily svou schopnost provádět společné akce v oblasti zahraniční politiky, zajišťují postupný vývoj a definování společných zásad a cílů.
Stanovení společných postojů představuje výchozí bod pro politiky jednotlivých Vysokých smluvních stran.
d) Vysoké smluvní strany se snaží vyvarovat se jakýchkoli opatření nebo postojů, jež narušují jejich působení jako jednotné síly v mezinárodních vztazích nebo v rámci mezinárodních organizací.
3. a) Ministři zahraničních věcí a člen Komise se v rámci Evropské politické spolupráce scházejí alespoň čtyřikrát ročně. Zahraničněpolitické otázky v rámci Evropské politické spolupráce mohou projednávat rovněž při příležitosti zasedání Rady Evropských společenství.
b) Komise se plně podílí na činnostech politické spolupráce.
c) Aby bylo zajištěno rychlé přijetí společných postojů a provedení společných akcí, nebudou Vysoké smluvní strany v rámci možností bránit vytváření konsensu a společné akce, jež by z něj mohla vzejít.
4. Vysoké smluvní strany zajistí úzké zapojení Evropského parlamentu do Evropské politické spolupráce. Za tím účelem informuje předsednictví pravidelně Evropský parlament o zahraničněpolitických tématech, jež jsou projednávána v rámci politické spolupráce, a dbá na to, aby názory Evropského parlamentu byly brány náležitě v úvahu.
5. Zahraniční politiky Evropských společenství a politiky dohodnuté v rámci Evropské politické spolupráce musí být ve vzájemném souladu.
Předsednictví a Komisi přísluší v rámci jejich vlastních pravomocí zvláštní odpovědnost za zajištění a udržování tohoto souladu.
6. a) Vysoké smluvní strany se domnívají, že užší spolupráce v otázkách evropské bezpečnosti by mohla rozhodujícím způsobem přispívat k rozvíjení evropské identity v oblasti zahraniční politiky. Jsou připraveny k větší míře koordinace svých postojů k politickým a hospodářským stránkám bezpečnosti.
b) Vysoké smluvní strany jsou odhodlány udržovat technologické a průmyslové předpoklady nezbytné pro svou bezpečnost. Působí v tomto směru jak na vnitrostátní úrovni, tak podle potřeby v rámci příslušných orgánů a institucí.
c) Ustanovení této hlavy nebrání užší spolupráci v oblasti bezpečnosti mezi některými Vysokými smluvními stranami v rámci Západoevropské unie nebo Atlantické aliance.
7. a) Vysoké smluvní strany se v mezinárodních orgánech a na mezinárodních konferencích, kterých se účastní, snaží přijmout společné postoje v záležitostech zahrnutých v této hlavě.
b) Vysoké smluvní strany zúčastněné v mezinárodních orgánech a na mezinárodních konferencích, jichž se neúčastní všechny smluvní strany, vezmou plně v úvahu společné postoje dohodnuté v rámci Evropské politické spolupráce.
8. Kdykoli to Vysoké smluvní strany považují za nutné, vedou politický dialog se třetími zeměmi a regionálními uskupeními.
9. Vysoké smluvní strany a Komise prohlubují spolupráci mezi svými pověřenými zastoupeními ve třetích zemích a u mezinárodních organizací prostřednictvím vzájemné pomoci a informování.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Pokud tato smlouva vstoupí v platnost během jednání o rozpočtu, přijme Rada po konzultaci se Shromážděním a Komisí opatření nezbytná pro usnadnění použití této smlouvy na zbývající část jednání o rozpočtu.
Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 153.
1. Pro každé zboží je základní celní sazbou, na niž se vztahují postupná snížení uvedená v článku 31, čl. 75 odst. 1 a v čl. 173 odst. 1 a 2, celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1985 na zboží pocházející ze Společenství ve stávajícím složení a ze Španělska v rámci jejich obchodování.
2. Pro každé zboží je základní celní sazbou každého produktu, od níž se odvíjí sbližování se společným celním sazebníkem a sjednoceným sazebníkem ESUO podle článku 37, čl. 75 odst. 2 a v čl. 173 odst. 4, celní sazba skutečně uplatňovaná Španělským královstvím k 1. lednu 1985.
3. Pokud však dojde mezi tímto dnem a přistoupením ke snížení cla, považuje se za základní celní sazbu takto snížená celní sazba.
4. Společenství ve stávajícím složení a Španělské království si vzájemně sdělí své základní celní sazby.
5. Odchylně od odstavce 1 jsou pro níže uvedené produkty základními celními sazbami, které Španělské království postupně snižuje podle článku 31, tyto sazby
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíZákladní celní sazba24.02Vyráběné tabáky; výtažky či šťávy z tabáků (praiss):A. Cigarety50 %B. Doutníky a doutníčky55 %C. Tabák ke kouření46,8 %D. Žvýkací tabák a šňupací tabák26 %E. Ostatní včetně aglomerovaného tabáku ve formě listů10,4 %27.09Surové oleje z nafty nebo ze živičných minerálůOsvobozeny od cla
První pracovní den každého měsíce zaplatí Společenství České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku jako položku výdajů v rámci souhrnného rozpočtu Evropských společenství v roce 2004 ode dne přistoupení jednu osminu a v letech 2005 a 2006 jednu dvanáctinu následujících částek zvláštního nástroje pro paušální hotovostní toky
2004 2005 2006 (miliony eur, v cenách roku 1999) Česká republika 174,7 91,55 91,55 Estonsko 15,8 2,9 2,9 Kypr 27,7 5,05 5,05 Lotyšsko 19,5 3,4 3,4 Litva 34,8 6,3 6,3 Maďarsko 155,3 27,95 27,95 Malta 12,2 27,15 27,15 Polsko 442,8 550,0 450,0 Slovinsko 65,4 17,85 17,85 Slovensko 63,2 11,35 11,35
1 miliarda eur pro Polsko a 100 milionů eur pro Českou republiku obsažené ve zvláštním nástroji pro paušální hotovostní toky se berou v úvahu pro veškeré výpočty při rozdělování strukturálních fondů v letech 2004-2006.
Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 169.
Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána, aniž jsou dotčena následující ustanovení.
Článek 30 (bývalý článek K.2)
1. Společný postup v oblasti policejní spolupráce zahrnuje
a) operativní spolupráci příslušných orgánů včetně policie, celních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států při předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování;
b) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu příslušných informací, včetně informací donucovacích orgánů k oznámením o podezřelých finančních operacích, zejména prostřednictvím Europolu, za podmínky dodržování příslušných předpisů o ochraně osobních údajů;
c) spolupráci a společné iniciativy v oblasti vzdělávání, výměny styčných důstojníků, služebních pobytů, využití prostředků a forenzního výzkumu;
d) společné vyhodnocování kriminalistických metod při odhalování závažných forem organizované trestné činnosti.
2. Rada podporuje spolupráci prostřednictvím Europolu a během pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost zejména
a) umožní Europolu usnadňovat a podporovat přípravu a povzbuzovat koordinaci a provádění konkrétních vyšetřovacích akcí příslušných orgánů členských států včetně operativních akcí společných týmů, které zahrnují zástupce Europolu;
b) přijme opatření, která Europolu umožní obracet se na příslušné orgány členských států se žádostí provést a koordinovat vyšetřování ve zvláštních případech a rozvíjet konkrétní odborné znalosti, které mohou být předávány členským státům, aby jim pomáhaly při vyšetřování případů organizované trestné činnosti;
c) podpoří spolupráci mezi úředníky činnými v trestním řízení, specializovanými na boj proti organizované trestné činnosti v úzké spolupráci s Europolem;
d) zavede síť výzkumu, dokumentace a statistiky o přeshraniční trestné činnosti.
Článek 30 (bývalý článek 36)
Články 28 a 29 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.
Každý členský stát posuzuje porušení slibu svědky nebo znalci jako obdobný trestný čin spáchaný před svým vnitrostátním soudem v občanskoprávním řízení. Na základě oznámení Soudního dvora stíhá pachatele tohoto činu před příslušným vnitrostátním soudem.
O každém jednání se sepisuje protokol, který podepisují předseda a tajemník.
Při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim touto smlouvou a statutem ESCB nesmějí ECB, žádná národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů či institucí Společenství, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány a instituce Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB či národních centrálních bank při plnění jejich úkolů.
1. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku upraví Řecká republika své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem
– od 1. ledna 1981 uplatňuje Řecká republika celní sazbu, kterou se o 10 % sníží rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku,
– od 1. ledna 1982
a) se v případě celních položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % v obou směrech od sazeb společného celního sazebníku, uplatní sazby společného celního sazebníku;
b) v ostatních případech uplatňuje Řecká republika celní sazbu, kterou se snižuje o 10 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku.
Tento rozdíl se snižuje vždy o 20 % k 1. lednu 1983, k 1. lednu 1984 a k 1. lednu 1985.
Řecká republika používá společný celní sazebník od 1. ledna 1986 v celém rozsahu.
31.1. Národní centrální banky jsou oprávněny provádět operace k plnění svých závazků vůči mezinárodním organizacím v souladu s článkem 23.
31.2. Všechny ostatní operace s devizovými rezervami zbývajícími národním centrálním bankám po převodech provedených podle článku 30 a transakce členských států s jejich devizovými provozními zůstatky překračujícími částku stanovenou podle článku 31.3 podléhají schválení ECB s cílem zajistit soulad s devizovou a měnovou politikou Společenství.
31.3. Rada guvernérů stanoví obecné zásady s cílem usnadnit tyto operace.
Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Základní standardy přijme Rada po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů.
O každém jednání se sepisuje protokol, který podepisují předseda a tajemník.
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, které se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a jejich výkonu, se vztahují pouze na ustanovení hlavy II a na článek 32, a to za stejných podmínek jako na ustanovení uvedených smluv.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém a nizozemském, přičemž všech sedm znění má stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
1. Pro každé zboží je základní celní sazbou, na niž se vztahují postupná snížení uvedená v článcích 32 a 59, celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972.
Pro každé zboží je základní celní sazbou, od níž se odvíjí přibližování společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO, uvedenému v článcích 39 a 59 celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972 novými členskými státy.
Ve smyslu tohoto aktu se „sjednoceným sazebníkem ESUO“ rozumí soubor celní nomenklatury a platných celních sazeb pro zboží uvedené v příloze 1 Smlouvy o ESUO, s výjimkou uhlí.
2. Pokud bude po 1. lednu 1972 zavedeno snížení cel vyplývající z dohody týkající se především chemických produktů, kterou se doplňuje Ženevský protokol z roku 1967 ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu, nahradí takto snížené celní sazby základní sazby uvedené v odstavci 1.
„Článek 31
1. Důchodce uvedený v článku 27 nebo 28 obdrží se svými rodinnými příslušníky, kteří pobývají na území jiného členského státu, než je stát, ve kterém mají bydliště,
a) věcné dávky poskytované institucí místa pobytu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy, přičemž náklady nese instituce místa bydliště důchodce;
b) peněžité dávky poskytované případně příslušnou institucí určenou podle článku 27 nebo čl. 28 odst. 2 v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy. Po dohodě mezi příslušnou institucí a institucí místa pobytu však může tyto dávky poskytovat instituce místa pobytu na účet příslušné instituce v souladu s právními předpisy příslušného státu.“
1. Dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělským královstvím se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 77,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 47,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 35,0 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 22,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 10 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 10 % se uskuteční k 1. lednu 1993.
2. Odchylně od odstavce 1 se od 1. března 1986 uplatňuje osvobození od cla na vstupu pro
a) dovozy, na něž se vztahují ustanovení týkající se osvobození od daně osob cestujících mezi členskými státy;
b) dovozy malých zásilek zboží neobchodní povahy, na něž se vztahují ustanovení týkající se osvobození od daně mezi členskými státy.
3. Výše celních sazeb vypočítaných v souladu s odstavcem 1 se zaokrouhlují dolů na první desetinné místo tak, že se druhé desetinné místo vypustí.
1. Níže uvedené nové členské státy zaplatí následující částky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, uvedeného v rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2002/234/ESUO ze dne 27. února 2002 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel1
(miliony eur, v běžných cenách) Česká republika 39,88 Estonsko 2,5 Lotyšsko 2,69 Maďarsko 9,93 Polsko 92,46 Slovinsko 2,36 Slovensko 20,11
2. Příspěvky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel budou zaplaceny ve čtyřech splátkách počínaje rokem 2006 a placených následovně, v každém případě první pracovní den prvního měsíce každého roku
2006: 15%
2007: 20 %
2008: 30 %
2009: 35 %.
1. V průběhu prvních dvou let po přistoupení se uskuteční v každém novém členském státě volby do Evropského parlamentu všeobecným a přímým hlasováním jeho lidu za účelem zvolení takového počtu zastupitelů, který je stanoven v článku 11 tohoto aktu, a to v souladu s Aktem ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách.
2. Od okamžiku přistoupení až do uspořádání voleb uvedených v odstavci 1 budou zástupci lidu nových členských států v Evropském parlamentu jmenováni parlamenty těchto států z jejich řad, podle postupů stanovených těmito jednotlivými státy.
3. Každý nový členský stát, který se tak rozhodne, však může uspořádat volby do Evropského parlamentu v období mezi podpisem přístupové smlouvy a dnem jejího vstupu v platnost, a to v souladu s protokolem č. 8 připojeným k tomuto aktu.
4. Funkční období zastupitelů zvolených podle odstavce 1 nebo 3 končí současně s funkčním období zastupitelů zvolených v současných členských státech pro pětileté období 1994 – 1999.
Členské státy nebudou mezi sebou zavádět žádná nová množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem.
Tento závazek je však třeba uplatňovat ve vztahu ke stupni liberalizace, jehož bylo dosaženo při plnění rozhodnutí Rady Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci ze dne 14. ledna 1955. Členské státy oznámí Komisi nejpozději do šesti měsíců od vstupu této smlouvy v platnost své seznamy výrobků liberalizovaných na základě těchto rozhodnutí. Tyto seznamy budou mezi členskými státy konsolidovány.
Článek 31 (bývalý článek K.3)
Společný postup v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech zahrnuje
a) usnadňování a urychlování spolupráce příslušných ministerstev a soudních nebo obdobných orgánů členských států v řízení a při výkonu rozhodnutí;
b) usnadňování vydávání mezi členskými státy;
c) zajišťování slučitelnosti použitelných předpisů členských států, pokud je to nezbytné ke zlepšení této spolupráce;
d) předcházení kompetenčním konfliktům mezi členskými státy;
e) postupné přijímání opatření k zavedení minimálních pravidel o znacích skutkových podstat trestných činů a trestech v oblasti organizované trestné činnosti, terorismu a nedovoleného obchodu s drogami.
Článek 31 (bývalý článek 37)
1. Členské státy upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží.
Tento článek se vztahuje na každý subjekt, jehož prostřednictvím členský stát právně nebo fakticky, přímo nebo nepřímo kontroluje, řídí nebo významně ovlivňuje dovoz nebo vývoz mezi členskými státy. Tato ustanovení platí i pro monopoly, jež stát svěřuje jiným subjektům.
2. Členské státy se zdrží zavádění jakéhokoli nového opatření, které by bylo v rozporu se zásadami stanovenými v odstavci 1 nebo které by omezovalo dosah článků týkajících se zákazu cel a množstevních omezení mezi členskými státy.
3. V případě státního monopolu obchodní povahy, s nímž jsou spjata nařízení, jež mají usnadňovat odbyt nebo zhodnocení zemědělských produktů, musí být pravidla stanovená tímto článkem používána tak, aby byly zajištěny rovnocenné záruky zaměstnanosti a životní úrovně příslušných výrobců.
Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.
Pořad jednání stanoví předseda.
Každý členský stát zajistí nejpozději ke dni zřízení ESCB, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu jeho národní centrální banky, byly slučitelné s touto smlouvou a se statutem ESCB.
1. Za účelem postupného zavádění sjednoceného sazebníku ESUO upraví Řecká republika své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem
a) v případě položek celního sazebníku, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % v obou směrech od sazeb sjednoceného sazebníku ESUO, se uplatňují od 1. ledna 1982 sazby sjednoceného sazebníku ESUO;
b) v ostatních případech uplatňuje Řecká republika od téhož dne celní sazbu, která snižuje o 10 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou stanovenou ve sjednoceném sazebníku ESUO.
Tento rozdíl se snižuje vždy o 20 % k 1. lednu 1983, k 1. lednu 1984 a k 1. lednu 1985.
Řecká republika používá sjednocený sazebník ESUO od 1. ledna 1986 v plném rozsahu.
2. Pro aglomerované nebo neaglomerované hnědé uhlí čísla 27.02 společného celního sazebníku zavede podle časového rozvrhu v odstavci 1 Řecká republika ustanovení společného celního sazebníku týkající se těchto produktů a začne nejpozději od 1. ledna 1986 uplatňovat celní sazbu ve výši 5 %.
Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.
Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.
Pořad jednání stanoví předseda.
S výhradou čl. 3 odst. 1 hlavy II a článku 31 nejsou žádnými ustanoveními tohoto aktu dotčeny smlouvy o založení Evropských společenství, ani následné smlouvy a akty, jež je pozměňují nebo doplňují.
1. Dovozní cla mezi původními členskými státy Společenství a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. dubnu 1973 se všechny celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby;
– další čtyři snížení, každé o 20 %, se uskuteční
k 1. lednu 1974
k 1. lednu 1975
k 1. lednu 1976
k 1. červenci 1977
2. Odchylně od odstavce 1
a) se mezi členskými státy okamžikem jejich přistoupení ruší dovozní cla pro uhlí ve smyslu přílohy I Smlouvy o ESUO;
b) se od 1. ledna 1974 ruší dovozní cla pro zboží uvedené v příloze III tohoto aktu;
c) se ode dne přistoupení uplatňuje osvobození od cla pro dovozy, na něž se vztahují ustanovení o osvobození od daně pro cestující mezi členskými státy.
3. U zboží vyjmenovaného v příloze IV tohoto aktu, na něž se vztahuje systém dohodnutých preferenčních sazeb mezi Spojeným královstvím a některými dalšími zeměmi využívajícími systém preferencí Britského společenství národů, může Spojené království odložit první snížení sazeb podle odstavce 1 až na 1. červenec 1973.
4. Odstavcem 1 není dotčena možnost otevřít celní kvóty pro některé výrobky ze železa a oceli, které nejsou ve Společenství v původním složení vyráběny nebo jsou vyráběny jen v nedostatečném množství či kvalitě.
V žádném případě nesmí být v rámci Společenství uplatňovány celní sazby vyšší, než jsou sazby uplatňované vůči třetím zemím, pro něž platí doložka nejvyšších výhod.
V případě změny nebo pozastavení sazeb společného celního sazebníku nebo v případě uplatnění článku 40 Španělským královstvím může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství.
V případě změny nebo pozastavení sazeb sjednoceného celního sazebníku ESUO nebo v případě uplatnění článku 40 Španělským královstvím může Komise přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství.
1. Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, nebudou po 31. prosinci 2003 uskutečněny žádné finanční závazky v rámci programu Phare1, programu Phare pro přeshraniční spolupráci2, předvstupních fondů pro Kypr a Maltu3, programu ISPA4 a programu SAPARD5 ve prospěch nových členských států. Nové členské státy obdrží stejné zacházení jako stávající členské státy, pokud jde o výdaje podle prvních tří kapitol finančního výhledu, jak je vymezen interinstitucionální dohodou ze dne 6. května 19996, od 1. ledna 2004, s výhradou jednotlivých níže uvedených specifikací a výjimek, nebo není-li v této smlouvě stanoveno jinak. Maximální dodatečné položky pro kapitoly 1, 2, 3 a 5 finančního výhledu týkající se rozšíření jsou stanoveny v příloze XV. Avšak žádný finanční závazek v rámci rozpočtu na rok 2004 pro jakýkoliv dotyčný program nebo agenturu nesmí být uskutečněn před přistoupením daného nového členského státu.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na výdaje záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu podle čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky7, které se stávají způsobilými pro financování Společenstvím pouze ode dne přistoupení v souladu s článkem 2 tohoto aktu.
Avšak odstavec 1 tohoto článku se vztahuje na výdaje na rozvoj venkova v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu podle článku 47a nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení1, s výhradou podmínek stanovených ve změně uvedeného nařízení v příloze II tohoto aktu.
3. S výhradou poslední věty odstavce 1 se od 1. ledna 2004 nové členské státy účastní programů a agentur Společenství za stejných podmínek jako stávající členské státy s financováním ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Podmínky stanovené v rozhodnutích Rad přidružení, dohodách a memorandech o porozumění mezi Evropskými společenstvími a novými členskými státy týkajících se jejich účasti na programech a agenturách Společenství budou nahrazeny předpisy upravujícími dotyčné programy a agentury s účinkem od 1. ledna 2004.
4. Pokud některý ze států uvedených v čl. 1 odst. 1 smlouvy o přistoupení nepřistoupí ke Společenství během roku 2004, je každá žádost tohoto státu nebo žádost z něj pocházející o financování výdajů v rámci prvních tří kapitol finančního výhledu pro rok 2004 od počátku neplatná. V tom případě se vůči tomuto státu nadále uplatňují příslušná rozhodnutí Rady přidružení, dohody nebo memoranda o porozumění po celý rok 2004.
5. Pokud jsou určitá opatření nezbytná k usnadnění přechodu od předvstupního režimu na režim vyplývající z uplatňování tohoto článku, přijme Komise požadovaná opatření.
32.1. Příjmy dosažené národními centrálními bankami při uskutečňování úkolů v rámci měnové politiky ESCB (dále jen „měnové příjmy“) jsou na konci každého účetního roku přerozdělovány v souladu s tímto článkem.
32.2. S výhradou článku 32.3 se částka měnových příjmů každé národní centrální banky rovná jejímu ročnímu příjmu z aktiv, která drží jako protihodnotu bankovek v oběhu, a závazků z vkladů úvěrových institucí. Tato aktiva vedou národní centrální banky odděleně v souladu s obecnými zásadami přijatými Radou guvernérů.
32.3. Jestliže po zahájení třetí etapy Rada guvernérů usoudí, že struktura bilancí národních centrálních bank nedovoluje použití článku 32.2, může Rada guvernérů kvalifikovanou většinou rozhodnout, že odchylně od článku 32.2 bude měnový příjem vypočítáván podle jiné metody, a to po dobu nepřesahující pět let.
32.4. Výše měnového příjmu každé národní centrální banky se snižuje o částku rovnající se úrokům, které tato centrální banka platí ze závazků z vkladů úvěrových institucí podle článku 19.
Rada guvernérů může rozhodnout o odškodnění národních centrálních bank za náklady spojené s vydáváním bankovek nebo za výjimečných okolností za zvláštní ztráty vzniklé z operací měnové politiky prováděných ve prospěch ESCB. Odškodnění bude provedeno ve formě, jakou bude Rada guvernérů považovat za vhodnou; tyto částky se mohou vzájemně započítat proti měnovým příjmům národních centrálních bank.
32.5. Úhrnný měnový příjem národních centrálních bank se rozdělí mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB, nerozhodne-li Rada guvernérů podle článku 33.2 jinak.
32.6. Vzájemné zúčtování a vypořádání zůstatků vzniklých při přerozdělování měnových příjmů provede ECB v souladu s obecnými zásadami přijatými Radou guvernérů.
32.7. Rada guvernérů přijme veškerá další opatření nezbytná k používání tohoto článku.
Členské státy se při vzájemném obchodování zdrží zvyšování restriktivnosti kvót a opatření s rovnocenným účinkem, které existují ke dni vstupu této smlouvy v platnost.
Tyto kvóty budou zrušeny do konce přechodného období. Budou se rušit postupně v průběhu přechodného období podle následujících ustanovení.
Článek 32 (bývalý článek K.4)
Rada stanoví podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány uvedené v článcích 30 a 31 zasahovat na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány.
Článek 32 (bývalý článek 38)
1. Společný trh se rozšíří na zemědělství a obchod zemědělskými produkty. Zemědělskými produkty se rozumějí produkty rostlinné a živočišné výroby a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost.
2. Pravidla stanovená pro vytváření společného trhu se vztahují i na zemědělské produkty, nestanoví-li články 33 až 38 jinak.
3. Produkty, na něž se vztahují články 33 až 38, jsou zahrnuty do seznamu v příloze I této smlouvy.
4. Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty musejí být doprovázeny zavedením společné zemědělské politiky.
V průběhu jednání může Soudní dvůr vyslýchat znalce, svědky i samy strany. Za strany však mohou ústně jednat pouze jejich zástupci.
Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.
1. K plnění úkolů svěřených ESCB, v souladu s ustanoveními této smlouvy a za podmínek stanovených statutem ESCB, ECB
– přijímá nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů vymezených v článku 3.1 první odrážce, článcích 19.1, 22 a 25.2 statutu ESCB a dále v případech stanovených právními akty Rady, jež jsou uvedeny v čl. 106 odst. 6,
– přijímá rozhodnutí nezbytná pro plnění úkolů svěřených ESCB touto smlouvou a statutem ESCB,
– vydává doporučení a zaujímá stanoviska.
2. Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Články 190, 191 a 192 se použijí na nařízení a rozhodnutí přijatá ECB.
ECB může rozhodnout o zveřejnění svých rozhodnutí, doporučení a stanovisek.
3. V mezích a za podmínek přijatých Radou postupem podle čl. 106 odst. 6 je ECB zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí.
1. Jestliže se sazby celního sazebníku Řecké republiky liší od odpovídajících sazeb společného celního sazebníku nebo jednotného sazebníku ESUO, uskuteční se postupné přiblížení sazeb celního sazebníku Řecké republiky sazbám společného celního sazebníku nebo jednotného sazebníku ESUO přidáním složek řecké základní celní sazby ke složkám sazeb společného celního sazebníku nebo jednotného sazebníku ESUO, přičemž se řecká základní sazba postupně snižuje až na 0 v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v článcích 31, 32 a 64 a sazba společného celního sazebníku nebo jednotného sazebníku ESUO se od 0 postupně a podle téhož časového rozvrhu zvyšuje k dosažení konečné výše.
2. Jestliže se určité sazby společného celního sazebníku nebo jednotného sazebníku ESUO od 1. ledna 1981 mění nebo ruší, pak Řecká republika současně mění nebo ruší své sazby v míře vyplývající z provádění článků 31, 32 a 64.
3. Od 1. ledna 1981 používá Řecká republika nomenklaturu položek podle společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Řecká republika může převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné sbližování jejích celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
4. Pro usnadnění postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO Řeckou republikou stanoví Komise popřípadě podmínky úprav celních sazeb v Řecké republice.
Každý členský stát vydá právní a správní předpisy k dodržování přijatých základních standardů a přijme opatření nezbytná k výuce, vzdělávání a odborné přípravě.
Komise vydá vhodná doporučení, která uvedou do souladu stávající právní předpisy členských států v této oblasti.
Za tím účelem jsou členské státy povinny sdělit Komisi tyto právní předpisy, pokud jsou závazné v okamžiku vstupu této smlouvy v platnost, jakož i všechny pozdější návrhy právních předpisů stejné povahy.
Případná doporučení Komise týkající se návrhů právních ustanovení musí být vydána ve lhůtě tří měsíců ode dne sdělení těchto návrhů.
Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.
1. Tento akt bude ratifikován Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tento akt vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
V žádném případě se v rámci Společenství neuplatňují celní sazby vyšší, než jsou sazby uplatňované vůči třetím zemím požívajícím doložky nejvyšších výhod.
V případě změny nebo pozastavení sazeb jednotného celního sazebníku nebo při uplatnění článku 41 novými členskými státy může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství.
„Článek 33
Instituce členského státu příslušná pro vyplácení důchodu, která uplatňuje právní předpisy stanovící srážky příspěvků placených důchodcem pro krytí dávek v nemoci a mateřství, je oprávněna provádět tyto srážky, vypočítané v souladu s uvedenými právními předpisy, z vyplácených důchodů v takovém rozsahu, aby náklady na dávky podle článků 27, 28, 29, 31 a 32 nesla instituce uvedeného členského státu.“
Španělské království může úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené ze Společenství ve stávajícím složení. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené ze Španělska.
1. Nabídková řízení, uzavírání smluv a jejich provádění a platby na předvstupní pomoc v rámci programu Phare1, programu Phare CBC2 a předvstupních fondů pro Kypr a Maltu3 spravují provádějící agentury v nových členských státech ode dne přistoupení.
Předchozí kontrola nabídkových řízení a uzavírání smluv prováděná Komisí bude ukončena odpovídajícím rozhodnutím Komise poté, co bude příznivě vyhodnocen rozšířený systém decentralizovaného provádění (EDIS) v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v příloze nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/894.
Nebude-li rozhodnutí Komise o ukončení předchozí kontroly přijato přede dnem přistoupení, nejsou žádné smlouvy podepsané mezi dnem přistoupení a dnem, ke kterému bude rozhodnutí Komise přijato, způsobilé pro předvstupní pomoc.
Bude-li však rozhodnutí Komise o ukončení předchozí kontroly přijato opožděně až po dni přistoupení z důvodů, jež nebyly způsobeny orgány nového členského státu, může Komise výjimečně v řádně odůvodněných případech přiznat způsobilost pro předvstupní pomoc smlouvám podepsaným mezi dnem přistoupení a dnem rozhodnutí Komise a povolit pokračování v provádění předvstupní pomoci po omezenou dobu, s výhradou předchozí kontroly nabídkových řízení a uzavírání smluv prováděné Komisí.
2. Celkové závazky v rozpočtu uskutečněné před přistoupením v rámci předvstupních finančních nástrojů uvedených v odstavci 1, včetně uzavírání a registrace následných jednotlivých právních závazků a plateb uskutečňovaných po přistoupení, se budou nadále řídit pravidly a nařízeními pro předvstupní finanční nástroje a budou zaznamenávány do odpovídajících kapitol rozpočtu až do ukončení dotyčných programů a projektů. Bez ohledu na to budou postupy zadávání veřejných zakázek zahájené po přistoupení prováděny v souladu s odpovídajícími směrnicemi Společenství.
3. Poslední programování předvstupní pomoci uvedené v odstavci 1 se uskuteční v posledním úplném kalendářním roce před přistoupením. K činnostem v rámci těchto programů musí být uzavřeny smlouvy v průběhu následujících dvou let a vydání učiněna tak, jak je stanoveno v memorandu o financování1, zpravidla do konce třetího roku po uskutečnění závazku. Prodloužení období pro uzavírání smluv nebudou povolena. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze povolit omezená prodloužení, pokud jde o dobu vydání.
4. K zajištění nezbytného postupného zrušení předvstupních finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 a programu ISPA1 a hladkého přechodu z pravidel použitelných před přistoupením na pravidla použitelná po něm může Komise přijmout veškerá vhodná opatření, aby zabezpečila, že budou zachováni nezbytní statutární zaměstnanci v nových členských státech po dobu nejvýše patnácti měsíců po přistoupení. Během tohoto období mají úředníci přidělení na místa v nových členských státech před přistoupením, po kterých bude požadováno, aby zůstali ve službě v těchto státech po dni přistoupení, výjimečně stejné finanční a materiální podmínky, jaké používala Komise před přistoupením v souladu s přílohou X služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, stanovených v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/682. Správní výdaje, včetně platů pro ostatní zaměstnance, nezbytné pro řízení předvstupní pomoci budou hrazeny po celý rok 2004 a až do konce července 2005 v rámci kapitoly „podpůrné výdaje na operace“ (bývalá část B rozpočtu) nebo obdobných kapitol pro finanční nástroje uvedené v odstavci 1 a pro program ISPA příslušných předvstupních rozpočtů.
5. Nemohou-li již být projekty schválené podle nařízení (ES) č. 1268/1999 financovány v rámci tohoto nástroje, mohou být začleněny do programování a financování rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Pokud budou k tomuto účelu nezbytná zvláštní přechodná opatření, přijme je Komise postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech1.
33.1. Čistý zisk ECB je převáděn v tomto pořadí
a) částka, již určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu,
b) zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.
33.2. Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnového příjmu příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5.
1. Za rok od vstupu této smlouvy v platnost změní každý členský stát veškeré dvoustranné kvóty určené jiným členským státům v celkové kvóty, které jsou přístupné bez diskriminace všem ostatním členským státům.
Ke stejnému datu zvýší členské státy úhrn celkových kvót stanovených tak, aby oproti předcházejícímu roku bylo dosaženo zvýšení jejich celkové hodnoty nejméně o 20 %. Celková kvóta pro každý výrobek však bude zvýšena nejméně o 10 %.
Kvóty se zvyšují každý rok podle týchž pravidel a ve stejném poměru k roku předcházejícímu.
Čtvrté zvýšení bude provedeno na konci čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost, páté zvýšení pak rok po započetí druhé etapy.
2. Jestliže celková kvóta pro některý neliberalizovaný výrobek nedosahuje 3 % vlastní výroby příslušného státu, stanoví se kvóta rovná nejméně 3 % této výroby nejpozději jeden rok po vstupu této smlouvy v platnost. Tato kvóta se zvýší na 4 % na konci druhého roku a na 5 % na konci třetího roku. Poté příslušný členský stát zvýší tuto kvótu každoročně alespoň o 15 %. Jestliže se výrobek v daném státě nevyrábí, stanoví přiměřenou kvótu Komise svým rozhodnutím.
3. Na konci desátého roku musí každá kvóta činit nejméně 20 % vlastní výroby.
4. Jestliže Komise svým rozhodnutím stanoví, že dovoz některého výrobku ve dvou po sobě následujících letech byl nižší než určená kvóta, nebude tato celková kvóta nadále brána v úvahu při výpočtu celkové hodnoty celkových kvót. V takovém případě zruší členský stát kvóty pro dovoz daného výrobku.
5. Pro kvóty, které činí více než 20 % vlastní výroby daného výrobku, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou snížit minimální desetiprocentní sazbu stanovenou v odstavci 1. Toto snížení však nesmí mít vliv na závazek každoročně zvyšovat celkovou hodnotu celkových kvót o 20 %.
6. Členské státy, které při plnění rozhodnutí Rady Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci ze dne 14. ledna 1955, pokud jde o rozsah liberalizace, překročily závazky, mají právo zohlednit hodnotu autonomně liberalizovaného dovozu při výpočtu celkového ročního zvýšení o 20 %, stanoveného v odstavci 1. Tento výpočet se předkládá Komisi k předběžnému schválení.
7. Komise vydá směrnice, jimiž stanoví postup a harmonogram, podle kterého členské státy ke dni vstupu této smlouvy v platnost mezi sebou zruší všechna opatření s účinkem rovnocenným kvótám.
8. Zjistí-li Komise, že uplatňování tohoto článku, a zejména ustanovení týkající se procentních sazeb, neumožňují zajistit postupné odstranění kvót tak, jak je stanoveno v čl. 32 druhém pododstavci, může Rada v průběhu první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou na návrh Komise měnit postup stanovený v tomto článku, zejména zvyšovat stanovené procentní sazby.
Článek 33 (bývalý článek K.5)
Tato hlava se nedotýká výkonu působnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
Článek 33 (bývalý článek 39)
1. Cílem společné zemědělské politiky je
a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly;
b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;
c) stabilizovat trhy;
d) zajistit plynulé zásobování;
e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.
2. Při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které může zahrnovat, se bude přihlížet
a) ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi;
b) k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně;
c) ke skutečnosti, že v členských státech zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.
O každém jednání se sepisuje protokol, který podepisují předseda a tajemník.
Rozsudky musí být odůvodněny. Uvádějí se v nich jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.
Tato podkapitola stanoví podmínky, za kterých je na přechodná opatření rozvoje venkova v České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku (dále jen „nové členské státy“) poskytována doplňková dočasná dodatečná podpora k podpoře podle kapitol I až IX pro řešení zvláštních potřeb nových členských států během programového období 2004-2006.
„Článek 33a
1. Nové členské státy provedou inventarizaci zásob cukru ve volném oběhu, které se nacházejí na jejich území ke dni vstupu v platnost tohoto nařízení.
2. Pro každý nový členský stát se stanoví množství cukru, které lze považovat za běžné zásoby ke dni uvedenému v odstavci 1.
Toto množství bude stanoveno s ohledem na
a) běžné provozní zásoby,
b) předpokládanou spotřebu v daném členském státě až do začátku příští řepné sklizně,
c) situaci v zásobování vycházející z domácí produkce, dovozů a vývozů tohoto členského státu.
3. Jestliže množství zjištěné při inventarizaci uvedené v odstavci 1 přesáhne množství uvedené v odstavci 2 prvním pododstavci, budou přijata nezbytná opatření, aby Společenství nevznikly finanční náklady v důsledku odbytu nadbytečného množství.
4. Prováděcí předpisy k tomuto článku budou vydány postupem podle článku 40.“
1. Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací přispívá k dosahování těchto cílů
a) ulehčuje obtíže při přechodu venkova vyplývající z toho, že zemědělství a hospodářství venkova nových členských států jsou vystavena konkurenčnímu tlaku jednotného trhu;
b) usnadňuje a povzbuzuje restrukturalizaci dosud nerentabilních hospodářství.
Pro účely tohoto článku se „částečně soběstačnými hospodářstvími“ rozumějí hospodářství, která produkují především pro svou vlastní spotřebu, ale rovněž uvádějí část svých výstupů na trh.
2. Aby se na zemědělce vztahovala podpora, musí předložit obchodní plán, který
a) prokazuje budoucí hospodářskou životaschopnost hospodářství;
b) obsahuje podrobnosti o požadovaných investicích;
c) popisuje zvláštní milníky a cíle.
3. Plnění obchodního plánu uvedeného v odstavci 2 se přezkoumá po třech letech. Pokud cílů stanovených v plánu není v okamžiku tříletého přezkumu dosaženo, není poskytnuta žádná další podpora, ale není požadováno navrácení již obdržených plateb.
4. Podpora se vyplácí ročně v podobě paušální podpory až do maximální částky, na kterou lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II po dobu nejvýše pěti let.
1. Zemědělcům v nových členských státech může být poskytována podpora na pomoc při přizpůsobení se normám stanoveným Společenstvím v oblasti životního prostředí; ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin; dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci až do doby, kdy musí být požadované normy splněny.
2. Zemědělci mají nárok na podporu, pokud
a) požívají podporu na investici podle kapitoly I, která povede k dodržování dané normy; nebo
b) předloží plán na zdokonalení nebo změnu svých postupů hospodaření vyžadované k dodržování daných minimálních norem, který vypracuje nebo potvrdí osoba s uznávanou kvalifikací.
Podpora bude poskytována pouze zemědělcům, kteří jsou schopni prokázat, že jejich zemědělský podnik je hospodářsky životaschopný nebo bude hospodářsky životaschopný na konci podpory.
3. Podpora je poskytována jednou ročně na sestupném základě, který se rovnoměrně snižuje na nulu. Je vyplácena do okamžiku, ke kterému musí být norma dodržena, a nejvýše po dobu 5 let.
Platba je stanovena na úrovni, která vylučuje nadměrné vyrovnání. Při určování úrovně roční podpory se přihlíží k ušlému příjmu a k nákladům na dodatečné investice a práci.
Maximální částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství pro první rok, je stanovena v příloze II. Nemůže-li být podpora vypočtena na základě plochy, musí být stanovena jiná přiměřená částka v rámci programování.
1. Je poskytována paušální podpora na usnadnění zřizování a správního provozu seskupení producentů, která mají za cíl
a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení, požadavkům trhu;
b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizaci prodeje a dodávky velkoodběratelům a
c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci se zvláštním ohledem na sklizeň a dostupnost.
2. Podpora je poskytována pouze seskupením producentů, která jsou úředně uznána příslušnými orgány nových členských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství.
3. Podpora je poskytována v ročních splátkách po dobu prvních pěti let po dni, kdy bylo seskupení producentů uznáno. Vypočítává se na základě roční produkce seskupení uváděné na trh a nepřekračuje
a) 5 % v prvním roce, 5 % v druhém roce, 4 % ve třetím roce, 3 % ve čtvrtém roce a 2 % v pátém roce hodnoty produkce do 1 000 000 eur uvedené na trh a
b) 2,5 % v prvním roce, 2,5 % v druhém roce, 2,0 % ve třetím roce, 1,5 % ve čtvrtém roce a 1,5 % v pátém roce hodnoty produkce přesahující 1 000 000 eur uvedené na trh.
Podpora v žádném případě nepřesáhne maximální částky, na které lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II.
V případě Malty může být stanovena minimální podpora pro určité odvětví produkce, v němž je celkový výstup mimořádně malý. Dotyčné odvětví a úroveň podpory určí Komise.
1. Může být poskytována podpora na přípravu, monitorování, hodnocení a kontrolní opatření, která jsou nezbytná k provádění programových dokumentů rozvoje venkova.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména
a) studie,
b) opatření technické pomoci, výměnu zkušeností a informace směrované na partnery, příjemce a širokou veřejnost,
c) zavádění, provoz a propojení počítačových systému řízem, monitorování a hodnocení,
d) zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o praxi v této oblasti.
1. Může být poskytována podpora na opatření, která se týkají získávání schopností za účelem přípravy venkovských společenství na vytváření a provádění místních strategií rozvoje venkova.
Tato opatření mohou zejména zahrnovat
a) technickou podporu studií místní oblasti a diagnostiky území s přihlédnutím k přáním vyjádřeným dotčeným obyvatelstvem,
b) informování a osvětu obyvatelstva, aby bylo povzbuzeno k aktivní účasti na procesu rozvoje,
c) budovám reprezentativních partnerství místního rozvoje,
d) vypracovávání integrovaných strategií rozvoje,
e) financování výzkumu a přípravu žádostí o podporu.
2. Může být poskytována podpora na přijímání integrovaných územních strategií rozvoje venkova pilotní povahy, připravených místními akčními skupinami v souladu se zásadami stanovenými v bodech 12 a 14 oznámení Komise členským státům ze dne 14. dubna 2000, kterým se stanoví hlavní směry pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (Leader +)*. Tato podpora je omezena na regiony, které mají již dostatečnou správní kapacitu a zkušenost s opatřeními typu místního rozvoje venkova.
3. Místní akční skupiny uvedené v odstavci 2 se mohou účastnit meziúzemních a mezinárodních akcí spolupráce v souladu se zásadami stanovenými v bodech 15 až 18 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.
4. Novým členským státům a místním akčním skupinám bude poskytnut přístup k Agentuře pro sledování venkovských oblastí stanovené v bodě 23 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.
Kromě opatření uvedených ve třetí odrážce článku 33 je podpora poskytována na poradenské a školicí služby pro zemědělce.
1. Jako dočasné opatření zvláštní povahy může být poskytována podpora zemědělcům, kterým lze poskytnout doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podpory podle článku lc nařízení (ES) č. 1259/1999** pouze v období 2004-2006.
2. Podpora poskytnutá určitému zemědělci za roky 2004, 2005 a 2006 nepřesáhne rozdíl mezi
a) úrovní přímých plateb použitelnou v nových členských státech pro daný rok v souladu s článkem 1a nařízení (ES) č. 1259/1999 nebo čl. 1b odst. 2 uvedeného nařízení a
b) 40 % úrovně přímých plateb použitelné ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce.
3. Příspěvek Společenství na podporu poskytovanou podle tohoto článku v novém členském státě za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 nepřekročí 20 % jejich ročního přídělu. Avšak nové členské státy mohou nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004, 20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.
4. Podpora poskytovaná zemědělci podle tohoto článku se počítá
a) v případě Kypru jako doplňková vnitrostátní přímá podpora pro účely uplatňování celkových částek uvedených v čl. 1c odst. 3 nařízení (ES) č. 1259/1999;
b) v případě kteréhokoli jiného nového členského státu jako doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podpory, podle okolností, pro účely uplatňování maximálních úrovní stanovených v čl. 1c odst. 2 nařízení (ES) č. 1259/1999.
1. Na Maltě může být poskytována podpora příjemcům zvláštní dočasné státní podpory v rámci Zvláštního programu tržní politiky pro maltské zemědělství (ZPTPMZ) stanoveného v příloze XI kapitole 4 (Zemědělství) oddíle A bodě 1 tohoto aktu.
2. Odchylně od čl. 33h odst. 3 nepřekročí celkový příspěvek Společenství na podpory poskytované na Maltě podle tohoto článku a článku 33h za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 20 % ročního přídělu daného roku. Avšak Malta může nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004,20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.
3. Podpora poskytovaná podle tohoto článku se počítá jako zvláštní dočasná státní podpora v rámci ZPTPMZ pro účely uplatňování maximálních částek stanovených v uvedeném programu.
Je poskytována zvláštní dočasná podpora pro zemědělce plně zaměstnané v zemědělství, aby se mohli přizpůsobit změnám tržního prostředí vyplývajícím z odstranění dávek při přistoupení.
Podpora je vyplácena jednou ročně na sestupném základě po dobu nevýše pěti let. Jsou navrhovány tři typy plateb
a) platba na hektar pro zavlažovanou půdu,
b) platba na hektar pro nezavlažovanou půdu,
c) platba na velkou dobytčí jednotku pro farmu s chovem hospodářských zvířat.
Platba bude stanovena v souvislosti s očekávaným poklesem příjmů ze zemědělství v důsledku odstranění dávek a následného poklesu cen zemědělské produkce. Platba bude stanovena na úrovni, která vylučuje nadměrné vyrovnání, zejména ve vztahu ke státní podpoře pro konkrétní produkty v rámci ZPTPMZ.
Maximální částky, na které lze poskytnout podporu, na zemědělský podnik pro uvedené tři kategorie plateb stanoví Komise.
V této podkapitole jsou stanoveny případy, ve kterých se členské státy mohou odchýlit od kritérií pro poskytování podpor stanovených pro opatření vymezená v kapitolách I, IV, V a VII.
1. Odchylně od čl. 5 první odrážky je investiční podpora poskytována zemědělským podnikům, jejichž hospodářská životaschopnost na konci provádění investice může být prokázána.
2. Odchylně od čl. 7 druhého pododstavce je celková částka podpory na investice do zemědělských podniků, vyjádřená jako procentní podíl objemu investic, na které lze poskytnout podporu, omezena nejvýše na 50 % a ve znevýhodněných oblastech na 60 %. Provádějí-li investice mladí zemědělci uvedení v kapitole II, mohou tyto procentní podíly dosáhnout nejvýše 55 % a ve znevýhodněných oblastech 65 %.
3. Odchylně od čl. 26 odst. 1 druhé odrážky je investiční podpora poskytována podnikům, kterým bylo poskytnuto přechodné období po přistoupení, aby splnily minimální normy týkající se životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat. V tom případě musí podnik dosáhnout souladu s dotyčnými normami do konce uvedeného přechodného období nebo do konce investičního období, podle toho, co nastane dříve.
4. Odchylně od čl. 29 odst. 5 se klasifikace oblastí s rizikem lesního požáru předkládá jako součást plánu rozvoje venkova.
1. Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhé odrážky se na zemědělce v Litvě, kterým byla přidělena mléčná kvóta, vztahuje systém předčasného odchodu do důchodu za podmínky, že nedosáhli v době převodu věku 70 let.
Na částku podpory se vztahují maximální částky stanovené v příloze I tohoto nařízení a vypočítává se ve vztahu k velikosti mléčné kvóty a k celkové zemědělské činnosti podniku.
Mléčné kvóty přidělené převodci se navracejí do rezervy národní mléčné kvóty bez platby dodatečného vyrovnání.
2. Odchylně od článku 21 může Malta překročit hranici 10 % stanovenou pro celkový rozsah oblastí uvedených v článku 20.
Odchylně od čl. 24 odst. 2 může být maximální roční částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství, stanovená v příloze I zvýšena v případě opatření na zachování a ochranu kamenných zídek na Maltě. Maximální částku na hektar, kterou lze vyplatit na základě této odchylky, stanoví Komise.
3. Odchylně od čl. 31 odst. 1 může Estonsko poskytovat podporu pro zalesnění opuštěné zemědělské půdy za podmínky, že tato půda byla využívána v průběhu předchozích pěti let. V tom případě může tato podpora zahrnovat pouze, kromě nákladů na výsadbu, roční prémii na hektar stanovenou v čl. 31 odst. 1 druhém pododstavci první odrážce.
1. Odchylně od článku 228 může Rada buď na doporučení ECB, nebo na doporučení Komise a po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím v souladu s postupem podle odstavce 3 pro stanovení podmínek uzavírat formální dohody o systému směnných kurzů ECU a ve vztahu k měnám třetích zemí. Rada může na doporučení ECB nebo Komise po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability kvalifikovanou většinou stanovit, upravovat nebo opouštět střední parity ECU v rámci systému směnných kurzů. Předseda Rady informuje Evropský parlament o stanovení, upravení nebo opuštění středních parit ECU.
2. Při neexistenci systému směnných kurzů vůči jedné nebo více měnám třetích zemí podle odstavce 1 může Rada buď na doporučení Komise po konzultaci s ECB, nebo na doporučení ECB kvalifikovanou většinou formulovat obecné směry kurzové politiky ve vztahu k těmto měnám. Tyto obecné směry nesmějí být na újmu prvořadému cíli ESCB udržovat cenovou stabilitu.
3. Má-li Společenství sjednat s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody týkající se otázek měnového nebo kurzového režimu, rozhoduje Rada odchylně od článku 228 na doporučení Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o podmínkách pro sjednávání a uzavírání takových dohod. Tyto podmínky zajistí, že Společenství zaujme jednotný postoj. Komise se v plném rozsahu účastní těchto jednání.
Dohody uzavřené v souladu s tímto odstavcem jsou závazné pro orgány Společenství, ECB a členské státy.
4. S výhradou odstavce 1 rozhoduje Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o postoji Společenství na mezinárodní úrovni k otázkám zvláště významným pro hospodářskou a měnovou unii a jednomyslně rozhodne o zastoupení Společenství v souladu s rozdělením pravomocí podle článků 103 a 105.
5. Aniž je dotčena pravomoc Společenství a dohody Společenství týkající se hospodářské a měnové unie, mohou členské státy jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Řecká republika může sama rozhodnout, zda upraví platné celní sazby v rychlejším sledu, než je uvedeno v článcích 31, 32 a 64, s cílem přizpůsobit své sazebníky společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Kterýkoli členský stát, na jehož území se mají uskutečnit zvláště nebezpečné pokusy, je povinen přijmout doplňující opatření pro ochranu zdraví poté, co k nim obdržel stanovisko Komise.
Mohou-li účinky těchto pokusů ohrozit území jiných členských států, je nutné souhlasné stanovisko Komise.
Rozsudky musí být odůvodněny. Uvádějí se v nich jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.
Tento akt, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Každý nový členský stát může úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené z jiných členských států. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
„Článek 34
Články 27 až 33 se nevztahují na důchodce ani na jeho rodinné příslušníky, kteří mají nárok na dávky podle právních předpisů členského státu z důvodu výkonu výdělečné činnosti. V tom případě se dotyčná osoba pro účely této kapitoly považuje za pracovníka nebo rodinného příslušníka pracovníka.“
Celní kvóty na dovoz některých nových osobních automobilů položky ex 87.02 A I b) společného celního sazebníku do Španělska, na které se vztahuje snižování sazeb podle článku 30, se ode dne přistoupení ruší pro automobily dovážené ze Společenství ve stávajícím složení.
K 1. lednu 1986 otevře Španělské království roční celní kvóty se sníženými sazbami na dovoz osobních motorových vozidel vybavených zážehovým nebo vznětovým motorem, kromě autokarů a autobusů, položky ex 87.02 A I b) společného celního sazebníku, pocházejících ze Společenství ve stávajícím složení. Připuštění takových vozidel do těchto celních kvót se řídí ustanoveními protokolu č. 6.
1. Mezi dnem přistoupení a koncem roku 2006 bude Unie poskytovat dočasnou finanční pomoc (dále jen „přechodový nástroj“) novým členským státům na rozvoj a posílení jejich správní kapacity pro provádění a vymáhání právních přepisů Společenství a na podporu výměny nejlepších postupů mezi pozorovateli.
2. Pomoc bude zaměřena na trvalou potřebu posílení institucionální kapacity v některých oblastech prostřednictvím činností, jež nemohou být financovány ze strukturálních fondů, zejména v těchto oblastech
– spravedlnost a vnitřní věci (posilování soudního systému, kontroly na vnějších hranicích, protikorupční strategie, posilování kapacit pro vymáhání práva);
– posílení veřejné správy v souladu s potřebami zjištěnými v souhrnné monitorovací zprávě Komise, které není hrazeno ze strukturálních fondů.
– finanční kontrola;
– ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům;
– vnitřní trh, včetně celní unie;
– životní prostředí;
– veterinární služby a budování správní kapacity týkající se bezpečnosti potravin;
– správní a kontrolní struktury pro rozvoj zemědělství a venkova, včetně integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);
– jaderná bezpečnost (posílení výkonnosti a odbornosti orgánů jaderné bezpečnosti a jejich organizací pro technickou podporu, jakož i veřejných subjektů pro zpracování radioaktivního odpadu);
– statistika;
3. O pomoci v rámci přechodového nástroje bude rozhodnuto postupem podle článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy1.
4. Tento program bude prováděn v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství2. Pro twinningové projekty mezi orgány veřejné správy pro účely budování institucí se bude nadále uplatňovat postup výzvy k podání návrhů prostřednictvím sítě kontaktních míst ve členském státě, jak byl stanoven v rámcových dohodách se stávajícími členskými státy pro účely předvstupní pomoci.
Položky závazků pro přechodový nástroj v cenách roku 1999 budou činit 200 milionů eur v roce 2004, 120 milionů eur v roce 2005 a 60 milionů eur v roce 2006. Roční položky budou rozpočtovým orgánem schváleny v mezích finančního výhledu.
34.1. Podle článku 108a této smlouvy Evropská centrální banka
– přijímá nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů vymezených v čl. 3.1 první odrážce, v článcích 19.1, 22 nebo 25.2 tohoto statutu a v případech stanovených právními akty Rady, jež jsou uvedeny v článku 42,
– přijímá rozhodnutí nezbytná pro plnění úkolů svěřených ESCB touto smlouvou a tímto statutem,
– vydává doporučení a zaujímá stanoviska.
34.2. Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Články 190, 191 a 192 této smlouvy se vztahují na nařízení a rozhodnutí přijatá ECB.
ECB může rozhodnout o zveřejnění svých rozhodnutí, doporučení a stanovisek.
34.3. V mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle článku 42 statutu je ECB oprávněna ukládat podnikům peněžité pokuty nebo penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí.
1. Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.
2. Členské státy zruší množstevní omezení vývozu a veškerá opatření s rovnocenným účinkem existující ke dni vstupu této smlouvy v platnost nejpozději do konce první etapy.
Článek 34 (bývalý článek K.6)
1. V oblastech uvedených v této hlavě se členské státy informují a konzultují v Radě tak, aby koordinovaly své postupy. K tomu navazují spolupráci mezi příslušnými útvary svých státních správ.
2. Rada přijímá opatření a podporuje vhodnou formou a vhodnými postupy uvedenými v této hlavě spolupráci sloužící cílům Unie. Za tím účelem může Rada z podnětu členského státu nebo Komise jednomyslně
a) zaujímat společné postoje vymezující přístup Unie k určité otázce;
b) přijímat rámcová rozhodnutí za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států. Rámcová rozhodnutí jsou závazná pro členské státy co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Nemají přímý účinek;
c) přijímat rozhodnutí za jakýmkoli jiným účelem, který je v souladu s cíli této hlavy, s vyloučením sbližování právních a správních předpisů členských států. Tato rozhodnutí jsou závazná a nemají přímý účinek; Rada přijímá kvalifikovanou většinou opatření, která jsou nezbytná k provedení těchto rozhodnutí na úrovni Unie;
d) vypracovávat úmluvy, které doporučí členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy. Členské státy zahájí odpovídající proces ve lhůtě stanovené Radou.
Není-li v těchto úmluvách stanoveno jinak, vstoupí v platnost, jakmile budou přijaty alespoň polovinou členských států, a to v členských státech, které je přijaly. Opatření k provedení úmluv jsou přijímána v Radě dvoutřetinovou většinou hlasů smluvních stran.
3. Má-li Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí aktů Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
4. V procedurálních otázkách Rada rozhoduje většinou svých členů.
Článek 34 (bývalý článek 40)
1. K dosažení cílů vymezených v článku 33 je zřízena společná organizace zemědělských trhů.
Tato organizace má v závislosti na dotyčných produktech jednu z těchto forem
a) společná pravidla hospodářské soutěže;
b) povinná koordinace různých vnitrostátních systémů organizace trhu;
c) evropská organizace trhu.
2. Společná organizace trhů podle odstavce 1 může zahrnovat veškerá opatření potřebná k dosažení cílů stanovených v článku 33, zejména regulaci cen, subvencování výroby i odbytu různých produktů, skladovací a překlenovací opatření a společné mechanismy pro stabilizaci dovozu nebo vývozu.
Společná organizace trhů se musí omezit na dosažení cílů uvedených v článku 33 a musí vylučovat jakoukoli diskriminaci mezi výrobci nebo spotřebiteli uvnitř Společenství.
Společná cenová politika musí být založena na společných kritériích a jednotných metodách výpočtu.
3. Aby společná organizace trhů podle odstavce 1 mohla dosáhnout svých cílů, může být vytvořen jeden nebo více zemědělských orientačních a záručních fondů.
Pořad jednání stanoví předseda.
Rozsudky podepisují předseda a tajemník. Vyhlašují se na veřejném zasedání.
1. Rada guvernérů se skládá ze členů Výkonné rady ECB a z guvernérů národních centrálních bank.
2. a) Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a čtyř dalších členů.
b) Prezident, viceprezident a další členové Výkonné rady jsou jmenováni z uznávaných a zkušených osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů.
Jejich funkční období je osmileté; nemohou být jmenováni opakovaně.
Členy Výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Ode dne přistoupení se ruší mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem množstevní omezení dovozu a vývozu, jakož i jakákoli opatření s rovnocenným účinkem.
Každý členský stát zřídí zařízení nezbytná k soustavnému monitorování úrovně radioaktivity v ovzduší, vodě a půdě a ke kontrole dodržování základních standardů.
Komise má právo přístupu do těchto monitorovacích zařízení; může prověřovat jejich provoz a účinnost.
Rozsudky podepisují předseda a tajemník. Vyhlašují se ve veřejném zasedání.
K 1. lednu 1973 se ruší jakékoli poplatky s účinkem rovnocenným dovoznímu clu zavedené od 1. ledna 1972 v obchodu mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem.
K 1. lednu 1973 se jakékoli poplatky s účinkem rovnocenným dovoznímu clu, jejichž sazba by k 31. prosinci 1972 byla vyšší než sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972, snižují na výši této sazby.
Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem se zrušují k 1. březnu 1986.
Ode dne 1. března 1986 nesmí být ukládáno žádné clo fiskální povahy.
1. Zřizuje se schengenský nástroj jako dočasný nástroj na pomoc přijímajícím členským státům v období mezi dnem přistoupení a koncem roku 2006 k financování činností na nových vnějších hranicích Unie pro provádění schengenského acquis a kontrol na vnějších hranicích.
K nápravě nedostatků zjištěných při přípravě na účast v schengenském prostoru budou pro financování ze schengenského nástroje způsobilé následující typy činností
– investice do výstavby, renovace nebo zvyšování úrovně infrastruktury hraničních přechodů a souvisejících budov;
– investice do jakéhokoli provozního zařízení (např. laboratorního zařízení, detekčních nástrojů, technického a programového vybavení pro Schengenský informační systém-SIS 2, dopravních prostředků);
– odborná příprava pohraniční stráže;
– podpora nákladů na logistiku a provoz.
2. V rámci schengenského nástroje budou níže uvedeným přijímajícím členským státům ode dne přistoupení zpřístupněny následující částky v podobě paušálních příspěvků
2004 2005 2006 (miliony eur, v cenách roku 1999) Estonsko 22,9 22,9 22,9 Lotyšsko 23,7 23,7 23,7 Litva 44,78 61,07 29,85 Maďarsko 49,3 49,3 49,3 Polsko 93,34 93,33 93,33 Slovinsko 35,64 35,63 35,63 Slovensko 15,94 15,93 15,93
3. Přijímající členské státy odpovídají za výběr a provádění jednotlivých operací v souladu s tímto článkem. Odpovídají rovněž za koordinaci využití tohoto nástroje s pomocí z ostatních nástrojů Společenství, za zajišťování slučitelnosti s politikami a opatřeními Společenství a za soulad s finančním nařízením pro souhrnný rozpočet Evropských společenství.
Paušální příspěvky budou využity do tří let od první platby a veškeré nevyužité nebo neodůvodněně vynaložené prostředky budou vráceny Komisi. Přijímající členské státy předloží nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty tří let souhrnnou zprávu o čerpání paušálních příspěvků s prohlášením odůvodňujícím dané výdaje.
Přijímající stát vykonává tuto působnost, aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství a v souladu s ustanoveními finančního nařízení týkajícími se decentralizovaného řízení.
4. Komise si vyhrazuje právo ověřování prostřednictvím Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Komise a Účetní dvůr mohou rovněž provádět kontroly na místě v souladu s příslušnými postupy.
5. Komise může přijmout jakékoli technické předpisy nezbytné k fungování tohoto nástroje.
35.1. Jednání nebo opomenutí ECB podléhají přezkoumání nebo výkladu Soudního dvora v případech a za podmínek stanovených touto smlouvou. ECB je oprávněna podat žalobu v případech a za podmínek stanovených touto smlouvou.
35.2. Spory mezi ECB na jedné straně a jejími věřiteli, dlužníky či jakoukoli jinou osobou na straně druhé rozhodují příslušné národní soudy, není-li dána pravomoc Soudního dvora.
35.3. ECB podléhá úpravě odpovědnosti podle článku 215 této smlouvy. Odpovědnost národních centrálních bank se řídí příslušným vnitrostátním právem.
35.4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat podle jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě veřejnoprávní nebo soukromoprávní uzavřené ECB nebo jejím jménem.
35.5. Rozhodnutí ECB o předložení věci Soudnímu dvoru přijímá Rada guvernérů.
35.6. Soudní dvůr má pravomoc ve sporech týkajících se závazků, které mají podle tohoto statutu plnit národní centrální banky. Usoudí-li ECB, že některá národní centrální banka nesplnila povinnost vyplývající z tohoto statutu, poskytne dotyčné národní centrální bance příležitost předložit své připomínky a poté vydá ve věci odůvodněné stanovisko. Nevyhoví-li dotyčná národní centrální banka tomuto stanovisku ve lhůtě stanovené ECB, může ECB předložit věc Soudnímu dvoru.
Členské státy prohlašují, že jsou připraveny zrušit ve vztahu k ostatním členským státům svá množstevní omezení dovozu i vývozu rychleji, než je stanoveno v předchozích článcích, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví.
Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům vhodná doporučení.
Článek 35 (bývalý článek K.7)
1. Soudní dvůr Evropských společenství má za podmínek stanovených v tomto článku pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí, výkladu úmluv uzavřených podle této hlavy, jakož i platnosti a výkladu opatření k jejich provedení.
2. Každý členský stát může uznat prohlášením učiněným při podpisu Amsterodamské smlouvy nebo kdykoli později pravomoc Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách podle odstavce 1.
3. Učinil-li členský stát prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku, uvede, že
a) každý soud tohoto státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku, nebo že
b) každý soud tohoto státu může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku.
4. Každý členský stát může bez ohledu na to, zda učinil prohlášení podle odstavce 2, předložit Soudnímu dvoru v řízeních podle odstavce 1 svá podání nebo písemná vyjádření k věci.
5. Soudní dvůr nemá pravomoc přezkoumávat platnost nebo přiměřenost opatření policie nebo jiných donucovacích orgánů ani výkon působnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
6. Soudní dvůr je příslušný přezkoumávat legalitu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí na základě žalob podaných členským státem nebo Komisí pro nepříslušnost, porušení podstatných formálních náležitostí, porušení této smlouvy nebo právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci. Žaloby podle tohoto odstavce je třeba zahájit ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění aktu.
7. Soudní dvůr je příslušný rozhodovat o všech sporech mezi členskými státy o výklad nebo použití právních aktů přijatých podle čl. 34 odst. 2, které Rada nevyřeší do šesti měsíců od jejich předložení jedním z jejích členů. Soudní dvůr je dále příslušný rozhodovat spory mezi členskými státy a Komisí o výklad a použití úmluv uzavřených podle čl. 34 odst. 2 písm. d).
Článek 35 (bývalý článek 41)
K dosažení cílů stanovených v článku 33 mohou být v rámci společné zemědělské politiky přijata opatření jako například
a) účinné koordinace úsilí v oblasti odborného vzdělávání, výzkumu a šíření odborných zemědělských poznatků; přitom mohou být společně financovány projekty nebo instituce;
b) společná opatření postupu na podporu spotřeby určitých produktů.
Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.
Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení.
1. Předseda Rady a člen Komise se mohou bez hlasovacího práva účastnit zasedání Rady guvernérů.
Předseda Rady může předkládat Radě guvernérů návrhy k projednání.
2. Prezident ECB je zván k účasti na zasedáních Rady, když Rada projednává záležitosti mající vztah k cílům a k úkolům ESCB.
3. ECB předkládá výroční zprávu o činnosti ESCB a o měnové politice za uplynulý a běžný rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a také Evropské radě. Prezident ECB tuto zprávu předkládá Radě a Evropskému parlamentu, který na jejím základě může zahájit obecnou rozpravu.
Prezident ECB a další členové Výkonné rady mohou být na žádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnětu konzultováni příslušnými výbory Evropského parlamentu.
1. Odchylně od článku 35 může Řecká republika do 31. prosince 1985 zachovávat množstevní omezení pro produkty pocházející ze stávajících členských států a uvedené v příloze III tohoto aktu.
2. Omezení uvedená v odstavci 1 mají formu kvót. Kvóty pro rok 1981 jsou uvedeny v příloze III.
3. Minimální míra postupného zvyšování u těchto kvót je 25 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v zúčtovacích jednotkách a 20 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v objemu. Toto zvýšení se připočítává ke každé kvótě a další zvýšení se počítá na základě takto získaného celkového součtu.
Pokud je kvóta vyjádřena jak objemem, tak hodnotou, zvyšuje se kvóta týkající se objemu nejméně o 20 % ročně a kvóta týkající se hodnoty nejméně o 25 % ročně, přičemž následující kvóty se počítají každý rokem na základě součtu předchozí kvóty a zvýšení.
U autobusů, autokarů a jiných vozidel položky 87.02 A I společného celního sazebníku se však objemová kvóta zvyšuje o 15 % ročně a kvóta týkající se hodnoty o 20 % ročně.
4. Jestliže Komise rozhodnutím stanoví, že dovozy do Řecka u některého z produktů uvedených v příloze III byly dva po sobě jdoucí roky nižší než 90 % kvóty, liberalizuje Řecká republika dovozy tohoto produktu ze stávajících členských států.
5. Kvóty pro hnojiva čísel 31.02, 31.03 a položek 31.05 A I, II a IV společného celního sazebníku jsou také přechodnými opatřeními nezbytnými ke zrušení výhradních dovozních práv. Tyto kvóty jsou přístupné všem dovozcům v Řecku a produkty dovezené v rámci uvedených kvót nemohou v Řecku podléhat výhradním obchodovacím právům.
Příslušné orgány budou Komisi pravidelně sdělovat informace o monitorování podle článku 35 tak, aby byla Komise průběžně informována o úrovni radioaktivity, které je obyvatelstvo vystaveno.
Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení.
1. Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro obchod mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– nejpozději do 1. ledna 1974 se každý poplatek sníží na 60 % sazby uplatňované k 1. lednu 1972;
– další tři snížení, každé o 20 %, se uskuteční
k 1. lednu 1975
k 1. lednu 1976
k 1. červenci 1977
2. Odchylně od odstavce 1
a) se poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro uhlí ve smyslu přílohy I Smlouvy o ESUO ruší mezi členskými státy od okamžiku jejich přistoupení;
b) se poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro zboží vyjmenované v příloze III tohoto aktu ruší k 1. lednu 1974.
Vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem se zrušují k 1. březnu 1986.
Částky uvedené v článcích 29, 30, 34 a 35 budou každý rok upraveny jako součást technických úprav stanovených v odstavci 15 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999.
36.1. Na návrh Výkonné rady přijme Rada guvernérů pracovní řád pro zaměstnance ECB.
36.2. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat jakékoli spory mezi ECB a jejími zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v pracovním řádu.
Články 30 až 34 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.
Článek 36 (bývalý článek K.8)
1. Zřizuje se koordinační výbor vyšších úředníků. Současně s koordinační činností má výbor za úkol
– podávat stanoviska Radě na její žádost nebo z vlastního podnětu;
– přispívat, aniž je dotčen článek 207 Smlouvy o založení Evropského společenství, k přípravě jednání Rady v oblastech uvedených v článku 29.
2. Komise je v plném rozsahu zapojena do prací v oblastech uvedených v této hlavě.
Článek 36 (bývalý článek 42)
Ustanovení kapitoly týkající se pravidel hospodářské soutěže se vztahují na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 37 odst. 2 a 3 a způsobem v něm stanoveným vymezí Rada se zřetelem k cílům uvedeným v článku 33.
Rada může zejména schválit poskytování podpor
a) k ochraně podniků, jež jsou znevýhodněny strukturálními nebo přírodními podmínkami;
b) v rámci programů hospodářského rozvoje.
Rozsudky musí být odůvodněny. Uvádějí se v nich jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.
Předseda Soudního dvora může ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v tomto statutu a které bude upraveno jednacím řádem, rozhodnout o návrzích na odklad uplatnění napadeného aktu podle článku 185 Smlouvy, na nařízení předběžných opatření podle článku 186 nebo na zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 192 čtvrtého pododstavce.
Není-li předseda přítomen, zastoupí jej jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.
Rozhodnutí vydané předsedou nebo jeho zástupcem má pouze předběžnou povahu a nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora ve věci samé.
1. Na podporu koordinace politik členských států v rozsahu potřebném pro fungování vnitřního trhu se zřizuje Měnový výbor, který má poradní funkci.
Má tyto úkoly
– sledovat měnovou a finanční situaci členských států a Společenství a všeobecný platební styk členských států a pravidelně o tom podávat zprávu Radě a Komisi,
– vydávat stanoviska na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům,
– aniž je dotčen článek 151, přispívat k přípravě prací Rady uvedených v článcích 73f, 73g, čl. 103 odst. 2, 3, 4 a 5, v článcích 103a, 104a, 104b, 104c, čl. 109e odst. 2, čl. 109f odst. 6, článcích 109h, 109i, čl. 109j odst. 2 a čl. 109k odst. 1,
– posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává zprávu Komisi a Radě o výsledku tohoto posouzení.
Každý členský stát a Komise jmenují po dvou členech do Měnového výboru.
2. Na počátku třetí etapy se zřídí Hospodářský a finanční výbor. Měnový výbor uvedený v odstavci 1 bude rozpuštěn.
Hospodářský a finanční výbor má tyto úkoly
– vydávat stanoviska na žádost Rady či Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům,
– sledovat hospodářskou a finanční situaci členských států a Společenství a pravidelně o ní, zejména o finančních vztazích se třetími zeměmi a mezinárodními institucemi, podávat zprávy Radě a Komisi,
– aniž je dotčen článek 151, přispívat k přípravě prací Rady uvedených v článcích 73f, 73g, čl. 103 odst. 2, 3, 4 a 5, článcích 103a, 104a, 104b, 104c, čl. 105 odst. 6, čl. 105a odst. 2, čl. 106 odst. 5 a 6, článcích 109, 109h, čl. 109i odst. 2 a 3, čl. 109k odst. 2, čl. 109l odst. 4 a 5, a plnit další poradní a přípravné úkoly svěřené mu Radou,
– posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává Komisi a Radě zprávu o výsledku tohoto posouzení.
Každý členský stát, Komise a ECB jmenují nejvíce po dvou členech výboru.
3. Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB a výborem uvedeným v tomto článku kvalifikovanou většinou přijme podrobná ustanovení týkající se složení Hospodářského a finančního výboru. Předseda Rady informuje o takovém rozhodnutí Evropský parlament.
4. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahují výjimky uváděné v článcích 109k a 109l, sleduje výbor nad rámec úkolů podle odstavce 2 měnovou a finanční situaci a všeobecný platební styk těchto členských států a pravidelně o tom podává zprávy Radě a Komisi.
Odchylně od článku 35 mohou stávající členské státy a Řecká republika po dobu dvou let od 1. ledna 1981 zachovávat při obchodování mezi stávajícími členskými státy a Řeckem vývozní omezení pro odpad a šrot ze železa a oceli čísla 73.03 společného celního sazebníku, pokud tato úprava nezavádí více omezení než úprava používaná na vývoz do třetích zemí.
Každý členský stát je povinen poskytnout Komisi všeobecné údaje, které se týkají veškerých plánů na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli formě, aby mohla určit, zda provedení takového plánu může vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu.
Komise po poradě se skupinou odborníků zmíněnou v článku 31 vydá své stanovisko ve lhůtě šesti měsíců.
Předseda Soudního dvora může ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v tomto statutu a které bude upraveno jednacím řádem, rozhodnout o návrzích na odklad uplatnění napadeného aktu podle článku 157 Smlouvy, na nařízení předběžných opatření podle článku 158 nebo na zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 164 třetího pododstavce.
Není-li předseda přítomen, zastoupí jej jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.
Rozhodnutí vydané předsedou nebo jeho zástupcem má pouze předběžnou povahu a nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora ve věci samé.
Vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem se mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem ruší nejpozději k 1. lednu 1974.
1. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO změní Španělské království své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem
Od 1. března 1986
a) v případě celních položek, u kterých se základní celní sazby neliší o více než 15 % v obou směrech od sazeb společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, se uplatňují sazby těchto sazebníků;
b) v ostatních případech uplatňuje Španělské království celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 snížení o 10 %,
– k 1. lednu 1987 snížení o 12,5 %,
– k 1. lednu 1988 snížení o 15 %,
– k 1. lednu 1989 snížení o 15 %,
– k 1. lednu 1990 snížení o 12,5 %,
– k 1. lednu 1991 snížení o 12,5 %,
– k 1. lednu 1992 snížení o 12,5 %.
K 1. lednu 1993 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO v plném rozsahu.
2. Odchylně od odstavce 1 uplatňuje Španělské království od 1. března 1986 společný celní sazebník v plném rozsahu na výrobky uvedené v příloze k Dohodě o obchodu s civilními letadly, která byla uzavřena v rámci obchodních jednání o Všeobecné dohodě o clech a obchodu v letech 1973-1979.
1. Jestliže nový členský stát narazí do konce tříletého období po přistoupení na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.
Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo více novým členským státům.
2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.
V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o ES a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.
Do konce roku 1992 rozhodnou vlády členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád vzájemnou dohodou o sídle ECB.
1. Členské státy postupně upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby na konci přechodného období byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží.
Tento článek se vztahuje na každý subjekt, jehož prostřednictvím členský stát právně nebo fakticky, přímo nebo nepřímo kontroluje, řídí nebo významně ovlivňuje dovoz nebo vývoz mezi členskými státy. Tato ustanovení platí i pro monopoly, jež stát svěřuje jiným subjektům.
2. Členské státy se zdrží zavádění jakéhokoli nového opatření, které by bylo v rozporu se zásadami stanovenými v odstavci 1 nebo které by omezovalo dosah článků týkajících se odstranění cel a množstevních omezení mezi členskými státy.
3. Harmonogram opatření uvedených v odstavci 1 musí být přizpůsoben odstraňování množstevních omezení pro stejné výrobky podle článků 30 až 34.
Jestliže výrobek podléhá státnímu monopolu obchodní povahy pouze v jednom nebo v několika členských státech, může Komise zmocnit ostatní členské státy, aby uplatňovaly ochranná opatření, než dojde k úpravě stanovené v odstavci 1, jejichž podmínky a podrobnosti stanoví Komise.
4. V případě státního monopolu obchodní povahy, s nímž jsou spjata nařízení, jež mají usnadňovat odbyt nebo zhodnocení zemědělských produktů, musí být pravidla stanovená tímto článkem používána tak, aby byly zajištěny rovnocenné záruky zaměstnanosti a životní úrovně příslušných výrobců, a to s přihlédnutím k možným úpravám v průběhu času a k vyžadované specializaci.
5. Závazky členských států jsou platné pouze tehdy, jsou-li slučitelné se stávajícími mezinárodními dohodami.
6. Od počátku první etapy vydává Komise doporučení ke způsobu a harmonogramu tímto článkem stanovených úprav.
Článek 37 (bývalý článek K.9)
Členské státy v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, jichž se účastní, zastávají společné postoje přijaté podle ustanovení této hlavy.
Články 18 a 19 se použijí přiměřeně na záležitosti spadající do této hlavy.
Článek 37 (bývalý článek 43)
1. K určení základních směrů společné zemědělské politiky svolá Komise ihned po vstupu této smlouvy v platnost konferenci členských států, která porovná zemědělské politiky členských států, zejména prostřednictvím vzájemného porovnání zdrojů a potřeb členských států.
2. S přihlédnutím k výsledku konference uvedené v odstavci 1 předloží Komise po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost Radě návrhy týkající se vypracování a provádění společné zemědělské politiky včetně nahrazení vnitrostátních systémů organizace trhu některou z forem společné organizace trhů uvedenou v čl. 34 odst. 1 a realizace opatření uvedených v této hlavě.
Tyto návrhy musí brát v úvahu vzájemnou závislost zemědělských otázek, o nichž tato hlava pojednává.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou vydá nařízení nebo směrnice anebo přijme rozhodnutí; tím není dotčeno právo Rady vydávat vhodná doporučení.
3. Rada může kvalifikovanou většinou v souladu s odstavcem 2 nahradit vnitrostátní systémy organizace trhu společnou organizací trhu, stanovenou v čl. 34 odst. 1, pokud
a) společná organizace trhu poskytne členským státům, které se stavějí proti tomuto opatření a které mají vlastní systém organizace trhu pro příslušnou výrobu, rovnocenné záruky zaměstnanosti a životní úrovně příslušných výrobců, a to s přihlédnutím k úpravám, které jsou možné, a ke stupni vyžadované specializace;
b) společná organizace trhu zabezpečí obchodu uvnitř Společenství podmínky obdobné podmínkám existujícím na vnitrostátním trhu.
4. Bude-li zavedena společná organizace trhu pro určité suroviny před zavedením společné organizace trhů pro odpovídající zpracované produkty, mohou být dané suroviny dovezeny ze zemí mimo Společenství, pokud se používají pro zpracované produkty určené pro vývoz do třetích zemí.
Rozsudky podepisují předseda a tajemník. Vyhlašují se na veřejném zasedání.
Členské státy a orgány Společenství mohou ve sporech předložených Soudnímu dvoru přistoupit k řízení.
Totéž právo má každá jiná osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Společenství nebo sporů mezi členskými státy a orgány Společenství.
Návrhy obsažené v žádosti o přistoupení k řízení se omezí na podporu návrhů jedné ze stran sporu.
V záležitostech upravených v čl. 103 odst. 4, 104c s výjimkou odstavce 14, článcích 109, 109j, 109k a čl. 109l odst. 4 a 5, může Rada nebo členský stát požádat Komisi, aby podle potřeby podala doporučení nebo návrh. Komise posoudí žádost a neprodleně předloží své závěry Radě.
Odchylně od článku 35 se dovozní depozita a hotovostní platby platné v Řecku k 31. prosinci 1980 pro dovozy ze stávajících členských států postupně odstraňují během období tří let od 1. ledna 1981.
Výše dovozních depozit a hotovostních plateb se snižuje podle tohoto časového rozvrhu
–1. ledna 198125 %–1. ledna 198225 %–1. ledna 198325 %–1. ledna 198425 %
Komise vydá pro členské státy doporučení týkající se úrovně radioaktivity v ovzduší, ve vodě a v půdě.
V naléhavém případě Komise přijme směrnici, kterou vyzve dotyčný členský stát, aby ve lhůtě stanovené Komisí přijal opatření nezbytná k zamezení překročení základních standardů a k zajištění dodržování právních předpisů.
Jestliže dotyčný stát nedosáhne souladu se směrnicí Komise ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jakýkoli zúčastněný členský stát, odchylně od článků 141 a 142, neprodleně předložit věc Soudnímu dvoru.
Členské státy a orgány Společenství mohou ve sporech předložených Soudnímu dvoru přistoupit k řízení.
Totéž právo má každá jiná osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Společenství nebo sporů mezi členskými státy a orgány Společenství.
Návrhy obsažené v žádosti o přistoupení k řízení se omezí na podporu návrhů jedné ze stran sporu.
1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 6, vztahují se ustanovení o postupném odstraňování cel i na cla fiskální povahy.
2. Nové členské státy si zachovávají možnost nahradit clo fiskální povahy nebo daňovou složku takového cla vnitrostátní daní ve smyslu článku 95 Smlouvy o EHS. Uplatní-li nový členský stát tuto možnost, představuje případná složka nekrytá vnitrostátní daní základní celní sazbu podle článku 31. Tato složka bude v obchodu uvnitř Společenství zrušena a uvedena v soulad se společným celním sazebníkem za podmínek stanovených v článcích 32, 39 a 59.
3. Pokud Komise shledá, že nahrazení cla fiskální povahy nebo daňové složky takového cla v novém členském státě naráží na vážné obtíže, povolí dotyčnému státu na jeho žádost podanou před 1. únorem 1973, aby si i nadále zachoval toto clo nebo tuto složku za podmínky, že bude zrušena nejpozději k 1. lednu 1976. Komise musí rozhodnout do 1. března 1973.
Ochranná složka, jejíž výši stanoví Komise po poradě s dotyčným státem do 1. března 1973, představuje základní celní sazbu uvedenou v článku 31. Tato složka bude podle článků 32, 39 a 59 v obchodě v rámci Společenství zrušena a uvedena v soulad se společným celním sazebníkem.
4. Komise může Spojenému království povolit, aby si na další dva roky zachovalo cla fiskální povahy nebo daňovou složku takových cel na tabák, pokud by k 1. lednu 1976 nebylo možné přeměnit tato cla na vnitrostátní daň na tabákové výrobky na základě harmonizovaném podle článku 99 Smlouvy o EHS, a to buď pro neexistenci předpisů Společenství v této oblasti k 1. lednu 1975, nebo proto, že by se takové předpisy Společenství začaly používat až po 1. lednu 1976.
5. Směrnice Rady ze dne 4. března 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se odkladu platby cel, poplatků s rovnocenným účinkem a zemědělských dávek se v nových členských státech nevztahuje na cla fiskální povahy ve smyslu odstavců 3 a 4 nebo daňové složky takových cel.
6. Směrnice Rady ze dne 4. března 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se aktivního zušlechťovacího styku se ve Spojeném království nevztahuje na cla fiskální povahy uvedená v odstavcích 3 a 4 nebo na daňové složky těchto cel.
Všeobecné celní sazby uvedené ve společném celním sazebníku Společenství jsou všeobecnými celními sazbami Společenství ve stávajícím složení. Smluvní celní sazby uvedené ve společném celním sazebníku Evropského hospodářského společenství (EHS) a v sjednoceném sazebníku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) jsou smluvními celními sazbami EHS a ESUO ve stávajícím složení, s výjimkou úprav, které se provedou s přihlédnutím ke skutečnosti, že platné sazby ve španělských a portugalských sazebnících jsou celkově vyšší než platné sazby sazebníků EHS a ESUO ve stávajícím složení.
Tyto úpravy, o nichž se bude jednat v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, zůstanou v mezích možností stanovených článkem XXIV uvedené dohody.
Pokud nový členský stát nesplní závazky přijaté v rámci jednání o přistoupení, a tím způsobí vážné narušení fungování vnitřního trhu, včetně jakýchkoliv závazků ve všech odvětvových politikách, které se týkají hospodářských činností s přeshraničním účinkem, nebo bezprostřední riziko takového narušení, může Komise až do konce tříletého období po vstupu tohoto aktu v platnost na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout vhodná opatření.
Opatření musí být přiměřená s tím, že budou upřednostněna taková, která nejméně naruší fungování vnitřního trhu, a bude-li to vhodné, budou přednostně uplatňovány stávající odvětvové ochranné mechanismy. Tyto ochranné mechanismy nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění s tím, že vstoupí v platnost dnem přistoupení. Opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě budou zrušena po splnění dotyčného závazku. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období stanoveného v prvním pododstavci, a to po dobu, než budou dotyčné závazky splněny. Podle pokroku v plnění závazků učiněného novým členským státem může Komise opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a bude v tomto ohledu přihlížet k vyjádření Rady.
38.1. Členové řídicích orgánů a zaměstnanci ECB a národních centrálních bank jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství.
38.2. Osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Společenství ukládající povinnost mlčenlivosti, podléhají těmto předpisům.
1. Společný trh se rozšíří na zemědělství a obchod zemědělskými produkty. Zemědělskými produkty se rozumějí produkty rostlinné a živočišné výroby a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost.
2. Pravidla stanovená pro vytváření společného trhu se vztahují i na zemědělské produkty, nestanoví-li články 39 až 46 jinak.
3. Produkty, na něž se vztahují články 39 až 46, jsou zahrnuty do seznamu v příloze II této smlouvy. Do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodne, které další produkty mají být do tohoto seznamu zařazeny.
3. Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty musejí být doprovázeny zavedením společné zemědělské politiky členskými státy.
Článek 38 (bývalý článek K.10)
Dohody uvedené v článku 24 mohou upravovat záležitosti spadající do této hlavy.
Článek 38 (bývalý článek 46)
Jestliže v některém členském státě určitý produkt podléhá vnitrostátnímu systému organizace trhu nebo vnitřní regulaci s rovnocenným účinkem a je-li tím z hlediska soutěžního postavení nepříznivě ovlivněna výroba stejného druhu v jiném členském státě, zavedou členské státy vyrovnávací poplatek při dovozu tohoto produktu z členského státu, v němž taková organizace nebo regulace existuje, ledaže by tento stát zavedl vyrovnávací poplatek při vývozu.
Výši poplatků stanoví Komise v míře nutné k obnovení rovnováhy; může schválit také použití jiných opatření, jejichž podmínky a podrobnosti sama určí.
Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení.
Jestliže žalovaná strana nepodá písemná vyjádření, ačkoli byla řádně vyrozuměna, bude proti ní vydán rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku se lze odvolat do jednoho měsíce po jeho oznámení. Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, nemá odvolání odkladný účinek na výkon rozsudku pro zmeškání.
1. Do zahájení třetí etapy pokládá každý členský stát svou kurzovou politiku za věc společného zájmu. Přitom členské státy přihlédnou ke zkušenostem získaným ze spolupráce v rámci Evropského měnového systému (EMS) a z vytváření ECU a respektují stávající pravomoci v této oblasti.
2. Od zahájení třetí etapy se použije obdobně odstavec 1 na kurzovou politiku členského státu po dobu, po kterou se na něj vztahuje výjimka.“
1. Odchylně od článku 35 zruší Řecká republika 8% všeobecnou preferenci uplatňovanou v Řecku na veřejné zakázky, a to podle časového rozvrhu uvedeného v článku 25, pokud jde o odstraňování dovozních cel mezi Řeckem a Společenstvím ve stávajícím složení.
2. Odchylně od článku 35 může Řecká republika na dva roky od 1. ledna 1981 odložit přístup dodavatelů ze Společenství ke svým seznamům schválených dodavatelů.
Komise zřídí v rámci Společného střediska jaderného výzkumu ihned po jeho založení oddělení pro dokumentaci a výzkum v oblasti ochrany zdraví.
Posláním tohoto oddělení je zejména shromažďovat dokumentaci a informace podle článků 33, 36 a 37 a pomáhat Komisi při plnění úkolů svěřených jí touto kapitolou.
Jestliže žalovaná strana nepodá písemná vyjádření, ačkoli byla řádně vyrozuměna, bude proti ní vydán rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku se lze odvolat ve lhůtě jednoho měsíce po jeho oznámení. Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, nemá odvolání odkladný účinek na výkon rozsudku pro zmeškání.
1. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO upraví nové členské státy své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem
a) v případě položek celního sazebníku, u nichž se základní celní sazba neodchyluje o více než 15 % od sazeb uvedených ve společném celním sazebníku nebo ve sjednoceném sazebníku ESUO, jsou od 1. ledna 1974 používány sazby společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO;
b) v ostatních případech uplatňuje každý nový členský stát od téhož dne celní sazbu, která snižuje o 40 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku nebo ve sjednoceném sazebníku ESUO.
Tento rozdíl se snižuje vždy o dalších 20 % k 1. lednu 1975 a k 1. lednu 1976.
Nové členské státy používají společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO od 1. července 1977 v plném rozsahu.
2. Jestliže se určité sazby společného celního sazebníku od 1. ledna 1974 mění nebo ruší, pak nové členské státy současně mění nebo ruší své sazby v poměru vyplývajícím z provádění odstavce 1.
3. Nové členské státy používají společný celní sazebník na zboží vyjmenované v příloze III tohoto aktu od 1. ledna 1974.
4. Od okamžiku přistoupení používají nové členské státy nomenklaturu položek podle společného celního sazebníku. Dánsko a Spojené království jsou však oprávněny odložit její používání až na 1. leden 1974.
Nové členské státy mohou převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné sbližování jejich celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
5. Pro usnadnění postupného zavádění společného celního sazebníku novými členskými státy stanoví Komise popřípadě podmínky úprav celních sazeb v těchto státech.
1. Jestliže se sazby celního sazebníku Španělského království liší od odpovídajících sazeb společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, uskuteční se postupné sbližování sazeb celního sazebníku Španělského království se sazbami společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO přidáváním složek španělské základní celní sazby ke složkám sazeb uvedených ve společném celním sazebníku nebo sjednoceném sazebníku ESUO, přičemž se španělská základní celní sazba postupně snižuje až na nulu v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v článku 37 a v čl. 75 odst. 2 a sazba společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO se od nuly postupně a podle téhož časového rozvrhu zvyšuje, dokud nedosáhne konečné výše.
2. Jestliže se některé sazby společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO od 1. března 1986 změní nebo pozastaví, pak Španělské království současně změní nebo pozastaví své sazby v poměru vyplývajícím z provedení článku 37.
3. Od 1. března 1986 uplatňuje Španělské království nomenklatury společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Španělské království může převzít do těchto nomenklatur vnitrostátní členění platné v okamžiku přistoupení, které je nezbytné k tomu, aby postupné sbližování jeho celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
V případě, že dojde ke změnám nomenklatury společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO u produktů uvedených v tomto aktu, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou upravit nomenklaturu těchto produktů, jak je stanoveno v tomto aktu.
4. Za účelem provedení odstavce 3 a v zájmu zjednodušení postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO Španělským královstvím a postupného odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělským královstvím stanoví Komise v případě potřeby prováděcí předpisy, podle nichž Španělské království změní své celní sazby; tyto prováděcí předpisy však nesmí způsobit změnu článků 31 a 37.
5. Celní sazby vypočítané v souladu s článkem 37 se zaokrouhlují nahoru nebo dolů na jedno desetinné číslo.
Při sbližování španělských celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, které jsou nižší než španělské základní celní sazby, se tyto sazby zaokrouhlují dolů vypuštěním druhého desetinného místa, v ostatních případech se zaokrouhluje na vyšší desetinné místo.
Pokud se v novém členském státě vyskytnou vážné nedostatky nebo bezprostřední riziko nedostatků v provádění, stavu provedení nebo v uplatňování rámcových rozhodnutí nebo jiných dotyčných závazků, nástrojů spolupráce a rozhodnutí týkajících se vzájemného uznávání v oblasti trestního práva podle hlavy VI Smlouvy o EU a směrnic a nařízení týkajících se vzájemného uznávání v občanských věcech podle hlavy IV Smlouvy o ES, může Komise až do konce tříletého období po vstupu tohoto aktu v platnost na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a po konzultaci s členskými státy přijmout vhodná opatření a upřesnit podmínky a způsob provedení těchto opatření.
Tato opatření mohou spočívat v dočasném pozastavení uplatňování dotyčných ustanovení a rozhodnutí ve vztazích mezi novým členským státem a jiným členským státem nebo členskými státy, aniž by tím bylo dotčeno pokračování úzké soudní spolupráce. Ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění s tím, že vstoupí v platnost dnem přistoupení. Opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě budou zrušena po odstranění nedostatků. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období stanoveného v prvním pododstavci, a to po dobu, po kterou tyto nedostatky budou přetrvávat. Podle pokroku v nápravě zjištěných nedostatků učiněném novým členským státem může Komise po konzultaci s členskými státy opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a bude v tomto ohledu přihlížet k vyjádření Rady.
Vůči třetím stranám ECB právně zavazují její prezident nebo dva členové Výkonné rady nebo podpisy dvou zaměstnanců ECB, kteří byli k podepisování jménem ECB jejím prezidentem řádně zmocněni.
1. Cílem společné zemědělské politiky je
a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly;
b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;
c) stabilizovat trhy;
d) zajistit plynulé zásobování;
e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.
2. Při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které může zahrnovat, se bude přihlížet
a) ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi;
b) k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně;
c) ke skutečnosti, že v členských státech zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.
Článek 39 (bývalý článek K.11)
1. Před přijetím opatření uvedených v čl. 34 odst. 2 písm. b), c) a d) Rada konzultuje Evropský parlament. Evropský parlament vydá své stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit a která není kratší než tři měsíce. Nevydá-li v této lhůtě žádné stanovisko, může Rada rozhodnout.
2. Předsednictví a Komise pravidelně informují Evropský parlament o činnosti v oblastech, které upravuje tato hlava.
3. Evropský parlament může Radě klást dotazy nebo jí podávat doporučení. Každoročně koná rozpravu o pokroku dosaženém v oblastech uvedených v této hlavě.
Článek 39 (bývalý článek 48)
1. Je zajištěn volný pohyb pracovníků ve Společenství.
2. Volný pohyb pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.
3. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví zahrnuje právo
a) ucházet se o skutečně nabízená pracovní místa;
b) pohybovat se za tím účelem volně na území členských států;
c) pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu s právními a správními předpisy, jež upravují zaměstnávání vlastních státních příslušníků;
d) zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vydaných Komisí.
4. Tento článek se nepoužije pro zaměstnání ve veřejné správě.
Předseda Soudního dvora může ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v tomto statutu a které bude upraveno jednacím řádem, rozhodnout o návrzích na odklad uplatnění napadeného aktu podle článku 242 Smlouvy o ES nebo podle článku 157 Smlouvy o ESAE, na nařízení předběžných opatření podle článku 243 Smlouvy o ES nebo podle článku 158 Smlouvy o ESAE nebo na zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 256 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES nebo podle čl. 164 třetího pododstavce Smlouvy o ESAE.
Není-li předseda přítomen, zastoupí jej jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.
Rozhodnutí vydané předsedou nebo jeho zástupcem má pouze předběžnou povahu a nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora ve věci samé.
Členské státy, orgány Společenství a ostatní fyzické nebo právnické osoby mohou v případech a za podmínek, které budou stanoveny jednacím řádem, vznést námitky třetí osoby proti rozsudkům, jestliže se tyto rozsudky týkají jejich práv a jestliže byly vydány bez jejich účasti.
1. Druhá etapa uskutečňování hospodářské a měnové unie začne dne 1. ledna 1994.
2. Před tímto dnem
a) každý členský stát
– přijme, je-li to nezbytné, příslušná opatření pro zajištění dodržování zákazů stanovených v článku 73b, aniž je dotčen článek 73e, jakož i zákazů uvedených v článku 104 a čl. 104a odst. 1,
– přijme, jeli to nezbytné, se záměrem umožnit hodnocení podle písmene b), víceleté programy k zajištění trvalé konvergence nutné pro dosažení hospodářské a měnové unie, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance,
b) Rada zhodnotí na základě zprávy Komise pokrok dosažený v oblasti hospodářské a měnové konvergence, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance, jakož i pokrok při provádění právních předpisů Společenství týkajících se vnitřního trhu.
3. Článek 104, čl. 104a odst. 1, čl.104b odst. 1 a článek 104c s výjimkou odstavců 1, 9, 11 a 14 se použijí od počátku druhé etapy.
Ustanovení čl. 103a odst. 2, čl. 104c odst. 1, 9 a 11, článků 105, 105a, 107, 109, 109a, 109b a čl. 109c odst. 2 a 4 se použijí od počátku třetí etapy.
4. Ve druhé etapě se členské státy snaží vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí.
5. Během druhé etapy každý členský stát vhodným způsobem zahájí v souladu s článkem 108 postup vedoucí k nezávislosti jeho centrální banky.
1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, Řecká republika upraví od 1. ledna 1981 postupně státní monopoly obchodní povahy ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o EHS tak, aby do 31. prosince 1985 byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
Stávající členské státy přebírají vůči Řecké republice rovnocenné závazky.
Komise vydává doporučení o způsobu a časovém rozvrhu změn uvedených v prvním pododstavci, přičemž tento způsob a časový rozvrh musejí být stejné pro Řeckou republiku a stávající členské státy.
2. Řecká republika zruší od 1. ledna 1981 všechna výhradní vývozní práva. Ke stejnému dni také zruší výhradní práva na dovoz síranu mědi položky ex 28.38 A II společného celního sazebníku, sacharinu položky ex 29.26 A 1 společného celního sazebníku a tenkého papíru čísla ex 48.18 společného celního sazebníku.
Aby vyvolala iniciativu osob a podniků a usnadnila koordinovaný rozvoj jejich investic v oblasti jaderné energie, zveřejňuje Komise pravidelně programy informativní povahy, které se týkají zejména cílů výroby jaderné energie a investic jakékoli povahy nezbytných pro jejich dosažení.
Komise si vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru k těmto programům před jejich zveřejněním.
Členské státy, orgány Společenství a ostatní fyzické nebo právnické osoby mohou v případech a za podmínek, které budou stanoveny jednacím řádem, vznést námitky třetí osoby proti rozsudkům, jestliže se tyto rozsudky týkají jejich práv a jestliže byly vydány bez jejich účasti.
Od 1. ledna 1975 používá Irsko, odchylně od článku 39, cla, jimiž se o třetinu snižuje rozdíl mezi sazbami skutečně používanými k 1. lednu 1972 a sazbami podle jednotného sazebníku ESUO, pro toto zboží uvedené ve společném celním sazebníku
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží (ESUO)73.01Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, blocích a jiných základních tvarech73.02Feroslitiny:A. Feromangan:1. obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku(karbonovaný feromangan)73.07Železo a ocel v sochorech, hrubých blocích, bramách a ploštinách; železo a ocel obráběné na hrubo nebo vyklepáním(předkovky):A. Sochory a předvalky:Příklad: 1. Předvalky
Rozdíl vyplývající z tohoto prvního sbližování se sníží opět o 50% 1. ledna 1976.
Irsko používá sjednocený sazebník ESUO od 1. července 1977 v celém rozsahu.
Při přizpůsobování svého sazebníku společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO může Španělské království upravovat své celní sazby v rychlejším sledu, než je uvedeno v článku 37. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí uplatňování vnitrostátních předpisů nových členských států v průběhu přechodných období uvedených v přílohách V až XIV zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy.
ECB požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných pro plnění svých úkolů za podmínek stanovených v Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství připojeném ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.
1. Členské státy postupně během přechodného období vypracují společnou zemědělskou politiku a nejpozději do konce tohoto období ji začnou uplatňovat.
2. K dosažení cílů vymezených v článku 39 bude zřízena společná organizace zemědělských trhů.
Tato organizace má v závislosti na dotyčných produktech jednu z těchto forem
a) společná pravidla hospodářské soutěže;
b) povinná koordinace různých vnitrostátních systémů organizace trhu;
c) evropská organizace trhu.
3. Společná organizace trhů podle odstavce 2 může zahrnovat veškerá opatření potřebná k dosažení cílů stanovených v článku 39, zejména regulaci cen, subvencování výroby i odbytu různých produktů, skladovací a překlenovací opatření a společné mechanismy pro stabilizaci dovozu nebo vývozu.
Společná organizace trhů se musí omezit na dosažení cílů uvedených v článku 39 a musí vylučovat jakoukoli diskriminaci mezi výrobci nebo spotřebiteli uvnitř Společenství.
Společná cenová politika musí být založena na společných kritériích a jednotných metodách výpočtu.
4. Aby společná organizace trhů podle odstavce 2 mohla dosáhnout svých cílů, může být vytvořen jeden nebo více zemědělských orientačních a záručních fondů.
Článek 40 (bývalý článek K.12)
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, mohou být s výhradou článků 43 a 44 zmocněny obracet se na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené ve smlouvách, pokud zamýšlená spolupráce
a) zachovává pravomoci Evropského společenství a cíle stanovené v této hlavě;
b) má za cíl umožnit, aby se Unie rychleji rozvíjela v prostor svobody, bezpečnosti a práva.
2. Zmocnění uvedené v odstavci 1 udělí Rada kvalifikovanou většinou na žádost dotyčných členských států poté, co požádala Komisi, aby vydala své stanovisko; žádost bude předložena také Evropskému parlamentu.
Prohlásí-li člen Rady, že se z důležitých důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Rada může kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.
Hlasům členů Rady je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K přijetí rozhodnutí je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.
3. Každý členský stát, který se zamýšlí připojit ke spolupráci podle tohoto článku, oznámí svůj úmysl Radě a Komisi; Komise k tomu podá Radě do tří měsíců od obdržení oznámení své stanovisko, případně s připojeným doporučením konkrétní úpravy, kterou považuje za nezbytnou, aby se členský stát mohl k dotyčné spolupráci připojit. Do čtyř měsíců od okamžiku oznámení rozhodne Rada o žádosti a o konkrétních úpravách, které považuje za nezbytné. Rozhodnutí se pokládá za přijaté, ledaže Rada kvalifikovanou většinou rozhodne o jeho odložení; v tomto případě sdělí Rada důvody svého rozhodnutí a stanoví lhůtu pro jeho přezkoumání. Pro účely tohoto odstavce Rada rozhoduje za podmínek stanovených v článku 44.
4. Články 29 až 41 se vztahují na posílenou spolupráci podle tohoto článku, nestanoví-li tento článek a články 43 a 44 jinak.
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, která se týkají pravomoci Soudního dvora Evropských společenství a výkonu této pravomoci, se vztahují na odstavce 1, 2 a 3.
5. Tento článek se nedotýká Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie.
Článek 40 (bývalý článek 49)
Rada přijímá postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem prostřednictvím směrnic nebo nařízení opatření potřebná k zavedení volného pohybu pracovníků tak, jak je vymezen v článku 48, a to zejména tím, že
a) zajistí úzkou spolupráci mezi vnitrostátními úřady práce;
b) odstraní ty administrativní postupy a praxi, jakož i lhůty pro přístup pracovníků k volným pracovním místům, vyplývající buď z vnitrostátních právních předpisů, nebo z dohod dříve uzavřených mezi členskými státy, jejichž zachování by bylo překážkou liberalizace pohybu pracovníků;
c) odstraní všechny takové lhůty a jiná omezení stanovená vnitrostátními předpisy nebo dohodami dříve uzavřenými mezi členskými státy, které kladou pro státní příslušníky jiných členských států jiné podmínky svobodné volby pracovního místa než pro vlastní státní příslušníky;
d) vytvoří vhodný mechanismus, jenž by umožňoval propojení mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil a usnadňoval jejich vyrovnávání způsobem, který by vylučoval vážné ohrožení životní úrovně a zaměstnanosti v různých regionech a odvětvích průmyslu.
Členské státy a orgány Společenství mohou ve sporech předložených Soudnímu dvoru přistoupit k řízení.
Totéž právo má každá jiná osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Společenství nebo sporů mezi členskými státy a orgány Společenství.
Aniž je dotčen druhý pododstavec, mohou státy, které jsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru a které nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO uvedený ve zmíněné dohodě, přistoupit k řízení ve sporech týkajících se některé oblasti působnosti zmíněné dohody.
Návrhy obsažené v žádosti o přistoupení k řízení se omezí na podporu návrhů jedné ze stran sporu.
V případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku je Soudní dvůr příslušný podat jeho výklad na žádost kterékoli strany nebo orgánu Společenství, jestliže prokážou, že mají na věci oprávněný zájem.
1. Na počátku druhé etapy je zřízen Evropský měnový institut (dále jen „EMI“) a zahájí svou činnost; má právní subjektivitu a je řízen a spravován radou, skládající se z prezidenta a z guvernérů národních centrálních bank, z nichž jeden bude viceprezidentem.
Prezident je jmenován vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Výboru guvernérů centrálních bank členských států (dále jen „Výbor guvernérů“) nebo případně na doporučení Rady EMI, a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Prezident je vybírán z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech. Prezidentem EMI se mohou stát pouze státní příslušníci některého členského státu. Rada EMI jmenuje viceprezidenta.
Statut EMI je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě.
Výbor guvernérů bude na začátku druhé etapy rozpuštěn.
2. EMI má za úkol
– posilovat spolupráci mezi národními centrálními bankami,
– posilovat koordinaci měnových politik členských států s cílem zajistit cenovou stabilitu,
– dohlížet na fungování Evropského měnového systému,
– konzultovat otázky spadající do působnosti národních centrálních bank a ovlivňujícím stabilitu finančních institucí a trhů,
– převzít dosavadní úkoly Evropského fondu pro měnovou spolupráci, který bude rozpuštěn; podrobnosti rozpuštění se stanoví ve statutu EMI,
– usnadňovat používání ECU a dohlížet na jeho vývoj, včetně hladkého fungování clearingového systému v ECU.
3. Při přípravě třetí etapy má EMI za úlohu
– připravovat nástroje a postupy nezbytné pro uskutečňování jednotné měnové politiky ve třetí etapě,
– podle potřeby podporovat harmonizaci pravidel a postupů pro sběr, sestavování a šíření statistických údajů v oblasti jeho působnosti,
– vypracovávat pravidla pro operace prováděné národními centrálními bankami v rámci ESCB,
– zvyšovat účinnost přeshraničního platebního styku,
– dohlížet na technickou přípravu bankovek ECU.
Nejpozději do 31. prosince 1996 EMI upřesní normativní, organizační a logistický rámec nezbytný pro ESCB k plnění jeho úkolů ve třetí etapě. Tento rámec bude předložen k rozhodnutí ECB ke dni jejího ustavení.
4. EMI může dvoutřetinovou většinou hlasů členů své rady
– zaujímat stanoviska nebo vydávat doporučení k celkovému směřování měnové a kurzové politiky, jakož i k souvisejícím opatřením zaváděným v každém členském státě,
– předkládat vládám a Radě stanoviska nebo doporučení k politikám, které by mohly ovlivnit vnitřní či vnější měnovou situaci ve Společenství, a zejména fungování Evropského měnového systému,
– podávat doporučení měnovým úřadům členských států, týkající se provádění jejich měnové politiky.
5. EMI může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění svých stanovisek a doporučení.
6. Rada konzultuje s EMI všechny návrhy právních aktů Společenství z oblasti jeho působnosti.
Orgány členských států konzultují s EMI všechny návrhy právních předpisů z oblasti jeho působnosti v mezích a za podmínek stanovených Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI kvalifikovanou většinou.
7. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI jednomyslným rozhodnutím svěřit EMI další úkoly pro přípravu třetí etapy.
8. Tam, kde tato smlouva stanoví konzultativní úlohu ECB, považují se odkazy na ECB až do jejího ustavení za odkazy na EMI.
Tam, kde tato smlouva stanoví konzultativní úlohu EMI, považují se před 1. lednem 1994 odkazy na EMI za odkazy na Výbor guvernérů.
9. Během druhé etapy se pod výrazem „ECB“, užitým v článcích 173, 175, 176, 177, 180 a 215, rozumí EMI.
1. Komise s náležitým přihlédnutím ke stávajícím předpisům, zejména k předpisům o přepravě ve Společenství, určí metody administrativní spolupráce, kterými se má od 1. ledna 1981 zajistit zrušení cel a poplatků s rovnocenným účinkem, jakož i množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem pro zboží, které splňuje podmínky k tomu vyžadované.
2. Komise stanoví předpisy použitelné od 1. ledna 1981 na obchod uvnitř Společenství se zbožím, které bylo vyrobeno ve Společenství a pro jehož výrobu bylo použito
– produktů, jež nepodléhaly clům a poplatkům s rovnocenným účinkem uplatňovaným ve Společenství ve stávajícím složení nebo v Řecku, nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému vrácení těchto cel či poplatků;
– zemědělských produktů, které nesplňují předpoklady pro to, aby byly propuštěny do volného oběhu v rámci Společenství ve stávajícím složení nebo v Řecku.
Při vydávání těchto předpisů přihlíží Komise k ustanovením tohoto aktu o odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem a k ustanovením o postupném zavádění společného celního sazebníku a předpisů společné zemědělské politiky v Řecké republice.
Osoby a podniky působící v průmyslových odvětvích vyjmenovaných v příloze II této smlouvy jsou povinny sdělit Komisi investiční záměry pro nová zařízení, jakož i pro náhrady nebo přeměny stávajících zařízení, které odpovídají typem a rozsahem požadavkům stanoveným Radou na návrh Komise.
Seznam výše uvedených průmyslových odvětví může Rada měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která si předem vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
V případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku je Soudní dvůr příslušný podat jeho výklad na žádost kterékoli strany nebo orgánu Společenství, jestliže prokážou, že mají na věci oprávněný zájem.
Nové členské státy mohou samy změnit cla v rychlejším sledu, než je uvedeno v čl. 39 odst. 1 a 3, s cílem přizpůsobit své sazby společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Během období odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělským královstvím a období sbližování sazeb španělského celního sazebníku se sazbami společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO má Španělské království možnost otevřít pro třetí země celní kvóty, které byly skutečně uplatňovány k 1. lednu 1985.
Pokud se tyto kvóty otevřou, použije se po dobu jejich otevření k určení celních sazeb na dovoz produktů ze třetích zemí článek 37. Množství nebo hodnoty, na něž se tyto sazby vztahují, se omezí na výše skutečně dovezené v rámci stejných kvót otevřených k 1. lednu 1985. Po dobu otevření těchto kvót se na produkty dovážené ze Společenství ve stávajícím složení vztahují snížené sazby podle článku 31 bez omezení množství či hodnoty.
Pokud se tyto kvóty neotevřou, použije Španělské království na dovoz produktů ze Společenství ve stávajícím složení sazby platné v případě otevření těchto kvót. Množství nebo hodnoty, na něž se tyto sazby vztahují, se omezí na výše skutečně dovezené v rámci stejných kvót otevřených k 1. lednu 1985.
Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim vyplývající z uplatňování společné zemědělské politiky za podmínek stanovených v tomto aktu nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise postupem podle čl. 42 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru1 nebo podle odpovídajících článků ostatních nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, anebo odpovídajícím postupem projednávání ve výboru stanoveným příslušným právním předpisem. Přechodná opatření uvedená v tomto článku mohou být přijímána po dobu tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období. Rada může toto období na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím prodloužit.
Přechodná opatření týkající se provádění předpisů upravujících společnou zemědělskou politiku neuvedená výslovně v tomto aktu, která jsou potřebná v důsledku přistoupení, přijme přede dnem přistoupení Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo, pokud se týkají předpisů původně přijatých Komisí, je přijme Komise postupem vyžadovaným pro přijímání příslušných předpisů.
41.1. Podle čl. 106 odst. 5 této smlouvy může Rada měnit články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4, 32.6, čl. 33.1 písm. a) a článek 36 tohoto statutu buď na doporučení ECB a po konzultaci s Komisí kvalifikovanou většinou, anebo na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslně. V obou případech se vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.
41.2. Doporučení ECB podle tohoto článku vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady guvernérů.
K dosažení cílů stanovených v článku 39 mohou být v rámci společné zemědělské politiky přijata opatření jako například
a) účinné koordinace úsilí v oblasti odborného vzdělávání, výzkumu a šíření odborných zemědělských poznatků; přitom mohou být společně financovány projekty nebo instituce;
b) společná opatření postupu na podporu spotřeby určitých produktů.
Článek 41 (bývalý článek K.13)
1. Články 189, 190, 195, 196 až 199, 203, 204, čl. 205 odst. 3, články 206 až 209, 213 až 219, 255 a 290 Smlouvy o založení Evropského společenství se vztahují na ustanovení týkající se oblastí uvedených v této hlavě.
2. Správní výdaje, které orgánům vzniknou na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě, jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
3. Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, hradí je členské státy podle klíče hrubého národního produktu, ledaže Rada rozhodne jednomyslně jinak.
4. Rozpočtový proces upravený ve Smlouvě o založení Evropského společenství se vztahuje na výdaje, které jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.
Článek 41 (bývalý článek 50)
Členské státy budou v rámci společného programu podporovat výměnu mladých pracovníků.
Jestliže žalovaná strana nepodá písemná vyjádření, ačkoli byla řádně vyrozuměna, bude proti ní vydán rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku se lze odvolat ve lhůtě jednoho měsíce po jeho oznámení. Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, nemá odvolání odkladný účinek na výkon rozsudku pro zmeškání.
Obnovu řízení lze u Soudního dvora žádat jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vynesením rozsudku nebyly známy Soudnímu dvoru ani straně, která o obnovu žádá.
Obnovené řízení se zahajuje rozhodnutím Soudního dvora, které výslovně uvádí existenci nové skutečnosti, přiznává jí význam odůvodňující obnovení řízení a prohlašuje proto žádost za přípustnou.
Žádost o obnovu řízení není přípustná po uplynutí lhůty deseti let od vydání rozsudku.
Složení měnového koše ECU se nebude měnit.
Od začátku třetí etapy bude hodnota ECU stanovena neodvolatelně v souladu s čl. 109l odst. 4.
1. Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, použijí se celní předpisy týkající se obchodu se třetími zeměmi za stejných podmínek i na obchod v rámci Společenství, a to tak dlouho, dokud jsou při tomto obchodu cla vybírána.
Pro stanovení celní hodnoty při obchodu v rámci Společenství, jakož i při obchodu se třetími zeměmi se za celní území považuje až do 1. ledna 1986 celní území definované předpisy platnými k 31. prosinci 1980 ve Společenství a v Řecké republice.
2. Od 1. ledna 1981 používá Řecká republika při obchodu v rámci Společenství nomenklaturu společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Řecká republika může převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné odstraňování jejích cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
Záměry uvedené v článku 41 musí být sděleny Komisi a pro informaci zúčastněným členským státům nejpozději tři měsíce před uzavřením prvních smluv s dodavateli nebo tři měsíce před zahájením prací, pokud mají být provedeny vlastními prostředky podniku.
Rada může na návrh Komise tuto lhůtu změnit.
Obnovu řízení lze u Soudního dvora žádat jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vynesením rozsudku nebyly známy Soudnímu dvoru ani straně, která o obnovu žádá.
Obnovené řízení se zahajuje rozhodnutím Soudního dvora, které výslovně uvádí existenci nové skutečnosti, přiznává jí význam odůvodňující obnovení řízení a prohlašuje proto žádost za přípustnou.
Žádost o obnovu řízení není přípustná po uplynutí lhůty deseti let od vydání rozsudku.
Ode dne přistoupení se ruší množstevní omezení při dovozu a vývozu mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem.
Opatření s účinkem rovnocenným těmto omezením se zruší nejpozději k 1. lednu 1975.
Množstevní omezení dovozu a vývozu a jakákoli opatření s rovnocenným účinkem se mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělským královstvím zrušují ke dni 1. ledna 1986.
Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim vyplývající z uplatňování veterinárních a rostlinolékařských pravidel Společenství nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise postupem projednávání ve výboru stanoveným příslušným právním předpisem. Tato opatření budou přijímána po dobu tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období.
V souladu s čl. 106 odst. 6 této smlouvy přijme Rada bezprostředně po rozhodnutí o zahájení třetí etapy na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB, anebo na doporučení ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kvalifikovanou většinou předpisy uvedené v článcích 4, 5.4, 19.2, 20, 28.1, 29.2, 30.4 a 34.3 tohoto statutu.
Ustanovení kapitoly týkající se pravidel hospodářské soutěže se vztahují na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 43 odst. 2 a 3 a způsobem v něm stanoveným vymezí Rada se zřetelem k cílům uvedeným v článku 39.
Rada může zejména schválit poskytování podpor
a) k ochraně podniků, jež jsou znevýhodněny strukturálními nebo přírodními podmínkami;
b) v rámci programů hospodářského rozvoje.
Článek 42 (bývalý článek K.14)
Rada může z podnětu Komise nebo členského státu a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout, že postup v oblastech uvedených v článku 29 spadá pod hlavu IV Smlouvy o založení Evropského společenství, a zároveň rozhodne o příslušném hlasovacím postupu. Doporučí členským státům, aby přijaly toto rozhodnutí v souladu se svými ústavními předpisy.
Článek 42 (bývalý článek 51)
Rada přijme postupem podle článku 251 v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; za tímto účelem Rada vytvoří systém, který migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin zajistí
a) započtení všech dob získaných podle práv členských států pro účely vzniku a zachování nároků na dávky, jakož i pro výpočet jejich výše,
b) vyplácení dávek osobám s bydlištěm na území členských států.
Rada rozhoduje jednomyslně postupem podle článku 251.
Členské státy, orgány Společenství a ostatní fyzické nebo právnické osoby mohou v případech a za podmínek, které budou stanoveny jednacím řádem, vznést námitky třetí osoby proti rozsudkům, jestliže se tyto rozsudky týkají jejich práv a jestliže byly vydány bez jejich účasti.
Jednací řád stanoví mimořádné lhůty z důvodu vzdálenosti.
Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.
„Článek 42b
1. Nejpozději do 30. června 1985 Komise zašle Radě zprávu, aby posoudila zvláštní opatření, které se mají případně přijmout pro stolní olivy položek 07.01 A I, ex 07.02 A, 07.03 I, ex 07.04 B, ex 20.01 B a ex 20.02 F.
2. Rada projedná návrh Komise a kvalifikovanou většinou přijme zvláštní opatření uvedená v odstavci 1 nejpozději do 31. prosince 1985.“
1. Nastanou-li nebo hrozí-li vážně členskému státu obtíže s jeho platební bilancí vyplývající z celkové nerovnováhy jeho platební bilance nebo z typu měny, kterou má k dispozici, a mohou-li tyto obtíže zejména ohrozit fungování společného trhu nebo postupné uskutečňování společné obchodní politiky, prozkoumá Komise okamžitě situaci dotyčného státu a opatření, která tento stát s využitím všech prostředků, jež má k dispozici, v souladu s ustanoveními této smlouvy přijal nebo může přijmout. Komise uvede opatření, jež dotyčnému státu doporučuje.
Ukáží-li se opatření přijatá členským státem a opatření navržená Komisí jako nedostatečná k překonání obtíží, které nastaly nebo mohou nastat, Komise po konzultaci s výborem uvedeným v článku 109c doporučí Radě poskytnutí vzájemné pomoci a vhodných metod jejího poskytnutí.
Komise pravidelně informuje Radu o situaci a jejím vývoji.
2. Rada poskytuje vzájemnou pomoc kvalifikovanou většinou; přijímá směrnice nebo rozhodnutí stanovící podmínky a podrobnosti této pomoci, jež může mít zejména formu
a) dohodnutého postupu ve vztahu k jiným mezinárodním organizacím nebo v jejich rámci, na něž se mohou členské státy obracet,
b) opatření potřebná k zamezení odklonu obchodu, pokud stát, u něhož nastaly obtíže, udržuje nebo znovu zavádí množstevní omezení vůči třetím zemím,
c) poskytnutí omezených úvěrů ostatními členskými státy; k tomu je třeba jejich souhlasu.
3. Neposkytne-li Rada vzájemnou pomoc doporučenou Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a učiněná opatření nedostatečné, zmocní Komise stát, který má obtíže, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
Rada může kvalifikovanou většinou takové zmocnění odvolat a měnit podmínky a podrobnosti těchto opatření.
4. S výhradou čl. 109k odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy.
1. Pokud se při obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem vybírají vyrovnávací částky uvedené v článku 61 z jednoho nebo více základních produktů, jež byly použity při výrobě zboží ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 1059/69, kterým se stanoví režim obchodu s určitým zbožím vyrobeným ze zemědělských produktů, nařízení Rady (EHS) č. 2730/75 o glukose a laktose a nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin, pak se uplatňují tato přechodná opatření
– vyrovnávací částka vypočítaná na základě vyrovnávacích částek uvedených v článku 61 a v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 1059/69 pro výpočet pohyblivé složky u zboží, na něž se vztahuje uvedené nařízení, se uplatňuje na dovoz výše uvedeného zboží z Řecka do Společenství;
– při dovozu zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1059/69, ze třetích zemí do Řecka se pohyblivá složka stanovená uvedeným nařízením zvýší nebo sníží o vyrovnávací částku uvedenou v první odrážce;
– vyrovnávací částka stanovená na základě vyrovnávacích částek určených pro základní produkty a v souladu s pravidly pro výpočet náhrad stanovenými v nařízení (EHS) č. 2682/72, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování vývozních náhrad pro zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha II Smlouvy, a kritéria stanovení výše těchto náhrad, se uplatňuje na zboží vyvážené ze Společenství do Řecka, na něž se vztahuje uvedené nařízení, s výjimkou albuminů,
– na dovoz do Řecka ze třetích zemí a ze Společenství, jakož i do Společenství z Řecka, pokud jde o produkty, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 2730/75 a (EHS) č. 2783/75, se uplatňuje vyrovnávací částka vypočítaná na základě vyrovnávacích částek uvedených v článku 61 a v souladu s pravidly stanovenými výše uvedenými nařízeními pro výpočet dovozních poplatků,
– při vývozu produktů, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 2682/72 a (EHS) č. 2730/75 z Řecka do třetích zemí podléhají uvedené výrobky vyrovnávacím částkám uvedeným ve třetí nebo čtvrté odrážce.
2. Jestliže by během uplatňování vyrovnávacích částek došlo k odklonu obchodu se zbožím, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 2783/75 a (EHS) č. 2730/75, může Komise přijmout vhodná nápravná opatření.
3. Clo, které představuje pevnou složku poplatku na dovoz zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1059/69, do Řecka ze třetích zemí, se stanoví tak, že se z celkové ochrany uplatňované Řeckou republikou ke dni přistoupení vyloučí zemědělská ochrana, která má být zavedena s přihlédnutím k přechodným opatřením uvedeným v odstavci 1.
Každá pevná složka stanovená v souladu s prvním pododstavcem, kterou Řecká republika pro dovozy ze třetích zemí používá, se přibližuje společnému celnímu sazebníku v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v článku 31. Jestliže však pevná složka, která se má uplatnit v Řecké republice po přistoupení, je nižší než pevná složka ve společném celním sazebníku, může se Řecká republika ke společnému celnímu sazebníku připojit bezprostředně po přistoupení. Navíc pevné složky stanovené v souladu s prvním pododstavcem musí co nejvíce zohledňovat všechny zvláštní obtíže, které Řecká republika předpokládá u specifických produktů.
4. Ode dne přistoupení začne Řecká republika používat v celém rozsahu nomenklaturu společného celního sazebníku, pokud jde o zboží, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 1059/69, (EHS) č. 2682/72 a (EHS) č. 2730/75.
5. Ode dne přistoupení zruší Řecká republika všechny poplatky s účinkem rovnocenným clům, jiné než stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 pro zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1059/69, a jakoukoli podporu vývozu nebo podporu s rovnocenným účinkem pro zboží, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 2682/72 a (EHS) č. 2730/75.
Ode dne přistoupení zruší Řecká republika všechna množstevní omezení, jakož i všechna opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením pro dovozy zboží ze Společenství týkající se zboží, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 1059/69, (EHS) č. 2730/75 a (EHS) č. 2783/75.
6. Rada přijímá na návrh Komise kvalifikovanou většinou prováděcí předpisy k tomuto článku.
Komise projedná s osobami nebo podniky všechny stránky investičních záměrů spojené s cíli této smlouvy.
Komise sdělí svůj názor zúčastněnému členskému státu.
Jednací řád stanoví mimořádné lhůty z důvodu vzdálenosti.
Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.
Odchylně od článku 42 mohou členské státy po dobu dvou let zachovávat vývozní omezení pro železný nebo ocelový odpad a šrot čísla 73.03 společného celního sazebníku, pokud tato úprava nezavádí více omezení než úprava používaná pro vývoz do třetích zemí.
Pro Dánsko je uvedená doba stanovena na tři roky a pro Irsko na pět let.
1. Odchylně od článku 42 může Španělské království zachovat množstevní omezení dovozu
– až do 31. prosince 1988 pro produkty uvedené v příloze III;
– až do 31. prosince 1989 pro produkty uvedené v příloze IV.
2. Omezení uvedená v odstavci 1 mají formu kvót.
3. Kvóty pro rok 1986 jsou uvedeny v přílohách III a IV.
Míra postupného zvyšování kvót uvedených v příloze III a kvót 1 až 5 a 10 až l4 uvedených v příloze IV je 25 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v ECU a 20 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených objemem. Toto zvýšení se připočítá ke každé kvótě a následné zvýšení se vypočítá na základě takto získaného součtu.
U kvót 6 až 9 uvedených v příloze IV se uplatňují tyto roční míry postupného zvyšování
– první rok: 13 %,
– druhý rok: 18 %,
– třetí rok: 20 %,
– čtvrtý rok: 20 %.
4. Jestliže Komise rozhodnutím stanoví, že dovozy do Španělska některého z produktů uvedených v přílohách III a IV byly po dva po sobě následující roky nižší než 90% kvóty, liberalizuje Španělské království dovozy tohoto produktu ze současných členských států od začátku roku následujícího po těchto dvou letech.
5. Protokol č. 7 vymezuje zásady, které Španělské království uplatňuje při správě kvót uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
Evropský parlament provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
43.1. Na základě výjimky uvedené v čl. 109k odst. 1 této smlouvy nezakládají následující články tohoto statutu práva ani neukládají povinnosti pro dotyčný členský stát: 3, 6, 9.2, 12.1, 14.3, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 26.2, 27, 30, 31, 32, 33, 34, 50 a 52.
43.2. Centrální banky členských států, na které se vztahuje výjimka podle čl. 109k odst. 1 této smlouvy, si zachovají své pravomoci v oblasti měnové politiky podle příslušného vnitrostátního práva.
43.3. V článcích 3, 11.2, 19, 34.2 a 50 tohoto statutu se „členskými státy“ rozumějí podle čl. 109k odst. 4 této smlouvy členské státy, na které se nevztahuje výjimka.
43.4. V článcích 9.2, 10.1, 10.3, 12.1, 16, 17, 18, 22, 23, 27, 30, 31, 32, 33.2 a 52 tohoto statutu se „národními centrálními bankami“ rozumějí centrální banky členských států, na které se nevztahuje výjimka.
43.5. V článcích 10.3 a 33.1 se „podílníky“ rozumějí rovněž centrální banky členských států, na které se nevztahuje výjimka.
43.6. V článcích 10.3 a 30.2 se „upsaným základním kapitálem ECB“ rozumí základní kapitál upsaný centrálními bankami členských států, na které se nevztahuje výjimka.
1. K určení základních směrů společné zemědělské politiky svolá Komise ihned po vstupu této smlouvy v platnost konferenci členských států, která porovná zemědělské politiky členských států, zejména prostřednictvím vzájemného porovnání zdrojů a potřeb členských států.
2. S přihlédnutím k výsledku konference uvedené v odstavci 1 předloží Komise po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost Radě návrhy týkající se vypracování a provádění společné zemědělské politiky včetně nahrazení vnitrostátních systémů organizace trhu některou z forem společné organizace trhů uvedenou v čl. 40 odst. 2 a realizace opatření uvedených v této hlavě.
Tyto návrhy musí brát v úvahu vzájemnou závislost zemědělských otázek, o nichž tato hlava pojednává.
Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním v průběhu dvou prvních etap jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou vydá nařízení nebo směrnice anebo přijme rozhodnutí; tím není dotčeno právo Rady vydávat vhodná doporučení.
3. Rada může kvalifikovanou většinou v souladu s odstavcem 2 nahradit vnitrostátní systémy organizace trhu společnou organizací trhu, stanovenou v čl. 40 odst. 2, pokud
a) společná organizace trhu poskytne členským státům, které se stavějí proti tomuto opatření a které mají vlastní systém organizace trhu pro příslušnou výrobu, rovnocenné záruky zaměstnanosti a životní úrovně příslušných výrobců, a to s přihlédnutím k úpravám, které jsou možné, a ke stupni vyžadované specializace;
b) společná organizace trhu zabezpečí obchodu uvnitř Společenství podmínky obdobné podmínkám existujícím na vnitrostátním trhu.
4. Bude-li zavedena společná organizace trhu pro určité suroviny před zavedením společné organizace trhů pro odpovídající zpracované produkty, mohou být dané suroviny dovezeny ze zemí mimo Společenství, pokud se používají pro zpracované produkty určené pro vývoz do třetích zemí.
Článek 43 (bývalý článek K.15)
1. Členské státy, které mezi sebou zamýšlejí navázat posílenou spolupráci, se mohou obracet na orgány a využívat postupy a mechanismy stanovené v této smlouvě a Smlouvě o založení Evropského společenství, pokud zamýšlená spolupráce
a) je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie a chránila její zájmy a sloužila jim;
b) zachovává zásady uvedených smluv a jednotný institucionální rámec Unie;
c) se použije až jako poslední prostředek, jestliže nelze dosáhnout cílů uvedených smluv postupy v nich stanovenými;
d) týká se alespoň většiny členských států;
e) nenarušuje acquis communautaire ani opatření přijatá podle jiných ustanovení uvedených smluv;
f) nenarušuje pravomoci, práva, povinnosti a zájmy členských států nepodílejících se na spolupráci;
g) je otevřena všem členským státům a dovoluje jim kdykoli se ke spolupráci připojit, jestliže se podrobí původnímu rozhodnutí a rozhodnutím učiněným v jeho rámci;
h) vyhovuje dodatečným zvláštním kritériím stanoveným v článku 5a Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 40 této smlouvy, v závislosti na dotyčné oblasti, a je schválena Radou v souladu s postupy v nich stanovenými.
2. Členské státy použijí akty a rozhodnutí přijaté k provedení spolupráce, na které se podílejí, pokud se jich týkají. Členské státy, které se na spolupráci nepodílejí, nebrání jejímu provádění státům, které se na ní podílejí.
Článek 43 (bývalý článek 52)
V rámci níže uvedených ustanovení jsou zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého. Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu na území druhého státu.
Svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce, za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení, nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak.
V případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku je Soudní dvůr příslušný podat jeho výklad na žádost kterékoli strany nebo orgánu Společenství, jestliže prokáží, že mají na věci oprávněný zájem.
Nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají. Promlčení se přerušuje buď podáním žaloby u Soudního dvora, nebo předběžnou žádostí, kterou poškozený předloží příslušnému orgánu Společenství. V naposledy uvedeném případě musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců stanovené v článku 173; podle okolností se použije čl. 175 druhý pododstavec.
1. Dojde-li k náhlé krizi v platební bilanci členského státu a není-li okamžitě přijato rozhodnutí ve smyslu čl. 109h odst. 2, může dotyčný členský stát přijmou preventivně nezbytná ochranná opatření. Taková opatření smějí fungování společného trhu narušit pouze v co nejmenší míře a nesmějí překročit rozsah nezbytně nutný pro odstranění náhle vzniklých obtíží.
2. Komise a ostatní členské státy budou o takových ochranných opatřeních informovány nejpozději při jejich vstupu v platnost. Komise může Radě doporučit poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 109h.
3. Poté, co Komise zaujme stanovisko, a po konzultaci s výborem uvedeným v článku 109c může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, aby dotyčný stát změnil, pozastavil nebo zrušil výše uvedená ochranná opatření.
4. S výhradou čl. 109k odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy.
Článek 48 Smlouvy o EHS je, co se týče volného pohybu pracovníků mezi stávajícími členskými státy a Řeckem, použitelný pouze s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článcích 45, 46 a 47 tohoto aktu.
Komise může se souhlasem členských států, osob a podniků zveřejnit investiční záměry, které jí byly sděleny.
Nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají. Promlčení se přerušuje buď podáním žaloby u Soudního dvora, nebo předběžnou žádostí, kterou poškozený předloží příslušnému orgánu Společenství. V naposledy uvedeném případě musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců stanovené v článku 146; podle okolností se použije čl. 148 druhý pododstavec.
1. Ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o EHS nové členské státy postupně upraví své státní monopoly obchodní povahy tak, aby do 31. prosince 1977 byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
Původní členské státy přebírají vůči novým členským státům rovnocenné závazky.
2. Počínaje rokem 1973 vydává Komise doporučení o způsobu a časovém rozvrhu změn uvedených v tomto článku, přičemž tento způsob a časový rozvrh musejí být stejné pro nové členské státy a pro původní členské státy.
1. Odchylně od článku 42 může Španělské království až do 31. prosince 1989 zachovat podíl nejvýše 60 % pro použití tuzemských částí, dílů a příslušenství při výrobě osobních motorových vozidel vybavených zážehovým nebo vznětovým motorem, kromě autokarů a autobusů, položky ex 87.02 A I b) společného celního sazebníku.
2. Výše podílu pro použití tuzemských výrobků podle odstavce 1 musí být stejná pro výrobce, jež jsou státními příslušníky jiných členských států, usazené ve Španělsku, i pro všechny výrobce ze Španělského království. Zacházení poskytované výše uvedeným výrobcům nesmí být méně příznivé než zacházení poskytované výrobcům ze třetích zemí.
Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
ECB převezme ty úkoly EMI, které v důsledku výjimek vztahujících se na jeden nebo několik členských států musí být ještě splněny ve třetí etapě.
Při přípravách na zrušení výjimek uvedených v článku 109k této smlouvy plní ECB poradní funkci.
1. Pokud by postupné rušení cel a množstevních omezení mezi členskými státy mohlo vést ke vzniku cen, jež by ohrozily dosažení cílů uvedených v článku 39, může každý členský stát v průběhu přechodného období zavést nediskriminačním způsobem pro určité produkty místo kvót systém minimálních cen, a to v míře nebránící rozšíření objemu obchodu stanovenému v čl. 45 odst. 2; v případě poklesu cen pod stanovené minimální ceny může být dovoz buď
a) dočasně zastaven nebo omezen, nebo
b) podmíněn tím, že cena bude převyšovat minimální cenu stanovenou pro daný produkt.
V druhém případě minimální ceny nezahrnují cla.
2. Minimální ceny nesmějí vyvolat snížení obchodu, který existoval mezi členskými státy ke dni vstupu této smlouvy v platnost, ani být překážkou postupného rozšiřování tohoto obchodu. Nesmějí být uplatňovány tak, aby překážely rozvoji přirozené preference mezi členskými státy.
3. Ihned po vstupu této smlouvy v platnost určí Rada na návrh Komise objektivní kritéria pro zavedení systémů minimálních cen a pro stanovení těchto cen.
Tato kritéria především přihlížejí k průměrným tuzemským výrobním nákladům v členském státě, který minimální cenu uplatňuje, k situaci v jednotlivých podnicích vzhledem k těmto průměrným výrobním nákladům, jakož i k nutnosti podporovat jak postupné zdokonalování zemědělského podnikání, tak nutné přizpůsobování a specializaci uvnitř společného trhu.
Komise dále navrhne postup pro revizi těchto kritérií, která by umožnila a urychlila technický pokrok a postupně sblížila ceny uvnitř společného trhu.
Tato kritéria a postup pro jejich změnu stanoví Rada jednomyslným rozhodnutím do tří let od vstupu této smlouvy v platnost.
4. Dokud rozhodnutí Rady nenabude účinku, mohou členské státy stanovit minimální ceny za podmínky, že o tom předem uvědomí Komisi a ostatní členské státy, aby se k tomu mohly vyjádřit.
Jakmile Rada přijme své rozhodnutí, stanoví členské státy minimální ceny na základě výše uvedených kritérií.
Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise napravovat rozhodnutí členských států, nejsou-li v souladu s výše definovanými kritérii.
5. Nebude-li možné pro určité produkty stanovit uvedená objektivní kritéria do začátku třetí etapy, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise měnit minimální ceny uplatňované na tyto produkty.
6. Na konci přechodného období bude vypracován přehled stále uplatňovaných minimálních cen. Rada na návrh Komise většinou devíti hlasů v souladu s ustanovením čl. 148 odst. 2 prvního pododstavce o váženém hlasování určí režim, který bude uplatňován v rámci společné zemědělské politiky.
Článek 44 (bývalý článek K.16)
1. Pro přijímání aktů a rozhodnutí, které jsou nezbytné k provedení spolupráce podle článku 43, platí příslušná institucionální ustanovení této smlouvy a Smlouvy o založení Evropského společenství. Všichni členové Rady se mohou účastnit jednání, na rozhodování se však podílejí pouze zástupci členských států zúčastněných na posílené spolupráci. Kvalifikovaná většina je vymezena podílem vážených hlasů zúčastněných členských států Rady, který je stanoven v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. K jednomyslnosti stačí jednomyslnost pouze dotčených členů Rady.
2. Náklady, které vznikají z provádění spolupráce, s výjimkou správních nákladů orgánů, hradí zúčastněné členské státy, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak.
Článek 44 (bývalý článek 54)
1. Rada přijme na návrh Komise postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem směrnice k zavedení svobody usazování v určité oblasti činnosti.
2. Rada a Komise plní úkoly, které pro ně vyplývají z předchozích ustanovení, přičemž zejména
a) zpravidla se přednostně zabývají takovými obory činnosti, v nichž svoboda usazování zvláště významně přispívá k rozvoji výroby a obchodu;
b) zajišťují úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány státní správy členských států, aby se informovaly o konkrétní situaci v různých oborech činnosti uvnitř Společenství;
c) odstraňují administrativní postupy a praxi, které vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z dohod uzavřených dříve mezi členskými státy a jejichž další zachování by bylo překážkou svobody usazování;
d) zajišťují, aby pracovníci jednoho členského státu, kteří jsou zaměstnáni na území jiného členského státu, mohli na tomto území zůstat za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti, splňují-li podmínky, které by museli splňovat, kdyby vstupovali do tohoto státu s úmyslem takovou činnost zahájit;
e) umožňují státním příslušníkům jednoho členského státu nabývat a užívat nemovitosti na území jiného členského státu, pokud to není v rozporu se zásadami stanovenými v čl. 33 odst. 2;
f) postupně odstraňují omezení svobody usazování v každém oboru činnosti, který přichází v úvahu, a to jak pokud jde o podmínky zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností na území členského státu, tak i pokud jde o podmínky vstupu zaměstnanců mateřského podniku na řídící nebo dozorčí místa těchto zastoupení, poboček nebo dceřiných společností;
g) v míře nezbytné k dosažení jejich rovnocennosti koordinují záruky, které jsou pro ochranu zájmů společníků i třetích osob vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce;
h) kontrolují, zda podmínky usazování nejsou narušovány podporami poskytovanými členskými státy.
Obnovu řízení lze u Soudního dvora žádat jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vynesením rozsudku nebyly známy Soudnímu dvoru ani straně, která o obnovu žádá. Obnovené řízení se zahajuje rozhodnutím Soudního dvora, které výslovně uvádí existenci nové skutečnosti, přiznává jí význam odůvodňující obnovení řízení a prohlašuje proto žádost za přípustnou.
Žádost o obnovu řízení není přípustná po uplynutí lhůty deseti let od vydání rozsudku.
Jednací řád Soudního dvora přijatý podle článku 188 Smlouvy obsahuje kromě ustanovení určených tímto statutem též veškerá další ustanovení nezbytná k jeho provádění a případnému doplňování.
1. Komise a EMI podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost právních předpisů jednotlivých členských států včetně statutů jejich národních centrálních bank s články 107 a 108 této smlouvy a se statutem ESCB. Zprávy dále posoudí, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritéria
– dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků,
– dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 104c odst. 6,
– dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu,
– stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.
Čtyři kritéria uvedená v tomto odstavci a rozhodné období, po něž mají být respektována, jsou blíže stanovena v protokolu připojeném k této smlouvě. Zprávy Komise a EMI také přihlédnou k vývoji ECU, výsledkům integrace trhů, situaci a vývoji běžného účtu platební bilance a posouzení vývoje nákladů na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexů.
2. Na základě těchto zpráv Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou zhodnotí
– zda jednotlivé členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny,
– zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny,
a postoupí své závěry formou doporučení Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád. Evropský parlament bude konzultován a předloží své stanovisko Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád.
3. Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád přihlédne náležitým způsobem ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a ke stanovisku Evropského parlamentu podle odstavce 2 a kvalifikovanou většinou, nejpozději 31. prosince 1996
– rozhodne, na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny,
– rozhodne, zda je pro Společenství vhodné vstoupit do třetí etapy,
a pokud ano,
– stanoví termín zahájení třetí etapy.
4. Nebude-li do konce roku 1997 termín zahájení třetí etapy stanoven, začne třetí etapa dne 1. ledna 1999. Před 1. červencem 1998 Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, po zopakování postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2, s výjimkou odst. 2 druhé odrážky, po přihlédnutí ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a stanovisku Evropského parlamentu, potvrdí kvalifikovanou většinou na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny.
1. Články 1 až 6 a 13 až 23 nařízení (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství se na státní příslušníky Řecka ve stávajících členských státech a na příslušníky stávajících členských států v Řecku vztahuje od 1. ledna 1988.
Stávající členské státy a Řecká republika mohou až do 1. ledna 1988 ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy vyžadující předchozí povolení pro přistěhování učiněné za účelem placeného zaměstnání nebo přístupu k němu, pokud jde o řecké státní příslušníky a státní příslušníky stávajících členských států.
2. Článek 11 nařízení (EHS) č. 1612/68 se na řecké státní příslušníky ve stávajících členských státech a na státní příslušníky stávajících členských států vztahuje od 1. ledna 1986.
Rodinní příslušníci pracovníka podle článku 10 nařízení (EHS) č. 1612/68 mají však právo na zaměstnání na území členského státu, kde spolu s pracovníkem bydlí, pokud na daném území pobývají alespoň tři roky. Tato minimální doba pobytu se od 1. ledna 1984 snižuje na 18 měsíců.
Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny příznivější vnitrostátní předpisy.
Podniky, které mají prvořadý význam pro rozvoj jaderného průmyslu ve Společenství, mohou být v souladu s následujícími články zřízeny jako společné podniky ve smyslu této smlouvy.
Jednací řád Soudního dvora přijatý podle článku 160 Smlouvy obsahuje kromě ustanovení určených tímto statutem též veškerá další ustanovení nezbytná k jeho provádění a případnému doplňování.
1. Do 1. ledna 1973 určí Komise, s náležitým přihlédnutím ke stávajícím předpisům, zejména k předpisům o přepravě ve Společenství, metody administrativní spolupráce, kterými se má zajistit zrušení cel a poplatků s rovnocenným účinkem, jakož i množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem pro zboží, které splňuje podmínky k tomu vyžadované.
2. Před uplynutím této lhůty stanoví Komise předpisy pro obchod uvnitř Společenství se zbožím, které bylo vyrobeno ve Společenství a pro jehož výrobu bylo použito
– produktů, jež nepodléhaly clům a poplatkům s rovnocenným účinkem uplatňovaným ve Společenství v původním složení nebo v některém novém členském státě, nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému vrácení těchto cel či poplatků;
– zemědělských produktů, které nesplňují předpoklady pro to, aby byly propuštěny do volného oběhu v rámci Společenství v původním složení nebo v některém novém členském státě.
Při vydávání těchto předpisů přihlíží Komise k ustanovením tohoto aktu o odstraňování cel mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem a k ustanovením o postupném zavádění společného celního sazebníku a předpisů společné zemědělské politiky v nových členských státech.
1. Odchylně od článku 42 může Společenství zachovat až do 31. prosince 1988 množstevní omezení pro vývoz následujících produktů do Španělska
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíex 26.03Popílky a zbytky mědi a jejích slitinex 74.01Odpad a šrot z mědi a jejích slitin
2. Omezení uvedená v odstavci 1 mají podobu ročních množstevních kvót.
3. Kvóty pro rok 1986 jsou 5 000 tun u popílků a zbytků mědi a jejích slitin čísla ex 26.03 společného celního sazebníku a 14 000 tun u odpadu a šrotu z mědi a jejích slitin čísla ex 74.01 společného celního sazebníku.
Míra postupného ročního zvyšování výchozích kvót uplatňovaná od začátku druhého roku je 10 % na začátku každého roku. Toto zvýšení se připočítá ke každé kvótě a následné zvýšení se vypočítá na základě takto získaného součtu.
4. Jestliže vývozy některého z produktů uvedených v odstavci 1 ze Společenství budou v letech 1986 a 1987 nižší než 90 % otevřené kvóty, zruší se uvedená omezení k 1. lednu 1988.
5 Režim uplatňovaný Společenstvím vůči Španělsku podle odstavců 1 až 4 nesmí být méně příznivý než režim uplatňovaný vůči třetím zemím.
1. Každý stát, který přistoupí k Unii, má právo, aby jeden jeho státní příslušník byl členem Komise.
2. Odchylně od čl. 213 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 214 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 214 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 126 prvního pododstavce Smlouvy o Euratomu
a) bude ode dne přistoupení jeden státní příslušník každého nového členského státu jmenován členem Komise. Noví členové Komise budou jmenováni Radou po vzájemné dohodě s předsedou Komise kvalifikovanou většinou,
b) funkční období členů Komise jmenovaných podle písmene a) a členů, kteří byli jmenováni ode dne 23. ledna 2000, končí dnem 31. října 2004,
c) se nová Komise složená z jednoho státního příslušníka z každého členského státu ujme funkce dnem 1. listopadu 2004; funkční období členů této nové Komise končí dnem 31. října 2009,
d) se den 1. ledna 2005 v čl. 4 odst. 1 Protokolu o rozšíření Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o EU a smlouvám o založení Evropských společenství, nahrazuje dnem 1. listopadu 2004.
3. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
45.1. Aniž je dotčen čl. 106 odst. 3 této smlouvy, zřizuje se Generální rada jako třetí rozhodovací orgán ECB.
45.2. Generální rada je složena z prezidenta a viceprezidenta ECB a z guvernérů národních centrálních bank. Zasedání Generální rady se mohou účastnit další členové Výkonné rady, avšak bez hlasovacího práva.
45.3. Povinnosti Generální rady taxativně vymezuje článek 47 tohoto statutu.
1. Dokud vnitrostátní systémy organizace trhu nebudou nahrazeny některou z forem společné organizace trhu uvedených v čl. 40 odst. 2 bude se obchod produkty, u nichž v některých členských státech existuje
a) mechanismus zajišťující odbyt pro domácí výrobce a
b) potřeba dovozů,
rozvíjet uzavíráním dlouhodobých dohod nebo smluv mezi členskými státy dovozu a vývozu.
Tyto dohody nebo smlouvy musí směřovat k postupnému odstraňování veškeré diskriminace mezi různými výrobci ve Společenství při uplatňování těchto mechanismů.
Tyto dohody nebo smlouvy budou uzavřeny v průběhu první etapy; přitom bude přihlédnuto k zásadě vzájemnosti.
2. Pokud jde o množství, vezmou tyto dohody nebo smlouvy za základ průměrný objem obchodu příslušnými produkty mezi členskými státy v posledních třech letech před vstupem této smlouvy v platnost a umožní zvyšování objemu obchodu v mezích existujících potřeb s přihlédnutím k tradičnímu zaměření obchodu.
Pokud jde o ceny, umožní tyto dohody nebo smlouvy výrobcům odbyt smluveného množství za ceny, které se postupně přibližují cenám placeným domácím výrobcům na domácím trhu kupujícího státu.
Ceny se takto musí přibližovat co nejpravidelněji a musí být vyrovnány do konce přechodného období.
Ceny sjednávají příslušné strany v rámci směrnic, které vydá Komise k provedení dvou předchozích pododstavců.
V případě prodloužení první etapy budou dohody nebo smlouvy prováděny za podmínek platných na konci čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost; závazek ke zvyšování množství a přibližování cen se pozastaví až do přechodu do druhé etapy.
Členské státy využijí všech možností, které jim poskytují jejich právní předpisy, zejména v oblasti dovozní politiky, aby zajistily uzavření a provádění těchto dohod a smluv.
3. Pokud členské státy potřebují suroviny pro výrobu výrobků určených pro vývoz mimo Společenství, které tam soutěží s výrobky třetích zemí, nesmějí jmenované dohody a smlouvy překážet dovozu surovin k tomuto účelu ze třetích zemí. Toto ustanovení se však nepoužije, jestliže Rada jednomyslně rozhodne o vyplacení částek potřebných k vyrovnání rozdílu, o který cena zboží dováženého k výše uvedenému účelu na základě daných dohod nebo smluv převyšuje cenu stejného zboží na světovém trhu.
Článek 45 (bývalý článek K.17)
Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o vývoji posílené spolupráce navázané na základě této hlavy.
Článek 45 (bývalý článek 55)
Ustanovení této kapitoly se v členských státech nevztahují na činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že na určité druhy činností se ustanovení této kapitoly nepoužijí.
Jednací řád stanoví mimořádné lhůty z důvodu vzdálenosti.
Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.
Rada může jednomyslným rozhodnutím provádět v ustanoveních tohoto statutu doplňující změny, které mohou být nutné vzhledem k opatřením, jež Rada učiní podle čl. 165 čtvrtého pododstavce Smlouvy.
1. Bylo-li přijato rozhodnutí stanovit termín podle čl. 109j odst. 3, Rada na základě svých doporučení podle čl. 109j odst. 2 na doporučení Komise kvalifikovanou většinou rozhodne, zda a na který členský stát se vztahuje výjimka ve smyslu odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.
Potvrdila-li Rada v souladu s čl. 109j odst. 4, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, pak se na ty členské státy, které podmínky nesplňují, vztahuje výjimka podle odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.
2. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 109j odst. 1. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v čl. 109j odst. 1, a zruší výjimky dotyčných států.
3. Výjimka uvedená v odstavci 1 znamená, že se na dotyčný členský stát nepoužijí následující články: čl. 104c odst. 9 a 11, čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5, články 105a, 108a, 109 a čl. 109a odst. 2 písm. b). Vynětí takového členského státu a jeho národní centrální banky z práv a povinností v rámci ESCB je stanoveno v kapitole IX statutu ESCB.
4. V čl. 105 odst. 1, 2 a 3, článcích 105a, 108a, 109 a čl. 109a odst. 2 písm. b) se pojmem „členské státy“ rozumí členské státy, na které se nevztahuje výjimka.
5. Hlasovací práva členských států, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují pro rozhodování Rady podle článků této smlouvy uvedených v odstavci 3. V takovém případě je odchylně od článku 148 a čl. 189a odst. 1 kvalifikovaná většina definována jako dvě třetiny hlasů zástupců členských států, na které se nevztahuje výjimka, jimž je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2; pro akt vyžadující jednomyslnost je nutná jednomyslnost těchto států.
6. Články 109h a 109i se nadále použijí na členský stát, na který se vztahuje výjimka.
V rozsahu, v němž jsou některá ustanovení směrnice 68/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodin uvnitř Společenství neoddělitelná od ustanovení nařízení (EHS) č. 1612/68, jejichž použití je podle článku 45 odloženo, mohou se stávající členské státy na jedné straně a Řecká republika na straně druhé od těchto ustanovení odchýlit v míře nezbytné pro uplatnění ochylek od uvedeného nařízení, které jsou stanoveny článkem 45.
1. Každý projekt na založení společného podniku pocházející od Komise, členského státu nebo z jakéhokoli jiného podnětu bude předložen Komisi k šetření.
Komise si za tím účelem opatří stanovisko členských států, jakož i všech veřejných a soukromých subjektů, které by podle jejího názoru mohly poskytnout k projektu objasnění.
2. Komise postoupí Radě každý projekt na založení společného podniku s odůvodněným stanoviskem.
Vydá-li příznivé stanovisko o nezbytnosti zamýšleného společného podniku, předloží Komise Radě návrhy týkající se
a) místa zřízení,
b) stanov,
c) rozsahu a časového rozvrhu financování,
d) případné účasti Společenství na financování společného podniku,
e) případné účasti třetí země, mezinárodní organizace nebo příslušníka třetí země na financování nebo na řízení společného podniku,
f) poskytnutí všech výhod nebo části výhod uvedených v Příloze III této smlouvy.
Komise připojí podrobnou zprávu o celém projektu.
Rada může jednomyslným rozhodnutím provádět v ustanoveních tohoto statutu doplňující změny, které mohou být nutné vzhledem k opatřením, jež Rada učiní podle čl. 137 čtvrtého pododstavce Smlouvy.
1. Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, vztahují se celní předpisy týkající se obchodu se třetími zeměmi za stejných podmínek i na obchod v rámci Společenství, a to tak dlouho, dokud jsou při tomto obchodu cla vybírána.
Pro stanovení celní hodnoty při tomto obchodu se za celní území považuje celní území vymezené předpisy existujícími k 31. prosinci 1972 ve Společenství a v nových členských státech.
2. Ode dne přistoupení používají členské státy při obchodu v rámci Společenství nomenklaturu společného celního sazebníku. Dánsko a Spojené království jsou však oprávněny odložit její používání až do 1. ledna 1974.
Nové členské státy mohou převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné odstraňování jejich cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
Odchylně od článku 42 mohou stávající členské státy zachovat až do konce období uvedeného v článku 52 množstevní omezení pro vývoz odpadu a šrotu ze železa a oceli čísla 73.03 společného celního sazebníku, která uplatňovaly vůči Španělskému království přede dnem přistoupení, pokud tento režim není více omezující než režim uplatňovaný na vývozy do třetích zemí.
1. Soudní dvůr se doplní jmenováním deseti nových soudců; stejně se doplní jmenováním deseti nových soudců Soud prvního stupně.
2. a) Funkční období pěti soudců Soudního dvora jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 2006. Tito soudci budou vybráni losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 6. října 2009.
b) Funkční období pěti soudců Soudu prvního stupně jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 31. srpna 2004. Tito soudci budou vybráni losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 31. srpna 2007.
3. a) Soudní dvůr provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
b) Soud prvního stupně provede po dohodě se Soudním dvorem ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
c) Takto upravené jednací řády podléhají schválení Radou kvalifikovanou většinou.
4. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudy ke dni přistoupení, jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném ke dni předcházejícímu dni přistoupení.
46.1. Generální radě ECB předsedá prezident, nebo v jeho nepřítomnosti viceprezident ECB.
46.2. Předseda Rady a jeden člen Komise se mohou účastnit zasedání Generální rady, avšak bez hlasovacího práva.
46.3. Zasedání Generální rady připravuje prezident.
46.4. Odchylně od článku 12.3 přijme Generální rada svůj jednací řád.
46.5. ECB zřídí sekretariát Generální rady.
Jestliže v některém členském státe určitý produkt podléhá vnitrostátnímu systému organizace trhu nebo vnitřní regulaci s rovnocenným účinkem a je-li tím z hlediska soutěžního postavení nepříznivě ovlivněna výroba stejného druhu v jiném členském státě, zavedou členské státy vyrovnávací poplatek při dovozu tohoto produktu z členského státu, v němž taková organizace nebo regulace existuje, ledaže by tento stát zavedl vyrovnávací poplatek při vývozu.
Výši poplatků stanoví Komise v míře nutné k obnovení rovnováhy; může schválit také použití jiných opatření, jejichž podmínky a podrobnosti sama určí.
Článek 46 (bývalý článek L)
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí, se vztahují pouze na následující ustanovení této smlouvy
a) ustanovení pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
b) ustanovení hlavy VI za podmínek stanovených v článku 35;
c) ustanovení hlavy VII za podmínek stanovených v článku 11 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 40 této smlouvy;
d) ustanovení čl. 6 odst. 2 ve vztahu k jednání orgánů, pokud má Soudní dvůr pravomoc podle smluv o založení Evropských společenství a podle této smlouvy;
e) články 46 až 53.
Článek 46 (bývalý článek 56)
1. Ustanovení této kapitoly a opatření přijatá na jejich základě nevylučují užití těch ustanovení právních a správních předpisů, které stanoví zvláštní režim pro cizí státní příslušníky z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví.
2. Rada vydá postupem podle článku 251 směrnice ke koordinaci výše uvedených předpisů.
Nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají. Promlčení se přerušuje buď podáním žaloby u Soudního dvora, nebo předběžnou žádostí, kterou poškozený předloží příslušnému orgánu Společenství. V naposledy uvedeném případě musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců stanovené v článku 230 Smlouvy o ES a v článku 146 Smlouvy o ESAE; podle okolností se použije čl. 232 druhý pododstavec Smlouvy o ES a čl. 148 druhý pododstavec Smlouvy o ESAE.
Předseda Rady ihned po složení slibu určí losem soudce a generální advokáty, jejichž místa budou znovu obsazena na konci prvního tříletého období v souladu s čl. 167 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy.
1. Jakmile bude přijato rozhodnutí podle čl. 109j odst. 3 o termínu zahájení třetí etapy, případně okamžitě po 1. červenci 1998
– přijme Rada ustanovení uvedená v čl. 106 odst. 6,
– vlády členských států, na které se nevztahuje výjimka, jmenují postupem podle článku 50 statutu ESCB prezidenta, viceprezidenta a další členy Výkonné rady ECB. Existují-li členské státy, na které se nevztahuje výjimka, počet členů Výkonné rady může být nižší, než je stanoveno v článku 11.1 statutu ESCB, avšak v žádném případě nemůže mít Výkonná rada méně než čtyři členy.
Jakmile je jmenována Výkonná rada, zřizují se ESCB a ECB a připraví se na svou úplnou činnost, jak je popsána v této smlouvě a ve statutu ESCB. Plný výkon jejich pravomocí začne od prvého dne třetí etapy.
2. Jakmile se zřídí ECB, přebírá, podle potřeby, úkoly EMI. EMI bude po ustavení ECB zlikvidován; způsoby likvidace jsou stanoveny ve statutu EMI.
3. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahuje výjimka, aniž je dotčen čl. 106 odst. 3 této smlouvy, zřizuje se jako třetí rozhodovací orgán ECB Generální rada ECB uvedená v článku 45 statutu ESCB.
4. K prvnímu dni třetí etapy Rada stanoví na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím členských států, na které se nevztahuje výjimka, neodvolatelné přepočítací koeficienty jejich měn, jakož i neodvolatelné pevné kurzy, podle nichž budou měny nahrazeny ECU, a ECU se stane plnohodnotnou měnou. Toto opatření samo o sobě nezmění vnější hodnotu ECU. Rada přijme podle téhož postupu také další opatření nezbytná k rychlému zavedení ECU jako jednotné měny těchto členských států.
5. Bude-li rozhodnuto postupem podle čl. 109k odst. 2 o zrušení výjimky, stanoví Rada hlasy členských států, na které se nevztahuje výjimka, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím kurz, podle něhož ECU nahradí měnu dotyčného členského státu, a přijme další opatření nezbytná pro zavedení ECU jako jednotné měny v dotyčném členském státě.
Stávající členské státy a Řecká republika přijmou s pomocí Komise nezbytná opatření, aby se působnost rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 1972 o jednotném systému zavedeném podle článku 15 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, známého jako „Sedoc“, a rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 1972 o systému Společenstvví pro shromažďování a šíření informací, uvedených v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, mohla rozšířit na Řecko nejpozději od 1. ledna 1988.
Předseda Rady ihned po složení slibu určí losem soudce a generální advokáty, jejichž místa budou znovu obsazena na konci prvního tříletého období v souladu s čl. 139 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy.
1. Pokud se při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem vybírají vyrovnávací částky uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a) ze základních produktů, jež byly použity při výrobě zboží ve smyslu nařízení č. 170/67/EHS o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin a ve smyslu nařízení (EHS) č. 1059/69, kterým se stanoví režim obchodu s určitým zbožím vyrobeným ze zemědělských produktů, pak se při dovozu tohoto zboží uplatňuje vyrovnávací částka, jež se stanoví na základě uvedených částek a podle pravidel uvedených v těchto nařízeních pro výpočet poplatku nebo pohyblivé složky použitelné na toto zboží.
Při dovozu tohoto zboží z třetích zemí do nových členských států se poplatky stanovené v nařízení č. 170/67/EHS a pohyblivá složka stanovená nařízením (EHS) č. 1059/69 snižují nebo zvyšují o vyrovnávací částku za stejných podmínek, jako jsou uvedeny v čl. 55 odst. 1 písm. b).
2. Ustanovení čl. 61 odst. 2 se vztahuje na stanovení cla, které představuje pevnou složku poplatku požitelenou v nových členských státech na zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1059/69.
Jakákoli pevná složka poplatku používaná při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se ve smyslu čl. 32 odst. 1 ruší.
Jakákoli pevná složka poplatku používaná novými členskými státy na dovoz ze třetích zemí se ve smyslu článku 39 přizpůsobuje společnému celnímu sazebníku.
3. Nejpozději od 1. února 1973 začnou nové členské státy používat v celém rozsahu nomenklaturu společného celního sazebníku, pokud jde o zboží, na něž se vztahují nařízení č. 170/67/EHS a (EHS) č. 1059/69.
4. K 1. únoru 1973 zruší nové členské státy cla a poplatky s rovnocenným účinkem, kromě cel a poplatků uvedených v odstavcích 1 a 2.
K témuž dni zruší nové členské státy ve vzájemném obchodu a obchodu se Společenstvím v původním složení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením.
5. Rada přijímá na návrh Komise kvalifikovanou většinou prováděcí předpisy k tomuto článku, přičemž přihlíží zejména ke specifickým situacím, jež mohou vyplynout z použití odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku a článku 97 pro totéž zboží.
1. Odchylně od článku 42 může majitel, případně oprávněný z patentu na chemický nebo farmaceutický produkt nebo přípravek na ochranu rostlinregistrovaný v některém členském státě v době, kdy patent na tento výrobek nebylo možno získat ve Španělsku, uplatnit právo, jež mu poskytuje tento patent tak, aby zamezil dovozu a prodeji tohoto výrobku ve stávajícím členském státě/ stávajících členských státech, kde je tento výrobek chráněn patentem, a to i pokud byl tento výrobek poprvé uveden na trh ve Španělsku jím samotným anebo s jeho souhlasem.
2. Tohoto práva se lze dovolat u produktů uvedených v odstavci 1 až do konce třetího roku poté, co Španělsko zavedlo možnost tyto produkty patentovat.
Účetní dvůr se doplní jmenováním deseti dalších členů na funkční období šesti let.
47.1. Generální rada
– plní úkoly uvedené v článku 44,
– přispívá k plnění poradních funkcí uvedených v článcích 4 a 25.1.
47.2. Generální rada přispívá k
– shromažďování statistických informací, jak je uvedeno v článku 5,
– podávání zpráv o činnosti ECB, jak je uvedeno v článku 15,
– stanovení pravidel uvedených v článku 26.4 nezbytných k používání článku 26,
– přijímání veškerých dalších opatření uvedených v článku 29.4 nezbytných k používání článku 29,
– přijetí pracovního řádu pro zaměstnance ECB podle článku 36.
47.3. Generální rada se podílí na přípravách nezbytných pro neodvolatelné stanovení směnných kurzů měn členských států, na které se vztahuje výjimka, vůči měnám nebo jednotné měně členských států, na které se výjimka v čl. 109l odst. 5 této smlouvy nevztahuje.
47.4. Generální radu informuje o rozhodnutích Rady guvernérů prezident ECB.
Odborná skupina pro zemědělství Hospodářského a sociálního výboru bude, pokud jde o úkoly přenesené na něj v rámci této hlavy, k dispozici Komisi při přípravě jednání tohoto výboru podle článků 197 a 198.
Článek 47 (bývalý článek M)
S výhradou ustanovení pozměňujících Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a těchto závěrečných ustanovení se tato smlouva nedotýká smluv o založení Evropských společenství nebo následných smluv či aktů tyto smlouvy pozměňujících nebo doplňujících.
Článek 47 (bývalý článek 57)
1. Za účelem usnadnění přístupu osob k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu přijme Rada postupem podle článku 251 směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci.
2. Za stejným účelem přijímá Rada postupem podle článku 251 směrnice ke koordinaci právních a správních předpisů členských států, jež se týkají přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu. Rada rozhoduje postupem podle článku 251 jednomyslně o směrnicích, k jejichž provedení jsou alespoň v jednom členském státě zapotřebí změny stávajících zásad zákonné právní úpravy jednotlivých povolání týkajících se vzdělání a podmínek přístupu fyzických osob k nim. V ostatních případech Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
3. Pokud jde o povolání lékařská, ostatní zdravotnická a farmaceutická, bude postupné odstraňování omezení záviset na koordinaci podmínek pro výkon těchto povolání v jednotlivých členských státech.
Články 2 až 8, články 14 a 15, čl. 17 první, druhý, čtvrtý a pátý pododstavec a článek 18 se použijí na Soud a jeho členy. Slib uvedený v článku 2 se skládá před Soudním dvorem a rozhodnutí uvedená v článcích 3, 4 a 6 přijme Soudní dvůr po konzultaci se Soudem.
Ustanovení čl. 3 čtvrtého pododstavce a článků 10, 11 a 14 se přiměřeně použijí pro tajemníka Soudu.
Předloží-li Komise věc Radě, může si tato od Komise vyžádat další informace a šetření, jež pokládá za nezbytné.
Shledá-li Rada usnesením přijatým kvalifikovanou většinou, že projekt předložený Komisí se zamítavým stanoviskem má být přesto uskutečněn, je Komise povinna předložit Radě návrhy a podrobnou zprávu ve smyslu ustanovení článku 46.
V případě příznivého stanoviska Komise nebo v případě uvedeném v předchozím pododstavci se Rada usnáší kvalifikovanou většinou o každém návrhu Komise.
Rada se však musí vyslovit jednomyslně, pokud jde o
a) účast Společenství na financování společného podniku,
b) účast třetí země, mezinárodní organizace či příslušníka třetí země na financování nebo řízení společného podniku.
1. Podpora Společenství poskytovaná v nových členských státech na
a) opatření uvedená v čl. 35 odst. 1 a v čl. 35 odst. 2 druhé odrážce,
b) částečně soběstačná hospodářství (článek 33b),
c) plnění norem Společenství (článek 33c),
d) seskupení producentů (článek 33d),
e) technickou pomoc (článek 33e),
f) příplatky k přímým platbám (článek 33h),
g) příplatky ke státní podpoře na Maltě (článek 33i),
h) maltské zemědělce plně zaměstnané v zemědělství (článek 33j)
je financována ze záruční sekce EZOZF v souladu s touto kapitolou.
2. Podpora Společenství poskytovaná na opatření typu Leader+ (článek 33f) v oblastech spadajících pod cíl 2, je financována z orientační sekce EZOZF.
3. Následující ustanovení se nepoužijí
a) články 149 až 153 nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 o finančním nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství*,
b) čl. 35 odst. 1, čl. 35 odst. 2 druhá odrážka, čl. 36 odst. 2 a článek 47 tohoto nařízení.
1. Společenství přispívá na financování v souladu s články 29 až 32 nařízení (ES) č. 1260/1999.
Avšak v oblastech spadajících pod cíl 1, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout 80 %.
Odchylně od čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 lze na výdaj poskytnout podporu, pouze pokud byl příjemci podpory z opatření podpory rozvoje venkova skutečně vyplacen po 31. prosinci 2003 a po dni, kdy byl Komisi předložen plán rozvoje venkova. Na výdaj lze poskytnout podporu počínaje pozdějším z těchto dnů.
2. Použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky**, s výjimkou článku 5 a čl. 7 odst. 2.
„Článek 113
1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.
2. Komise předkládá Radě návrhy k provádění společné obchodní politiky.
3. Je-li třeba sjednat dohody s jedním nebo více státy nebo s mezinárodními organizacemi, podá Komise doporučení Radě; Rada zmocní Komisi, aby zahájila potřebná jednání.
Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
Použijí se příslušná ustanovení článku 228.
4. Rada při výkonu pravomocí, které jí byly tímto článkem svěřeny, rozhoduje kvalifikovanou většinou.“
Až do 31. prosince 1983 se čl. 73 odst. 1 a 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 75 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství a články 86 a 88 nařízení (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71, nevztahují na řecké pracovníky zaměstnané v jiném členském státě než v Řecku, jejichž rodinní příslušníci mají bydliště v Řecku.
Ustanovení čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 2 a čl. 75 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71 a článků 87, 89 a 98 nařízení (EHS) č. 574/72 se na tyto pracovníky vztahují obdobně.
Právní předpisy členského státu, podle kterých se rodinné dávky vyplácejí pracovníkovi bez ohledu na to, kde bydlí jeho rodinní příslušníci, zůstávají nedotčeny.
1. Ustanovení této hlavy nebrání tomu, aby Irsko používalo na zboží pocházející ze Spojeného království režim umožňující rychlejší odstraňování cel a ochranných prvků obsažených velech fiskální povahy v souladu s dohodou o vytvoření zóny volného obchodu mezi Irskem a Spojeným královstvím, podepsanou dne 14. prosince 1965, a s ní spojenými dohodami.
2. Od 1. ledna 1974 se na celní režim mezi Irskem a Spojeným královstvím vztahují předpisy přijaté na základě čl. 45 odst. 2.
1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, upraví Španělské království postupně od 1. ledna 1986 státní monopoly obchodní povahy ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o EHS s případným přihlédnutím k čl. 90 odst. 2 Smlouvy o EHS tak, aby nejpozději k 31. prosinci 1991 byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
Stávající členské státy mají stejnou povinnost vůči Španělskému království.
Komise podá doporučení o způsobu a časovém rozvrhu úprav, které bude třeba učinit, přičemž tento způsob a časový rozvrh musejí být pro Španělské království a stávající členské státy stejné.
2. Španělské království zruší od 1. ledna 1986 veškerá výhradní vývozní práva.
3. Pro produkty uvedené v seznamu v příloze v se výhradní dovozní práva zruší nejpozději k 31. prosinci 1991. Zrušení těchto výhradních práv se provádí formou postupného otevírání dovozních kvót pro produkty pocházející ze současných členských států, a to od 1. ledna 1986. Objemy kvót pro rok 1986 jsou uvedeny ve zmíněném seznamu.
Španělské království zvyšuje objemy kvót způsobem, který je stanoven v příloze uvedené v prvním pododstavci.
Zvýšení vyjádřená v procentech se připočítají ke každé kvótě a následné zvýšení se vypočítá na základě takto získaného součtu.
Kvóty uvedené v prvním pododstavci se otevírají pro všechny subjekty bez omezení a zboží dovážené v rámci těchto kvót nesmí být ve Španělsku předmětem výhradních práv pro uvádění na trh na velkoobchodní úrovni; pokud jde o maloobchodní prodej některého zboží dováženého v rámci kvót, musí být uváděno na trh na nediskriminačním základě.
4. Úprava monopolu na produkty uvedené v seznamu v příloze VI nemusí nezbytně ovlivnit fungování španělského ropného monopolu vůči třetím zemím. Tento monopol může i nadále určovat původ i podmínky pro nabývání u kvót pro dovozy surové ropy ze třetích zemí, které jsou nezbytné k zabezpečení zásobování španělského trhu, a to při stávajícím dodržení ustanovení Smlouvy o EHS, zejména těch, která se týkají volného pohybu podle článků 30 a 37 uvedené smlouvy.
Hospodářský a sociální výbor se doplní jmenováním 95 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života organizované občanské společnosti v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
V souladu s článkem 29.1 je každé národní centrální bance přidělen vážený podíl podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB. Odchylně od článku 28.3 nesplácejí centrální banky členských států, na které se vztahuje výjimka, svůj upsaný základní kapitál, nerozhodne-li Generální rada většinou představující alespoň dvě třetiny upsaného základního kapitálu ECB a alespoň polovinu podílníků, že musí být splacen minimální procentní podíl jako příspěvek na úhradu provozních nákladů ECB.
1. Nejpozději na konci přechodného období bude zajištěn volný pohyb pracovníků ve Společenství.
2. Volný pohyb pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.
3. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví zahrnuje právo
a) ucházet se o skutečně nabízená pracovní místa;
b) pohybovat se za tím účelem volně na území členských států;
c) pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu s právními a správními předpisy, jež upravují zaměstnávání vlastních státních příslušníků;
d) zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vydaných Komisí.
4. Tento článek se nepoužije pro zaměstnání ve veřejné správě.
Článek 48 (bývalý článek N)
Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předkládat návrhy na změnu smluv, na nichž je Unie založena.
Zaujme-li Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a v případě potřeby i Komise stanovisko pro svolání konference zástupců vlád členských států, svolá předsedající Rady tuto konferenci, aby se společně dohodly změny, jež by v těchto smlouvách měly být provedeny. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou.
Změny vstupují v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 48 (bývalý článek 58)
Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, jež mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní provozovnu uvnitř Společenství, se pro účely této kapitoly zachází stejně jako s fyzickými osobami, které jsou státními příslušníky členských států.
Společnostmi se rozumějí společnosti založené podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev a jiné právnické osoby veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací.
Soud se skládá z patnácti soudců.
Rada může jednomyslně na návrh Komise umožnit každému společnému podniku požívání všech výhod nebo části výhod uvedených v Příloze III této smlouvy; každý členský stát je povinen zajistit poskytnutí těchto výhod v rozsahu, jež mu přísluší.
Rada může stejným postupem stanovit podmínky, na něž je poskytnutí těchto výhod vázáno.
„Článek 115
K zajištění toho, aby provádění obchodněpolitických opatření přijatých v souladu s touto smlouvou některým členským státem nebylo znemožněno odklonem obchodu, nebo vyvolá-li rozdílnost těchto opatření hospodářské obtíže v jednom nebo v několika členských státech, doporučí Komise metody potřebné spolupráce mezi členskými státy. Nestačí-li to, může Komise zmocnit členský stát, aby přijal nutná ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
V naléhavých případech požádají členské státy Komisi, které rozhodne co nejrychleji, o zmocnění k tomu, aby samy mohly přijmout nezbytná opatření; dotyčné členské státy poté oznámí opatření ostatním členským státům. Komise může kdykoli rozhodnout, že dotyčné členské státy mají příslušná opatření změnit nebo zrušit.
Přednostně je třeba volit taková opatření, která co nejméně narušují fungování společného trhu.“
1. Řecká republika může za podmínek a ve lhůtách uvedených v článcích 50 až 53 odložit liberalizaci pohybu kapitálu stanovenou v první směrnici Rady ze dne 11. května 1960 pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS.
2. Mezi řeckými orgány a Komisí proběhnou včas příslušné konzultace o podrobnostech opatření pro liberalizaci nebo uvolnění, jejichž provedení může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení.
1. Protokoly č. 8 až 15, připojené k tomuto aktu, nebrání změně nebo pozastavení cel, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 28 Smlouvy o EHS.
2. Protokoly připojené k dohodě o vypracování části společného celního sazebníku vztahující se na zboží podle seznamu G připojeného ke Smlouvě o EHS se ruší s výjimkou protokolu č. XVII.
Odchylně od článku 42 se režim popsaný v protokolu č. 9 vztahuje na obchod s některými textilními výrobky mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem.
Výbor regionů se doplní jmenováním 95 členů, kteří zastupují regionální a místní orgány v nových členských státech a kteří byli zvoleni do regionálních nebo místních orgánů nebo jsou volenému orgánu politicky odpovědni. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
49.1. Centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, splácí svůj upsaný podíl na základním kapitálu ECB ve stejném rozsahu jako centrální banky členských států, na které se výjimka nevztahovala, a v souladu s článkem 30.1 převádí své devizové rezervy na ECB. Výše těchto převodů se určuje násobkem hodnoty devizových rezerv, které již byly v souladu s článkem 30.1 převedeny na ECB, vyjádřené v ECU podle platných směnných kurzů, a poměru mezi počtem podílů upsaných dotyčnou národní centrální bankou a počtem podílů již splacených ostatními národními centrálními bankami.
49.2. Kromě platby, jež má být provedena podle článku 49.1, přispívá dotyčná centrální banka do rezervních fondů ECB a do rezerv rovnocenných rezervním fondům a na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát k 31. prosinci roku, který předcházel roku zrušení výjimky. Částka určená k převodu se vypočítá jako násobek výše rezerv, jak byly výše definovány a schváleny v bilanci ECB, a poměru mezi počtem podílů upsaných dotyčnou centrální bankou a počtem podílů již splacených ostatními národními centrálními bankami.
Po vstupu této smlouvy v platnost přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem nezbytná opatření ve formě směrnic nebo nařízení k postupnému zavedení volného pohybu pracovníků tak, jak je vymezen v článku 48, a to zejména tím, že
a) zajistí úzkou spolupráci mezi vnitrostátními úřady práce;
b) systematicky a postupně odstraní ty administrativní postupy a praxi, jakož i lhůty pro přístup pracovníků k volným pracovním místům, vyplývající buď z vnitrostátních právních předpisů, nebo z dohod dříve uzavřených mezi členskými státy, jejichž zachování by bylo překážkou liberalizace pohybu pracovníků;
c) systematicky a postupně odstraní všechny takové lhůty a jiná omezení stanovená vnitrostátními předpisy nebo dohodami dříve uzavřenými mezi členskými státy, které kladou pro státní příslušníky jiných členských států jiné podmínky svobodné volby pracovního místa než pro vlastní státní příslušníky;
d) vytvoří vhodný mechanismus, jenž by umožňoval propojení mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil a usnadňoval jejich vyrovnávání způsobem, který by vylučoval vážné ohrožení životní úrovně a zaměstnanosti v různých regionech a odvětvích průmyslu.
Článek 49 (bývalý článek O)
Každý evropský stát, který uznává zásady uvedené v čl. 6 odst. 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů.
Podmínky přijetí a s ním spojené nezbytné následné úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda vyžaduje ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 49 (bývalý článek 59)
Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.
Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství.
Členové Soudu mohou být povoláni, aby plnili úkoly generálního advokáta.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí v některých věcech předložených Soudu a být mu tím nápomocen při plnění jeho poslání.
Kritéria pro výběr těchto věcí a postup povolávání generálních advokátů stanoví jednací řád Soudu.
Člen povolaný k výkonu funkce generálního advokáta v určité věci se nesmí účastnit rozhodování v téže věci.
Společné podniky se zřizují rozhodnutím Rady.
Každý společný podnik má právní subjektivitu.
V každém z členských států požívá společný podnik nejširší právní způsobilosti, jakou dotyčné vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Nestanoví-li tato smlouva či stanovy společného podniku jinak, vztahují se na každý společný podnik předpisy závazné pro průmyslové či obchodní podniky; stanovy mohou odkazovat podpůrně na vnitrostátní právní předpisy členských států.
S výhradou pravomocí, které tato smlouva přiznává Soudnímu dvoru, rozhodují spory týkající se společných podniků příslušné vnitrostátní soudy.
„Článek 123
Pro zlepšení možností zaměstnávání pracovníků na vnitřním trhu, a tím pro zvyšování životní úrovně se podle následujících ustanovení zřizuje Evropský sociální fond, jehož záměrem bude rozšiřovat možnosti zaměstnávání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitř Společenství a usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám v průmyslu a ve výrobních systémech, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací.“
1. Řecká republika může odložit
a) liberalizaci přímých investic uskutečněných v členských státech řeckými rezidenty, a to do 31. prosince 1985;
b) liberalizaci převodu výnosů z likvidace přímých investic v Řecku dosažených před 12. červnem 1975 rezidenty Společenství. V době použitelnosti této dočasné odchylné úpravy se zachovávají a používají nediskriminačním způsobem obecné nebo zvláštní usnadňující nástroje týkající se volného převodu výnosů z likvidace těchto investic a existující na základě řeckých právních předpisů nebo smluv upravujících vztahy mezi Řeckou republikou a některým ze stávajících členských států.
2. Řecká republika uznává, že je žádoucí od 1. ledna 1981 podstatně uvolnit pravidla pro operace uvedené v odst. 1 písm. a) a bude za tímto účelem usilovat o přijetí vhodných opatření.
Stanovy společných podniků jsou popřípadě měněny v souladu se zvláštními ustanoveními, která jsou v nich za tím účelem obsažená.
Tyto změny však mohou vstoupit v platnost až po schválení Radou, která rozhoduje na návrh Komise za stejných podmínek, jaké stanoví článek 47.
Nestanoví-li tato hlava jinak, vztahují se ustanovení tohoto aktu na zemědělské produkty.
„Článek 50
Příjemci dávek, na nějž se vztahuje tato kapitola, nesmí být ve státě, na jehož území má bydliště a podle jehož právních předpisů se mu má dávka vyplácet, přiznána dávka nižší, než je minimální dávka stanovená uvedenými právními předpisy za dobu pojištění nebo bydlení, která se rovná všem dobám vzatým v úvahu pro vyplácení podle předchozích článků. Příslušná instituce uvedeného státu mu případně vyplácí po celou dobu bydlení na jeho území doplatek rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou dávek náležejících podle této kapitoly a částkou minimální dávky.“
1. Komise s náležitým přihlédnutím k platným předpisům, zejména k předpisům o tranzitu Společenství, určí metody pro administrativní spolupráci, jež má zajistit, že se pro zboží, které splňuje příslušné požadavky, plně uplatní výhody z odstranění cel a poplatků s rovnocenným účinkem a množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, jak stanoví tento akt.
2. Až do 28. února 1986 se obchodování mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem nadále řídí ustanoveními dohody z roku 1970 mezi Evropským hospodářským společenstvím a Španělskem o celním režimu.
3. Komise stanoví předpisy použitelné od 1. března 1986 na obchod uvnitř Společenství se zbožím, které bylo vyrobeno ve Společenství a při jehož výrobě bylo použito
– produktů, jež nepodléhaly clům nebo poplatkům s rovnocenným účinkem platným ve Společenství ve stávajícím složení nebo ve Španělsku nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému navrácení těchto cel či poplatků,
– zemědělských produktů, které nesplňují předpoklady pro propuštění do volného oběhu ve Společenství ve stávajícím složení nebo ve Španělsku.
Při přijímání těchto předpisů přihlíží Komise k pravidlům stanoveným tímto aktem pro odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem a k pravidlům pro postupné zavádění společného celního sazebníku a předpisů týkajících se společné zemědělské politiky Španělským královstvím.
1. Funkční období stávajících členů Výboru pro vědu a techniku podle čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu končí dnem vstupu tohoto aktu v platnost.
2. Bezprostředně po přistoupení jmenuje Rada nové členy Výboru pro vědu a techniku postupem stanoveným v čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu.
Ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, která se týkají pravomocí Soudního dvora Evropských společenství a výkonu těchto pravomocí, se vztahují pouze na následující ustanovení této smlouvy
a) ustanovení pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
b) třetí větu čl. K.3 odst. 2 písm. c),
c) články L až S.
Při zřizování Výkonné rady ECB jsou prezident, viceprezident a další členové Výkonné rady jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Rady a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou EMI. Prezident Výkonné rady je jmenován na období osmi let. Odchylně od článku 11.2 je viceprezident jmenován na čtyři roky a ostatní členové Výkonné rady na funkční období trvající od pěti do osmi let. Nemohou být jmenováni opakovaně. Počet členů Výkonné rady může být nižší než stanoví článek 11.1, v žádném případě však nesmí být nižší než čtyři.
Členské státy budou v rámci společného programu podporovat výměnu mladých pracovníků.
Článek 50 (bývalý článek P)
1. Články 2 až 7 a články 10 až 19 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství podepsané v Bruselu dne 8. dubna 1965 se zrušují.
2. Článek 2 a čl. 3 odst. 2 a hlava ΙII Jednotného evropského aktu podepsaného v Lucemburku dne 17. února 1986 a v Haagu dne 28. února 1986 se zrušují.
Článek 50 (bývalý článek 60)
Za služby se podle této smlouvy pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob.
Služby zahrnují zejména
a) činnosti průmyslové povahy;
b) činnosti obchodní povahy;
c) řemeslné činnosti;
d) činnosti v oblasti svobodných povolání.
Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.
Soud zasedá v senátech o třech nebo pěti soudcích. Soudci volí ze svého středu předsedy senátů. Předsedové senátů složených z pěti soudců jsou voleni na dobu tří let. Mohou být zvoleni dvakrát po sobě.
Složení senátů a přidělování věcí jednotlivým senátům určí jednací řád. Ve věcech vymezených jednacím řádem může Soud zasedat v plénu nebo jako samosoudce.
Jednací řád může rovněž stanovit, ve kterých věcech a za jakých podmínek Soud zasedá ve velkém senátu.
„Článek 125
Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského sociálního fondu.“
1. Řecká republika může odložit až do 31. prosince 1985
a) liberalizaci investic do nemovitostí ve stávajícím členském státě řeckými rezidenty, kteří nespadají do kategorie těch, kteří se vystěhují v rámci volného pohybu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných;
b) liberalizaci investic do nemovitostí ve stávajícím členském státě osobami samostatně výdělečně činnými, které jsou řeckými rezidenty a které se vystěhují, pokud získání nemovitosti nesouvisí s jejich usazením.
2. Repatriace výnosů z likvidace investic do nemovitostí v Řecku, které byly uskutečněny před přistoupením rezidenty stávajících členských států, je postupně liberalizována zahrnutím příslušných operací do úpravy podle článku 52 o liberalizaci zablokovaných prostředků v Řecku.
1. Ustanovení tohoto článku se vztahují na ceny, u kterých se v kapitolách 2 a 3 odkazuje na tento článek.
2. Až do prvního sbližování cen podle článku 52 se ceny, jež mají být zaváděny ve všech nových členských státech, stanovují podle pravidel společné organizace trhu příslušného odvětví, a to na úrovni umožňující producentům tohoto odvětví dosahovat příjmů odpovídajících příjmům dosahovaným za předchozí vnitrostátní úpravy.
3. Pro Spojené království se však tyto ceny stanovují tak, aby používání předpisů Společenství vedlo k dosažení úrovně tržních cen srovnatelné s úrovní zjištěnou v dotyčném státě v průběhu dostatečně dlouhého období před zavedením úpravy Společenství.
1. Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, vztahují se platné celní předpisy o obchodu s třetími zeměmi za stejných podmínek i na obchod uvnitř Společenství, a to do té doby, dokud jsou na tento obchod uvalena cla.
Pro stanovení celní hodnoty při obchodování v rámci Společenství a s třetími zeměmi se až do
– 31. prosince 1992 u průmyslových výrobků a
– 31. prosince 1995 u zemědělských produktů
za celní území považuje celní území vymezené ke dni 31. prosince 1985 právními předpisy Společenství a Španělského království.
2. Od 1. března 1986 uplatňuje Španělské království při obchodování uvnitř Společenství nomenklatury společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Španělské království může do těchto nomenklatur zahrnout vnitrostátní členění platné ke dni přistoupení, které je nezbytné k tomu, aby se postupné odstraňování jeho cel uvnitř Společenství uskutečnilo za podmínek stanovených tímto aktem.
Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení.
51.1. Rozhodne-li Rada guvernérů po zahájení třetí etapy, že se používáním článku 32 významně změnil poměrný vztah příjmů národních centrálních bank, sníží se částka z příjmu, která má být rozdělena podle článku 32, o jednotný procentní podíl, jenž nesmí překročit 60 % v prvním účetním roce po zahájení třetí etapy a jenž bude v každém následujícím účetním roce snižován alespoň o 12 procentních bodů.
51.2. Ustanovení článku 51.1 se použije nejdéle po dobu pěti účetních let od zahájení třetí etapy.
Rada jednomyslně na návrh Komise přijme v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; za tímto účelem Rada vytvoří systém, který migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin zajistí
a) započtení všech dob získaných podle práv členských států pro účely vzniku a zachování nároků na dávky, jakož i pro výpočet jejich výše;
b) vyplácení dávek osobám s bydlištěm na území členských států.
Článek 51 (bývalý článek Q)
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
Článek 51 (bývalý článek 61)
1. Volný pohyb služeb v oblasti dopravy je upraven ustanoveními hlavy o dopravě.
2. Liberalizace bankovních a pojišťovacích služeb, které jsou spojeny s pohybem kapitálu, se uskuteční v souladu s liberalizací pohybu kapitálu.
Odchylně od pravidla obsaženého v čl. 225 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 140a odst. 1 Smlouvy o ESAE je pro žaloby podané členskými státy, orgány Společenství a Evropskou centrální bankou příslušný Soudní dvůr.
Komise zajistí provádění všech rozhodnutí Rady, která se týkají zřízení společných podniků, až do doby, kdy budou ustaveny orgány odpovědné za provoz těchto podniků.
„Článek 51a
Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování nebo opětné nabytí nároku dávky získáním dob zaměstnání, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění nebo zaměstnání, které dotyčná osoba získala podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by to byly doby získané podle jí uplatňovaných právních předpisů.“
1. Společenství přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a za jejich kulturní a jazykovou rozmanitost.
2. Činnost Společenství je zaměřena na
– rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států,
– podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia,
– podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi,
– rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné vzdělávacím systémům členských států,
– podporu rozvoje výměn mládeže a pedagogických pracovníků,
– podporu rozvoje dálkového vzdělávání.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti vzdělávání se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.
4. Rada, aby přispěla k dosažení cílů uvedených v tomto článku
– postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států,
– vydává na návrh Komise kvalifikovanou většinou doporučení.
Prostředky blokované v Řecku patřící rezidentům stávajících členských států jsou postupně uvolňovány stejnými ročními splátkami ode dne přistoupení do 31. prosince 1985, v šesti etapách, z nichž první začne 1. ledna 1981.
Blokované prostředky k 1. lednu 1981 nebo obnosy zaplacené na blokované účty mezi tímto dnem a 31. prosincem 1985 jsou na počátku každé etapy postupně uvolňovány jako jedna šestina, jedna pětina, jedna čtvrtina, jedna třetina a jedna polovina uložené částky nacházející se na zablokovaném účtu na začátku každé z těchto etap.
K 1. lednu 1986 se blokované účty rezidentů stávajících členských států ruší.
1. Pokud použití této hlavy povede k cenové úrovni odchylné od společných cen, přizpůsobují se ceny, u kterých se v kapitolách 2 a 3 odkazuje na tento článek, společným cenám v šesti etapách.
2. S výhradou odstavce 4 se proces sbližování uskutečňuje každoročně na začátku hospodářského roku podle těchto ustanovení
a) je-li cena produktu v novém členském státě nižší než společná cena, zvyšuje se cena v tomto členském státě při každém sbližování postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto novém členském státě a společnou cenovou úrovní, které jsou použitelné před každým sbližováním; cena vyplývající z tohoto výpočtu se zvyšuje úměrně k případnému zvýšení společné ceny pro příští hospodářský rok;
b) je-li cena produktu v novém členském státě vyšší než společná cena, snižuje se rozdíl existující mezi cenovou úrovní použitelnou před každým sbližováním cen v novém členském státě a společnou cenovou úrovní použitelnou pro příští hospodářský rok postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu.
3. V zájmu plynulého průběhu integrace může Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout, aby se odchylně od odstavce 2 cena jednoho nebo více produktů v jednom nebo v několika nových členských státech lišila na dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití odstavce 2.
Tato odchylka nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít.
V tomto případě platí pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o odchylce. Je však možné za podmínek stanovených v předchozích pododstavcích rozhodnout pro uvedený hospodářský rok o další odchylce od dané cenové úrovně.
4. Společné ceny se uplatní v nových členských státech nejpozději od 1. ledna 1978.
Během tří let ode dne přistoupení dokončí Španělské království restrukturalizaci svého železářského a ocelářského průmyslu za podmínek stanovených v protokolu č. 10, který je připojen k tomuto aktu.
Komise může se souhlasem Rady zkrátit uvedenou lhůtu a změnit pravidla stanovená ve zmíněném protokolu na základě
– postupu španělských restrukturalizačních plánů, s přihlédnutím k významným faktorům při opětovném posouzení životaschopnosti podniků,
– opatření v oblasti železářského a ocelářského průmyslu platných ve Společenství po přistoupení; v takovém případě nesmí režim uplatňovaný po přistoupení na španělské dodávky do Společenství ve stávajícím složení vést k zásadním rozdílům v zacházení mezi Španělskem a ostatními členskými státy.
1. Funkční období nových členů výborů, skupin a jiných subjektů vytvořených smlouvami a legislativními orgány a uvedených v příloze XVI končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
2. Funkční období nových členů výborů a skupin vytvořených Komisí a uvedených v příloze XVII končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
3. Výbory uvedené v příloze XVIII se bezprostředně po přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.
Po neodvolatelném stanovení směnných kurzů přijme Rada guvernérů opatření nezbytná k zajištění toho, aby bankovky znějící na měny s neodvolatelně stanovenými směnnými kurzy byly vyměňovány národními centrálními bankami za jejich jmenovité hodnoty.
V rámci níže uvedených ustanovení budou v průběhu přechodného období postupně odstraněna omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého. Stejně tak budou postupně odstraněna omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu na území druhého státu.
Svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce, za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení, nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak.
Článek 52 (bývalý článek R)
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1993 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Článek 52 (bývalý článek 63)
1. Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou směrnice k dosažení liberalizace určitého typu služeb.
2. Směrnice uvedené v odstavci 1 se zpravidla přednostně týkají těch služeb, které mají přímý vliv na výrobní náklady nebo jejichž liberalizace přispívá ke směně zboží.
Předseda Soudního dvora a předseda Soudu určí vzájemnou dohodou, za jakých podmínek budou úředníci a jiní zaměstnanci Soudního dvora poskytovat služby Soudu, aby zajistili jeho chod. Někteří úředníci a jiní zaměstnanci jsou podřízeni tajemníkovi Soudu pod dohledem předsedy Soudu.
1. Zásobování rudami, výchozími materiály a zvláštními štěpnými materiály je zajištěno v souladu s touto kapitolou na zásadě rovného přístupu ke zdrojům prostřednictvím společné politiky zásobování.
2. Za tím účelem a v souladu s touto kapitolou
a) jsou zakázána veškerá jednání, jejichž cílem je zajistit některým uživatelům zvýhodněné postavení,
b) zřizuje se Agentura, která má opční právo na rudy, výchozí materiály a zvláštní štěpné materiály vyprodukované na územích členských států a výlučné právo na uzavírání smluv o dodávkách rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí uvnitř nebo vně Společenství.
Agentura nemůže diskriminovat uživatele v závislosti na tom, k jakému účelu hodlají dodávky použít, pokud toto použití není protiprávní nebo pokud toto použití není v rozporu s podmínkami stanovenými pro dotyčné dodávky dodavatelem vně Společenství.
1. Společenství provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání.
2. Činnost Společenství je zaměřena na
– usnadňování adaptace na změny v průmyslu, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací,
– zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a znovuzačlenění na trhu práce,
– usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání, podporu mobility vyučujících a osob vyučovaných v rámci odborné výuky, obzvláště mladých lidí,
– podpora spolupráce v oblasti odborného vzdělávání mezi institucemi odborného vzdělávání či výcviku a podniky,
– rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné systémům odborného vzdělávání členských států.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti odborného vzdělávání.
4. Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států.“
Řecká republika může do 31. prosince 1985 odložit liberalizaci operací uvedených v seznamu B připojeném ke směrnicím uvedeným v článku 49 a prováděných řeckými rezidenty.
Operace s cennými papíry vydanými Společenstvími a Evropskou investiční bankou prováděné řeckými rezidenty jsou však postupně liberalizovány během uvedeného období podle následujících podmínek
a) pro rok 1981 mohou být tyto operace omezeny na 20 milionů evropských zúčtovacích jednotek;
b) tato horní hranice se potom zvyšuje na počátku každého roku o 20 % v poměru k úrovni stanovené pro rok 1981.
Pokud se zjistí, že rozdíl mezi cenovou úrovní pro produkt v novém členském státě a společnou cenovou úrovní je minimální, může Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout o tom, že v novém členském státě uplatňuje pro daný produkt společná cena.
1. Pokud se při obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složením a Španělským královstvím vybírají vyrovnávací částky uvedené v článku 72 z jednoho nebo více základních produktů, jež byly použity při výrobě zboží, na které se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3033/80 ze dne 11. listopadu 1980, kterým se stanoví obchodní režim pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů, pak se uplatňují tato přechodná opatření
– při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, ze Španělska do Společenství ve stávajícím složení se uplatňuje vyrovnávací částka, vypočítaná na základě vyrovnávacích částek uvedených v článku 72 a podle pravidel uvedených v tomto nařízení pro výpočet pohyblivé složky uplatňované pro toto zboží;
– při dovozu zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, ze třetích zemí do Španělska se pohyblivá složka stanovená tímto nařízením zvýší nebo sníží o vyrovnávací částku uvedenou v první odrážce;
– při vývozu zboží, na které se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3035/80 ze dne 11. listopadu 1980, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad pro určité zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží neuvedeného v příloze II Smlouvy a kritéria pro stanovení výše takových náhrad, ze Společenství ve stávajícím složení do Španělska se uplatňuje vyrovnávací částka stanovená na základě vyrovnávacích částek určených pro základní produkty a v souladu s pravidly pro výpočet náhrad uvedenými v tomto nařízení;
– při vývozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3035/80, ze Španělska do třetích zemí podléhá toto zboží vyrovnávacím částkám uvedeným ve třetí odrážce.
2. Clo, které ode dne přistoupení tvoří pevnou složku poplatku uplatňovaného při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, do Španělska, se stanoví tak, že se od základní celní sazby uplatňované Španělským královstvím u produktů pocházejících ze Společenství ve stávajícím složení odečte pohyblivá složka rovnající se pohyblivé složce stanovené podle nařízení (EHS) č. 3033/80, zvýšené nebo snížené o vyrovnávací částku podle odst. 1 první a třetí odrážky.
U produktů těch čísel společného celního sazebníku, která jsou uvedena v příloze VII, se pevná složka rovná sazbám uvedeným v této příloze.
Španělsko může výlučně pro statistické účely podrobit produkty uvedené v příloze VII a lihoviny položky 22.09 C společného celního sazebníku na přechodné období sedmi let dohledu Společenství. Dovozy těchto produktů však nesmí být v důsledku tohoto statistického dohledu zdržovány.
3. Clo, které ode dne přistoupení tvoří pevnou složku poplatku uplatňovaného při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, do Španělska ze třetích zemí, se rovná vyšší z takto stanovených částek
– částka získaná tak, že se od základní celní sazby uplatňované Španělským královstvím u produktů pocházejících ze třetích zemí odečte pohyblivá složka rovnající se pohyblivé složce stanovené podle nařízení (EHS) č. 3033/80, zvýšené nebo snížené o vyrovnávací částku podle odst. 1 první a třetí odrážky,
– částka získaná tak, že se sečte pevná složka uplatňovaná u dovozů do Španělska ze Společenství ve stávajícím složení a pevná složka celní sazby společného celního sazebníku (anebo, v případě třetích zemí, které požívají výhod všeobecného systému celních preferencí Společenství, preferenční pevná složka, kterou Společenství případně u dovozů z uvedených zemí uplatňuje).
4. Odchylně od článku 30 se celní sazby uplatňované Španělským královstvím u dovozů ze Společenství a z třetích zemí přeměnění ode dne přistoupení na druhy sazeb a jednotek zavedených ve společném celním sazebníku. Tato přeměna se uskuteční na základě hodnoty zboží dovezeného do Španělska v průběhu posledních čtyř čtvrtletí, k nimž jsou k dispozici informace nebo, pokud dané zboží nebylo do Španělska dováženo, jednotkové hodnoty stejného zboží dováženého do Společenství ve stávajícím složení.
5. Každá pevná složka uplatňovaná při obchodování mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělským královstvím se odstraní v souladu s článkem 31.
Každá pevná složka uplatňovaná Španělským královstvím u dovozů ze třetích zemí se sblíží s pevnou složkou celní sazby společného celního sazebníku (nebo případně s preferenční pevnou složkou podle všeobecného systému celních preferencí Společenství) v souladu s články 37 a 40.
6. V případě, že je třetím zemím požívajícím výhod všeobecného systému celních preferencí Společenství přiznáno snížení pohyblivé složky celní sazby společného celního sazebníku, uplatní Španělské království tuto pohyblivou preferenční složku ode dne přistoupení.
Směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu se ode dne přistoupení považují za určené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice a rozhodnutí určeny všem stávajícím členským státům. Tyto směrnice a rozhodnutí, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstupujících v platnost podle čl. 254 odst. 1 a čl. 254 odst. 2 Smlouvy o ES, se považují za oznámené novým členským státům v okamžiku přistoupení.
Články 43 až 48 jsou použitelné po dobu existence členských států, na které se vztahuje výjimka.
Členské státy nezavedou na svém území pro státní příslušníky jiných členských států žádná nová omezení práva usazování, nestanoví-li tato smlouva jinak.
Článek 53 (bývalý článek S)
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Na základě smlouvy o přistoupení z roku 1994 jsou znění této smlouvy v jazyce finském a švédském rovněž platná.
Článek 53 (bývalý článek 64)
Členské státy jsou připraveny přistoupit k liberalizaci služeb ve větší míře, než jsou povinny na základě směrnic vydaných podle čl. 52 odst. 1, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví.
Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům vhodná doporučení.
Řízení před Soudem se řídí hlavou ΙII.
Řízení před Soudem bude podle potřeby upřesněno a doplněno jednacím řádem. Jednací řád se může odchýlit od čl. 40 čtvrtého pododstavce a článku 41 s ohledem na zvláštnosti sporů v oblasti práv duševního vlastnictví.
Odchylně od čl. 20 čtvrtého pododstavce může generální advokát předkládat odůvodněné návrhy rozhodnutí písemně.
Agentura podléhá dozoru Komise, která jí poskytuje směrnice, má právo veta proti jejím rozhodnutím a jmenuje jejího generálního ředitele a jeho náměstka.
Každý úkon Agentury učiněný mlčky či výslovně při výkonu jejího opčního práva nebo výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách může být zúčastněnými stranami předložen Komisi, která o věci rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce.
1. Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.
2. Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti v následujících oblastech
– zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů,
– zachování a ochrana kulturního dědictví evropského významu,
– nekomerční kulturní výměny,
– umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.
4. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům.
5. Rada, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku
– přijímá postupem podle článku 189b po konzultaci s Výborem regionů podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států. Rada při postupu podle článku 189b rozhoduje jednomyslně,
– vydává na návrh Komise jednomyslně doporučení.“
1. Řecká republika může do 31. prosince 1985 a za podmínek stanovených v odstavci 2 zachovat omezení u převodů týkajících se cestovního ruchu.
2. K 1. lednu 1981 obnáší roční devizový příděl na osobu minimálně 400 evropských zúčtovacích jednotek.
Od 1. ledna 1982 se tento příděl zvyšuje každým rokem nejméně o 20 % v poměru k roční částce stanovené pro rok 1981.
S výhradou podmínek stanovených v protokolu č. 3 uplatňuje Španělské království na obchod s Portugalskou republikou články 30 až 53.
Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, není-li v seznamu v přílohách uvedených v článku 24 nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu nebo jeho přílohách určena jiná lhůta.
1. Před uplynutím první etapy přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním jednomyslně obecný program odstraňování stávajících omezení svobody usazování uvnitř Společenství. Komise předloží svůj návrh Radě v průběhu prvních dvou let první etapy.
Program stanoví všeobecné podmínky pro každou kategorii činností, a zejména etapy zavádění svobody usazování.
2. Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním do konce první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou směrnice k provedení obecného programu, anebo, pokud takový program neexistuje, k dokončení jedné etapy zavádění svobody usazování v určité oblasti činnosti.
3. Rada a Komise plní úkoly, které pro ně vyplývají z předchozích ustanovení, přičemž zejména
a) zpravidla se přednostně zabývají takovými obory činnosti, v nichž svoboda usazování zvláště významně přispívá k rozvoji výroby a obchodu;
b) zajišťují úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány státní správy členských států, aby se informovaly o konkrétní situaci v různých oborech činnosti uvnitř Společenství;
c) odstraňují administrativní postupy a praxi, které vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z dohod uzavřených dříve mezi členskými státy a jejichž další zachování by bylo překážkou svobody usazování;
d) zajišťují, aby pracovníci jednoho členského státu, kteří jsou zaměstnáni na území jiného členského státu, mohli na tomto území zůstat za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti, splňují-li podmínky, které by museli splňovat, kdyby vstupovali do tohoto státu s úmyslem takovou činnost zahájit;
e) umožňují státním příslušníkům jednoho členského státu nabývat a užívat nemovitosti na území jiného členského státu, pokud to není v rozporu se zásadami stanovenými v čl. 39 odst. 2;
f) postupně odstraňují omezení svobody usazování v každém oboru činnosti, který přichází v úvahu, a to jak pokud jde o podmínky zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností na území členského státu, tak i pokud jde o podmínky vstupu zaměstnanců mateřského podniku na řídící nebo dozorčí místa těchto zastoupení, poboček nebo dceřiných společností;
g) v míře nezbytné k dosažení jejich rovnocennosti koordinují záruky, které jsou pro ochranu zájmů společníků i třetích osob vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce;
h) kontrolují, zda podmínky usazování nejsou narušovány podporami poskytovanými členskými státy.
Článek 54 (bývalý článek 65)
Dokud nebudou odstraněna omezení volného pohybu služeb, uplatňuje je každý členský stát na všechny poskytovatele služeb podle čl. 49 prvního pododstavce, bez rozdílu státní příslušnosti nebo místa pobytu.
Je-li žaloba nebo jiná procesní písemnost určená Soudu omylem podána tajemníkovi Soudního dvora, předá ji neprodleně tajemníkovi Soudu; obdobně je-li žaloba nebo jiná procesní písemnost určená Soudnímu dvoru omylem podána tajemníkovi Soudu, předá ji neprodleně tajemníkovi Soudního dvora.
Pokud Soud zjistí, že není příslušný k řízení ve věci, ve které je příslušný Soudní dvůr, postoupí věc Soudnímu dvoru; obdobně pokud Soudní dvůr zjistí, že je k řízení příslušný Soud, postoupí věc Soudu, který již poté nemůže prohlásit svou nepříslušnost.
Jsou-li Soudnímu dvoru i Soudu předloženy věci, které mají stejný předmět, týká se stejné otázky výkladu nebo otázky platnosti stejného právního aktu, může Soud po vyslechnutí stran přerušit řízení, dokud Soudní dvůr nevynese rozsudek. Jedná-li se o žádosti o prohlášení stejného aktu za neplatný, může Soud rovněž prohlásit svou nepříslušnost, aby umožnil Soudnímu dvoru rozhodnout o této žádosti. V případech uvedených v tomto pododstavci může Soudní dvůr rovněž rozhodnout o přerušení řízení; v tom případě řízení před Soudem pokračuje.
Agentura má právní subjektivitu a je finančně samostatná.
Stanovy Agentury přijme Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Stejným způsobem mohou být stanovy měněny.
Stanovy určí základní kapitál Agentury a způsob jeho upisování. Většina základního kapitálu musí v každém případě náležet Společenství a členským státům. O rozdělení základního kapitálu rozhodují členské státy vzájemnou dohodou.
Stanovy určí způsob obchodního vedení Agentury. Mohou stanovit poplatky za obchody určené k pokrytí výdajů spojených s činností Agentury.
1. Dokud ve Spojeném království přetrvává rozdíl mezi cenami dosaženými v rámci vnitrostátního systému zaručených cen a tržními cenami vyplývajícími z používání mechanismů společné zemědělské politiky a ustanovení této hlavy, je tento členský stát oprávněn zachovat výrobní subvence.
2. Spojené království bude usilovat o odstranění těchto subvencí pro všechny produkty podle odstavce 1, a to co nejdříve v průběhu období uvedeného v čl. 9 odst. 2.
3. Důsledkem těchto subvencí nesmí být zvýšení příjmů producentů nad úroveň, která by vyplývala z použití pravidel pro sblížení cen uvedených v článku 52 na tyto příjmy.
4. Rada přijímá postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS ustanovení potřebná k provádění tohoto článku, aby zajistila řádné fungování společné zemědělské politiky, a zejména společné organizace trhů.
1. Společenství přispívá k zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví podporou spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby podporou jejich činnosti.
Činnost Společenství je zaměřena jak na předcházení nemocem, zejména těm nejzávažnějším a nejrozšířenějším, včetně drogové závislosti, podporou výzkumu jejich příčin a přenosu, tak i na zdravotnické informace a výchovu. Požadavky na ochranu zdraví jsou nedílnou součástí ostatních politik Společenství.
2. Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.
4. Rada, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku
– přijímá postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států,
– vydává kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučení.
Řecká republika provede, umožní-li to okolnosti, liberalizaci pohybu kapitálu a neviditelných operací uvedených v článcích 50 až 54 před uplynutím lhůt stanovených v těchto článcích.
Článek 48 Smlouvy o EHS je, co se týče volného pohybu pracovníků mezi stávajícími členskými státy a Španělskem, použitelný pouze s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článcích 56 až 59 tohoto aktu.
Na základě řádně odůvodněné žádosti některého nového členského státu může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout před 1. květnem 2004 opatření spočívající v dočasné odchylce od aktů orgánů, které byly přijaty mezi 1. listopadem 2002 a dnem podpisu smlouvy o přistoupení.
Ustanovení této kapitoly se v členských státech nevztahují na činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že na určité druhy činností se ustanovení této kapitoly nepoužijí.
Tajemník Soudu oznámí konečná rozhodnutí Soudu, rozhodnutí, která řeší věc pouze částečně, nebo rozhodnutí o procesní otázce týkající se nepříslušnosti Soudu nebo nepřípustnosti žaloby všem stranám, jakož i všem členským státům a orgánům Společenství, přestože nebyli účastníky řízení před Soudem.
Členské státy Agentuře sdělují nebo zajistí, aby jí byly sdělovány, veškeré informace nezbytné k výkonu jejího opčního práva a jejího výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách.
1. Rozdíly cenových úrovní se vyrovnávají tímto způsobem
a) v obchodu mezi novými členskými státy navzájem a se Společenstvím v původním složení jsou vyrovnávací částky vybírány dovážejícím státem nebo poskytovány vyvážejícím státem;
b) v obchodu nových členských států se třetími zeměmi se dávky či jiné dovozní poplatky používané v rámci společné zemědělské politiky, jakož i vývozní náhrady snižují nebo zvyšují o vyrovnávací částky uplatňované v obchodu se Společenstvím v původním složení. Cla však nesmějí být snížena o vyrovnávací částku.
2. U produktů, jejichž ceny jsou stanoveny podle článků 51 a 52, se vyrovnávací částky uplatňované v obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi cenami stanovenými pro dotyčný nový členský stát a cenami společnými.
U ostatních produktů se vyrovnávací částky stanovují pro případy uvedené v kapitolách 2 a 3 a v souladu s podmínkami těchto kapitol.
3. Vyrovnávací částky uplatňované v obchodu mezi novými členskými státy se určují v poměru k vyrovnávacích částkám stanoveným pro každou z nich podle odstavce 2.
4. Jestliže však použití odstavců 2 a 3 vede k minimální částce, žádná vyrovnávací částka není stanovena.
5. U produktů, pro něž je celní sazba podle společného celního sazebníku konsolidována v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, se přihlíží k této konsolidaci.
6. Vyrovnávací částka vybíraná nebo poskytovaná členským státem podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit celkovou částku vybíranou tímto členským státem při dovozu ze třetích zemí.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od předchozího pododstavce, zejména proto, aby se zabránilo odklonu obchodu a narušení hospodářské soutěže.
1. Společenství přispívá k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím
a) opatření přijatých podle článku 100a v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu;
b) specifických činností, které podporují a doplňují politiku členských států v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů a poskytování odpovídajících informací spotřebitelům.
2. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem rozhoduje o specifických činnostech uvedených v odstavci 1 písm. b).
3. Činnost, o níž bylo rozhodnuto podle odstavce 2, nebrání členskému státu zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná s touto smlouvou. Jsou oznamována Komisi.
Pro účely provádění této kapitoly může Komise konzultovat Měnový výbor a předložit příslušné návrhy Radě.
Článek 56 (bývalý článek 73b)
1. V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.
2. V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.
1. Články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství se vztahují ve Španělsku na státní příslušníky stávajících členských států a ve stávajících členských státech na státní příslušníky Španělska až od 1. ledna 1993.
Španělské království a ostatní členské státy mohou vůči státním příslušníkům ostatních členských států, případně vůči státním příslušníkům Španělska zachovat v platnosti až do 31. prosince 1992 vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývající z dvoustranných ujednání, podle kterých se pro přistěhování za účelem placeného zaměstnání nebo přístupu k němu vyžaduje předchozí povolení.
Španělské království a Lucemburské velkovévodství však mohou, pokud jde o lucemburské státní příslušníky a španělské státní příslušníky, zachovat v platnosti vnitrostátní ustanovení uvedená v předchozím pododstavci do 31. prosince 1995.
2. Po 1. lednu 1991 přezkoumá Rada na základě zprávy Komise výsledky uplatňování odchylných opatření uvedených v odstavci 1.
Po tomto přezkoumání může Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím na základě nových údajů přijmout předpisy k úpravě těchto opatření.
Pokud není stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou opatření nezbytná k provedení ustanovení obsažených v přílohách II, III a IV uvedených v článcích 20, 21 a 22 tohoto aktu.
1. Ustanovení této kapitoly a opatření přijatá na jejich základě nevylučují užití těch ustanovení právních a správních předpisů, které stanoví zvláštní režim pro cizí státní příslušníky z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví.
2. Před uplynutím přechodného období přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně směrnice ke koordinaci výše uvedených právních a správních předpisů. Po skončení druhé etapy však Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise přijímá směrnice ke koordinaci ustanovení, která jsou v každém členském státě obsažena v podzákonných a správních předpisech.
Článek 56 (bývalý článek 66)
Pro otázky upravené touto kapitolou se použijí články 45 až 48.
Proti konečným rozhodnutím Soudu, proti rozhodnutím, která řeší věc pouze částečně, nebo proti rozhodnutím o procesní otázce týkající se nepříslušnosti Soudu nebo nepřípustnosti žaloby lze ve lhůtě dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru.
Tento opravný prostředek může podat kterákoli strana, jejímž návrhům nebylo zcela nebo zčásti vyhověno. Jiní účastníci než členské státy nebo orgány Společenství mohou podat opravný prostředek, pouze pokud se jich rozhodnutí Soudu přímo týká.
S výjimkou sporů mezi Společenstvími a jejich zaměstnanci mohou tento opravný prostředek podat rovněž členské státy a orgány Společenství, které nebyly účastníky řízení před Soudem. Tyto členské státy a orgány mají stejné postavení jako členské státy nebo orgány, které byly účastníky řízení v prvním stupni.
Členské státy zaručí Agentuře na svých územích svobodný výkon jejích činností.
Členské státy mohou vytvořit subjekt nebo subjekty, jež budou příslušné ve vztazích s Agenturou zastupovat výrobce a uživatele z mimoevropských území podléhajících jejich pravomoci.
Jestliže je u některého produktu jeho cena na světovém trhu vyšší než cena používaná při výpočtu dovozního poplatku zavedeného v rámci společné zemědělské politiky snížená o vyrovnávací částku, jež je podle článku 55 odečítána od dovozního poplatku, nebo jestliže je náhrada poskytovaná při vývozu do třetích zemí nižší než vyrovnávací částka, anebo jestliže nelze uplatnit žádnou náhradu, mohou být přijata vhodná opatření pro zajištění řádného fungování společné organizace trhů.
1. Za účelem dosažení cílů uvedených v článcích 7a a 103a a s úmyslem umožnit občanům Unie, hospodářským subjektům, jakož i regionálním a místním územním samosprávným celkům plné využití výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic, přispívá Společenství ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.
2. V rámci systému otevřených a konkurenčních trhů bude činnost Společenství zaměřena na podporu propojení a interoperability vnitrostátních sítí, jakož i přístupu k nim. Zejména přihlédne k potřebě propojit ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony s ústředními regiony Společenství.
Nestanoví-li tato hlava jinak, vztahují se ustanovení tohoto aktu na zemědělské produkty.
1. Článek 11 nařízení (EHS) č. 1612/68 se až do 31. prosince 1990 vztahuje ve Španělsku na státní příslušníky ostatních členských států a v ostatních členských státech na španělské státní příslušníky za těchto podmínek
a) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří v souladu s právními předpisy bydlí s pracovníkem na území některého členského státu ke dni podpisu tohoto aktu, mají po přistoupení právo přijmout jakékoli placené zaměstnání na celém území tohoto členského státu.
Způsobilost k uvedenému právu však může být omezena na rodinné příslušníky španělských pracovníků, kteří bydlí v jiném členském státě k dřívějšímu dni stanovenému zvláštním dvoustranným ujednáním, jež bylo uzavřeno přede dnem podpisu tohoto aktu a jež se týká podmínek přístupu k zaměstnání pro rodinné příslušníky španělských pracovníků po přistoupení;
b) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří budou v souladu s právním předpisy s pracovníkem bydlet na území některého členského státu po dni podpisu tohoto aktu, mají právo přijmout v tomto členském státě jakékoli placené zaměstnání po nejméně tříletém pobytu. Tato doba pobytu se od 1. ledna 1989 zkracuje na 18 měsíců.
Tímto odstavcem nejsou dotčena příznivější vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývajících z dvoustranných ujednání.
2. Úprava uvedená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na rodinné příslušníky osoby samostatně výdělečně činné, kteří s ní bydlí na území členského státu.
1. Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, provedou se tyto úpravy postupem podle odstavce 2. Tyto úpravy vstoupí v platnost dnem přistoupení.
2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty přijal.
1. Za účelem usnadnění přístupu osob k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu přijme Rada do konce první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci.
2. Za stejným účelem přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním před uplynutím přechodného období směrnice ke koordinaci právních a správních předpisů členských států, jež se týkají přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu. Jednomyslnost hlasování bude vyžadována v záležitostech, které jsou alespoň v jednom členském státě upraveny zákony, a u opatření týkajících se ochrany úspor, především bankovnictví a problematiky úvěru, jakož i podmínek týkajících se výkonu lékařských, ostatních zdravotnických a farmaceutických povolání v různých členských státech. Ve všech ostatních případech rozhoduje Rada v průběhu první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou.
3. Pokud jde o povolání lékařská, zdravotnická a farmaceutická, bude postupné odstraňování omezení záviset na koordinaci podmínek pro jejich výkon v jednotlivých členských státech.
Článek 57 (bývalý článek 73 c)
1. Článkem 56 není dotčeno používání žádných omezení vůči třetím zemím, která existují ke dni 31. prosince 1993 podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství ve vztahu k pohybu kapitálu do nebo ze třetích zemí, zahrnujícího přímé investice včetně investic do nemovitostí, usazování, poskytování finančních služeb či přijetí cenných papírů na kapitálové trhy.
2. Ve snaze dosáhnout volného pohybu kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi v co největší míře a aniž jsou dotčeny ostatní kapitoly této smlouvy, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat opatření týkající se pohybu kapitálu do a ze třetích zemí, zahrnujícího přímé investice, včetně investic do nemovitostí, usazování, poskytování finančních služeb či přijetí cenných papírů na kapitálové trhy. Jednomyslnost vyžadují ta opatření podle tohoto odstavce, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Společenství krok zpět.
Opravný prostředek k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Soudu, kterým byla zamítnuta žádost o přistoupení k řízení, může osoba, jejíž žádost byla zamítnuta, podat ve lhůtě dvou týdnů od oznámení rozhodnutí o zamítnutí.
Strany soudního řízení mohou podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru proti rozhodnutím Soudu přijatým podle článku 242 nebo 243 nebo podle čl. 256 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES nebo podle článku 157 nebo 158 nebo podle čl. 164 třetího pododstavce Smlouvy o ESAE ve lhůtě dvou měsíců od jejich oznámení.
O opravných prostředcích uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto článku se rozhoduje postupem podle článku 39.
1. Opční právo Agentury zahrnuje
a) nabytí užívacího práva a práva na spotřebu materiálů ve vlastnictví Společenství podle kapitoly VIII,
b) nabytí vlastnického práva ve všech ostatních případech.
2. Agentura vykonává své opční právo uzavíráním smluv s producenty rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů.
S výhradou článků 58, 62 a 63 je každý producent povinen nabídnout Agentuře rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály, které produkuje na územích členských států, před jejich užitím, převodem nebo uskladněním.
Při stanovení úrovně různých složek systému cen a intervencí, s výjimkou cen uvedených v článcích 51 a 70, se v případě nových členských států přihlíží k cenovému rozdílu vyjádřenému vyrovnávací částkou, a to v míře nezbytné pro řádné fungování úpravy Společenství.
1. K dosažení cílů uvedených v článku 129b Společenství
– vymezí soubor hlavních směrů zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí; tyto hlavní směry určí projekty společného zájmu,
– provede akce, které se případně ukáží nezbytné pro zajištění interoperability sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem,
– může podporovat finanční úsilí členských států u jimi financovaných projektů společného zájmu, které jsou vymezeny hlavními směry uvedenými v první odrážce, zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb. Společenství může také přispět k financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostřednictvím Fondu soudržnosti, jenž bude podle článku 130d zřízen nejpozději do 31. prosince 1993.
Společenství zohlední ve svých opatřeních potenciální ekonomickou životnost projektů.
2. Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou politiky prováděné na vnitrostátní úrovni, které mohou mít významný vliv na dosahování cílů uvedených v článku 129b. V úzké spolupráci s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství se může rozhodnout spolupracovat se třetími zeměmi k podpoře projektů společného zájmu a k zajištění interoperability sítí.
1. Ustanovení tohoto článku se vztahují na ceny, u kterých se v kapitole 2 odkazuje na tento článek.
2. Až do prvního sbližování cen podle článku 59 se ceny, jež mají být zaváděny v Řecku, stanovují podle pravidel společné organizace trhu příslušného odvětví, a to na úrovni umožňující po reprezentativní období stanovené pro každý produkt, aby producenti tohoto odvětví dosahovali tržních cen odpovídajících tržním cenám dosahovaným za předchozí vnitrostátní úpravy.
Jestliže však u určitých produktů na řeckém trhu neexistují cenové údaje, vypočítá se cena, jež má být platná v příslušném členském státě, na základě stávajících cen ve Společenství ve stávajícím složení u podobných produktů nebo skupin podobných produktů nebo konkurenčních produktů.
V rozsahu, v němž jsou některá ustanovení směrnice 68/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství neoddělitelná od ustanovení nařízení (EHS) č. 1612/68, jejichž použití je podle článku 56 odloženo, mohou se Španělské království a stávající členské státy od těchto ustanovení odchýlit v míře nezbytné pro uplatnění odchylek od uvedeného nařízení, které jsou stanoveny článkem 56.
Znění aktů přijatých orgány a Evropskou centrální bankou před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí nebo Evropskou centrální bankou v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících jedenácti jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.
Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, jež mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní provozovnu uvnitř Společenství, se pro účely této kapitoly zachází stejně jako s fyzickými osobami, které jsou státními příslušníky členských států.
Společnostmi se rozumějí společnosti založené podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev a jiné právnické osoby veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací.
Článek 58 (bývalý článek 73d)
1. Článkem 56 není dotčeno právo členských států
a) uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován;
b) učinit všechna nezbytná opatření, jež by zabránila porušování vnitrostátních právních a správních předpisů, zejména v oblasti daňového práva a dohledu nad finančními institucemi, nebo stanovit postupy pro ohlašování pohybu kapitálu pro účely správní či statistické, nebo učinit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností.
2. Touto kapitolou není dotčena použitelnost omezení práva usazování, pokud jsou slučitelná s touto smlouvou.
3. Opatření a postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu článku 56.
Opravné prostředky k Soudnímu dvoru jsou omezeny na právní otázky. Jsou přípustné pro nepříslušnost Soudu, pro nedostatky řízení před Soudem, které poškozují zájmy dotčené strany, či pro porušení právních předpisů Společenství Soudem.
Opravný prostředek jen proti určení výše náhrady nákladů řízení nebo proti rozhodnutí, která ze stran je má platit, není přípustný.
Provádí-li producent několik stupňů zpracování počínaje těžbou rudy a konče výrobou kovu, je pouze povinen nabídnout Agentuře produkt ve stupni zpracování, který si sám zvolí.
Totéž platí pro podniky, mezi nimiž existují vazby, které byly Komisi včas oznámeny a projednány s ní postupem podle článků 43 a 44.
Poskytované vyrovnávací částky jsou financovány Společenstvím z prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, záruční sekce.
Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá hlavní směry uvedené v čl. 129c odst. 1.
Hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem.
Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá další opatření stanovená v čl. 129c odst. 1.
1. Pokud použití této hlavy povede k cenové úrovni odchylné od společných cen, jsou s výhradou odstavce 4 a v souladu s odstavci 2 a 3 přizpůsobovány ceny, u kterých se na tento článek odkazuje v kapitole 2, společným cenám na počátku každého hospodářského roku.
2. Pokud jde o
– rajčata a broskve, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, a
– výrobky zpracované z rajčat a broskví, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 516/77 o společné organizaci trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, pak se sbližování cen uskutečňuje v následujících sedmi etapách
a) je-li cena produktu v Řecku nižší než společná cena, zvyšuje se cena v tomto členském státě v průběhu prvních šesti etap sbližování postupně o sedminu, o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní, které jsou použitelné před každým sbližováním cen; cena vyplývající z tohoto výpočtu se zvyšuje úměrně k případnému zvýšení společné ceny pro příští hospodářský rok; společná cena se uplatní v okamžiku sedmé etapy sbližování cen;
b) je-li cena produktu v Řecku vyšší než společná cena, snižuje se rozdíl mezi cenovou úrovní před sbližováním cen v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní pro příští hospodářský rok postupně v průběhu prvních šesti etap sbližování o sedminu, o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu; společná cena se uplatní v okamžiku sedmé etapy sbližování cen.
3. Pokud jde o ostatní produkty, sbližování se uskutečňuje v následujících pěti etapách
a) je-li cena produktu v Řecku nižší než společná cena, zvyšuje se cena v tomto členském státě v průběhu prvních čtyř etap sbližování postupně o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní před každým sbližováním cen; cena vyplývající z tohoto výpočtu se zvyšuje úměrně k případnému zvýšení společné ceny pro příští hospodářský rok; společná cena se uplatní v okamžku páté etapy sbližování cen;
b) je-li cena produktu v Řecku vyšší než společná cena, snižuje se rozdíl mezi cenovou úrovní před sbližováním cen v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní pro příští hospodářský rok postupně v průběhu prvních čtyř etap sbližování o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu; společná cena se uplatní v okamžiku páté etapy sbližování cen.
4. V zájmu plynulého průběhu integrace může Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout, aby se odchylně od odstavců 2 a 3 cena jednoho nebo více produktů v Řecku lišila na dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití odstavců 2 nebo 3.
Tento rozdíl nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít.
V tomto případě platí pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavců 2 nebo 3, pokud by nebylo rozhodnuto o odchylce. Je však možné za podmínek stanovených v prvním a druhém pododstavci rozhodnout pro uvedený hospodářský rok o další odchylce od dané cenové úrovně.
Odchylka stanovená v prvním podostavci se nevztahuje na poslední etapu sbližování cen uvedenou v odstavcích 2 a 3.
Španělské království a ostatní členské státy přijmou s pomocí Komise nezbytná opatření, aby se působnost rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 1972 o jednotném systému zavedeném podle článku 15 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, známém jako „Sedoc“, a rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 1972 o systému Společenství pro shromažďování a šíření informací uvedených v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 mohla rozšířit na Španělsko nejpozději do 1. ledna 1993.
Nové členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení, podle článku 33 Smlouvy o Euratomu, znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
Podle následujících ustanovení budou v průběhu přechodného období postupně odstraněna omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.
Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství.
Článek 59 (bývalý článek 73f)
Pokud pohyb kapitálu do či ze třetích zemí za výjimečných okolností způsobuje nebo hrozí způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou na dobu nepřekračující šest měsíců přijmout ochranná opatření vůči třetím zemím, jsou-li taková opatření naprosto nezbytná.
Je-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí Soudu, má řízení před Soudním dvorem písemnou a ústní část. Za podmínek stanovených v jednacím řádu může Soudní dvůr poté, co byly vyslechnuty zúčastněné strany a generální advokát, rozhodnout bez ústního jednání.
Neuplatní-li Agentura své opční právo k celé produkci nebo její části, je producent oprávněn
a) zpracovat rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály vlastními prostředky nebo na základě smlouvy o dílo za podmínky, že Agentuře nabídne produkt zpracování,
b) na základě rozhodnutí Komise prodávat svou produkci mimo Společenství, pokud ji nenabídne za výhodnějších podmínek než těch, které obsahovala jeho nabídka Agentuře. Vývoz zvláštních štěpných materiálů může nicméně v souladu s článkem 62 uskutečnit pouze Agentura.
Komise nemůže udělit oprávnění, jestliže příjemci těchto dodávek neposkytují veškeré záruky, že obecné zájmy Společenství budou respektovány, nebo jestliže ustanovení a podmínky těchto smluv jsou v rozporu s cíli této smlouvy.
Na produkty, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství v původním složení podléhá clům, se vztahují tato ustanovení
1. Dovozní cla mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, a mezi novými členskými státy navzájem, se odstraní, a to v pěti etapách. Při pivním snížení se celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby, a další čtyři snížení, každé po 20 %, se uskuteční podle tohoto časového rozvrhu
a) u produktů podléhajících společné organizaci trhu s hovězím masem: každoročně na začátku hospodářského roku, přičemž k prvnímu snížení dojde v roce 1973;
b) u produktů, na něž se vztahuje nařízení č. 23 o postupném zřízení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, nařízení (EHS) č. 234/68 o zřízení společné organizace trhu s živými rostlinami a květinářskými produkty a nařízení (EHS) č. 865/68 o společné organizace trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny: k 1. lednu každého roku, přičemž k prvnímu snížení dojde k 1. lednu 1974;
c) u ostatních zemědělských produktů: podle časového plánu stanoveného v čl. 32 odst. 1 dojde k prvnímu snížení k 1. červenci 1973.
2. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku snižuje každý nový členský stát rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou podle společného celního sazebníku po 20 %. Tato sblížení se provádějí ve lhůtách stanovených pro dotyčné produkty v odstavci 1. Pokud jde o produkty uvedené v odst. 1 písm. c), provádí se sbližování podle časového rozvrhu stanoveného čl. 39 odst. 1.
Nicméně pro sazební položky, u nichž se základní celní sazby neodchylují o více než 15 % od sazeb podle společného celního sazebníku, jsou sazby podle tohoto sazebníku používány pro každou kategorii dotyčných produktů, a to počínaje dnem prvního sblížení.
3. Pokud se jedná o produkty uvedené v odst. 1 písm. b), pro druhé, třetí a čtvrté snížení nebo sblížení, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout pro jeden nebo několik nových členských států, že se tato cla u jednoho nebo několika těchto produktů odchýlí po dobu jednoho roku od sazeb vyplývajících z použití odstavce 1 nebo odstavce 2.
Tato odchylka nesmí překročit 10 % z výše změny, jež má být provedena podle odstavců 1 a 2.
V tomto případě platí pro další rok celní sazby, jež by vyplynuly z použití odstavce 1 nebo odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o odchylce. Nicméně pro uvedený rok je za podmínek stanovených v předchozích pododstavcích možné rozhodnout o další odchylce oproti těmto celním sazbám.
K 1. lednu 1978 se ruší cla pro uvedené produkty a nové členské státy používají od uvedeného dne společný celní sazebník v plném rozsahu.
4. U produktů podléhajících společné organizaci trhů mohou být nové členské státy zmocněny postupem podle článku 26 nařízení č. 120/67/EHS o společné organizaci trhu s obilovinami nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, aby zrušily cla uvedená v odstavci 1 nebo provedly sblížení uvedené v odstavci 2 rychleji, než je uvedeno v předchozích odstavcích, anebo aby úplně či částečně pozastavily cla na dovozy produktů z ostatních členských států.
Pokud jde o ostatní produkty, povolení umožňující přijmout opatření uvedená v předchozím pododstavci není požadováno.
Celní sazby vyplývající ze zrychleného sbližování nemohou být nižší než celní sazby uplatňované při dovozu stejných produktů z ostatních členských států.
Nové členské státy uvědomí o přijatých opatřeních ostatní členské státy a Komisi.
1. Společenství a členské státy zajistí, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Společenství.
Za tímto účelem a v souladu se systémem volného a konkurenčního trhu se jejich činnost zaměří na
– urychlené přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám,
– podporu vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podnikání v rámci Společenství, zejména malých a středních podniků,
– podporu prostředí příznivého pro spolupráci mezi podniky,
– podporu dokonalejšího využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovace, výzkumu a technologického rozvoje.
2. Členské státy navzájem projednávají ve spolupráci s Komisí svou činnost a podle potřeby ji koordinují. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství přispívá k dosahování cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím postupů a činností, které provádí na základě ostatních ustanovení této smlouvy. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v odstavci 1.
Tato hlava nevytváří podklad pro zavádění jakýchkoli opatření Společenství, která by mohla vést k narušení hospodářské soutěže.
Rada může postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout o tom, že v Řecku platí pro stanovený produkt společná cena
a) jestliže se zjistí, že rozdíl mezi cenovou úrovní pro dotyčný produkt v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní je zanedbatelná;
b) jestliže cena v Řecku nebo cena na světovém trhu pro dotyčný produkt je vyšší než společná cena.
1. Až do vstupu v platnost jednotného řešení pro všechny členské státy podle článku 99 nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, nejpozději pak do 31. prosince 1988, se čl. 73 odst. 1 a 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 75 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1408/71 a články 86 a 88 nařízení (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71, nevztahují na španělské pracovníky zaměstnané v jiném členském státě než ve Španělsku, jejichž rodinní příslušníci mají bydliště ve Španělsku.
Ustanovení čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 2, čl. 75 odst. 2 a čl. 94 odst. 9 nařízení (EHS) č. 1408/71 a článků 87, 89, 98 a 120 nařízení (EHS) č. 574/72 se na tyto pracovníky vztahují obdobně.
Právní předpisy členského státu, podle kterých se rodinné dávky vyplácejí rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich zemi bydliště, však zůstávají nedotčeny.
2. Odchylně od článku 6 nařízení (EHS) č. 1408/71 se na španělské pracovníky po dobu uvedenou v odstavci 1 nadále vztahují následující ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení
a) Španělsko – Belgie
– čl. 20 odst. 2 a 3 obecné úmluvy ze dne 28. listopadu 1956,
– články 59, 60 a 61 správního ujednání ze dne 30. července 1969;
b) Španělsko – Německo
čl. 40 odst. 1 body 1 až 4 úmluvy ze dne 4. prosince 1973, ve znění článku 2 pozměňovacího ujednání ze dne 17. prosince 1975;
c) Španělsko – Itálie
– články 25 a 26 úmluvy ze dne 30. října 1979,
– články 31 a 32 správního ujednání ze dne 30. října 1979;
d) Španělsko – Lucembursko
– článek 29 úmluvy ze dne 8. května 1969, ve znění článku 3 druhého doplňujícího ujednání ze dne 29. března 1978,
– článek 30 správního ujednání ze dne 25. května 1971;
e) Španělsko – Nizozemsko
– čl. 37 odst. 2 a 5 úmluvy ze dne 5. února 1974,
– články 46 a 47 správního ujednání ze dne 5. února 1974;
f) Španělsko – Portugalsko
– články 23 a 24 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969,
– články 45 a 46 správního ujednání ze dne 22. května 1970;
g) Španělsko – Spojené království
– článek 22 úmluvy ze dne 13. září 1974,
– článek 17 dohody ze dne 30. října 1974.
Přílohy I až XVIII, jejich dodatky a protokoly č. 1 až 10, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.
Za služby se podle této smlouvy pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob.
Služby zahrnují zejména
a) činnosti průmyslové povahy;
b) činnosti obchodní povahy;
c) řemeslné činnosti;
d) činnosti v oblasti svobodných povolání.
Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.
Článek 60 (bývalý článek 73g)
1. Je-li činnost Společenství v případech uvedených v článku 301 považována za nezbytnou, Rada může postupem podle článku 301 vůči dotyčným třetím zemím přijmout nezbytná okamžitá opatření v oblasti pohybu kapitálu a plateb.
2. Dokud Rada nepřijme opatření podle odstavce 1, může členský stát, aniž je dotčen článek 297, z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti vůči třetí zemi přijmout jednostranná opatření v oblasti pohybu kapitálu a plateb. Komise a ostatní členské státy budou o takových opatřeních informovány nejpozději do dne jejich vstupu v platnost.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že dotyčný členský stát musí tato opatření změnit nebo zrušit. Předseda Rady informuje Evropský parlament o každém takovém rozhodnutí Rady.
Aniž jsou dotčeny články 242 a 243 Smlouvy o ES nebo články 157 a 158 Smlouvy o ESAE, nemá opravný prostředek odkladný účinek.
Odchylně od článku 244 Smlouvy o ES a článku 159 Smlouvy o ESAE nabývá rozhodnutí Soudu, které ruší nařízení, právní moci až dnem, kdy uplyne lhůta stanovená v čl. 56 prvním pododstavci tohoto statutu, nebo pokud je v této lhůtě podán opravný prostředek, dnem jeho zamítnutí, aniž je dotčeno právo strany požádat Soudní dvůr na základě článků 242 a 243 Smlouvy o ES a článků 157 a 158 Smlouvy o ESAE o pozastavení účinků rozhodnutí, které bylo prohlášeno za neplatné, nebo o nařízení jiného předběžného opatření.
Případní uživatelé Agentuře pravidelně sdělují své požadavky na dodávky s upřesněním množství, fyzikálních a chemických vlastností, místa původu, použití, dodacích lhůt a cen, které by měly tvořit ustanovení a podmínky dodací smlouvy, jež chtějí uzavřít.
Obdobně sdělují producenti Agentuře nabídky, které jsou schopni učinit, se všemi podrobnostmi nezbytnými k vytvoření svých výrobních programů, zejména s dobou trvání smluv. Doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout deset let, neschválí-li Komise delší dobu trvání.
Agentura informuje všechny případné uživatele o nabídkách a o objemu žádostí, které obdržela, a vyzve je, aby podali své objednávky ve stanovené lhůtě.
Po obdržení těchto objednávek oznámí Agentura podmínky, za kterých je může splnit.
Jestliže Agentura není schopna zcela splnit všechny obdržené objednávky, rozdělí dodávky poměrně podle objednávek, které odpovídají každé z nabídek, s výhradou ustanovení článků 68 a 69.
Nařízení Agentury, které podléhá schválení Komise, stanoví podrobnosti vyrovnání nabídky a poptávky.
1. U produktů podléhajících v době přistoupení společné organizaci trhů je právní úprava, která se používá ve Společenství v původním složení a která se týká cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, použitelná v nových členských státech od 1. února 1973, s výhradou článků 55 a 59.
2. U produktů, které nepodléhají v okamžiku přistoupení společné organizaci trhů, se ustanovení hlavy I o postupném zrušení poplatků s účinkem rovnocenným clům, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem nevztahují na tyto poplatky, omezení a opatření, pokud jsou v době přistoupení součástí vnitrostátní organizace trhu.
Toto ustanovení se použije jen do zavedení společné organizace trhů pro tyto produkty a pouze v míře nezbytné pro zachování vnitrostátní organizace.
3. Nové členské státy se v případě zemědělských produktů podléhajících působnosti společné organizaci trhů řídí nomenklaturou společného celního sazebníku nejpozději od 1. února 1973.
Pokud z toho nevyplývají obtíže pro používání úpravy Společenství, a zejména pro fungování společné organizace trhů a přechodných mechanismů uvedených v této hlavě, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou oprávnit nový členský stát, aby do této nomenklatury převzal stávající položky vnitrostátního celního sazebníku, které jsou nezbytné pro to, aby postupné přibližování společnému celnímu sazebníku nebo odstraňování cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
Společenství za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti.
Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, včetně venkovských oblastí.
Rozdíly cenových úrovní, u kterých se na tento článek odkazuje v kapitole 2, se vyrovnávají tímto způsobem
1. U produktů, jejichž ceny jsou stanoveny podle článků 58 a 59, se vyrovnávací částky použitelné v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem a mezi Řeckem a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi cenami stanovenými pro Řecko a cenami společnými.
2. Jestliže však použití bodu 1 vede k zanedbatelné částce, žádná vyrovnávací částka není stanovena.
3. a) V obchodu mezi Řeckem a Společenstvím ve stávajícím složení jsou vyrovnávací částky vybírány dovážejícím státem nebo poskytovány vyvážejícím státem.
b) V obchodu mezi Řeckem a třetími zeměmi se dávky či jiné dovozní poplatky uplatňované v rámci společné zemědělské politiky, jakož i vývozní náhrady snižují nebo zvyšují podle daných okolností o vyrovnávací částky uplatňované v obchodu se Společenstvím ve stávajícím složení. Cla však nesmějí být snížena o vyrovnávací částku.
4. U produktů, pro něž je celní sazba podle společného celního sazebníku konsolidována v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, se přihlíží k této konsolidaci.
5. Vyrovnávací částka vybíraná nebo poskytovaná členským státem podle bodu 1 nesmí překročit celkovou částku vybíranou tímto členským státem při dovozu ze třetích zemí požívajícím doložky nejvyšších výhod.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od předchozího pododstavce, zejména proto, aby se zabránilo odklonu obchodu a narušení hospodářské soutěže.
6. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od čl. 42 odst. 1 prvního pododstavce pro produkty, na něž se uplatní vyrovnávací částky, v rozsahu nezbytném pro řádné fungování společné zemědělské politiky.
1. Španělské království může za podmínek a v termínech stanovených v článcích 62 až 66 odložit liberalizaci pohybu kapitálu uvedou v seznamech A a B první směrnice Rady ze dne 11. května 1960 o provádění článku 67 Smlouvy a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice o provádění článku 67 Smlouvy.
2. Mezi španělskými orgány a Komisí proběhnou včas příslušné konzultace o postupech týkajících se opatření pro liberalizaci nebo uvolnění, jejichž provedení může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení.
Vláda Italské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii a Smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském.
Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedená v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.
1. Volný pohyb služeb v oblasti dopravy je upraven ustanoveními hlavy o dopravě.
2. Liberalizace bankovních a pojišťovacích služeb, které jsou spojeny s pohybem kapitálu, se uskuteční v souladu s postupnou liberalizací pohybu kapitálu.
Článek 61 (bývalý článek 73i)
K postupnému vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijme Rada
a) do pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost opatření k zajištění volného pohybu osob podle článku 14 a doprovodná ohraničující opatření, která jsou s ním bezprostředně spjata a která se týkají kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví podle čl. 62 bodů 2) a 3) a čl. 63 bodu 1) písm. a) a bodu 2) písm. a), jakož i opatření k předcházení trestné činnosti a boji proti ní podle čl. 31 písm. e) Smlouvy o Evropské unii;
b) ostatní opatření v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí v souladu s článkem 63;
c) opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech, jak je stanoveno v článku 65;
d) vhodná opatření k podpoře a posílení správní spolupráce, jak je stanoveno v článku 66;
e) opatření v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, která předcházením trestné činnosti a bojem proti ní v Unii v souladu se Smlouvou o Evropské unii sledují dosažení vysokého stupně bezpečnosti.
Je-li opravný prostředek opodstatněný, zruší Soudní dvůr rozhodnutí Soudu. Soudní dvůr může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Soudu k rozhodnutí.
Je-li věc vrácena Soudu, je tento soud vázán právním názorem obsaženým v rozhodnutí Soudního dvora.
Je-li opravný prostředek podaný členským státem nebo orgánem Společenství, který nebyl účastníkem řízení před Soudem, opodstatněný, může Soudní dvůr určit, považuje-li to za nezbytné, které účinky zrušeného rozhodnutí Soudu jsou pro strany sporu zachovány.
Agentura je povinna splnit všechny objednávky, pokud jejich splnění nebrání právní nebo faktické překážky.
Agentura může, dodrží-li požadavky článku 52, požadovat od uživatelů, aby při uzavření smlouvy poskytli přiměřenou zálohu buď jako záruku, nebo k usnadnění vlastních dlouhodobých závazků vůči producentům, které jsou nezbytné ke splnění objednávky.
1. Složka určená na ochranu zpracovatelského průmyslu, která se používá při výpočtu poplatku při dovozu ze třetích zemí u produktů podléhajících společné organizaci trhů v odvětvích obilovin, rýže a výrobků zpracovaných z ovoce a zeleniny, se vybírá při dovozu z nových členských států do Společenství v původním složení.
2. Pro dovozy do nových členských států se výše této složky stanoví tak, že se z celkové ochrany uplatňované k 1. lednu 1972 oddělí složka nebo složky určené na ochranu zpracovatelského průmyslu.
Tato složka nebo tyto složky jsou vybírány při dovozu z ostatních členských států; nahrazují, pokud jde o poplatek při dovozu ze třetích zemí, složku určenou na ochranu Společenství.
3. Článek 59 se vztahuje na složku uvedenou v odstavcích 1 a 2. Nicméně dotyčné snížení nebo sblížení platí pro produkty v odvětvích obilovin a rýže na začátku hospodářského roku stanoveného pro dotyčný základní produkt.
Členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílů uvedených v článku 130a. Tvorba a provádění politik a činností Společenství a vytváření vnitřního trhu přihlíží k cílům uvedeným v článku 130a a přispívá k jejich dosažení. Společenství dále podporuje dosahování těchto cílů prostřednictvím strukturálních fondů (orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), Evropské investiční banky a jiných dostupných finančních nástrojů.
Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské a sociální soudržnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku. Tato zpráva případně obsahuje vhodné návrhy.
Ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Společenství, mohou být takové činnosti přijaty Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně.
Jestliže je u některého produktu jeho cena na světovém trhu vyšší než cena používaná při výpočtu dovozního poplatku zavedeného v rámci společné zemědělské politiky, snížená o vyrovnávací částku, jež je podle článku 61 odečítána od dovozního poplatku, nebo jestliže je náhrada poskytovaná při vývozu do třetích zemí nižší než vyrovnávací částka, nebo jestliže nelze uplatnit žádnou náhradu, mohou být přijata vhodná opatření pro zajištění řádného fungování společné organizace trhu.
Španělské království může odložit
a) do 31. prosince 1988 liberalizaci přímých investic španělských rezidentů do podniků ostatních členských států, jejichž cílem je nabývání a vlastnictví převoditelných cenných papírů;
b) do 31. prosince 1990 liberalizaci přímých investic španělských rezidentů do podniků ostatních členských států, jejichž cílem je nabývání, vlastnictví nebo užívání nemovitého majetku.
Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie předá vládám nových členských států generální tajemník.
Členské státy nezavedou žádná nová omezení volného pohybu služeb, kterého již bylo dosaženo ke dni vstupu této smlouvy v platnost, nestanoví-li tato smlouva jinak.
Článek 62 (bývalý článek 73j)
Rada přijme postupem podle článku 67 ve lhůtě pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost
1) opatření, která podle článku 14 zajistí, aby osoby, ať již jsou občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;
2) opatření o překračování vnějších hranic členských států, která stanoví
a) pravidla a postupy, které musí členské státy dodržovat při provádění kontrol osob na vnějších hranicích;
b) vízové předpisy pro zamýšlené pobyty v trvání nejvýše tří měsíců, zahrnující
i) seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni;
ii) postupy a podmínky pro udělování víz členskými státy;
iii) jednotný vzor víz;
iv) předpisy pro jednotné vízum;
3) opatření, jimiž se stanoví podmínky, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí po dobu nejvýše tří měsíců na území členských států svobody cestování.
V případech uvedených v čl. 225 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES a v čl. 140a odst. 2 a 3 Smlouvy o ESAE může první generální advokát navrhnout Soudnímu dvoru, aby přezkoumal rozhodnutí Soudu, má-li za to, že existuje vážné nebezpečí narušení jednoty nebo souladu práva Společenství.
Návrh musí podat ve lhůtě jednoho měsíce od vyhlášení rozhodnutí Soudu. Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy mu první generální advokát podal návrh, zda je rozhodnutí třeba přezkoumat.
1. Agentura uplatňuje své opční právo na zvláštní štěpné materiály vyprodukované na územích členských států, aby
a) pokryla poptávku uživatelů ve Společenství za podmínek stanovených v článku 60 nebo,
b) sama skladovala tyto materiály nebo,
c) vyvážela tyto materiály s povolením Komise vydaným v souladu s čl. 59 písm. b) druhým pododstavcem.
2. Aniž by se na tyto materiály a odpady obsahující tyto materiály přestala používat ustanovení kapitoly VII, jsou ponechány producentovi, aby je mohl
a) uskladnit s povolením Agentury nebo,
b) použít pro své výrobní potřeby nebo,
c) dát za účelem uskutečnění programu, jež byl Komisi sdělen v náležitém předstihu, k dispozici podnikům ve Společenství, které jsou přímými vazbami spojeny s tímto producentem, přičemž cílem ani důsledkem těchto vazeb není omezit výrobu, technický rozvoj nebo investice, ani nekale vytvořit nerovnosti mezi uživateli ve Společenství.
3. Ustanovení článku 89 odst. 1 písm. a) se použije na zvláštní štěpné materiály získané na územích členských států, ke kterým Agentura neuplatnila své opční právo.
1. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím přistoupit k úpravám ustanovení kapitol 2, 3 a 4 této hlavy, , které mohou být v případě změn právní úpravy Společenství nezbytné.
Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství.
Poskytované vyrovnávací částky jsou financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Španělské království může do 31. prosince 1990 odložit liberalizaci investic španělských rezidentů do nemovitostí v ostatních členských státech, pokud tyto investice nesouvisejí se stěhováním v rámci volného pohybu pracovníků nebo v rámci práva usazování.
1. Před koncem první etapy Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním jednomyslně přijme obecný program odstraňování stávajících omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství. Komise předloží návrh tohoto programu Radě v průběhu prvních dvou let první etapy.
Program stanoví pro každý typ služeb obecné podmínky a etapy jeho liberalizace.
2. Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním do konce první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou směrnice k provedení obecného programu, anebo, pokud takový program neexistuje, k dokončení jedné etapy liberalizace určitého typu služeb.
3. Návrhy a rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 se zpravidla přednostně týkají těch služeb, které mají přímý vliv na výrobní náklady nebo jejichž liberalizace přispívá ke směně zboží.
Článek 63 (bývalý článek 73k)
Rada přijme postupem podle článku 67 ve lhůtě pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost
1) opatření o azylu, v souladu se Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 a Protokolem ze dne 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíků a ostatními příslušnými smlouvami, v následujících oblastech
a) kritéria a postup pro určení členského státu, který je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetí země v některém z členských států;
b) minimální pravidla pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech;
c) minimální pravidla pro uznávání státních příslušníků třetích zemí za uprchlíky;
d) minimální pravidla pro postup členských států při přiznávání či odnímání postavení uprchlíka;
2) opatření týkající se uprchlíků a vysídlených osob v následujících oblastech
a) minimální pravidla pro dočasnou ochranu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, a osob, které z jiných důvodů potřebují mezinárodní ochranu;
b) podpora vyváženého rozdělení úsilí, které je spojeno s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s jeho důsledky, mezi členské státy;
3) opatření týkající se přistěhovalecké politiky v následujících oblastech
a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;
b) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vracení osob, které neoprávněně pobývají v některém členském státě;
4) opatření vymezující práva a podmínky, na základě kterých mohou státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v některém členském státě, pobývat v ostatních členských státech.
Opatření přijatá Radou podle bodů 3) a 4) nebrání členskému státu, aby v dotyčných oblastech zachoval nebo zavedl vnitrostátní předpisy, které jsou slučitelné s touto smlouvou a mezinárodními dohodami.
Výše uvedená lhůta pěti let se nevztahuje na přijetí opatření podle bodů 2) písm. b), 3) písm. a) a 4).
Jednací řády Soudního dvora a Soudu obsahují veškerá další ustanovení nezbytná k provádění a případnému doplňování tohoto statutu.
Rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály získané společnými podniky jsou uživatelům přidělovány v souladu se stanovami nebo smluvními ujednáními, kterými se řídí tyto podniky.
1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 26 nařízení č. 120/67/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do 31. ledna 1974, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až do 31. ledna 1975.
Aniž je dotčen článek 130e, vymezí Rada na návrh Komise, po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslným rozhodnutím úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů. Rada podle téhož postupu rovněž stanoví obecná pravidla na ně použitelná a nezbytná ustanovení pro zajištění jejich účinnosti a pro zajištění koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími existujícími finančními nástroji.
Rada týmž postupem zřídí do 31. prosince 1993 Fond soudržnosti, který poskytne finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury.
Na produkty, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství ve stávajícím složení podléhá clům, se vztahují tato ustanovení
1. Dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem se postupně odstraňují podle časového rozvrhu uvedeného v článku 25.
U produktů, na něž se vztahuje (EHS) č. 805/68 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, se však základní celní sazby postupně odstraní v pěti etapách o 20 % na počátku každého z pěti hospodářských let po přistoupení.
Jestliže u produktů uvedených v odst. 2 písm. b) jsou sazby podle společného celního sazebníku nižší než základní celní sazby, nahrazují se základní celní sazby za účelem použití tohoto odstavce celními sazbami společného celního sazebníku.
2. a) Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku snižuje Řecká republika rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou podle společného celního sazebníku za podmínek, v termínech a podle časového rozvrhu, jak je stanoveno v článku 31.
b) Odchylně od písmene a) se sazba společného celního sazebníku používá v celém rozsahu od 1. ledna 1981 pro tyto produkty
– produkty, na něž se vztahuje (EHS) č. 805/68,
– produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72 a pro které je na celý hospodářský rok nebo jeho část stanovena referenční cena,
– produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 100/76 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a pro které je stanovena referenční cena,
– produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 337/79 o společné organizaci trhu s vínem a pro které je stanovena referenční cena.
3. Základní celní sazba ve smyslu bodů 1 a 2 je vymezena v článku 24.
Pokud jde o produkty, na něž se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky, stanoví se základní celní sazby takto
Číslo společného celního sazebníku č.Popis zbožíZákladní celní sazba považovaná za sazbu skutečně uplatňovanou Řeckou republikou k 1. červenci 1980vůči třetím zemímvůči Společenství ve stávajícím složení12.01Olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené:40 %36 %ex B.: ostatní semena, kromě lněných semen a skočcových bobů12.02Mouka z olejnatých semen a olejnatých plodů, zbavená tuku, kromě hořčičné moukyex B.: ostatní semena, kromě lněných semen a skočcových bobů15.07Stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, surové, rafinované nebo čištěné:130 %104 %ex. D. ostatní oleje, kromě- lněného oleje- kokosového oleje (kopry) a palmového oleje, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než k výrobě potravin pro lidskou spotřebu15.12Živočišné nebo rostlinné oleje a tuky, částečně nebo zcela hydrogenované a živočišné a rostlinné oleje a tuky ztužené nebo tvrzené nějakým jiným postupem, též rafinované, avšak jinak neupravené:A. Ve spotřebitelském obalu o čistém obsahu nejvýše 1 kgB. ostatní
4. U produktů podléhajících společné organizaci trhů může být postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo případně podle příslušných článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů rozhodnuto, že
a) Řecká republika je oprávněna
– odstranit cla uvedená v bodě 1 nebo sbližovat sazby podle bodu 2 rychleji, než je v bodě 2 stanoveno,
– pozastavit úplně nebo částečně cla na produkty dovážené ze stávajících členských států,
– pozastavit úplně nebo částečně cla na produkty dovážené ze třetích zemí;
b) Společenství ve stávajícím složení
– odstraní cla uvedená v bodě 1 rychleji, než je v bodě 1 stanoveno,
– odloží úplně nebo částečně cla na produkty dovážené z Řecka.
U ostatního produktů se nevyžaduje povolení pro to, aby Řecká republika přistoupila k provádění opatření uvedených v prvním pododstavci písm. a) první a druhé odrážce. Řecká republika uvědomí o přijatých opatřeních ostatní členské státy a Komisi.
Cla vyplývající ze zrychleného sbližování sazeb nemohou být nižší než cla ukládaná na dovoz stejných produktů z ostatních členských států.
Španělské království může do 31. prosince 1988 odložit liberalizaci nabývání zahraničních cenných papírů, obchodovatelných na burze cenných papírů, v ostatních členských státech španělskými rezidenty.
Nicméně, liberalizace nabývání
– těchto cenných papírů pojišťovnami, depozitními bankami a průmyslovými bankami až do 10 % navýšení jejich vlastních zdrojů,
– těchto cenných papírů investičními fondy a společnostmi investujícími do movitého majetku za podmínek předepsaných vnitrostátními předpisy, které činnost těchto fondů a společností upravují,
– cenných papírů s pevně stanoveným výnosem vydaných Evropskými společenstvími a Evropskou investiční bankou,
se uskuteční ke dni přistoupení.
Členské státy jsou připraveny přistoupit k liberalizaci služeb ve větší míře, než jsou povinny na základě směrnic vydaných podle čl. 63 odst. 2, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, jakož i situace v příslušném hospodářském odvětví.
Za tím účelem podá Komise příslušným členským státům vhodná doporučení.
Článek 64 (bývalý článek 73l)
1. Tato hlava se netýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.
2. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada, aniž je dotčen odstavec 1, na návrh Komise přijmout kvalifikovanou většinou ve prospěch dotyčných členských států prozatímní opatření v trvání nejvýše šesti měsíců.
Až do přijetí pravidel o užívání jazyků v tomto statutu zůstávají v účinnosti ustanovení jednacího řádu Soudního dvora a jednacího řádu Soudu týkající se užívání jazyků. Veškeré změny nebo zrušení těchto ustanovení musí být provedeny postupem stanoveným pro provádění změn tohoto statutu.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, má Agentura výlučné právo uzavírat dohody nebo smlouvy, jejichž hlavním předmětem jsou dodávky rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství; jedná při tom případně v rámci dohod uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí nebo mezinárodní organizací.
Ustanoveními této hlavy není dotčena míra liberalizace obchodu se zemědělskými produkty, jež vyplývá z dohody o vytvoření zóny volného obchodu mezi Irskem a Spojeným královstvím, podepsané 14. prosince 1965, a z dohod s ní souvisejících.
Prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj přijímá Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.
Ve vztahu k orientační sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a k Evropskému sociálnímu fondu se nadále budou používat články 43 a 125.
1. U produktů podléhajících v době přistoupení společné organizaci trhů, je právní úprava použitelná ve Společenství ve stávajícím složení, která se týká cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, použitelná v Řecku od 1. ledna 1981, s výhradou článků 61, 64 a 115.
2. U produktů, které nepodléhají v době přistoupení společné organizaci trhů, se ustanovení hlavy II o postupném zrušení poplatků s účinkem rovnocenným clům, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem nevztahují na tyto poplatky, omezení a opatření, pokud jsou ke dni přistoupení součástí vnitrostátní organizace trhu.
Toto ustanovení se použije jen do vytvoření společné organizace trhů s těmito produkty nejpozději do 31. prosince 1985 a pouze v míře nezbytné pro zachování vnitrostátní organizace.
3. Řecká republika uplatňuje nomenklaturu společného celního sazebníku u produktů, na něž se vztahuje příloha II Smlouvy o EHS, od 1. ledna 1981.
Pokud z toho nevyplývají obtíže pro používání úpravy Společenství, a zejména pro fungování společné organizace trhů a přechodných mechanismů uvedených v této hlavě, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou oprávnit Řeckou republiku, aby do této nomenklatury převzala stávající položky vnitrostátního sazebníku, které jsou nezbytné pro to, aby postupné přibližování společnému celnímu sazebníku nebo odstraňování cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
Španělské království provede, umožní-li to okolnosti, liberalizaci pohybu kapitálu uvedenou v článcích 62, 63 a 64 před uplynutím lhůt stanovených v těchto článcích.
Dokud nebudou odstraněna omezení volného pohybu služeb, uplatňuje je každý členský stát na všechny poskytovatele služeb podle čl. 59 prvního pododstavce, bez rozdílu státní příslušnosti nebo místa pobytu.
Článek 65 (bývalý článek 73m)
Opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem přijímaná podle článku 67, pokud je to nutné k řádnému fungování vnitřního trhu, zahrnují mimo jiné
a) zlepšení a zjednodušení
— systému mezinárodního doručování soudních a mimosoudních písemností;
— spolupráce při opatřování důkazů;
— uznání a výkonu soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;
b) podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech a předpisů pro řešení kompetenčních sporů;
c) odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, popřípadě podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech.
Článek 60 se použije na požadavky uživatelů a na smlouvy uzavřené mezi uživateli a Agenturou o dodávkách rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství.
Agentura však může určit zeměpisný původ dodávek, aby zajistila uživateli podmínky přinejmenším tak výhodné, jako podmínky uvedené v objednávce.
1. Stanoví se vyrovnávací částka pro ovoce a zeleninu, pro něž
a) dotyčný nový členský stát uplatňoval v průběhu roku 1971 množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem,
b) je stanovena společná základní cena a
c) produkční cena v tomto novém členském státě podstatně překračuje základní cenu platnou ve Společenství v původním složení během období před používáním právní úpravy Společenství v nových členských státech.
2. Produkční cena uvedená v odst. 1 písm. c) se vypočítá tak, že se zásady uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 159/66/EHS, kterým se stanoví doplňující ustanovení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, použijí na vnitrostátní údaje dotyčného nového členského státu.
3. Vyrovnávací částku lze uplatňovat pouze v období, během nějž platí základní cena.
Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím.
1. Složka určená na ochranu zpracovatelského průmyslu, která se používá při výpočtu poplatku při dovozu ze třetích zemí u produktů podléhajících společné organizaci trhů v odvětvích obilovin a rýže, se vybírá při dovozu z Řecka do Společenství ve stávajícím složení.
2. Pro dovozy do Řecka se výše této složky stanoví tak, že se z celkové ochrany uplatňované k 1. lednu 1979 oddělí složka nebo složky určené na ochranu zpracovatelského průmyslu.
Tato složka nebo tyto složky jsou vybírány při dovozu z ostatních členských států; nahrazují, pokud jde o poplatek při dovozu ze třetích zemí, složku určenou na ochranu Společenství.
3. Článek 64 se vztahuje na složku uvedenou v odstavcích 1 a 2, která je považována za základní složku. Snížení nebo sbližování se však uskuteční v pěti etapách po 20 % na počátku každého z pěti hospodářských roků po přistoupení stanovených pro dotyčný základní produkt.
Pro účely provádění tohoto oddílu může Komise konzultovat Měnový výbor a předkládat příslušné návrhy Radě.
Pro otázky upravené touto kapitolou se použijí články 55 až 58.
Článek 66 (bývalý článek 73n)
Rada přijímá postupem podle článku 67 opatření k zajištění spolupráce mezi složkami příslušných orgánů členských států v oblastech podle této hlavy, jakož i spolupráce mezi těmito složkami a Komisí.
Jestliže Komise na žádost dotyčných uživatelů zjistí, že Agentura není schopna v přiměřené lhůtě splnit zcela nebo zčásti objednané dodávky nebo je schopna je splnit pouze za nekalou cenu, mají uživatelé právo uzavřít přímo smlouvy na dodávky pocházející ze zemí vně Společenství, pokud tyto smlouvy v zásadě odpovídají potřebám vyjádřeným v jejich objednávce.
Toto právo se uděluje na dobu jednoho roku s možností prodloužení, jestliže i nadále trvá stav, který odůvodňuje jeho udělení.
Uživatelé, kteří uplatní právo uvedené v tomto článku, jsou povinni Komisi sdělit navrhované přímé smlouvy. Komise se může ve lhůtě jednoho měsíce vyjádřit proti uzavření takových smluv, jsou-li v rozporu s cíli této smlouvy.
1. Až do prvního sbližování se vyrovnávací částka při obchodu mezi novým členským státem, v němž jsou splněny podmínky uvedené v čl. 65 odst. 1, a Společenstvím v původním složení či jinými novými členskými státy, s výjimkou nových členských států uvedených v druhém pododstavci, nebo se třetími zeměmi, rovná rozdílu mezi cenami uvedenými v čl. 65 odst. 1 písm. c).
Při obchodu mezi dvěma novými členskými státy, v nichž jsou splněny podmínky stanovené v čl. 65 odst. 1, se vyrovnávací částka rovná rozdílu mezi jejich produkčními cenami. Vyrovnávací částka se neuplatní, pokud je tento rozdíl nepatrný.
Rozdíly ve smyslu prvního a druhého pododstavce se případně opraví o cla.
2. Při následujících stanoveních této částky se vyrovnávací částka snižuje k 1. lednu každého roku o jednu pětinu původní částky, přičemž k prvnímu snížení dojde 1. ledna 1974.
Ustanovení čl. 52 odst. 3 se použijí obdobně. Vyrovnávací částka se ruší k 1. lednu 1978.
Na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem přijme Rada jednomyslně opatření uvedená v článku 130n.
Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme opatření uvedená v článcích 130j až 1301. Přijetí doplňkových programů vyžaduje souhlas zúčastněných členských států.
Při stanovení úrovně různých částek v rámci společné zemědělské politiky, s výjimkou cen uvedených v článku 58, se v míře nezbytné pro řádné fungování společné zemědělské politiky přihlíží pro Řecko k uplatňované vyrovnávací částce nebo, když neexistuje, k rozdílu ve stanovených cenách a tam, kde je to přiměřené, k dopadu cel.
1. Tato kapitola se vztahuje na zemědělské produkty, s výjimkou produktů, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3796/81 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu.
2. Nestanoví-li tato kapitola jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na zemědělské produkty uvedené v odstavci 1.
3. S výhradou zvláštních ustanovení této kapitoly, kterými se stanoví jiné termíny nebo kratší lhůty, končí platnost přechodných opatření pro zemědělské produkty uvedené v odstavci 1 na konci roku 1995.
1. Členské státy mezi sebou v průběhu přechodného období postupně odstraní v míře nutné pro náležité fungování společného trhu všechna omezení pohybu kapitálu, který náleží rezidentům členských států, jakož i veškerou diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo bydliště stran anebo umístění příslušné investice.
2. Běžné platby spojené s pohybem kapitálu mezi členskými státy budou osvobozeny od všech omezení do konce první etapy.
Článek 67 (bývalý článek 73o)
1. Rada rozhoduje během přechodného období pěti let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise nebo z podnětu členského státu a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně.
2. Po uplynutí těchto pěti let
— rozhoduje Rada na návrh Komise; Komise přezkoumává každou žádost členského státu o předložení návrhu Radě;
— přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnutí, podle kterého se na všechny oblasti nebo na části oblastí, na které se vztahuje tato hlava, použije postup podle článku 251 a přizpůsobí se ustanovení o pravomocích Soudního dvora.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 jsou opatření uvedená v čl. 62 bodě 2) písm. b) podbodech i) a iii) přijímána Radou po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.
4. Odchylně od odstavce 2 jsou opatření uvedená v čl. 62 bodě 2) písm. b) podbodech ii) a iv) přijímána Radou po uplynutí pěti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 251.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, vyplývají ceny ze střetu nabídky a poptávky za podmínek stanovených v článku 60; použití odporujících vnitrostátních předpisů členských států je nepřípustné.
Pro stanovení vstupních cen se cenový záznam v nových členských státech snižuje o
a) případnou vyrovnávací částku;
b) cla platná pro dovozy do nových členských států z třetích zemí místo cel podle společného celního sazebníku.
Na počátku každého roku předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva pojedná zejména o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a v oblasti šíření výsledků za uplynulý rok a o pracovním programu pro běžný rok.
1. Ustanovení tohoto článku se vztahují na podpory, prémie nebo jiné obdobné částky uplatňované v rámci společné zemědělské politiky, u kterých se v kapitole 2 odkazuje na tento článek.
2. Pro účely zavedení podpor Společenství v Řecku se používají následující ustanovení.
a) Úroveň podpory Společenství poskytované pro určený produkt v Řecku od 1. ledna 1981 se rovná částce stanovené na základě podpory poskytované Řeckem podle předchozí vnitrostátní právní úpravy v průběhu reprezentativního období, které bude určeno. Uvedená částka nesmí však přesáhnout výši podpory poskytované ke dni přistoupení ke Společenství ve stávajícím složení. Nebyla-li poskytována obdobná podpora podle předchozí vnitrostátní právní úpravy, není Řecku poskytována ke dni přistoupení žádná podpora Společenství, s výjimkou níže uvedených ustanovení.
b) Dále se zavádí buď podpora Společenství v Řecku, nebo se úroveň podpory Společenství v Řecku, pokud existuje rozdíl, sbližuje s podporou poskytovanou ve Společenství ve stávajícím složení podle následujícího časového rozvrhu
– na začátku každého ze čtyř hospodářských roků po přistoupení nebo, pokud hospodářský rok není stanoven, na začátku období uplatňování podpory, a to postupně o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu
– buď částky podpory Společenství použitelné pro příští hospodářský rok nebo období,
– nebo rozdílu mezi úrovní podpory v Řecku a úrovní podpory použitelné ve Společenství ve stávajícím složení pro příští hospodářský rok nebo období;
– úroveň podpory Společenství se uplatní v plném rozsahu v Řecku na začátku pátého hospodářského roku nebo na začátku pátého období použití podpory, které následují po přistoupení.
Až do prvního sbližování cen podle článku 70 se ceny, jež mají platit ve Španělsku, stanoví podle pravidel společné organizace trhu pro příslušné odvětví, a to ve výši odpovídající výši cen stanovených ve Španělsku podle předchozího vnitrostátního režimu pro reprezentativní období, které bude určeno pro každý produkt.
Jestliže však pro daný produkt není španělská cena vymezena, vypočte se cena, jež má platit ve Španělsku, na základě cen skutečně zjištěných na španělských trzích během reprezentativního období, které bude určeno.
Jestliže však pro některé produkty na španělském trhu neexistují cenové údaje, vypočte se cena, jež má platit ve Španělsku, na základě cen ve Společenství ve stávajícím složení u podobných produktů nebo skupin podobných produktů nebo u konkurenčních produktů.
1. V otázkách upravených v této kapitole budou členské státy devizová povolení, pokud budou po vstupu této smlouvy v platnost ještě nutná, udělovat co nejliberálněji.
2. Uplatňuje-li členský stát na pohyb kapitálu liberalizovaný touto kapitolou své vnitrostátní předpisy pro kapitálový trh a systém úvěrů, činí tak bez jakékoli diskriminace.
3. Půjčky určené k přímému nebo nepřímému financování členského státu nebo jeho územní samosprávy smějí být poskytovány nebo umísťovány v jiných členských státech, pokud se na tom příslušné státy dohodnou. Toto ustanovení nebrání použití článku 22 Protokolu o statutu Evropské investiční banky.
Článek 68 (bývalý článek 73p)
1. Článek 234 se použije na tuto hlavu za následujících okolností a podmínek: jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu této hlavy nebo platnosti a výkladu aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy, požádá tento soud Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce, jestliže je považuje za nutné k vydání svého rozsudku.
2. Soudní dvůr nemá v žádném případě pravomoc rozhodovat o opatřeních a rozhodnutích přijatých k provedení čl. 62 bodu 1), která se týkají udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.
3. Rada, Komise nebo členský stát mohou požádat Soudní dvůr o rozhodnutí ve věci výkladu této hlavy a aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy. Rozhodnutí, které Soudní dvůr na tuto žádost vydá, se nevztahují na rozsudky soudů členských států, které nabyly právní moci.
Ovlivňování cen s cílem zajistit některým uživatelům přednostní postavení v rozporu se zásadou rovného přístupu, vyplývající z této kapitoly, je zakázáno.
Jestliže Agentura zjistí takové jednání, oznámí je Komisi.
Jestliže Komise shledá, že zjištění je odůvodněné, může pro sporné nabídky stanovit ceny v souladu se zásadou rovného přístupu.
Ustanovení o společných normách jakosti se ve Spojeném království vztahují na obchod s místní produkcí až
a) od 1. února 1974, a to pro artyčoky, chřest, růžičkovou kapustu, celer naťový, čekanku witloof, česnek, cibuli;
b) od 1. února 1975, a to pro fazole, hlávkové zelí, mrkev, hlávkový salát, čekanku kadeřavou a eskariolu, hrách k vylušťování, špenát, jahody.
1. Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách této smlouvy pokládány za nezbytné.
2. Za tímto účelem Společenství podporuje podniky včetně malých a středních, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně, podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci, zejména tím, že umožňuje podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Společenství, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce.
3. O všech činnostech Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, včetně demonstračních projektů, se podle této smlouvy rozhoduje v souladu s touto hlavou.
1. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 68, je Řecká republika oprávněna zachovat do 31. prosince 1985 vnitrostátní podpory na přechodnou dobu a v postupně se snižujícím rozsahu. Co se týče zásady postupného snižování, může dojít k výjimce u řeckých vnitrostátních podpor, které mají být zhodnoceny s přihlédnutím k oblasti působnosti směrnic o sociální struktuře uvedených v příloze IV.
2. Rada přijímá na návrh Komise kvalifikovanou většinou ode dne přistoupení opatření nezbytná k provádění tohoto článku. Tato opatření zahrnují zejména seznam a přesné znění podpor uvedených v odstavci 1, výši podpor a časový rozvrh jejich zrušení, jakož i podrobná pravidla nezbytná k řádnému fungování společné zemědělské politiky; tato podrobná pravidla musí kromě jiného zajišťovat rovnost přístupu na řecký trh, ať jde o výrobní prostředky řeckého původu nebo výrobní prostředky pocházející ze stávajících členských států.
1. Pokud se při přistoupení zjistí, že rozdíl mezi cenovou úrovní produktu ve Španělsku a společnou cenovou úrovní je zanedbatelný, může být ve Španělsku uplatněna pro tento produkt společná cena.
2. Rozdíl uvedený v odstavci 1 se považuje za zanedbatelný v případě, že je nižší nebo roven 3 % společné ceny.
1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze VIII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Rakousko.
2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.
Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.
Rada vydá na návrh Komise, jež za tím účelem konzultuje Měnový výbor zřízený podle článku 105, v průběhu dvou prvních etap jednomyslně a později kvalifikovanou většinou směrnice nutné k postupnému provádění ustanovení článku 67.
Článek 69 (bývalý článek 73q)
Pro uplatnění této hlavy se použijí, aniž je dotčen Protokol o použití některých hledisek článku 14 Smlouvy o založení Evropského společenství na Spojené království a Irsko, Protokol o postavení Spojeného království a Irska a Protokol o postavení Dánska.
Rada může stanovit ceny jednomyslně na návrh Komise.
Jestliže Agentura stanoví na základě článku 60 podmínky, za kterých mohou být objednávky splněny, může navrhnout uživatelům, kteří podali objednávku, vyrovnání cen.
Až do 31. prosince 1975 je Irsko a Spojené království oprávněno zachovat používání složených označení, v nichž se vyskytuje slovo víno, pro označování některých nápojů, pro něž používání tohoto označení není slučitelné s předpisy Společenství. Tato výjimka se však nevztahuje na produkty vyvážené do členských států Společenství v původním složení.
K dosažení těchto cílů provádí Společenství následující činnosti, které doplňují činnosti členských států
a) provádí programy výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace za podpory spolupráce s podniky a mezi nimi, s výzkumnými středisky a s vysokými školami;
b) podporuje spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím;
c) šíří a vyhodnocuje výsledky činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím;
d) podporuje vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Společenství.
1. Až do vstupu doplňujících ustanovení, která budou přijata Společenstvím, v platnost a
– nejpozději do začátku prvního hospodářského roku po přistoupení u produktů uvedených v odst. 2 písm. a),
– nejpozději do 31. prosince 1985 u produktů uvedených v odst. 2 písm. b),
je Řecká republika oprávněna mezi opatřeními účinnými podle předchozí vnitrostátní úpravy na jejím území v průběhu nějakého reprezentativního období, jež bude stanoveno, zachovat pro tyto produkty ta opatření, která jsou naprosto nezbytná k zachování příjmů řeckých producentů na úrovni dosahované při předchozí vnitrostátní úpravě.
2. Produkty uvedené v odstavci 1 jsou následující produkty
a) sušené fíky položky 08.03 B společného celního sazebníku,
rozinky čísla 08.04 společného celního sazebníku;
b) olivy pro jiné použití než pro výrobu oleje, položek 07.01 N I, ex 07.02 A, 07.03 A I, ex 07.04 B, ex 20.01 B, ex 20.02 F společného celního sazebníku.
3. Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou ode dne přistoupení opatření podle odstavce 1, která je Řecká republika oprávněna zachovat.
1. Pokud použití článku 68 ve Španělsku vede k cenové úrovni rozdílné od společné cenové úrovně, sbližují se, s výhradou odstavce 4 a v souladu s odstavci 2 a 3, ceny, u kterých se v oddílu II odkazuje na tento článek, se společnými cenami na začátku každého hospodářského roku.
2. Je-li cena určitého produktu ve Španělsku nižší než společná cena, sbližují se ceny v sedmi etapách tak, že se cena ve Španělsku při prvních šesti etapách sbližování postupně zvyšuje o sedminu, šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní před každým sbližováním; cena vyplývající z výpočtu se zvýší nebo sníží poměrně ke zvýšení nebo snížení společné ceny pro další hospodářský rok; společná cena se ve Španělsku uplatňuje k začátku sedmé etapy sbližování cen.
3. a) Je-li cena určitého produktu ve Španělsku vyšší než společná cena, zachovává se cena v tomto členském státě na úrovni vyplývající z použití článku 68, přičemž sbližování je výsledkem vývoje společných cen během sedmi let po přistoupení.
Cena ve Španělsku se však v nezbytné míře upraví tak, aby se nezvětšoval rozdíl mezi touto cenou a společnou cenou.
Kromě toho, pokud španělské ceny vyjádřené v ECU a stanovené podle předchozího vnitrostátního režimu pro hospodářský rok 1985/86 vedou ke zvýšení rozdílu mezi španělskými cenami a společnými cenami, který existoval v hospodářském roce 1984/1985, sníží se cena ve Španělsku vyplývající z uplatnění obou předchozích pododstavců o částku odpovídající části uvedeného zvýšení, která se určí tak, aby se toto zvýšení během prvních sedmi hospodářských let po přistoupení úplně odstranilo.
Aniž jsou dotčena ustanovení písmene b), uplatňuje se společná cena k začátku sedmé etapy sbližování cen.
b) V případě, kdy je cena určitého produktu ve Španělsku značně vyšší než společná cena, provede Rada ke konci čtvrtého roku po přistoupení analýzu vývoje sbližování cen na základě stanoviska Komise doplněného případně vhodnými návrhy.
Rada může na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou zejména prodloužit období sbližování cen, v mezích maximálního trvání období, v němž se uplatňují přechodná opatření, jakož i rozhodnout o jiných metodách rychlejšího sbližování cen.
4. V zájmu plynulého průběhu integrace může být rozhodnuto, aby se odchylně od odstavce 2 cena jednoho nebo více produktů ve Španělsku lišila po dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití uvedeného odstavce.
Tento rozdíl nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít.
V takovém případě je cenovou úrovní pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o rozdílu. Za podmínek stanovených v prvním a druhém pododstavci je však možné rozhodnout pro tento hospodářský rok o dalším rozdílu od této cenové úrovně.
Odchylka stanovená v prvním pododstavci se nevztahuje na poslední etapu sbližování cen podle odstavce 2.
Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Rakouská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.
1. Komise navrhne Radě opatření k postupné koordinaci devizových politik členských států v oblasti pohybu kapitálu mezi těmito státy a třetími zeměmi. Rada za tím účelem přijme jednomyslně směrnice. Snaží se přitom dosáhnout co nejvyššího stupně liberalizace.
2. Pokud opatření učiněná podle odstavce 1 nedovolují odstranit rozdíly mezi devizovými předpisy členských států a pokud by tyto rozdíly mohly vést osoby sídlící v některém členském státě k tomu, aby využívaly usnadnění převodů uvnitř Společenství stanovená v článku 67 k obcházení předpisů některého členského státu ve vztahu k převodu prostředků do nebo z třetích zemí, může tento členský stát po konzultaci s ostatními členskými státy a Komisí přijmout vhodná opatření k překonání těchto obtíží.
Zjistí-li Rada, že tato opatření omezují volný pohyb kapitálu uvnitř Společenství více, než je nutné k překonání těchto obtíží, může kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnout, že příslušný stát musí tato opatření pozměnit nebo zrušit.
Článek 70 (bývalý článek 74)
V oblastech upravovaných v této hlavě sledují členské státy cíle této smlouvy v rámci společné dopravní politiky.
Komise může v mezích rozpočtu Společenství finančně přispívat za podmínek, které sama určí, na průzkum nerostných ložisek na územích členských států.
Komise může členským státům podávat doporučení v oblasti průzkumu a těžby nerostných ložisek.
Členské státy jsou povinny jednou ročně předložit Komisi zprávu o rozvoji průzkumu ložisek, těžby, o předpokládaných zásobách a o provedených nebo navržených investicích do těžby na jejich územích. Tyto zprávy se předkládají Radě se stanoviskem Komise, které se zejména soustředí na činnost členských států vyplývající z doporučení podaného podle předchozího pododstavce.
Jestliže Rada poté, co jí Komise věc předložila, kvalifikovanou většinou shledá, že i přes možnosti těžby, které se jeví dlouhodobě hospodářsky oprávněné, jsou opatření k průzkumu ložisek a zvyšování těžby i nadále znatelně nedostatečná, má se zato, že se dotyčný členský stát vzdal pro sebe i pro své státní příslušníky práva rovného přístupu k jiným zdrojům uvnitř Společenství, a to dokud nedojde k nápravě tohoto stavu.
1. V případě olejnatých semen se článek 52 vztahuje na odvozené intervenční ceny.
2. Intervenční ceny platné v nových členských státech až do prvního sbližování se stanovují podle pravidel zakotvených v rámci společné organizace trhů a s přihlédnutím k normálnímu poměru, který má být mezi příjmy za olejnatá semena a příjmy za produkty při střídavém osevním postupu s těmito semeny.
1. Společenství a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Společenství.
2. V úzkém spojení s členskými státy může Komise dát jakékoli užitečné podněty na podporu koordinace uvedené v odstavci 1.
Jakákoli zásoba produktů ve volném oběhu na řeckém území k 1. lednu 1981, která svým množstvím překračuje množství, které může být považováno za normální převedené zásoby, musí být odstraněna na náklady Řecké republiky podle postupů Společenství, které budou stanoveny, a ve lhůtách, které budou určeny.
Jestliže ke dni přistoupení nebo v průběhu období pro uplatňování přechodných opatření překročí cena určitého produktu na světovém trhu společnou cenu, může být ve Španělsku pro tento produkt uplatněna společná cena, ledaže je cena uplatňovaná ve Španělsku vyšší než společná cena.
1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, upravuje Rakouská republika ode dne přistoupení postupně svůj státní monopol obchodní povahy na zpracování tabáku ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o ES tak, aby byla nejpozději do tří let ode dne přistoupení vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
2. U produktů uvedených v seznamu v příloze IX bude výhradní dovozní právo zrušeno nejpozději do uplynutí období tří let ode dne přistoupení. Zrušení tohoto výhradního práva se uskutečňuje postupným uvolňováním kvót ode dne přistoupení týkajících se dovozu produktů z členských států. Na začátku každého roku tohoto tříletého období otevře Rakouská republika kvótu vypočtenou na základě následujících procentních sazeb národní spotřeby: v prvním roce 15 %, v druhém roce 40 % a ve třetím roce 70 %. Objemy odpovídající těmto procentním sazbám pro toto tříleté období jsou uvedeny v seznamu v příloze IX.
Kvóty stanovené v předchozím pododstavci budou otevřeny všem hospodářským subjektům bez omezení a produkty dovezené v rámci těchto kvót nesmí v Rakouské republice podléhat výhradním obchodním právům na úrovni velkoobchodu; pokud jde o maloobchodní prodej produktů dovezených v rámci kvót, musí být jejich prodej spotřebitelům prováděn nediskriminačním způsobem.
3. Nejpozději do jednoho roku po svém přistoupení zřídí Rakouská republika v souladu se Smlouvou o ES nezávislý orgán, který bude pověřen udělováním oprávnění k výkonu maloobchodní činnosti.
Členské státy se vynasnaží nezavádět uvnitř Společenství žádná nová devizová omezení, která by se týkala pohybu kapitálu a s ním spojených běžných plateb, ani stávající předpisy nezpřísňovat.
Jsou připraveny překročit úroveň liberalizace pohybu kapitálu stanovenou v předchozích článcích, pokud jim to dovolí jejich hospodářská situace, zejména stav platební bilance.
Komise může po konzultaci s Měnovým výborem podávat členským státům v této věci doporučení.
Článek 71 (bývalý článek 75)
1. K provedení článku 70 a s přihlédnutím ke zvláštnostem dopravy stanoví Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů
a) společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu anebo procházející přes území jednoho nebo několika členských států;
b) podmínky, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitř některého členského státu;
c) opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy;
d) veškeré jiné potřebné předpisy.
2. Odchylně od postupu podle odstavce 1 přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně předpisy upravující zásady dopravního režimu, jejichž uplatňování by se mohlo vážně dotknout životní úrovně a zaměstnanosti v některých oblastech, jakož i využití dopravních zařízení; přihlédne přitom k nutnosti přizpůsobovat se hospodářskému rozvoji vyplývajícímu z vytvoření společného trhu.
Komise podá členským státům veškerá vhodná doporučení k daňovým předpisům nebo předpisům horního práva.
Výše podpory pro olejnatá semena sklizená v novém členském státě se upraví o vyrovnávací částku použitelnou v tomto státě, zvýšenou o dopad cel.
1. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme víceletý rámcový program, vymezující všechny činnosti Společenství. Při postupu podle článku 189b Rada rozhoduje jednomyslně.
Rámcový program
– stanoví vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo činnostmi stanovenými v článku 130g, jakož i příslušné priority,
– naznačí hlavní rysy těchto činností,
– určí nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Společenství na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností.
2. Rámcový program je přizpůsobován nebo doplňován podle vývoje situace.
3. Rámcový program je prováděn prostřednictvím zvláštních programů vypracovaných pro každou činnost. V každém zvláštním programu budou stanoveny podrobnosti jeho provádění, doba jeho trvání a prostředky považované za nezbytné. Úhrn částek, považovaných zvláštními programy za nezbytný, nesmí překročit nejvyšší celkovou částku určenou pro rámcový program a každou z činností.
4. Rada přijme zvláštní programy na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem kvalifikovanou většinou.
1. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím přistoupit k úpravám ustanovení této hlavy, které mohou být v případě změn právní úpravy Společenství nezbytné.
Rozdíly cenových úrovní, u kterých se v oddíle II odkazuje na tento článek, se vyrovnávají takto
1. U produktů, jejichž ceny jsou stanoveny podle článků 68 a 70, se vyrovnávací částky použitelné v obchodě mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem a mezi Španělskem a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi cenami stanovenými pro Španělsko a společnými cenami.
Vyrovnávací částka určená v souladu s výše uvedenými pravidly se však v případě potřeby opraví tak, aby se rovněž zohlednil dopad vnitrostátních podpor, které je Španělské království oprávněno zachovat podle článku 80.
2. Jestliže však uplatnění odstavce 1 vede k zanedbatelné částce, žádná vyrovnávací částka se nestanoví.
3. a) V obchodu mezi Španělskem a Společenstvím ve stávajícím složení jsou vyrovnávací částky vybírány dovážejícím státem nebo poskytovány vyvážejícím státem.
b) V obchodu mezi Španělskem a třetími zeměmi se dávky nebo jiné dovozní poplatky uplatňované v rámci společné zemědělské politiky a, s výjimkou výslovné odchylky, vývozní náhrady snižují nebo zvyšují podle daných okolností o vyrovnávací částky uplatňované v obchodě se Společenstvím ve stávajícím složení.
Cla však nesmí být o vyrovnávací částky snížena.
4. U produktů, pro něž je celní sazba podle společného celního sazebníku konsolidována v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, se přihlíží k této konsolidaci.
5. Vyrovnávací částka vybíraná nebo poskytovaná členským státem podle odstavce 1 nesmí překročit celkovou částku vybíranou tímto členským státem při dovozu ze třetích zemí, které požívají doložky nejvyšších výloh.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od tohoto pravidla, zejména aby se zamezilo odklonu obchodu a narušení hospodářské soutěže.
6. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od čl. 51 odst. 1 prvního pododstavce pro produkty, pro něž se uplatňují vyrovnávací částky, pokud je to nezbytné pro řádné fungování společné zemědělské politiky.
Až do 1. ledna 1996 může Rakouská republika zachovávat vůči ostatním členským státům cla a režim licencí v oblasti destilátů a nedenaturovaného etylalkoholu o obsahu alkoholu do 80 % objemových čísla 22.08 třídy HS, které uplatňovala ke dni přistoupení. Každý takový režim licencí musí být uplatňován nediskriminačním způsobem.
Členské státy informují průběžně Komisi o pohybu kapitálu do nebo z třetích zemí, který jim je znám. Komise může podávat členským státům stanoviska, která v této věci pokládá za vhodná.
Článek 72 (bývalý článek 76)
Až do přijetí předpisů uvedených v čl. 71 odst. 1 nesmí žádný členský stát bez jednomyslného souhlasu Rady měnit předpisy upravující tuto oblast k 1. lednu 1958 nebo pro přistupující státy ke dni přistoupení způsobem, který by přímo nebo nepřímo znevýhodňoval dopravce jiných členských států ve srovnání s domácími dopravci.
Agentura může ze zdrojů, které jsou k dispozici uvnitř nebo vně Společenství, vytvořit obchodní zásoby nezbytné k usnadnění zásobování nebo běžných dodávek Společenství.
Komise může případně rozhodnout o vytvoření bezpečnostních zásob. Způsoby financování těchto zásob schválí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
V obchodu se vyrovnávací částka uplatní jen při náhradách poskytovaných pro vývoz olejnatých semen sklizených v novém členském státě do třetích zemí.
„Článek 72
Pokud právní předpisy členského státu podmiňují získání nároku na dávky získáním dob pojištění nebo zaměstnání, přihlíží příslušná instituce uvedeného státu v nezbytné míře k dobám pojištění nebo zaměstnání získaným v kterémkoli jiném členském státě, jako by byly získány podle jí uplatňovaných právních předpisů.“
K provádění víceletého rámcového programu Rada stanoví
– pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol,
– pravidla pro šíření výsledků výzkumu.
1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Řecku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do do 31. prosince 1982, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1.
Jestliže je u některého produktu jeho cena na světovém trhu vyšší než cena používaná při výpočtu dovozního poplatku zavedeného v rámci společné zemědělské politiky, snížená o vyrovnávací částku, jež se podle článku 72 od dovozních poplatků odečítá, nebo jestliže je náhrada poskytovaná při vývozu do třetích zemí nižší než vyrovnávací částka, nebo jestliže náhradu nelze uplatnit, lze přijmout vhodná opatření pro zajištění řádného fungování společné organizace trhu.
Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Rakousko za podmínek stanovených v uvedené příloze.
1. Vyvolá-li pohyb kapitálu poruchy ve fungování kapitálového trhu v některém členském státě, zmocní Komise po konzultaci s Měnovým výborem tento stát, aby v oblasti pohybu kapitálu přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
Rada může kvalifikovanou většinou toto zmocnění odvolat nebo tyto podmínky a podrobnosti změnit.
2. Členský stát, který má obtíže, však může v případě nezbytnosti přijmout z důvodů utajení nebo naléhavosti výše uvedená opatření z vlastního podnětu. Komise a ostatní členské státy jsou o těchto opatřeních informovány nejpozději v době jejich vstupu v platnost. V tomto případě může Rada po konzultaci s Měnovým výborem rozhodnout, že příslušný stát musí tato opatření pozměnit nebo zrušit.
Článek 73 (bývalý článek 77)
S touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby.
Jestliže dohoda nebo smlouva mezi členským státem, osobou nebo podnikem na jedné straně a třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země na straně druhé zahrnuje rovněž dodávky produktů spadajících do pravomoci Agentury, je k uzavření nebo k prodloužení takové dohody nebo smlouvy nutný předchozí souhlas Komise, a to v rozsahu, v jakém se dohody nebo smlouvy týkají dodávek těchto produktů.
U obilovin se články 51 a 52 vztahují na odvozené intervenční ceny.
Při provádění víceletého rámcového programu lze rozhodnout o doplňkových programech, jichž se účastní jen některé členské státy, které je s výhradou případné účasti Společenství financují.
Rada přijme pravidla týkající se těchto doplňkových programů, zvláště pokud jde o šíření poznatků a přístupu jiných členských států k nim.
U ovoce a zeleniny se článek 59 vztahuje na základní cenu.
Základní cena je stanovena v Řecku od okamžiku přistoupení s přihlédnutím k rozdílu mezi průměrnými produkčními cenami v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení zjištěnými za sledované období, jež bude stanoveno.
1. Poskytované vyrovnávací částky jsou financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2. Výdaje, jež má Španělské království uskutečnit v souvislosti s intervencemi na svém vnitřním trhu a s poskytováním náhrad či subvencí pro vývoz do třetích zemí i ostatních členských států, zůstávají až do 31. prosince 1989 vnitrostátními výdaji u produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou.
Společenství se však za podmínek stanovených v článku 133 podílí na financování intervenčních operací uskutečňovaných Španělským královstvím během ověřování konvergenční etapy, kterou mají tyto produkty procházet.
Od druhé etapy jsou výdaje spojené s intervenčními operacemi na španělském vnitřním trhu a s poskytováním náhrad pro vývozy do třetích zemí financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Rakouská republika může až do 31. prosince 1996 zachovávat vůči Maďarské republice, Polské republice, Slovenské republice, České republice, Rumunsku a Bulharsku dovozní omezení, která uplatňovala k 1. lednu 1994 na lignit kódu 27 02 10 00 kombinované nomenklatury.
Potřebné úpravy budou v souladu s článkem 76 provedeny v evropských dohodách a případně v prozatímních dohodách, které byly uzavřeny s těmito zeměmi.
V oblastech upravovaných v této hlavě sledují členské státy cíle této smlouvy v rámci společné dopravní politiky.
Článek 74 (bývalý článek 78)
Veškerá opatření v oblasti cen a podmínek dopravy učiněná v rámci této smlouvy musí přihlížet k hospodářské situaci dopravců.
Komise může z použití ustanovení této kapitoly vyjmout převod, dovoz nebo vývoz malého množství rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které je běžně používáno pro výzkum.
Jakýkoli převod, dovoz nebo vývoz uskutečněný na základě tohoto ustanovení musí být oznámen Agentuře.
Vyrovnávací částky použitelné na obchod mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi jsou stanoveny takto
1. U obilovin, pro které není v nových členských státech stanovena odvozená intervenční cena, se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování odvozuje od částky použitelné na konkurenční obilovinu, pro niž je stanovena odvozená intervenční cena, přičemž se přihlíží k poměru mezi prahovými cenami dotyčných obilovin. Pokud se však poměr mezi prahovými cenami podstatně odchyluje od poměru mezi cenami zjištěnými na trhu dotyčného nového členského státu, je možné vzít v úvahu i tento poměr.
Při dalších stanoveních se částky určují na základě částek v prvním pododstavci a podle pravidel pro sbližování cen stanovených v článku 52.
2. U produktů uvedených v čl. 1 písm. c) a d) nařízení č. 120/67/EHS se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro obiloviny, kterých bylo pro produkty použito, pomocí koeficientů nebo pravidel pro určení dávky nebo pro pohyblivé složky dávky pro tyto produkty.
Při provádění víceletého rámcového programu může Společenství se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů.
1. Pro ovoce a zeleninu, které se dováží z Řecka do Společenství ve stávajícím složení a pro které je stanovena úřední cena, se zavádí vyrovnávací mechanismus.
2. Tento mechanismus se řídí následujícími pravidly
a) Nabídková cena řeckého produktu vypočítaná podle písm. b) a každoročně vypočítávaná cena Společenství jsou navzájem srovnány; při tomto se na jedné straně stanoví za základ aritmetický průměr produkčních cen každého členského státu Společenství ve stávajícím složení zvýšený o náklady na balení a dopravu produktů z oblastí produkce do hlavních středisek spotřeby ve Společenství a na straně druhé s přihlédnutím k vývoj i produkčních nákladů. Uvedené produkční ceny odpovídají průměru cenových kurzů za tři roky přede dnem stanovení uvedené nabídkové ceny Společenství. Celoroční cena Společenství nesmí překročit úroveň referenční ceny platné pro třetí země. Tato nabídková cena Společenství se při prvním sbližování cen uvedeném v článku 59 snižuje o 3 %, při druhém o 6 %, při třetím o 9 %, při čtvrtém o 12 %, při pátém o 15 % a u rajčat a broskví při šestém sbližování cen o 18 % a při sedmém o 21 %.
b) Nabídková cena řeckého produktu se vypočítá každý tržní den na základě reprezentativního kurzu zaznamenaného ve stadiu dovozu pro velkoobchod, nebo vypočtené jako ve stadiu dovozu pro velkoobchod ve Společenství ve stávajícím složení. Cena produktů řeckého původu se rovná nejnižšímu reprezentativnímu kurzu nebo průměru z nejnižších reprezentativních kurzů za nejméně 30 % celkového množství dotyčného původu nabízeného na všech reprezentativních trzích, u kterých jsou kurzy dosažitelné. Tento kurz nebo tyto kurzy se sníží o jakoukoli opravnou částku, pokud je tato podle písm. c) stanovena.
c) Jestliže je takto vypočítaná řecká cena nižší než cena Společenství podle písmena a), vybírá dovážející členský stát při dovozu do Společenství ve stávajícím složení opravnou částku rovnající se rozdílu mezi těmito dvěma cenami. Jestliže denní nabídková cena produktu Společenství na trzích ve střediscích spotřeby je nižší než cena Společenství podle písmena a), nesmí však opravná částka převýšit rozdíl mezi aritmetickým průměrem těchto dvou cen a cenou řeckého produktu.
d) Opravná částka se uplatňuje tak dlouho, dokud příslušné záznamy neprokážou, že cena řeckých produktů se rovná neboje větší než cena Společenství podle písmena a) nebo případně aritmetický průměr cen Společenství podle písmena c).
3. Vyrovnávací mechanismus stanovený v tomto článku zůstane v platnosti
a) do 31. prosince 1987 pro produkty uvedené v čl. 59 odst. 2;
b) do 31. prosince 1985 pro produkty uvedené v čl. 59 odst. 3.
4. Jestliže je řecký trh narušován dovozy ze stávajících členských států, může být ohledně ovoce a zeleniny ze Společenství ve stávajícím složení, u kterých je stanovena úřední cena, rozhodnuto o vhodných opatřeních, která mohou zavést vyrovnávací mechanismus podobný mechanismu v předchozích odstavcích.
Na produkty, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství ve stávajícím složení podléhá clům, se vztahují tato ustanovení.
1. Aniž jsou dotčeny body 4 a 5, odstraňují se postupně dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 87,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 75 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 37,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 25 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 12,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechna cla zruší.
Avšak
a) u produktů, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72, proběhne odstraňování cel v průběhu desetiletého přechodného období podle následujícího postupu
– u produktů, pro které je stanovena referenční cena, se cla odstraňují postupně v jedenácti ročních stupních podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 o 10 %,
– k 1. lednu 1995 o 4 %,
– k 1. lednu 1996 o 4 %;
– k 1. lednu 1987 o 10 %,
– k 1. lednu 1988 o 10 %,
– k 1. lednu 1989 o 10 %,
– k 1. lednu 1990 o 25 %,
– k 1. lednu 1991 o 15 %,
– k 1. lednu 1992 o 4 %,
– k 1. lednu 1993 o 4 %,
– k 1. lednu 1994 o 4 %,
– u ostatních produktů se cla postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší;
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 54,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
b) u produktů, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 805/68 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, se dovozní cla postupně odstraňují v osmi etapách po 12,5 % na začátku každého z osmi hospodářských let po přistoupení;
c) u olejnatých semen a olejnatých plodů položky 12.01 B společného celního sazebníku a u produktů čísla 12.02 a položky 23.04 B společného celního sazebníku se dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší;
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 54,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
d) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 136/66/EHS, s výjimkou produktů čísla 12.02 a položky 23.04 B společného celního sazebníku, uplatňují Společenství ve stávajícím složení i Španělské království beze změny své základní celní sazby i poplatky s rovnocenným účinkem po dobu, kdy se ve Španělsku uplatňují určité kontrolní mechanismy podle článku 94.
Po uplynutí tohoto období se poplatky s účinkem rovnocenným clům odstraní v plném rozsahu a cla se odstraňují postupně podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 83,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 66,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 49,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 33,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 16,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší.
2. Aniž jsou dotčeny body 4 a 5, uplatňují se pro účely zavedení společného celního sazebníku Španělským královstvím následující ustanovení
a) u
– produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 805/68,
– produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72 a pro něž je určena referenční cena na celý hospodářský rok nebo na jeho část,
– produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 337/79 o společné organizaci trhu s vínem a pro něž je stanovena referenční cena,
uplatňuje Španělské království celní sazby společného celního sazebníku v plném rozsahu od 1. března 1986;
b) u olejnatých semen a olejnatých plodů položky 12.01 B společného celního sazebníku, jakož i všech produktů čísla 12.02 a položky 23.04 B společného celního sazebníku, změní Španělské království pro účely postupného zavedení společného celního sazebníku svůj sazebník použitelný vůči třetím zemím takto
aa) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší o více než 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku,
bb) v ostatních případech uplatňuje Španělské království celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 90,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 9 % výchozího rozdílu.
K 1. lednu 1996 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník v plném rozsahu.
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 81,8 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 72,7 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 63,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 54,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 45,4 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 36,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 27,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 18,1 % výchozího rozdílu,
c) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 136/66/EHS, s výjimkou produktů čísla 12.02 a položky 23.04 B společného celního sazebníku, uplatňuje Španělské království beze změny své základní celní sazby a poplatky s rovnocenným účinkem po dobu, kdy se ve Španělsku uplatňují určité kontrolní mechanismy uvedené v článku 94.
Po uplynutí této doby odstraní Španělské království v plném rozsahu poplatky s účinkem rovnocenným clům a změní své celní sazby použitelné vůči třetím zemím takto
aa) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku,
bb) v ostatních případech snižuje Španělské království rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou společného celního sazebníku podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 16,5 % výchozího rozdílu.
K 1. lednu 1996 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník v plném rozsahu;
d) u ostatních produktů
aa) uplatňuje Španělské království sazby společného celního sazebníku v plném rozsahu od 1. března 1986, jestliže jsou jeho základní sazby nižší nebo rovny sazbám společného celního sazebníku, s výjimkou
– přírodního medu čísla 04.06 společného celního sazebníku a surových či nevyráběných tabáků a tabákového odpadu čísla 24.01 společného celního sazebníku, u nichž snižuje Španělské království rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou společného celního sazebníku v osmi etapách, vždy po 12,5 %, a k 1. březnu 1986 a poté vždy k 1. lednu v letech 1987 – 1993,
– kakaových bobů a bobových zlomků, surových či pražených, čísla 18.01 společného celního sazebníku a nepražené kávy a kávy bez kofeinu položky 09.01 A I a) společného celního sazebníku, u nichž Španělské království snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou společného celního sazebníku podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 16,5 % výchozího rozdílu.
K 1. lednu 1991 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník v plném rozsahu;
bb) jsou-li španělské základní celní sazby vyšší než sazby společného celního sazebníku, změní Španělské království svůj sazebník použitelný vůči třetím zemím takto
i) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku;
ii) v ostatních případech používá Španělské království celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základními celními sazbami a celními sazbami společného celního sazebníku v osmi etapách po 12,5 % k následujícím termínům
– k 1. březnu 1986,
– k 1. lednu 1987,
– k 1. lednu 1988,
– k 1. lednu 1989,
– k 1. lednu 1990,
– k 1. lednu 1991,
– k 1. lednu 1992.
K 1. lednu 1993 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník v plném rozsahu.
3. Ve smyslu bodů 1 a 2 je základní celní sazbou celní sazba definovaná v článku 30.
Nicméně
– u produktů uvedených v příloze VIII je základní celní sazbou sazba, která je uvedena u každého z nich,
– u olejnatých semen a olejnatých plodů položky 12.01 B společného celního sazebníku, jakož i u produktů čísla 12.02 a položky 23.04 B společného celního sazebníku, které podle předcházejícího vnitrostátního režimu podléhaly při dovozu do Španělska odvodu tzv. „regulačních“ nebo „proměnných vyrovnávacích“ cel, se základní celní sazba stanoví na úrovni určené podle podmínek stanovených v článku 91, která bude reprezentativní pro hospodářský rok 1984/1985.
4. U produktů podléhajících společné organizaci trhů může být postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů rozhodnuto, že
a) Španělsko na základě své žádosti
– odstraní cla uvedená v bodu 1 nebo sblíží celní sazby uplatňované na jiné produkty, než jsou produkty uvedené v bodu 2 písm. a), v rychlejším než stanoveném sledu,
– úplně nebo částečně pozastaví cla uvedená v bodu 1, ukládaná na produkty dovážené ze současných členských států,
– úplně nebo částečně pozastaví cla ukládaná na produkty dovážené z třetích zemí u jiných produktů, než jsou produkty uvedené v bodu 2 písm. a);
b) Společenství ve stávajícím složení
– odstraní cla uvedená v bodu 1 v rychlejším než stanoveném sledu,
– úplně nebo částečně pozastaví cla uvedená v bodu 1, ukládaná na produkty dovážené ze Španělska.
U produktů nepodléhajících společné organizaci trhů
a) se pro Španělské království nevyžaduje žádné rozhodnutí, aby uplatňovalo opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a) první a druhé odrážce; Španělské království uvědomí ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních;
b) Komise může úplně nebo částečně pozastavit cla ukládaná na produkty dovážené ze Španělska.
Celní sazby, které vyplývají ze zrychleného sblížení, nebo pozastavené celní sazby nesmí být nižší než celní sazby uplatňované při dovozu stejných produktů z ostatních členských států.
5. V případě zvláštních obtíží na trhu s produkty položek 15.17 B II a 23.04 B společného celního sazebníku může být Španělsko postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS oprávněno
a) odložit snížení dovozních cel ze Společenství ve stávajícím složení, uvedené v bodu 1 písm. c);
b) odložit snížení rozdílu mezi jeho základními celními sazbami a celními sazbami společného celního sazebníku, uvedené v bodu 2 písm. b);
c) zvýšit dovozní cla uvedená v písmenech a) a b) po dobu nezbytně nutnou k odstranění vzniklých obtíží.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika
a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.
2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.
1. K provedení článku 74 a s přihlédnutím ke zvláštnostem dopravy stanoví Rada do konce druhé etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním
a) společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu anebo procházející přes území jednoho nebo několika členských států,
b) podmínky, za mohou nichž dopravci, kteří nejsou rezidenty některého členského státu, provozovat dopravu uvnitř tohoto státu,
c) veškeré jiné potřebné předpisy.
2. Předpisy uvedené v odst. 1 písm. a) a b) budou stanoveny v průběhu přechodného období.
3. Odchylně od postupu podle odstavce 1 přijme Rada jednomyslně předpisy upravující zásady dopravního režimu, jejichž uplatnění by se mohlo vážně dotknout životní úrovně a zaměstnanosti v některých oblastech, jakož i využití dopravních zařízení; přihlédne přitom k nutnosti přizpůsobovat se hospodářskému rozvoji vyplývajícímu z vytvoření společného trhu.
Článek 75 (bývalý článek 79)
1. V dopravě uvnitř Společenství je odstraněna veškerá diskriminace spočívající v tom, že dopravce uplatňuje na dopravu téhož zboží dopravovaného za stejných okolností ceny a dopravní podmínky odlišné v závislosti na zemi původu nebo určení dopravovaného zboží.
2. Odstavec 1 nevylučuje, aby Rada přijala jiná opatření podle čl. 71 odst. 1.
3. Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme kvalifikovanou většinou pravidla k provedení odstavce 1.
Může zejména přijmout opatření potřebná k tomu, aby orgány Společenství mohly zabezpečit plnění ustanovení odstavce 1 a aby mohly zajistit uživatelům dopravy výhody vyplývající z tohoto ustanovení.
4. Komise prozkoumá z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu případy diskriminace uvedené v odstavci 1 a po konzultaci s každým příslušným členským státem vydá v rámci pravidel stanovených v souladu s odstavcem 3 potřebná rozhodnutí.
Ustanovení této kapitoly se nepoužije na závazky, jejichž předmětem je úprava, přepracování nebo opracování rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, uzavřené mezi
a) více osobami nebo podniky, pokud mají být upravené, přepracované nebo opracované materiály vráceny původní osobě nebo podniku,
b) osobou nebo podnikem a mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud jsou materiály upravovány, přepracovány nebo opracovány mimo Společenství a vráceny původní osobě nebo podniku,
c) osobou nebo podnikem a mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud jsou materiály upravovány, přepracovány nebo opracovány uvnitř Společenství a vráceny původní organizaci nebo původnímu příslušníku nebo jakémukoli jinému příjemci jimi určenému, který se nachází rovněž vně Společenství.
Zúčastněné osoby nebo podniky jsou však povinny oznámit Agentuře existenci těchto závazků a po podepsání smluv množství materiálů, které je předmětem tohoto pohybu. Komise se může ohradit proti závazkům uvedeným v písmenu b), má-li za to, že přepracování nebo opracování nemůže být provedeno účinně, bezpečně a bez ztrát materiálu ke škodě Společenství.
Materiály, které jsou předmětem těchto závazků, podléhají na územích členských států kontrolním opatřením uvedeným v kapitole VII. Ustanovení kapitoly VIII se však nepoužije na zvláštní štěpné materiály, které jsou předmětem závazků podle písmene c).
1. Vyrovnávací částka na kilogram jatečně upraveného těla prasete se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vepřového masa ve Společenství.
2. V případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení č. 121/67/EHS o společné organizaci trhu s vepřovým masem, s výjimkou jatečně upravených těl prasat, se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uvedené v odstavci 1 pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky.
Při provádění víceletých rámcových programů může Společenství stanovit pravidla pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím.
Podrobnosti této spolupráce mohou být předmětem mezinárodních smluv mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 228.
Článek 68 se vztahuje na finanční kompenzaci uvedenou v článku 6 nařízení (EHS) č. 2511/69, kterým se stanoví zvláštní opatření ke zlepšení produkce a uvádění citrusových plodů Společenství do oběhu.
Tato finanční kompenzace se považuje za podporu, která není poskytována v Řecku podle předchozí vnitrostátní právní úpravy.
1. Při obchodování mezi Španělskem a ostatními členskými státy i mezi Španělskem a třetími zeměmi se od 1. března 1986 používá ve Španělsku pro produkty, které ke dni přistoupení podléhají společné organizaci trhů, režim uplatňovaný ve Společenství ve stávajícím složení týkající se cel a poplatků s rovnocenným účinkem a množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, pokud se v této kapitole nestanoví jinak.
2. U produktů, které k 1. březnu 1986 nepodléhají společné organizaci trhů, se ustanovení čtvrté části hlavy II, která se týkají odstraňování poplatků s účinkem rovnocenným clům a postupného odstraňování množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, na tyto poplatky, omezení a opatření nevztahují, pokud jsou ke dni přistoupení součástí vnitrostátní organizace trhu ve Španělsku nebo v některém jiném členském státě.
Toto ustanovení se uplatní pouze do vytvoření společné organizace trhu s těmito produkty, nejpozději však do 31. prosince 1995, a to v míře nezbytně nutné k zachování vnitrostátní organizace.
3. Ode dne 1. března 1986 uplatňuje Španělské království nomenklaturu společného celního sazebníku.
Pokud to nezpůsobí obtíže při uplatňování právních předpisů Společenství, zejména v souvislosti s fungováním společné organizace trhu a přechodných mechanismů uvedených v této kapitole, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou Španělskému království povolit, aby do této nomenklatury převzalo stávající vnitrostátní členění nezbytné pro postupné sbližování se společným celním sazebníkem nebo pro odstraňování cel uvnitř Společenství za podmínek stanovených v tomto aktu.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika ustanovení dohod uvedených v článku 77.
2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.
Až do přijetí předpisů uvedených v čl. 75 odst. 1 nesmí žádný členský stát bez jednomyslného souhlasu Rady měnit předpisy upravující tuto oblast ke dni vstupu této smlouvy v platnost způsobem, který by přímo nebo nepřímo znevýhodňoval dopravce jiných členských států ve srovnání s domácími dopravci.
Článek 76 (bývalý článek 80)
1. V dopravě uvnitř Společenství je zakázáno uplatňovat takové ceny a podmínky uložené členským státem, které jakýmkoli způsobem podporují nebo chrání jeden nebo několik určitých podniků nebo průmyslových odvětví, ledaže k tomu dá svolení Komise.
2. Komise prozkoumá z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu ceny a podmínky uvedené v odstavci 1, přihlédne zejména k požadavkům vhodné regionální hospodářské politiky, k potřebám nerozvinutých oblastí a k obtížím oblastí vážně postižených politickými okolnostmi, jakož i k účinkům těchto cen a podmínek na hospodářskou soutěž mezi různými způsoby dopravy.
Komise po konzultaci s každým příslušným členským státem vydá potřebná rozhodnutí.
3. Zákaz uvedený v odstavci 1 se netýká sazeb zavedených k zajištění konkurenceschopnosti.
Na žádost členského státu nebo Komise může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně měnit ustanovení této kapitoly, zejména pokud by nepředvídané okolnosti vyvolaly obecný nedostatek. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Po uplynutí období sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost může Rada potvrdit tato ustanovení jako celek. Jestliže je nepotvrdí, přijme nová ustanovení týkající se předmětu této kapitoly v souladu s postupem podle předchozího pododstavce.
1. Až do 31. prosince 1975 mohou být produkty, jež neodpovídají bodu 23 přílohy I směrnice č. 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, nakupovány intervenčními agenturami v Dánsku, Irsku a ve Spojeném království.
2. Až do 31. října 1974 je Spojené království oprávněno nepoužívat stupnici pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat podle zásad přijatých Společenstvím.
1. Politika Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů
– udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
– ochrana lidského zdraví,
– obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,
– podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.
2. Politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Společenství. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“. Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vytváření a provádění jiných politik Společenství.
V této souvislosti obsahují harmonizační opatření odpovídající těmto požadavkům popřípadě ochrannou doložku, na základě které jsou členské státy zmocněny přijmout z mimoekonomických důvodů ochrany životního prostředí dočasná opatření podléhající kontrolnímu procesu Společenství.
3. Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Společenství k
– dostupným vědeckým a technickým údajům,
– podmínkám životního prostředí v různých regionech Společenství,
– možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,
– hospodářskému a sociálnímu rozvoji Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů.
4. V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 228.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Minimální cena a finanční kompenzace podle článků 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2601/69, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu zpracování určitých odrůd pomerančů a podle článků 1 a 2 nařízení (EHS) č. 1035/77, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu uvádění výrobků z citronů do oběhu, jsou stanoveny takto
1. Až do prvního sbližování cen podle článku 59 se platná minimální cena stanovuje na základě cen, které byly podle předchozí vnitrostátní právní úpravy v Řecku placeny producentům citrusových plodů určených ke zpracování a zaznamenány během reprezentativního období, jež bude určeno. Finanční kompenzací je finanční kompenzace Společenství ve stávajícím složení, popřípadě snížená o rozdíl mezi společnou minimální cenou na jedné straně a minimální cenou platnou v Řecku na straně druhé.
2. Pro stanovení následujících cen je minimální cena platná v Řecku sbližována se společnou minimální cenou v souladu s článkem 59. Finanční kompenzací v Řecku je v každé etapě sbližování cen finanční kompenzace Společenství ve stávajícím složení, popřípadě snížená o rozdíl mezi společnou minimální cenou na jedné straně a minimální cenou platnou v Řecku na straně druhé.
3. Jestliže však minimální cena vyplývající z používání bodů 1 a 2 je vyšší než společná minimální cena, může být společná minimální cena přijata pro Řecko s konečnou platností.
Aniž je dotčen článek 94, může Španělské království v souladu s pravidly, která budou určena, zachovat množstevní omezení na dovoz ze třetích zemí
a) následujících produktů do 31. prosince 1989
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží07.01Zelenina čerstvá nebo chlazená:B. Zelí, květák a růžičková kapusta:I. KvětákG. Mrkev, brukev, salátová řepa, kozí brada, hlízový celer, ředkev a další podobné jedlé kořenové druhy:ex II. Mrkev a brukev:- Mrkevex H. Cibule, šalotka a česnek:- Cibule a česnekM. Rajčata08.02Čerstvé nebo sušené citrusové ovoce:A. PomerančeB. Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů:ex II. ostatní:- Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas)C. Citrony08.04Čerstvé nebo sušené vinné hrozny:A. čerstvé:I. k okamžité spotřebě08.06Čerstvá jablka, hrušky, kdoule:A. JablkaB. Hrušky08.07Čerstvé peckoviceA. Meruňkyex B. Broskve, včetně nektarinek- Broskve
b) produktů uvedených v článku 1 nařízení (EHS) č. 2759/75 a následujících produktů do 31. prosince 1995
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží02.04Ostatní poživatelné maso a vnitřnosti, čerstvé, chlazené nebo zmrazenéex A. z domácích holubů a z domácích králíků- Maso z domácích králíků11.01Obilná mouka:A. Pšeničná nebo sourežová mouka11.02Krupice; zrna loupaná, perlová, drcená, zploštělá nebo vločkovaná, s výjimkou rýže pod č. 10.06; obilné klíčky, vcelku, zploštělé, vločkované nebo mleté:A. KrupiceB. Loupaná zrna (odluštěná nebo oloupaná) i sekaná nebo drcenáC. Perlová zrnaD. Zrna pouze drcenáex E. Zploštělá zrna; vločky- Zploštělá zrnaG. Obilné klíčky, vcelku, zploštělé, vločkované nebo mleté11.08Škroby a bramborové škroby; inulinA. Škroby a bramborové škroby:III. Pšeničné škroby11.09Pšeničný lepek, též sušený
c) produktů, na které se vztahuje doplňkový mechanismus uplatňovaný na dovoz do Španělska ze Společenství ve stávajícím složení, uvedený v článku 81, mimo produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72.
Článek 76 se vztahuje na
– dohody uzavřené s Andorou, Alžírskem, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Kyprem, Egyptem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Švýcarskem, Sýrií, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
– čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
– další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.
S touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby.
Článek 77 (bývalý článek 81)
Dávky nebo poplatky nezávislé na ceně dopravy účtované dopravcem v souvislosti s přechodem hranic nesmějí přesahovat rozumnou míru stanovenou s přihlédnutím ke skutečným výdajům vynaloženým v souvislosti s tímto přechodem.
Členské státy se vynasnaží tyto výdaje postupně snižovat.
Komise může k provedení tohoto článku podávat členským státům doporučení.
Za podmínek stanovených v této kapitole je Komise povinna se na územích členských států ujistit, že
a) rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály nejsou využívány k jiným účelům, než které uživatelé uvedli,
b) jsou dodržována ustanovení týkající se dodávek a jakýchkoli zvláštních závazků týkajících se dozoru nad bezpečností, na kterých se Společenství dohodlo se třetím státem nebo mezinárodní organizací.
1. Vyrovnávací částka na kilogram vajec ve skořápce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství.
2. Vyrovnávací částka na násadové vejce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho násadového vejce ve Společenství.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení č. 122/67/EHS o společné organizaci trhu s vejci se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro vejce ve skořápce pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky.
1. Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 130r.
2. Odchylně od rozhodovacího postupu stanoveného v odstavci 1 a aniž je dotčen článek 100a, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně
– předpisy především fiskální povahy,
– opatření týkající se územního plánování, využívání půdy, s výjimkou hospodaření s odpady a opatření obecné povahy, jakož i hospodaření s vodními zdroji,
– opatření významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií.
Rada může za podmínek stanovených v předchozím pododstavci stanovit, o kterých záležitostech podle tohoto odstavce bude rozhodovat kvalifikovanou většinou.
3. V ostatních oblastech přijímá Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem všeobecné programy činností stanovící přednostní cíle, kterých má být dosaženo.
Rada přijme za podmínek odstavce 1 nebo odstavce 2, podle povahy věci, opatření nezbytná pro uskutečňování těchto programů.
4. Aniž jsou dotčena určitá opatření Společenství, členské státy financují a provádějí politiku v oblasti životního prostředí.
5. Zahrnuje-li opatření založené na ustanoveních odstavce 1 náklady považované orgány členského státu za neúměrné, stanoví Rada v aktu zavádějícím toto opatření, aniž je dotčena zásada „znečišťovatel platí“, přiměřená ustanovení ve formě
– dočasné výjimky a/nebo
– finanční podpory z Fondu soudržnosti, který bude zřízen nejpozději do 31. prosince 1993 podle článku 130d.
Do 31. prosince 1987 je Řecká republika oprávněna ode všech producentů ovoce a zeleniny vyžadovat, aby svou celkovou produkci ovoce a zeleniny podléhající společným normám jakosti uváděli do oběhu prostřednictvím místních trhů.
1. Složka pro ochranu zpracovatelského průmyslu, která se používá při výpočtu dovozního poplatku při dovozu produktů podléhajících společné organizaci trhu s obilovinami a rýží ze třetích zemí, se vybírá při dovozu ze Španělska do Společenství ve stávajícím složení.
2. Pro dovozy do Španělska se výše této složky určuje tak, že se z celkové ochrany uplatňované k 1. lednu 1985 vyčlení složka nebo složky určené k ochraně zpracovatelského průmyslu; tato výše však nesmí přesáhnout úroveň ochranné složky Společenství stanovené pro daný produkt. Pokud z důvodu zvláštních obtíží nelze určit ochrannou složku pro Španělsko, uplatní tento členský stát okamžitě ochrannou složku Společenství.
Tyto složky se vybírají při dovozech z ostatních členských států; u dovozního poplatku při dovozu z třetích zemí pak nahrazují ochrannou složku Společenství.
3. Článek 75 se vztahuje na složku uvedenou v odstavcích 1 a 2, která se považuje za základní složku. Příslušná snižování nebo sbližování se však uskuteční v osmi etapách po 12,5 %, vždy na začátku každého z osmi hospodářských let následujících po přistoupení, jak jsou určena pro daný základní produkt.
S účinkem od 1. ledna 1995 Rakouská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960.
Veškerá opatření v oblasti cen a podmínek dopravy učiněná v rámci této smlouvy musí přihlížet k hospodářské situaci dopravců.
Článek 78 (bývalý článek 82)
Ustanovení této hlavy nebrání použití opatření přijatých ve Spolkové republice Německo, pokud jsou nutná k vyrovnání hospodářských nevýhod, jež byly hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky způsobeny rozdělením Německa.
Kdokoli zřídí nebo provozuje zařízení pro výrobu, separaci nebo jiné použití výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů nebo pro zpracování ozářeného jaderného paliva, je povinen sdělit Komisi základní technické ukazatele tohoto zařízení, pokud je znalost těchto ukazatelů nezbytná k dosažení cílů stanovených v článku 77.
Komise je povinna schválit postupy chemického zpracování ozářených materiálů, v rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v článku 77.
Irsko a Spojené království mohou na svém trhu jako obchodní normy vajec zachovat třídění do čtyř, popřípadě pěti hmotnostních skupin, pokud obchod s vejci odpovídajícími normám Společenství nebude omezen z důvodu rozdílných stupnic třídění.
Ochranná opatření přijatá podle článku 130s nejsou překážkou tomu, aby každý členský stát zachovával nebo zaváděl přísnější ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná s touto smlouvou. Oznamují se Komisi.
1. U olivového oleje se články 58, 59 a 61 vztahují na intervenční ceny.
Vyrovnávací částka vyplývající z použití článku 61 se však případně opraví podle dopadu rozdílu mezi podporami Společenství určenými spotřebě ve Společenství ve stávajícím složení a v Řecku.
2. U olejnatých semen se směrná nebo cílová cena stanovují na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů při střídání plodin v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení během sledovaného období, které bude stanoveno. Jsou-li ceny těchto konkurenčních produktů blízké, je společná cena platná v Řecku ode dne přistoupení. V jiném případě se na směrnou nebo cílovou cenu pro tyto produkty vztahuje článek 59. Směrná nebo cílová cena v Řecku nesmějí však převýšit společné cílové nebo směrné ceny.
1. Tento článek se vztahuje na podpory, prémie či další obdobné dávky zavedené v rámci společné zemědělské politiky, u nichž se v oddíle II odkazuje na tento článek.
2. Pro účely uplatňování podpor Společenství ve Španělsku se použijí následující ustanovení
a) výše podpory Společenství, která má být poskytnuta na konkrétní produkt ve Španělsku od 1. března 1986, je rovna výši určené na základě podpor poskytovaných Španělským královstvím během reprezentativního období, které bude určeno, v rámci předchozího vnitrostátního režimu.
Tato výše však nesmí přesáhnout výši podpory poskytované k 1. březnu 1986 ve Společenství ve stávajícím složení.
Jestliže v rámci předchozího vnitrostátního režimu nebyla poskytována srovnatelná podpora, neposkytne se, s výhradou následujících ustanovení, ve Španělsku k 1. březnu 1986 žádná podpora;
b) na začátku prvního hospodářského roku nebo případně na začátku prvního období uplatňování podpory po přistoupení
– se buď podpora Společenství ve Španělsku zavede ve výši představující sedminu výše podpory Společenství uplatňované v nadcházejícím hospodářském roce nebo období,
– anebo se výše podpory Společenství ve Španělsku v případě existujícího rozdílu sblíží s výší podpory uplatňované ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok nebo období, a to o sedminu rozdílu mezi oběma podporami;
c) vždy na začátku následujících hospodářských let nebo období se výše podpory Společenství ve Španělsku sblíží s výší podpory uplatňované ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok či období, a to postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi oběma podporami;
d) podpora Společenství se ve Španělsku uplatní v plném rozsahu na začátku sedmého hospodářského roku nebo sedmého období uplatňování podpory po přistoupení.
Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.
1. Nejpozději do konce druhé etapy bude v dopravě uvnitř Společenství odstraněna veškerá diskriminace spočívající v tom, že dopravce uplatňuje na dopravu téhož zboží dopravovaného za stejných okolností ceny a dopravní podmínky odlišné v závislosti na zemi původu nebo určení dopravovaného zboží.
2. Odstavec 1 nevylučuje, aby Rada přijala jiná opatření podle čl. 75 odst. 1.
3. Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme kvalifikovanou většinou do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost pravidla k provedení odstavce 1.
Může zejména přijmout opatření potřebná k tomu, aby orgány Společenství mohly zabezpečit plnění ustanovení odstavce 1 a aby mohly zajistit uživatelům dopravy výhody vyplývající z tohoto ustanovení.
4. Komise prozkoumá z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu případy diskriminace uvedené v odstavci 1 a po konzultaci s každým příslušným členským státem vydá v rámci pravidel stanovených v souladu s odstavcem 3 potřebná rozhodnutí.
Článek 79 (bývalý článek 83)
Při Komisi se zřizuje poradní výbor složený z odborníků jmenovaných vládami členských států. Komise s výborem podle potřeby konzultuje otázky dopravy, aniž je dotčena působnost Hospodářského a sociálního výboru.
Komise vyžaduje vedení a předkládání provozních záznamů, které umožní vést evidenci o vytěžených a použitých rudách, vyrobených a použitých výchozích materiálech a zvláštních štěpných materiálech. Tytéž požadavky se vztahují na přepravu výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů.
Ti, kteří podléhají této povinnosti, oznámí orgánům dotyčného členského státu každé sdělení, které podali Komisi podle článku 78 a prvního pododstavce tohoto článku.
Povahu a rozsah povinností uvedených v prvním pododstavci tohoto článku vymezí nařízení vypracované Komisí a schválené Radou.
1. Vyrovnávací částka na kilogram jatečně drůbeže se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu jatečně drůbeže ve Společenství, s rozlišením podle druhů drůbeže.
2. Vyrovnávací částka na jedno jednodenní kuře se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho jednodenního kuřete ve Společenství.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 123/67/EHS o společné organizaci trhu s drůbežím masem se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro drůbeží maso pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky.
1. Politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce, která představuje doplnění odpovídajících politik prováděných členskými státy, podporuje
– trvalý hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí, a především těch nejvíce znevýhodněných z nich,
– hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství,
– boj proti chudobě v rozvojových zemích.
2. Politika Společenství v této oblasti přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k zachovávání lidských práv a základních svobod.
3. Společenství a členské státy dodržují závazky a přihlížejí k cílům, které schválily v rámci Organizace spojených národů a ostatních příslušných mezinárodních organizací.
Odchylně od článku 67 se u Řecka v míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s těmito produkty přihlíží při stanovení úrovně různých částek určených pro olejnatá semena, kromě cen uvedených v čl. 79 odst. 2, k rozdílu vyplývajícímu z použití čl. 79 odst. 2.
1. Aniž je dotčen článek 79, povoluje se Španělskému království zachovat vnitrostátní podpory, jejichž zrušení by mělo závažné důsledky na úroveň produkčních i spotřebních cen. Tyto podpory však lze zachovat pouze na přechodném a v zásadě sestupném základě, a to nejdéle do konce období uplatňování přechodných opatření.
2. Rada za podmínek stanovených článkem 91 přijme opatření nezbytná k provedení tohoto článku. Tato opatření musí zahrnovat zejména seznam a přesné pojmenování podpor uvedených v odstavci 1, jejich výše, časový rozvrh jejich odstraňování, včetně případného sestupného sledu, jakož i prováděcí pravidla nezbytná ke správnému fungování společné zemědělské politiky; tato pravidla musí navíc zajišťovat rovnost přístupu na španělský trh.
3. V případě potřeby se lze v průběhu období uplatňování přechodných opatření odchýlit od sestupného sledu uvedeného v odstavci 2.
Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Rakouska se třetími zeměmi.
„Článek 80
Na původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat preferenční sazební opatření uvedená v článku 66 po předložení osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány Švýcarska na základě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaného příslušnými orgány zvýhodněné země vývozu, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článku 75 a jestliže Švýcarsko poskytuje Společenství pomoc tím, že umožňuje celním orgánům členských států ověřit pravost a pravdivost vydaných osvědčení. Kontrolní postup stanovený v článku 95 se použije přiměřeně. Lhůta uvedená v čl. 95 odst. 3 prvním pododstavci se prodlužuje na osm měsíců.“
1. Počínaje druhou etapou je v dopravě uvnitř Společenství zakázáno uplatňovat takové ceny a podmínky uložené členským státem, které jakýmkoli způsobem podporují nebo chrání jeden nebo několik určitých podniků nebo průmyslových odvětví, ledaže k tomu dá svolení Komise.
2. Komise prozkoumá z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu ceny a podmínky uvedené v odstavci 1, přihlédne zejména k požadavkům vhodné regionální hospodářské politiky, k potřebám nerozvinutých oblastí a k obtížím oblastí vážně postižených politickými okolnostmi, jakož i k účinkům těchto cen a podmínek na hospodářskou soutěž mezi různými způsoby dopravy.
Komise po konzultaci s každým příslušným členským státem vydá potřebná rozhodnutí.
3. Zákaz uvedený v odstavci 1 se netýká sazeb zavedených k zajištění konkurenceschopnosti.
Článek 80 (bývalý článek 84)
1. Ustanovení této hlavy se vztahují na dopravu po železnicích, silnicích a vnitrozemských vodních cestách.
2. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnout, zda, do jaké míry a jakým postupem bude možno stanovit vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou.
Použijí se procesní ustanovení článku 71.
Komise může požadovat, aby jakýkoli přebytek zvláštních štěpných materiálů, které byly zpětně získány nebo získány jako vedlejší produkt a které nejsou skutečně využívány nebo připraveny k využití, byl uskladněn u Agentury nebo v jiných skladech, které jsou nebo mohou být kontrolovány Komisí.
Takto uskladněné zvláštní štěpné materiály musí být bezodkladně vráceny zúčastněným osobám, jestliže o to požádají.
Vyrovnávací částky použitelné při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se stanovují takto
1. U loupané rýže s kulatými zrny, loupané rýže s dlouhými zrny a zlomkové rýže se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování na trhu stanovuje na základě rozdílu mezi prahovou cenou a tržní cenou, která byla zjištěna za sledované období na trhu dotyčného nového členského státu.
Při dalších stanoveních se částky určují na základě částek uvedených v prvním pododstavci podle pravidel stanovených v článku 52 pro sbližování cen.
2. U neloupané rýže, poloomleté rýže, omleté rýže a produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení č. 359/67/EHS o společné organizaci trhu s rýží se vyrovnávací částka pro každý z uvedených produktů odvozuje od vyrovnávací částky pro produkt uvedený v odstavci 1 pomocí koeficientů nebo pravidel pro určení dávky nebo pro pohyblivé složky dávky pro tyto produkty.
Společenství přihlédne k cílům uvedeným článku 130u při uskutečňování politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země.
1. Článek 68 se vztahuje na podpory pro olivový olej. První sbližování ohledně podpory výrobě tohoto produktu se uskuteční 1. ledna 1981.
Za tímto účelem je úrovní podpory Společenství výrobě, jež má být použita na výpočet úrovně podpory použitelné v Řecku, úroveň stanovená pro běžný hospodářský rok ke dni přistoupení.
Druhá etapa sbližování nastane na začátku druhého hospodářského roku po přistoupení, přičemž jediným případně možným pohybem na začátku prvního hospodářského roku je pohyb vyplývající z úpravy podpory Společenství použitelné ve Společenství ve stávajícím složení.
2. Výše podpory pro semena řepky, řepice, slunečnice a skočcových bobů pěstovaná v Řecku je upravena o případný rozdíl mezi směrnou nebo cílovou cenou v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení.
Aniž je dotčeno používání prvního pododstavce, je podpora pro řepku, řepici, slunečnici a skočcové boby zpracovávané v Řecku snížena o cla ukládaná Řeckou republikou při dovozu těchto produktů ze třetích zemí.
3. Částka podpory pro sójové boby a semena lnu sklízené v Řecku se upraví o případný rozdíl mezi cílovými cenami v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení a sníží se o cla ukládaná Řeckou republikou při dovozu těchto produktů ze třetích zemí.
1. Zavádí se doplňkový obchodní mechanismus mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem.
Doplňkový obchodní mechanismus se uplatňuje od 1. března 1986 do 31. prosince 1995, s výjimkou produktů uvedených v odst. 2 písm. a) první odrážce a písm. b) bodu cc), pro které platí od 1. ledna 1990 do 31. prosince 1995.
2. Doplňkový obchodní mechanismus se vztahuje na tyto produkty
a) při dovozech do Společenství ve stávajícím složení
– produkty odvětví ovoce a zeleniny, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72,
– vinařské produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 337/79,
– rané brambory čísla 07.01 společného celního sazebníku;
b) při dovozech do Španělska
aa) vinařské produkty, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 337/79,
bb)
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží01.02Živý skot, včetně buvolů:A. Domácí zvířata:ex II. Ostatní- S výjimkou zvířat pro býčí zápasy02.01Poživatelné maso a vnitřnosti zvířat uvedených pod č. 01.01 až 01-04 včetně, čerstvé, chlazené nebo zmrazenéA. MasoII. hovězíB. VnitřnostiII. Ostatníb) hovězí02.06Poživatelné maso a vnitřnosti všech druhů (s výjimkou drůbežích jater), solené, v nálevu, sušené nebo uzenéC. OstatníI. hovězí04.01Mléko a smetana, čerstvé, nezahuštěné, neslazenéA. nepřislazenéex. II Mléko a smetana, v prášku nebo granulích- určené k lidské spotřeběB. přislazenéI Mléko a smetana, v prášku nebo granulícha) Speciální mléka, tzv. kojenecká v hermeticky uzavřených nádobách s obsahem 500 g či méně a s obsahem tuků vyšším než 10 % a nižším nebo rovným 27 %.ex b) Ostatní:- určené k lidské spotřebě04.03Máslo04.04Sýry a tvarohy:A. Ementál, Gruyère, Sbrinz, Bergkäse, Appenzell, Valcherin fribourgeois a Tête de moine, mimo strouhaných a sušenýchB. Glarinské bylinkové sýry (zvané „schabziger“), vyrobené z odstředěného mléka s přísadou jemně mletých bylinekC. Plísňové sýry kromě strouhaných a sušenýchD. Tavené sýry kromě strouhaných a sušenýchE. Ostatní:I. kromě strouhaných nebo sušených s obsahem tuků 40 % nebo nižším a s obsahem vody v tukuprosté sušině:ex a) Nižším než 47 %- s vyloučením tvarohovitých sýrůb) Vyšším než 47 % a nižším nebo rovným 72 %1. Čedarex 2. Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrůc) Vyšším 72 %ex 1. předkládané v bezprostředních baleních s čistým obsahem nižším nebo rovnajícím se 500 g:- s vyloučením tvarohovitých sýrůex 2. Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrůII. Ostatní:a) Strouhané nebo sušenéex b) Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrů
cc)
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží07.01Zelenina čerstvá nebo chlazená:B. Zelí, květák a růžičková kapusta:I. KvětákG. Mrkev, brukev, salátová řepa, kozí brada, hlízový celer, ředkev a další podobné jedlé kořenové druhy:ex II. Mrkev a brukev:- Mrkevex H. Cibule, šalotka a česnek:- Cibule a česnekM. Rajčata08.02Čerstvé nebo sušené citrusové ovoce:A. PomerančeB. Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů:ex II. ostatní:- Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas)C. Citrony08.04Čerstvé nebo sušené hrozny:A. čerstvé:I. k přímé spotřebě08.06Čerstvá jablka, hrušky, kdoule:A. JablkaB. Hrušky08.07Čerstvé peckoviceA. Meruňkyex B. Broskve, včetně nektarinek- Broskve
dd)
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží10.01Pšenice a sourež (směs pšenice a žita)B. Ostatní:ex I. Běžná pšenice a sourež (směs pšenice a žita)- Běžná chlebová pšenice
3. Postupem podle článku 82 může být rozhodnuto, že se ze seznamu produktů spadajících do působnosti doplňkového obchodního mechanismu vyjmou
a) vinařské produkty, rané brambory a sušené a granulované mléko určené k lidské spotřebě, a to na začátku druhého roku po přistoupení a na začátku každého z následujících let;
b) ovoce a zelenina, a to nejpozději devět měsíců před koncem čtvrtého roku po přistoupení a na začátku každého z následujících let;
c) další produkty uvedené v odst. 2 písm. b), a to počínaje pátým rokem po přistoupení a na začátku každého z následujících let.
U těchto produktů se přihlíží zejména k situaci v úrovni produkce a obchodování s těmito produkty.
4. Postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 2358/71 o společné organizaci trhu s osivy může řídící výbor zřízený tímto nařízením rozhodnout o podřízení dovozů certifikované sadby brambor nižší jakosti, položky ex 07.01 A I společného celního sazebníku, do Španělska doplňkovému obchodnímu mechanismu v období od 1. března 1986 do 31. prosince 1989.
5. V případně zvláštních obtíží lze na žádost Španělského království postupem podle článku 82 rozhodnuto o doplnění seznamu produktů spadajících do působnosti doplňkového obchodního mechanismu při dovozu do Španělska o produkty, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72, neuvedené v odst. 2 písm. b).
6. Komise předloží Radě na začátku každého roku zprávu o fungování doplňkového obchodního mechanismu v předchozím roce.
První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Rakouské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek
– 583 milionů ECU v roce 1995;
– 106 milionů ECU v roce 1996;
– 71 milionů ECU v roce 1997;
– 35 milionů ECU v roce 1998.
Dávky nebo poplatky nezávislé na ceně dopravy účtované dopravcem v souvislosti s přechodem hranic nesmějí přesahovat rozumnou míru stanovenou s přihlédnutím ke skutečným výdajům vynaloženým v souvislosti s tímto přechodem.
Členské státy se vynasnaží tyto výdaje postupně snižovat.
Komise může k provedení tohoto článku podávat členským státům doporučení.
Článek 81 (bývalý článek 85)
1. Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které
a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;
b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;
c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;
d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;
e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.
2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.
3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro
— dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
— rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a
— jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,
které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které
a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;
b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.
Komise může na území členských států vyslat inspektory. Komise před pověřením inspektora prvním úkolem na území daného státu konzultuje dotyčný členský stát; tato konzultace se vztahuje i na všechny budoucí úkoly inspektora.
V rozsahu nezbytném pro dozor nad rudami, výchozími materiály nebo zvláštními štěpnými materiály, a aby se ujistili, zda jsou dodržována ustanovení článku 77, mají inspektoři po předložení dokladu prokazujícího jejich zmocnění kdykoli přístup na všechna místa a ke všem údajům a osobám, které v rámci svého povolání nakládají s materiály, vybavením nebo zařízením, které podléhají dozoru podle této kapitoly. Požaduje-li to zúčastněný stát, doprovázejí inspektory jmenované Komisí zástupci orgánů tohoto státu za podmínky, že inspektoři tím nebudou zdržováni nebo jinak omezováni při provádění svých úkolů.
V případě odporu proti výkonu dozoru, je Komise povinna požádat předsedu Soudního dvora o vydání soudního příkazu na nucený výkon dozoru. Předseda Soudního dvora rozhodne ve lhůtě tří dnů.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Komise sama formou rozhodnutí vydat písemný příkaz k výkonu dozoru. Takový příkaz musí být bezodkladně předložen předsedovi Soudního dvora k následnému schválení.
Po vydání soudního příkazu nebo rozhodnutí zajistí orgány dotyčného státu přístup inspektorů na místa uvedená v soudním příkazu nebo rozhodnutí.
V odvětví cukru se články 51 a 52 vztahují na odvozenou intervenční cenu bílého cukru, na odvozenou intervenční cenu surového cukru a na minimální cenu cukrové řepy.
1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, přijme Rada postupem podle článku 189c opatření nezbytná pro dosahování cílů uvedených v článku 130u. Tato opatření mohou mít formu víceletých programů.
2. Evropská investiční banka za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření uvedených v odstavci 1.
3. Ustanovení tohoto článku neovlivní spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi v rámci Úmluvy AKT-EHS.
Řecká republika může až do 31. prosince 1983 používat podle podrobných pravidel, jež budou stanovena, režim dovozní kontroly olejnatých semen a rostlinných olejů a tuků, který používá k 1. lednu 1979.
1. Zřizuje se ad hoc výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.
2. Při hlasování v ad hoc výboru je hlasům členských států přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o EHS. Předseda nehlasuje.
3. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc výboru jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.
4. Zástupce Komise předloží návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme své stanovisko k těmto opatřením ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.
5. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme opatření kvalifikovanou většinou.
Pokud Rada nepřijme tato opatření do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise a ihned je provede, s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.
Podíl Rakouské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Ustanovení této hlavy nebrání použití opatření přijatých ve Spolkové republice Německo, pokud jsou nutná k vyrovnání hospodářských nevýhod, jež byly hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky způsobeny rozdělením Německa.
Článek 82 (bývalý článek 86)
Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.
Takové zneužívání může zejména spočívat
a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;
b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;
c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;
d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.
Nábor inspektorů provádí Komise.
Inspektoři jsou pověřeni si nechat předložit a ověřit evidenci podle článku 79. O jakémkoli porušení pravidel uvědomí Komisi.
Komise může přijmout směrnici, kterou uloží dotyčnému členskému státu, aby ve lhůtě stanovené Komisí přijal všechna opatření nezbytná k odstranění všech zjištěných porušení pravidel; uvědomí o tom Radu.
Nedosáhne-li členský stát souladu se směrnicí Komise ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jakýkoli zúčastněný členský stát, odchylně od ustanovení článků 141 a 142, předložit věc okamžitě Soudnímu dvoru.
Vyrovnávací částky použitelné při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se odvozují tímto způsobem
a) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1009/67/EHS o společné organizaci trhů v odvětví cukru, kromě čerstvé cukrové řepy: z vyrovnávací částky použitelné pro příslušný základní produkt podle pravidel pro výpočet dávky;
b) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 1009/67/EHS: z vyrovnávací částky použitelné pro příslušný základní produkt podle pravidel pro výpočet
– dávky, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při dovozu,
– náhrady, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při vývozu.
1. Společenství a členské státy koordinují své politiky v oblasti rozvojové spolupráce a vzájemně slaďují své programy pomoci, včetně svého vystupování v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Mohou přijímat společná opatření. Členské státy případně přispívají k uskutečňování programů pomoci přijatých Společenstvím.
2. Komise může vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace uvedené v odstavci 1.
Články 58, 59 a 61 se vztahují na intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka.
1. Na začátku každého hospodářského roku se postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS, nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, vypracuje pro každý z produktů nebo pro každou ze skupin produktů spadajících do působnosti doplňkového obchodního mechanismu předběžný odhad. Pro rané brambory se odhad vypracuje postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 1035/72, přičemž příslušnost k tomu má řídící výbor zřízený tímto nařízením.
Tento odhad se vypracuje na základě výhledů v oblasti produkce a spotřeby ve Španělsku nebo ve Společenství ve stávajícím složení; v souladu s tímto postupem se na základě tohoto odhadu sestaví pro daný hospodářský rok předběžný časový rozvrh rozvoje obchodu a stanovení směrného dovozního stropu pro daný trh.
Pro období od 1. března 1986 do začátku hospodářského roku 1986/1987 se pro každý z produktů nebo každou ze skupin produktů sestaví zvláštní odhad.
2. Postupná stanovení směrných stropů musí ve vztahu k tradičním obchodním tokům vykazovat určitý stálý pokrok, aby bylo zajištěno vyvážené a postupné otevírání trhu i plná realizace volného pohybu uvnitř Společenství po uplynutí období uplatňování přechodných opatření.
Za tímto účelem se postupem podle odstavce 1 stanoví roční míra zvyšování stropu, v rámci celkového směrného stropu mohou být stanoveny i stropy odpovídající jednotlivým obdobím daného hospodářského roku.
Podíl Rakouské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Při Komisi se zřizuje poradní výbor složený z odborníků jmenovaných vládami členských států. Komise s výborem podle potřeby konzultuje otázky dopravy, aniž je dotčena působnost skupiny pro dopravu Hospodářského a sociálního výboru.
Článek 83 (bývalý článek 87)
1. Nařízení nebo směrnice potřebné k provedení zásad uvedených v článcích 81 a 82 přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou.
2. Cílem předpisů uvedených v odstavci 1 je zejména
a) zajistit dodržování zákazů uvedených v čl. 81 odst. 1 a v článku 82 stanovením pokut a penále;
b) určit prováděcí pravidla k čl. 81 odst. 3 s přihlédnutím k nutnosti zajistit účinný dozor při co největším zjednodušení správní kontroly;
c) podrobněji vymezit v případě potřeby rozsah uplatňování článků 81 a 82 v jednotlivých hospodářských odvětvích;
d) vymezit úlohy Komise a Soudního dvora při provádění ustanovení uvedených v tomto odstavci;
e) vymezit poměr mezi vnitrostátními právními předpisy na jedné straně a ustanoveními tohoto oddílu nebo předpisy přijatými na základě tohoto článku na straně druhé.
1. Poruší-li osoby nebo podniky povinnosti podle této kapitoly, může jim Komise uložit sankce.
Tyto sankce, seřazeny podle závažnosti, jsou
a) varování,
b) odnětí zvláštních výhod, například finanční podpory nebo technické pomoci,
c) zavedení nucené správy podniku osobou nebo skupinou osob jmenovanými vzájemnou dohodou Komise a státu, jehož pravomoci podnik podléhá, na dobu nejvýše čtyř měsíců,
d) úplné nebo částečné odnětí výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.
2. Rozhodnutí Komise přijatá k provedení ustanovení předchozího odstavce, která zahrnují povinnost vydat věc, jsou podkladem výkonu rozhodnutí. Mohou být vykonávána na územích členských států v souladu s podmínkami článku 164.
Odchylně od článku 157 mají žaloby podané Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Komise, kterými se ukládají sankce podle předchozího odstavce, odkladný účinek. Soudní dvůr nicméně může na žádost Komise nebo kteréhokoli dotčeného členského státu nařídit okamžitý výkon rozhodnutí.
Ochrana poškozených zájmů musí být zaručena vhodným právním postupem.
3. Komise může podat doporučení k právním a správním předpisům členským státům, které mají zajistit dodržování povinností vyplývajících z této kapitoly na svých územích.
4. Členské státy jsou povinny zajistit výkon sankcí a popřípadě odstranění následků protiprávního jednání jeho původcem.
Částka uvedená v čl. 25 odst. 3 nařízení č. 1009/67/EHS se v nových členských státech opraví o vyrovnávací částku vypočtenou podle čl. 55 odst. 2.
V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podmínky spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které jsou sjednány a uzavírány v souladu s článkem 228.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.“
Vyrovnávací částka pro mléčné výrobky, kromě másla a sušeného odstředěného mléka, se stanoví pomocí koeficientů, které budou určeny.
1. Do 31. prosince 1989 se při sestavování časového rozvrhu podle článku 83 určují „cílová“ množství pro dovozy do Španělska
– produktů uvedených v čl. 81 odst. 2 písm. b) bodu bb), s výjimkou produktů čísla ex 04.02 společného celního sazebníku,
– produktů uvedených v čl. 81 odst. 2 písm. b) bodu dd).
2. „Cílové“ množství pro rok 1986 i jeho nárůst pro každé z následujících tří let oproti roku předchozímu se stanoví takto
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíCílové množstvíPercentuální nárůst01.02Živý skot, včetně buvolů:20 000 tun,10 %, 12,5 %, 15 %A. Domácí zvířata:z toho:ex II. Ostatní- S výjimkou zvířat pro býčí zápasy- 12 000 kusů živých zvířat 02.01Poživatelné maso a vnitřnosti zvířat uvedených pod č. 01.01 až 01-04 včetně, čerstvé, chlazené nebo zmrazené- 2 000 tun čerstvého a chlazeného masaA. MasoII. hovězíB. VnitřnostiII. Ostatníb) hovězí02.06Poživatelné maso a vnitřnosti všech druhů (s výjimkou drůbežích jater), solené, v nálevu, sušené nebo uzenéC. OstatníI. hovězí04.01Mléko a smetana, čerstvé, nezahuštěné, neslazené200 000 tun (z toho 40 000 tun mléka a smetany v malém balení)10 %, 12,5 %, 15 %04.03 Máslo 1 000 tun 15 %, 15 %, 15 % 04.04Sýry a tvarohy:14 000 tun15 %, 15 %, 15 %A. Ementál, Gruyère, Sbrinz, Bergkäse, Appenzell, Valcherin fribourgeois a Tête de moine, mimo strouhaných a sušenýchB. Glarinské bylinkové sýry (zvané „schabziger“), vyrobené z odstředěného mléka s přísadou jemně mletých bylinekC. Plísňové sýry kromě strouhaných a sušenýchD. Tavené sýry kromě strouhaných a sušenýchE. Ostatní:I. kromě strouhaných nebo sušených s obsahem tuků 40 % nebo nižším a s obsahem vody v tukuprosté sušiněex a) Nižším než 47 %- s vyloučením tvarohovitých sýrůb) Vyšším než 47 % a nižším nebo rovným 72 %1. Čedarex 2. Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrůc) Vyšším 72%ex 1. předkládané v bezprostředních baleních s čistým obsahem nižším nebo rovnjícím se 500 g:- s vyloučením tvarohovitých sýrůex 2. Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrůII. Ostatní:a) Strouhané nebo sušenéex b) Ostatní- s vyloučením tvarohovitých sýrů10.01Pšenice a sourež (směs pšenice a žita)175 000 tun15 %, 15 %, 15 %b. Ostatní:ex 1. Běžná pšenice a sourež:- Běžná pšenice a chlebová sourež
Postupem podle článku 30 nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, nebo případně podle odpovídajících článků ostatních nařízení o společné organizaci trhů, lze rozhodnout, že uvedené „cílové“ množství se vyjádří v souladu s požadavky každé společné organizace trhu s přihlédnutím k pravidlům pro vypracování předběžného odhadu podle článku 83.
3. V případě potřeby se postupem podle odstavce 2 provede rozdělení uvedených „cílových“ množství mezi jednotlivé produkty.
4. V průběhu daného období nesmí být „cílové“ množství překročeno, ledaže se tak rozhodne postupem uvedeným v odstavci 2.
Při takovémto rozhodnutí se s ohledem na předběžný odhad pro daný produkt přihlíží zejména k vývoji vnitřní španělské poptávky a k vývoji tržních cen ve Španělsku.
1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze X nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Finsko.
2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.
Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.
1. Ustanovení této hlavy se vztahují na dopravu po železnicích, silnicích a vnitrozemských vodních cestách.
2. Rada může jednomyslně rozhodnout, zda, do jaké míry a jakým postupem bude možno stanovit vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou.
Článek 84 (bývalý článek 88)
Dokud nenabudou platnosti předpisy vydané podle článku 83, rozhodují o přípustnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě a o zneužívání dominantního postavení na společném trhu orgány členských států v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s ustanoveními článku 81, zejména odstavce 3, a článku 82.
Při výkonu dozoru nebude činěn rozdíl podle účelu použití rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.
Oblast působnosti, způsob dozoru a pravomoci orgánů odpovědných za výkon dozoru jsou omezeny na dosažení cílů stanovených v této kapitole.
Dozor se nevztahuje na materiály určené pro účely obrany, které jsou speciálně zpracovávány pro tyto účely nebo které jsou po tomto zpracování v souladu s operačním plánem umístěny nebo skladovány ve vojenském zařízení.
Ustanovení o společných normách jakosti jsou ve Spojeném království použitelná při obchodu s místní produkcí až od 1. února 1974 a, pokud jde o řezané květiny, až od 1. února 1975.
„Článek 57
1. Za účelem usnadnění přístupu osob k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu přijme Rada postupem podle článku 189b směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci.
2. Za stejným účelem přijme Rada před uplynutím přechodného období směrnice ke koordinaci právních a správních předpisů členských států, jež se týkají přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu. Rada rozhoduje na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně o směrnicích, k jejichž provedení jsou alespoň v jednom členském státě zapotřebí změny stávajících zásad zákonné právní úpravy jednotlivých povolání týkajících se vzdělání a podmínek přístupu fyzických osob k nim. V ostatních případech Rada rozhoduje postupem podle článku 189b.
3. Pokud jde o povolání lékařská, zdravotnická a farmaceutická, bude postupné odstraňování omezení záviset na koordinaci podmínek pro výkon těchto povolání v jednotlivých členských státech.“
Články 58, 59 a 61 se vztahují na ceny dospělého skotu v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení.
1. Aniž je dotčen čl. 84 odst. 4, ukáže-li hodnocení vývoje obchodu uvnitř Společenství významný nárůst uskutečněných nebo předpokládaných dovozů a pokud by tato situace měla za následek dosažení nebo překročení směrného dovozního stropu určitého produktu pro probíhající hospodářský rok anebo jeho část, rozhodne Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu postupem pro naléhavé situace o
– dočasných ochranných opatřeních, která jsou nezbytná a která se uplatní do vstupu v platnost konečných opatření uvedených v odstavci 3,
– svolání řídícího výboru daného odvětví k projednání odpovídající opatření.
2. Pokud by situace uvedená v odstavci 1 měla za následek vážné narušení trhu, může členský stát požádat Komisi, aby přijala dočasná ochranná opatření uvedená v odstavci 1 neprodleně, v takovém případě přijme Komise rozhodnutí do 24 hodin od obdržení žádosti.
Pokud Komise v této lhůtě nerozhodne, může dočasná ochranná opatření přijmout žádající členský stát, který je neprodleně oznámí Komisi.
Tato opatření zůstanou v platnosti až do doby, kdy Komise rozhodne o žádosti uvedené v prvním pododstavci.
3. Konečná opatření se přijmou co nejdříve postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS, nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů.
Tato opatření mohou zejména zahrnovat
a) buď přezkoumání směrného stropu, pokud na dotyčném trhu nedošlo k výraznějšímu narušení v důsledku rozvoje dovozů,
b) nebo v závislosti na závažnosti situace posuzované zejména na základě vývoje tržních cen a množství, která jsou předmětem obchodu, omezení nebo pozastavení dovozů na trh Společenství ve stávajícím složení nebo na španělský trh.
Omezující opatření uvedená v písmenu b) mohou být přijata pouze v takové míře a na takovou dobu, jež jsou nezbytné k odstranění narušení. Pokud jde o Společenství ve stávajícím složení, mohou být tato opatření omezena na dovozy do jeho určitých oblastí, pokud zahrnují přiměřená ustanovení zabraňující odklonu obchodu.
4. Uplatňování doplňkového obchodního mechanismu nesmí v žádném případě vést k tomu, aby produktům pocházejícím ze Španělska nebo ze Společenství ve stávajícím složení bylo poskytováno méně příznivé zacházení než produktům z třetích zemí požívajících doložky nejvyšších výhod, které se v daných oblastech prodávají.
Po dobu tří let ode dne přistoupení může Finská republika zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou její související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví.
V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána.
1. Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které
a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;
b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;
c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;
d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;
e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.
2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.
3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro
— dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
— rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a
— jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,
které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které
a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;
b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.
Článek 85 (bývalý článek 89)
1. Aniž je dotčen článek 84, dbá Komise na provádění zásad vytyčených v článcích 81 a 82. Na žádost členského státu nebo z úřední povinnosti a v součinnosti s příslušnými orgány členských států, které jí budou nápomocny, vyšetřuje případy domnělého porušení uvedených zásad. Zjistí-li, že k porušení došlo, navrhne prostředky vhodné k jeho odstranění.
2. Trvá-li porušení i nadále, Komise konstatuje porušení zásad zdůvodněným rozhodnutím. Komise může své rozhodnutí zveřejnit a zmocnit členské státy, aby přijaly potřebná opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti Komise určí.
Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být podrobnosti dozoru stanovené v této kapitole jednomyslně upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním; podnět k těmto úpravám může dát každý členský stát nebo Komise. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Ustanovení článků 51 a 52 se vztahují na intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka.
„Článek 73a
Od 1. ledna 1994 se články 67 až 73 nahrazují články 73b až 73g.
Vyrovnávací částka pro produkty uvedené v příloze nařízení (EHS) č. 805/68 se stanovuje pomocí koeficientů, které budou určeny.
Veškeré zásoby produktů, které jsou k 1. březnu 1986 na území Španělska ve volném oběhu, přesahující množství, které lze považovat za běžné převodní zásoby, musí Španělské království na své náklady na základě stanovených postupů Společenství a v termínech určených podle článku 91 odstranit. Pojem běžné převodní zásoby se vymezí pro každý produkt na základě kritérií a cílů každé společné organizace trhu.
Odchylně od článku 73b Smlouvy o ES může Finská republika uplatňovat až do 31. prosince 1995 ustanovení zákona č. 1612 ze dne 30. prosince 1992 o nabývání finských podniků cizinci.
Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.
Takové zneužívání může zejména spočívat
a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;
b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;
c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;
d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.
Článek 86 (bývalý článek 90)
1. Pokud jde o podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, tyto státy nepřijmou ani neponechají v platnosti opatření odporující pravidlům této smlouvy, zejména pravidlům stanoveným v článcích 12 a 81 až 89.
2. Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v této smlouvě, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Společenství.
3. Komise dohlíží na provádění tohoto článku a vydává podle potřeby členským státům potřebné směrnice a rozhodnutí.
Zvláštní štěpné materiály jsou vlastnictvím Společenství.
Vlastnické právo Společenství se vztahuje na veškeré zvláštní štěpné materiály vyprodukované nebo dovezené některým členským státem, osobou nebo podnikem a podléhající dozoru nad bezpečností upravenému v kapitole VII.
Vyrovnávací částky při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se stanovují takto
1. U hlavních produktů, kromě produktů uvedených v článku 85, se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování na trhu stanovuje na základě rozdílu mezi reprezentativní tržní cenou v dotyčném novém členském státě a reprezentativní tržní cenou ve Společenství v původním složení, a to v průběhu dostatečně dlouhého období před použitím právní úpravy Společenství v dotyčném novém členském státě.
Při stanovení vyrovnávacích částek použitelných ode dne prvního sbližování, se přihlíží k částce stanovené podle prvního pododstavce nebo odstavce 3 a k pravidlům stanoveným v článku 52 pro sbližování cen.
2. U produktů, které nejsou hlavními produkty, se vyrovnávací částky odvozují od vyrovnávací částky použitelné na hlavní produkt skupiny, k níž dotyčný produkt patří, a to podle pravidel pro výpočet dávky.
3. Není-li možné použít ustanovení odst. 1 prvního pododstavce a odstavce 2 nebo pokud by jejich používání vedlo k vyrovnávacím částkám vyvolávajícím nepřirozené poměry cen, vypočte se vyrovnávací částka z vyrovnávacích částek pro máslo a pro sušené odstředěné mléko.
1. V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.
2. V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.
1. Článek 58 se vztahuje na intervenční cenu stanovenou pro každou odrůdu nebo skupinu odrůd tabáku.
2. Cílová cena odpovídající intervenční ceně uvedené v odstavci 1 je v Řecku pro první sklizeň následující po přistoupení stanovena na úrovni zohledňující vztah existující mezi cílovou cenou a intervenční cenou podle čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 727/70 o společné organizaci trhu se surovým tabákem.
3. Pro čtyři následující sklizně je tato cílová cena
a) stanovena podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EHS) č. 727/70, avšak s přihlédnutím k podpoře tabáku, kterou může Řecká republika zachovat podle článku 69;
b) zvýšena ve čtyřech etapách, přičemž k prvnímu nárůstu dojde u druhé sklizně následující po přistoupení při omezení vnitrostátní podpory, kterou je Řecká republika podle článku 69 oprávněna zachovat v postupně se snižujícím rozsahu u tabáku.
Při stanovení výše různých částek v rámci společné zemědělské politiky, s výjimkou cen uvedených v článku 68, se přihlíží k uplatňované vyrovnávací částce nebo, pokud ji nelze uplatnit, ke zjištěnému či ekonomicky zdůvodnitelnému cenovému rozdílu, nebo případně k vlivu cel, s výjimkou případů, kdy
– není pravděpodobné, že dojde k narušení obchodu nebo
– hladké fungování společné zemědělské politiky vyžaduje, aby tato částka, rozdíl nebo tento vliv nebyly brány v úvahu, nebo je to nežádoucí.
Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Finská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.
1. Do tří let od vstupu této smlouvy v platnost vydá Rada jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním nařízení nebo směrnice potřebné k provedení zásad uvedených v článcích 85 a 86.
Nebudou-li v uvedené lhůtě tyto předpisy přijaty, přijme je Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním.
2. Cílem předpisů uvedených v odstavci 1 je zejména
a) zajistit dodržování zákazů uvedených v čl. 85 odst. 1 a v článku 86 stanovením pokut a penále;
b) určit prováděcí pravidla k čl. 85 odst. 3 s přihlédnutím k nutnosti zajistit účinný dozor při co největším zjednodušení správní kontroly;
c) podrobněji vymezit v případě potřeby rozsah uplatňování článků 85 a 86 v jednotlivých hospodářských odvětvích;
d) vymezit úlohy Komise a Soudního dvora při provádění ustanovení uvedených v tomto odstavci;
e) vymezit poměr mezi vnitrostátními právními předpisy na jedné straně a ustanoveními tohoto oddílu nebo předpisy přijatými na základě tohoto článku na straně druhé.
Článek 87 (bývalý článek 92)
1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.
2. Se společným trhem jsou slučitelné
a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;
b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;
c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením.
3. Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány
a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;
b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;
c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;
d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu;
e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou.
Členské státy, osoby nebo podniky mají na zvláštní štěpné materiály, které řádně přešly do jejich držení, co nejširší užívací právo a právo na spotřebu s výhradou povinností, jež pro ně vyplývají z této smlouvy, zejména pokud se týká dozoru nad bezpečností, opčního práva přiznaného Agentuře a ochrany zdraví.
1. Pokud by v novém členském státě před jeho přistoupením existovala právní úprava pro zhodnocení mléka odlišná svým použitím a pokud by používání článku 86 vedlo k obtížím na trhu, stanoví se vyrovnávací částka, použitelná až do prvního sbližování pro jeden nebo několik produktů spadajících pod číslo 04 01 společného celního sazebníku na základě rozdílu mezi tržními cenami.
Při dalších stanoveních se vyrovnávací částka každoročně na začátku hospodářského roku snižuje o šestinu původní částky a ruší se k 1. lednu 1978.
2. Budou přijata vhodná opatření, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo vyplynout z použití odstavce 1 buď pro dotyčné produkty, nebo pro jiné mléčné výrobky, a aby se zohlednily případné změny společné ceny.
1. Článkem 73b není dotčeno používání žádných omezení vůči třetím zemím, která existují ke dni 31. prosince 1993 podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství ve vztahu k pohybu kapitálu do nebo ze třetích zemí, zahrnujícího přímé investice včetně investic do nemovitostí, usazování, poskytování finančních služeb či přijetí cenných papírů na kapitálové trhy.
2. Ve snaze dosáhnout volného pohybu kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi v co největší míře a aniž jsou dotčeny ostatní kapitoly této smlouvy, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat opatření týkající se pohybu kapitálu do a ze třetích zemí, zahrnujícího přímé investice, včetně investic do nemovitostí, usazování, poskytování finančních služeb či přijetí cenných papírů na kapitálové trhy. Jednomyslnost vyžadují ta opatření podle tohoto odstavce, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Společenství krok zpět.
Odchylně od článku 71 musí být Řeckou republikou a na její náklady zcela odstraněny veškeré zásoby tabáku v Řecku pocházející ze sklizní před přistoupením, a to podle postupů Společenství, které budou blíže určeny, a podle časového rozvrhu, který bude stanoven.
1. Rada přijme postupem podle článku 91 režim, který bude Španělské království uplatňovat vůči Portugalské republice.
2. Opatření nezbytná pro provádění režimu uvedeného v odstavci 1 v obchodu mezi novými členskými státy a Společenstvím ve stávajícím složení se přijmou za podmínek stanovených v článku 91, nebo případně postupem podle čl. 89 odst. 1.
1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu.
Dokud nenabudou platnosti předpisy vydané podle článku 87, rozhodují o přípustnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě a o zneužívání dominantního postavení na společném trhu orgány členských států v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s ustanoveními článku 85, zejména odstavce 3, a článku 86.
Článek 88 (bývalý článek 93)
1. Komise ve spolupráci s členskými státy zkoumá průběžně režimy podpor existující v těchto státech. Navrhuje jim vhodná opatření, která vyžaduje postupný rozvoj nebo fungování společného trhu.
2. Zjistí-li Komise poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek, že podpora poskytovaná některým státem nebo ze státních prostředků není slučitelná se společným trhem podle článku 87 nebo že je zneužívána, rozhodne, že dotyčný stát ve lhůtě stanovené Komisí takovou podporu zruší nebo upraví.
Nepodrobí-li se dotyčný stát tomuto rozhodnutí ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jiný zainteresovaný stát, odchylně od článků 226 a 227, předložit věc přímo Soudnímu dvoru.
Rada může na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že podpora, kterou tento stát poskytuje nebo hodlá poskytnout, má být odchylně od článku 87 nebo nařízení podle článku 89 považována za slučitelnou se společným trhem, odůvodňují-li takové rozhodnutí mimořádné okolnosti. Zahájila-li již Komise ve věci této podpory řízení podle prvního pododstavce tohoto odstavce, bude podáním žádosti příslušného státu Radě uvedené řízení pozastaveno až do vyjádření Rady.
Nevyjádří-li se však Rada do tří měsíců po podání této žádosti, rozhodne věc Komise.
3. Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 87 slučitelný se společným trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí.
Agentura vede jménem Společenství zvláštní účet s označením „finanční účet zvláštních štěpných materiálů“.
1. Irsko je oprávněno poskytovat subvenci na spotřebu másla v nezbytné míře umožňující v průběhu přechodného období postupné přizpůsobení spotřebitelské ceny úrovni cen ve Společenství v původním složení.
Pokud Irsko uplatní právo uvedené v prvním pododstavci, poskytuje stejně vysokou subvenci na spotřebu také u másla dovezeného z ostatních členských států.
2. Ke zrušení této subvence dojde v šesti etapách odpovídajících obdobím, kdy dochází ke sbližování ceny másla.
1. Článkem 73b není dotčeno právo členských států
a) uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován;
b) učinit všechna nezbytná opatření, jež by zabránila porušování vnitrostátních právních a správních předpisů, zejména v oblasti daňového práva a dohledu nad finančními institucemi, nebo stanovit postupy pro ohlašování pohybu kapitálu pro účely správní či statistické, nebo učinit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností.
2. Touto kapitolou není dotčena použitelnost omezení práva usazování, pokud jsou slučitelná s touto smlouvou.
3. Opatření a postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu článku 73b.
Článek 68 se vztahuje na podporu pro přadný len a konopí.
1. Není-li ve zvláštních případech stanoveno jinak, přijímá Rada nezbytná ustanovení k provádění této kapitoly na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
Tato ustanovení mohou zejména stanovit odpovídající opatření k zamezení odklonu v obchodu mezi Španělskem a ostatními členskými státy.
2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím provést úpravy ustanovení této kapitoly, které se v důsledku změn právních předpisů Společenství mohou ukázat jako nezbytné.
Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu.
1. Aniž je dotčen článek 88, dbá Komise, jakmile se ujme své funkce, na provádění zásad vytyčených v článcích 85 a 86. Na žádost členského státu nebo z úřední povinnosti a v součinnosti s příslušnými orgány členských států, které jí budou nápomocny, vyšetřuje případy domnělého porušení uvedených zásad. Zjistí-li, že k porušení došlo, navrhne prostředky vhodné k jeho odstranění.
2. Trvá-li porušení i nadále, Komise konstatuje porušení zásad zdůvodněným rozhodnutím. Komise může své rozhodnutí zveřejnit a zmocnit členské státy, aby přijaly potřebná opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti Komise určí.
Článek 89 (bývalý článek 94)
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou přijímat veškerá potřebná prováděcí nařízení k článkům 87 a 88, a zejména stanovit podmínky, za nichž se použije čl. 88 odst. 3, jakož i vymezovat druhy podpor, které jsou vyňaty z tohoto řízení.
1. Na finančním účtu zvláštních štěpných materiálů
a) se hodnota zvláštních štěpných materiálů ponechaných nebo daných k dispozici členskému státu, osobě nebo podniku připisuje ve prospěch Společenství a k tíži tohoto členského státu, osoby nebo podniku;
b) se hodnota zvláštních štěpných materiálů, které byly vyrobeny nebo dovezeny státem, osobou nebo podnikem a které se stávají majetkem Společenství, připisuje k tíži Společenství a ve prospěch tohoto členského státu, osoby nebo podniku. Obdobný účetní zápis bude proveden, jestliže členský stát, osoba nebo podnik skutečně vrátí Společenství zvláštní štěpné materiály, jež jim byly předtím ponechány nebo dány k dispozici.
2. Kolísání hodnoty zvláštních štěpných materiálů se účtují tak, aby nepřinášela Společenství ztrátu ani zisk. Rizika jdou k tíži nebo ve prospěch držitelů.
3. Zůstatky z výše uvedených operací jsou na žádost věřitele splatné ihned.
4. Pokud Agentura provádí operace na vlastní účet, pokládá se pro účely této kapitoly za podnik.
1. Dodávky mléka, jehož obsah tuku nedosahuje 3,50 %, pod názvem plnotučné mléko, jsou povoleny ve Spojeném království do 31. prosince 1975 a v Irsku do 31. prosince 1977.
Nicméně mléko, prodávané podle předchozího pododstavce jako plnotučné mléko, nesmí být odtučněno. Kromě toho se také na toto mléko vztahují ustanovení o plnotučném mléku.
2. Dánsko je oprávněno zachovat až do 31. prosince 1977 výhradní koncese pro dodávky mléka existující v některých oblastech ke dni přistoupení ke Společenství. Koncese, jejichž platnost končí před 1. lednem 1978, nemohou být obnovena.
Odchylně od článku 73b jsou členské státy, na které se ke dni 31. prosince 1993 vztahuje výjimka na základě stávajícího práva Společenství, oprávněny zachovat omezení pohybu kapitálu povolená výjimkami existujícími k tomuto dni nejdéle do 31. prosince 1995.
Článek 68 se vztahuje na podporu pro chmel.
1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu ve Španělsku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této kapitole, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže ve Společenství, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do 31. prosince 1987, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.
Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod finskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve finském přístavu (dále jen „finská plavidla“) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu.
1. Pokud jde o podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, tyto státy nepřijmou ani neponechají v platnosti opatření odporující pravidlům této smlouvy, zejména pravidlům stanoveným v článcích 7 a 85 až 94.
2. Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v této smlouvě, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Společenství.
3. Komise dohlíží na provádění tohoto článku a vydává podle potřeby členským státům potřebné směrnice a rozhodnutí.
Článek 90 (bývalý článek 95)
Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí.
Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.
Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být podrobnosti vlastnického práva stanovené v této kapitole upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně; podnět k těmto úpravám může dát každý členský stát nebo Komise. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Ustanovení článků 51 a 52 se vztahují na orientační ceny dospělého skotu a telat.
Pokud pohyb kapitálu do či ze třetích zemí za výjimečných okolností způsobuje nebo hrozí způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou na dobu nepřekračující šest měsíců přijmout ochranná opatření vůči třetím zemím, jsou-li taková opatření naprosto nezbytná.
Článek 68 se vztahuje na podporu pro osivo.
1. Přechodná opatření k uplatňování právních předpisů týkajících se společné zemědělské politiky, která nejsou tímto aktem o přistoupení stanovena, včetně struktur považovaných v důsledku přistoupení za nezbytné, se přijmou před přistoupením postupem podle odstavce 3 a vstoupí v platnost nejdříve ke dni přistoupení.
2. Za přechodná opatření podle odstavce 1 se považují opatření uvedená v čl. 75 odst. 3 a článcích 80, 86, 88, 126 a 144.
3. Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo je přijme Komise postupem podle čl. 90 odst. 1, v závislosti na tom, kterou z těchto institucí byly přijaty původní akty, na něž tato opatření odkazují.
Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizi ICES č. IIId, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
1. Jestliže v průběhu přechodného období Komise na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany zjistí uvnitř společného trhu dumpingové praktiky, doporučí jejich původci či původcům, aby tyto praktiky ukončili.
Pokračují-li tyto praktiky i nadále, zmocní Komise poškozený stát, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
2. Jakmile vstoupí tato smlouva v platnost, mohou být výrobky, které pocházejí z některého členského státu nebo jsou tam ve volném oběhu a které byly vyvezeny do jiného členského státu, vyvezeny zpět do státu svého původu, aniž by podléhaly jakémukoli clu, množstevnímu omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem. Komise stanoví pravidla potřebná k provedení tohoto odstavce.
Článek 91 (bývalý článek 96)
Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vyšší než vnitrostátní daně, kterým byly výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny.
Úprava vlastnictví vztahující se na veškeré předměty, materiály a majetkové hodnoty, které nejsou předmětem vlastnického práva Společenství na základě této kapitoly, se řídí právními předpisy jednotlivých členských států.
1. Vyrovnávací částka pro telata a dospělý skot, vypočtená podle článku 55, je v potřebném rozsahu opravena o dopad cel.
Pokud dopad cel při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem převyšuje vyrovnávací částku vypočtenou podle článku 55, stanoví se celní sazba na takové úrovni, aby její dopad odpovídal této vyrovnávací částce.
2. Při použití čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce nebo čl. 11 odst. 1 nařízení (EHS) č. 805/68 o společné organizaci trhu s hovězím masem jsou přijímána vhodná opatření pro udržení preference Společenství a pro zabránění odklonu obchodu.
3. Vyrovnávací částka pro produkty uvedené v příloze nařízení (EHS) č. 805/68 je stanovena s přihlédnutím k ustanovením odstavců 1 a 2 a za pomoci pravidel pro stanovení dávek pro tyto produkty.
1. Je-li činnost Společenství v případech uvedených v článku 228a považována za nezbytnou, Rada může postupem podle článku 228a vůči dotyčným třetím zemím přijmout nezbytná okamžitá opatření v oblasti pohybu kapitálu a plateb.
2. Dokud Rada nepřijme opatření podle odstavce 1, může členský stát, aniž je dotčen článek 224, z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti vůči třetí zemi přijmout jednostranná opatření v oblasti pohybu kapitálu a plateb. Komise a ostatní členské státy budou o takových opatřeních informovány nejpozději do dne jejich vstupu v platnost.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že dotyčný členský stát musí tato opatření změnit nebo zrušit. Předseda Rady informuje Evropský parlament o každém takovém rozhodnutí Rady.
Článek 68 se vztahuje na podporu pro bource morušového.
1. U olivového oleje se články 68 a 72 vztahují na intervenční ceny.
2. V průběhu přechodného období deseti let se cena takto určená pro Španělsko každoročně na začátku každého hospodářského roku sbližuje se společnou cenou, a to podle následujícího postupu
– až do vstupu úpravy acquis communautaire v platnost se cena ve Španělsku každoročně sbližuje o dvacetinu výchozího rozdílu mezi touto cenou a společnou cenou,
– od vstupu úpravy acquis communautaire v platnost se cena ve Španělsku opravuje o rozdíl mezi cenou v tomto členském státě a společnou cenou, jak se uplatňují před každým sbližováním, dělený počtem hospodářských let zbývajících do konce období uplatňování přechodných opatření, přičemž cena takto vypočtená se úměrně upraví podle případné změny společné ceny pro nadcházející hospodářský rok.
3. Postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS Rada stanoví, zda je podmínka vyžadovaná k uplatnění odst. 2 druhé odrážky splněna. Cenové sbližování podle uvedeného ustanovení probíhá od začátku hospodářského roku následujícího po tomto stanovení.
4. Vyrovnávací částka vyplývající z použití článku 72 se v případě potřeby upraví na základě rozdílu mezi podporou spotřeby Společenství uplatňovanou ve Společenství ve stávajícím složení a ve Španělsku.
Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 91 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.
2. Se společným trhem jsou slučitelné
a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;
b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;
c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením.
3. Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány
a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;
b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;
c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Nicméně podpory poskytované pro stavbu lodí existující k 1. lednu 1957, pokud pouze vyvažují nedostatek celní ochrany, se budou postupně snižovat za stejných podmínek, které platí pro odstraňování cel, pokud ustanovení této smlouvy, která se týkají společné obchodní politiky vůči třetím zemím, nestanoví jinak;
d) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou.
Článek 92 (bývalý článek 98)
Osvobození od daně a navracení daní při vývozu do jiných členských států s výjimkou daně z obratu, spotřebních a ostatních nepřímých daní, jakož i vyrovnávací poplatky při dovozu z členských států jsou přípustné pouze tehdy, pokud zamýšlená opatření na omezenou dobu předem schválila Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
Ustanovení této kapitoly se použijí na zboží a produkty uvedené v seznamech, jež tvoří přílohu IV této smlouvy.
Rada může na návrh Komise tyto seznamy měnit; podnět ke změně může dát Komise nebo členský stát.
U produktů uvedených v čl. 1 písm. b) a c) nařízení (EHS) č. 805/68 se náhrada při vývozu z nových členských států do třetích zemí opraví o dopad rozdílu mezi celními sazbami uplatňovanými pro produkty citované v příloze uvedeného nařízení při dovozu z třetích zemí jak do Společenství v původním složení, tak do nových členských států.
Do 1. ledna 1994 se použijí následující ustanovení
1) Každý členský stát se zavazuje povolovat v měně členského státu, v němž má věřitel nebo oprávněná osoba sídlo či bydliště, platby spojené s pohybem zboží, služeb nebo kapitálu a převody kapitálu a výdělků v takovém rozsahu, v jakém je pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy liberalizován podle této smlouvy.
Členské státy jsou připraveny pokračovat v liberalizaci plateb nad rozsah stanovený v předchozím pododstavci, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, zejména stav jejich platební bilance.
2) Pokud je pohyb zboží, služeb nebo kapitálu omezován pouze omezeními plateb s nimi spojenými, použijí se obdobně ustanovení této kapitoly a kapitol týkajících se odstraňování množstevních omezení a liberalizace služeb, aby byla tato omezení postupně odstraněna.
3) Členské státy se zavazují nezavádět mezi sebou žádná nová omezení převodů spojených s neviditelnými transakcemi podle přílohy III této smlouvy.
Postupné odstraňování stávajících omezení se uskuteční v souladu s články 63 až 65, pokud se neřídí ustanoveními obsaženými v bodech 1 a 2 nebo jinými ustanoveními této kapitoly.
4) V případě potřeby se členské státy dohodnou na opatřeních, která je třeba přijmout, aby se umožnilo provádění plateb a převodů uvedených v tomto článku; taková opatření nesmějí ohrozit cíle vymezené v této smlouvě.“
Články 58, 59 a 61 se vztahují na intervenční cenu bílého cukru a na minimální cenu cukrové řepy.
1. U olejnatých semen se článek 68 vztahuje na směrné ceny semen řepky, řepice a slunečnicových semen a na cílovou cenu sojových bobů.
U lněných semen se cílová cena uplatňovaná ve Španělsku k 1. březnu 1986 stanoví na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení v průběhu referenčního období, které bude stanoveno. Cílová cena ve Španělsku však nesmí být vyšší než společná cena.
2. V průběhu období uplatňování přechodných opatření se ceny takto stanovené pro Španělsko každoročně na začátku hospodářského roku sbližují s úrovní společných cen. Toto sbližování proběhne v deseti etapách, přičemž se článek 70 použije obdobně.
3. Intervenční ceny semen řepky, řepice a slunečnicových semen a minimální ceny sojových bobů uplatňované ve Španělsku se odvozují od směrné, případně cílové ceny uvedené v odstavcích 1 a 2, v souladu s ustanoveními dotyčné společné organizace trhu.
4. Až do 31. prosince 1990 se v rámci obchodu s produkty na bázi olejů, na které se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, s výjimkou produktů na bázi olivového oleje a produktů čísla 15.13 společného celního sazebníku, přijímají vhodná opatření k zohlednění rozdílu mezi cenami těchto olejů ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení.
Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
1. Komise ve spolupráci s členskými státy zkoumá průběžně režimy podpor existující v těchto státech. Navrhuje jim vhodná opatření, která vyžaduje postupný rozvoj nebo fungování společného trhu.
2. Zjistí-li Komise poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek, že podpora poskytovaná některým státem nebo ze státních prostředků není slučitelná se společným trhem podle článku 92 nebo že je zneužívána, rozhodne, že dotyčný stát ve lhůtě stanovené Komisí takovou podporu zruší nebo upraví.
Nepodrobí-li se dotyčný stát tomuto rozhodnutí ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jiný zainteresovaný stát, odchylně od článků 169 a 170, předložit věc přímo Soudnímu dvoru.
Rada může na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že podpora, kterou tento stát poskytuje nebo hodlá poskytnout, má být odchylně od článku 92 nebo nařízení podle článku 94 považována za slučitelnou se společným trhem, odůvodňují-li takové rozhodnutí mimořádné okolnosti. Zahájila-li již Komise ve věci této podpory řízení podle prvního pododstavce tohoto odstavce, bude podáním žádosti příslušného státu Radě uvedené řízení pozastaveno až do vyjádření Rady.
Nevyjádří-li se však Rada do tří měsíců po podání této žádosti, rozhodne věc Komise.
3. Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 92 slučitelný se společným trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí.
Článek 93 (bývalý článek 99)
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu ve lhůtě uvedené v článku 14.
Rok po vstupu této smlouvy v platnost zruší členské státy mezi sebou veškerá dovozní a vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, jakož i veškerá množstevní omezení dovozu i vývozu, a to
a) na produkty uvedené v seznamech A1 a A2,
b) na produkty uvedené v seznamu B, pokud se na tyto produkty vztahuje společný celní sazebník a pokud jsou opatřeny osvědčením vydaným Komisí, v němž se potvrzuje, že jsou určeny k jaderným účelům.
Mimoevropská území podléhající pravomoci některého členského státu mohou však i nadále vybírat dovozní a vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, pokud mají výlučně fiskální povahu. Sazba a způsob vybírání těchto cel a poplatků nesmějí vést k diskriminaci mezi tímto státem a ostatními členskými státy.
Dokud Spojené království zachovává na základě článku 54 subvence na produkci jatečného skotu, je Irsko oprávněno na ochranu před narušením irského trhu se skotem zachovat opatření v oblasti vývozu hovězího masa, která byla v souvislosti s režimem subvencí Spojeného království používána před přistoupením ke Společenství.
„Článek 75
1. K provedení článku 74 a s přihlédnutím ke zvláštnostem dopravy stanoví Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem
a) společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu anebo procházející přes území jednoho nebo několika členských států;
b) podmínky, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitř některého členského státu;
c) opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy;
d) veškeré jiné potřebné předpisy.
2. Předpisy uvedené v odst. 1 písm. a) a b) budou stanoveny v průběhu přechodného období.
3. Odchylně od postupu podle odstavce 1 přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně předpisy upravující zásady dopravního režimu, jejichž uplatňování by se mohlo vážně dotknout životní úrovně a zaměstnanosti v některých oblastech, jakož i využití dopravních zařízení; přihlédne přitom k nutnosti přizpůsobovat se hospodářskému rozvoji vyplývajícímu z vytvoření společného trhu.“
Vyrovnávací částky pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 3330/74 o společné organizaci trhů v odvětví cukru, kromě čerstvé cukrové řepy, a pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) téhož nařízení se odvozují od vyrovnávací částky příslušného základního produktu pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
1. Až do 31. prosince 1990 uplatňuje Španělské království v souladu s prováděcími pravidly, která budou určena, systém kontrol
a) množství produktů uvedených v čl. 1 odst. 2
– písm. a), s výjimkou sojových bobů položky ex 12.01 B společného celního sazebníku,
– písm. b), s výjimkou produktů položek 15.17 B II a 23.04 B společného celního sazebníku,
nařízení č. 136/66/EHS na vnitřním španělském trhu v zájmu udržení těchto množství na úrovni stanovené na základě průměrné spotřeby dosahované ve Španělsku v letech 1983 a 1984, přičemž se tato úroveň upraví v závislosti na předpokládaném vývoji poptávky;
b) úrovně spotřebních cen u olejů uvedených v písmenu a) a u margarínu, aby se až do 31. prosince 1990 udržela v zásadě cenová úroveň, vyjádřená v ECU, dosažená v průběhu hospodářského roku 1984/1985.
Součástí systému kontrol uvedeného v písmenu a) je nahrazení k 1. březnu 1986 obchodního režimu uplatňovaného na dovozy do Španělska systémem množstevních omezení dovozu, který bude otevřen bez jakékoli diskriminace mezi ekonomickými subjekty jak vůči Společenství ve stávajícím složení, tak i vůči třetím zemím.
2. Až do 31. prosince 1990 podléhá dovoz sojových bobů do Španělska povinnosti vyvážet oleje získané jejich drcením a produkty překračující přípustná množství na španělském trhu ve smyslu odst. 1 písm. a).
3. V případě mimořádných okolností může být systém kontrol vymezený v tomto článku změněn pro jemu podléhající produkty v nezbytné míře tak, aby se zabránilo výkyvům na trzích jednotlivých olejů.
Tyto změny se přijmou postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS.
1. Podíl přidělený Finsku ohledně rybolovných práv Společenství, které podléhají lovným omezením, je určen pro příslušné druhy a zóny takto
DruhDivize ICES nebo IBSFC Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)Podíly pro Finsko (%)SleďIII b,c,d, kromě „Management Unit 3“ IBSFC111,840Sleď„Management Unit 3“ IBSFC81,986Šprot obecnýIII b,c,d 212,798LososIII b, c, d, kromě Finského zálivu333,611LososFinský záliv3100,000TreskaIII b, c, d22,3394
1 Podle definice IBSFC.
2 Vody Společenství.
3 Subdivize 32 IBSFC.
4 Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. U rybolovných práv Společenství nad 50 000 tun bude finský podíl činit 2,161 %.
2. Podíly přidělené Finsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1994.
3. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství ve stávajícím složení rybolovné aktivity finských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat veškerá potřebná prováděcí nařízení k článkům 92 a 93, a zejména stanovit podmínky, za nichž se použije čl. 93 odst. 3, jakož i vymezovat druhy podpor, které jsou vyňaty z tohoto řízení.
Článek 94 (bývalý článek 100)
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.
Členské státy sestaví společný celní sazebník takto
a) pokud jde o produkty uvedené v seznamu A1, stanoví se společný celní sazebník na úrovni nejnižší celní sazby platné v některém z členských států k 1. lednu 1957,
b) pokud jde o produkty uvedené v seznamu A2, přijme Komise veškerá potřebná opatření, aby o těchto produktech byla zahájena jednání mezi členskými státy ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost. V případě, že u některých z těchto produktů nebude dosaženo dohody do konce prvního roku ode dne vstupu této smlouvy v platnost, stanoví cla společného celního sazebníku Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou,
c) společný celní sazebník pro produkty uvedené v seznamech A1 a A2 se použije od konce prvního roku po vstupu této smlouvy v platnost.
Vyrovnávací částky se stanovují na základě vyrovnávacích částek stanovených pro cukr, glukosu a glukózový sirup podle pravidel pro výpočet
– dávky, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při dovozu,
– náhrady, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při vývozu.
„Článek 137
Evropský parlament se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.“
Částka uvedená v čl. 26 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3330/74 použitelná v Řecku se upraví o vyrovnávací částku.
1. Podpora Společenství pro výrobu olivového oleje se ve Španělsku zavede k 1. březnu 1986. Tato podpora se poprvé stanoví a v průběhu období uplatňování přechodných opatření se bude sbližovat s výší podpory poskytované ve Společenství ve stávajícím složení v souladu s ustanoveními článku 79, který se použije obdobně.
Podpora Společenství pro spotřebu olivového oleje se ve Španělsku zavádí k 1. lednu 1991 podle časového rozvrhu, který bude stanoven, a v nezbytném rozsahu tak, aby ke konci období uplatňování přechodných opatření dosáhla společné úrovně.
2. Podpora pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena, sójové boby a lněná semena produkovaná ve Španělsku
– se ve Španělsku zavede od začátku prvního hospodářského roku po přistoupení a
– následně se bude v průběhu období uplatňování systému kontrol podle čl. 94 odst. 1 zvyšovat
na základě sbližování cílové, případně směrné ceny uplatňované ve Španělsku se společnou cenovou úrovní.
Po uplynutí období uvedeného v předchozím pododstavci se podpora poskytovaná ve Španělsku bude rovnat rozdílu mezi směrnou nebo cílovou cenou uplatňovanou v tomto členském státě a cenou na světovém trhu, přičemž se tento rozdíl sníží o dopad cel ukládaných Španělským královstvím na dovozy ze třetích zemí.
3. Podpora pro semena a boby uvedené v odstavci 2 produkované ve Španělsku a zpracovávané ve Společenství ve stávajícím složení, jakož i podpora pro tato semena a boby produkované ve Společenství ve stávajícím složení a zpracovávané ve Španělsku se upraví tak, aby zohledňovala rozdíl mezi úrovní cen těchto semen a bobů a úrovní cen uvedených semen a bobů dovážených ze třetích zemí.
4. Kromě toho se při výpočtu podpory pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena přihlíží k případně uplatňované rozdílové částce.
Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí.
Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.
Členské státy zruší nebo upraví nejpozději na začátku druhé etapy předpisy, které platí ke dni vstupu této smlouvy v platnost a která jsou v rozporu s výše uvedenými pravidly.
Článek 95 (bývalý článek 100a)
1. Odchylně od článku 94 a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 14 následující ustanovení. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.
10. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 36 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.
3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o tento cíl též Evropský parlament a Rada.
4. Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spoulu s důvody pro jejich ponechání.
5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.
6. Komise do šesti měsíců po oznámení podle odstavců 4 a 5 dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.
Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené.
Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.
7. Je-li členský stát oprávněn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které se odchylují od harmonizačního opatření, přezkoumá Komise neprodleně, zda má navrhnout přizpůsobení tohoto opatření.
8. Upozorní-li členský stát v některé oblasti, která byla předmětem harmonizačních opatření, na určitý problém veřejného zdraví, uvědomí o něm Komisi, která neprodleně přezkoumá, zda nenavrhne Radě odpovídající opatření.
9. Odchylně od postupu podle článků 226 a 227 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, domnívá-li se, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.
Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o dřívějším použití cel společného celního sazebníku u těch produktů uvedených v seznamu B, u nichž by takové opatření mohlo přispět k rozvoji jaderné energie ve Společenství.
1. Výše podpory pro len se v případě nových členských států stanovuje na základě rozdílu mezi příjmem, jehož by měli producenti lnu dosáhnout, a tržbou vyplývající z předpokládané tržní ceny za tento produkt.
2. Příjem, jehož by měli producenti lnu dosáhnout, se stanovuje s přihlédnutím k ceně konkurenčních produktů při střídavém osevním postupu v dotyčném novém členském státě a k poměru, který existuje ve Společenství v původním složení mezi příjmem vyplývajícím z pěstování lnu a příjmem vyplývajícím z pěstování konkurenčních produktů.
„Článek 156
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
U obilovin se články 58, 59 a 61 vztahují na intervenční ceny a u pšenice obecné na referenční cenu.
V průběhu hospodářských let 1986/1987 až 1994/1995 se stanoví zvláštní zaručená prahová množství pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena produkovaná ve Španělsku.
Tato zvláštní zaručená prahová množství se stanoví na základě kritérií skutečně srovnatelných s těmi, která jsou zavedena ke stanovení zaručených prahových množství ve Společenství ve stávajícím složení, s přihlédnutím k nejvyšší produkci zjištěné v průběhu jednoho z hospodářských let 1982/1983, 1983/1984 a 1984/1985.
Pokud je zvláštní zaručené prahové množství překročeno, ukládají se z titulu spoluodpovědnosti pokuty podle obdobných postupů jako ve Společenství ve stávajícím složení a se stejným horním omezením.
1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Finskou republikou se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. Práva a povinnosti vyplývající pro Finskou republiku z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.
„Článek 96
Ustanovení čl. 75 odst. 1 písm. c) a článku 80 se použijí pouze v případě, že Norsko a Švýcarsko uplatňují v rámci preferenčních sazebních opatření, jež poskytují určitým výrobkům pocházejícím z rozvojových zemí, předpisy obdobné uvedeným ustanovením.“
Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vyšší než vnitrostátní daně, kterým byly výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny.
Článek 96 (bývalý článek 101)
Zjistí-li Komise, že existující rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států narušují podmínky hospodářské soutěže na společném trhu a vyvolávají narušení, které je nutno odstranit, poradí se s danými členskými státy.
Nevedou-li tyto porady k odstranění takové nerovnováhy, přijme Rada na návrh Komise za tímto účelem potřebné směrnice kvalifikovanou většinou. Komise a Rada mohou přijímat jakákoli jiná vhodná opatření uvedená v této smlouvě.
Členské státy odstraní veškerá omezení přístupu ke kvalifikovaným zaměstnáním v oblasti jaderné energie založená na státní příslušnosti vůči příslušníkům jiného členského státu, s výhradou omezení, která vyplývají ze základních požadavků veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví.
Rada může na návrh Komise, která předtím požádala o stanovisko Hospodářský a sociální výbor, po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou přijmout směrnice k provedení tohoto článku.
Je-li poskytována podpora pro produkci osiva, může být výše podpory pro nové členské státy stanovena na úrovni lišící se od úrovně stanovené pro Společenství v původním složení, pokud se předtím příjmy producentů v novém členském státě podstatně odlišovaly od příjmů producentů ve Společenství v původním složení.
V tomto případě se při stanovení výše podpory novému členskému státu musí přihlížet k dřívějším příjmům producentů osiva a k nezbytnosti vyhnout se porušení rovnováhy ve výrobních strukturách a postupně sbližovat tuto částku s částkou ve Společenství.
1. Komise se skládá ze sedmnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 160 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Vyrovnávací částky jsou stanoveny takto
1. U obilovin, pro které není stanovena žádná intervenční cena, se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování odvozuje od vyrovnávací částky použitelné pro konkurenční obilovinu, pro niž je stanovena intervenční cena, přičemž se přihlíží
– k poměru cen na řeckém trhu
nebo
– k poměru mezi prahovými cenami dotyčných obilovin.
Následující vyrovnávací částky se stanovují na základě vyrovnávacích částek uvedených v prvním pododstavci a podle pravidel v článku 59 pro sbližování cen.
V případě uvedeném v prvním pododstavci první odrážce musí však být zohledněný vztah sbližován se vztahem mezi prahovými cenami podle pravidel stanovených v článku 59.
2. Vyrovnávací částka pro výrobky uvedené v čl. 1 písm. c) a d) nařízení (EHS) č. 2727/75 o společné organizaci trhu s obilovinami se odvozuje od vyrovnávací částky pro obiloviny, kterých bylo pro výrobky použito, pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
3. Aniž je dotčen bod 2, vyrovnávací částka u výrobků z pšenice obecné a pšenice tvrdé se stanoví na úrovni, která přihlíží případně k vnitrostátní podpoře, kterou by Řecká republika zachovala podle článku 69 pro pšenici určenou k výrobě mouky.
1. Po ukončení systému kontrol uvedeného v článku 94 uplatňuje Španělské království smluvní či všeobecné preferenční režimy, které jsou uplatňovány Společenstvím vůči třetím zemím v odvětví olivového oleje, olejnatých semen a olejnatých plodů a z nich získaných produktů.
2. Od 1. ledna 1991 uplatňuje Španělské království celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi celní sazbou skutečně uplatňovanou k 31. prosinci 1990 a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 16,6 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Španělské království preferenční sazby v plném rozsahu.
Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Finsko za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Členské státy, jež vybírají daň z obratu podle kumulativního systému v několika fázích, mohou u vnitrostátních daní na dovezené výrobky nebo u navracení daní poskytovaných za vyvezené výrobky stanovit průměrné sazby pro určité výrobky nebo skupiny výrobků za předpokladu, že tím nebudou porušeny zásady stanovené v článcích 95 a 96.
Pokud tyto průměrné sazby nejsou v souladu s výše uvedenými zásadami, vydá Komise potřebné směrnice nebo rozhodnutí určená tomuto státu.
Článek 97 (bývalý článek 102)
1. Jsou-li důvody k obavám, že přijetí nebo změna právního a správního předpisu může vyvolat narušení ve smyslu předchozího článku, zahájí se členský stát, který přijetí nebo změnu zamýšlí, jednání s Komisí. Komise po konzultaci s členskými státy doporučí příslušným státům vhodná opatření, aby k nerovnováze nedošlo.
2. Jestliže stát, který hodlá přijmout nebo změnit vnitrostátní předpisy, nevyhoví doporučení Komise, které je mu určno, nelze od jiných členských států požadovat, aby podle článku 96 změnily své vnitrostátní předpisy za účelem odstranění tohoto narušení. Jestliže členský stát, který nedbal doporučení Komise, vyvolá narušení pouze ke své vlastní újmě, článek 96 se nepoužije.
Žádné omezení založené na státní příslušnosti nelze uplatňovat vůči fyzickým nebo právnickým osobám veřejného a soukromého práva, které podléhají pravomoci členského státu a které projeví přání podílet se ve Společenství na výstavbě jaderného zařízení vědecké či průmyslové povahy.
Vyrovnávací částky se vypočítávají na základě vyrovnávacích částek stanovených pro základní produkty a podle pravidel pro výpočet náhrad uvedených v nařízení (EHS) č. 204/69 o všeobecných pravidlech pro poskytnutí vývozních náhrad a kritériích pro stanovení jejich výše u některých zemědělských produktů vyvážených jako zboží, na něž se nevztahuje příloha II Smlouvy.
1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 144 případně nestanoví jinak.
Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou po konzultaci s Evropským parlamentem osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise.
Vlády členských států po konzultaci s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.
3. Odstavce 1 a 2 se poprvé použijí na jmenování předsedy a ostatních členů Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1995.
Předseda a ostatní členové Komise, jejichž funkční období začíná dnem 7. ledna 1993, jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států. Jejich funkční období skončí dnem 6. ledna 1995.
Článek 68 se vztahuje na podporu podle článku 10 nařízení (EHS) č. 2727/75, poskytovanou pro pšenici tvrdou.
1. Až do prvního sblížení cen se intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka uplatňované ve Španělsku stanoví ve výši, která odpovídá cenám zjištěným v tomto členském státě během předchozího vnitrostátního režimu v průběhu reprezentativního období, které bude stanoveno.
Následně se rozdíl mezi těmito cenami a odpovídajícími cenami vypočítanými podle pravidel společné organizace trhu na základě zaručené ceny mléka uplatňované ve Španělsku během reprezentativního období uvedeného v prvním pododstavci postupně snižuje tak, aby byl při čtvrtém sbližování roven polovině výchozího rozdílu a při sedmém sbližování byl zcela odstraněn.
Článek 70 se použije obdobně; použije se rovněž článek 72.
Vyrovnávací částka pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko určené pro živočišnou výživu může být snížena postupem podle článku 30 nařízení (EHS) č. 804/68.
2. Vyrovnávací částka pro mléčné výrobky kromě másla a sušeného odstředěného mléka se stanoví pomocí koeficientů, jež budou určeny.
Celní sazba skutečně uplatňovaná Finskou republikou k 1. lednu 1994 platí pro každé zboží jako základní celní sazba používaná pro postupné sbližování se společným celním sazebníkem uvedené v článku 99.
Osvobození od daně a navracení daní při vývozu do jiných členských států s výjimkou daně z obratu, spotřebních a ostatních nepřímých daní, jakož i vyrovnávací poplatky při dovozu z členských států jsou přípustné pouze tehdy, pokud zamýšlená opatření na omezenou dobu předem schválila Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
Článek 98 (bývalý článek 102a)
Členské státy směrují své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů uvedených v čl. 99 odst. 2 přispívaly k dosahování cílů Společenství ve smyslu článku 2. Členské státy a Společenství postupují v souladu se zásadami stanovenými v článku 4 a v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž je podporováno účinné rozdělení zdrojů.
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která usnadní uzavírání pojistných smluv pokrývajících jaderná rizika.
Ve lhůtě dvou let od vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada na návrh Komise, která předtím požádala o stanovisko Hospodářský a sociální výbor, po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou směrnice k provedení tohoto článku.
U produktů rybolovu se články 51 a 52 vztahují na orientační ceny. Sblížení cen se provádí na začátku hospodářského roku pro rybolov, poprvé 1. února 1973.
Mimo případy celkové obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 158 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 160 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
1. U vepřového masa se články 58, 59 a 61 vztahují na cenu tohoto produktu v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení.
2. Aby však bylo vyloučeno nebezpečí narušení obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem, může být vyrovnávací částka vypočítána na základě vyrovnávacích částek pro krmné obiloviny. Za tímto účelem se vyrovnávací částka na kilogram jatečně upraveného těla prasete vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vepřového masa ve Společenství.
Aniž je dotčen první pododstavec, může být vyrovnávací částka stanovena na úrovni, která přihlíží také k vnitrostátní podpoře, kterou Řecká republika zachovává podle článku 69 pro obiloviny užívané k chovu prasat.
3. Pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2759/75 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, kromě jatečně upravených těl prasat, se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uplatňované v souladu s odstavci 1 nebo 2, pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
1. S výhradou druhého pododstavce může Španělské království zachovat až do 31. prosince 1986 výhradní vnitrostátní koncese pro mlékárny, pokud se týkají odbytu čerstvého pasterizovaného mléka vyrobeného ve Španělsku.
Tyto koncese nesmějí ve Španělsku bránit volnému obchodu s čerstvým pasterizovaným mlékem dovezeným ze stávajících členských států.
2. Španělské království sdělí Komisi nejpozději tři měsíce přede dnem přistoupení, jaká opatření přijalo ve smyslu odstavce 1.
Finská republika může po dobu tří let po přistoupení zachovat své celní sazby platné pro třetí země u produktů uvedených v příloze XI.
Během této doby snižuje Finská republika rozdíl mezi svou základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku podle následujícího časového rozvrhu
– k 1. lednu 1996 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 75 %;
– k 1. lednu 1997 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 40 %.
Finská republika uplatňuje společný celní sazebník v plném rozsahu od 1. ledna 1998.
Komise zváží, jakým způsobem by mohly být zákony různých členských států týkající se daně z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní, včetně vyrovnávacích opatření uplatňovaných v souvislosti s obchodováním mezi členskými státy, harmonizovány v zájmu společného trhu.
Komise předloží návrhy Radě, která rozhoduje jednomyslně, aniž jsou dotčena ustanovení článků 100 a 101.
Článek 99 (bývalý článek 103)
1. Členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady v souladu s článkem 98.
2. Rada přijme na doporučení Komise kvalifikovanou většinou návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství a podá o tom zprávu Evropské radě.
Evropská rada na základě zprávy Rady projedná závěry o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství.
Na základě těchto závěrů podá Rada kvalifikovanou většinou doporučení, ve kterém budou tyto hlavní směry vymezeny. Rada o svém doporučení informuje Evropský parlament.
3. K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a ve Společenství, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení.
Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.
4. Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit fungování hospodářské a měnové unie, může Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.
Předseda Rady a Komise podají Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Předseda Rady může být vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu, jestliže Rada svá doporučení zveřejnila.
5. Rada může postupem podle článku 252 přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.
Komise může vydat veškerá doporučení k usnadnění pohybu kapitálu určeného k financování průmyslových činností, jež jsou uvedeny v seznamu tvořícím přílohu II této smlouvy.
Vyrovnávací částky jsou v potřebném rozsahu opraveny o dopad cel.
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
1. U vajec se články 58, 59 a 61 vztahují na cenu těchto produktů v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení.
2. Aby však bylo vyloučeno nebezpečí narušení obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem, může být vyrovnávací částka vypočítána na základě vyrovnávacích částek pro krmné obiloviny. Za tímto účelem se vyrovnávací částka
a) na kilogram vajec ve skořápce vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství;
b) na jedno násadové vejce vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho násadového vejce ve Společenství.
Aniž je dotčen první pododstavec, může být vyrovnávací částka stanovena na úrovni přihlížející také ke státní podpoře, kterou Řecká republika zachovává podle článku 69 pro obiloviny užívané k chovu drůbeže.
3. Pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2771/75 o společné organizaci trhu s vejci se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uplatňované v souladu s odstavci 1 nebo 2, pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
Článek 68 se vztahuje na zaručené ceny ve Španělsku a na intervenční nákupní ceny ve Společenství ve stávajícím složení, které platí pro srovnatelnou jakost určenou na základě stupnice Společenství pro klasifikaci jatečně upravených těl dospělého hovězího skotu. Články 70 a 72 se vztahují na intervenční nákupní cenu uplatňovanou ve Španělsku.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika
a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.
2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.
Rada na návrh Komise jednomyslně přijímná směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.
Shromáždění a Hospodářský a sociální výbor jsou konzultovány v případě jakékoli směrnice, jejíž provedení by mělo za následek změnu zákonů v jednom nebo více členských státech.
Článek 100 (bývalý článek 103a)
1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené v této smlouvě, může Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými výrobky.
2. Nastanou-li členskému státu z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Společenství. Jsou-li závažné obtíže způsobeny přírodními pohromami, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.
V rozsahu, v jakém byl na základě této smlouvy uvolněn pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy, se každý členský stát zavazuje povolit platby spojené s pohybem zboží, služeb a kapitálu, jakož i převody kapitálu a mezd v měně toho členského státu, v němž má sídlo věřitel nebo příjemce.
1. Odchylně od článku 2 nařízení (EHS) č. 2141/70, kterým se stanoví společná strukturální politika pro odvětví rybolovu, jsou členské státy Společenství oprávněny až do 31. prosince 1982 omezit rybolov v vodách spadajících pod jejich svrchovanost nebo soudní pravomoc, které se nacházející v zóně do šesti námořních mil od základních linií pobřežního členského státu, pouze rybářským plavidlům, která v těchto vodách rybolov tradičně provozují z přístavů dotyčné zeměpisné pobřežní oblasti; ve vodách Grónska mohou však rybářská plavidla z jiných oblastí Dánska pokračovat v rybolovu nejdéle do 31. prosince 1977.
V rozsahu, v jakém využívají členské státy této výjimky, nesmějí ohledně podmínek rybolovu v těchto vodách přijmout žádná ustanovení, která by byla méně omezující než ustanovení skutečně používaná ke dni přistoupení.
2. Odstavcem 1 a článkem 101 nejsou dotčena zvláštní rybolovná práva, která mohl k 31. lednu 1971 uplatňovat každý z původních členských států a nových členských států vůči jednomu nebo několika jiným členským státům; členské státy mohou uplatňovat tato práva tak dlouho, dokud se v těchto oblastech používá odchylná úprava. Nicméně pokud jde o vody Grónska, zaniknou zvláštní práva ve lhůtách stanovených pro tato práva.
3. Jestliže některý členský stát posune své hranice rybolovu v některých oblastech na dvanáct námořních mil, musí být zachován stávající způsob rybolovu uvnitř této zóny dvanácti námořních mil tak, aby nedošlo ke zhoršení oproti stavu k 31. lednu 1971.
4. Aby bylo možné během období uvedeného v odstavci 1 nastolit v oblasti rybolovu uspokojivou celkovou rovnováhu v rámci Společenství, nemusí členské státy plně využít možností vyplývajících z odst. 1 prvního pododstavce pro některé oblasti vod spadajících pod jejich svrchovanost nebo soudní pravomoc.
Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijímaných za tímto účelem; na základě zprávy Komise posoudí Rada situaci a s přihlédnutím k ní případně vydá doporučení členským státům.
Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.
1. U drůbežího masa se články 58, 59 a 61 vztahují na cenu tohoto produktu v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení.
2. Aby však bylo vyloučeno nebezpečí narušení obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem, může být vyrovnávací částka vypočítána na základě vyrovnávacích částek pro krmné obiloviny. Za tímto účelem se vyrovnávací částka
a) na kilogram jatečné drůbeže vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu jatečné drůbeže ve Společenství, s rozlišením podle druhů drůbeže;
b) na jedno jednodenní kuře vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho jednodenního kuřete ve Společenství.
Aniž je dotčen první pododstavec, může být vyrovnávací částka stanovena na úrovni, přihlížející také k vnitrostátní podpoře, kterou Řecká republika zachovává podle článku 69 pro obiloviny užívané k chovu drůbeže.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (EHS) č. 2777/75 o společné organizaci trhu s drůbežím masem se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uplatňované v souladu s odstavci 1 nebo 2, pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
Vyrovnávací částka pro ostatní produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 805/68 se stanoví pomocí koeficientů, jež budou určeny.
1. Finská republika může stanovit roční bezcelní kvótu na styren (podpoložka KN 2902 50 00) ve výši 21 000 tun do 31. prosince 1999, pokud je předmětné zboží
– propuštěno do volného oběhu na území Finska a pokud zde bude spotřebováno nebo podrobeno přepracování, kterým získá původ Společenství, a
– zůstane pod celním dohledem v souladu s příslušnými předpisy Společenství o konečném využití (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, články 21 a 82).
2. Odstavec 1 se použije pouze v případě, kdy bude na podporu celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu předložena licence vydaná příslušnými finskými orgány a potvrzující, že se na předmětné zboží vztahuje odstavec 1.
3. Komise a příslušné finské orgány přijmou veškerá opatření, která zajistí, že ke konečné spotřebě dotyčného produktu nebo k jeho přepracování, díky němuž nabude původu Společenství, dojde na území Finska.
Zjistí-li Komise, že existující rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států narušují podmínky hospodářské soutěže na společném trhu a vyvolávají narušení, které je nutno odstranit, poradí se s danými členskými státy.
Nevedou-li tyto porady k odstranění takové nerovnováhy, přijme Rada na návrh Komise za tímto účelem potřebné směrnice, a to v průběhu první etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou. Komise a Rada mohou přijímat jakákoli jiná vhodná opatření uvedená v této smlouvě.
Článek 101 (bývalý článek 104)
1. ECB nebo centrálním bankám členských států (dále jen „národní centrální banky“) se zakazuje poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům či institucím Společenství, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo podnikům veřejného práva členských států; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů ECB nebo národními centrálními bankami.
2. Odstavec 1 se nepoužije na úvěrové instituce ve veřejném vlastnictví, kterým národní centrální banky a ECB v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků centrálními bankami poskytují stejné zacházení jako soukromým úvěrovým institucím.
Společenství se může v rámci své pravomoci zavazovat prostřednictvím dohod nebo smluv s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země.
Jednání o těchto dohodách a smlouvách vede Komise podle směrnic Rady; uzavírá je Komise se schválením Rady, která se usnáší kvalifikovanou většinou.
Nicméně dohody a smlouvy, jejichž provedení nevyžaduje účast Rady a které mohou být zajištěny v rámci příslušného rozpočtu, vyjednává a uzavírá Komise sama, přičemž je povinna Radu průběžně informovat.
Hranice šesti námořních mil, uvedená v článku 100, je rozšířena na dvanáct námořních mil v těchto oblastech
1. Dánsko
– Faerské ostrovy
– Grónsko
– západní pobřeží od Thyborønu až k Blaavandshuku
2. Francie
Pobřeží departementů Manche, Ille-et-Vilaine, Côtes-du-Nord, Finistère a Morbihan.
3. Irsko
– severní a západní pobřeží od Lough Foyle až po Cork Harbour na jihozápadě
– východní pobřeží od Carlingford Lough až po Camsore Point, pro lov korýšů a měkkýšů („shellfish“)
4. Spojené království
– Shetlandy a Orkneje
– sever a východ Skotska, od Cape Wrath po Berwick
– severovýchod Anglie, od řeky Coquet po Flamborough Head
– jihozápad od Lyme Regis po Hartland Point (včetně 12 námořních mil kolem Lundy Island)
– hrabství Down.
1. Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
2. Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
1. U rýže se články 58, 59 a 61 vztahují na intervenční cenu neloupané rýže.
2. Vyrovnávací částka u loupané rýže je stejná jako vyrovnávací částka u neloupané rýže upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
3. U omleté rýže je vyrovnávací částka stejná jako vyrovnávací částka pro loupanou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
4. U poloomleté rýže je vyrovnávací částka stejná jako vyrovnávací částka pro omletou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
5. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1418/76 o společné organizaci trhu s rýží se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro produkty, kterých bylo pro výše uvedené produkty použito, pomocí koeficientů, jež budou stanoveny.
6. Vyrovnávací částka pro zlomkovou rýži se stanovuje na úrovni přihlížející k rozdílu mezi pořizovací cenou v Řecku a prahovou cenou.
Článek 79 se vztahuje na prémie na zachování krav bez tržní produkce mléka.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika ustanovení dohod uvedených v článku 103.
2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.
1. Jsou-li důvody k obavám, že přijetí nebo změna právního nebo správního předpisu může vyvolat narušení ve smyslu předchozího článku, zahájí členský stát, který přijetí nebo změnu zamýšlí, jednání s Komisí. Komise po konzultaci s členskými státy doporučí příslušným státům vhodná opatření, aby k nerovnováze nedošlo.
2. Jestliže stát, který hodlá přijmout nebo změnit vnitrostátní předpisy, nevyhoví doporučení Komise, které je mu určeno, nelze od jiných členských států požadovat, aby podle článku 101 změnily své vnitrostátní předpisy za účelem odstranění tohoto narušení. Jestliže členský stát, který nedbal doporučení Komise, vyvolá narušení pouze ke své vlastní újmě, článek 101 se nepoužije.
Článek 102 (bývalý článek 104a)
1. Zakazují se jakákoli opatření, která nejsou odůvodněna veřejným dohledem a která umožňují orgánům či institucím Společenství, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejným orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo podnikům veřejného práva členských států zvýhodněný přístup k finančním institucím.
2. Do 1. ledna 1994 stanoví Rada postupem podle článku 252 definice pro použití zákazu podle odstavce 1.
Dohody nebo smlouvy uzavírané s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, jejichž stranami je kromě Společenství jeden nebo více členských států, vstoupí v platnost teprve tehdy, když všechny příslušné členské státy oznámí Komisi, že tyto dohody nebo smlouvy se staly použitelnými v souladu s předpisy jejich příslušného vnitrostátního práva.
Nejpozději od šestého roku po přistoupení stanoví Rada na návrh Komise podmínky rybolovu s cílem zajistit ochranu rybolovných zdrojů a zachovat biologické zdroje moře.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 157.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.“
Na výrobky, které využívají režim podpory stanovený v článku 3a nařízení (EHS) č. 516/77 o společné organizaci trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, se v Řecku vztahují následující ustanovení
1. Až do sbližování cen uvedených v článku 59 se minimální cena uvedená v čl. 3a odst. 3 nařízení (EHS) č. 516/77 stanovuje na základě cen placených podle předchozí vnitrostátní úpravy v Řecku producentům za produkty ke zpracování a zaznamenaných v průběhu nějakého reprezentativního období, jež bude určeno.
2. Jestliže se minimální cena uvedená v bodě 1 liší od společné ceny, upraví se cena v Řecku podle podrobných pravidel v článku 59 na počátku každého hospodářského roku následujícího po přistoupení.
3. Výše podpory Společenství poskytované Řecku je stanovena takovým způsobem, aby tím byl vyrovnán rozdíl mezi úrovní cen produktů třetích zemí stanovenou podle čl. 3a odst. 2 nařízení (EHS) č. 516/77 a úrovní cen řeckých produktů stanovenou s přihlédnutím k minimální ceně uvedené v bodu 2 a k nákladům na zpracování vzniklým v Řecku, aniž se však berou v úvahu podniky s vyššími náklady. Tato podpora však nesmí přesáhnout podporu poskytovanou ve Společenství ve stávajícím složení.
4. Podpora Společenství se v plném rozsahu vztahuje v Řecku na koncentráty z rajčat, loupaná rajčata, rajčatové šťávy a konzervované broskve od začátku sedmého hospodářského roku následujícího po přistoupení, jakož i na sušené slívy zvané „prunes d´Ente“ od začátku pátého hospodářského roku po přistoupení.
5. Jestliže však je minimální cena vyplývající z použití bodů 1 a 2 vyšší než společná minimální cena, může být společná minimální cena přijata pro Řecko s konečnou platností.
1. Článek 68 a případně i článek 70 se vztahují na intervenční ceny stanovené pro každou odrůdu nebo skupinu odrůd tabáku.
2. Cílová cena odpovídající intervenční ceně uvedené v odstavci 1 se ve Španělsku stanoví pro první sklizeň po přistoupení na úrovni, která zohledňuje vztah mezi cílovou cenou a intervenční cenou podle čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 727/70 o společné organizaci trhu se surovým tabákem.
Článek 102 se vztahuje na
– dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody, uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
– čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
– další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.
Členské státy považují svou politiku konjunktury za věc společného zájmu. Jednají mezi sebou a s Komisí o opatřeních, která je třeba přijmout za stávajících okolností.
2. Aniž jsou dotčeny ostatní postupy podle této smlouvy, Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o opatřeních, která odpovídají dané situaci.
3. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise případně vydá nezbytné směrnice o podrobnostech realizace opatření podle odstavce 2.
4. Postupy podle tohoto článku se použijí také v případě obtíží v zásobování určitými výrobky.
Článek 103 (bývalý článek 104b)
1. Společenství neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo podniků veřejného práva kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo podniků veřejného práva jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.
2. Je-li to nezbytné, může Rada postupem podle článku 252 upřesnit definice pro použití zákazů podle článku 101a podle tohoto článku.
Členské státy jsou povinny sdělovat Komisi návrhy svých dohod a smluv s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud se tyto dohody nebo smlouvy týkají oblasti působnosti této smlouvy.
Jestliže návrh dohody či smlouvy obsahuje ustanovení, která odporují použití této smlouvy, zašle Komise své připomínky zúčastněnému státu do jednoho měsíce poté, co obdržela příslušné sdělení.
Stát může navrhovanou dohodu či smlouvu uzavřít teprve tehdy, když odstraní pochybnosti Komise nebo když poté, co na základě jeho návrhu vydal Soudní dvůr neodkladně usnesení o souladu ustanovení navrhované dohody nebo smlouvy s touto smlouvou, tomuto usnesení vyhověl. Návrh může být předložen Soudnímu dvoru kdykoli poté, co stát obdržel námitky Komise.
Do 31. prosince 1982 předloží Komise Radě zprávu o hospodářském a sociálním rozvoji pobřežních oblastí členských států a o stavu rybí populace. Na základě této zprávy a s přihlédnutím k cílům společné politiky rybolovu posoudí Rada na návrh Komise ustanovení, jež by mohla následovat po výjimkách platných do 31. prosince 1982.
„Článek 165
Soudní dvůr se skládá ze třinácti soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 167 druhého pododstavce.“
1. Cílová cena, uvedená v článku 4 nařízení (EHS) č. 1117/78 o společné organizaci trhu se suchými krmivý a platná v Řecku od 1. ledna 1981, je stanovena na úrovni rovnající se ceně na světovém trhu, zvýšené o jakoukoli podporu poskytovanou podle předchozí vnitrostátní právní úpravy v Řecku během sledovaného období, jež bude stanoveno, s výjimkou podpory zachované podle článku 69 a cel ukládaných Řeckem k 1. červenci 1980 vůči třetím zemím. Takto stanovená cílová cena nesmí však překročit společnou cílovou cenu.
2. Článek 59 se vztahuje na cílovou cenu vypočítanou podle odstavce 1, pokud je nižší než společná cílová cena.
3. Doplňková podpora použitelná v Řecku se snižuje o částku rovnající se
– případnému rozdílu mezi cílovou cenou uplatňovanou v Řecku a společnou cílovou cenou,
a
– výši cel ukládaných na dovoz těchto výrobků do Řecka ze třetích zemí,
přičemž se tato částka vynásobí procentní sazbou uvedenou v čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1117/78.
4. Článek 68 se vztahuje na paušální podporu uvedenou v článku 3 nařízení (EHS) č. 1117/78.
Článek 79 se vztahuje na podporu pro přadný len a konopí.
S účinkem od 1. ledna 1995 Finská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
Každý členský stát uskutečňuje hospodářskou politiku nezbytnou k zajištění rovnováhy své celkové platební bilance a udržení důvěry ve vlastní měnu při současném zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti a stability cenových hladin.
Článek 104 (bývalý článek 104c)
1. Členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.
10. Právo podat žalobu podle článků 226 a 227 nelze uplatnit v rámci odstavců 1 až 9 tohoto článku.
11. Pokud se členský stát nepodřídí rozhodnutí přijatému podle odstavce 9, může Rada rozhodnout, že použije nebo případně zostří jedno nebo více z následujících opatření
– požádá dotyčný členský stát, aby před vydáním obligací a jiných cenných papírů zveřejnil dodatečné informace, které Rada určí,
– vyzve Evropskou investiční banku, aby přehodnotila svou úvěrovou politiku vůči dotyčnému členskému státu,
– požádá dotyčný členský stát, aby uložil neúročený vklad v přiměřené výši u Společenství, dokud nebude podle názoru Rady nadměrný schodek napraven,
– uloží pokuty v přiměřené výši.
Předseda Rady informuje Evropský parlament o přijatých rozhodnutích.
12. Rada zruší některá nebo všechna svá rozhodnutí uvedená v odstavcích 6 až 9 a 11 v takovém rozsahu, v jakém bude napraven podle názoru Rady nadměrný schodek v dotyčném členském státě. Zveřejnila-li Rada předtím svá doporučení, učiní, jakmile bude zrušeno rozhodnutí podle odstavce 8, veřejné prohlášení, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě již neexistuje.
13. Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavcích 7 až 9, 11 a 12 rozhoduje Rada na doporučení Komise dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů, jimž je přidělena váha v souladu s čl. 205 odst. 2, s vyloučením hlasů zástupce dotyčného členského státu.
14. Další ustanovení týkající se provádění postupu popsaného v tomto článku jsou stanovena v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeném k této smlouvě.
Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB jednomyslně vhodná ustanovení, která poté nahradí tento protokol.
S výhradou ostatních ustanovení tohoto odstavce Rada do 1. ledna 1994 stanoví na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou bližší podrobnosti a definice k provedení uvedeného protokolu.
2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného zadlužení v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií
a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže by
– buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě,
– nebo by překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě,
b) zda poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě.
Doporučované hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném k této smlouvě.
3. Nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva Komise přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu.
Komise může také vypracovat zprávu, je-li i přes plnění kritérií toho názoru, že v některém členském státě existuje riziko nadměrného schodku.
4. Výbor zřízený článkem 114 vydá stanovisko ke zprávě Komise.
5. Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, předloží Radě stanovisko.
6. Rada na doporučení Komise a po zvážení všech připomínek, které dotyčný členský stát případně učiní, kvalifikovanou většinou rozhodne po celkovém zhodnocení, zda existuje nadměrný schodek.
7. Rozhodne-li Rada podle odstavce 6, že nadměrný schodek existuje, podá dotyčnému členskému státu doporučení s cílem odstranit tento schodek během určité lhůty. S výhradou odstavce 8 nebudou tato doporučení zveřejněna.
8. Zjistí-li Rada, že ve stanovené lhůtě nebyla na její doporučení přijata žádná účinná opatření, může svá doporučení zveřejnit.
9. Nenásleduje-li členský stát ani poté doporučení Rady, může Rada rozhodnout o výzvě členskému státu, aby v určité lhůtě učinil opatření ke snížení schodku, která Rada považuje za nezbytná pro nápravu situace.
V takovém případě může Rada žádat dotyčný členský stát, aby podle zvláštního harmonogramu předkládal zprávy za účelem posouzení jeho úsilí o nápravu.
Žádná osoba nebo podnik, který po vstupu této smlouvy v platnost uzavře nebo obnoví dohody či smlouvy s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, se nemůže dovolávat těchto dohod či smluv, aby se vyhnul povinnostem, které mu ukládá tato smlouva.
Každý členský stát přijme veškerá opatření, jež pokládá za nezbytná, aby mohl Komisi na její žádost poskytnout veškeré informace o dohodách či smlouvách, které po vstupu této smlouvy v platnost uzavře v oblasti její působnosti kterákoli osoba nebo podnik s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země. Komise může takové informace požadovat pouze k tomu, aby ověřila, že tyto dohody či smlouvy neobsahují ustanovení odporující použití této smlouvy.
Na návrh Komise se Soudní dvůr vysloví o slučitelnosti těchto dohod či smluv s ustanoveními této smlouvy.
Směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství se použije s přihlédnutím k těmto ustanovením
1. Nové členské státy jsou oprávněny zachovat až do 31. prosince 1977, při plném respektování obecných ustanovení Smlouvy o EHS, své vnitrostátní předpisy o dovozu chovného, užitkového a jatečného skotu a prasat, s výjimkou jatečného skotu v případě Dánska.
V rámci těchto předpisů se budou hledat opatření pro další rozvoj obchodu; za tím účelem se tyto předpisy posoudí v rámci Stálého veterinárního výboru.
2. Až do 31. prosince 1977 přiznají členské státy dovážející skot členským státům vyvážejícím skot výjimku uvedenou v čl. 7 odst. 1 oddílu A písm. a) směrnice.
3. Nové členské státy jsou oprávněny zachovat až do 31. prosince 1977 metody, které se na jejich území používají k tomu, aby byl skot prohlášen za „úředně prostý tuberkulózy“ nebo za „úředně prostý brucelózy“ ve smyslu článku 2 směrnice, s výhradou použití ustanovení směrnice o vykazování zvířat očkovaných proti brucelóze. Ustanovení o testech prováděných na zvířatech se kterými se obchoduje v rámci Společenství jsou nadále použitelná s výhradou článků 4 a 6.
4. Skot z Irska se může vyvážet do Spojeného království do 31. prosince 1977
a) odchylně od ustanovení směrnice o brucelóze, přičemž však ustanovení o testech prováděných na zvířatech obchodovaných v rámci Společenství jsou nadále použitelná při vývozu nekastrovaného skotu;
b) odchylně od ustanovení směrnice o tuberkulóze, pokud je při vývozu předloženo prohlášení potvrzující skutečnost, že zvíře pochází ze stáda úředně prostého tuberkulózy, a to podle metod platných v Irsku;
c) odchylně od ustanovení směrnice o nutnosti oddělit chovný a užitkový skot od jatečného skotu.
5. Dánsko je oprávněno používat až do 31. prosince 1975 tuberkulin staršího typu, odchylně od ustanovení v příloze B směrnice.
6. Až do doby, kdy vstoupí v platnost předpisy Společenství o obchodu v rámci členských států s produkty, na něž se směrnice vztahuje, jsou Irsko a Spojené království oprávněny zachovat svou vnitrostátní právní úpravu o obchodu mezi Irskem a Severním Irskem.
Dotyčné členské státy přijmou vhodná opatření, aby omezily tuto výjimku výlučně na výše uvedený obchod.
„Článek 168a
1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 177.
2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na Soud prvního stupně.
3. Členové Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.“
1. U hrachu a bobu koňského se aktivační cena platná v Řecku k 1. lednu 1981 stanovuje na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů při střídání plodin v Řecku a ve Společenství ve stávajícím složení během sledovaného období, jež bude stanoveno.
Jsou-li ceny těchto konkurenčních produktů blízké, je v Řecku společná cena platná ode dne přistoupení. V jiném případě se na aktivační cenu pro tyto produkty vztahuje článek 59. Aktivační cena v Řecku nesmí však převýšit společnou aktivační cenu.
2. Částka podpory uvedené v čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1119/78, kterým se stanoví zvláštní opatření pro hrách a bob koňský používané ke krmení zvířat, se pro hrách a bob koňský sklizené v Řecku snižuje o částku rovnající se případnému rozdílu mezi aktivační cenou uplatňovanou v Řecku a společnou aktivační cenou.
Aniž je dotčeno používání prvního pododstavce, je dotyčná výše podpory pro produkt zpracovávaný v Řecku snížena o clo ukládané v Řecku na dovoz pokrutin ze sójového oleje ze třetích zemí.
Částky stanovené použitím prvního a druhého pododstavce se vynásobí procentní sazbou uvedenou v čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1119/78.
Podpora producentům chmele uvedená v článku 12 nařízení (EHS) č. 1696/71 se ve Španělsku uplatňuje v plném rozsahu od první sklizně po přistoupení.
Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na finský trh.
1. K usnadnění dosažení cílů stanovených v článku 104 koordinují členské státy svou hospodářskou politiku. Za tímto účelem zakládají spolupráci mezi příslušnými orgány státní správy a mezi svými centrálními bankami.
Komise předkládá Radě doporučení pro vytváření takové spolupráce.
2. Za účelem rozvíjení koordinace politiky členských států v měnové oblasti v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu bude zřízen Měnový výbor s poradní funkcí, jehož úkolem je
— sledovat měnovou a finanční situaci v členských státech a ve Společenství a obecný platební systém členských států a podávat o tom pravidelně zprávy Radě a Komisi,
— zaujímat stanoviska pro předložení těmto orgánům z vlastního podnětu nebo na žádost Rady nebo Komise.
Každý členský stát a Komise jmenují po dvou členech Měnového výboru.
Článek 105 (bývalý článek 105)
1. Prvořadým cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosažení cílů Společenství, jak jsou vymezeny v článku 2. ESCB jedná ve shodě se zásadami stanovenými v článku 4 a v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umisťování zdrojů.
2. ESCB plní tyto základní úkoly
– vymezuje a provádí měnovou politiku Společenství,
– provádí devizové operace v souladu s článkem 111,
– drží a spravuje oficiální devizové rezervy členských států,
– podporuje plynulé fungování platebních systémů.
3. Třetí odrážka odstavce 2 se nevztahuje na držení a správu devizových prozovních zůstatků vládami členských států.
4. ECB je konzultována
– ke všem návrhům aktů Společenství v oblasti její působnosti,
– vnitrostátními orgány ke všem návrhům právních předpisů z oblasti její působnosti, avšak v mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle čl. 107 odst. 6.
ECB může předkládat stanoviska příslušným orgánům nebo institucím Společenství nebo vnitrostátním orgánům v záležitostech spadajících do oblasti její působnosti.
5. ESCB přispívá k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému.
6. Rada může na návrh Komise, po konzultaci s ECB a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslným rozhodnutím svěřit ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.
Této smlouvy se nelze dovolávat při provádění dohod či smluv, které uzavřel členský stát, osoba nebo podnik s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země před vstupem této smlouvy v platnost, jestliže byly tyto dohody či smlouvy Komisi sděleny nejpozději třicet dnů po vstupu této smlouvy v platnost.
Nicméně dohod a smluv, které osoba nebo podnik uzavřely s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země v době mezi podepsáním této smlouvy a jejím vstupem v platnost, se nelze dovolávat jako důvodu pro neplnění této smlouvy, jestliže podle stanoviska Soudního dvora, který ve věci rozhodne na návrh Komise, byl pro jednu nebo druhou stranu jedním z rozhodujících důvodů uzavření takové dohody či smlouvy úmysl vyhnout se použití ustanovení této smlouvy.
Směrnice č. 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství se použije s přihlédnutím k těmto ustanovením
Až do 31. prosince 1977 jsou Irsko a Spojené království, pokud se jedná o Severní Irsko, oprávněny zachovávat při dovozu čerstvého masa svou vnitrostátní právní úpravu týkající se ochrany proti slintavce a kulhavce, pokud přitom dodržují obecná ustanovení Smlouvy o EHS.
„Článek 171
1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora.
Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, již je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.
Shledá-li Soudní dvůr, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.
Článek 170 není tímto postupem dotčen.“
Odchylně od článku 67 se u Řecka při stanovení úrovně různých částek pro hrách a bob koňský, kromě cen uvedených v čl. 105 odst. 1, přihlíží v míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s těmito produkty k rozdílu cen vznikajícímu z používání čl. 105 odst. 1.
Článek 79 se vztahuje na podporu pro osivo uvedenou v článku 3 nařízení (EHS) č. 2358/71.
Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.
1. Každý členský stát se zavazuje povolit v měně členského státu, v němž má věřitel nebo oprávněný sídlo nebo bydliště, jakékoli platby související se směnou zboží, služeb nebo kapitálu, jakož i převody kapitálu a mezd v takovém rozsahu, v němž je při uplatňování této smlouvy liberalizován pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy.
Členské státy prohlašují, že jsou připraveny liberalizovat platby ve větším rozsahu, než je stanoveno v předchozím pododstavci, pokud jim to dovolí jejich celková hospodářská situace, zejména stav jejich platební bilance.
2. Pokud jsou směna zboží a služeb a pohyb kapitálu omezeny pouze omezeními plateb s tím spojených, použijí se obdobně pro účely postupného odstranění takových omezení ustanovení kapitol vztahující se k odstranění množstevních omezení, liberalizaci služeb a volnému pohybu kapitálu.
3. Členské státy se zavazují nezavádět mezi sebou žádná nová omezení převodů spojených s neviditelnými operacemi vyjmenovanými v příloze III této smlouvy.
Postupné odstranění stávajících omezení se uskuteční v souladu s ustanoveními článků 63, 64 a 65, pokud takové odstranění není upraveno ustanoveními odstavců 1 a 2 nebo kapitolou vztahující se k volnému pohybu kapitálu.
4. Ukáže-li se to jako nezbytné, dohodnou se členské státy navzájem na opatřeních, která mají být přijata, aby umožnila uskutečnit platby a převody uvedené v tomto článku; tato opatření však nesmí být v rozporu s cíli stanovenými v této kapitole.
Článek 106 (bývalý článek 105a)
1. ECB má výlučné právo povolovat vydávání bankovek ve Společenství. Tyto bankovky mohou vydávat ECB a národní centrální banky. Bankovky vydávané ECB a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají ve Společenství status zákonného platidla.
2. Členské státy mohou vydávat mince, objem jejich emise však vyžaduje schválení ECB. Rada může postupem podle článku 252 a po konzultaci s ECB přijímat opatření k sladění nominálních hodnot a technických specifikací všech mincí určených pro oběh v rozsahu nezbytném k umožnění jejich plynulého oběhu ve Společenství.
Členské státy, které před vstupem této smlouvy v platnost uzavřely dohody s třetími státy o spolupráci v oblasti jaderné energie, jsou povinny zahájit společně s Komisí jednání s těmito třetími státy nezbytná k tomu, aby Společenství mohlo pokud možno převzít práva a povinnosti vyplývající z těchto dohod.
Každá nová dohoda, jež vzejde z těchto jednání, vyžaduje souhlas členského státu nebo členských států, které výše uvedené dohody podepsaly, jakož i souhlas Rady vyjádřený kvalifikovanou většinou.
Před uplynutím lhůt uvedených v článcích 104 a 105 bude podle vývoje ve veterinární oblasti posouzena situace ve Společenství jako celku a v jeho jednotlivých částech.
Komise předloží nejpozději 1. července 1976 Radě zprávu a případně potřebné vhodné návrhy přihlížející k tomuto vývoji.
„Článek 172
Nařízení vydaná společně Evropským parlamentem a Radou nebo Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.“
1. Články 58 a 59 se vztahují na orientační ceny stolního vína. Článek 61 se použije na tytéž produkty s ohledem na ustanovení odstavce 3.
2. Vyrovnávací částka pro jiné produkty, u kterých je stanovena referenční cena, se v míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu určuje na základě vyrovnávací částky stanovené pro stolní vína. U likérového vína se však vyrovnávací částka použitelná k 1. lednu 1981 rovná vyrovnávacímu poplatku platnému k tomuto dni vůči třetím zemím. Tato vyrovnávací částka se odstraní podle časového rozvrhu stanoveného v článku 59.
3. U produktů, pro něž platí referenční cena, se pro jejich dovoz ze třetích zemí do Řecka neuplatní žádná vyrovnávací částka.
Článek 79 se vztahuje na podporu pro bource morušové.
Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Finska se třetími zeměmi.
1. Každý členský stát považuje svou politiku v oblasti směnných kurzů za otázku společného zájmu.
2. Jestliže některý členský stát provede změnu svého směnného kurzu, která je neslučitelná s cíli stanovenými v článku 104 a která vážně narušuje podmínky hospodářské soutěže, může Komise po konzultaci s Měnovým výborem zmocnit ostatní členské státy, aby na omezené období přijaly opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby se vyhnuly následkům takové změny; podmínky a metody uplatňování takových opatření stanoví Komise.
Článek 107 (bývalý článek 106)
1. ESCB se skládá z ECB a národních centrálních bank.
2. ECB má právní subjektivitu.
3. ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB, kterými jsou Rada guvernérů a Výkonná rada.
4. Statut ESCB je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě.
5. Články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4, 32.6, čl. 33.1 písm. a) a článek 36 statutu ESCB může měnit Rada buď na doporučení ECB a po konzultaci s Komisí kvalifikovanou většinou, nebo na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslně. V obou případech se vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.
6. Rada může buď na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB, anebo na doporučení ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kvalifikovanou většinou přijímat předpisy podle článků 4, 5.4, 19.2, 20, 28.1, 29.2, 30.4 a 34.3 statutu ESCB.
Shromáždění se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává rozhodovací a kontrolní pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Akty uvedené v seznamu v příloze V tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v uvedené příloze.
„Článek 173
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů přijímaných společně Evropským parlamentem a Radou, aktů Rady, Komise a ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, a rovněž aktů Evropského parlamentu, které mají právní účinky vůči třetím osobám.
Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem a ECB k ochraně jejich práv.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.“
Odchylně od článku 67 se aktivační cena uvedená v článku 3 nařízení (EHS) č. 337/79 o společné organizaci trhu s vínem a použitelná v Řecku neupravuje o vyrovnávací částku. Tato částka se však připočítává k průměrné ceně stanovené pro každý reprezentativní řecký trh.
Články 68, 70 a 72 se vztahují na intervenční cenu bílého cukru a na základní cenu cukrové řepy.
Vyrovnávací částka se však v míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu opraví s ohledem na dopad příspěvku k vyrovnání skladovacích výdajů.
Vlastní zdroje vycházející z DPH budou počítány a kontrolovány, jako by Alandy byly zahrnuty do územní působnosti šesté směrnice Rady (77/388/EHS) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně.
1. Pokud členský stát čelí obtížím nebo hrozí-li mu obtíže v oblasti vlastní platební bilance v důsledku celkové nerovnováhy platebních bilancí nebo druhu měn, které má k dispozici, a mohou-li takové obtíže ohrozit fungování společného trhu nebo postupné zavádění společné obchodní politiky, prozkoumá Komise neprodleně situaci daného státu, jakož i opatření, která přijal nebo může přijmout s využitím všech dostupných prostředků podle článku 104. Komise určí opatření, jejichž přijetí danému státu doporučí.
Ukážou-li se opatření učiněná členským státem a opatření navržená Komisí jako nedostatečná k překonání vzniklých nebo hrozících obtíží, doporučí Komise po konzultaci s Měnovým výborem Radě poskytnutí vzájemné pomoci a doporučí k tomu vhodné metody.
Komise pravidelně informuje Radu o situaci a jejím vývoji.
2. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou o poskytnutí vzájemné pomoci a přijme směrnice nebo rozhodnutí určující podmínky a podrobnosti této pomoci. Vzájemná pomoc může mít především formu
a) dohodnutého postupu u ostatních mezinárodních organizací, na které se mohou členské státy obrátit;
b) jakýchkoli opatření potřebných k zamezení odklonu obchodu, pokud stát, který má obtíže, udržuje nebo znovu zavádí množstevní omezení vůči třetím zemím;
c) poskytování úvěrů v omezené výši ostatními členskými státy; k tomu je třeba jejich souhlasu.
Kromě toho může mít během přechodného období vzájemná pomoc také formu zvláštních celních omezení nebo zvýšení kvót, aby byl umožněn zvýšený vývoz ze státu, který má obtíže, a to v souladu s dohodou přijatou mezi státy, které by tato opatření přijaly.
3. Neposkytne-li Rada vzájemnou pomoc doporučenou Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a přijatá opatření nedostatečná, zmocní Komise stát, který má obtíže, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
Rada může kvalifikovanou většinou takové zmocnění odvolat a podmínky a podrobnosti těchto opatření změnit.
Článek 108 (bývalý článek 107)
Při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim touto smlouvou a statutem ESCB nesmějí ECB, žádná národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů či institucí Společenství, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány a instituce Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB či národních centrálních bank při plnění jejich úkolů.
1. Shromáždění se skládá z delegátů, které jmenují parlamenty ze svých členů způsobem stanoveným příslušným členským státem.
2. Počet delegátů je stanoven takto
Belgie14Německo36Francie36Itálie36Lucembursko6Nizozemsko14
3. Shromáždění vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
1. Nové členské státy uplatňují dohody uvedené v odstavci 3 ode dne svého přistoupení, přičemž přihlížejí k přechodným opatřením a úpravám, jež se mohou ukázat jako nezbytné a jež se stanou předmětem protokolů, které budou uzavřeny se třetími zeměmi, jež jsou stranami dohod, a které se připojí k těmto dohodám.
2. Tato přechodná opatření berou v úvahu odpovídající opatření přijatá ve Společenství a nesmějí překročit jejich dobu platnosti; účelem těchto opatření je zajistit ve Společenství postupné používání jednotného systému právní úpravy vztahů Společenství se třetími zeměmi, které jsou stranami dohod, a dále zajistit, že práva a povinnosti členských států jsou stejné.
3. Odstavce 1 a 2 se vztahují na dohody uzavřené s Řeckem, Tureckem, Tuniskem, Marokem, Izraelem, Španělskem a Maltou.
Tato ustanovení se rovněž vztahují na dohody, jež Společenství uzavře do vstupu tohoto aktu v platnost s jinými třetími zeměmi v oblasti Středozemního moře.
„Článek 175
Poruší-li Evropský parlament, Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných ECB v oblastech spadajících do její působnosti nebo o žalobách podaných proti ní.“
Po dobu, kdy bude Řecká republika používat na sušené hrozny článek 70, je objem alkoholu ze sušených hroznů, který může být přidáván do určitých vín v Řecku na základě nařízení (EHS) č. 351/79 o přidávání alkoholu do vinařských produktů, omezen na roční objem nepřesahující celoroční průměr objemu tohoto alkoholu používaného za tímto účelem v Řecku během let 1978, 1979 a 1980.
U surového cukru a produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), s výjimkou čerstvé řepy, a u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) nařízení (EHS) č. 1785/81 o společné organizaci trhu s cukrem mohou být v míře nezbytné k zamezení nebezpečí narušení obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem stanoveny vyrovnávací částky.
V takovém případě se vyrovnávací částky odvozují od vyrovnávací částky příslušného základního produktu pomocí koeficientů, jež budou určeny.
První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Finské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek
– 476 milionů ECU v roce 1995;
– 163 milionů ECU v roce 1996;
– 65 milionů ECU v roce 1997;
– 33 milionů ECU v roce 1998.
1. V případě náhlé krize platební bilance členského státu a není-li okamžitě přijato rozhodnutí uvedené v čl. 108 odst. 2, může dotyčný členský stát preventivně přijmout nezbytná ochranná opatření. Tato opatření musí co nejméně narušit fungování společného trhu a nesmějí přesahovat rozsah nezbytně nutný pro odstranění obtíží, které náhle vznikly.
2. Komise a ostatní členské státy budou o takových ochranných opatřeních informovány nejpozději při jejich vstupu v platnost. Komise může Radě doporučit poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 108.
3. Po obdržení stanoviska Komise a po konzultaci s Měnovým výborem může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že dotyčný stát musí změnit, pozastavit nebo zrušit výše uvedená ochranná opatření.
Článek 109 (bývalý článek 108)
Každý členský stát zajistí nejpozději ke dni zřízení ESCB, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu jeho národní centrální banky, byly slučitelné s touto smlouvou a se statutem ESCB.
Shromáždění zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, třetí úterý v měsíci říjnu.
Shromáždění se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
1. Právní úpravy vyplývající z Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, jakož i z Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, se nevztahují na vztahy mezi novými členskými státy a státy přidruženými ke Společenství na základě výše uvedených aktů.
Nové členské státy nemusí přistoupit k dohodě o produktech v oblasti působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 29. července 1969.
2. S výhradou článků 110 a 111 se na produkty pocházející z přidružených států uvedených v odstavci 1 vztahuje stejná úprava při jejich dovozu do nových členských států, která se na ně vztahovala před přistoupením.
3. S výhradou článků 110 a 111 se na produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů, uvedených v příloze VI tohoto aktu, vztahuje stejná právní úprava při jejich dovozu do nových členských států, která se na ně vztahovala před přistoupením.
„Článek 176
Orgán nebo orgány, jejichž akt byl prohlášen za neplatný nebo jejichž nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, jsou povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 215 druhého pododstavce.
Tento článek se vztahuje rovněž na ECB.“
1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 101/76, kterým se stanoví společná strukturální politika pro odvětví rybolovu, a článku 100 aktu o přistoupení z roku 1972 jsou do 31. prosince 1985 Italská republika a Řecká republika oprávněny omezit vzájemně rybolov ve vodách spadajících pod jejich svrchovanost nebo pod soudní pravomoc, a nacházejících se uvnitř zón uvedených v článku 111, pouze rybářským plavidlům, která v těchto vodách rybolov tradičně provozují z přístavů dotyčné zeměpisné pobřežní oblasti.
2. Odstavcem 1 a článkem 111 nejsou dotčena zvláštní rybolovná práva, která vůči sobě mohou uplatňovat Italská republika a Řecká republika k 1. lednu 1981.
Nejpozději do 31. prosince 1995 je Španělské království oprávněno poskytovat vnitrostátní vyrovnávací podporu producentům cukrové řepy A a B, jak je vymezena nařízením (EHS) č. 1785/81. Výše této podpory nesmí překročit 23,64 % základní ceny cukrové řepy, kterou Společenství stanoví pro daný hospodářský rok.
Podíl Finské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Vytvořením celní unie hodlají členské státy přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a ke snižování celních překážek.
Společná obchodní politika přihlíží k příznivému dopadu, který může mít odstranění cel mezi členskými státy na vzrůst konkurenceschopnosti podniků těchto států.
Článek 110 (bývalý článek 108a)
1. K plnění úkolů svěřených ESCB, v souladu s ustanoveními této smlouvy a za podmínek stanovených statutem ESCB, ECB
– přijímá nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů vymezených v článku 3.1 první odrážce, článcích 19.1, 22 a 25.2 statutu ESCB a dále v případech stanovených právními akty Rady, jež jsou uvedeny v čl. 107 odst. 6,
– přijímá rozhodnutí nezbytná pro plnění úkolů svěřených ESCB touto smlouvou a statutem ESCB,
– vydává doporučení a zaujímá stanoviska.
2. Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Články 253, 254 a 256 se použijí na nařízení a rozhodnutí přijatá ECB.
ECB může rozhodnout o zveřejnění svých rozhodnutí, doporučení a stanovisek.
3. V mezích a za podmínek přijatých Radou postupem podle čl. 107 odst. 6 je ECB zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí.
Shromáždění volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Shromáždění nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Shromážděním.
Pokud produkty uvedené v seznamu v příloze II Smlouvy o EHS podléhající společné organizaci trhů, a produkty podléhající při dovozu do Společenství zvláštní právní úpravě v rámci společné zemědělské politiky pocházejí z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1 nebo z nezávislých států Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, použijí nové členské státy při jejich dovozu právní úpravu Společenství za podmínek stanovených v tomto aktu a s výhradou následujících ustanovení
a) pokud právní úprava Společenství předpokládá vybírání cel při dovozu z třetích zemí, použijí nové členské státy celní sazebník, který používaly před přistoupením, s výhradou článku 111;
b) pokud jde o ochranné prvky jiného druhu než cla, stanoví v případě potřeby Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou vhodné přizpůsobení právní úpravy v rámci Společenství tak, aby zajišťovala dovoz těchto produktů za podmínek odpovídajících podmínkám před přistoupením.
„Článek 110a
1. Ode dne přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový(é) členský(é) stát(y)“) se (průmyslový) vzor Společenství chráněný nebo přihlášený podle tohoto nařízení přede dnem přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měl stejné účinky v celém Společenství.
2. Přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství nesmí být zamítnuta na základě důvodů zamítnutí uvedených v čl. 47 odst. 1, pokud se tyto důvody staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu.
3. (Průmyslový) vzor Společenství uvedený v odstavci 1 nesmí být prohlášen za neplatný podle čl. 25 odst. 1, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu.
4. Přihlašovatel nebo majitel staršího práva v novém členském státě může bránit užívání (průmyslového) vzoru Společenství spadajícího do čl. 25 odst. 1 písm. d), e) nebo f) na území, kde je starší právo chráněno. Pro účely tohoto ustanovení se „starším právem“ rozumí právo nabyté nebo přihlášené v dobré víře před přistoupením.
5. Odstavce 1, 3 a 4 se vztahují rovněž na nezapsané (průmyslové) vzory Společenství. Podle článku 11 nepožívá (průmyslový) vzor, který nebyl zpřístupněn veřejnosti na území Společenství, ochrany jako nezapsaný (průmyslový) vzor.“
„Článek 177
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství a ECB,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.“
Zóny uvedené v čl. 110 odst. 1 jsou ohraničeny takto
1. Řecko
Vody nacházející se v zóně šesti námořních mil od základních linií.
2. Itálie
Vody nacházející se v zóně šesti námořních mil od základních linií. Tato hranice je rozšířena na 12 námořních mil v následujících oblastech
a) Jaderské moře, jižně od ústí Po di Goro;
b) Jónské moře;
c) Sicilské moře a Sicilský průliv včetně ostrovů;
d) vody Sardinie.
1. V odvětví obilovin se články 68, 70 a 72 vztahují na intervenční ceny.
2. Pokud jde o obiloviny, pro které není stanovena intervenční cena, odvozuje se použitelná vyrovnávací částka od vyrovnávací částky použitelné pro ječmen, s přihlédnutím ke vztahu mezi prahovými cenami dotyčných obilovin.
3. U produktů uvedených v čl. 1 písm. c) a d) nařízení (EHS) č. 2727/75 o společné organizaci trhu s obilovinami se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro příslušné obiloviny za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Podíl Finské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Aniž jsou dotčeny články 115 a 116, použijí se během přechodného období tato pravidla
1. Členské státy koordinují své obchodní vztahy s třetími zeměmi tak, aby po uplynutí přechodného období byly naplněny podmínky nezbytné pro uskutečňování společné politiky v oblasti vnějšího obchodu.
Komise předloží Radě návrhy týkající se způsobu sledování společného postupu a pro sjednocení obchodní politiky během přechodného období.
2. Komise předloží Radě doporučení ohledně jednání o clech s třetími zeměmi týkající se společného celního sazebníku.
Rada zmocní Komisi, aby zahájila tato jednání.
Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
3. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto článku přijímá Rada svá rozhodnutí v průběhu prvních dvou etap jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou.
4. Členské státy po jednání s Komisí přijmou veškerá nezbytná opatření, zejména s cílem přizpůsobit veškeré platné dohody o sazbách se třetími zeměmi tak, aby nebylo zpožděno přijetí společného celního sazebníku.
5. Členské státy si stanovují cíl dosáhnout nejvyšší možné úrovně sjednocení svých liberalizačních seznamů vůči třetím zemím nebo skupinám třetích zemí. Komise za tímto účelem vydá členským státům jakákoli vhodná doporučení.
Učiní-li členské státy kroky k odstranění nebo snížení množstevních omezení vůči třetím zemím, jsou povinny o tom předem informovat Komisi a používat stejná opatření vůči ostatním členským státům.
Článek 111 (bývalý článek 109)
1. Odchylně od článku 300 může Rada buď na doporučení ECB, nebo na doporučení Komise a po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím v souladu s postupem podle odstavce 3 pro stanovení podmínek uzavírat formální dohody o systému směnných kurzů ECU a ve vztahu k měnám třetích zemí. Rada může na doporučení ECB nebo Komise po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability kvalifikovanou většinou stanovit, upravovat nebo opouštět střední parity ECU v rámci systému směnných kurzů. Předseda Rady informuje Evropský parlament o stanovení, upravení nebo opuštění středních parit ECU.
2. Při neexistenci systému směnných kurzů vůči jedné nebo více měnám třetích zemí podle odstavce 1 může Rada buď na doporučení Komise po konzultaci s ECB, nebo na doporučení ECB kvalifikovanou většinou formulovat obecné směry kurzové politiky ve vztahu k těmto měnám. Tyto obecné směry nesmějí být na újmu prvořadému cíli ESCB udržovat cenovou stabilitu.
3. Má-li Společenství sjednat s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody týkající se otázek měnového nebo kurzového režimu, rozhoduje Rada odchylně od článku 300 na doporučení Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o podmínkách pro sjednávání a uzavírání takových dohod. Tyto podmínky zajistí, že Společenství zaujme jednotný postoj. Komise se v plném rozsahu účastní těchto jednání.
Dohody uzavřené v souladu s tímto odstavcem jsou závazné pro orgány Společenství, ECB a členské státy.
4. S výhradou odstavce 1 rozhoduje Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o postoji Společenství na mezinárodní úrovni k otázkám zvláště významným pro hospodářskou a měnovou unii a jednomyslně rozhodne o zastoupení Společenství v souladu s rozdělením pravomocí podle článků 99 a 105.
5. Aniž je dotčena pravomoc Společenství a dohody Společenství týkající se hospodářské a měnové unie, mohou členské státy jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Shromáždění nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
Pokud sbližování se společným celním sazebníkem vede v novém členském státě ke snížení cel, používá se toto snížené clo na dovozy uvedené v článcích 109 a 110.
„Článek 180
Soudní dvůr má v mezích dále uvedených pravomoc rozhodovat spory, které se týkají
a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 169 přiznává Komisi;
b) usnesení Rady guvernérů Evropské investiční banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 173;
c) usnesení správní rady Evropské investiční banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 173 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky,
d) plnění povinností národními centrálními bankami podle této smlouvy a statutu ESCB. Rada ECB má ve vztahu k národním centrálním bankám v této věci pravomoci, jaké článek 169 přiznává Komisi ve vztahu k členským státům. Shledá-li Soudní dvůr, že národní centrální banka nesplnila povinnost podle této smlouvy, je tato banka povinna učinit opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.“
1. Ze svých oblastí specifikovaných podle postupu stanoveného Stálým veterinárním výborem na základě nabídnutých záruk neodešle Řecká republika na území jiných členských států žádný skot nebo prasata ani čerstvé hovězí, vepřové, kozí, skopové nebo jehněčí maso, dokud v těchto oblastech neuplyne 12 měsíců od objevení posledního ohniska exotického viru kulhavky a slintavky nebo od posledního očkování proti této nemoci.
2. Do 31. prosince 1985 bude posouzena situace ohledně exotického viru slintavky a kulhavky.
Nejpozději do 1. července 1984 předloží Komise Radě zprávu s návrhy na přijetí vhodných opatření Společenství v této oblasti.
Minimální specifická hmotnost ječmene, který lze přijmout pro intervenční účely ve Španělsku, se stanoví takto
– pro období od 1. března 1986 do konce hospodářského roku 1986/1987 na 60 kilogramů na hektolitr,
– pro hospodářský rok 1987/1988 na 61 kilogramů na hektolitr,
– pro hospodářský rok 1988/1989 na 62 kilogramů na hektolitr.
Snížení intervenční ceny ječmene ve Španělsku představuje
– 4 % pro období od 1. března 1986 do konce hospodářského roku 1986/1987,
– 3 % pro hospodářský rok 1987/1988,
– 2 % pro hospodářský rok 1988/1989.
1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze XII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Švédsko.
2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.
Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy.
1. Aniž jsou dotčeny závazky, jež členské státy převzaly v rámci jiných mezinárodních organizací, budou režimy podpor poskytovaných členskými státy vývozu do třetích zemí před uplynutím přechodného období postupně harmonizovány v takovém rozsahu, aby hospodářská soutěž mezi podniky Společenství nebyla narušena.
Rada na návrh Komise do konce druhé etapy jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou přijímá k tomu potřebné směrnice.
2. Předchozí ustanovení se nepoužijí na navracení cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem, ani na navracení nepřímých daní včetně daně z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní, které se povolují při vývozu zboží z členského státu do třetí země, pokud tato navracení nepřevyšují poplatky a daně, jimž byly vyvážené výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny.
Článek 112 (bývalý článek 109a)
1. Rada guvernérů se skládá ze členů Výkonné rady ECB a z guvernérů národních centrálních bank.
2.
a) Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a čtyř dalších členů.
b) Prezident, viceprezident a další členové Výkonné rady jsou jmenováni z uznávaných a zkušených osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů.
Jejich funkční období je osmileté; nemohou být jmenováni opakovaně.
Členy Výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Shromáždění přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Shromáždění se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
1. Produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, které jsou ve lhůtách určených podle článku 115 dováženy do Spojeného království, nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou zpětně vyvezeny do jiného nového členského státu nebo do Společenství v původním složení.
2. Produkty pocházející z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1, které jsou ve stejných lhůtách dováženy do Společenství v původním složení, nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou zpětně vyvezeny do nových členských států.
3. Nehrozí-li odklon obchodu, zejména je-li rozdíl v právních úpravách dovozu minimální, může Komise stanovit odchylky od ustanovení odstavců 1 a 2.
„Článek 184
Dotýká-li se spor nařízení vydaného společně Evropským parlamentem a Radou nebo nařízení Rady, Komise nebo ECB, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 173 pátém pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 173 druhém pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.“
1. Do 31. prosince 1985 může Řecká republika používat svá vlastní pravidla pro povolování různých odrůd zemědělských nebo zahradnických druhů nebo základního materiálu lesnických druhů, jakož i pravidla pro certifikaci a kontrolu produkce osiv a zemědělských, zahradnických a lesnických sazenic.
2. Řecká republika
a) učiní všechna opatření, aby postupně a nejpozději do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyhověla předpisům Společenství o povolování odrůd a základních materiálů, uvádění osiv, jakož i zemědělských, zahradnických a lesnických sazenic do oběhu;
b) může do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně omezit uvádění osiv, zemědělských a zahradnických sazenic do oběhu na osiva a sazenice odrůd povolených na jejím území; toto ustanovení se vztahuje také na základní materiál u množitelského lesnického materiálu;
c) vyváží na území stávajících členských států jen osiva a sazenice, které jsou v souladu s předpisy Společenství.
3. V souladu s postupem Stálého výboru pro osiva a množitelský materiál v zemědělství, zahradnictví a lesnictví může být do 31. prosince 1985 rozhodnuto o postupné liberalizaci obchodu s osivy a sazenicemi určitých druhů mezi Řeckem a Společenstvím ve stávajícím složení, jakmile se bude zdát, že jsou pro takovou liberalizaci vytvořeny nezbytné předpoklady.
Článek 79 se vztahuje na podporu pro pšenici tvrdou podle článku 10 nařízení (EHS) č. 2727/75.
Po dobu tří let ode dne přistoupení může Švédské království zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou jeho související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví.
V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána.
1. Po uplynutí přechodného období se bude společná obchodní politika zakládat na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.
2. Komise předkládá Radě návrhy k provádění společné obchodní politiky.
3. Je-li třeba sjednat dohody se třetími zeměmi, podá Komise doporučení Radě. Rada zmocní Komisi, aby zahájila potřebná jednání.
Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
4. Rada při výkonu pravomocí, které jí byly tímto článkem svěřeny, rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Článek 113 (bývalý článek 109b)
1. Předseda Rady a člen Komise se mohou bez hlasovacího práva účastnit zasedání Rady guvernérů.
Předseda Rady může předkládat Radě guvernérů návrhy k projednání.
2. Prezident ECB je zván k účasti na zasedáních Rady, když Rada projednává záležitosti mající vztah k cílům a k úkolům ESCB.
3. ECB předkládá výroční zprávu o činnosti ESCB a o měnové politice za uplynulý a běžný rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a také Evropské radě. Prezident ECB tuto zprávu předkládá Radě a Evropskému parlamentu, který na jejím základě může zahájit obecnou rozpravu.
Prezident ECB a další členové Výkonné rady mohou být na žádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnětu konzultováni příslušnými výbory Evropského parlamentu.
Shromáždění projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
1. Bezprostředně po přistoupení sdělí nové členské státy původním členským státům a Komisi ustanovení, která se vztahují na dovoz produktů, které pocházejí nebo jsou dováženy z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3 a z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1.
2. Bezprostředně po přistoupení sdělí Komise novým členským státům ustanovení Společenství nebo smluvní ustanovení, která se vztahují na dovoz produktů do Společenství v původním složení, jež pocházejí nebo jsou dováženy z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3 a z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.
Akty v seznamu v příloze IV k tomuto aktu se vztahují na Řecko za podmínek stanovených v uvedené příloze.
1. Vyrovnávací částka na kilogram jatečně upraveného těla prasete se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu vepřového masa ve Společenství, v průběhu prvních čtyř hospodářských let po přistoupení se však tato částka neuplatňuje.
2. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2759/75 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, s výjimkou jatečně upravených těl prasat, se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uvedené v odstavci 1 za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
3. Až do 31. prosince 1989 lze, pokud ve Španělsku hrozí nebezpečí příliš velkých intervencí na základě podpor soukromého skladování nebo případně na základě veřejných nákupů podle článku 20 nařízení (EHS) č. 2759/75, rozhodnout postupem podle článku 24 tohoto nařízení o nezbytných omezujících opatřeních pro dovozy vepřového masa jakéhokoli původu do tohoto členského státu.
Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Švédské království po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení.
Dohody podle čl. 111 odst. 2 a článku 113 uzavírá Rada jménem Společenství, přičemž jedná v průběhu prvních dvou etap jednomyslně a poté kvalifikovanou většinou.
Článek 114 (bývalý článek 109c)
1. Na podporu koordinace politik členských států v rozsahu potřebném pro fungování vnitřního trhu se zřizuje Měnový výbor, který má poradní funkci.
Má tyto úkoly
– sledovat měnovou a finanční situaci členských států a Společenství a všeobecný platební styk členských států a pravidelně o tom podávat zprávu Radě a Komisi,
– vydávat stanoviska na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům,
– aniž je dotčen článek 207, přispívat k přípravě prací Rady uvedených v článcích 59, 60, čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 5, v článcích 100, 102, 103, 104, čl. 116 odst. 2, čl. 117 odst. 6, článcích 119, 120, čl. 121 odst. 2 a čl. 122 odst. 1,
– posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává zprávu Komisi a Radě o výsledku tohoto posouzení.
Každý členský stát a Komise jmenují po dvou členech do Měnového výboru.
2. Na počátku třetí etapy se zřídí Hospodářský a finanční výbor. Měnový výbor uvedený v odstavci 1 bude rozpuštěn.
Hospodářský a finanční výbor má tyto úkoly
– vydávat stanoviska na žádost Rady či Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům,
– sledovat hospodářskou a finanční situaci členských států a Společenství a pravidelně o ní, zejména o finančních vztazích se třetími zeměmi a mezinárodními institucemi, podávat zprávy Radě a Komisi,
– aniž je dotčen článek 207, přispívat k přípravě prací Rady uvedených v článcích 59, 60, čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 5, článcích 100, 102, 103, 104, čl. 105 odst. 6, čl. 106 odst. 2, čl. 107 odst. 5 a 6, článcích 111, 119, čl. 120 odst. 2 a 3, čl. 122 odst. 2, čl. 123 odst. 4 a 5, a plnit další poradní a přípravné úkoly svěřené mu Radou,
– posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává Komisi a Radě zprávu o výsledku tohoto posouzení.
Každý členský stát, Komise a ECB jmenují nejvíce po dvou členech výboru.
3. Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB a výborem uvedeným v tomto článku kvalifikovanou většinou přijme podrobná ustanovení týkající se složení Hospodářského a finančního výboru. Předseda Rady informuje o takovém rozhodnutí Evropský parlament.
4. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahují výjimky uváděné v článcích 122 a 123, sleduje výbor nad rámec úkolů podle odstavce 2 měnovou a finanční situaci a všeobecný platební styk těchto členských států a pravidelně o tom podává zprávy Radě a Komisi.
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Shromáždění o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou hlasů všech členů Shromáždění, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však dále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 127.
Při přijímání rozhodnutí Radou a poskytování stanovisek Výborem Evropského rozvojového fondu v rámci vnitřní dohody o opatřeních, jež mají být přijata, a postupech, jež mají být sledovány pro provádění Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, v rámci vnitřní dohody o financování a správě pomoci ze strany Společenství, podepsané dne 29. července 1969, a v rámci vnitřní dohody o opatřeních, jež mají být přijata, a postupech, jež mají být sledovány pro provádění Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, se počítají pouze hlasy původních členských států, přičemž hlasům je přidělena váha stanovená buď postupem platným před přistoupením pro výpočet kvalifikované většiny, nebo postupem podle čl. 13 odst. 3 vnitřní dohody o financování a správě pomoci ze strany Společenství.
1. Účetní dvůr se skládá z dvanácti členů.
2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.
Čtyři členové Účetního dvora, určení losem, budou však při prvním jmenování Účetního dvora jmenováni pouze na dobu čtyř let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.
5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce člena Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.
1. Do 31. prosince 1985 může Řecká republika zachovat množstevní omezení ve formě celkových kvót pro produkty a částky uvedené v příloze V jako dočasné odchýlení od společných seznamů liberalizace uvedených v nařízeních (EHS) č. 109/70, (EHS) č. 1439/74 a (EHS) č. 2532/78. Tyto produkty jsou plně liberalizovány k 1. lednu 1986 a až do tohoto dne se kvóty postupně zvyšují. Postupy pro zvyšování kvót jsou stejné jako postupy uvedené v článku 36.
Jestliže dovozy uskutečněné ve dvou po sobě jdoucích rocích jsou menší než 90 % otevřené roční kvóty, odstraní Řecká republika platná množstevní omezení, pokud je dotyčný produkt v dané době liberalizován vůči stávajícím členským státům.
2. Do 31. prosince 1985 nebude Řecká republika liberalizovat vůči třetím zemím produkty dosud neliberalizované vůči Společenství ve stávajícím složení ani neposkytne třetím zemím žádnou jinou výhodu oproti Společenství ve stávajícím složení, pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty. Řecká republika nebude ve vztahu k zemím se státním obchodem uvedeným v nařízeních (EHS) č. 109/70 a (EHS) č. 2532/78 liberalizovat produkty dosud neliberalizované vůči Společenství ve stávajícím složení nebo vůči zemím, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1439/74, ani neposkytne těmto zemím nějakou jinou výhodu oproti Společenství ve stávajícím složení nebo oproti zemím, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1439/74, pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty.
3. Do 31. prosince 1985 zachová Řecká republika množstevní omezení ve formě kvót vůči všem třetím zemím u produktů uvedených v příloze VI, které nejsou Společenstvím ve stávajícím složení liberalizovány a které Řecká republika dosud neliberalizovala vůči Společenství. Kvóty na rok 1981 pro země, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1439/74 a jež nejsou uvedeny v článku 120, jakož i pro země se státním obchodem uvedené v nařízeních (EHS) č. 109/70 a (EHS) č. 2532/78 jsou stanoveny v uvedené příloze.
Jakákoli změna těchto kvót může být provedena jen v souladu s postupy Společenství.
1. Vyrovnávací částka na kilogram vajec ve skořápce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství.
2. Vyrovnávací částka na jedno násadové vejce se vypočítává na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho násadového vejce ve Společenství.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2771/75 o společné organizaci trhu s vejci se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky používané pro vejce ve skořápce za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu.
K zajištění toho, aby provádění obchodněpolitických opatření přijatých v souladu s touto smlouvou některým členským státem nebylo znemožněno odklonem obchodu, nebo vyvolá-li rozdílnost těchto opatření hospodářské obtíže v jednom nebo v několika členských státech, doporučí Komise metody potřebné spolupráce mezi členskými státy. Nestačí-li to, může Komise zmocnit členský stát, aby přijal nutná ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
V naléhavém případě mohou členské státy během přechodného období samy přijmout taková opatření, která jsou potřebná, a informují o nich ostatní členské státy, jakož i Komisi, a ta může rozhodnout o jejich doplnění nebo zrušení.
Přednostně je třeba volit taková opatření, která co nejméně narušují fungování společného trhu a která berou v úvahu nezbytnost co nejvíce urychlit vytvoření společného celního sazebníku.
Článek 115 (bývalý článek 109d)
V záležitostech upravených v čl. 99 odst. 4, 104 s výjimkou odstavce 14, článcích 111, 121, 122 a čl. 123 odst. 4 a 5, může Rada nebo členský stát požádat Komisi, aby podle potřeby podala doporučení nebo návrh. Komise posoudí žádost a neprodleně předloží své závěry Radě.
Rada vykonává své funkce a rozhodovací pravomoci podle této smlouvy.
V mezích své příslušnosti přijímá veškerá opatření ke koordinaci činnosti členských států a Společenství.
1. Články 109 až 114 se použijí až do 31. ledna 1975.
2. S přihlédnutím k přechodným ustanovením tohoto aktu se na produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, které před tímto dnem upraví své vztahy se Společenstvím na jiném základě než přidružení, se ode dne vstupu v platnost jejich dohody se Společenstvím vztahuje právní úprava používaná vůči třetím zemím pro v této dohodě nezahrnuté oblasti při dovozu do nových členských států.
3. Rada může jednomyslně po konzultaci s Komisí rozhodnout o prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 v případě používání přechodných ustanovení podle čl. 62 druhého pododstavce Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, nebo podle čl. 36 druhého pododstavce Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, a to po dobu používání těchto opatření.
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací.
2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole hodlají podílet.
Ostatní orgány Společenství a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.“
Řecká republika zruší svůj systém dovozních depozit a hotovostních plateb existující vůči třetím zemím ke dni přistoupení, a to podle stejného časového plánu a za stejných podmínek, jaké byly stanoveny v článku 38 pro stávající členské státy.
1. Vyrovnávací částka na kilogram poražené drůbeže se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu poražené drůbeže ve Společenství, s rozlišením podle druhu drůbeže.
2. Vyrovnávací částka na jednodenní kuřata se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho jednodenního kuřete ve Společenství.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (EHS) č. 2777/75 o společné organizaci trhu s drůbežím masem se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro poraženou drůbež za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu.
Ve veškerých otázkách zvláštního významu pro společný trh postupují členské státy od konce přechodného období v rámci mezinárodních organizací hospodářského charakteru výhradně společně. K tomuto účelu Komise předkládá Radě návrhy týkající se rozsahu a provádění těchto společných postupů; Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
V průběhu přechodného období jednají členské státy vzájemně o sjednocování svých postupů a v co nejvyšší míře přijímají jednotný postoj.
Článek 116 (bývalý článek 109e)
1. Druhá etapa uskutečňování hospodářské a měnové unie začne dne 1. ledna 1994.
2. Před tímto dnem
a) každý členský stát
– přijme, je-li to nezbytné, příslušná opatření pro zajištění dodržování zákazů stanovených v článku 56, 101 a čl. 102 odst. 1,
– přijme, jeli to nezbytné, se záměrem umožnit hodnocení podle písmene b), víceleté programy k zajištění trvalé konvergence nutné pro dosažení hospodářské a měnové unie, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance,
b) Rada zhodnotí na základě zprávy Komise pokrok dosažený v oblasti hospodářské a měnové konvergence, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance, jakož i pokrok při provádění právních předpisů Společenství týkajících se vnitřního trhu.
3. Článek 101, čl. 102 odst. 1, čl. 103 odst. 1 a článek 104 s výjimkou odstavců 1, 9, 11 a 14 se použijí od počátku druhé etapy.
Ustanovení čl. 100 odst. 2, čl. 104 odst. 1, 9 a 11, článků 105, 106, 108, 111, 112, 113 a čl. 114 odst. 2 a 4 se použijí od počátku třetí etapy.
4. Ve druhé etapě se členské státy snaží vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí.
5. Během druhé etapy každý členský stát vhodným způsobem zahájí v souladu s článkem 109 postup vedoucí k nezávislosti jeho centrální banky.
Rada se skládá ze zástupců členských států. Každá vláda do ní vysílá jednoho ze svých členů.
Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v abecedním pořadí členských států.
1. Ustanovení čl. 109 odst. 3 a článků 110 až 113 se vztahují až do 31. prosince 1977 na dovoz produktů, které pocházejí nebo jsou dováženy z Papuy Nové Guiney do Spojeného království.
2. Tato právní úprava může být změněna zejména v případě dosažení nezávislosti tohoto území před 1. lednem 1978. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou případně přijmout potřebná opatření.
„Článek 189
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.“
1. K 1. lednu 1981 uplatní Řecká republika systém všeobecných preferencí Společenství na produkty jiné než produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS; u produktů uvedených v příloze VII se však Řecká republika bude do 31. prosince 1985 postupně vyrovnávat sazbám systému všeobecných preferencí. Časový plán vyrovnávání se sazbám těchto produktů je stejný jako časový plán uvedený v článku 31.
2. V případě produktů uvedených v příloze II Smlouvy o EHS se stanovené nebo vypočítané preferenční sazby vztahují na cla, která Řecká republika skutečně vybírá vůči třetím zemím, jak je to uvedeno v článku 64.
V žádném případě se na dovozy ze třetích zemí do Řecka nesmějí vztahovat výhodnější celní sazby než sazby na produkty ze Společenství ve stávajícím složení.
1. U rýže se články 68, 70 a 72 vztahují na intervenční cenu neloupané rýže.
2. Vyrovnávací částkou loupané rýže je vyrovnávací částka za neloupanou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
3. Vyrovnávací částkou celoomleté rýže je vyrovnávací částka za loupanou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
4. Vyrovnávací částka poloomleté rýže je vyrovnávací částka za celoomletou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
5. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1418/76 o společné organizaci trhu s rýží se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro příslušné produkty za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
6. Vyrovnávací částka za zlomkovou rýži se stanoví na úrovni přihlížející k rozdílu mezi dodací cenou ve Španělsku a prahovou cenou.
Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod švédskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve švédském přístavu (dále jen „švédská plavidla“) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu.
Členské státy se shodují v tom, že je nutno podporovat zvyšování životní úrovně a zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň.
Členské státy soudí, že takový vývoj bude nejen výsledkem fungování společného trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených touto smlouvou a sbližování právních a správních předpisů členských států.
Článek 117 (bývalý článek 109f)
1. Na počátku druhé etapy je zřízen Evropský měnový institut (dále jen „EMI“) a zahájí svou činnost; má právní subjektivitu a je řízen a spravován radou, skládající se z prezidenta a z guvernérů národních centrálních bank, z nichž jeden bude viceprezidentem.
Prezident je jmenován vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Rady EMI, a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Prezident je vybírán z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech. Prezidentem EMI se mohou stát pouze státní příslušníci některého členského státu. Rada EMI jmenuje viceprezidenta.
Statut EMI je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě.
2. EMI má za úkol
– posilovat spolupráci mezi národními centrálními bankami,
– posilovat koordinaci měnových politik členských států s cílem zajistit cenovou stabilitu,
– dohlížet na fungování Evropského měnového systému,
– konzultovat otázky spadající do působnosti národních centrálních bank a ovlivňujícím stabilitu finančních institucí a trhů,
– převzít dosavadní úkoly Evropského fondu pro měnovou spolupráci, který bude rozpuštěn; podrobnosti rozpuštění se stanoví ve statutu EMI,
– usnadňovat používání ECU a dohlížet na jeho vývoj, včetně hladkého fungování clearingového systému v ECU.
3. Při přípravě třetí etapy má EMI za úlohu
– připravovat nástroje a postupy nezbytné pro uskutečňování jednotné měnové politiky ve třetí etapě,
– podle potřeby podporovat harmonizaci pravidel a postupů pro sběr, sestavování a šíření statistických údajů v oblasti jeho působnosti,
– vypracovávat pravidla pro operace prováděné národními centrálními bankami v rámci ESCB,
– zvyšovat účinnost přeshraničního platebního styku,
– dohlížet na technickou přípravu bankovek ECU.
Nejpozději do 31. prosince 1996 EMI upřesní normativní, organizační a logistický rámec nezbytný pro ESCB k plnění jeho úkolů ve třetí etapě. Tento rámec bude předložen k rozhodnutí ECB ke dni jejího ustavení.
4. EMI může dvoutřetinovou většinou hlasů členů své rady
– zaujímat stanoviska nebo vydávat doporučení k celkovému směřování měnové a kurzové politiky, jakož i k souvisejícím opatřením zaváděným v každém členském státě,
– předkládat vládám a Radě stanoviska nebo doporučení k politikám, které by mohly ovlivnit vnitřní či vnější měnovou situaci ve Společenství, a zejména fungování Evropského měnového systému,
– podávat doporučení měnovým úřadům členských států, týkající se provádění jejich měnové politiky.
5. EMI může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění svých stanovisek a doporučení.
6. Rada konzultuje s EMI všechny návrhy právních aktů Společenství z oblasti jeho působnosti.
Orgány členských států konzultují s EMI všechny návrhy právních předpisů z oblasti jeho působnosti v mezích a za podmínek stanovených Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI kvalifikovanou většinou.
7. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI jednomyslným rozhodnutím svěřit EMI další úkoly pro přípravu třetí etapy.
8. Tam, kde tato smlouva stanoví konzultativní úlohu ECB, považují se odkazy na ECB až do jejího ustavení za odkazy na EMI.
9. Během druhé etapy se pod výrazem „ECB“, užitým v článcích 230, 232, 233, 234, 237 a 288, rozumí EMI.
Radu svolává její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z jejích členů nebo z podnětu Komise.
1. Přidružení mimoevropských území uvedených v čl. 24 odst. 2, která udržují zvláštní vztahy se Spojeným královstvím, a francouzsko-britského kondominia Nové Hebridy nabývá účinku nejdříve 1. února 1975 rozhodnutím Rady přijatým podle článku 136 Smlouvy o EHS.
2. Nové členské státy nemusí přistoupit k dohodě o obchodu se zámořskými zeměmi a územími, týkající se produktů v působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 14. prosince 1970.
„Článek 189a
1. Přijímá-li Rada podle této smlouvy akt na návrh Komise, může takový návrh změnit pouze jednomyslným rozhodnutím, nestanoví-li čl. 189b odst. 4 a 5 jinak.
2. Dokud Rada nerozhodne, může Komise kdykoli během přijímání aktu Společenství svůj návrh změnit.
1. Od 1. ledna 1981 používá Řecká republika ustanovení dohod uvedených v článku 120.
Přechodná opatření a úpravy jsou předmětem protokolů uzavíraných se smluvními třetími zeměmi a připojených k těmto smlouvám.
2. Tato přechodná opatření, která přihlížejí k odpovídajícím opatřením uvnitř Společenství a která nemohou být prodloužena, mají zajistit, že Společenství používá jednotnou právní úpravu svých vztahů se smluvními třetími zeměmi a že práva a povinnosti členských států jsou stejné.
3. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 120 nevedou v žádné oblasti k poskytnutí výhodnějšího zacházení ze strany Řecké republiky vůči těmto zemím, než je zacházení poskytované Společenství ve stávajícím složení.
Zejména u všech produktů, na něž se vztahují přechodná nařízení, pokud jde o množstevní omezení vůči Společenství ve stávajícím složení, se tato opatření uplatňují po stejnou dobu vůči všem zemím uvedeným v článku 120.
4. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 120 nevedou k poskytování méně výhodného zacházení ze strany Řecké republiky vůči těmto zemím, než je zacházení poskytované jiným třetím zemím. Zejména nemohou být přechodná opatření, která se týkají množstevních omezení, zamýšlena vůči zemím uvedeným v článku 120, pokud jde o produkty osvobozené od takových opatření při jejich dovozu z jiných třetích zemí do Řecka.
Na výrobky, na které se vztahuje režim podpor stanovený v článku 3 nařízení (EHS) č. 516/77 o společné organizaci trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, se ve Španělsku uplatňují tato ustanovení
1. Až do prvního sblížení cen podle článku 70 se minimální cena uvedená v článku 3b nařízení (EHS) č. 516/77 stanoví na základě
– ceny stanovené podle předchozího vnitrostátního režimu ve Španělsku pro produkt určený ke zpracování, nebo
– pokud tato cena stanovena není, na základě cen placených ve Španělsku producentům produktu určeného ke zpracování, jak byly zjištěny v průběhu reprezentativního období, jež bude určeno.
2. Jestliže je minimální cena uvedená v bodu 1
– nižší než společná cena, upraví se cena ve Španělsku postupem podle článku 70 na začátku každého hospodářského roku následujícího po přistoupení,
– vyšší než společná cena, přijme se ke dni přistoupení pro Španělsko společná cena.
3. a) V průběhu prvních čtyř hospodářských let po přistoupení se výše podpory Společenství poskytované ve Španělsku pro výrobky z rajčat odvozuje od podpory vypočítané pro Společenství ve stávajícím složení, s přihlédnutím k rozdílu minimálních produkčních cen vyplývajících z bodu 2, a to před případným snížením uvedené podpory v důsledku překročení zaručeného prahového množství stanoveného pro tyto výrobky ve Společenství ve stávajícím složení.
V případě, že se ve Společenství ve stávajícím složení překročí prahové množství, a pokud se to jeví nezbytné k zabezpečení normálních podmínek hospodářské soutěže mezi španělskými průmyslovými odvětvími a průmyslovými odvětvími Společenství, rozhodne se postupem podle článku 20 nařízení (EHS) č. 516/77, že vyrovnávací částka, která se nejvýše rovná rozdílu mezi podporou stanovenou pro Španělsko a podporou, která by byla odvozena od stanovené podpory Společenství, uplatní Španělsko na vývozy do třetích zemí v souladu s čl. 72 odst. 3 písm. a). Nicméně po skončení platnosti režimu uvedeného v nařízení (EHS) č. 1320/85 se vyrovnávací částka nevybírá, pokud se prokáže, že španělský výrobek nepožíval podpory Společenství poskytované ve Španělsku.
Podpora ve Španělsku nesmí v žádném případě překročit výši podpory poskytované ve Společenství ve stávajícím složení.
b) V průběhu prvních čtyř hospodářských let po přistoupení se poskytování podpory Společenství ve Španělsku omezí pro každý hospodářský rok na takové množství zpracovaných produktů, které odpovídá tomuto množství čerstvých rajčat
– 370 000 tun u výroby rajčatového koncentrátu,
– 209 000 tun u výroby celých loupaných rajčat,
– 88 000 tun u výroby dalších výrobků z rajčat.
Po uplynutí tohoto období se výše stanovená množství upravená na základě případných změn prahových množství Společenství, k nimž v daném období došlo, zohlední při stanovení prahových množství Společenství.
4. V průběhu pátého a šestého hospodářského roku po přistoupení pro výrobky z rajčat a v průběhu šesti hospodářských let pro ostatní produkty se výše podpory Společenství poskytované ve Španělsku odvozuje od podpory stanovené pro Společenství ve stávajícím složení, s přihlédnutím k rozdílu minimálních cen vyplývajících z bodu 2.
Nicméně, pokud jde o výrobky jiné než jsou výrobky z rajčat, v případě, že jsou zpracovatelské náklady zjištěné ve Španělsku u určitého produktu v reprezentativním období, jež bude určeno, v rámci předchozího vnitrostátního režimu alespoň o 10 % nižší než zpracovatelské náklady ve Společenství ve stávajícím složení, odvozuje se podpora poskytovaná ve Španělsku pro tento výrobek rovněž s přihlédnutím k rozdílu mezi zjištěnými zpracovatelskými náklady. Zpracovatelské náklady zjištěné ve Španělsku se postupně sbližují s náklady ve Společenství ve stávajícím složení, a to podle stejných pravidel uvedených v článku 70 pro sbližování cen.
5. Podpora Společenství se ve Španělsku uplatňuje v plném rozsahu od začátku sedmého hospodářského roku po přistoupení.
6. U broskví v sirupu se poskytování podpory Společenství ve Španělsku v průběhu prvních čtyř hospodářských let omezuje na množství 80 000 tun hotového výrobku vyjádřené v čisté váze.
7. Pro účely tohoto článku se minimální cenou, zpracovatelskými náklady a podporou ve Společenství ve stávajícím složení rozumí částky získané ve Společenství ve stávajícím složení mimo Řecka.
Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizích ICES č. III a IV, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost a které jsou stanoveny příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 3682/93.
Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy, a v souladu s jejími obecnými cíli je úkolem Komise podporovat úzkou spolupráci mezi členskými státy v sociální oblasti, zejména v záležitostech, jež se týkají
— zaměstnanosti,
— pracovního práva a pracovních podmínek,
— odborného a dalšího vzdělávání,
— sociálního zabezpečení,
— ochrany před pracovními úrazy a nemocemi z povolání,
— ochrany zdraví při práci,
— práva sdružovat se v odborových organizacích a práva kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Za tím účelem Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracovává průzkumy, vydává stanoviska a organizuje porady o problémech, které vznikají na vnitrostátní úrovni, a o problémech, které se týkají mezinárodních organizací.
Před vydáním stanovisek podle tohoto článku konzultuje Komise Hospodářský a sociální výbor.
Článek 118 (bývalý článek 109g)
Složení měnového koše ECU se nebude měnit.
Od začátku třetí etapy bude hodnota ECU stanovena neodvolatelně v souladu s čl. 123 odst. 4.
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie2Německo4Francie4Itálie4Lucembursko1Nizozemsko2
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
— dvanáct hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise;
— dvanáct hlasů alespoň čtyř členů v ostatních případech.
3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou k přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
Ustanovení třetí části Protokolu č. 22 o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, Indickém oceánu, Tichém oceánu a karibské oblasti se vztahují jak na zámořské země a území ve smyslu článku 117, tak na mimoevropské země a území udržující zvláštní vztahy s původními členskými státy.
1. Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup.
2. Komise předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Rada po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou zaujme společný postoj. Společný postoj postoupí Evropskému parlamentu. Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterych zaujala společný postoj. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.
Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament
a) schválí společný postoj, Rada s konečnou platností navrhovaný akt přijme v souladu se společným postojem;
b) nepřijme žádné usnesení, Rada navrhovaný akt přijme v souladu se svým společným postojem;
c) projeví většinou hlasů všech svých členů úmysl společný postoj odmítnout, ihned o tom informuje Radu. Rada může svolat dohodovací výbor uvedený v odstavci 4, aby důkladněji objasnila svůj postoj. Evropský parlament poté buď potvrdí většinou hlasů všech svých členů odmítnutí společného postoje, čímž se navržený akt pokládá za nepřijatý, anebo navrhne změny v souladu s písmenem d) tohoto odstavce;
d) navrhne většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje a změněný návrh postoupí Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.
3. Schválí-li Rada kvalifikovanou většinou všechny změny navržené Evropským parlamentem ve lhůtě tří měsíců od jejich obdržení, změní v souladu s tím svůj společný postoj a přijme navrhovaný akt; o návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, však Rada rozhoduje jednomyslně. Neschválí-li Rada navrhovaný akt, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu neprodleně dohodovací výbor.
4. Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a stejného počtu zástupců Evropského parlamentu, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou zástupců Evropského parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.
5. Schválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Neschválí-li jeden z obou orgánů navržený akt, pokládá se za nepřijatý.
6. Neschválí-li dohodovací výbor společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý, ledaže Rada do šesti týdnů od uplynutí lhůty poskytnuté dohodovacímu výboru kvalifikovanou většinou potvrdí společný postoj, na kterém se shodla před tím, než bylo zahájeno dohodovací řízení, s případnými změnami navrženými Evropským parlamentem. V takovém případě je navrhovaný akt přijat s konečnou platností, ledaže Evropský parlament do šesti týdnů ode dne potvrzení Radou odmítne návrh většinou hlasů všech svých členů; v tom případě se navrhovaný akt pokládá za nepřijatý.
7. Lhůty tří měsíců a šesti týdnů, uvedené v tomto článku, mohou být vzájemnou dohodou Evropského parlamentu a Rady prodlouženy nejvýše první o jeden měsíc a druhá o dva týdny. Lhůta tří měsíců, uvedená v odstavci 2, se bez dalšího prodlužuje o dva měsíce v případě použití odst. 2 písm. c).
8. Uplatnění postupu podle tohoto článku může být rozšířeno postupem podle čl. N odst. 2 Smlouvy o Evropské unii na základě zprávy, kterou Komise předloží Radě nejpozději v roce 1996.
Nejsou-li protokoly uvedené v čl. 118 odst. 1 z důvodů nezávislých na vůli Společenství nebo Řecké republiky uzavřeny do 1. ledna 1981, učiní Společenství nezbytná opatření, aby tuto situaci napravilo po přistoupení.
V každém případě od 1. ledna 1981 Řecká republika poskytuje zemím uvedeným v článku 120 nejvýhodnější zacházení.
Minimální cena a finanční vyrovnání uplatňované ve Španělsku podle článků 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2601/69, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu zpracování některých odrůd pomerančů, a podle článků 1 a 2 nařízení (EHS) č. 1035/77, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu uvádění výrobků z citronů na trh, se stanoví takto
1. Až do prvního sbližování cen podle článku 70 se minimální cena stanoví na základě cen placených ve Španělsku producentům citrusových plodů určených ke zpracování, které byly zjištěny v průběhu reprezentativního období, jež bude určeno. Finančním vyrovnáním je finanční vyrovnání ve Společenství ve stávajícím složení, snížené případně o rozdíl mezi společnou minimální cenou a minimální cenou uplatňovanou ve Španělsku.
2. Pro následná stanovení cen se minimální cena uplatňovaná ve Španělsku sbližuje se společnou minimální cenou podle článku 70. Finančním vyrovnáním použitelným ve Španělsku při každé etapě sbližování je finanční vyrovnání ve Společenství ve stávajícím složení, snížené případně o rozdíl mezi společnou minimální cenou a minimální cenou uplatňovanou ve Španělsku.
3. Avšak pokud je minimální cena vyplývající z ustanovení bodů 1 nebo 2 vyšší než společná minimální cena, může být pro Španělsko tato společná minimální cena definitivně přijata.
4. V průběhu prvních čtyř hospodářských let po přistoupení se množství, pro které je možné poskytnout podporu na zpracování, omezuje na množství zpracovaných výrobků odpovídající tomuto množství výchozích surovin
– 30 000 tun pro pomeranče odrůdy „bianca comune“,
– 7 600 tun pro pomeranče pigmentovaných odrůd,
– 26 000 tun pro citrony.
Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 118 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
Každý členský stát zajistí v průběhu první etapy uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci a bude ji nadále dodržovat.
Odměnou ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace na základě pohlaví znamená
a) že se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;
b) že časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.
Článek 119 (bývalý článek 109h)
1. Nastanou-li nebo hrozí-li vážně členskému státu obtíže s jeho platební bilancí vyplývající z celkové nerovnováhy jeho platební bilance nebo z typu měny, kterou má k dispozici, a mohou-li tyto obtíže zejména ohrozit fungování společného trhu nebo postupné uskutečňování společné obchodní politiky, prozkoumá Komise okamžitě situaci dotyčného státu a opatření, která tento stát s využitím všech prostředků, jež má k dispozici, v souladu s ustanoveními této smlouvy přijal nebo může přijmout. Komise uvede opatření, jež dotyčnému státu doporučuje.
Ukáží-li se opatření přijatá členským státem a opatření navržená Komisí jako nedostatečná k překonání obtíží, které nastaly nebo mohou nastat, Komise po konzultaci s výborem uvedeným v článku 114 doporučí Radě poskytnutí vzájemné pomoci a vhodných metod jejího poskytnutí.
Komise pravidelně informuje Radu o situaci a jejím vývoji.
2. Rada poskytuje vzájemnou pomoc kvalifikovanou většinou; přijímá směrnice nebo rozhodnutí stanovící podmínky a podrobnosti této pomoci, jež může mít zejména formu
a) dohodnutého postupu ve vztahu k jiným mezinárodním organizacím nebo v jejich rámci, na něž se mohou členské státy obrátit,
b) opatření potřebná k zamezení odklonu obchodu, pokud stát, u něhož nastaly obtíže, udržuje nebo znovu zavádí množstevní omezení vůči třetím zemím,
c) poskytnutí omezených úvěrů ostatními členskými státy; k tomu je třeba jejich souhlasu.
3. Neposkytne-li Rada vzájemnou pomoc doporučenou Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a učiněná opatření nedostatečné, zmocní Komise stát, který má obtíže, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti stanoví Komise.
Rada může kvalifikovanou většinou takové zmocnění odvolat a měnit podmínky a podrobnosti těchto opatření.
4. S výhradou čl. 122 odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy.
Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně. Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit, zejména byl-li tento návrh konzultován se Shromážděním.
1. Právní úprava vyplývající z rozhodnutí Rady ze dne 29. září 1970 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství se nepoužije na vztahy mezi těmito zeměmi a územími s novými členskými státy.
2. Na produkty pocházející ze zemí a území přidružených ke Společenství se při jejich dovozu do nových členských států vztahuje stejná právní úprava jako před přistoupením.
Na produkty pocházející z mimoevropských území udržujících zvláštní vztahy se Spojeným královstvím a z francouzsko-britského kondominia Nové Hebridy, uvedených v čl. 24 odst. 2, se při jejich dovozu do Společenství vztahuje stejná právní úprava jako před přistoupením.
Rovněž se na ně vztahují články 110 až 114.
3. Tento článek je použitelný do 31. ledna 1975. Při používání čl. 115 odst. 3 může být tato lhůta prodloužena postupem a za podmínek stanovených v daném článku.
Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup
a) Rada na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou zaujme společný postoj.
b) Rada postoupí společný postoj Evropskému parlamentu. Rada a Komise podrobně informují Evropský parlament o důvodech, na základě kterých zaujala společný postoj, a také o postoji Komise.
Schválí-li Evropský parlament společný postoj ve lhůtě tří měsíců od jeho postoupení nebo k němu v této lhůtě nepřijme žádné usnesení, přijme Rada s konečnou platností navrhovaný akt v souladu se společným postojem.
c) Evropský parlament může ve lhůtě tří měsíců uvedené v písmenu b) navrhnout nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje Rady. Evropský parlament rovněž může stejnou většinou odmítnout společný postoj Rady. Výsledek jednání bude předložen Radě a Komisi.
Odmítne-li Evropský parlament společný postoj Rady, může Rada akt ve druhém čtení přijmout pouze jednomyslně.
d) Komise do jednoho měsíce přezkoumá návrh, na jehož základě Rada zaujala svůj společný postoj, přičemž přihlédne ke změnám navrženým Evropským parlamentem.
Komise předá Radě zároveň s přezkoumaným návrhem ty změny navrhované Evropským parlamentem, které nepřijala, a podá k nim stanovisko. Rada může jednomyslným rozhodnutím tyto změny přijmout.
e) Rada přijme kvalifikovanou většinou návrh přezkoumaný Komisí.
Návrh přezkoumaný Komisí může Rada změnit pouze jednomyslným rozhodnutím.
f) V případech uvedených v písmenech c), d) a e) je Rada povinna rozhodnout ve lhůtě tří měsíců. Nerozhodne-li v této lhůtě, pokládá se návrh Komise za nepřijatý.
g) Lhůty uvedené v písmenech b) a f) mohou být vzájemnou dohodou Rady a Evropského parlamentu prodlouženy nejvýše o jeden měsíc.“
Články 118 a 119 se vztahují na dohody uzavřené s Alžírském, Egyptem, Finskem, Islandem, Izraelem, Jordánském, Kyprem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Portugalskem, Rakouskem, Sýrií, Španělskem, Švédském, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem.
Články 118 a 119 se také vztahují na dohody, které Společenství uzavře s jinými třetími zeměmi v oblasti Středozemního moře před vstupem tohoto aktu v platnost.
1. Cílová cena uvedená v článku 4 nařízení (EHS) č. 1117/78 o společné organizaci trhu se suchými krmivý uplatňovaná ve Španělsku od 1. března 1986, se stanoví na základě rozdílů mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení v průběhu referenčního období, jež bude určeno.
Článek 70 se vztahuje na cílovou cenu vypočítanou v souladu s prvním pododstavcem. Cílová cena, jež se má uplatňovat ve Španělsku, však nesmí překročit společnou cílovou cenu.
2. Doplňková podpora použitelná ve Španělsku se upravuje o částku, která se rovná
– případnému rozdílu mezi cílovou cenou ve Španělsku a společnou cílovou cenou, vynásobenému procentem uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1117/78 a
– dopadu cel ukládaných na dovozy těchto produktů do Španělska ze třetích zemí.
3. Článek 79 se vztahuje na paušální podporu uvedenou v článku 3 nařízení (EHS) č. 1117/78.
Ode dne přistoupení a až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
Členské státy se vynasnaží zachovat stávající rovnocennost systémů placené dovolené.
Článek 120 (bývalý článek 109i)
1. Dojde-li k náhlé krizi v platební bilanci členského státu a není-li okamžitě přijato rozhodnutí ve smyslu čl. 119 odst. 2, může dotyčný členský stát přijmou preventivně nezbytná ochranná opatření. Taková opatření smějí fungování společného trhu narušit pouze v co nejmenší míře a nesmějí překročit rozsah nezbytně nutný pro odstranění náhle vzniklých obtíží.
2. Komise a ostatní členské státy budou o takových ochranných opatřeních informovány nejpozději při jejich vstupu v platnost. Komise může Radě doporučit poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 119.
3. Poté, co Komise zaujme stanovisko, a po konzultaci s výborem uvedeným v článku 114 může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, aby dotyčný stát změnil, pozastavil nebo zrušil výše uvedená ochranná opatření.
4. S výhradou čl. 122 odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
1. Nové členské státy mohou za podmínek a ve lhůtách uvedených v článcích 121 až 126 odložit liberalizaci pohybu kapitálu stanovenou v první směrnici Rady ze dne 11. května 1960 pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS.
2. Mezi novými členskými státy a Komisí probíhají včas příslušné konzultace o podrobnostech opatření týkajících se liberalizace nebo uvolnění, jejichž provádění může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení.
„Článek 190
Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, jakož i takové akty Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.“
Úpravy vyplývající zámluvy z Lomé mezi AKT a EHS, podepsané dne 28. února 1975, a z dohody o produktech v působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané téhož dne, se nepoužijí na vztahy mezi Řeckou republikou a africkými, karibskými a tichomořskými státy s výjimkou protokolu č. 3 o cukru.
1. U hrachu, polních bobů a lupiny používaných při výrobě živočišných krmiv se články 68 a 70 vztahují na aktivační prahovou cenu. U ostatního hrachu a polních bobů se cílová cena uplatňovaná ve Španělsku k 1. březnu 1986 stanoví na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení během referenčního období, jež bude určeno.
Článek 70 se vztahuje na cílovou cenu těchto produktů. Cílová cena uplatňovaná ve Španělsku však nesmí být vyšší než společná cílová cena.
2. U produktů sklizených ve Španělsku a používaných při výrobě živočišných krmiv, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 1431/82, kterým se stanoví zvláštní opatření pro hrách, polní boby a lupinu, se výše podpory uvedené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení snižuje o případný rozdíl mezi aktivační prahovou cenou uplatňovanou ve Španělsku a společnou cenou.
Aniž je dotčen první pododstavec, snižuje se výše dané podpory pro produkt zpracovaný ve Španělsku o clo ukládané ve Španělsku na dovoz sójové pokrutiny ze třetích zemí.
Snižování podle prvního a druhého pododstavce vyplývá z uplatňování procentních hodnot uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1431/82.
3. Výše podpory podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1431/82 pro hrách a polní boby sklizené ve Španělsku a používané při výživě lidí a zvířat k účelům jiným, než které jsou uvedeny v odstavci 1 téhož článku, se snižuje o částku rovnající se případnému rozdílu mezi cílovou cenou ve Španělsku a společnou cílovou cenou.
Aniž je dotčen první pododstavec, snižuje se výše dané podpory pro produkt zpracovaný ve Španělsku o clo ukládané ve Španělsku na dovoz těchto produktů ze třetích zemí.
1. Podíl přidělený Švédsku ohledně rybolovných práv pro stavy ryb, které podléhají lovným omezením, je určován pro příslušné druhy a zóny takto
DruhDivize ICES nebo IBSFC1 Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)Podíly pro Švédsko (%)SleďIII a50,729SleďIIΙ b,c,d2, kromě „Management Unit 3“ IBSFC346,044Sleď„Management Unit 3“ IBSFC18,014SleďII a2, IV, VII d1,433Šprot obecnýIII a25,409Šprot obecnýIII b, c, d247,264LososIII b, c, d2, kromě Finského zálivu436,435TreskaIII a Skagerrak514,469TreskaIIΙ a Kattegat637,027TreskaIII b, c, d235,0377TreskaII a2, IV0,136Treska skvrnitáIIΙ a, III b, c, d29,942Treska skvrnitáII a2, IV0,514Treska tmaváII a2, III a, III b, c, d2, IV1,187Treska bezvousáIII a9,647Treska bezvousáII a2, IV0,018Štikozubec obecnýIIΙ a, III b, c, d27,844MakrelaII a2, ΙII a, III b, c, d2, IV19,165Platýz evropskýIIΙ a Skagerrak4,256Platýz evropskýIIΙ a Kattegat10,000Platýz evropskýIII b, c, d26,356Jazyk obecnýIII a, III b, c, d23,162Krevety hlubinnéIII a35,006LangustaIII a, ΙII b, c, d2 26,295
1 IBSFC: Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři.
2 Vody Společenství.
3 Podle definice IBSFC.
4 Subdivize 32 IBSFC.
5 Skagerrakem se rozumí oblast, která je ohraničena na západě linií od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií od majáku Skagen k majáku Tistlarna a odtud k nejbližšímu místu na švédském pobřeží.
6 Definováno jako část IIIa, na kterou se nevztahuje definice Skagerraku, uvedená v poznámce pod čarou 5.
7 Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. Na rybolovných právech Společenství nad 50 000 tun se bude Švédsko podílet 40,000 %. Tyto příděly neberou v úvahu přesun kvót ze Švédska na členské státy Unie ve stávajícím složení, který vyplývá z Dohody o EHP z roku 1992.
2. Podíly přidělené Švédsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1995.
3. Podíly přidělené Švédsku ohledně druhů ryb, které nepodléhají žádným omezením využití ve formě lovných omezení nebo podléhají celkovému přípustnému odlovu a přitom nejsou rozděleny formou kvót mezi členské státy Unie ve stávajícím složení, budou stanoveny pro jednotlivé druhy ryb a zóny paušálně podle následující tabulky
DruhDivize ICES Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)Podíly pro Švédsko (t)Šprot obecný3II a1, IV11 330Ostatní2II a1, IV11 000
1 Vody Společenství.
2 Jiné druhy než ty, na které se Švédsku přiděluje specifická kvóta nebo paušální množství.
3 Včetně smačka menšího.
4. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství v působnosti článku 117 rybolovné aktivity švédských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Rada může jednomyslně po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem pověřit Komisi úkoly, které se týkají provádění společných opatření, zejména v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků, podle článků 48 až 51.
Článek 121 (bývalý článek 109j)
1. Komise a EMI podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost právních předpisů jednotlivých členských států včetně statutů jejich národních centrálních bank s články 108 a 109 této smlouvy a se statutem ESCB. Zprávy dále posoudí, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritéria
– dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků,
– dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 104 odst. 6,
– dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu,
– stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.
Čtyři kritéria uvedená v tomto odstavci a rozhodné období, po něž mají být respektována, jsou blíže stanovena v protokolu připojeném k této smlouvě. Zprávy Komise a EMI také přihlédnou k vývoji ECU, výsledkům integrace trhů, situaci a vývoji běžného účtu platební bilance a posouzení vývoje nákladů na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexů.
2. Na základě těchto zpráv Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou zhodnotí
– zda jednotlivé členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny,
– zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny,
a postoupí své závěry formou doporučení Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád. Evropský parlament bude konzultován a předloží své stanovisko Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád.
3. Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád přihlédne náležitým způsobem ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a ke stanovisku Evropského parlamentu podle odstavce 2 a kvalifikovanou většinou, nejpozději 31. prosince 1996
– rozhodne, na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny,
– rozhodne, zda je pro Společenství vhodné vstoupit do třetí etapy,
a pokud ano,
– stanoví termín zahájení třetí etapy.
4. Nebude-li do konce roku 1997 termín zahájení třetí etapy stanoven, začne třetí etapa dne 1. ledna 1999. Před 1. červencem 1998 Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, po zopakování postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2, s výjimkou odst. 2 druhé odrážky, po přihlédnutí ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a stanovisku Evropského parlamentu, potvrdí kvalifikovanou většinou na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny.
Rada přijme svůj jednací řád.
Jednací řád může zřídit výbor složený ze zástupců členských států. Rada určí jeho úkoly a pravomoci.
1. Dánsko může odložit
a) liberalizaci operací, při nichž nerezidenti nakupují dluhopisy znějící na dánské koruny a obchodované na burze v Dánsku, včetně fyzického pohybu těchto cenných papírů, a to po dobu dvou let od přistoupení;
b) liberalizaci operací, při nichž dánští rezidenti nakupují zahraniční cenné papíry obchodované na burze, a liberalizaci zpětného odkupu dánských cenných papírů, které jsou obchodované na burze a znějí zcela nebo částečně na cizí měnu, včetně fyzického pohybu těchto cenných papírů, a to po dobu pěti let od přistoupení.
2. Od svého přistoupení provede Dánsko postupnou liberalizaci operací uvedených v odst. 1 písm. a).
„Článek 191
1. Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijaté postupem podle článku 189b podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady a vyhlašují se v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
2. Nařízení Rady a Komise a směrnice těchto orgánů, které jsou určeny všem členským státům, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
3. Ostatní směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.“
Ustanovení článků 118 a 119 se vztahují na jakoukoli novou dohodu, kterou Společenství uzavře s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi před vstupem tohoto aktu v platnost.
1. Až do prvního sbližování cen podle článku 70 se
– orientační cena bílého stolního vína ve Španělsku stanoví tak, aby poměr mezi nákupní cenou stolního vína, které má být v tomto členském státě dodáno k povinné destilaci, a orientační cenou představoval 50 %,
– orientační cena červeného stolního vína ve Španělsku odvozuje od orientační ceny bílého stolního vína, přičemž se uplatní stejný poměr, jaký je ve Společenství ve stávajícím složení mezi orientačními cenami stolních vín typu A I a R I,
– nákupní cena stolních vín uvedených v první odrážce stanoví ve výši ceny uplatňované ve Španělsku při regulační povinné destilaci v rámci předchozího vnitrostátního režimu během reprezentativního období, jež bude určeno,
– minimální zaručená cena podle článku 3a nařízení (EHS) č. 337/79 rovná 72 % orientační ceny každého typu stolního vína,
– cena vína, které prochází destilací podle článku 12a nařízení (EHS) č. 337/79, rovná
– 80 % orientační ceny bílého stolního vína,
– 81,5 % orientační ceny červeného stolního vína.
2. Článek 70 se vztahuje na orientační cenu stolního vína. v průběhu vinařských let 1986/1987 až 1990/1991 se
– poměr mezi orientační cenou a cenami uvedenými v odst. 1 třetí, čtvrté a páté odrážce, uplatňovanými ve Španělsku postupně ve stejných stupních, přibližuje poměru mezi těmito cenami ve Společenství ve stávajícím složení,
– aniž je dotčen čl. 41 odst. 6 první odrážka nařízení (EHS) č. 337/79 a pokud jde o poměr mezi orientační cenou a cenou uvedenou v odst. 1 třetí odrážce, bude výše ceny odpovídající 40 % uvedeným v čl. 41 odst. 6 druhé odrážce nařízení (EHS) č. 337/79 dosaženo ve stupních uvedených v první odrážce tohoto odstavce.
1. Pokud tento akt nestanoví jinak, jsou podmínky, za nichž přidělená rybolovná práva uvedená v článku 121 mohou být využita, stejné, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
2. Tyto podmínky budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 1. ledna 1995.
Výroční zpráva Komise pro Shromáždění obsahuje zvláštní kapitolu o vývoji sociální situace ve Společenství.
Shromáždění může Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace.
Článek 122 (bývalý článek 109k)
1. Bylo-li přijato rozhodnutí stanovit termín podle čl. 121 odst. 3, Rada na základě svých doporučení podle čl. 121 odst. 2 na doporučení Komise kvalifikovanou většinou rozhodne, zda a na který členský stát se vztahuje výjimka ve smyslu odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.
Potvrdila-li Rada v souladu s čl. 121 odst. 4, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, pak se na ty členské státy, které podmínky nesplňují, vztahuje výjimka podle odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.
2. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 121 odst. 1. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v čl. 121 odst. 1, a zruší výjimky dotyčných států.
3. Výjimka uvedená v odstavci 1 znamená, že se na dotyčný členský stát nepoužijí následující články: čl. 104 odst. 9 a 11, čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5, články 106, 110, 111 a čl. 112 odst. 2 písm. b). Vynětí takového členského státu a jeho národní centrální banky z práv a povinností v rámci ESCB je stanoveno v kapitole IX statutu ESCB.
4. V čl. 105 odst. 1, 2 a 3, článcích 106, 110, 111 a čl. 112 odst. 2 písm. b) se pojmem „členské státy“ rozumí členské státy, na které se nevztahuje výjimka.
5. Hlasovací práva členských států, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují pro rozhodování Rady podle článků této smlouvy uvedených v odstavci 3. V takovém případě je odchylně od článku 205 a čl. 250 odst. 1 kvalifikovaná většina definována jako dvě třetiny hlasů zástupců členských států, na které se nevztahuje výjimka, jimž je přidělena váha podle čl. 205 odst. 2; pro akt vyžadující jednomyslnost je nutná jednomyslnost těchto států.
6. Články 119 a 120 se nadále použijí na členský stát, na který se vztahuje výjimka.
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
1. Irsko může odložit
a) liberalizaci přímých investic irských rezidentů v členských státech a liberalizaci likvidace přímých investic irských rezidentů v členských státech, a to po dobu dvou let od přistoupení;
b) po dobu třiceti měsíců od přistoupení liberalizaci pohybu vlastního kapitálu, uvedeného níže
– přesuny kapitálu patřícího irským rezidentům, kteří se vystěhují, s výjimkou přesunů kapitálu vázaného na volný pohyb pracovníků, které jsou možné ode dne přistoupení;
– dary a nadační vklady, věna, daně z dědictví, nabývání nemovitostí s výjimkou nabývání nemovitostí vázaného na volný pohyb pracovníků, které je možné ode dne přistoupení;
c) liberalizaci operací uvedených v seznamu B připojeném ke směrnicím uvedeným v článku 120, prováděných irskými rezidenty, a to po dobu dvou let od přistoupení.
2. Irsko uznává, že je žádoucí podstatně uvolnit pravidla pro operace uvedené v odst. 1 písm. a) a bude za tím účelem usilovat o přijetí vhodných opatření.
„Článek 194
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Portugalsko12Spojené království24
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.“
1. Od 1. ledna 1981 uplatňuje Řecká republika ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu s textilem, jakož i dvoustranné dohody uzavřené Společenstvím v rámci tohoto ujednání. Protokoly o úpravách těchto dohod projednává Společenství se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami těchto dohod, aby bylo stanoveno dobrovolné omezení vývozu do Řecka v případě výrobků ze zemí původu, u kterých existují omezení vývozu do Společenství.
2. Nejsou-li tyto protokoly uzavřeny do 1. ledna 1981, Společenství učiní přechodná opatření nezbytná k nápravě, která by měla provádění dohod Společenstvím zajistit.
1. Pro dovozy do Společenství ve stávajícím složení se zavádí mechanismus regulačních částek u produktů uvedených v odstavci 2, které pocházející ze Španělska a pro něž se stanovují referenční ceny v rámci společné organizace trhu.
2. Tento mechanismus se řídí těmito pravidly
a) u stolních vín se vybírá regulační částka rovnající se rozdílu mezi orientačními cenami ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení. Výše této částky však může být upravena postupem podle článku 67 nařízení (EHS) č. 337/79 tak, aby se zohlednila situace v tržních cenách podle jednotlivých kategorií vín a jejich jakosti;
b) u některých vín s označením původu a u dalších produktů, které by mohly narušit trh, se může stanovit regulační částka postupem podle písmene a). Tato regulační částka se odvodí od regulační částky pro stolní vína postupem, který bude určen.
3. Regulační částka se stanoví ve výši, která zabezpečuje podmínky pro neméně příznivé zacházení než na základě podmínek platných podle úpravy před přistoupením. Za tímto účelem se tato částka vypočítá takovým způsobem, aby částka získaná zvýšením orientační ceny daného produktu ve Španělsku o regulační částku a příslušné clo nepřekročila referenční cenu platnou pro tento produkt během dotyčného vinařského roku.
4. S ohledem na zvláštní situaci na trhu jednotlivých produktů uvedených v odstavci 2 může být postupem podle článku 67 nařízení (EHS) č. 337/79 rozhodnuto o stanovení regulační částky pro vývoz jednoho či více z těchto produktů ze Společenství ve stávajícím složení do Španělska.
Tato částka se stanoví ve výši, jež zajišťuje běžný obchodní styk mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem, který u daných produktů nezpůsobuje narušení španělského trhu.
5. Poskytovaná regulační částka je financována Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska v divizích ICES č. IIIa, b a d, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost.
Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.
Pro zlepšení možností zaměstnávání pracovníků na společném trhu, a tím pro zvyšování životní úrovně se podle následujících ustanovení zřizuje Evropský sociální fond, jehož posláním bude rozšiřovat možnosti zaměstnávání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitř Společenství.
Článek 123 (bývalý článek 109l)
1. Jakmile bude přijato rozhodnutí podle čl. 121 odst. 3 o termínu zahájení třetí etapy, případně okamžitě po 1. červenci 1998
– přijme Rada ustanovení uvedená v čl. 107 odst. 6,
– vlády členských států, na které se nevztahuje výjimka, jmenují postupem podle článku 50 statutu ESCB prezidenta, viceprezidenta a další členy Výkonné rady ECB. Existují-li členské státy, na které se nevztahuje výjimka, počet členů Výkonné rady může být nižší, než je stanoveno v článku 11.1 statutu ESCB, avšak v žádném případě nemůže mít Výkonná rada méně než čtyři členy.
Jakmile je jmenována Výkonná rada, zřizují se ESCB a ECB a připraví se na svou úplnou činnost, jak je popsána v této smlouvě a ve statutu ESCB. Plný výkon jejich pravomocí začne od prvého dne třetí etapy.
2. Jakmile se zřídí ECB, přebírá, podle potřeby, úkoly EMI. EMI bude po ustavení ECB zlikvidován; způsoby likvidace jsou stanoveny ve statutu EMI.
3. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahuje výjimka, aniž je dotčen čl. 107 odst. 3 této smlouvy, zřizuje se jako třetí rozhodovací orgán ECB Generální rada ECB uvedená v článku 45 statutu ESCB.
4. K prvnímu dni třetí etapy Rada stanoví na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím členských států, na které se nevztahuje výjimka, neodvolatelné přepočítací koeficienty jejich měn, jakož i neodvolatelné pevné kurzy, podle nichž budou měny nahrazeny ECU, a ECU se stane plnohodnotnou měnou. Toto opatření samo o sobě nezmění vnější hodnotu ECU. Rada přijme podle téhož postupu také další opatření nezbytná k rychlému zavedení ECU jako jednotné měny těchto členských států.
5. Bude-li rozhodnuto postupem podle čl. 122 odst. 2 o zrušení výjimky, stanoví Rada hlasy členských států, na které se nevztahuje výjimka, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím kurz, podle něhož ECU nahradí měnu dotyčného členského státu, a přijme další opatření nezbytná pro zavedení ECU jako jednotné měny v dotyčném členském státě.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Článek 123
„Článek 196
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.“
Rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970“) je používáno v souladu s ustanoveními uvedenými v článcích 125, 126 a 127.
Až do konce hospodářského roku 1989/1990 se pro účely povinné destilace podle článku 41 nařízení (EHS) č. 337/79 úhrn průměrných produkcí stolních vín a produktů sloužících k jejich výrobě získaných v jednotlivých produkčních oblastech Španělska v průběhu tří po sobě následujících referenčních hospodářských let stanoví na 27,5 milionů hektolitrů.
1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Švédským královstvím se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. Práva a povinnosti vyplývající pro Švédské království z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.
Fond spravuje Komise.
Komisi je při tom nápomocen výbor, jehož předsedou je člen Komise a jehož členy jsou zástupci vlád, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.
Článek 124 (bývalý článek 109m)
1. Do zahájení třetí etapy pokládá každý členský stát svou kurzovou politiku za věc společného zájmu. Přitom členské státy přihlédnou ke zkušenostem získaným ze spolupráce v rámci Evropského měnového systému (EMS) a z vytváření ECU a respektují stávající pravomoci v této oblasti.
2. Od zahájení třetí etapy se použije obdobně odstavec 1 na kurzovou politiku členského státu po dobu, po kterou se na něj vztahuje výjimka.
K zajištění rozvoje jaderné energie ve Společenství Komise
— dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
— vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak tato smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
— má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Shromáždění za podmínek stanovených touto smlouvou;
— vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
1. Spojené království může odložit
a) liberalizaci přímých investic rezidentů Spojeného království v členských státech a liberalizaci likvidace přímých investic rezidentů Spojeného království v členských státech, a to po dobu dvou let od přistoupení;
b) po dobu třiceti měsíců od přistoupení liberalizaci pohybu vlastního kapitálu, uvedeného níže
– přesuny kapitálu patřícího rezidentům Spojeného království, kteří se vystěhují, s výjimkou přesunů kapitálu vázaného na volný pohyb pracovníků, které jsou možné ode dne přistoupení;
– dary a nadační vklady, věna, daně z dědictví, nabývání nemovitostí, s výjimkou nabývání nemovitostí vázaného na volný pohyb pracovníků, které je možné ode dne přistoupení;
c) liberalizaci operací uvedených v seznamu B připojeném ke směrnicím uvedeným v článku 120, prováděných rezidenty Spojeného království, a to po dobu dvou let od přistoupení.
2. Spojené království provede od svého přistoupení podstatné uvolnění pravidel pro operace uvedené v odst. 1 písm. a).
„Článek 198
Rada nebo Komise jsou povinny konzultovat výbor v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné. Výbor může také vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.“
Příjmy označované jako „zemědělské dávky“, uvedené v čl. 2 písm. a) rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují také příjmy z jakékoli vyrovnávací částky vybírané při dovozu podle článků 43, 61 a 75 a z pevných složek používaných v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem a v obchodu mezi Řeckem a třetími zeměmi podle článku 66.
1. V průběhu období od 1. března 1986 do 31. prosince 1989 je na území Španělska povoleno řezání vína, které je vhodné k získání bílého stolního vína, nebo řezání bílého vína vínem, které je vhodné k získání červeného stolního vína, nebo červeným stolním vínem. Vzniklý produkt může být uváděn do oběhu pouze na území Španělska.
2. V průběhu období uvedeného v odstavci 1 je ve Společenství ve stávajícím složení zakázáno řezat španělská vína, kromě bílých stolních vín, víny z ostatních členských států, s výjimkou zvláštních případů, jež budou stanoveny.
V průběhu tohoto období mohou být výše uvedená španělská vína předmětem obchodování s ostatními členskými státy pouze za předpokladu, že je možné určit jejich původ a sledovat jejich obchodní pohyb.
V průběhu období, které nesmí být delší než tři roky ode dne přistoupení, stanoví Rada ročně na návrh Komise kvalifikovanou většinou obnos, kterým se Unie finančně podílí na vysazování mladých lososů příslušnými švédskými orgány.
Tato finanční kompenzace se hodnotí s přihlédnutím k rovnováze existující bezprostředně před přistoupením.
1. Na žádost členského státu pokryje fond v rámci nařízení uvedených v článku 127 50 % nákladů tohoto státu nebo subjektu veřejného práva ode dne vstupu této smlouvy v platnost
a) na zajištění znovuzaměstnání pracovníků prostřednictvím
— profesní rekvalifikace,
— náhrady za přesídlení;
b) na poskytování podpory zaměstnancům, kteří jsou dočasně zaměstnáni na zkrácenou pracovní dobu nebo plně nebo částečně suspendováni v důsledku přechodu jejich podniku na jinou výrobu tak, aby mohli i nadále dostávat stejnou výši odměny až do svého znovuzaměstnání na plný úvazek.
2. Podpora poskytovaná fondem na náklady na profesní rekvalifikaci je podmíněna tím, že nezaměstnaní pracovníci nemohli nalézt zaměstnání jinde než v novém povolání a tím, že byli po dobu alespoň šesti měsíců produktivně zaměstnáni v povolání, pro které byli rekvalifikováni.
Poskytování podpory v souvislosti s příplatky za přesídlení je podmíněno tím, že nezaměstnaní pracovníci byli nuceni změnit své bydliště ve Společenství, a dále tím, že byli ve svém novém bydlišti produktivně zaměstnáni po dobu alespoň šesti měsíců.
Poskytování podpory zaměstnancům v případech, kdy byl podnik reorganizován, podléhá těmto podmínkám
a) zaměstnanci, kterých se to týká, byli v tomto podniku znovuzaměstnáni na plný úvazek po dobu alespoň šesti měsíců,
b) příslušná vláda již dříve předložila plán vypracovaný daným podnikem na jeho reorganizaci a financování této reorganizace a
c) Komise již dříve odsouhlasila plán reorganizace.
Článek 125 (bývalý článek 109n)
Členské státy a Společenství pracují v souladu s touto hlavou na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů článku 2 Smlouvy o Evropské unii a článku 2 této smlouvy.
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Shromáždění souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
Nové členské státy provedou, pokud to okolnosti dovolí, liberalizaci pohybu kapitálu ve smyslu článků 121 až 124 před uplynutím lhůt uvedených v těchto článcích.
Zřizuje se výbor jako poradní orgán tvořený zástupci regionálních a místních samosprávných celků (dále jen „Výbor regionů“).
Počet členů Výboru regionů je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Portugalsko12Spojené království24
Členy výboru a stejný počet náhradníků jmenuje na čtyři roky Rada jednomyslným rozhodnutím na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Příjmy označované jako „cla“, uvedené v čl. 2 písm. b) rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují do 31. prosince 1985 také cla vypočítaná, jako kdyby Řecká republika v obchodu se třetími zeměmi uplatňovala ode dne přistoupení sazby společného celního sazebníku a snížené sazby všech celních preferencí uplatňovaných Společenstvím.
Řecká republika přistoupí k výpočtu těchto cel každý měsíc na základě celních prohlášení za dotyčný měsíc a dá ho k dispozici Komisi nejpozději 20. den druhého měsíce následujícího po těchto prohlášeních.
Od 1. ledna 1986 je celková částka vybraných cel splatná v plném rozsahu.
1. Až do konce roku 1995 mohou mít stolní vína, která pocházejí z vinic osazených k 1. lednu 1985 v oblastech Asturias, Cantabria, Galicia, Guipúzcoa a Vizcaya a jejichž seznam bude sestaven za podmínek stanovených v článku 91, obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
U vín, u nichž je obsah alkoholu nižší než 9 % objemových, musí být tato hodnota uvedena na etiketě.
2. Stolní vína uvedená v odstavci 1 mohou být uváděna do oběhu pouze na území Španělska.
Akty v seznamu přílohy VI tohoto aktu se vztahují na Švédsko za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Po uplynutí přechodného období může Rada po obdržení stanoviska Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním
a) kvalifikovanou většinou rozhodnout, že celá podpora nebo jen její část podle článku 125 již nebude nadále poskytována;
b) jednomyslným rozhodnutím stanovit nové úkoly, které mají být fondu svěřeny v souladu s jeho posláním, jak je vymezuje článek 123.
Článek 126 (bývalý článek 109o)
1. Členské státy přispívají svou politikou zaměstnanosti slučitelnou s hlavními směry hospodářských politik členských států a Společenství přijatými podle čl. 99 odst. 2 k dosažení cílů uvedených v článku 125.
2. Členské státy považují podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a slaďují své odpovídající činnosti podle článku 128 v Radě, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
1. Komise se skládá z pěti členů různé státní příslušnosti vybraných podle jejich celkové způsobilosti s ohledem na zvláštní předmět této smlouvy, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
2. Členové Komise vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 129 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Pro účely provádění této hlavy může Komise konzultovat Měnový výbor a předložit vhodné návrhy Radě.
Výbor regionů volí z řad svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.
Poplatky stanovené jako vlastní zdroje a vybírané z dané z přidané hodnoty nebo finanční příspěvky na základě hrubého národního produktu podle čl. 4 odst. 1 až odst. 5 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 jsou v plném rozsahu splatné od 1. ledna 1981.
Společenství však nahradí Řecké republice během měsíce následujícího po měsíci, v němž byly prostředky dány k dispozici Komisi, poměrnou část obnosu uvedeného v předchozím pododstavci následovně
– 70 % v roce 1981,
– 50 % v roce 1982,
– 30 % v roce 1983,
– 20 % v roce 1984,
– 10 % v roce 1985.
Článek 127 (bývalý článek 109q)
1. Na základě společné výroční zprávy Rady a Komise přezkoumává Evropská rada každým rokem stav zaměstnanosti ve Společenství a přijímá k tomu závěry.
2. Na základě závěrů Evropské rady stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a Výborem pro zaměstnanost uvedeným v článku 130 každoročně kvalifikovanou většinou hlavní zásady, které berou členské státy v úvahu při své politice zaměstnanosti. Tyto hlavní zásady musí být slučitelné s hlavními směry přijatými podle čl. 99 odst. 2.
3. Každý členský stát předkládá Radě a Komisi výroční zprávu o hlavních opatřeních, která přijal k provádění své politiky zaměstnanosti s ohledem na hlavní zásady politiky zaměstnanosti uvedené v odstavci 2.
4. Na základě zpráv uvedených v odstavci 3 a stanovisek Výboru pro zaměstnanost prověřuje Rada každoročně provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Rada přitom může kvalifikovanou většinou na doporučení Komise podat členským státům doporučení, považuje-li to na základě výsledků prověrky za vhodné.
5. Na základě výsledků této prověrky podají Rada a Komise Evropské radě společnou výroční zprávu o situaci zaměstnanosti ve Společenství a o provádění hlavních zásad zaměstnanosti.
Až do 31. prosince 1990 mohou mít stolní vína vyrobená ve Španělsku a uvedená na trh v tomto členském státě celkový obsah kyselin nejméně 3,5 gramu na litr, vyjádřeno v kyselině vinné.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království
a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení;
b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.
2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství, přičemž se přihlíží k obchodním vztahům mezi Švédském a dodavatelskými zeměmi.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Shromážděním přijme kvalifikovanou většinou nařízení nezbytná k provedení článků 124, 125 a 126; zejména přesně stanoví podrobnosti týkající se podmínek, za kterých fond poskytuje podporu podle článku 125, jakož i kategorie podniků, jejichž zaměstnanci obdrží podporu podle čl. 125 odst.1 písm. b).
Článek 127 (bývalý článek 109p)
1. Společenství přispívá k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti tím, že podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje a případně doplňuje jejich opatření. Uznává přitom působnost členských států.
2. Cíl dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti je brán v úvahu při vymezování a provádění politik a činností Společenství.
Členy Komise jmenují na základě společné dohody vlády členských států.
Jsou jmenováni na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970“) je používáno s přihlédnutím k dále uvedeným ustanovením.
Rada nebo Komise konzultují Výbor regionů v případech uvedených v této smlouvě, a ve všech ostatních případech, v nichž to některý z těchto dvou orgánů považuje za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Je-li Hospodářský a sociální výbor konzultován podle článku 198, Rada nebo Komise o tomto vyžádání stanoviska informují Výbor regionů. Usoudí-li Výbor regionů, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy, může v této věci zaujmout stanovisko.
Může vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.
Stanovisko výboru a zápis z jeho jednání se postupují Radě a Komisi.“
Akty uvedené v seznamu v příloze VIII tohoto aktu se vztahují na Řeckou republiku za podmínek v uvedené příloze.
Až do konce hospodářského roku 1992/1993 se výše podpory uplatňované ve Španělsku pro zahuštěný hroznový mošt a rektifikovaný moštový koncentrát, uvedené v článku 14 nařízení (EHS) č. 337/79, stanoví s přihlédnutím k rozdílu, pro tento členský stát, mezi náklady na obohacení pomocí výše uvedených produktů a na obohacení pomocí sacharosy.
1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království ustanovení dohod uvedených v článku 129.
2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám.
3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem stanoví obecné zásady pro uskutečňování společné politiky v oblasti odborného vzdělávání, které mohou přispět k harmonickému rozvoji národních hospodářství i společného trhu.
Mimo případy pravidelné obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit. Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
Příjmy ve smyslu článku 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují rovněž
a) v rámci příjmů označených jako zemědělské dávky příjmy z jakékoli vyrovnávací částky vybírané při dovozu ve smyslu článků 47 a 55 a z pevných složek používaných ve smyslu článku 61 v obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, jakož i mezi novými členskými státy navzájem;
b) v rámci příjmů označených jako cla cla vybíraná novými členskými státy při obchodování s třetími zeměmi, cla vybíraná při obchodování mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, jakož i mezi novými členskými státy navzájem.
„Článek 138a
Politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie. Přispívají k vytváření evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.
1. Do 31. prosince 1985 jsou železářské a ocelářské podniky v Řecku oprávněny uplatňovat systém mnohonásobných výchozích míst.
2. Do 31. prosince 1985 nesmí ceny, které podniky ve stávajících členských státech uplatňují na prodej výrobků ze železa a oceli na řeckém trhu a převedené na jejich ekvivalent u výchozího místa zvoleného pro stanovení ceníku, být nižší než ceny v příslušném ceníku za srovnatelné transakce, ledaže Komise k tomu po dohodě s řeckou vládou vydala oprávnění, aniž by byl dotčen čl. 60 odst. 2 písm. b) poslední pododstavec Smlouvy o ESUO. Pro podniky ve stávajících členských státech zůstává i nadále zachována možnost vyrovnávat své dodací ceny v Řecku cenám v Řecku používaným třetími zeměmi pro stejné výrobky.
První pododstavec se týká jen vyrovnávání ceníků ve stávajících členských státech a v Řecku pro výrobky skutečně vyráběné v Řecku k 1. lednu 1981. Seznam dotyčných výrobků zveřejní Komise k tomuto dni.
Až do 31. prosince 1995 se na vnitrostátních trzích Spojeného Království a Irska povoluje užívání složených názvů „British Sherry“, „Irish Sherry“ a „Cyprus Sherry“. v průběhu roku 1995 Rada znovu přezkoumá toto opatření a postupem podle článku 43 Smlouvy o založení EHS přijme na návrh Komise změny tohoto opatření s přihlédnutím k zájmům všech dotčených stran.
Článek 128 se vztahuje na
– dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánském, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES;
– čtvrtou úmluvu AKΤ-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989;
– další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením.
Zřizuje se Evropská investiční banka, která má právní subjektivitu.
Členy Evropské investiční banky jsou členské státy.
Statut Evropské investiční banky je předmětem protokolu připojeného k této smlouvě.
Článek 129 (bývalý článek 109r)
Rada může postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijmout stimulační opatření ke spolupráci mezi členskými státy a k podpoře jejich činnosti v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím podnětů, které mají za cíl rozvíjet výměnu informací a osvědčených zkušeností, poskytovat srovnávací analýzy a poradenství, jakož i podporovat inovační přístupy a vyhodnocovat zkušenosti, zejména využitím pilotních projektů.
Tato opatření nezahrnují harmonizaci právních a správních předpisů členských států.
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
V takovém případě může Rada jednomyslným rozhodnutím prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce a zajistit jeho nahrazení až do okamžiku, dokud Soudní dvůr nerozhodne.
Soudní dvůr může prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce na návrh Rady nebo Komise.
1. Finanční příspěvky členských zemí uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 se rozdělují takto
– mezi novými členskými státy
Dánsko2,46 %Irsko0,61 %Spojené království19,32 %
– a mezi původními členskými státy po odečtení výše uvedených finančních příspěvků nových členských států podle rozdělovacího klíče v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970.
2. Pro rok 1973 se za referenční hodnoty pro výpočet rozdílností uvedených v čl. 3 odst. 3 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 považují
– pro nové členské státy: procento uvedené v odstavci 1;
– pro původní členské státy: jejich podíl v předcházejícím roce, s přihlédnutím k výše uvedeným procentním podílům nových členských států.
Pokud tak stanoví tato smlouva, účastní se Evropský parlament procesu přijímání aktů Společenství výkonem svých pravomocí v rámci postupů podle článků 189b a 189c a vyjadřováním souhlasu či podáváním stanovisek.
Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že je k provedení této smlouvy potřeba aktu Společenství.
1. Jestliže Řecká republika narazí do 31. prosince 1985 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.
Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči Řecké republice.
Toto ustanovení se do 31. prosince 1987 vztahuje na výrobky a hospodářská odvětví, pro které tento akt povoluje přechodné odchylky se stejnou dobou platnosti.
2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.
V případě vážných hospodářských obtíží rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů. Takto rozhodnutá opatření jsou bezprostředně použitelná.
Pokud v odvětví zemědělství obchod mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem vážně naruší trh členského státu, nebo takové narušení hrozí způsobit, přijme Komise na žádost členského státu ochranná opatření, jež považuje za nezbytná, do 24 hodin od obdržení takové žádosti. Takto přijatá opatření jsou bezprostředně použitelná a berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran, zejména pak dopravní problémy.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o EHS a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.
V odvětví skopového masa se článek 68 vztahuje na základní cenu.
S účinkem od 1. ledna 1995 Švédské království odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
Úkolem Evropské investiční banky je přispívat k vyrovnanému a plynulému rozvoji společného trhu v zájmu Společenství prostřednictvím pomoci z kapitálových trhů a z jejích vlastních zdrojů. Za tímto účelem napomáhá neziskovým poskytováním půjček a záruk financování následujících projektů ze všech odvětví hospodářství
a) projektů na rozvíjení méně vyvinutých regionů;
b) projektů na modernizaci nebo reorganizaci podniků nebo na vytvoření nových činností, které vyžaduje postupné vytváření společného trhu a které díky svému rozsahu nebo povaze nemohou být plně pokryty různými způsoby financování existujícího v každém z členských států;
c) projektů společného zájmu pro více členských států, které díky svému rozsahu nebo povaze nemohou být plně pokryty různými způsoby financování existujícími v každém z členských států.
Článek 130 (bývalý článek 109s)
Rada zřídí po konzultaci s Evropským parlamentem Výbor pro zaměstnanost s poradní funkcí k podpoře koordinace politik zaměstnanosti a trhu práce mezi členskými státy. Výbor má následující úkoly
— sleduje vývoj stavu zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti členských států a Společenství;
— aniž je dotčen článek 207, podává na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu stanoviska a přispívá k přípravě jednání Rady podle článku 128.
Výbor při plnění svých úkolů konzultuje sociální partnery.
Členské státy a Komise jmenují každý po dvou členech výboru.
Předseda a místopředseda Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy celkové obměny Komise se jmenování provádí po konzultaci s Komisí.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti jsou předseda a místopředseda nahrazeni na zbývající část funkčního období za podmínek uvedených v prvním pododstavci.
Vlastní zdroje, stejně jako finanční příspěvky a případně příspěvky uvedené v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970, jsou nové členské státy povinny splatit jen do výše
– 45,0 % v roce 1973
– 56,0 % v roce 1974
– 67,5 % v roce 1975
– 79,5 % v roce 1976
– 92,0 % v roce 1977
Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případů, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; pravomoci svěřené touto smlouvou jiným orgánům nebo institucím tím nejsou dotčeny.
Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.
Podrobnosti pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.
1. Pokud před skončením období uplatňování přechodných opatření stanovených tímto aktem zjistí Komise na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, že jsou mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Řeckem uplatňovány dumpingové praktiky, doporučí jejich původci či původcům, aby tyto praktiky ukončili.
Pokračují-li tyto praktiky i nadále, povolí Komise postiženému členskému státu nebo státům, aby přijaly ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
2. Pro uplatnění tohoto článku na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS vyhodnotí Komise všechny důležité faktory, zejména výši cen, za které jsou tyto produkty na daný trh dováženy, přičemž přihlédne k ustanovením Smlouvy o EHS týkajícím se zemědělství, zejména k článku 39 této smlouvy.
Ovoce a zelenina, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72, podléhají zvláštní přechodné úpravě, která proběhne ve dvou etapách
– první etapa, označovaná jako ověřování konvergence, začne 1. března 1986 a skončí 31. prosince 1989,
– druhá etapa začne 1. ledna 1990 a skončí 31. prosince 1995.
Přechod z první do druhé etapy je automatický.
Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na švédský trh.
Členské státy se shodují, že ke Společenství přidruží mimoevropské země a území, které mají zvláštní vztah k Belgii, Francii, Itálii nebo Nizozemsku. Tyto země a území (dále jen „země a území“) jsou vyjmenovány v příloze IV této smlouvy.
Účelem přidružení je podporovat hospodářský a sociální rozvoj těchto zemí a území a navazovat úzké hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím jako celkem.
V souladu se zásadami vytyčenými v preambuli této smlouvy má přidružení sloužit především podpoře zájmů a blahobytu obyvatel těchto zemí a území a tomu, aby byly vedeny k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji, o nějž usilují.
Článek 131 (bývalý článek 110)
Vytvořením celní unie hodlají členské státy přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a ke snižování celních překážek.
Společná obchodní politika přihlíží k příznivému dopadu, který může mít odstranění cel mezi členskými státy na vzrůst konkurenceschopnosti podniků těchto států.
Rada a Komise se vzájemně konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
1. Od 1. ledna 1978 jsou vlastní zdroje, a případně příspěvky uvedené v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 splatné novými členskými státy v celém rozsahu, s výhradou těchto ustanovení
a) zvýšení podílu, který má každý nový členský stát splatit jako vlastní zdroje a příspěvky pro rok 1978, vůči podílu splatnému za rok 1977, nesmí překročit dvě pětiny rozdílu mezi podílem splatným jako vlastní zdroje a příspěvky za rok 1977 a podílem, který by každý nový členský stát musel zaplatit jako vlastní zdroje a příspěvky za stejný rok, pokud by se tento podíl vypočítával podle právní úpravy stanovené rozhodnutím ze dne 21. dubna 1970 pro původní členské státy od roku 1978;
b) pro rok 1979 nesmí zvýšení podílu každého nového členského státu oproti roku 1978 překročit zvýšení podílu v roce 1978 oproti roku 1977.
2. Komise provede propočty nezbytné k použití tohoto článku.
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.
Shromáždění se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení Řecké republiky. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
1. V průběhu první etapy se Španělskému království povoluje zachovat pro produkty uvedené v článku 131 pravidla platná podle předchozí vnitrostátní úpravy organizace svého vnitrostátního zemědělského trhu, a to za podmínek stanovených v článcích 133 až 135.
2. V důsledku toho a odchylně od článku 394 se až do konce první etapy ve Španělsku odkládá uplatňování pravidel Společenství o organizaci vnitřního trhu.
Kromě toho se až do konce první etapy odkládá jak ve Společenství ve stávajícím složení, tak i ve Španělsku uplatňování změn pravidel Společenství podle článku 396.
Jakýmkoli odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje.
Přidružení sleduje následující cíle
1. Členské státy uplatňují při obchodních stycích se zeměmi a územími stejné zacházení, jaké si vzájemně poskytují na základě této smlouvy.
2. Každá země nebo území uplatňuje při svých obchodních stycích se členskými státy a ostatními zeměmi a územími stejné zacházení, jaké uplatňuje vůči tomu evropskému státu, s nímž udržuje zvláštní vztahy.
3. Členské státy se podílejí na investicích, které vyžaduje postupný rozvoj těchto zemí a území.
4. U investic financovaných Společenstvím je účast na veřejných soutěžích a dodávkách umožněna za stejných podmínek všem fyzickým i právnickým osobám, které jsou státními příslušníky členských států nebo zemí a území.
5. Na právo usazování státních příslušníků a společností ve vztazích mezi členskými státy a zeměmi a územími se vztahují s vyloučením jakékoli diskriminace ustanovení a postupy stanovené v kapitole o právu usazování, nestanoví-li zvláštní předpisy přijaté podle článku 136 jinak.
Článek 132 (bývalý článek 112)
1. Aniž jsou dotčeny závazky, jež členské státy převzaly v rámci jiných mezinárodních organizací, budou režimy podpor poskytovaných členskými státy vývozu do třetích zemí postupně harmonizovány v takovém rozsahu, aby hospodářská soutěž mezi podniky Společenství nebyla narušena.
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímá k tomu potřebné směrnice.
2. Předchozí ustanovení se nepoužijí na navracení cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem, ani na navracení nepřímých daní včetně daně z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní, které se povolují při vývozu zboží z členského státu do třetí země, pokud tato navracení nepřevyšují poplatky a daně, jimž byly vyvážené výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 126.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
Do 31. prosince 1979 se část rozpočtu Společenství, která zůstává nekryta v důsledku používání článků 130 a 131, zahrnuje do částky vyplývající pro původní členské státy z rozdělení provedeného ve smyslu článku 129. Takto získaná celková částka se mezi původní členské státy rozdělí podle rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970.
1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.
V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, a to z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil své stanovisko. Poté předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.
Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledku svých šetření Evropskému parlamentu.
2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.
Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na návrh Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí závažného pochybení.
3. Veřejný ochránce práv vykonává své funkce zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.“
1. Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky vykonává předsednictví Rady ten člen Rady, který má zajišťovat předsednictví podle článku 2 původního znění Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Po skončení tohoto funkčního období je předsednictví zajišťováno v pořadí členských států, jak je stanoveno v článku 2 uvedené Smlouvy ve znění pozměněném článkem 11.
2. Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
1. Aby mohlo být španělské odvětví ovoce a zeleniny na konci první etapy vyváženě a úplně začleněno do rámce společné zemědělské politiky, upravuje Španělské království postupně organizaci svého vnitrostátního trhu na základě obecných cílů vymezených v odstavci 2.
2. Obecnými cíli, jichž má být dosaženo, jsou
– postupné uplatňování norem jakosti na všechny dotčené produkty a přísné uplatňování požadavků, které z nich vyplývají,
– rozvoj sdružení producentů ve smyslu předpisů Společenství,
– zřízení orgánu a vytvoření materiální a personální infrastruktury schopné provádět veřejné intervenční operace podle pravidel Společenství,
– vytvoření sítě pro denní zjišťování cen na reprezentativních trzích určených na základě různých produktů,
– liberalizace obchodu s cílem zavedení režimu svobodné hospodářské soutěže a volného přístupu na španělský trh a přizpůsobení odvětvových obchodních úprav vývozů tak, aby splňovaly požadavky volného pohybu.
3. Za účelem podpory uskutečňování obecných cílů se
a) ve Španělsku ode dne přistoupení uplatňuje úprava Společenství v oblasti sociálně-strukturální, včetně úpravy týkajících se organizací producentů;
b) Společenství podílí na financování intervenčních operací uskutečňovaných ve Španělsku v průběhu první etapy organizacemi producentů u produktů, které splňují společné normy jakosti.
Míra této finanční účasti Společenství je však u každého produktu omezena na míru produkce pokryté těmi organizacemi producentů ve Španělsku, které byly Komisí uznány za splňující pravidla Společenství jak z hlediska podmínek svého založení, tak i z hlediska svého působení.
Komise zaznamenává každý hospodářský rok míru pokrytí uvedenou v předchozím pododstavci; za tímto účelem provádí ve spolupráci se španělskými orgány kontroly na místě.
Příjmy označené jako „cla podle společného celního sazebníku a jiná cla“, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Švédska se třetími zeměmi.
1. Cla na zboží pocházející z těchto zemí a území budou při dovozu do členských států zcela odstraněna tak, jak budou postupně odstraňována cla mezi členskými státy v souladu s ustanoveními této smlouvy.
2. Cla na zboží pocházející ze členských států a z ostatních zemí a území budou při dovozu do každé země nebo území postupně odstraněna v souladu s články 12, 13, 14, 15 a 17.
3. Země a území však mohou vybírat cla, která jsou nezbytná pro jejich rozvoj a industrializaci, anebo cla fiskální povahy, která tvoří příjem jejich rozpočtu.
Cla uvedená v předchozím pododstavci však budou postupně snižována až na úroveň cel na dovoz zboží pocházejícího z členského státu, s nímž příslušná země nebo území udržuje zvláštní vztahy. Procentní sazby a harmonogram snižování cel podle této smlouvy se vztahují na rozdíl mezi celní sazbou na zboží pocházející z členského státu, který udržuje s příslušnou zemí nebo územím zvláštní vztahy, a celní sazbou, jíž při vstupu do dovážející země nebo území podléhá stejné zboží z ostatních členských států Společenství.
4. Odstavec 2 se nepoužije pro země a území, které z důvodu zvláštních mezinárodních závazků, jimiž jsou vázány, uplatňují již ke dni vstupu této smlouvy v platnost nediskriminační celní sazebník.
5. Zavedení nebo změna celních sazeb na zboží dovážené do zemí nebo území nesmí vést ani právně, ani fakticky k přímé nebo nepřímé diskriminaci mezi dovozy zboží z různých členských států.
Článek 133 (bývalý článek 113)
1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.
2. Komise předkládá Radě návrhy k provádění společné obchodní politiky.
3. Je-li třeba sjednat dohody s jedním nebo více státy nebo s mezinárodními organizacemi, podá Komise doporučení Radě; Rada zmocní Komisi, aby zahájila potřebná jednání.
Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
Použijí se příslušná ustanovení článku 300.
4. Rada při výkonu pravomocí, které jí byly tímto článkem svěřeny, rozhoduje kvalifikovanou většinou.
5. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím rozšířit působnost odstavců 1 až 4 na mezinárodní jednání a dohody o službách a právech k duševnímu vlastnictví, pokud se na ně tyto odstavce nevztahují.
Rada může jednomyslně vyjádřit souhlas s tím, že vláda členského státu u Komise pověří vhodného zástupce k udržování stálého styku.
Akty uvedené v seznamu v příloze VII tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Evropská investiční banka má právní subjektivitu.
Členy Evropské investiční banky jsou členské státy.
Statut Evropské investiční banky je obsažen v protokolu připojeném k této smlouvě.
1. Předseda, místopředsedové a členové Komise jsou jmenováni bezprostředně po přistoupení. Komise zahají svou činnost pátý den po jmenování svých členů. Současně končí funkční období jejích členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
1. Za účelem uskutečňování obecných cílů vypracuje Komise v průběhu mezidobí v úzké součinnosti se španělskými orgány akční program.
2. Následně pak Komise pozorně sleduje vývoj situace ve Španělsku ve světle
– pokroku dosaženého při uskutečňování stanovených cílů,
– výsledků dosažených při provádění průřezových či zvláštních strukturálních opatření.
3. Komise vyjádří své stanovisko k tomuto vývoji ve zprávách, které zašle Radě
– na konci mezidobí za účelem vypracování zhodnocení vývoje, k němuž došlo přede dnem přistoupení,
– dostatečně včas před koncem čtvrtého roku po přistoupení,
– kdykoli to považuje za vhodné nebo nutné.
4. Se zvláštním ohledem na projednávání zpráv uvedených v odstavci 3 Radou, doporučí Komise, je-li to nutné, Španělskému království opatření, která by měla být učiněna v zájmu uskutečnění příslušných cílů.
První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Švédskému království jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek
– 488 milionů ECU v roce 1995;
– 432 milionů ECU v roce 1996;
– 76 milionů ECU v roce 1997;
– 31 milionů ECU v roce 1998.
Pokud by výše celní sazby uplatňované na zboží z třetí země při dovozu do země nebo na území mohla při uplatnění čl. 133 odst. 1 vyvolat odklon obchodu ke škodě některého členského státu, může tento stát požádat Komisi, aby navrhla ostatním členským státům opatření potřebná k nápravě tohoto stavu.
Článek 134 (bývalý článek 115)
K zajištění toho, aby provádění obchodněpolitických opatření přijatých v souladu s touto smlouvou některým členským státem nebylo znemožněno odklonem obchodu, nebo vyvolá-li rozdílnost těchto opatření hospodářské obtíže v jednom nebo v několika členských státech, doporučí Komise metody potřebné spolupráce mezi členskými státy. Nestačí-li to, může Komise zmocnit členský stát, aby přijal nutná ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti kvalifikovanou většinou Komise stanoví.
V naléhavých případech požádají členské státy Komisi, které rozhodne co nejrychleji, o zmocnění k tomu, aby samy mohly přijmout nezbytná opatření; dotyčné členské státy poté oznámí opatření ostatním členským státům. Komise může kdykoli rozhodnout, že dotyčné členské státy mají příslušná opatření změnit nebo zrušit.
Přednostně je třeba volit taková opatření, která co nejméně narušují fungování společného trhu.
1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro vědu a techniku s poradní funkcí.
Výbor musí být konzultován v případech, které tato smlouva stanoví. Může být konzultován, kdykoli to Komise uzná za vhodné.
2. Výbor se skládá z 20 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu na období pěti let. Mohou být jmenováni opakovaně. Nesmí být vázáni žádnými příkazy.
Výbor pro vědu a techniku volí každoročně ze svých členů předsedu a předsednictvo.
1. Do pěti let od přistoupení nových členských států posoudí Komise s dotyčnými vládami, zda by stávající opatření vyplývající z právních a správních předpisů v nových členských státech, na něž by se v případě jejich zavedení po přistoupení vztahoval článek 67 Smlouvy o ESUO, mohla ve srovnání s opatřeními platnými v původních členských státech vyvolat vážné narušení podmínek hospodářské soutěže v průmyslu uhlí a oceli v rámci společného trhu nebo na vývozních trzích. Komise může po konzultaci s Radou navrhnout dotyčným vládám kroky, které považuje za vhodné pro nápravu těchto opatření nebo pro vyrovnání jejich účinků.
2. Do 31. prosince 1977 nemohou být ceny používané podniky při prodeji oceli na irském trhu, přepočtené na jejich ekvivalent u výchozího bodu zvolený pro stanovení tabulky sazeb, nižší než ceny stanovené příslušnou tabulkou sazeb pro srovnatelné operace, ledaže to Komise ve shodě s irskou vládou povolí, aniž je dotčen čl. 60 odst. 2 písm. b) poslední pododstavec Smlouvy o ESUO.
3. V případě, že by doba použitelnosti rozhodnutí Vysokého úřadu č. 1/64 ze dne 15. ledna 1964 o zákazu přizpůsobení nabídek ocelářských a litinových výrobků nabídkám ze zemí nebo z území, kde je obchod s těmito výrobky řízen státem, byla po přistoupení prodloužena, nevztahuje se tento zákaz do 31. prosince 1975 na produkty určené pro dánský trh.
Úkolem Evropské investiční banky je přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji společného trhu v zájmu Společenství; využívá k tomu jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů. Za tím účelem neziskovým poskytováním půjček a záruk usnadňuje financování dále uvedených projektů ve všech odvětvích hospodářství
a) projektů na rozvoj méně rozvinutých oblastí;
b) projektů na modernizaci nebo konverzi podniků anebo na vytvoření nových činností vyplývajících z postupného vytváření společného trhu, které pro svůj rozsah nebo pro svou povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech;
c) projektů společného zájmu více členských států, které pro svůj rozsah nebo povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech.
Při plnění svých úkolů usnadňuje Evropská investiční banka financování investičních programů s využitím strukturálních fondů a dalších finančních nástrojů Společenství.“
1. Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky se Soudní dvůr doplní jmenováním jednoho nového soudce.
2. Funkční období tohoto soudce končí 6. října 1985.
3. Soudní dvůr provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení Řecké republiky. Takto upravený jednací řád podléhá jednomyslnému schválení Rady.
4. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudním dvorem k 1. lednu 1981 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením Řecké republiky, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1980.
V průběhu první etapy Španělské království dodržuje
1. Cenovou kázeň
a) Španělské království při přistoupení stanoví úřední ceny pro produkty, u nichž existují společné ceny, a to v souladu s kritérii, která se co nejvíce blíží kritériím stanoveným v rámci společné organizace trhů, na základě referenčního období, jež bude určeno ve výši odpovídající hospodářské realitě;
b) pokud jsou tyto španělské ceny vyjádřené v ECU nižší nebo rovné společným cenám, nesmějí roční zvýšení cen v zásadě hodnotově překročit zvýšení společných cen.
V žádném případě však španělské ceny nesmějí překročit úroveň společných cen;
c) pokud jsou španělské ceny vyjádřené v ECU vyšší než společné ceny, nesmějí být oproti své předchozí úrovni zvyšovány. Kromě toho Španělské království své ceny v nezbytné míře přizpůsobí tak, aby zabránilo narůstání rozdílu mezi svými cenami a společnými cenami;
d) Španělské království může upravit své ceny v případě, že intervence na trhu dosáhnou neopodstatněného objemu. v takovém případě nahrazuje pro uplatňování pravidel uvedených v písmenech b) a c) původní cenu cena upravená;
e) Komise zajistí dodržování výše uvedených pravidel. Žádné překročení cenové úrovně vyplývající z uplatnění těchto pravidel se nebere v úvahu při určování cenové úrovně, jež má být přijata jako výchozí úroveň pro sbližování cen v průběhu druhé etapy podle článku 148.
2. Kázeň týkající se podpor
V souvislosti s touto kázní je Španělské království oprávněno zachovat v průběhu první etapy své vnitrostátní podpory.
V průběhu uvedeného období však Španělské království zajistí, že dojde k odstraňování těch vnitrostátních podpor, které nejsou v souladu správními předpisy Společenství, a k postupnému zavádění režimu podpor Společenství do organizace jeho vnitrostátního trhu, aniž by výše těchto podpor překročila společnou úroveň.
3. Produkční kázeň
V souvislosti s touto kázní dodržuje Španělské království stejnou produkční kázeň, jakou případně dodržují ostatní členské státy nebo ty členské státy, které se s ohledem na tuto kázeň nacházejí ve srovnatelné situaci.
Podíl Švédského království na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jeho přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
S výhradou ustanovení týkajících se ochrany zdraví, veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku se volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků ze členských států v zemích a územích řídí smlouvami, jež budou následně uzavřeny a jež vyžadují jednomyslné schválení členskými státy.
Článek 135 (bývalý článek 116)
Rada přijímá v oblasti působnosti této smlouvy postupem podle článku 251 opatření k posílení spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí v celních věcech. Použití vnitrostátního trestního práva a organizace soudnictví členských států není těmito opatřeními dotčeno.
Komise si může k plnění svých úkolů kdykoli vyžádat konzultace a zřizovat studijní výbory.
1. Jestliže nový členský stát narazí do 31. prosince 1977 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.
2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o EHS a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.
4. Za stejných podmínek a stejným postupem může původní členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo několika novým členským státům.
„Článek 199
Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu, předběžně vyčísleny a zahrnuty do rozpočtu.
Správní výdaje orgánů, které vyplývají z ustanovení Smlouvy o Evropské unii a vztahují se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice a ke spolupráci v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, jsou hrazeny z rozpočtu. Operativní výdaje, které vyplývají z provádění těchto ustanovení, mohou být za podmínek určených těmito ustanoveními hrazeny z rozpočtu.
Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.“
Bezprostředně po přistoupení bude Hospodářský a sociální výbor doplněn jmenováním 12 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života v Řecku. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
1. S výhradou článků 75 a 137 až 139 se Španělskému království povoluje uplatňovat v obchodu se Společenstvím ve stávajícím složení v průběhu první etapy u produktů uvedených v článku 131 režim, který platil před jeho přistoupením, a to jak pro dovoz, tak i pro vývoz.
2. V průběhu první etapy a s výhradou čl. 75 odst. 2 a článku 140 uplatňuje Společenství ve stávajícím složení pro dovoz produktů uvedených v článku 131 ze Španělska režim, který uplatňovalo vůči Španělsku před jeho přistoupením.
3. V průběhu první etapy a s výhradou článku 141 uplatňuje Společenství ve stávajícím složení pro vývoz produktů uvedených v článku 131 do Španělska režim, který uplatňuje na vývozy do třetích zemí.
Podíl Švédského království na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Pro první pětileté období ode dne vstupu této smlouvy v platnost stanoví prováděcí úmluva připojená k této smlouvě podrobnosti a postup pro přidružování zemí a území ke Společenství.
Před skončením platnosti úmluvy uvedené v předchozím odstavci rozhodne Rada jednomyslně na základě získaných zkušeností a na základě zásad vymezených touto smlouvou o předpisech pro další období.
Článek 136 (bývalý článek 117)
Společenství a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.
Za tím účelem uskutečňují Společenství a členské státy opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospodářství Společenství.
Soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování společného trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených touto smlouvou a sbližování právních a správních předpisů.
Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
1. Pokud do 31. prosince 1977 Komise na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany zjistí uplatňování dumpingových praktik mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy nebo mezi novými členskými státy navzájem, doporučí jejich původci či původcům, aby tyto praktiky ukončili.
Pokračují-li tyto praktiky i nadále, povolí Komise postiženému členskému státu nebo státům, aby přijaly ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
2. Pro uplatnění tohoto článku na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS vyhodnotí Komise všechny důležité faktory, zejména výši cen, za které jsou tyto produkty na daný trh dováženy, přičemž přihlédne k ustanovením Smlouvy o EHS týkajícím se zemědělství, zejména k článku 39 této smlouvy.
„Článek 201
Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Společenství a doporučí je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky se Účetní dvůr doplní jmenováním jednoho dalšího člena. Funkční období takto jmenovaného člena končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
1. S výhradou odstavce 2 zruší Španělské království od 1. března 1986 u dovozu produktů uvedených v článku 131, které pocházejí ze Společenství ve stávajícím složení, uplatňování veškerých množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, jakož i veškeré poplatky s účinkem rovnocenným clům.
2. Až do 31. prosince 1989 může Španělské království zachovat množstevní omezení u dovozu následujících produktů ze Společenství ve stávajícím složení pro doby uplatnění během hospodářského roku, který bude určen
Číslo společného celního sazebníkuPopis zboží07.01Zelenina čerstvá nebo chlazená:B. Zelí, květák a růžičková kapusta:I. KvětákG. Mrkev, brukev, salátová řepa, kozí brada, hlízový celer, ředkev a další podobné jedlé kořenové druhy:ex II. Mrkev a brukev:- Mrkevex H. Cibule, šalotka a česnek:- Cibule a česnekM. Rajčata08.02Čerstvé nebo sušené citrusové ovoce:A. PomerančeB. Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů:ex II. ostatní:- Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsumas)C. Citrony08.04Čerstvé nebo sušené hrozny:A. čerstvé:I. k přímé spotřebě08.06Čerstvá jablka, hrušky, kdoule:A. JablkaB. Hrušky08.07Čerstvé peckoviceA. Meruňkyex B. Broskve, včetně nektarinek- Broskve
3. a) Množstevní omezení uvedená v odstavci 2 mají formu ročních kvót otevřených bez diskriminace mezi ekonomickými subjekty.
b) Výchozí kvóta pro každý produkt, vyjádřená v objemu, se pro rok 1986 stanoví takto
– buď ve výši 3 % průměrné španělské produkce za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky,
– nebo ve výši průměrných španělských dovozů za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky, pokud se uplatněním tohoto kritéria docílí většího objemu.
c) Minimální míra postupného zvyšování kvót je 10 % na začátku každého roku.
Toto zvýšení se připočítává ke každé kvótě a následné zvýšení se pak vypočítá na základě takto získaného celkového součtu.
d) Pokud jsou dovozy do Španělska během dvou po sobě jdoucích let nižší než 90 % otevřené roční kvóty, Španělské království platná množstevní omezení zruší.
e) V období od 1. března do 31. prosince 1986 se použitelná kvóta rovná výchozí kvótě snížené o jednu šestinu.
4. V rámci množstevních omezení uvedených v odstavci 2 podléhají dovozy následujících produktů do Španělska časovému rozvrhu, který obsahuje dovozní množství určená ve vztahu ke kvótě stanovené na každý rok
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíMnožství vyjádřené v procentu roční kvóty08.06Čerstvá jablka, hrušky, kdouleJablkaex I. Moštovatelná jablka, nebalená od 16. září do 15. prosince- od 16. září do 30. listopaduex II. Ostatní:ex a) od 1. srpna do 31. prosince- od 1. srpna do 16. prosince15 %Hruškyex I. Moštovatelné hrušky, nebalené od 1. srpna do 16. prosince- od 1. srpna do 16. prosinceex II. Ostatní:c) od 16. července do 31. červenceex d) od 1. srpna do 31. prosince- od 1. srpna do 16. prosince08.07Čerstvé peckovice:ex A. Meruňky- od. 1. května do 31. července25 %ex B. Broskve, včetně nektarinek- Broskve, od 15. června do 15. září25 %
1. Tato hlava se týká zemědělských produktů, kromě produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3759/92 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury.
2. Pokud tento akt nestanoví jinak
– je obchod mezi novými členskými státy navzájem, mezi novými členskými státy a třetími zeměmi nebo stávajícími členskými státy podřízen právní úpravě vztahující se na stávající členské státy. Právní úprava použitelná ve Společenství ve stávajícím složení v oblasti dovozních cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem se vztahuje i na nové členské státy;
– práva a povinnosti vyplývající ze společné zemědělské politiky jsou v nových členských státech použitelné v celém rozsahu.
3. S výhradou zvláštních ustanovení této hlavy, kterými se stanoví odlišné termíny a lhůty, končí použitelnost přechodných opatření pro zemědělské produkty uvedené v odstavci 1 koncem pátého roku po přistoupení Rakouska a Finska. Tato opatření však plně zohledňují celkovou produkci jednotlivých produktů v roce 1999.
Shromáždění se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává rozhodovací a kontrolní pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Článek 137 (bývalý článek 118)
1. Za účelem dosahování cílů stanovených v článku 136 Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech
— zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,
— pracovní podmínky,
— informování pracovníků a konzultace s nimi,
— zapojení osob vyloučených z trhu práce, aniž je dotčen článek 150,
— rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti.
2. Za tímto účelem může Rada směrnicemi stanovit minimální požadavky, které uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.
Rada rozhoduje postupem podle článku 251 této smlouvy po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.
Rada může tímto postupem v rámci boje proti sociálnímu vyloučení přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených postupů, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností.
3. Rada však na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně rozhoduje v těchto oblastech
— sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků,
— ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,
— zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování s výhradou odstavce 6,
— podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství,
— finanční příspěvky na podporu zaměstnanosti a na vytváření pracovních příležitostí, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se Sociálního fondu.
4. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavců 2 a 3.
V takovém případě členský stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice provedena v souladu s článkem 249, přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření a dotyčný členský stát přitom přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo.
5. Předpisy přijaté podle tohoto článku nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.
6. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu. Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 150.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 139 druhého pododstavce.
1. Odchylně od článku 136 může Irsko do 31. prosince 1977 přijmout nezbytná opatření v případě mimořádné naléhavosti. Tato opatření neprodleně oznámí Komisi, jež může rozhodnout o jejich zrušení nebo o jejich změně.
2. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS.
„Článek 201a
K zajištění rozpočtové kázně nepředloží Komise žádný návrh aktu Společenství, nezmění své návrhy a nepřijme žádná prováděcí opatření, která by mohla mít citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo takové opatření mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství, vyplývajících z ustanovení přijatých Radou podle článku 201.“
Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním tří dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
V průběhu první etapy neposkytuje Španělské království pro produkty uvedené v článku 131 vyvážené do současných členských států vývozní podpory ani subvence.
Avšak pokud je poskytnutí těchto podpor nebo subvencí nezbytné, omezí se jejich výše maximálně na rozdíl mezi úředními cenami nebo, pokud nejsou stanoveny, cenami zjištěnými ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení a případnou výší cla.
Tyto podpory nebo subvence mohou být stanoveny teprve poté, co proběhne konzultační řízení uvedené v článku 142.
1. V průběhu přechodného období mohou Rakousko a Finsko, s výhradou povolení Komise, poskytovat vhodnou formou, na přechodnou dobu a v postupně se snižujícím rozsahu státní podpory producentům základních zemědělských produktů, které spadají do působnosti společné zemědělské politiky.
Tyto podpory mohou být odstupňovány, zejména podle regionů.
2. Komise povoluje podpory uvedené v odstavci 1
– ve všech případech, kdy ze všech okolností uvedených novým členským státem vyplývá, že existují výrazné rozdíly mezi výší podpory poskytované na produkty jejich producentům před přistoupením a výší podpory, která může být poskytována v rámci společné zemědělské politiky;
– až do počáteční částky nepřesahující tento rozdíl.
Počáteční rozdíly menší než 10 % nejsou považovány za výrazné.
Nicméně, povolení Komise
– se uděluje ve shodě s mezinárodními závazky rozšířeného Společenství;
– v případě vepřového masa, vajec a drůbeže přihlíží k cenové harmonizaci krmiva;
– se neuděluje na tabák.
3. Výše podpory podle odstavce 2 se vypočítává pro základní zemědělské produkty. Přitom se zejména zohledňují podpůrná cenová opatření uskutečňovaná na základě intervenčních či jiných mechanismů, jakož i poskytování podpor závisejících na ploše, na cenách, na vyprodukovaném množství nebo na produkční jednotce, a poskytování podpor pro produkci specifických produktů.
4. Povolení Komise
– upřesňuje maximální počáteční výši podpor, časový rozvrh jejich snižování a případně podmínky pro jejich poskytování, přičemž se přihlíží k jiným podporám udělovaným na základě právních předpisů Společenství a neuvedeným v tomto článku;
– se udělují s výhradou úprav, které se mohou ukázat jako nezbytné
– v důsledku vývoje společné zemědělské politiky;
– v důsledku vývoje výše cen ve Společenství.
Jestliže se podobné úpravy ukážou jako nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování pozměněny na žádost Komise nebo na základě rozhodnutí Komise.
5. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 4, Komise povoluje na základě odstavce 1 zejména státní podpory uvedené v příloze ΧΙII, a to v mezích a za podmínek stanovených v uvedené příloze.
1. Shromáždění se skládá z delegátů, které jmenují parlamenty ze svých členů způsobem stanoveným příslušným členským státem.
2. Počet delegátů je stanoven takto
Belgie14Německo36Francie36Itálie36Lucembursko6Nizozemsko14
3. Shromáždění vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 138 (bývalý článek 118a)
1. Úkolem Komise je podporovat konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Společenství a přijímat všechna účelná opatření pro usnadnění jejich dialogu, přičemž zajišťuje vyváženou podporu jednajících stran.
2. Za tím účelem Komise před předložením návrhů z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Společenství.
3. Považuje-li Komise po takové konzultaci akci Společenství za účelnou, konzultuje se sociálními partnery obsah zamýšleného návrhu. Sociální partneři předají Komisi své stanovisko, případně doporučení.
4. Při takové konzultaci mohou sociální partneři informovat Komisi o svém úmyslu zahájit postup podle článku 139. Doba trvání tohoto postupu nesmí překročit devět měsíců, nerozhodnou-li se společně sociální partneři a Komise tuto dobu prodloužit.
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 136.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslně zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 139 třetího pododstavce.
Odchylně od čl. 95 druhého pododstavce Smlouvy o EHS může Dánsko zachovat až do 30. června 1974 zvláštní spotřební daň na stolní vína dovážená v lahvích nebo v jiných obdobných nádobách.
„Článek 205
Komise plní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 209 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.“
Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky se Výbor pro vědu a techniku doplní jmenováním jednoho dalšího člena. Funkční období takto jmenovaného člena končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
1. Španělské království zruší od 1. března 1986 u vývozu produktů uvedených v článku 131 do Společenství ve stávajícím složení uplatňování veškerých množstevních omezení či opatření s rovnocenným účinkem.
2. V průběhu první etapy však může Španělské království zachovat odvětvové úpravy obchodu, které uplatňuje na vývoz, přičemž je během této etapy upraví tak, aby na jejím konci splňovaly požadavky volného pohybu.
1. Komise povolí Rakousku a Finsku, aby tyto země pokračovaly v poskytování podpor, které nejsou vázány na konkrétní produkci, a které proto nejsou brány v úvahu pro účely výpočtu výše podpory podle čl. 138 odst. 3. V tomto smyslu jsou povolovány obzvláště podpory hospodářstvím.
2. Podpory podle odstavce 1 podléhají ustanovením čl. 138 odst. 4.
Podpory stejného druhu, poskytované podle společné zemědělské politiky nebo slučitelné s právními předpisy Společenství, se od této částky odečítají.
3. Podpory povolené na základě tohoto článku budou zrušeny nejpozději do konce přechodného období.
4. Odstavec 1 se nevztahuje na podpory investic.
Shromáždění zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, třetí úterý v měsíci říjnu.
Shromáždění se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
Článek 139 (bývalý článek 118b)
1. Pokud si to sociální partneři přejí, může dialog mezi nimi na úrovni Společenství vést ke smluvním vztahům včetně uzavírání dohod.
2. Dohody uzavřené na úrovni Společenství se provádějí buď podle stávajících postupů a zvyklostí sociálních partnerů a členských států, nebo v záležitostech týkajících se článku 137 rozhodnutím Rady na návrh Komise na základě společné žádosti podepsaných stran.
Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou případů, kdy dotyčná dohoda obsahuje jedno nebo více ustanovení vztahujících se k některé z oblastí uvedených v čl. 137 odst. 3, kdy Rada rozhoduje jednomyslně.
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
1. Bezprostředně po přistoupení jmenují parlamenty nových členských států své delegáty do Shromáždění.
2. Shromáždění se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
„Článek 206
1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 205a, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho připomínky, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.
Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“
Bezprostředně po přistoupení Řecké republiky se Měnový výbor doplní jmenováním členů zastupujících tento nový členský stát. Jejich funkční období končí ve stejné době jako funkční období členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
1. Ochylně od čl. 136 odst. 2 se případné vyrovnávací poplatky při dovozu španělských produktů, které vyplývají z uplatňování nařízení (EHS) č. 1035/72, snižují o
– 2 % v prvním roce,
– 4 % ve druhém roce,
– 6 % ve třetím roce,
– 8 % ve čtvrtém roce
po dni přistoupení.
2. Při obchodování mezi Společenstvím ve stávajícím složení a třetími zeměmi se v průběhu první etapy nepřihlíží při výpočtu referenčních cen ke španělským produktům.
Komise povolí Rakousku a Finsku poskytovat přechodné státní podpory uvedené v příloze XIV, a to v mezích a za podmínek stanovených v dané příloze. Ve svém povolení Komise upřesní počáteční výši podpor, pokud to nebude vyplývat z podmínek stanovených v dotyčné příloze, a časový rozvrh jejich snižování.
Shromáždění volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Shromáždění nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Shromážděním.
Článek 140 (bývalý článek 118c)
Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 136 a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této smlouvy, podporuje Komise spolupráci mezi členskými státy a usnadňuje koordinaci jejich činnosti ve všech oblastech sociální politiky spadajících do této kapitoly, a zejména v oblastech
— zaměstnanosti,
— pracovního práva a pracovních podmínek,
— odborného a dalšího vzdělávání,
— sociálního zabezpečení,
— ochrany před pracovními úrazy a nemocemi z povolání,
— ochrany zdraví při práci,
— práva sdružovat se v odborových organizacích a práva kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Za tím účelem Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracovává průzkumy, zaujímá stanoviska a organizuje porady o problémech, které vznikají na vnitrostátní úrovni, a o problémech, které se týkají mezinárodních organizací.
Před zaujetím stanovisek podle tohoto článku konzultuje Komise Hospodářský a sociální výbor.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
1. Bezprostředně po přistoupení vykonává předsednictví Rady ten člen Rady, který má zajišťovat předsednictví podle článku 2 původního znění Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Po skončení tohoto funkčního období je předsednictví zajišťováno v pořadí členských států, jak je stanoveno v článku 2 uvedené Smlouvy ve znění pozměněném článkem 11.
2. Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
„Článek 209
Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení stanoviska Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.“
Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají nezbytnými v důsledku přistoupení Řecké republiky, se provedou co nejdříve po přistoupení.
1. V průběhu první etapy neposkytuje Společenství ve stávajícím složení pro produkty uvedené v článku 131 vyvážené do Španělska vývozní náhrady.
Avšak pokud je poskytnutí těchto náhrad nezbytné, omezí se jejich výše maximálně na rozdíl mezi úředními cenami nebo, pokud nejsou stanoveny, cenami zjištěnými ve Španělsku a ve Společenství ve stávajícím složení a případnou výší cla.
Tyto náhrady mohou být stanoveny teprve poté, co proběhne konzultační řízení uvedené v článku 142.
2. Náhrady uvedené v tomto článku jsou financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Jestliže vážné obtíže vyplývající z přistoupení přetrvávají po plném uplatnění článků 138, 139, 140 a 142 a ostatních opatření na základě pravidel Společenství, může Komise povolit Finsku poskytování státních podpor producentům, aby usnadnila jejich zapojení do společné zemědělské politiky.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Shromáždění nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
Článek 141 (bývalý článek 119)
1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.
2. „Odměnou“ ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace na základě pohlaví znamená, že
a) se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;
b) časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.
3. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.
4. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
1. Předseda, místopředsedové a členové Komise jsou jmenováni bezprostředně po přistoupení. Komise zahájí svou činnost pátý den pojmenování svých členů. Současně končí funkční období jejích členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
„Článek 209a
Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými útvary státní správy.“
1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze IX končí současně s funkčním obdobím členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
2. Výbory uvedené v příloze X se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.
Zavedení podpor či subvencí podle článku 138 Španělským královstvím nebo zavedení náhrad podle článku 141 Společenstvím podléhá povinnosti předběžných konzultací, které probíhají podle následujícího postupu
1. Jakýkoli návrh na stanovení
– subvence u vývozu ze Španělska do Společenství ve stávajícím složení nebo do třetích zemí nebo
– náhrady u vývozu ze Společenství ve stávajícím složení do Španělska
je předmětem diskuse v rámci pravidelných schůzí řídícího výboru ustaveného nařízením (EHS) č. 1035/72.
2. Zástupce Komise předloží ke konzultaci návrh uvedený v bodě 1; konzultace se zaměřuje zejména na ekonomický aspekt plánovaných vývozů a na situaci a cenovou úroveň na španělském trhu, trhu Společenství ve stávajícím složení či na světovém trhu.
3. Výbor zaujme své stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.
Stanovisko se neprodleně sdělí orgánu příslušnému ke stanovení, tedy podle konkrétní situace Španělskému království nebo Komisi.
1. Komise povolí Finsku a Švédsku poskytovat dlouhodobé státní podpory sloužící k zachování zemědělské činnosti ve specifických regionech. Tyto regiony by měly pokrývat zemědělské oblasti nacházející se na sever od 62° severní šířky a určité přilehlé oblasti na jih od této rovnoběžky, které jsou poznamenány klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost.
2. Regiony uvedené v odstavci 1 určuje Komise, která přitom bere v úvahu zejména
– nízkou hustotu obyvatelstva;
– podíl zemědělské půdy na celkové ploše;
– podíl zemědělské půdy vyhrazené pro jednoleté plodiny určené k lidské spotřebě na celkově využívaných zemědělských plochách.
3. Podpory uvedené v odstavci 1 mohou souviset s přírodními faktory produkce, například počtem hektarů zemědělské půdy nebo počtem hospodářských zvířat, s přihlédnutím k příslušným limitům stanoveným v rámci společných organizací trhu, jakož i s tradičními způsoby produkce jednotlivých hospodářství, ale zároveň nesmí
– být vázány na budoucí produkci;
– vést ke zvýšení produkce či celkové podpory zaznamenané za sledované období v době před přistoupením, které stanoví Komise.
Podpory mohou být odstupňovány podle regionů.
Tyto podpory mají být poskytovány zejména na
– zachování tradiční primární výroby a zpracovatelských aktivit, které jsou přirozeně vhodné s ohledem na klimatické podmínky předmětného regionu;
– zlepšení struktur potřebných pro produkci, odbyt a zpracování zemědělských produktů;
– snadnější nakládání se zmíněnými produkty;
– záruku, že bude chráněno životní prostředí a krajina.
Shromáždění přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Shromáždění se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
Článek 142 (bývalý článek 119a)
Členské státy se vynasnaží zachovat stávající rovnocennost systémů placené dovolené.
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může předložit věc Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné porušení povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním nových soudců tak, aby byl počet soudců zvýšen v souladu s článkem 17 tohoto aktu na devět.
2. Funkční období jednoho ze soudců jmenovaných podle odstavce 1 končí dne 6. října 1976. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období druhého soudce končí dne 6. října 1979.
3. Bezprostředně po přistoupení bude jmenován třetí generální advokát. Jeho funkční období končí 6. října 1979.
4. Soudní dvůr provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Takto upravený jednací řád podléhá jednomyslnému schválení Rady.
5. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudním dvorem k 1. lednu 1973 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1972.
„Článek 142a
1. Ode dne přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový(é) členský(é) stát(y)“) se ochranná známka Společenství zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celém Společenství.
2. Zápis ochranné známky Společenství, která byla ke dni přistoupení předmětem přihlášky, nesmí být zamítnut na základě absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud se tyto důvody uplatní pouze z důvodu přistoupení nového členského státu.
3. Pokud byla přihláška k zápisu ochranné známky Společenství podána v době šesti měsíců přede dnem přistoupení, mohou být podle článku 42 podány námitky, pokud jiná starší ochranná známka nebo jiné starší právo ve smyslu článku 8 byly nabyty v novém členském státě před přistoupením, za podmínky, že byly nabyty v dobré víře a že den podání, případně den práva přednosti nebo den nabytí starší ochranné známky nebo staršího práva v novém členském státě předchází dni podání, případně dni práva přednosti přihlášené ochranné známky Společenství.
4. Ochranná známka Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí být prohlášena za neplatnou
– podle článku 51, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu,
– podle čl. 52 odst. 1 a 2, pokud starší vnitrostátní právo bylo zapsáno nebo bylo přihlášeno nebo bylo nabyto v novém členském státě přede dnem přistoupení.
5. Užívání ochranné známky Společenství uvedené v odstavci 1 může být zakázáno podle článků 106 a 107, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo byly zapsány nebo byly přihlášeny nebo byly nabyty v dobré víře v novém členském státě přede dnem přistoupení uvedeného státu, případně pokud právo přednosti k nim vzniklo přede dnem přistoupení tohoto státu.“
„Článek 215
Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
Druhý pododstavec se použije stejným způsobem na škody způsobené ECB nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.“
Směrnice a rozhodnutí Rady ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené a oznámené Řecké republice, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí oznámeny všem stávajícím členským státům.
U produktů uvedených v článku 131 a s výhradou článku 137 uplatňuje Španělské království od 1. března 1986 pravidla Společenství týkající se režimu pro dovoz produktů ze třetích zemí do Společenství.
Avšak pokud jde o referenční ceny, uplatňuje Španělské království pro dovozy ze třetích zemí režim, který uplatňuje vůči němu Společenství ve stávajícím složení podle čl. 140 odst. 2.
1. Podpory poskytované podle článků 138 až 142 a jakákoli další státní podpora podléhající na základě tohoto aktu povolení Komise se oznamují Komisi. Nesmí být poskytnuty, dokud nebude příslušné povolení uděleno.
Sdělení stávajících nebo předpokládaných podpůrných opatření uskutečněné novými členskými státy před přistoupením je považováno za oznámení uskutečněné ke dni přistoupení.
2. Co se týče podpor poskytovaných podle článku 142, Komise Radě předloží jeden rok po přistoupení a následně vždy po pěti letech zprávu o
– udělených povoleních;
– výsledcích podpor, které byly poskytnuty na základě těchto povolení.
Za účelem vypracování této zprávy předávají členské státy, které takové povolení obdržely, Komisi v potřebném předstihu informace o účincích jimi poskytnutých podpor, dokládající rozvoj zemědělství v dotyčných regionech.
Shromáždění projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
Článek 143 (bývalý článek 120)
Komise každoročně vypracuje zprávu o pokroku v dosahování cílů stanovených v článku 136 a o demografické situaci ve Společenství. Zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru.
Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace.
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 42 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života nových členských států. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
„Článek 228
1. Předpokládá-li tato smlouva uzavření dohod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, předloží Komise doporučení Radě, která zmocní Komisi zahájit nezbytná jednání. Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbory, které jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu pomáhaly, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
Rada při výkonu pravomocí svěřených jí tímto odstavcem rozhoduje kvalifikovanou většinou, s výjimkou případů stanovených v odstavci 2 druhé větě, kdy rozhoduje jednomyslně.
2. S výhradou pravomocí svěřených v této oblasti Komisi uzavírá dohody Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Rada rozhoduje jednomyslně, dotýká-li se dohoda oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadována jednomyslnost, a v případě dohod uvedených v článku 238.
3. Nejedná-li se o dohody uvedené v čl. 113 odst. 3, uzavírá dohody Rada po konzultaci s Evropským parlamentem, a to i v případech, kdy se dohoda dotýká oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadován postup uvedený v článku 189b nebo v článku 189c. Evropský parlament zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit podle naléhavosti věci. Nezaujme-li stanovisko v této lhůtě, může Rada jednat i bez tohoto stanoviska.
Odchylně od předchozího pododstavce se dohody uvedené v článku 238, ostatní dohody, které vytvářejí zavedením postupů spolupráce zvláštní institucionální rámec, dohody mající citelné rozpočtové dopady na Společenství a dohody měnící akt přijatý postupem podle článku 189b uzavírají se souhlasem Evropského parlamentu.
Rada a Evropský parlament se mohou v naléhavých případech dohodnout na lhůtě pro vyslovení tohoto souhlasu.
4. Při uzavírání dohody může Rada zmocnit Komisi, aby odchylně od odstavce 2 jménem Společenství schvalovala její změny, jestliže dohoda stanoví, že se takové změny přijímají zjednodušeným postupem nebo orgánem stanoveným dohodou. Rada může k takovému zmocnění připojit zvláštní podmínky.
5. Zamýšlí-li Rada uzavřít dohodu, která vyžaduje změny této smlouvy, musí být tyto změny nejprve přijaty postupem podle článku N Smlouvy o Evropské unii.
6. Rada, Komise nebo členský stát si mohou předem vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními této smlouvy. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, může dohoda vstoupit v platnost jen v souladu s článkem N Smlouvy o Evropské unii.
7. Dohody uzavřené za podmínek stanovených tímto článkem jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.“
Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze XI tohoto aktu, je odloženo k termínům uvedeným v tomto seznamu.
Až do 31. prosince 1989 může Španělské království zachovat v souladu s prováděcími pravidly, která budou stanovena postupem podle článku 91, množstevní omezení u dovozů produktů uvedených v čl. 137 odst. 2 ze třetích zemí.
V oblasti podpor poskytovaných podle článků 92 a 93 Smlouvy o ES
a) jsou z podpor, které byly v nových členských státech poskytnuty před přistoupením, za „stávající“ podpory ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES považovány jen podpory, které byly Komisi sděleny do 30. dubna 1995;
b) jsou stávající podpory a plány na poskytnutí nebo změnu podpor, které jsou Komisi oznámeny před přistoupením, považovány za úředně sdělené ke dni přistoupení.
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Shromáždění o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou členů Shromáždění, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však nadále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 158.
Článek 144 (bývalý článek 121)
Rada může jednomyslně po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem pověřit Komisi úkoly, které se týkají provádění společných opatření, zejména v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků, podle článků 39 až 42.
Soudní dvůr má neomezenou soudní pravomoc pokud jde o
a) žaloby podané na základě článku 12 za účelem stanovení vhodných podmínek pro udělení licencí nebo sublicencí Komisí;
b) žaloby podané osobami nebo podniky proti sankcím, jež na ně uvalila Komise na základě článku 83.
Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
„Článek 228a
Předpokládá-li se ve společných postojích nebo společných akcích přijatých podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice určitý postup Společenství směřující k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů s jednou nebo několika třetími zeměmi, přijme Rada nezbytná naléhavá opatření. Rada rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou.“
Řecká republika uvede v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XII nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta.
U produktů uvedených v článku 131 může Španělské království odložit až do začátku druhé etapy postupné uplatňování preferencí, které při dovozu poskytuje Společenství jednostranně či na základě dohody některým třetím zemím.
1. Státní zásoby držené k 1. lednu 1995 novými členskými státy v rámci jejich politiky tržní podpory budou převzaty Společenstvím v hodnotě, která vyplývá z použití článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2. Všechny zásoby produktů, jež jsou ve volném oběhu na území nových členských států k 1. lednu 1995 a jež překračují množství, které lze považovat za běžné převodní zásoby, musí být dotyčnými členskými státy odstraněny na jejich vlastní náklady a podle postupů Společenství, které budou určeny, a ve lhůtách, které budou stanoveny postupem uvedeným v čl. 149 odst. 1. Pojem běžné převodní zásoby se vymezí pro každý produkt podle kritérií a cílů každé společné organizace trhu.
3. Zásoby uvedené v odstavci 1 se odečítají od množství překračujícího běžné převodní zásoby.
K dosažení cílů vytyčených touto smlouvou a za podmínek jí vymezených Rada
— zajišťuje koordinaci obecných hospodářských politik členských států,
— má rozhodovací pravomoc.
Článek 145 (bývalý článek 122)
Výroční zpráva Komise pro Evropský parlament obsahuje zvláštní kapitolu o vývoji sociální situace ve Společenství.
Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace.
Má-li Komise za to, že některá osoba nebo podnik porušily tuto smlouvu, a nevztahuje-li se na toto porušení článek 83 této smlouvy, vyzve Komise členský stát, kterému tato osoba nebo podnik podléhá, aby jej postihl za porušení smlouvy podle vnitrostátního práva.
Jestliže tento stát nepřijme ve stanovené lhůtě opatření, k němuž byl vyzván, může se Komise obrátit na Soudní dvůr, aby určil, že došlo k porušení této smlouvy dotyčnou osobou či podnikem.
Bezprostředně po přistoupení se postupem podle článku 134 Smlouvy o Euratomu jmenují členové Výboru pro vědu a techniku. Výbor zahajuje svou činnost pátý den po jmenování jeho členů. Současně končí funkční období jeho členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
„Článek 231
Společenství naváže úzkou součinnost s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.“
1. Úpravy aktů orgánů Společenství, jež nejsou uvedeny v tomto aktu nebo v jeho přílohách a které orgány provedly před přistoupením postupem podle odstavce 2 s cílem uvést tyto akty v soulad s ustanoveními tohoto aktu, zejména s ustanoveními části čtvrté, vstupují v platnost ke dni přistoupení.
2. Příslušné úpravy za tímto účelem provede buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal.
1. U produktů uvedených v článku 131 a s výhradou odstavce 2 může Španělské království v průběhu první etapy zachovat pro vývozy do třetích zemí režim, který platil pro tyto obchody před přistoupením.
2. Výše podpor nebo subvencí poskytovaných případně Španělským královstvím na vývoz do třetích zemí musí být omezena na výši, která je nezbytně nutná k zajištění odbytu daného produktu na trhu určení.
Tyto podpory nebo subvence mohou být zavedeny teprve poté, co proběhne řízení uvedené v článku 142. Konzultace se zaměřuje zejména na ekonomický aspekt plánovaných vývozů, na ceny přijaté k výpočtu i na situaci na trzích původu a určení.
Článek 146
Rada se skládá ze zástupců členských států. Každá vláda do ní vysílá jednoho ze svých členů.
Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v abecedním pořadí členských států.
Článek 146 (bývalý článek 123)
Pro zlepšení možností zaměstnávání pracovníků na vnitřním trhu, a tím pro zvyšování životní úrovně se podle následujících ustanovení zřizuje Evropský sociální fond, jehož záměrem bude rozšiřovat možnosti zaměstnávání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitř Společenství a usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám v průmyslu a ve výrobních systémech, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací.
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoliv právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická či právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním členů zastupujících nové členské státy. Jejich funkční období končí ve stejné době jako funkční období členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
„Článek 238
Společenství může uzavřít s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.“
Akty přijaté orgány Společenství před přistoupením Řecké republiky, jež byly vypracovány Radou nebo Komisí v jazyce řeckém, jsou ode dne přistoupení závazné za stejných podmínek jako znění vypracovaná v šesti stávajících jazycích. Jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.
Od začátku druhé etapy se na Španělsko vztahují v plném rozsahu, s výhradou článků 75, 81, 82, 83, 85 a 148 až 153, pravidla Společenství týkající se produktů uvedených v článku 131.
Jestliže obchod mezi jedním či více novými členskými státy a Společenstvím ve složení k 31. prosinci 1994 nebo obchod mezi novými členskými státy navzájem způsobí před 1. lednem 2000 v zemědělském odvětví vážné narušení trhu Rakouska nebo Finska, rozhodne Komise na žádost dotyčného členského státu do 24 hodin od přijetí takové žádosti o takových ochranných opatřeních, která považuje za nezbytná. Takto přijatá opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.
Radu svolává její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z jejích členů nebo z podnětu Komise.
Článek 147 (bývalý článek 124)
Fond spravuje Komise.
Komisi je při tom nápomocen výbor, jehož předsedou je člen Komise a jehož členy jsou zástupci vlád, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními Smlouvami, jež se stávají nezbytnými v důsledku přistoupení nových členů, se provedou co nejdříve po přistoupení.
„Článek 146
Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.
Předsednictví vykonává postupně každý členský stát po dobu šesti měsíců podle následujícího pořadí členských států
– během prvního šestiletého cyklu: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království,
– během následujícího šestiletého cyklu: Dánsko, Belgie, Řecko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Spojené království, Portugalsko.“
Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne.
1. Až do prvního sbližování cen podle článku 149 a aniž je dotčen čl. 135 bod 1 písm. e) se ceny, jež mají platit ve Španělsku od 1. ledna 1990, stanoví v souladu s pravidly příslušné společné organizace trhu ve výši, která je ve Španělsku stanovena ke konci první etapy.
2. Pokud se na začátku druhé etapy zjistí, že rozdíl mezi cenou produktu ve Španělsku a společnou cenou je zanedbatelný, může se ve Španělsku pro tento produkt použít společná cena.
Rozdíl cen se považuje za zanedbatelný, jestliže je nižší nebo roven 3 % společné ceny.
1. Pokud není v určitých případech stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy.
2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím přikročit k úpravám ustanovení této hlavy, které mohou být nezbytné v případě změny právní úpravy Společenství.
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie2Německo4Francie4Itálie4Lucembursko1Nizozemsko2
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
— 12 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
— 12 hlasů alespoň čtyř členů v ostatních případech.
3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
Článek 148 (bývalý článek 125)
Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského sociálního fondu.
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána ve další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická či právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze VIII končí současně s funkčním obdobím členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení.
2. Výbory uvedené v příloze IX se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.
„Článek 147
Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.“
Řecká republika sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejím území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
Pokud vede uplatnění čl. 148 odst. 1 ve Španělsku k cenové úrovni, která je od úrovně společných cen odlišná, sbližují se ceny uplatňované ve Španělsku se společnými cenami od začátku hospodářského roku 1990/1991 v šesti etapách, přičemž článek 70 se použije obdobně.
Společné ceny se ve Španělsku uplatňují od šesté etapy sbližování.
1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Řecku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do do 31. prosince 1997, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem.
2. Rada může na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím období uvedené v odstavci 1 prodloužit.
Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně.
Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit, zejména byl-li tento návrh konzultován se Shromážděním.
Článek 149 (bývalý článek 126)
1. Společenství přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a za jejich kulturní a jazykovou rozmanitost.
2. Činnost Společenství je zaměřena na
– rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států,
– podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia,
– podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi,
– rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné vzdělávacím systémům členských států,
– podporu rozvoje výměn mládeže a pedagogických pracovníků,
– podporu rozvoje dálkového vzdělávání.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti vzdělávání se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.
4. Rada, aby přispěla k dosažení cílů uvedených v tomto článku
– postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států,
– vydává na návrh Komise kvalifikovanou většinou doporučení.
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 188 druhého pododstavce.
Směrnice a rozhodnutí Rady ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené a oznámené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí oznámeny všem původním členským státům.
„Článek 151
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka. Generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.“
Přílohy I až XII a protokoly č. 1 až 7, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.
Ustanovení čl. 76 odst. 1 a článků 80, 97 a 90 se ve Španělsku uplatňují od 1. ledna 1990.
Avšak den 31. prosince 1987 uvedený v článku 90 se nahrazuje dnem 31. prosince 1991.
1. Přechodná opatření o uplatňování aktů, které se týkají společné zemědělské politiky a které nejsou v tomto aktu specifikovány, včetně opatření v oblasti struktur, potřebných v důsledku přistoupení, budou přijata před přistoupením postupem podle odstavce 3 a vstoupí v platnost nejdříve ke dni přistoupení.
2. Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména přizpůsobení aktů, které určují podíly stávajících členských států na spolufinancování určitých činností v oblasti statistiky a kontroly výdajů.
Mohou rovněž stanovit, že za určitých podmínek může být státní podpora, která se rovná nejvýše rozdílu mezi cenou zaznamenanou v novém členském státě před přistoupením a cenou vyplývající z uplatňování tohoto aktu, poskytnuta soukromým subjektům, ať už fyzickým nebo právnickým osobám, které mají k 1. lednu 1995 zásoby produktů uvedených v čl. 138 odst. 1 nebo výrobků vzniklých přepracováním těchto produktů.
3. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou přechodná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2. Opatření, která se týkají aktů původně přijatých Komisí, jsou však přijímána tímto orgánem postupem podle čl. 149 odst. 1.
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Článek 150 (bývalý článek 127)
1. Společenství provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání.
2. Činnost Společenství je zaměřena na
– usnadňování adaptace na změny v průmyslu, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací,
– zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a znovuzačlenění na trhu práce,
– usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání, podporu mobility vyučujících a osob vyučovaných v rámci odborné výuky, obzvláště mladých lidí,
– podpora spolupráce v oblasti odborného vzdělávání mezi institucemi odborného vzdělávání či výcviku a podniky,
– rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné systémům odborného vzdělávání členských států.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti odborného vzdělávání.
4. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tyto statuty nestanoví jinak.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitrostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze X tohoto aktu, je odloženo k termínům uvedeným v tomto seznamu.
„Článek 154
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“
Vláda Francouzské republiky předá vládě Řecké republiky ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily.
Pokud je v rámci společné zemědělské politiky zavedena v průběhu první etapy podpora, zavede se tato podpora ve Španělsku, anebo se výše obdobné podpory existující ve Španělsku sblíží se společnou výší v šesti etapách, přičemž se obdobně uplatňuje článek 79.
1. Akty uvedené v příloze XV tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v této příloze.
2. Na řádně odůvodněnou žádost některého nového členského státu může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout do 1. ledna 1995 opatření o dočasné odchylce od aktů orgánů, které byly přijaty mezi 1. lednem 1994 a dnem podpisu smlouvy o přistoupení.
Rada přijme svůj jednací řád.
Jednací řád může zřídit výbor složený ze zástupců členských států. Rada určí jeho úkoly a pravomoci.
Článek 151 (bývalý článek 128)
1. Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.
2. Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti v následujících oblastech
– zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů,
– zachování a ochrana kulturního dědictví evropského významu,
– nekomerční kulturní výměny,
– umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy.
4. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.
5. Rada, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku
– přijímá postupem podle článku 251 po konzultaci s Výborem regionů podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států. Rada při postupu podle článku 251 rozhoduje jednomyslně,
– vydává na návrh Komise jednomyslně doporučení.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 188 druhého pododstavce.
1. Do 1. února 1973 se odkládá
a) pro nové členské státy používání právní úpravy Společenství stanovené pro výrobu a obchod se zemědělskými produkty a pro obchod s určitým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů podléhajících zvláštní právní úpravě;
b) pro Společenství v původním složení používání změn této právní úpravy provedených tímto aktem, včetně změn vyplývajících z článku 153.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na úpravy uvedené v části II bodu A přílohy I ve smyslu článku 29 tohoto aktu.
3. Do 31. ledna 1973 se na obchod mezi novým členským státem na jedné straně a Společenstvím v původním složení, novými členskými státy nebo třetími zeměmi na straně druhé vztahuje právní úprava používaná před přistoupením.
Vláda Italské republiky předá vládě Řecké republiky ověřený opis Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém a nizozemském.
Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce řeckém se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedených v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.
1. V průběhu druhé etapy se zavede vyrovnávací mechanismus pro dovozy těch druhů ovoce a zeleniny do Společenství ve stávajícím složení ze Španělska, pro které je vůči třetím zemím stanovena referenční cena.
2. Tento mechanismus se řídí těmito pravidly
a) nabídková cena španělského produktu vypočítaná v souladu s písmenem b) se porovná s nabídkovou cenou Společenství. Nabídková cena Společenství se každoročně vypočítává
– na základě aritmetického průměru cen producentů každého členského státu Společenství ve stávajícím složení zvýšeného o dopravné a balné těchto produktů z oblasti produkce až do reprezentativních spotřebních center Společenství,
– s přihlédnutím k vývoji produkčních nákladů.
Výše uvedené ceny producentů odpovídají průměru cen zjištěných za tři roky, které předcházely dnu stanovení nabídkové ceny Společenství.
Nabídková cena Společenství nesmí přesáhnout výši referenční ceny uplatňované vůči třetím zemím;
b) španělská nabídková cena se vypočítává každý tržní den na základě reprezentativních výší zjištěných v dovozně-velkoobchodní fázi ve Společenství ve stávajícím složení, nebo na tuto fázi snížených. Cena produktu pocházejícího ze Španělska se rovná nejnižší reprezentativní výši anebo průměru nejnižších reprezentativních výší zjištěných u nejméně 30 % množství daného původu obchodovaného na všech reprezentativních trzích, pro něž jsou výše k dispozici. Tyto výše se předběžně snižuji o
– clo vypočítané v souladu s písmenem c),
– případnou opravnou částku zavedenou v souladu s písmenem d);
c) clem, které má být odečteno od výše španělského produktu, je clo podle společného celního sazebníku postupně snižované na začátku každého hospodářského roku o šestinu své výše; v roce 1990 se však toto snížení provede k 1. lednu;
d) je-li cena španělského produktu vypočítaná v souladu s písmenem b) nižší než nabídková cena Společenství uvedená v písmenu a), vybírá dovážející členský stát při dovozu do Společenství ve stávajícím složení opravnou částku, která se rovná se rozdílu mezi těmito cenami;
e) opravná částka je vybírána až do chvíle, kdy se provedeným hodnocením prokáže, že cena španělského produktu je rovna nebo vyšší než cena Společenství uvedená v písmenu a).
3. Jestliže dojde v důsledku dovozů ze Společenství ve stávajícím složení k narušení španělského trhu, může být u dovozů ovoce a zeleniny, pro něž je stanovena referenční cena, ze Společenství ve stávajícím složení do Španělska rozhodnuto o uplatnění přiměřených opatření, jež mohou stanovit zejména vybírání vyrovnávací částky podle stanovených pravidel.
1. Jestliže nový členský stát narazí do 1. ledna 1996 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.
Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo více novým členským státům.
2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.
V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o ES, Smlouvy o ESUO a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
Článek 152 (bývalý článek 129)
1. Při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu.
Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.
2. Společenství podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost.
Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.
4. Rada přispívá postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů k dosažení cílů uvedených v tomto článku přijímáním následujících opatření
a) opatření k zajištění vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jakož i pro krev a krevní deriváty; tato opatření nebrání členským státům zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření;
b) odchylně od článku 37 opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví;
c) stimulačních opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států.
Rada může dále na návrh Komise kvalifikovanou většinou vydávat doporučení k účelům uvedeným v tomto článku.
5. Při činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají zejména vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XI nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta.
Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropských společenství předá vládě Řecké republiky generální tajemník.
1. Španělské království od 1. ledna 1990 postupně uplatňuje při dovozu produktů uvedených v článku 131 preference, které poskytuje Společenství jednostranně či na základě dohody některým třetím zemím.
2. Za tímto účelem Španělské království uplatňuje sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi výší celní sazby skutečně uplatňované k 31. prosinci 1989 a výší preferenční celní sazby podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 85,7 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 71,4 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 57,1 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 42,8 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 28,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 14,2 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Španělské království preferenční celní sazby v plném rozsahu.
Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí provádění vnitrostátních předpisů nových členských států v průběhu přechodných období uvedených v tomto aktu zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy.
Po obdržení stanoviska Komise přijme Rada statuty výborů uvedených v této smlouvě.
Článek 153 (bývalý článek 129a)
1. K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Společenství k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů.
2. Požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství.
3. Společenství přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím
a) opatření přijatých podle článku 95 v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu;
b) opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států.
4. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření uvedená v odst. 3 písm. b).
5. Opatření přijatá podle odstavce 4 nebrání členskému státu zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná s touto smlouvou. Jsou oznamována Komisi.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
1. Úpravy aktů orgánů Společenství, jež nejsou uvedeny v tomto aktu nebo v jeho přílohách a které orgány provedly před přistoupením postupem podle odstavce 2 s cílem uvést tyto akty v soulad s ustanoveními tohoto aktu, zejména s ustanoveními části čtvrté, vstupují v platnost ke dni přistoupení.
2. Příslušné úpravy za tímto účelem provede buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal.
1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. Ustanovení čl. 89 odst. 2 a článku 90 se vztahují na produkty rybolovu.
Evropský parlament se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Článek 154 (bývalý článek 129b)
1. Za účelem dosažení cílů uvedených v článcích 14 a 100 a s úmyslem umožnit občanům Unie, hospodářským subjektům, jakož i regionálním a místním územním samosprávným celkům plné využití výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic, přispívá Společenství ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.
2. V rámci systému otevřených a konkurenčních trhů bude činnost Společenství zaměřena na podporu propojení a interoperability vnitrostátních sítí, jakož i přístupu k nim. Zejména přihlédne k potřebě propojit ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony s ústředními regiony Společenství.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
Odchylně od čl. 3 odst. 3 se pro nové členské státy nejpozději od 1. července 1973 uplatní zásady všeobecných režimů podpor regionům, vypracované v rámci používání článků 92 až 94 Smlouvy o EHS a obsažené ve sdělení Komise ze dne 23. června 1971, jakož i v usnesení zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 20. října 1971.
Tyto dokumenty budou doplněny tak, aby přihlížely k nové situaci ve Společenství po přistoupení a aby všechny členské státy byly z tohoto hlediska ve stejné situaci.
1. S výhradou odstavce 2 a aniž je dotčen protokol č. 2 se společná rybářská politika nevztahuje na Kanárské ostrovy ani na Ceutu a Mellilu.
2. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou
a) stanoví strukturální opatření Společenství, která mohou být přijata pro území uvedená v odstavci 1;
b) stanoví přiměřené postupy k zohlednění veškerých nebo částečných zájmů území uvedených v odstavci 1 při přijímání rozhodnutí, která činí případ od případu v rámci jednání Společenství zaměřených na obnovení nebo uzavření dohod o rybolovu s třetími zeměmi, a k zohlednění zvláštních zájmů těchto území v rámci mezinárodních smluv o rybolovu, jejichž je Společenství smluvní stranou.
3. Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím stanoví případná práva a podmínky vzájemného přístupu k příslušným oblastem rybolovu a jejich zdrojům.
Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
K zajištění řádného fungování a rozvoje společného trhu Komise
— dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
— vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
— má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Shromáždění za podmínek stanovených touto smlouvou;
— vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
Článek 155 (bývalý článek 129c)
1. K dosažení cílů uvedených v článku 154 Společenství
– vymezí soubor hlavních směrů zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí; tyto hlavní směry určí projekty společného zájmu,
– provede akce, které se případně ukáží nezbytné pro zajištění interoperability sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem,
– může podporovat projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy a jsou uvedeny v rámci hlavních směrů podle první odrážky, zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb. Společenství může také přispět k financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostřednictvím Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 161.
Společenství zohlední ve svých opatřeních potenciální ekonomickou životnost projektů.
2. Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou politiky prováděné na vnitrostátní úrovni, které mohou mít významný vliv na dosahování cílů uvedených v článku 154. V úzké spolupráci s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství se může rozhodnout spolupracovat se třetími zeměmi k podpoře projektů společného zájmu a k zajištění interoperability sítí.
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
Akty přijaté orgány Společenství před přistoupením, jež byly vypracovány Radou nebo Komisí v jazyce anglickém a dánském, jsou ode dne přistoupení závazné za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve čtyřech původních jazycích. Jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud takto byla zveřejněna znění v původních jazycích.
Pro účely začlenění plavidel plujících pod španělskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných v přístavu nacházejícím se na území, na které se vztahuje společná rybářská politika, do režimu Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů zavedeného nařízením (EHS) č. 170/83 se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc stávajících členských států, které podléhají působnosti Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), vztahuje režim stanovený tímto oddílem.
1. Bezprostředně po přistoupení se Komise doplní jmenováním tří nových členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci ke dni přistoupení.
2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Shromáždění souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
Článek 156 (bývalý článek 129d)
Rada postupem podle Článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 155 odst. 1.
Hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem.
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 146 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 146 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne.
Pouze plavidla uvedená v článcích 158, 159 a 160 mohou provozovat rybolov, a to pouze v oblastech a za podmínek, které jsou ve zmíněných článcích vymezeny.
1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním tří nových soudců; stejně tak se bezprostředně po přistoupení doplní jmenováním tří nových soudců Soud prvního stupně.
2. a) Funkční období jednoho ze soudců Soudního dvora jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 1997. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 6. října 2000.
b) Funkční období jednoho ze soudců Soudu prvního stupně jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 31. srpna 1995. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 31. srpna 1998.
3. Bezprostředně po přistoupení budou jmenováni další tři generální advokáti.
4. Funkční období jednoho ze tří generálních advokátů jmenovaných podle odstavce 3 končí dnem 6. října 1997. Funkční období ostatních generálních advokátů končí dnem 6. října 2000.
5. a) Soudní dvůr provede ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
b) Soud prvního stupně provede ve shodě se Soudním dvorem ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
c) Takto upravené procesní řády podléhají jednomyslnému schválení Radou.
6. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudy k 1. lednu 1995 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením nových členských států, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1994.
1. Komise se skládá z devíti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Nejvýše dva členové Komise mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 160 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Článek 157 (bývalý článek 130)
1. Společenství a členské státy zajistí, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Společenství.
Za tímto účelem a v souladu se systémem volného a konkurenčního trhu se jejich činnost zaměří na
– urychlené přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám,
– podporu vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podnikání v rámci Společenství, zejména malých a středních podniků,
– podporu prostředí příznivého pro spolupráci mezi podniky,
– podporu dokonalejšího využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovace, výzkumu a technologického rozvoje.
2. Členské státy navzájem projednávají ve spolupráci s Komisí svou činnost a podle potřeby ji koordinují. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.
3. Společenství přispívá k dosahování cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím postupů a činností, které provádí na základě ostatních ustanovení této smlouvy. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v odstavci 1.
Tato hlava nevytváří podklad pro zavádění jakýchkoli opatření Společenství, která by mohla vést k narušení hospodářské soutěže.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, nemají žaloby podané u Soudního dvora odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že okolnosti to vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
Nové členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
1. 300 plavidel uvedených spolu se svými technickými údaji na jmenném seznamu v příloze IX, označovaném jako „základní seznam“, může být oprávněno k provozování rybolovu v divizích ICES v b, VI, VII, VIII a, b a d, s výjimkou rybolovu v období ode dne přistoupení do 31. prosince 1995 v zóně nacházející se na jih od 56°30ʻ severní šířky, na východ od 12° západní délky a na sever od 50°30ʻ severní šířky.
2. Pouze 150 standardních plavidel ze základního seznamu, z nichž pět může být určeno pouze pro lov jiných druhů než žijících při dně, je oprávněno provozovat rybolov současně, pokud jsou uvedeny v pravidelném seznamu přijatém Komisí, a to v následujících mezích
a) 23 v divizích ICES v b a VI,
b) 70 v divizi ICES VII,
c) 57 v divizích ICES VID a, b, d.
„Standardním plavidlem“ se rozumí plavidlo s brzdnou silou rovnající se 700 koňským silám (bhp). Pro plavidla s jiným výkonem motoru se používají tyto přepočítací koeficienty
– do 300 bhp: 0,57,
– plavidla s dlouhými lovnými šňůrami, s výjimkou těch, která jsou uvedena v čl. 160 odst. 1 bodě b) : 1,00,
– plavidla s dlouhými lovnými šňůrami, s výjimkou těch, která jsou uvedena v čl. 160 odst. 1 bodě b), vybavená zařízením pro automatické kladení návnady nebo mechanické vytahování lovných šňůr: 2,00.
– 300 bhp nebo více, ale méně než 400 bhp : 0,76,
– 400 bhp nebo více, ale méně než 500 bhp : 0,85,
– 500 bhp nebo více, ale méně než 600 bhp : 0,90,
– 600 bhp nebo více, ale méně než 700 bhp : 0,96,
– 700 bhp nebo více, ale méně než 800 bhp : 1,00,
– 800 bhp nebo více, ale méně než 1000 bhp : 1,07,
– 1000 bhp nebo více, ale ne více než 1200 bhp : 1,11,
– více než 1200 bhp : 2,25,
Při používání těchto přepočítacích koeficientů u plavidel, s nimiž se při rybolovu provádějí manévry nazývané „parejas“ a „trios“, se výkony motorů zúčastněných plavidel sčítají.
3. Jakékoliv změny v základním seznamu vyplývající z vyřazení plavidla z důvodů vyšší moci, jež nastane ještě před přistoupením, se provedou nejpozději do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83. Tyto změny nesmí ovlivnit počet plavidel a jejich zařazení do jednotlivých kategorií, ani nesmí vést ke zvýšení celkové tonáže nebo celkového výkonu jednotlivých kategorií. Kromě toho mohou být plavidla určená jako náhradní vybrána jen z plavidel uvedených na seznamu v příloze X.
Bezprostředně po přistoupení se Účetní dvůr doplní jmenováním tří dalších členů. Funkční období jednoho z takto jmenovaných členů končí dnem 20. prosince 1995. Tento člen bude vybrán losem. Funkční období ostatních členů končí dnem 9. února 2000.
Členy Komise jmenují na základě vzájemné dohody vlády členských států.
Jsou jmenováni na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Článek 158 (bývalý článek 130a)
Společenství za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti.
Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
Přílohy I až XI, protokoly č. 1 až 30 a výměna dopisů o měnových otázkách, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.
1. Počet standardních plavidel uvedených v čl. 158 odst. 2 může být postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83 zvýšen v souvislosti s rozvojem celkových rybolovných práv přidělených Španělsku, pokud jde o zásoby podléhající systému celkového přípustného odlovu (dále jen „TAC“).
2. Podle toho, jak budou plavidla uvedená v základním seznamu vyřazována z provozu a vymazávána ze základního seznamu, mohou být nahrazována plavidly stejné kategorie o polovičním výkonu motoru, než byl výkon motoru plavidel vymazaných ze základního seznamu, dokud nebude základní seznam zajišťovat běžné využívání přidělených rybolovných zdrojů.
Podmínky pro nahrazování uvedené v prvním pododstavci jsou použitelné pouze pokud se nezvýší kapacita loďstva Společenství ve stávajícím složení ve vodách Společenství v Atlantiku.
Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
Mimo případy odvolání podle článku 160 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
Článek 159 (bývalý článek 130b)
Členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílů uvedených v článku 158. Tvorba a provádění politik a činností Společenství a vytváření vnitřního trhu přihlíží k cílům uvedeným v článku 158 a přispívá k jejich dosažení. Společenství dále podporuje dosahování těchto cílů prostřednictvím strukturálních fondů (orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), Evropské investiční banky a jiných dostupných finančních nástrojů.
Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské a sociální soudržnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku. Tato zpráva případně obsahuje vhodné návrhy.
Ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Společenství, mohou být takové činnosti přijaty Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně.
Rozsudky Soudního dvora jsou vykonatelné za podmínek stanovených v článku 164.
Vláda Francouzské republiky předá vládám Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily.
1. Jsou povoleny následující formy specializovaného rybolovu
Typ rybolovuOblastCelkový počet oprávněných plavidel (základní seznam)Počet plavidel oprávněných provozovat rybolov současně (pravidelný seznam)Období oprávnění k rybolovua) plavidla k lovu sardinek (nevody, pod 100 tun brutto tonáže)VIII a, b, d71401. leden – 28. únor a 1. červenec – 31. prosinecb) plavidla s dlouhými lovnými šňůrami pod 100 tun brutto tonážeVIII2510celý rokc) rybolov z plavidel nepřesahujících 50 tun brutto tonáže, výlučně pomocí rybářských prutůVIII a, b, d–64celý rokd) plavidla provozující převážně lov sardelíVIII a, b, d–1601. březen - 30. červene) plavidla provozující lov sardelí pomocí živé návnadyVIII a, b, d–1201. červenec - 31. říjenf) lov tuňákůvšechny oblasti–neomezencelý rokg) plavidla k lovu mořských cejnůVII g, h, j, k–251. říjen - 31. prosinec
2. Od 1. ledna 1986 zůstávají všechna ustanovení týkající se rybolovných aktivit uvedených v odstavci 1 stejná jako ustanovení, která se uplatňovala bezprostředně před vstupem tohoto aktu v platnost.
Rybolovné aktivity uvedené v odst. 1 bodě c) však mohou být provozovány v příslušné divizi ICES kdekoli za hranicí 12 námořních mil od základních linií.
Bezprostředně po přistoupení se Výbor regionů doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují regionální a místní orgány nových členských států. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
V takovém případě může Rada jednomyslným rozhodnutím prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce a zajistit jeho nahrazení až do okamžiku, dokud Soudní dvůr nerozhodne.
Soudní dvůr může prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce na návrh Rady nebo Komise.
Článek 160 (bývalý článek 130c)
Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství.
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
Vláda Italské republiky předá vládám Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ověřený opis Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském.
Znění Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a dále smluv, které je pozměnily nebo doplnily, vypracovaná v jazyce anglickém, dánském, irském a norském se připojují k tomuto aktu. Znění vypracovaná v jazyce anglickém, dánském a irském mají stejnou platnost jako původní znění výše uvedených smluv.
1. Podíl TAC, jenž má být přidělen Španělsku, u druhů, které podléhají této úpravě a kvótám, se stanoví pro příslušné druhy a zóny takto
DruhDivize ICESPodíl Španělska (%)a) TreskaV b, VI, VII, VIII a, b,30b) Mořský ďasV b3,846VII3,672VIII a, b, d15,233VIII c, IX99,91c) Kambala průsvitnáVb, VI11,363VII30VIII a, b, d55,334d) KrevetaV b, VI0,2VII6VIII a, b6VIII c96VIII d0e) Treska polak („španělský losos“)Vb, VI0,2VII0,2VIII a, b17VIII c90VIII d0f) SardelVIII90
1 Včetně podílu, který má být přidělen Portugalsku.
2. Navíc se k podílům TAC pro tresku uvedeným v odst. 1 bodě. a) přidává dodatečné paušální množství ve výši 4 500 tun poskytované od 1. ledna 1986 každoročně po dobu tří let.
V případě, že celková úroveň těchto TAC přesáhne 45 000 tun, sníží se uvedené dodatečné paušální množství tak, aby úroveň celkové kvóty přidělené Španělsku nepřekračovala 18 000 tun.
3. Množství přidělená Španělsku pro druhy podléhající TAC, která nejsou rozdělena formou kvót, se stanoví paušálně podle druhů a divizí takto
DruhDivize ICESPodíl Španělskaa) Treska bezvousáV b, VI, VII, VIII a, b, d30 000 tunb) Kranas obecnýV b, VI, VII, VIII a, b, d31 000 tun
4. Rybolová práva stanovená pro Španělsko a vyplývající kvóty pro ostatní členské státy Společenství se stanovují každoročně v souladu s článkem 11 nařízení (EHS) č. 170/83, poprvé pak před 1. lednem 1986.
Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dvanácti dalších členů. Za Rakousko, Finsko a Švédsko bude jmenováno po čtyřech členech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Předseda a dva místopředsedové Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy celkové obměny Komise se jmenování provádí po konzultaci s Komisí.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti, jsou předseda a místopředsedové nahrazeni na zbývající část funkčního období za podmínek uvedených v prvním pododstavci.
Článek 161 (bývalý článek 130d)
Aniž je dotčen článek 162, vymezí Rada na návrh Komise, po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslným rozhodnutím úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů. Rada podle téhož postupu rovněž stanoví obecná pravidla na ně použitelná a nezbytná ustanovení pro zajištění jejich účinnosti a pro zajištění koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími existujícími finančními nástroji.
Fond soudržnosti zřízený Radou týmž postupem poskytne finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury.
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Rada a Komise vydávají nařízení, směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropských společenství předá vládám nových členských států generální tajemník.
Do 31. prosince 1992 předloží Komise Radě zprávu o situaci a o perspektivách rybolovu ve Společenství v návaznosti na uplatňování článků 158 a 161. Na základě této zprávy se do 31. prosince 1993 postupem podle článku 43 Smlouvy o EHS vymezí nezbytné úpravy režimů uvedených v článku 158, čl. 159 odst. 2 prvním pododstavci a čl. 161 odst. 1, 2 a 3, včetně režimů týkajících se přístupu do jiných oblastí, než které jsou uvedeny v čl. 158 odst. 1, přičemž tyto úpravy nabývají účinku dne 1. ledna 1996.
Bezprostředně po přistoupení se Výbor pro vědu a techniku doplní jmenováním pěti dalších členů. Za Rakousko a Švédsko bude jmenováno po dvou členech, za Finsko jeden člen. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
Článek 162 (bývalý článek 130e)
Prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj přijímá Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.
Ve vztahu k orientační sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a k Evropskému sociálnímu fondu se nadále budou používat články 37 a 148.
Nařízení, směrnice a rozhodnutí Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
1. Španělské orgány vypracují základní seznamy pro typy rybolovu uvedené v čl. 160 odst. 1 bodech a) a b) a seznam uvádějící technické údaje každého plavidla pro ostatní typy rybolovu uvedené v čl. 160 odst. 1.
Předloží Komisi návrhy pravidelných seznamů uvedených v čl. 158 odst. 2 a v čl. 160 odst. 1.
2. U plavidel uvedených v článku 158 a v čl. 160 odst. 1 bodu g) se musí pravidelné seznamy vztahovat na období nejméně jednoho měsíce.
U ostatních kategorií plavidel se podrobnosti postupů při rybolovu stanoví v souladu s čl. 160 odst. 2 a postupem podle odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku.
Po kontrole Komise tyto seznamy schválí a předá je španělským orgánům i kontrolním orgánům ostatních dotčených členských států.
3. Ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby subjekty provozující rybolov dodržovaly pravidla uvedená v tomto článku, včetně možnosti nepovolit určitému plavidlu provozování rybolovu v určitém období, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
Technické postupy, které se ukáží jako nezbytné k zajištění uplatňování článků 156 až 162, jakož i postupy uvedené v příloze XI, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním dvou členů za každý nový členský stát. Jejich funkční období končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 157.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
Článek 163 (bývalý článek 130f)
1. Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách této smlouvy pokládány za nezbytné.
2. Za tímto účelem Společenství podporuje podniky včetně malých a středních, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně, podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci, zejména tím, že umožňuje podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Společenství, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce.
3. O všech činnostech Společenství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, včetně demonstračních projektů, se podle této smlouvy rozhoduje v souladu s touto hlavou.
Nařízení se vyhlašují v Úředním věstníku Společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
Směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
1. Počet plavidel plujících pod vlajkou stávajícího členského státu, která jsou oprávněna provozovat rybolov ve vodách Atlantického oceánu spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Španělského království, které podléhají působnosti Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), se stanoví každoročně
a) pro druhy podléhající TAC a kvótám na základě přidělených rybolovných práv;
b) pro druhy nepodléhající TAC a kvótám s přihlédnutím k poměrné stabilitě a potřebě zajistit zachování zásob.
2. Specializované rybolovné aktivity plavidel plujících pod vlajkou stávajícího členského státu ve vodách uvedených v odstavci 1 se provozují v rámci stejných množstevních omezení a za stejných podmínek přístupu a kontroly, které jsou stanoveny pro španělská plavidla oprávněná provozovat rybolovné aktivity v rybolovných oblastech současných členských států, a v souladu s ostatními ustanoveními týkajícími se zachování zdrojů.
3. Obecná prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pak každoroční stanovení počtu plavidel, se přijmou postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83, poprvé pak před 1. lednem 1986.
4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení.
Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Článek 164 (bývalý článek 130g)
K dosažení těchto cílů provádí Společenství následující činnosti, které doplňují činnosti členských států
a) provádí programy výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace za podpory spolupráce s podniky a mezi nimi, s výzkumnými středisky a s vysokými školami;
b) podporuje spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím;
c) šíří a vyhodnocuje výsledky činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím;
d) podporuje vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Společenství.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi, Soudnímu dvoru a rozhodčímu výboru zřízenému podle článku 18.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
1. Pro účely začlenění plavidel plujících pod portugalskou vlajkou do režimu Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů zavedeného nařízením (EHS) č. 170/83 se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Španělského království, které podléhají působnosti Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Výboru pro rybolov ve Středovýchodním Atlantiku (CECAF), vztahuje až do 31. prosince 1995 režim stanovený v odstavcích 2 až 8, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení uvedená v článku 155.
2. Jako hlavní rybolovnou činnost mohou plavidla uvedená v odstavci 1 provozovat následující typy rybolovu
DruhyMnožství (v tunách)OblastZařízení povolená pro rybolovObdobí oprávnění k rybolovuCelkový počet oprávněných plavidel (základní seznam)Počet plavidel oprávněných provozovat rybolov současně (pravidelný seznam)Druhy žijící při dně - Treska850ICES VIII + IX + CECAF (kontinentální pobřeží)nevodcelý rokSeverně od hranice Rio Mino: 17Severně od hranice Rio Mino: 19- OstatníICES VIII + IX + CECAF (kontinentální pobřeží)nevodcelý rokVýchodně od hranice Rio Guadiana: 4Východně od hranice Rio Guadiana: 2Pelagické druhy-Kranas obecný2 250ICES VIII + IX (kontinentální pobřeží)nevodcelý rok-Velké stěhovavé druhy kromě tuňáka (mečoun, žralok modrý, cejn mořský)ICES vm + IX + CECAF (kontinentální pobřeží)hladinové lovné šňůrycelý rok20- Tuňák křídlatý (germon)ICES VIII + IX + CECAFvlečný vlaseckvěten - červenecbude určen(kontinentální pobřeží)
3. Používání sítí s oky je zakázáno.
4. Každé plavidlo s dlouhými lovnými šňůrami nesmí denně nahodit do vody více než dvě lana; maximální délka každé z těchto lovných šňůr je stanovena na 20 námořních mil; vzdálenost mezi udicemi nesmí být menší než 2,70 metrů.
5. Lov korýšů není povolen. Jsou však povoleny odlovy při lovu zaměřeném na tresky a další druhy žijící při dně, a to až do výše 10 % objemu úlovku těchto druhů na palubě.
6. Počet plavidel oprávněných lovit tuňáka křídlatého (germona) se stanoví do 1. března 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
7. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví do 1. ledna 1986 obdobně jako u pravidel uvedených v příloze XI postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
8. Ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby subjekty provozující rybolov dodržovaly pravidla uvedená v tomto článku, včetně množnosti nepovolit určitému plavidlu provozování rybolovu v určitém období, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze XVI končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
2. Výbory uvedené v příloze XVII se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 177.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 167 druhého pododstavce.
Článek 165 (bývalý článek 130h)
1. Společenství a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Společenství.
2. V úzkém spojení s členskými státy může Komise dát jakékoli užitečné podněty na podporu koordinace uvedené v odstavci 1.
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života.
Režim stanovený v článcích 156 až 164, včetně úprav, které bude moci Rada přijmout podle článku 162, zůstává v platnosti až do dne skončení období uvedeného v čl. 8 odst. 3 nařízení (EHS) č. 170/83.
Směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí určeny všem stávajícím členským státům. Tyto směrnice, rozhodnutí a doporučení, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstupujících v platnost podle čl. 191 odst. 1 a čl. 191 odst. 2 Smlouvy o ES, se považují za oznámené novým členským státům v okamžiku přistoupení.
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 164.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 167 třetího pododstavce.
Článek 166 (bývalý článek 130i)
1. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme víceletý rámcový program, vymezující všechny činnosti Společenství.
Rámcový program
– stanoví vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo činnostmi stanovenými v článku 164, jakož i příslušné priority,
– naznačí hlavní rysy těchto činností,
– určí nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Společenství na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností.
2. Rámcový program je přizpůsobován nebo doplňován podle vývoje situace.
3. Rámcový program je prováděn prostřednictvím zvláštních programů vypracovaných pro každou činnost V každém zvláštním programu budou stanoveny podrobnosti jeho provádění, doba jeho trvání a prostředky považované za nezbytné. Úhrn částek, považovaných zvláštními programy za nezbytný, nesmí překročit nejvyšší celkovou částku určenou pro rámcový program a každou z činností.
4. Rada přijme zvláštní programy na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem kvalifikovanou většinou.
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto
Belgie12Německo24Francie24Itálie24Lucembursko5Nizozemsko12
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu a nesmí být vázáni žádnými příkazy.
1. Od přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Španělským královstvím s třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. Práva a povinnosti vyplývající pro Španělské království z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou během období, ve kterém jsou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před skončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Radana návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí k pokračování rybolovných aktivit z nich vyplývajících, včetně možnosti prodloužení některých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.
Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze XVIII, ze strany jednotlivých nových členských států může být odloženo k termínům a za podmínek stanovených v tomto seznamu.
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Článek 167 (bývalý článek 130j)
K provádění víceletého rámcového programu Rada stanoví
– pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol,
– pravidla pro šíření výsledků výzkumu.
1. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
1. Osvobození od poplatků, jejich pozastavení či celní kvóty poskytované Španělským královstvím u produktů rybolovu pocházejících ze společných podniků mezi fyzickými nebo právnickými osobami ze Španělska a z ostatních zemí se zrušují v průběhu sedmiletého období takto
Období, během kterého jsou otevřeny kvótyCelková povolená množství s nulovou sazbou (v tunách)Snížení (v %)Od 1. března 1986 do 31. prosince 198666 300Od 1. ledna 1987 do 31. prosince 198762 9855Od 1. ledna 1988 do 31. prosince 198856 33510,5Od 1. ledna 1989 do 31. prosince 198946 41017,6Od 1. ledna 1990 do 31. prosince 199034 80824,9Od 1. ledna 1991 do 31. prosince 199123 29633,3Od 1. ledna 1992 do 31. prosince 199211 60350Od 1. ledna 19930100
2. V rámci celkových ročně povolených množství se pak rozdělení kvót podle jednotlivých čísel a položek společného celního sazebníku provádí poměrně v souladu s rozdělením z roku 1983.
3. Produkty dovážené v rámci tohoto režimu nesmí být považovány za zboží ve volném pohybu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, jestliže jsou zpětně vyvezeny do jiného členského státu.
4. Opatření stanovená tímto článkem se vztahují pouze na produkty ze společných podniků a z lodí provozovaných těmito podniky, jejichž seznam je uveden v příloze XII.
5. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pak roční kvóty podle čísel a položek společného celního sazebníku se stanoví postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, stejně jako s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta.
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Článek 168 (bývalý článek 130k)
Při provádění víceletého rámcového programu lze rozhodnout o doplňkových programech, jichž se účastní jen některé členské státy, které je s výhradou případné účasti Společenství financují.
Rada přijme pravidla týkající se těchto doplňkových programů, zvláště pokud jde o šíření poznatků a přístupu jiných členských států k nim.
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné. Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise.
1. Orientační ceny používané ve Španělsku pro atlantické sardinky a sardele, jakož i orientační ceny ve Společenství ve stávajícím složení se sbližují v souladu s odstavci 2 a 3, přičemž k prvnímu sblížení dojde k 1. březnu 1986.
2. U atlantických sardinek se orientační ceny ve Španělsku a orientační ceny ve Společenství ve stávajícím složení sbližují v deseti ročních etapách směrem k výši orientační ceny středomořských sardinek na základě cen z roku 1984 postupně o jednu desetinu, devítinu, osminu, sedminu, šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi těmito orientačními cenami před každým sbližováním; ceny, které z této početní úpravy vyplynou, se poměrně přizpůsobí případným úpravám orientační ceny pro nadcházející rybářský hospodářský rok; společná cena se uplatňuje ode dne desátého sblížení.
3. U sardelí se orientační ceny ve Španělsku a orientační ceny v ostatních členských státech sbližují v pěti ročních etapách, a to postupně o pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi těmito orientačními cenami, přičemž toto sbližování se u každé z těchto cen provádí z poloviny zvýšením nižší ceny a z poloviny snížením vyšší ceny; ceny, které z této početní úpravy vyplynou, se poměrně přizpůsobí případným úpravám orientační ceny pro nadcházející hospodářský rok; společná cena se uplatňuje ode dne pátého sblížení.
1. Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, provedou se tyto úpravy postupem podle odstavce 2. Tyto úpravy pak vstoupí v platnost ke dni přistoupení.
2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal.
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
Článek 169 (bývalý článek 130l)
Při provádění víceletého rámcového programu může Společenství se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů.
Výbor může být členěn na odborné skupiny.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
1. V období sbližování cen podle článku 169 se zavádí systém dohledu založený na referenčních cenách použitelných pro
– dovozy atlantických sardinek ze Španělska do Společenství ve stávajícím složení,
– dovozy sardelí z ostatních členských států Společenství do Španělska.
2. V každé etapě sbližování cen se referenční ceny uvedené v odstavci 1 stanoví ve výši odkupních cen uplatňovaných ve Španělsku u sardelí a v ostatních členských státech Společenství u středomořských sardinek.
3. V případě narušení trhu v důsledku dovozů uvedených v odstavci 1, u kterých jsou ceny nižší než referenční ceny, lze postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81 přijmout opatření obdobná opatřením uvedeným v článku 21 tohoto nařízení.
4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
Znění aktů přijatých orgány před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí v jazyce finském a švédském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících devíti jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může věc předložit Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné nesplnění povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
Článek 170 (bývalý článek 130m)
Při provádění víceletých rámcových programů může Společenství stanovit pravidla pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím.
Podrobnosti této spolupráce mohou být předmětem mezinárodních smluv mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300.
Rada nebo Komise jsou povinny výbor konzultovat v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně deseti dnů od jejího sdělení předsedovi. Po uplynutí této lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.
1. Od okamžiku přistoupení se pro producenty sardinek ze Společenství ve stávajícím složení zavádí režim vyrovnávacích částek ve vztahu ke zvláštnímu systému sbližování cen pro tento druh podle čl. 169 odst. 2.
2. Před ukončením období sbližování cen rozhodne Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou zda a případně dokdy by měl být režim uvedený v tomto článku prodloužen.
3. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou do 31. prosince 1985 prováděcí pravidla k tomuto článku.
Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se již ke dni přistoupení vztahovaly články 1 a 2 protokolu 25 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
Článek 171 (bývalý článek 130n)
Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím.
1. Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, s výjimkou těch, které se vztahují k Agentuře nebo společným podnikům, předběžně vyčísleny a zahrnuty buď do provozního rozpočtu, nebo do rozpočtu pro výzkum a investice.
Každý rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
2. Příjmy a výdaje Agentury, která pracuje na základě zásad podnikání, se uvádějí v samostatném výkazu.
Podmínky předběžného vyčíslení, provádění a kontroly těchto příjmů a výdajů jsou určeny, s ohledem na stanovy Agentury, finančním nařízením vydaným na základě článku 183.
3. Předběžné vyčíslení příjmů a výdajů, obchodní účetnictví a rozvahy společných podniků za každý rozpočtový rok se sdělují Komisi, Radě a Shromáždění v souladu se stanovami těchto podniků.
V průběhu období sbližování cen se nemění vyrovnávací koeficienty podle čl. 12 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3796/81 vztahující se v roce 1984 na sardinky.
1. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že veškerá relevantní oznámení nebo informace předávané před přistoupením Kontrolnímu úřadu ESVO nebo Stálému výboru států ESVO podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru budou neprodleně předávány Komisi. Toto předání je považováno za oznámení nebo informace Komisi pro účely odpovídajících předpisů Společenství.
2. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že případy projednávané bezprostředně před přistoupením Kontrolním úřadem ESVO podle článků 53, 54, 57, 61 a 62 nebo 65 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článků 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a pro které je Komise v důsledku přistoupení příslušná, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu.
3. Případy projednávané Komisí podle článků 53 nebo 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a na které se v důsledku přistoupení vztahují články 85 nebo 86 Smlouvy o ES nebo články 65 nebo 66 Smlouvy o ESUO, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou dále projednávány Komisí podle příslušných předpisů Společenství.
4. Všechna individuální rozhodnutí o výjimkách a o vydání zamítavých stanovisek, která byla přijata přede dnem přistoupení Kontrolním úřadem ESVO nebo Komisí podle článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 protokolu 25 k uvedené dohodě a která se týkají případů, na něž se v důsledku přistoupení vztahuje článek 85 Smlouvy o ES nebo článek 65 Smlouvy o ESUO, zůstávají pro účely článku 85 Smlouvy o ES nebo případně článku 65 Smlouvy o ESUO v platnosti, a to až do uplynutí v nich stanovené lhůty nebo až do okamžiku, kdy Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství přijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí.
5. Všechna rozhodnutí, která byla přede dnem přistoupení přijata Kontrolním úřadem ESVO podle článku 61 Dohody o Evropském hospodářském prostoru a na která se v důsledku přistoupení vztahuje článek 92 Smlouvy o ES, zůstávají s ohledem na článek 92 Smlouvy o ES v platnosti, pokud Komise nerozhodne podle článku 93 Smlouvy o ES jinak. Tento odstavec se nevztahuje na rozhodnutí podléhající postupu uvedenému v článku 64 Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Aniž je dotčen výše uvedený odstavec 2, za existující státní podporu ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES se nepovažují státní podpory poskytnuté novými členskými státy v průběhu roku 1994, které v rozporu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru nebo smlouvami uzavřenými na základě této dohody nebyly Kontrolnímu úřadu ESVO ohlášeny, popřípadě ohlášeny byly, ale byly poskytnuty dříve, než Kontrolní úřad ESVO přijal rozhodnutí.
6. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, aby všechny ostatní případy, v nichž byl Kontrolní úřad ESVO činný před přistoupením v rámci postupu pro dohled podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, byly neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu.
7. Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, zůstávají rozhodnutí přijatá Kontrolním úřadem ESVO po přistoupení v platnosti, pokud Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství nepřijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí.
Nařízení vydaná Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.
Článek 172 (bývalý článek 130o)
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem přijme kvalifikovanou většinou opatření uvedená v článku 171.
Rada přijme postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem pravidla uvedená v článcích 167, 168 a 169. Přijetí doplňkových programů vyžaduje souhlas zúčastněných členských států.
1. Příjmy provozního rozpočtu zahrnují kromě jiných běžných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče
Belgie7,9Německo28Francie28Itálie28Lucembursko0,2Nizozemsko7,9
2. Příjmy rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují kromě případných jiných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče
Belgie9,9Německo30Francie30Itálie23Lucembursko0,2Nizozemsko6,9
3. Rada může klíče změnit jednomyslným rozhodnutím.
4. Půjčky určené k financování výzkumu a investic se uzavírají za podmínek stanovených Radou, která rozhoduje podle čl.177 odst.5.
Společenství může uzavírat půjčky na kapitálovém trhu členského státu v souladu s právními předpisy, které se použijí pro vnitrostátní emise nebo pokud takové předpisy v členském státě neexistují, na základě dohody mezi dotyčným členským státem a Komisí o zamýšlené půjčce.
Příslušné orgány členských států mohou odmítnout vydat souhlas jen tehdy, hrozí-li na kapitálovém trhu tohoto státu vážné poruchy.
1. Odchylně od článku 31 se dovozní cla u produktů rybolovu čísel 03.01, 03.02, 03.03, 16.04 a 16.05 a položek 05.15 A a 23.01 B společného celního sazebníku mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Španělskem postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 87,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 75 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 37,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 25 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 12,5 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 12,5 % se uskuteční k 1. lednu 1993.
2. Odchylně od odstavce 1 se dovozní cla u upravených a konzervovaných sardinek položky 16.04 D společného celního sazebníku mezi Španělskem a ostatními členskými státy Společenství postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 9 % se uskuteční k 1. lednu 1996.
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 54,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
3. Ke dni přistoupení odstraní Španělské království veškeré vyrovnávací poplatky u dovozů produktů uvedených v odstavci 1 z ostatních členských států Společenství do Španělska.
4. Odchylně od článku 37 změní Španělské království u produktů rybolovu uvedených v odstavci 1 své celní sazby vůči třetím zemím tak, že sníží rozdíl mezi základními celními sazbami a sazbami společného celního sazebníku podle těchto prováděcích pravidel
– od 1. března 1986 uplatňuje Španělské království sazbu, kterou se o 12,5 % snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku,
– od 1. ledna 1987
a) u položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % v obou směrech od sazeb společného celního sazebníku, se uplatňují sazby společného celního sazebníku;
b) v ostatních případech uplatňuje Španělské království celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku v sedmi etapách po 12,5 % k následujícím termínům
– k 1. lednu 1987,
– k 1. lednu 1988,
– k 1. lednu 1989,
– k 1. lednu 1990,
– k 1. lednu 1991,
– k 1. lednu 1992.
K 1. lednu 1993 uplatňuje Španělské království společný celní sazebník v plném rozsahu.
Členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
Článek 173 (bývalý článek 130p)
Na počátku každého roku předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva pojedná zejména o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a v oblasti šíření výsledků za uplynulý rok a o pracovním programu pro běžný rok.
Finanční příspěvky členských států podle článku 172 mohou být zcela nebo částečně nahrazeny dávkami vybíranými Společenstvím v členských státech.
Za tím účelem předloží Komise Radě návrhy týkající se základu, způsobu určení sazby a podrobností výběru těchto dávek.
Rada může přijmout jednomyslně po konzultaci se Shromážděním k těmto návrhům odpovídající ustanovení a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
1. Až do 31. prosince 1992 podléhají dovozy produktů uvedených v příloze XIII z ostatních členských států do Španělska doplňkovému obchodnímu mechanismu vymezenému tímto článkem.
2. Kromě toho podléhají mechanismu uvedenému v odstavci 1 až do 31. prosince 1990 dovozy konzervovaných sardinek položky 16.04 D společného celního sazebníku z Portugalska do Španělska.
3. Na začátku každého roku se na základě dovozů uskutečněných za předchozí tři roky zpracuje pro každý dotyčný produkt předběžný odhad zásobování pro Španělsko. Tento odhad musí vykazovat jak dovozy z ostatních členských států, tak i dovozy ze třetích zemí. Podíl Společenství v tomto odhadu se každoročně zvyšuje o faktor nárůstu rovnající se 15 %.
4. Nad prahovou hodnotou podílu Společenství lze přijímat opatření k omezení či pozastavení dovozů.
5. Nad prahovou hodnotou stanovenou pro celkový odhad zásobování může Španělské království přijímat dočasná ochranná opatření s bezprostřední použitelností. Tato opatření se neprodleně oznámí Komisi, která může v měsíci následujícím po tomto oznámení jejich použitelnost pozastavit.
6. Prováděcí pravidla se přijmou postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
Přílohy I až XIX a protokoly č. 1 až 10, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
Článek 174 (bývalý článek 130r)
1. Politika Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů
– udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
– ochrana lidského zdraví,
– obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,
– podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.
2. Politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Společenství. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
V této souvislosti obsahují harmonizační opatření odpovídající požadavkům ochrany životního prostředí, popřípadě ochrannou doložku, na základě které jsou členské státy zmocněny přijmout z mimoekonomických důvodů ochrany životního prostředí dočasná opatření podléhající kontrolnímu procesu Společenství.
3. Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Společenství k
– dostupným vědeckým a technickým údajům,
– podmínkám životního prostředí v různých regionech Společenství,
– možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,
– hospodářskému a sociálnímu rozvoji Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů.
4. V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
1. Výdaje provozního rozpočtu zahrnují zejména
a) správní výdaje,
b) výdaje na dozor nad bezpečností a ochranu zdraví.
2. Výdaje rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují zejména
a) výdaje na provádění výzkumných programů Společenství,
b) případný podíl na základním kapitálu Agentury a na jejích investičních výdajích,
c) výdaje na vybavení vzdělávacích zařízení,
d) případný podíl na společných podnicích a na určitých společných operacích.
1. Množstevní omezení uplatňovaná ve Společenství ve stávajícím složení pro produkty pocházející ze Španělska podle čl. 19 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3796/81 se postupně odstraňují a zcela se zruší k 1. lednu 1993 pro konzervovaného tuňáka a k 1. lednu 1996 pro konzervované sardinky.
2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se přijmou postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
Vláda Francouzské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily a které jsou u vlády Francouzské republiky uloženy.
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
Článek 175 (bývalý článek 130s)
1. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 174.
2. Odchylně od rozhodovacího postupu stanoveného v odstavci 1 a aniž je dotčen článek 95, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně
– předpisy především fiskální povahy,
– opatření týkající se územního plánování, využívání půdy, s výjimkou hospodaření s odpady a opatření obecné povahy, jakož i hospodaření s vodními zdroji,
– opatření významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií.
Rada může za podmínek stanovených v předchozím pododstavci stanovit, o kterých záležitostech podle tohoto odstavce bude rozhodovat kvalifikovanou většinou.
3. V ostatních oblastech přijímá Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů všeobecné programy činnosti, v nichž stanoví přednostní cíle, kterých má být dosaženo.
Rada přijme za podmínek odstavce 1 nebo odstavce 2, podle povahy věci, opatření nezbytná pro uskutečňování těchto programů.
4. Aniž jsou dotčena určitá opatření Společenství, členské státy financují a provádějí politiku v oblasti životního prostředí.
5. Zahrnuje-li opatření založené na ustanoveních odstavce 1 náklady považované orgány členského státu za neúměrné, stanoví Rada v aktu zavádějícím toto opatření, aniž je dotčena zásada „znečišťovatel platí“, přiměřená ustanovení ve formě
– dočasné výjimky a/nebo
– finanční podpory z Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 161.
Výdaje uvedené v provozním rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 183 jinak.
Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 183 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.
Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících provozní výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
Výdaje Shromáždění, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.
1. Až do 31. prosince 1992 může Španělské království zachovat vůči třetím zemím množstevní omezení pro produkty uvedené v příloze XIV v mezích a za podmínek, které Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
2. Mechanismus referenčních cen Společenství se u každého produktu uplatňuje od okamžiku zrušení souvisejících množstevních omezení.
Vláda Italské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně smluv o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Řecké republiky a Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, jakož i Smlouvy o Evropské unii, v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském.
Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce finském a švédském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedená v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 215 druhého pododstavce.
Článek 176 (bývalý článek 130t)
Ochranná opatření přijatá podle článku 175 nejsou překážkou tomu, aby každý členský stát zachovával nebo zaváděl přísnější ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná s touto smlouvou. Oznamují se Komisi.
1. V mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně, dotace na výdaje pro výzkum a investice zahrnují
a) položky závazků, které kryjí tranši tvořící zvláštní jednotku a sourodý celek;
b) položky plateb, které tvoří nejvyšší hranici výdajů, jež mohou být ročně uvolněny ke krytí závazků poskytnutých podle písmene a).
2. Splátkový kalendář závazků a plateb tvoří přílohu příslušného návrhu rozpočtu předloženého Komisí.
3. Prostředky uvolněné na výdaje na výzkum a investice jsou rozděleny do kapitol podle druhu a určení výdajů a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
4. Nerozhodne-li Rada jinak, přenášejí se nevyčerpané položky plateb rozhodnutím Komise do následujícího rozpočtového roku.
1. Španělské království zachová vůči třetím zemím množstevní omezení pro produkty, jejichž dovoz dosud nebyl s ohledem na Společenství ve stávajícím složení liberalizován. Pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty, neposkytne třetím zemím žádné další výhody v porovnání se Společenstvím ve stávajícím složení.
Tato množstevní omezení zůstanou v platnosti alespoň po dobu, po kterou jsou pro stejné produkty v platnosti množstevní omezení vůči Společenství vestávajícím složení.
2. Španělské království zachová vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou, uvedeným v nařízeních (EHS) č. 1765/82, (EHS) č. 1766/82 a (EHS) č. 3420/83, množstevní omezení u produktů, jejichž dovoz dosud nebyl s ohledem na země, na něž se vztahuje nařízení (EHS) Č. 288/82, liberalizován. Pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty, neposkytne zemím se státně řízenou obchodní politikou žádné další výhody v porovnání se zeměmi, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 288/82.
Tato množstevní omezení zůstanou v platnosti alespoň po dobu, po kterou jsou pro stejné produkty v platnosti množstevní omezení vůči zemím, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 288/82.
Aniž je dotčen první pododstavec, musí být každá změna režimu dovozů ve Španělsku u produktů, které dosud nebyly Společenstvím vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou liberalizovány, provedena v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EHS) č. 3420/83.
Španělské království však nemusí opětovně zavádět vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou množstevní omezení u produktů, jejichž dovoz byl vůči těmto zemím liberalizován, avšak který stále podléhá množstevním omezením s ohledem na členské státy Všeobecné dohody o clech a obchodu.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Španělské království do 31. prosince 1991 zachovat množstevní omezení dovozu ve formě kvót u produktů a množství uvedených v příloze XV, a to jako dočasnou odchylku od společného režimu liberalizace dovozů podle nařízení (EHS) č. 288/82, (EHS) č. 1765/82, (EHS) č. 1766/82 a (EHS) č. 3419/83, ve znění nařízení (EHS) č. 453/84, pokud jsou členským státům Všeobecné dohody o clech a obchodu tato omezení v rámci uvedené dohody před přistoupením oznámena.
Dovozy těchto produktů podléhají v plném rozsahu společnému režimu liberalizace dovozů, platnému k 1. lednu 1992. Kvóty se do tohoto dne zvyšují postupně v souladu s odstavcem 4.
4. Minimální míra postupného zvyšování kvót podle odstavce 3 je 17 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v ECU a 12 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v objemu. Toto zvýšení se připočítává ke každé kvótě a následné zvýšení se pak vypočítá na základě takto získaného celkového součtu.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, pokud jsou dovozy uskutečněné v průběhu dvou po sobě jdoucích let nižší než 90 % ročních kvót otevřených v souladu s odstavcem 3, zruší Španělské království platná množstevní omezení.
5. Španělské království zachová množstevní omezení dovozu ve formě kvót vůči všem třetím zemím u produktů uvedených v příloze XVI, jejichž dovoz dosud nebyl Společenstvím vůči třetím zemím liberalizován a u nichž zachovává množstevní omezení při dovozu vůči Společenství ve stávajícím složení, a to pro množství a alespoň do termínů stanovených v této příloze.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí být každá změna režimu dovozů ve Španělsku u produktů, které jsou uvedeny v prvním pododstavci, provedena v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EHS) č. 288/82 a (EHS) č. 3420/83.
6. Za účelem dodržení závazků vyplývajících pro Společenství z Všeobecné dohody o clech a obchodu vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou, které jsou členy uvedené dohody, rozšíří Španělské království v případě potřeby a v nezbytné míře na tyto země liberalizační opatření, jež musí přijmout s ohledem na ostatní třetí země, které jsou členy uvedené dohody, přičemž vezme v úvahu dohodnutá přechodná opatření.
Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie předá vládám nových členských států generální tajemník.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
Článek 177 (bývalý článek 130u)
1. Politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce, která představuje doplnění odpovídajících politik prováděných členskými státy, podporuje
– trvalý hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí, a především těch nejvíce znevýhodněných z nich,
– hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství,
– boj proti chudobě v rozvojových zemích.
2. Politika Společenství v této oblasti přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k zachovávání lidských práv a základních svobod.
3. Společenství a členské státy dodržují závazky a přihlížejí k cílům, které schválily v rámci Organizace spojených národů a ostatních příslušných mezinárodních organizací.
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví předběžný odhad svých správních výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu provozního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady. Vypracuje rovněž návrh rozpočtu pro výzkum a investice.
Komise předloží předběžné návrhy rozpočtů Radě nejpozději do 30. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžných návrhů.
3. Rada kvalifikovanou většinou schválí návrhy rozpočtů a předloží je Shromáždění.
Návrhy rozpočtů musí být Shromáždění předloženy nejpozději do 31. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhů rozpočtů.
4. Pokud Shromáždění schválí návrhy rozpočtů nebo nepředá své stanovisko Radě do jednoho měsíce od předložení, považují se rozpočty za schválené s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny rozpočtů, jsou takto pozměněné návrhy předány Radě. Ta je projedná s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, a rozhodne o schválení rozpočtů s konečnou platností kvalifikovanou většinou, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně.
5. Ke schválení rozpočtu pro výzkum a investice je hlasům členů Rady přidělena následující váha
Belgie9Německo30Francie30Itálie23Lucembursko1Nizozemsko7
K přijetí usnesení je třeba nejméně 67 hlasů.
1. Od 1. března 1986 uplatňuje Španělské království postupně všeobecný systém celních preferencí pro jiné produkty, než jsou uvedeny v příloze II Smlouvy o EHS, přičemž vychází ze základních celních sazeb uvedených v čl. 30 odst. 1. U produktů uvedených v příloze XVII však sblíží Španělské království své celní sazby se všeobecným systémem celních preferencí do 31. prosince 1992, přičemž vychází ze základních celních sazeb uvedených v čl. 30 odst. 2. Časový rozvrh sbližování těchto sazeb odpovídá časovému rozvrhu uvedenému v článku 37.
2. a) V případě produktů uvedených v příloze II Smlouvy se stanovené nebo vypočítané preferenční sazby postupně uplatňují u cel, které Španělské království skutečně uplatňuje vůči třetím zemím podle všeobecných pravidel uvedených v písmenu b) nebo zvláštních pravidel uvedených v článcích 97 a 153.
b) Od 1. března Španělské království uplatňuje celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 90,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 9,0 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Španělské království preferenční sazby v plném rozsahu.
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 81,8 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 72,7 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 63,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 54,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 45,4 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 36,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 27,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 18,1 % výchozího rozdílu,
c) Odchylně od písmene b) uplatňuje Španělské království u produktů rybolovu čísel 03.01, 03.02, 03.03, 16.04 a 16.05 a položek 05.15 A a 23.01 B společného celního sazebníku od 1. března 1986 celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 87,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 75,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 62,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 50,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 37,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 25,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 12,5 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1993 uplatňuje Španělské království preferenční sazby v plném rozsahu.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 215 druhého pododstavce.
Článek 178 (bývalý článek 130v)
Společenství přihlédne k cílům uvedeným článku 177 při uskutečňování politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země.
Pokud provozní rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Pokud rozpočet pro výzkum a investice na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo oddílů v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků, které odpovídají ročnímu odhadu ve splátkovém kalendáři uvedených plateb vyplývajících z již schválených položek závazků.
Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci umožnit výdaje přesahující jednu dvanáctinu, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně. Členské státy platí každý měsíc částky nezbytné k zajištění provedení tohoto článku prozatímně na základě klíčů přijatých pro předešlý rozpočtový rok.
1. Od 1. ledna 1986 uplatňuje Španělské království ustanovení dohod uvedených v článku 181.
Přechodná opatření i úpravy jsou předmětem protokolů uzavřených se zeměmi, jež jsou smluvními stranami, a přiložených k těmto smlouvám.
2. Tato přechodná opatření mají zajistit, že po skončení jejich platnosti bude Společenství ve vztazích se třetími zeměmi, jež jsou smluvními stranami, uplatňovat jednotný režim a že práva a povinnosti členských států budou shodná.
3. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 181 nesmějí v žádné oblasti vést k tomu, aby tyto země požívaly ze strany Španělského království příznivější zacházení, než je poskytováno Společenství ve stávajícím složení.
Zejména u všech produktů podléhajících přechodným opatřením, pokud jde o množstevní omezení vůči Společenství ve stávajícím složení, se tato opatření uplatňují vůči všem zemím uvedeným v článku 181 po stejnou dobu.
4. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 181 nesmějí vést k tomu, aby tyto země požívaly ze strany Španělského království méně příznivého zacházení než ostatní třetí země. Zejména nesmějí být přechodná opatření, která se týkají množstevních omezení, stanovena vůči zemím uvedeným v článku 181 pro produkty, na které se taková omezení při jejich dovozu z ostatních třetích zemí do Španělska nevztahují.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
Článek 179 (bývalý článek 130w)
1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, přijme Rada postupem podle článku 251 opatření nezbytná pro dosahování cílů uvedených v článku 177. Tato opatření mohou mít formu víceletých programů.
2. Evropská investiční banka za podmínek stanovených ve svém statutu přispívá k provádění opatření uvedených v odstavci 1.
3. Ustanovení tohoto článku neovlivní spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi v rámci Úmluvy AKT-ES.
Komise plní rozpočty v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci každého rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 183 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.
1. Jestliže protokoly uvedené v čl. 179 odst. 1 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1986, přijme Společenství nezbytná opatření, aby tuto situaci napravilo po přistoupení.
V každém případě uplatňuje Španělsko od 1. ledna 1986 vůči zemím uvedeným v článku 181 zacházení odpovídající doložce nejvyšších výhod.
2. S ohledem na opatření uvedená v odstavci 1 se uplatňují následující ustanovení
i) jestliže nebudou výše uvedené protokoly uzavřeny ke dni přistoupení z důvodů, na které Společenství nebo Španělské království nemají vliv, stanoví opatření přijatá Společenstvím v každém případě, že Španělské království ode dne přistoupení uplatňuje vůči preferenčním zemím, které jsou smluvními stranami, či vůči zemím přidruženým ke Společenství zacházení odpovídající nejvyšším obchodním výhodám, a zohlední rovněž režim, který dotyčné třetí země uplatňují k tomuto dni vůči Španělskému království,
ii) jestliže nebudou protokoly uzavřeny ke dni přistoupení z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v bodě i), vezme Společenství při přijímání opatření podle odstavce 1 za základ přechodná opatření a úpravy dohodnuté v rámci konference a v případě potřeby přihlédne k výsledkům, jichž bylo dosaženo při jednáních s dotyčnými třetími zeměmi.
Soudní dvůr má pravomoc v mezích dále uvedených rozhodovat spory, které se týkají
a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 169 přiznává Komisi;
b) usnesení Rady guvernérů banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 173;
c) usnesení správní rady banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 173 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky.
Článek 180 (bývalý článek 130x)
1. Společenství a členské státy koordinují své politiky v oblasti rozvojové spolupráce a vzájemně slaďují své programy pomoci, včetně svého vystupování v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Mohou přijímat společná opatření. Členské státy případně přispívají k uskutečňování programů pomoci přijatých Společenstvím.
2. Komise může vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace uvedené v odstavci 1.
Účetnictví týkající se veškerých příjmů a výdajů každého rozpočtu posuzuje kontrolní komise složená z auditorů, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti; jeden z jejích členů je předsedou komise. Počet auditorů určuje Rada jednomyslným rozhodnutím. Členové a předseda kontrolní komise jsou jmenováni do funkce jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let. Rada určí kvalifikovanou většinou jejich odměnu.
Cílem ověřování, prováděného na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě, je zjištění legality a řádnosti příjmů a výdajů a zabezpečení řádného finančního řízení. Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje kontrolní komise zprávu, kterou přijme většinou hlasů svých členů.
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění vyúčtování operací prováděných v rámci každého rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok, a jako přílohu přikládá zprávu kontrolní komise. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.
Rada udělí kvalifikovanou většinou absolutorium Komisi za plnění každého rozpočtu. O svém rozhodnutí informuje Shromáždění.
1. Články 179 a 180 se vztahují na
– dohody uzavřené s Alžírskem, Egyptem, Finskem, Islandem, Izraelem, Jordánském, Jugoslávií, Kyprem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Rakouskem, Sýrií, Švédskem, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem, jakož i na další dohody uzavřené s třetími zeměmi, které se týkají výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II Smlouvy o EHS,
– novou dohodu mezi Společenstvím a africkými, karibskými a tichomořskými státy, podepsanou dne 8. prosince 1984.
2. Úpravy vyplývající z druhé úmluvy mezi AKT a EHS a z dohody o produktech spadajících do kompetence Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 31. října 1979, se netýkají vztahů mezi Španělským královstvím a africkými, karibskými a tichomořskými státy.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
Článek 181 (bývalý článek 130y)
V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podmínky spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které jsou sjednány a uzavírány v souladu s článkem 300.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Rozpočty a samostatný odhad podle čl. 171 odst.1 a 2 se sestavují v zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
Finanční příspěvky stanovené v článku 172 dávají členské státy k dispozici Společenství ve svých národních měnách.
Nevyčerpané části těchto příspěvků jsou uloženy ve státních pokladnách členských států nebo u orgánů jimi určených. Po dobu uložení si uložené prostředky uchovají hodnotu odpovídající jejich přepočítacímu koeficientu platnému ke dni uložení vůči zúčtovací jednotce uvedené v prvním pododstavci.
Tyto nevyčerpané prostředky mohou být použity za podmínek dohodnutých mezi Komisí a příslušným členským státem.
Španělské království vypoví s účinkem od 1. ledna 1986 dohodu podepsanou dne 26. června 1979 se zeměmi Evropského sdružení volného obchodu.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
Článek 182 (bývalý článek 131)
Členské státy se shodují, že ke Společenství přidruží mimoevropské země a území, které mají zvláštní vztah k Dánsku, Francii, Nizozemsku nebo Spojenému království. Tyto země a území (dále jen „země a území“) jsou vyjmenovány v příloze II této smlouvy.
Účelem přidružení je podporovat hospodářský a sociální rozvoj těchto zemí a území a navazovat úzké hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím jako celkem.
V souladu se zásadami vytyčenými v preambuli této smlouvy má přidružení sloužit především podpoře zájmů a blahobytu obyvatel těchto zemí a území a tomu, aby byly vedeny k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji, o nějž usilují.
1. Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho z členských států do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
2. Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
3. Pokud jde o předpokládané výdaje Společenství v měnách třetích zemí, předloží Komise Radě před konečným schválením rozpočtu program udávající zamýšlené příjmy a výdaje v různých měnách.
Rada tento program schválí kvalifikovanou většinou. V průběhu rozpočtového roku může být stejným postupem změněn.
4. Členské státy převedou na Komisi prostředky v měnách třetích zemí nezbytné k provádění výdajů udaných v programu podle odstavce 3 podle klíčů uvedených v článku 172. Tytéž klíče se použijí pro převod prostředků v měnách třetích zemí shromážděných Komisí ve prospěch členských států.
5. Komise může volně nakládat s prostředky v měnách třetích zemí z půjček přijatých v těchto zemích.
6. Rada na návrh Komise může jednomyslně prohlásit, že úprava směny peněžních prostředků podle předchozích odstavců se použije zcela nebo zčásti na Agenturu a společné podniky, a případně ji přizpůsobí potřebám jejich činnosti.
1. Od 1. ledna 1986 uplatňuje Španělské království ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, jakož i dvoustranné dohody uzavřené Společenstvím v rámci tohoto ujednání nebo s jinými třetími zeměmi. Protokoly o úpravě těchto dohod sjedná Společenství se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami těchto dohod, tak, aby se stanovilo dobrovolné omezení vývozů do Španělska u těch produktů a zemí původu, u kterých existují omezení vývozu do Společenství.
2. Jestliže tyto protokoly nebudou uzavřeny do 1. ledna 1986, přijme Společenství pro nápravu situace nezbytná přechodná opatření, aby se zajistilo provádění dohod Společenstvím.
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
Článek 183 (bývalý článek 132)
Přidružení sleduje následující cíle
1. Členské státy uplatňují při obchodních stycích se zeměmi a územími stejné zacházení, jaké si vzájemně poskytují na základě této smlouvy.
2. Každá země nebo území uplatňuje při svých obchodních stycích se členskými státy a ostatními zeměmi a územími stejné zacházení, jaké uplatňuje vůči tomu evropskému státu, s nímž udržuje zvláštní vztahy.
3. Členské státy se podílejí na investicích, které vyžaduje postupný rozvoj těchto zemí a území.
4. U investic financovaných Společenstvím je účast na veřejných soutěžích a dodávkách umožněna za stejných podmínek všem fyzickým i právnickým osobám, které jsou státními příslušníky členských států nebo zemí a území.
5. Na právo usazování státních příslušníků a společností ve vztazích mezi členskými státy a zeměmi a územími se vztahují s vyloučením jakékoli diskriminace ustanovení a postupy stanovené v kapitole o právu usazování, nestanoví-li zvláštní předpisy přijaté podle článku 187 jinak.
Na návrh Komise Rada jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtů, včetně rozpočtu Agentury, a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se příspěvky členských států dávají k dispozici Komisi,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.
1. Rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970“) se uplatňuje v souladu s články 185 až 188.
2. Jakýkoli odkaz na rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 v článcích této kapitoly se považuje od vstupu v platnost rozhodnutí Rady ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství za odkaz na toto rozhodnutí.
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 173 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 173 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
Článek 184 (bývalý článek 133)
1. Cla na zboží pocházející z těchto zemí a území jsou při dovozu do členských států zakázána tak, jak jsou zakázána cla mezi členskými státy v souladu s ustanoveními této smlouvy.
2. Cla na zboží pocházející ze členských států a z ostatních zemí a území jsou při dovozu do každé země nebo území zakázána v souladu s článkem 25.
3. Země a území však mohou vybírat cla, která jsou nezbytná pro jejich rozvoj a industrializaci, anebo cla fiskální povahy, která tvoří příjem jejich rozpočtu.
Cla uvedená v předchozím pododstavci nesmějí přesáhnout úroveň cel na dovoz zboží pocházejícího z členského státu, s nímž příslušná země nebo území udržuje zvláštní vztahy.
4. Odstavec 2 se nepoužije pro země a území, které z důvodu zvláštních mezinárodních závazků, jimiž jsou vázány, uplatňují nediskriminační celní sazebník.
5. Zavedení nebo změna celních sazeb na zboží dovážené do zemí nebo území nesmí vést ani právně, ani fakticky k přímé nebo nepřímé diskriminaci mezi dovozy zboží z různých členských států.
Společenství má právní subjektivitu.
Příjmy označované jako „zemědělské dávky“ uvedené v čl. 2 písm. a) prvním pododstavci rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují rovněž příjmy z jakýchkoliv poplatků uplatňovaných při dovozech podle článků 67 až 153, čl. 50 odst. 3 a článku 53 v obchodě mezi Španělskem a ostatními členskými státy a v obchodě mezi Španělskem a třetími zeměmi.
Tyto příjmy však zahrnují vyrovnávací poplatky, jež se mají uplatňovat u dovozu ovoce a zeleniny ve smyslu nařízení (EHS) č. 1035/72 do Španělska, až od 1. ledna 1990.
Tyto příjmy nezahrnují případné poplatky vybírané při dovozu na Kanárské ostrovy, Ceutu a Melillu.
Žaloby podané u Soudního dvora nemají odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že to okolnosti vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
Článek 185 (bývalý článek 134)
Pokud by výše celní sazby uplatňované na zboží z třetí země při dovozu do země nebo na území mohla při uplatnění čl. 184 odst. 1 vyvolat odklon obchodu ke škodě některého členského státu, může tento stát požádat Komisi, aby navrhla ostatním členským státům opatření potřebná k nápravě tohoto stavu.
Společenství má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám; Společenství může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Pro tento účel je zastupováno Komisí.
Příjmy označované jako „cla“ uvedené v čl. 2 písm. b) prvním pododstavci rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují až do 31. prosince 1992 cla vypočítaná, jako kdyby Španělské království uplatňovalo od svého přistoupení při obchodování s třetími zeměmi sazby společného celního sazebníku a snížené sazby vyplývající z celních preferencí uplatňovaných Společenstvím. Pro cla na olejnatá semena a olejnaté plody a výrobky z nich získané, na něž se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, jakož i pro cla na ovoce a zeleninu, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1035/72, platí až do 31. prosince 1995 stejná pravidla.
Příjmy však zahrnují u dovozu ovoce a zeleniny ve smyslu nařízení (EHS) č. 1035/72 do Španělska cla takto vypočítaná až od 1. ledna 1990.
Pokud se uplatňují předpisy přijaté Komisí podle čl. 50 odst. 3 tohoto aktu, odpovídají cla odchylně od prvního pododstavce výši vypočítané v souladu se sazbou vyrovnávací částky, jež tyto předpisy určují pro produkty ze třetích zemí použité při výrobě.
Tyto příjmy nezahrnují případné poplatky vybírané při dovozu na Kanárské ostrovy, Ceutu a Melillu.
Španělské království vypočítává tato cla každý měsíc na základě celních prohlášení z příslušného měsíce. Cla takto vypočítaná se poskytují Komisi za podmínek stanovených nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 2891/77.
Od 1. ledna 1993 jsou splatná veškerá cla v plném rozsahu. Pokud však jde o ovoce a zeleninu ve smyslu nařízení (EHS) č. 1035/72, jakož i o olejnatá semena a olejnaté plody a výrobky z nich získané, na něž se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, jsou tato cla splatná v plném rozsahu až od 1. ledna 1996.
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
Článek 186 (bývalý článek 135)
S výhradou ustanovení týkajících se ochrany zdraví, veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku se volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků ze členských států v zemích a územích řídí smlouvami, jež budou následně uzavřeny a jež vyžadují jednomyslné schválení členskými státy.
Rada ve spolupráci s Komisí a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány jednomyslně přijme služební řád úředníků Společenství a pracovní řád jiných zaměstnanců Společenství.
Po uplynutí čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s ostatními orgány tento služební a pracovní řád změnit.
Částky evidované jako vlastní zdroje pocházející z daně z přidané hodnoty jsou splatné od 1. ledna 1986 v plném rozsahu.
Jejich výše se vypočítává a kontroluje, jako kdyby Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla spadaly do územní působnosti šesté směrnice 77/388/EHS Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských státků týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně.
Společenství vrací Španělskému království ve formě výdaje ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství v průběhu měsíce následujícího po poskytnutí prostředků k dispozici Komisi poměrnou část prostředků zaplacených jako vlastní zdroje pocházející z daně z přidané hodnoty, a to
– 87 % v roce 1986,
– 70 % v roce 1987,
– 55 % v roce 1988,
– 40 % v roce 1989,
– 25 % v roce 1990,
– 5 % v roce 1991.
Percentuální výše tohoto sestupného vracení se nevztahuje na částku, která odpovídá podílu Španělska na financování odpočtu ve prospěch Spojeného království podle čl. 3 odst. 3 písm. b) a c) rozhodnutí Rady ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství.
Rozsudky Soudního dvora jsou vykonatelné za podmínek stanovených v článku 192.
Článek 187 (bývalý článek 136)
Rada jednomyslně na základě zkušeností získaných z přidružení zemí a území ke Společenství a na základě zásad vymezených touto smlouvou stanoví podrobnosti a postup pro přidružování zemí a území ke Společenství.
K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s touto smlouvou.
Aby se Španělského království nedotklo splácení úhrady záloh poskytnutých Společenství jeho členskými zeměmi před 1. lednem 1986, bude mu poskytnuto za tuto úhradu finanční vyrovnání.
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
Článek 188 (bývalý článek 136a)
Články 182 až 187 se vztahují na Grónsko, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení pro Grónsko obsažená v Protokolu o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko připojeném k této smlouvě.
Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.
Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.
1. Pro každé zboží je základní celní sazbou, na niž se vztahují postupná snížení uvedená v článku 190, čl. 243 odst. 1 a v čl. 360 odst. 1, 2 a 3, celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1985 na zboží pocházející ze Společenství ve stávajícím složení a z Portugalska v rámci jejich obchodování.
2. Pro každé zboží je základní celní sazbou každého produktu, od níž se odvíjí sbližování se společným celním sazebníkem a sjednoceným sazebníkem ESUO podle článku 197, čl. 243 odst. 2 a v čl. 360 odst. 4, celní sazba skutečně uplatňovaná Portugalskou republikou k 1. lednu 1985.
3. Pokud však dojde mezi tímto dnem a přistoupením ke snížení cla, považuje se za základní celní sazbu takto snížená celní sazba.
4. Portugalská republika přijme opatření nezbytná k tomu, aby ke dni jejího přistoupení byl zrušen jak její maximální celní sazebník, tak i příležitostná pozastavení jejích celních sazeb.
Sazby maximálního celního sazebníku ani sazby dočasně pozastavených cel nejsou základními celními sazbami podle odstavců 1 a 2. Jestliže jsou tyto sazby skutečně uplatňovány, jsou základními celními sazbami sazby minimálního celního sazebníku nebo smluvní sazby.
5. Společenství ve stávajícím složení a Portugalská republika si vzájemně sdělí své základní celní sazby.
6. Odchylně od odstavce 1 jsou základními celními sazbami pro produkty uvedené v protokolu č. 15 ty sazby, které jsou v daném protokolu vedle produktů uvedeny.
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Článek 189 (bývalý článek 137)
Evropský parlament se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 700.
Sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.
1. Dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskou republikou se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 65 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 40 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 30 % základní celní sazby,
– poslední dvě snížení o 15 % se uskuteční k 1. lednu 1992 a k 1. lednu 1993.
2. Odchylně od odstavce 1 se od 1. března 1986 uplatňuje osvobození od cla na vstupu pro
a) dovozy, na něž se vztahují ustanovení týkající se daňového osvobození od daně osob cestujících mezi členskými státy;
b) dovozy malých zásilek zboží neobchodní povahy, na něž se vztahují ustanovení týkající se osvobození od daně mezi členskými státy.
3. Výše celních sazeb vypočítaných v souladu s odstavcem 1 se zaokrouhlují dolů na první desetinné místo tak, že se druhé desetinné místo vypustí.
Nařízení, směrnice a rozhodnutí Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
Článek 190 (bývalý článek 138)
1. Zastupitelé zastupující v Evropském parlamentu lid členských států sdružených ve Společenství jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách.
2. Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech se stanoví takto
Belgie25Dánsko16Německo99Řecko25Španělsko64Francie87Irsko15Itálie87Lucembursko6Nizozemsko31Rakousko21Portugalsko25Finsko16Švédsko22Spojené království87
Pokud bude tento odstavec měněn, musí počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech zajistit odpovídající zastoupení lidu států sdružených ve Společenství.
3. Zastupitelé jsou voleni na dobu pěti let.
4. Evropský parlament vypracuje návrh na všeobecné a přímé volby konané jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům.
Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
5. Evropský parlament určí po vyžádání stanoviska Komise a s jednomyslným souhlasem Rady úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí svých členů.
Pravidla pro používání jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora tím nejsou dotčena.
V žádném případě nesmí být v rámci Společenství uplatňovány celní sazby vyšší, než jsou sazby uplatňované vůči třetím zemím, pro něž platí doložka nejvyšších výhod.
V případě změny nebo pozastavení sazeb společného celního sazebníku nebo v případě uplatnění článku 201 Portugalskou republikou nebo v případě, že v Portugalsku současně existují u stejných čísel a položek sazebníku zvláštní cla vůči Společenství ve stávajícím složení a valorická cla vůči třetím zemím, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí Společenství.
V případě změny nebo pozastavení sazeb sjednoceného celního sazebníku ESUO nebo v případě uplatnění článku 201 Portugalskou republikou nebo v případě, že současně existují zvláštní cla vůči Společenství ve stávajícím složení a valorická cla vůči třetím zemím, může Komise přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství.
Nařízení se vyhlašují v Úředním věstníku Společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
Směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
Článek 191 (bývalý článek 138a)
Politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie. Přispívají k vytváření evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených ve zvláštním protokolu.
Portugalská republika může úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené ze Společenství ve stávajícím složení. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené z Portugalska.
Rozhodnutí Rady nebo Komise, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou podkladem pro výkon rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi a Soudnímu dvoru.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
Článek 192 (bývalý článek 138b)
Pokud tak stanoví tato smlouva, účastní se Evropský parlament procesu přijímání aktů Společenství výkonem svých pravomocí v rámci postupů podle článků 251 a 252 a vyjadřováním souhlasu či podáváním stanovisek.
Evropský parlament může většinou hlasů všech svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že je k provedení této smlouvy potřeba aktu Společenství.
Členské státy přijmou veškerá obecná i zvláštní opatření ke splnění závazků vyplývajících z této smlouvy nebo z aktů orgánů Společenství. Usnadňují Společenství plnění jeho poslání.
Zdrží se všech opatření, která by mohla ohrozit plnění cílů této smlouvy.
Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem se zrušují k 1. březnu 1986.
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života, zejména producentů, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání a veřejnosti.
Článek 193 (bývalý článek 138c)
Evropský parlament může při plnění svých úkolů na žádost čtvrtiny členů zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Společenství nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, s výjimkou případů, kdy jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení; pravomoci svěřené touto smlouvou jiným orgánům nebo institucím tím nejsou dotčeny.
Dočasná vyšetřovací komise skončí svou činnost předložením své zprávy.
Podrobnosti pro výkon vyšetřovacího práva stanoví společná dohoda Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění této smlouvy nebudou řešit jinak, než jak stanoví tato smlouva.
Následující poplatky, jež Portugalsko uplatňuje v obchodu se Společenstvím ve stávajícím složení, se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
a) valorický poplatek 0,4 % uplatňovaný na
– dočasně dovážené zboží,
– opětovně dovážené zboží (s výjimkou kontejnerů),
– zboží dovážené v rámci aktivního zušlechťovacího styku, pro který je charakteristické navracení dovozního cla z použitého zboží po vývozu zpracovaných výrobků („drawback“),
se
– sníží na 0,2 % k 1. lednu 1987 a
– zruší k 1. lednu 1988;
b) valorický poplatek 0,9 % uplatňovaný u zboží dováženého ke spotřebě
- sníží na 0,6 % k 1. lednu 1989,
- sníží na 0,3 % k 1. lednu 1990 a
- zruší k 1. lednu 1991.
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto
Belgie12Německo24Francie24Itálie24Lucembursko5Nizozemsko12
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu a nesmí být vázáni žádnými příkazy.
Článek 194 (bývalý článek 138d)
Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.
1. Členové orgánů Společenství, členové výborů, úředníci a jiní zaměstnanci Společenství, jakož i ostatní osoby, které v důsledku svých funkcí nebo svých veřejných či soukromých vztahů k orgánům a zařízením Společenství či společným podnikům získají nebo obdrží vědomosti o skutečnostech, informacích, poznatcích, dokumentech a objektech, jež jsou předmětem utajení podle předpisů některého členského státu či orgánu Společenství, jsou povinni i po skončení svých funkcí a vztahů uchovávat je v tajnosti vůči každé nepovolané osobě, jakož i vůči veřejnosti.
Každý členský stát bude řešit jakékoli porušení této povinnosti jako porušení svých předpisů o utajení; použije v takovém případě hmotně právní i procesně právní předpisy vztahující se na ohrožení bezpečnosti státu či vyzrazení profesního tajemství. Na žádost některého zúčastněného členského státu nebo Komise stíhá každého pachatele takového porušení podléhajícího jeho soudní pravomoci.
2. Každý členský stát sdělí Komisi veškeré předpisy upravující na jeho území klasifikaci a utajování informací, poznatků, dokumentů a objektů, jež spadají do oblasti, na niž se vztahuje tato smlouva.
Komise zajistí, aby tyto předpisy byly sděleny ostatním členským státům.
Každý členský stát přijme vhodná opatření, aby usnadnil postupné zavedení co nejširší a nejjednotnější ochrany tajemství. Komise může po konzultaci se zúčastněnými členskými státy podat za tím účelem jakákoli doporučení.
3. Orgány Společenství a jejich zařízení, jakož i společné podniky jsou povinny dodržovat předpisy o ochraně tajemství platná na tom území, na němž se nacházejí.
4. Všechny ostatní orgány Společenství a všechny ostatní členské státy uznávají každé zmocnění, které udělil orgán Společenství nebo členský stát osobě, jež vykonává činnost v oblasti použití této smlouvy, a které opravňuje získávat vědomosti o skutečnostech, informacích, dokumentech nebo předmětech, které spadají do oblasti použití této smlouvy a které podléhají utajení.
5. Používání zvláštních ustanovení vyplývajících z dohod uzavřených mezi členským státem a třetí zemí nebo mezinárodní organizací není tímto článkem dotčeno.
Vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem se zrušují k 1. březnu 1986.
1. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
Článek 195 (bývalý článek 138e)
1. Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.
V souladu se svými povinnostmi provádí veřejný ochránce práv šetření, která považuje za opodstatněná, a to z vlastního podnětu nebo na základě stížností předložených mu přímo nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skutečnosti nejsou nebo nebyly předmětem soudního řízení. Jestliže veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí věc dotyčnému orgánu, který má lhůtu tří měsíců na to, aby mu sdělil své stanovisko. Poté předá Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu zprávu. Osobu podávající stížnost informuje o výsledku tohoto šetření.
Veřejný ochránce práv podává každoročně zprávu o výsledku svých šetření Evropskému parlamentu.
2. Veřejný ochránce práv je jmenován po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho funkčního období. Může být jmenován opakovaně.
Veřejný ochránce práv může být odvolán z funkce Soudním dvorem na návrh Evropského parlamentu, přestane-li splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí závažného pochybení.
3. Veřejný ochránce práv vykonává své funkce zcela nezávisle. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného subjektu. Během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
4. Evropský parlament po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady vyjádřeným kvalifikovanou většinou určí statut a obecné podmínky výkonu funkceveřejného ochránce práv.
Orgány Společenství, Agentura a společné podniky musí při používání této smlouvy dodržovat podmínky přístupu k rudám, výchozím materiálům a zvláštním štěpným materiálům stanovené vnitrostátními předpisy členských států z důvodu ochrany veřejného pořádku a veřejného zdraví.
1. Portugalská republika zruší od 1. března 1986 cla fiskální povahy nebo fiskální složky cel, vztahující se k tomuto dni na dovozy ze Společenství ve stávajícím složení.
2. U těchto produktů se cla fiskální povahy nebo fiskální složky cel uplatňované Portugalskou republikou odstraní podle časového rozvrhu uvedeného v článku 190.
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíCelní poplatkyFiskální složkaOchranná složka17.04Cukrovinky bez kakaa:A. Výtažky z lékořice, obsahující váhově více než 10 % sacharosy, bez jiných příměsí5 PTE/kg12 PTE/kg21.03Hořčičná moučka a hořčice jako přípravekA. Hořčičná moučka13 %22 %B. Hořčice jako přípravek13 %22 %22.08Nedenaturovaný etylalkohol s alkoholometrickým titrem 80 % vol a více; denaturovaný etylalkohol (včetně etylalkoholu) jakékoli titru:B. Nedenaturovaný etylalkohol s alkoholometrickým titrem 80 % vol a více v nádobách s obsahem:- dva litry nebo méně280 PTE na hl čistého alkoholu2 190 PTE na hl čistého alkoholu- dva litry nebo více214 PTE na hl čistého alkoholu2 256 PTE na hl čistého alkoholu24.02Vyráběné tabáky, výtažky či šťávy z tabáků (praiss):A. Cigarety180 PTE/kgosvobozenyex B. Doutníky a doutníčky- s tabákovým obalem200 PTE/kgosvobozenyex C. Tabák ke kouření:- řezaný tabák170 PTE/kgosvobozenyex D. Žvýkací tabák a šňupací tabák:- řezaný tabák170 PTE/kgosvobozenyex E. další, včetně aglomerovaného tabáku ve formě listů:- řezaný tabák170 PTE/kgosvobozeny
3. Portugalská republika si zachová možnost nahradit clo fiskální povahy nebo fiskální složku cla vnitrostátním poplatkem, který je v souladu s ustanovením článku 95 Smlouvy o EHS.
Jestliže Portugalská republika využije této možnosti, představuje složka, na kterou se případně vnitrostátní poplatek nevztahuje, základní sazbu cla dle článku 189. Tato složka se v rámci obchodu se Společenstvím zruší a sblíží se společným celním sazebníkem a sjednoceným sazebníkem ESUO podle časového rozvrhu uvedeného v článcích 190 a 197.
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise.
Článek 196 (bývalý článek 139)
Evropský parlament zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, druhé úterý v měsíci březnu.
Evropský parlament se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, pro její účely se
a) „osobou“ rozumí každá fyzická osoba vykonávající na území členských států zcela nebo zčásti svou činnost v oblasti vymezené příslušnou kapitolou smlouvy;
b) „podnikem“ rozumí jakýkoli podnik nebo instituce vykonávající zcela nebo zčásti svou činnost za stejných podmínek, bez ohledu na jeho veřejnoprávní či soukromoprávní postavení.
1. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO změní Portugalská republika své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem
– od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje o 10 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO,
– od 1. ledna 1987
a) v případě celních položek, u kterých se základní celní sazby neliší o více než 15 % v obou směrech od sazeb společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, se uplatňují sazby těchto sazebníků;
b) v ostatních případech uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1987 snížení o 10 %,
– k 1. lednu 1988 snížení o 15 %,
– k 1. lednu 1989 snížení o 15 %,
– k 1. lednu 1990 snížení o 10 %,
– k 1. lednu 1991 snížení o 10 %,
– k 1. lednu 1992 snížení o 15 %.
K 1. lednu 1993 uplatňuje Portugalská republika společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO v plném rozsahu.
2. Odchylně od odstavce 1 uplatňuje Portugalská republika od 1. března 1986 společný celní sazebník v plném rozsahu na výrobky uvedené v příloze k Dohodě o obchodu s civilními letadly, která byla uzavřena v rámci obchodních jednání o Všeobecné dohodě o clech a obchodu v letech 1973-1979.
Výbor se člení na odborné skupiny pro hlavní oblasti, jež jsou předmětem této smlouvy.
Zahrnuje zejména skupinu pro zemědělství a skupinu pro dopravu, na které se vztahují zvláštní ustanovení hlav týkajících se zemědělství a dopravy.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
Článek 197 (bývalý článek 140)
Evropský parlament volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Evropským parlamentem.
Pro účely této smlouvy se
1. „zvláštním štěpným materiálem“ rozumí plutonium 239, uran 233, uran obohacený uranem 235 nebo 233, jakož i každý produkt obsahující jeden nebo více výše uvedených izotopů a jiné štěpné materiály, které určí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise; za „zvláštní štěpný materiál“ se však nepovažují výchozí materiály;
2. „uranem obohaceným uranem 235 nebo 233“ rozumí uran obsahující buď uran 235, nebo uran 233, či oba izotopy v takovém množství, že poměr mezi součtem těchto dvou izotopů a izotopem 238 je vyšší než poměr mezi izotopem 235 a 238 v přírodním uranu;
3. „výchozími materiály“ rozumí uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodním uranu; uran ochuzený o izotop 235; thorium; veškeré výše uvedené materiály ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu; veškerý jiný materiál obsahující jednu nebo více výše uvedených látek v koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou;
4. „rudami“ rozumí veškerá ruda obsahující v průměrné koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou, látky umožňující získat vhodným chemickým a fyzikálním zpracováním výše uvedené výchozí materiály.
Všeobecné celní sazby uvedené ve společném celním sazebníku Společenství jsou všeobecnými celními sazbami Společenství ve stávajícím složení. Smluvní celní sazby uvedené ve společném celním sazebníku Evropského hospodářského společenství (EHS) a v sjednoceném sazebníku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) jsou smluvními celními sazbami EHS a ESUO ve stávajícím složení, s výjimkou úprav, které se provedou s přihlédnutím ke skutečnosti, že platné sazby ve španělských a portugalských sazebnících jsou celkově vyšší než platné sazby sazebníků EHS a ESUO ve stávajícím složení.
Tyto úpravy, o nichž se bude jednat v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, zůstanou v mezích možností stanovených článkem XXIV uvedené dohody.
Rada nebo Komise jsou povinny výbor konzultovat v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně deseti dnů od jejího sdělení předsedovi. Po uplynutí této lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.
Článek 198 (bývalý článek 141)
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Evropský parlament nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, použijí se její ustanovení na evropská území členských států a na ta mimoevropská území, jež podléhají jejich pravomoci.
Použijí se též na ta evropská území, za jejichž zahraniční vztahy některý členský stát převzal odpovědnost.
1. Jestliže se sazby celního sazebníku Portugalské republiky liší od odpovídajících sazeb společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, uskuteční se postupné sbližování sazeb celního sazebníku Portugalské republiky se sazbami společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO přidáváním složek portugalské základní celní sazby ke složkám sazeb uvedených ve společném celním sazebníku nebo sjednoceném sazebníku ESUO, přičemž se portugalská základní celní sazba postupně snižuje až na nulu v souladu s časovým rozvrhem uvedeným v článku 197 a v čl. 243 odst. 2 a sazba společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO se od nuly postupně a podle téhož časového rozvrhu zvyšuje, dokud nedosáhne konečné výše.
2. Jestliže se některé sazby společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO od 1. března 1986 změní nebo pozastaví, pak Portugalská republika současně změní nebo pozastaví své sazby v poměru vyplývajícím z provedení článku 197.
3. Od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika nomenklatury společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Portugalská republika může převzít do těchto nomenklatur vnitrostátní členění platné v okamžiku přistoupení, které je nezbytné k tomu, aby postupné sbližování jejích celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu.
V případě, že dojde ke změnám nomenklatury společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO u produktů uvedených v tomto aktu, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou upravit nomenklaturu těchto produktů tak, jak je stanoveno v tomto aktu.
4. Za účelem provedení odstavce 3 a v zájmu zjednodušení postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO Portugalskou republikou a postupného odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskou republikou stanoví Komise v případě potřeby prováděcí předpisy, podle nichž Portugalská republika změní své celní sazby; tyto prováděcí předpisy však nesmí způsobit změnu článků 189 a 197.
5. Celní sazby vypočítané v souladu s článkem 197 se zaokrouhlují nahoru nebo dolů na jedno desetinné číslo.
Při sbližování portugalských celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO, které jsou nižší než portugalské základní celní sazby, se tyto sazby zaokrouhlují dolů vypuštěním druhého desetinného místa, v ostatních případech se zaokrouhluje na vyšší desetinné místo.
Veškeré příjmy a výdaje Společenství, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu, musí být předběžně vyčísleny a zahrnuty do rozpočtu pro každý rozpočtový rok.
Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
Článek 199 (bývalý článek 142)
Evropský parlament přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Evropského parlamentu se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
Komise je pověřena udržovat veškeré účelné styky s orgány Organizace spojených národů, jejími odbornými organizacemi a s orgány Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Komise rovněž, je-li to účelné, udržuje styky se všemi mezinárodními organizacemi.
1. U produktů uvedených na seznamu v příloze XVIII jsou základními celními sazbami pro sbližování se společným celním sazebníkem a se sjednoceným sazebníkem ESUO sazby, které vyplývají z osvobození od cla (úplné pozastavení) a ze snížení celních sazeb (částečné pozastavení), jež Portugalská republika uplatňuje k 1. lednu 1985.
2. Od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základními celními sazbami uvedenými v odstavci 1 a sazbami společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO podle časového rozvrhu uvedeného v článku 197.
3. Portugalská republika může ustoupit od pozastavení cel nebo převzít sazby společného celního sazebníku v rychlejším sledu.
4. Ode dne přistoupení nebude Portugalská republika uplatňovat na dovoz daných produktů ze Společenství ve stávajícím složení žádné zbývající clo, ani vůči Společenství pro tyto produkty žádné clo znovu nezavede.
5. Ode dne přistoupení uplatňuje Portugalská republika bez rozlišování osvobození od cla a snížení celních sazeb, jež se postupně sbližují se společným celním sazebníkem a sjednoceným sazebníkem ESUO.
1. Příjmy rozpočtu zahrnují kromě jiných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče
Belgie7,9Německo28Francie28Itálie28Lucembursko0,2Nizozemsko7,9
2. Finanční příspěvky členských států určené ke krytí výdajů Evropského sociálního fondu jsou určeny podle následujícího klíče
Belgie8,8Německo32Francie32Itálie20Lucembursko0,2Nizozemsko7
3. Rada může klíče změnit jednomyslným rozhodnutím.
Článek 200 (bývalý článek 143)
Evropský parlament projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
Společenství naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy.
Při přizpůsobování svého sazebníku společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO může Portugalská republika upravovat své celní sazby v rychlejším sledu, než je uvedeno v článku 197. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Komise prozkoumá, za jakých podmínek mohou být finanční příspěvky členských států podle článku 200 nahrazeny vlastními zdroji Společenství, zejména příjmy ze společného celního sazebníku po jeho konečném zavedení.
Komise předloží v tomto smyslu návrhy Radě.
Rada může přijmout jednomyslně po konzultaci se Shromážděním k těmto návrhům odpovídající ustanovení a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 201 (bývalý článek 144)
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Evropský parlament o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou členů Evropského parlamentu, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však nadále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 214. V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.
Společenství naváže úzkou součinnost s Evropskou organizací pro hospodářskou spolupráci; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.
Množstevní omezení dovozu a vývozu a jakákoli opatření s rovnocenným účinkem se mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskou republikou zrušují ke dni 1. ledna 1986.
Výdaje uvedené v rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 209 jinak.
Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 209 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.
Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209.
Výdaje Shromáždění, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.
Článek 202 (bývalý článek 145)
K dosažení cílů vytyčených touto smlouvou a za podmínek jí vymezených Rada
– zajišťuje koordinaci obecných hospodářských politik členských států,
– má rozhodovací pravomoc,
– svěřuje Komisi v aktech, které přijímá, pravomoci k provádění předpisů, které vydá. Rada může upravit určité podmínky výkonu těchto pravomocí. Rada si může rovněž ve zvláštních případech vyhradit právo vykonávat tyto prováděcí pravomoci přímo. Výše uvedené podmínky musí být v souladu se zásadami a pravidly, které předem Rada přijala na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu jednomyslně.
Ustanovení této smlouvy nebrání existenci ani naplňování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosažení cílů těchto unií nedostačuje používání této smlouvy.
Odchylně od článku 202 mohou stávající členské státy a Portugalská republika zachovat při vzájemném obchodování omezení vývozu odpadu a šrotu ze železa nebo oceli čísla 73.03 společného celního sazebníku.
Tento režim může zůstat zachován u vývozů z členských států Společenství ve stávajícím složení do Portugalska až do 31. prosince 1988 a u vývozů z Portugalska do stávajících členských států až do 31. prosince 1990, a to pokud tento režim nebude více omezující než režim uplatňovaný na vývozy do třetích zemí.
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 30. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
3. Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději 31. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhu rozpočtu.
4. Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu nebo nepředá své stanovisko Radě do jednoho měsíce od předložení návrhu rozpočtu, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny, je takto pozměněný návrh rozpočtu předán Radě. Ta jej projedná s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, a rozhodne o schválení rozpočtu s konečnou platností kvalifikovanou většinou.
5. K přijetí části rozpočtu, která se vztahuje na Evropský sociální fond, je hlasům členů Rady přidělena následující váha
Belgie8Německo32Francie32Itálie20Lucembursko1Nizozemsko7
K přijetí usnesení je třeba nejméně 67 hlasů.
Článek 203 (bývalý článek 146)
Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu.
Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců v pořadí, které určí Rada jednomyslným rozhodnutím.
Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně vhodná opatření.
1. Odchylně od článku 202 může Portugalská republika až do 31. prosince 1988 nadále vyžadovat při dovozech nebo vývozech, výlučně pro statistické účely, předběžnou registraci produktů, kromě produktů, na něž se vztahuje příloha II Smlouvy o EHS, a produktů podléhajících Smlouvě o ESUO.
2. Potvrzení o registraci se vydává automaticky do pěti pracovních dnů od předložení žádosti. Pokud není potvrzení v této lhůtě vydáno, může být dané zboží volně dovezeno či vyvezeno.
3: Požadavek na jakoukoli předběžnou evidenci dovozcem nebo vývozcem se ode dne přistoupení zrušuje.
Pokud rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním pododstavci umožnit výdaje přesahující jednu dvanáctinu.
Členské státy platí každý měsíc částky nezbytné k zajištění provedení tohoto článku prozatímně na základě klíčů přijatých pro předešlý rozpočtový rok.
Článek 204 (bývalý článek 147)
Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise.
Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předložit návrhy na změnu této smlouvy.
Vysloví-li se Rada po konzultaci se Shromážděním a případně s Komisí pro konání konference zástupců vlád členských států, svolá tuto konferenci předseda Rady za účelem přijetí dohody o změnách této smlouvy.
Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Odchylně od článku 202 odstraní Portugalská republika diskriminující rozdíl mezi úhradou, ze strany orgánů sociálního zabezpečení, léků vyráběných v Portugalsku a úhradou léků dovážených ze stávajících členských států, a to ve třech ročních etapách stejného rozsahu k následujícím termínům
– k 1. lednu 1987,
– k 1. lednu 1988,
– k 1. lednu 1989.
Komise plní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 209 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.
Článek 205 (bývalý článek 148)
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha
Belgie5Dánsko3Německo10Řecko5Španělsko8Francie10Irsko3Itálie10Lucembursko2Nizozemsko5Rakousko4Portugalsko5Finsko3Švédsko4Spojené království10.
K přijetí usnesení je potřeba nejméně
— 62 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
— 62 hlasů alespoň deseti členů v ostatních případech.
3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
O členství ve Společenství může požádat každý evropský stát. Svou žádost podá Radě, která poté, co obdrží stanovisko Komise, jednomyslně rozhodne.
Podmínky přijetí a souvisejících úprav této smlouvy budou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda musí být ratifikována všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Odchylně od článku 202 podléhá obchod s některými textilními výrobky mezi Portugalskem a ostatními členskými státy Společenství režimu popsanému v protokolu č. 17.
Účetnictví týkající se veškerých příjmů a výdajů posuzuje kontrolní komise složená z auditorů, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti; jeden z jejích členů je předsedou komise. Počet auditorů určuje Rada jednomyslným rozhodnutím. Členové a předseda kontrolní komise jsou jmenováni do funkce jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let. Rada určí kvalifikovanou většinou jejich odměnu.
Cílem ověřování, prováděného na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě, je zjištění legality a řádnosti příjmů a výdajů a zabezpečení řádného finančního řízení. Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje kontrolní komise zprávu, kterou přijme většinou hlasů svých členů.
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění vyúčtování operací prováděných v rámci rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok a jako přílohu přikládá zprávu kontrolní komise. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.
Rada udělí kvalifikovanou většinou absolutorium Komisi za plnění rozpočtu. O svém rozhodnutí informuje Shromáždění.
Článek 206 (bývalý článek 150)
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Společenství může uzavřít se třetí zemí, svazkem států nebo mezinárodní organizací dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.
Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím.
Vyžadují-li tyto dohody změny této smlouvy, musí být takové změny nejdříve přijaty postupem podle článku 204.
Odchylně od článku 202 se Portugalské republice povoluje zachovat až do 31. prosince 1987 množstevní omezení při dovozech motorových vozidel uvedených v protokolu č. 18 z ostatních členských států, a to v mezích režimu dovozních kvót popsaného v uvedeném protokolu.
Rozpočet se sestavuje ve zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209.
Finanční příspěvky stanovené v čl. 200 odst. 1 dávají členské státy k dispozici Společenství ve svých národních měnách.
Nevyčerpané části těchto příspěvků jsou uloženy ve státních pokladnách členských států nebo u orgánů jimi určených. Po dobu uložení si uložené prostředky uchovají hodnotu odpovídající jejich přepočítacímu koeficientu platnému ke dní uložení vůči zúčtovací jednotce uvedené v prvním pododstavci.
Tyto nevyčerpané prostředky mohou být použity za podmínek dohodnutých mezi Komisí a příslušným členským státem.
Nařízení přijaté na základě článku 209 stanoví technické podmínky, za kterých se provádějí finanční operace Evropského sociálního fondu.
Článek 207 (bývalý článek 151)
1. Výbor složený ze stálých zástupců členských států má za úkol připravovat práci Rady a plnit úkoly, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může výbor vydávat procesní rozhodnutí.
2. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za organizační vedení generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada jednomyslným rozhodnutím.
Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu.
3. Rada přijme svůj jednací řád.
K provedení čl. 255 odst. 3 stanoví Rada ve svém jednacím řádu podmínky přístupu veřejnosti k dokumentům Rady. Pro účely tohoto odstavce určí Rada případy, ve kterých jedná jako normotvůrce, aby v těchto případech umožnila širší přístup k dokumentům s tím, že účinnost rozhodovacího postupu zůstane zachována. V každém případě, pokud Rada jedná jako normotvůrce, zveřejní se výsledky a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu.
Protokoly připojené k této smlouvě po vzájemné dohodě členských států tvoří její nedílnou součást.
1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, upraví Portugalská republika postupně od 1. ledna 1986 státní monopoly obchodní povahy ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o EHS tak, aby k 1. lednu 1993 byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží.
Stávající členské státy mají stejnou povinnost vůči Portugalské republice.
Komise podá doporučení o způsobu a časovém rozvrhu úprav, které bude třeba učinit, přičemž tento způsob a časový rozvrh musejí být pro Portugalskou republiku a stávající členské státy stejné.
2. Pokud jde o automobilový benzín, petrolej, plynové oleje a topné oleje položek 27.10 A III, 27.10 B III, 27.10 C I a 27.10 C II společného celního sazebníku, začnou úpravy výhradního práva na obchodování ode dne přistoupení. Stávající portugalské kvóty obchodování přidělované v současnosti určitým společnostem, s výjimkou podniku veřejného práva Petrogal, se zruší k 1. lednu 1986. Úplná liberalizace trhů s těmito produkty se dokončí dne 31. prosince 1992.
Komise doporučí úpravy týkající se průběhu této liberalizace, přičemž za výchozí referenční bod vezme nejnižší roční podíl na trhu každého z těchto produktů, který měl podnik veřejného práva Petrogal v období od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1985.
Po přistoupení otevře Portugalská republika pro každý z daných produktů kvótu rovnající se souhrnu kvót obchodování, které před tímto dnem měly podniky s výjimkou Petrogalu. Tato kvóta se postupně zvyšuje o liberalizovaná množství podle doporučení Komise.
Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho členského státu do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
Článek 208 (bývalý článek 152)
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
1. Odchylně od článku 202 může majitel, případně oprávněný z patentu na chemický nebo farmaceutický produkt nebo přípravek na ochranu rostlin registrovaný v některém členském státě v době, kdy patent na tento výrobek nebylo možno získat v Portugalsku, uplatnit právo, jež mu poskytuje tento patent tak, aby zamezil dovozu a prodeji tohoto výrobku ve stávajícím členském státě / stávajících členských státech, kde je tento výrobek chráněn patentem, a to i pokud byl tento výrobek poprvé uveden na trh v Portugalsku jím samotným anebo s jeho souhlasem.
2. Tohoto práva se lze dovolat u výrobků uvedených v odstavci 1 až do konce třetího roku poté, co Portugalsko zavedlo možnost tyto výrobky patentovat.
Na návrh Komise Rada jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se příspěvky členských států dávají k dispozici Komisi,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.
Článek 209 (bývalý článek 153)
Po obdržení stanoviska Komise přijme Rada statuty výborů uvedených v této smlouvě.
Rada se sejde do jednoho měsíce po vstupu této smlouvy v platnost.
1. Komise s náležitým přihlédnutím k platným předpisům, zejména k předpisům o tranzitu Společenství, určí metody pro administrativní spolupráci, jež má zajistit, že se od 1. března 1986 pro zboží, které splňuje příslušné požadavky, plně uplatní výhody z odstranění cel a poplatků s rovnocenným účinkem a množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, jak stanoví tento akt.
2. Až do 28. února 1986 se obchodování mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem nadále řídí ustanoveními dohody z roku 1972 mezi Evropským hospodářským společenstvím a Portugalskem o celním režimu.
3. Komise stanoví předpisy použitelné od 1. března 1986 na obchod uvnitř Společenství se zbožím, které bylo vyrobeno ve Společenství a při jehož výrobě bylo použito
– produktů, jež nepodléhaly clům nebo poplatkům s rovnocenným účinkem platným ve Společenství ve stávajícím složení nebo v Portugalsku nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému vrácení těchto cel či poplatků,
– zemědělských produktů, které nesplňují předpoklady pro propuštění do volného oběhu ve Společenství ve stávajícím složení nebo v Portugalsku.
Při přijímání těchto předpisů přihlíží Komise k pravidlům stanoveným tímto aktem pro odstraňování cel mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem a k pravidlům pro postupné zavádění společného celního sazebníku a předpisů týkajících se společné zemědělské politiky Portugalskou republikou.
Společenství má právní subjektivitu.
Článek 210 (bývalý článek 154)
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Rada přijme do tří měsíců po svém prvním zasedání všechna opatření potřebná k tomu, aby byl zřízen Hospodářský a sociální výbor.
1. Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, vztahují se platné celní předpisy o obchodu s třetími zeměmi za stejných podmínek i na obchod uvnitř Společenství, a to do té doby, dokud jsou na tento obchod uložena cla.
Pro stanovení celní hodnoty při obchodování v rámci Společenství a s třetími zeměmi se až do
– 31. prosince 1992 u průmyslových výrobků a
– 31. prosince 1995 u zemědělských produktů
za celní území považuje celní území vymezené ke dni 31. prosince 1985 právními předpisy Společenství a Portugalské republiky.
2. Od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika při obchodování uvnitř Společenství nomenklatury společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO.
Portugalská republika může do těchto nomenklatur zahrnout vnitrostátní členění platné ke dni přistoupení, které je nezbytné k tomu, aby se postupné odstraňování jejích cel uvnitř Společenství uskutečnilo za podmínek stanovených tímto aktem.
Společenství má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám; Společenství může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Pro tento účel je zastupováno Komisí.
Článek 211 (bývalý článek 155)
K zajištění řádného fungování a rozvoje společného trhu Komise
— dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
— vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
— má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Evropského parlamentu za podmínek stanovených touto smlouvou;
— vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
Shromáždění, svolané předsedou Rady, se sejde do dvou měsíců po prvním zasedání Rady, aby zvolilo své předsednictvo a vypracovalo svůj jednací řád. Až do zvolení předsednictva mu předsedá nejstarší člen.
Během pěti let ode dne přistoupení dokončí Portugalská republika restrukturalizaci svého železářského a ocelářského průmyslu za podmínek stanovených v protokolu č. 20.
Komise může se souhlasem Rady zkrátit uvedenou lhůtu a změnit pravidla stanovená ve zmíněném protokolu na základě
– postupu portugalských restrukturalizačních plánů, s přihlédnutím k významným faktorům při opětovném posouzení životaschopnosti podniků,
– opatření v oblasti železářského a ocelářského průmyslu platných ve Společenství po přistoupení; v takovém případě nesmí režim uplatňovaný po přistoupení na portugalské dodávky do Společenství ve stávajícím složení vést k zásadním rozdílům v zacházení mezi Portugalskem a ostatními členskými státy.
Rada ve spolupráci s Komisí a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány jednomyslně přijme služební řád úředníků Společenství a pracovní řád jiných zaměstnanců Společenství.
Po uplynutí čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s ostatními orgány tento služební a pracovní řád změnit.
Článek 212 (bývalý článek 156)
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
Soudní dvůr zahájí svou činnost, jakmile budou jmenováni jeho členové. Jeho první předseda je jmenován na dobu tří let stejným způsobem, jakým jsou jmenováni jeho členové.
Soudní dvůr přijme do tří měsíců od zahájení své činnosti svůj jednací řád.
Předložit věc Soudnímu dvoru lze až ode dne zveřejnění jeho jednacího řádu. Lhůty stanovené pro podání žaloby běží teprve od tohoto dne.
Předseda Soudního dvora vykonává od okamžiku svého jmenování pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
1. Pokud se při obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složením a Portugalskou republikou vybírají vyrovnávací částky uvedené v článku 240 z jednoho nebo více základních produktů, jež byly použity při výrobě zboží, na které se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3033/80 ze dne 11. listopadu 1980, kterým se stanoví obchodní režim pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů, nebo se u těchto základních produktů uplatňuje vyrovnávací mechanismus uvedený v článku 270, pak se uplatňují tato přechodná opatření
– při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení se uplatňuje vyrovnávací částka, vypočítaná na základě vyrovnávacích částek uvedených v článku 240 nebo vyrovnávacího mechanismu uvedeného v článku 270 a podle pravidel uvedených v tomto nařízení pro výpočet pohyblivé složky uplatňované pro toto zboží;
– při dovozu zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, ze třetích zemí do Portugalska se pohyblivá složka stanovená tímto nařízením zvýší nebo sníží o vyrovnávací částku uvedenou v první odrážce;
– při vývozu zboží, na které se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3035/80 ze dne 11. listopadu 1980, kterým se stanovují společná prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad u určitých zemědělských produktů vyvážených ve formě zboží neuvedeného v příloze II Smlouvy a kritéria pro stanovení výše takových náhrad, ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska se uplatňuje vyrovnávací částka stanovená na základě vyrovnávacích částek uvedených v článku 240 nebo vyrovnávacího mechanismu uvedeného v článku 270, určených pro základní produkty a v souladu s pravidly pro výpočet náhrad uvedenými v tomto nařízení;
– při vývozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3035/80, z Portugalska do třetích zemí podléhá toto zboží vyrovnávacím částkám uvedeným ve třetí odrážce.
2. Clo, které ode dne přistoupení tvoří pevnou složku poplatku uplatňovaného při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, do Portugalska, se stanoví tak, že se od základní celní sazby uplatňované Portugalskou republikou u produktů pocházejících ze Společenství ve stávajícím složení odečte pohyblivá složka rovnající se pohyblivé složce stanovené podle nařízení (EHS) č. 3033/80, zvýšené nebo snížené o vyrovnávací částku podle odst. 1 první a třetí odrážky.
Nicméně, pokud je clo, které tvoří pevnou složku poplatku a je vypočítáno v souladu s předchozím pododstavcem, pro produkty uvedené v příloze XIX nižší než cla uvedená v této příloze, uplatní se tato cla.
3. Clo, které ode dne přistoupení tvoří pevnou složku poplatku uplatňovaného při dovozu zboží, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3033/80, do Portugalska ze třetích zemí, se rovná vyšší z takto stanovených částek
– částka získaná tak, že se od základní celní sazby uplatňované Portugalskou republikou u produktů pocházejících ze třetích zemí odečte pohyblivá složka rovnající se pohyblivé složce stanovené podle nařízení (EHS) č. 3033/80, zvýšené nebo snížené o vyrovnávací částku podle odst. 1 první a třetí odrážky,
– částka získaná tak, že se sečte pevná složka uplatňovaná u dovozů do Portugalska ze Společenství ve stávajícím složení a pevná složka celní sazby společného celního sazebníku (anebo, v případě třetích zemí, které požívají výhod všeobecného systému celních preferencí Společenství, preferenční pevná složka, kterou Společenství případně u dovozů z uvedených zemí uplatňuje).
4. Odchylně od článku 189 se celní sazby uplatňované Portugalskou republikou u dovozů ze Společenství a z třetích zemí přeměnění ode dne přistoupení na druhy sazeb a jednotek zavedených ve společném celním sazebníku. Tato přeměna se uskuteční na základě hodnoty zboží dovezeného do Portugalska v průběhu posledních čtyř čtvrtletí, k nimž jsou k dispozici informace nebo, pokud dané zboží nebylo do Portugalska dováženo, jednotkové hodnoty stejného zboží dováženého do Společenství ve stávajícím složení.
5. Každá pevná složka uplatňovaná při obchodování mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskou republikou se odstraní v souladu s článkem 190.
Každá pevná složka uplatňovaná Portugalskou republikou u dovozů ze třetích zemí se sblíží s pevnou složkou celní sazby společného celního sazebníku (nebo případně s preferenční pevnou složkou podle všeobecného systému celních preferencí Společenství) v souladu s články 197 a 201.
6. V případě, že je třetím zemím požívajícím výhod všeobecného systému celních preferencí Společenství přiznáno snížení pohyblivé složky celní sazby společného celního sazebníku, uplatní Portugalská republika tuto pohyblivou preferenční složku ode dne, ke kterému se během prvního roku druhé etapy přechodného režimu začnou na základní produkty, jejichž hospodářský rok začíná jako poslední, vztahovat pravidla druhé etapy.
K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s touto smlouvou.
Článek 213 (bývalý článek 157)
1. Komise se skládá z dvaceti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Členem Komise musí být alespoň jeden státní příslušník každého členského státu, přičemž nejvýše dva členové mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 216 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Komise zahájí svou činnost a převezme úkoly, které jí tato smlouva svěřuje, jakmile budou jmenováni její členové.
Ihned po zahájení své činnosti provede Komise průzkumy a naváže styky se členskými státy, podniky, pracovníky a uživateli potřebné k získání celkového přehledu o situaci jaderného průmyslu ve Společenství. Ve lhůtě šesti měsíců o tom Komise předloží Shromáždění zprávu.
S výhradou podmínek stanovených v protokolu č. 3 uplatňuje Portugalská republika na obchod se Španělským královstvím články 189 až 213.
Členové orgánů Společenství, členové výborů, jakož i úředníci a jiní zaměstnanci Společenství jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat takové informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, o jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů.
Článek 214 (bývalý článek 158)
1. Členové Komise jsou jmenováni postupem podle odstavce 2 na dobu pěti let, pokud článek 201 případně nestanoví jinak.
Mohou být jmenováni opakovaně.
2. Vlády členských států určí vzájemnou dohodou osobu, kterou zamýšlejí jmenovat předsedou Komise; toto určení vyžaduje schválení Evropského parlamentu.
Vlády členských států po dohodě s designovaným předsedou určí ostatní osoby, které zamýšlejí jmenovat členy Komise.
Předseda a ostatní členové Komise určení tímto způsobem podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Po svém schválení Evropským parlamentem jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.
1. První rozpočtový rok začíná dnem vstupu této smlouvy v platnost a končí 31. prosince téhož roku. Jestliže však tato smlouva vstoupí v platnost v druhé polovině roku, skončí první rozpočtový rok 31. prosince roku následujícího.
2. Až do sestavení rozpočtu na první rozpočtový rok budou členské státy poskytovat Společenství bezúročné zálohy, které budou odečteny od jejich finančních příspěvků stanovených k plnění rozpočtu.
3. Až do přijetí služebního řádu pro úředníky a pracovního řádu pro jiné zaměstnance Společenství uvedených v článku 186 přijímá každý orgán potřebné zaměstnance sám a uzavírá s nimi smlouvy na dobu určitou.
Každý orgán přezkoumá s Radou otázky týkající se počtu, odměňování a rozdělení pracovních míst.
Článek 48 Smlouvy o EHS je, co se týče volného pohybu pracovníků mezi stávajícími členskými státy a Portugalskem, použitelný pouze s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článcích 216 až 219 tohoto aktu.
Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.
Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.
Článek 215 (bývalý článek 159)
Mimo případy celkové obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen novým členem jmenovaným vzájemnou dohodou vlád členských států pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti je předseda nahrazen pro zbývající část funkčního období. Pro jeho nahrazení se použije postup stanovený v čl. 214 odst. 2.
Mimo případy odvolání podle článku 216 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
1. Úvodní výzkumný a výukový program uvedený v příloze V této smlouvy nesmí, nerozhodne-li Rada jednomyslně jinak, překročit 215 milionů zúčtovacích jednotek Evropské platební unie a musí být proveden ve lhůtě pěti let od vstupu této smlouvy v platnost.
2. Rozložení výdajů nezbytných k provádění tohoto programu uvádí v hlavních bodech příloha V.
Rada na návrh Komise může kvalifikovanou většinou tento program změnit.
1. Články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství se vztahují v Portugalsku na státní příslušníky stávajících členských států a ve stávajících členských státech na státní příslušníky Portugalska až od 1. ledna 1993.
Portugalská republika a ostatní členské státy mohou vůči státním příslušníkům ostatních členských států, případně vůči státním příslušníkům Portugalska zachovat v platnosti do 31. prosince 1992 vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývající z dvoustranných ujednání, podle kterých se pro přistěhování za účelem přijetí a/nebo výkonu placeného zaměstnání vyžaduje předchozí povolení.
Portugalská republika a Lucemburské velkovévodství však mohou, pokud jde o lucemburské státní příslušníky a portugalské státní příslušníky, zachovat v platnosti vnitrostátní ustanovení uvedená v předchozím pododstavci do 31. prosince 1995.
2. Po 1. lednu 1991 přezkoumá Rada na základě zprávy Komise výsledky uplatňování odchylných opatření uvedených v odstavci 1.
Po tomto přezkoumání může Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím na základě nových údajů přijmout předpisy k úpravě těchto opatření.
Sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.
Článek 216 (bývalý článek 160)
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
Komise předloží Radě do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost návrhy týkající se podrobností činnosti ústavu na úrovni vysoké školy podle článku 9.
1. Článek 11 nařízení (EHS) č. 1612/68 se až do 31. prosince 1990 vztahuje v Portugalsku na státní příslušníky ostatních členských států a v ostatních členských státech na portugalské státní příslušníky za těchto podmínek
a) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří v souladu s právními předpisy bydlí s pracovníkem na území některého členského státu ke dni podpisu tohoto aktu, mají po přistoupení právo přijmout jakékoli placené zaměstnání na celém území tohoto členského státu.
b) rodinní příslušníci pracovníka podle čl. 10 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, kteří budou v souladu s právním předpisy s pracovníkem bydlet na území některého členského státu po dni podpisu tohoto aktu, mají právo přijmout v tomto členském státě jakékoli placené zaměstnání po nejméně tříletém pobytu. Tato doba pobytu se od 1. ledna 1989 zkracuje na 18 měsíců.
Tímto odstavcem nejsou dotčena příznivější vnitrostátní ustanovení nebo ustanovení vyplývajících z dvoustranných ujednání.
2. Úprava uvedená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na rodinné příslušníky osoby samostatně výdělečně činné, kteří s ní bydlí na území členského státu.
Pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora tím nejsou dotčena.
Článek 217 (bývalý článek 161)
Komise může jmenovat z řad svých členů jednoho nebo dva místopředsedy.
Rada ve lhůtě šesti měsíců od vstupu této smlouvy v platnost vydá nařízení o utajovaných skutečnostech uvedené podle článku 24 vztahující se na stupně utajení při šíření poznatků.
V rozsahu, v němž jsou některá ustanovení směrnice 68/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství neoddělitelná od ustanovení nařízení (EHS) č. 1612/68, jejichž použití je podle článku 216 odloženo, mohou se Portugalská republika a stávající členské státy od těchto ustanovení odchýlit v míře nezbytné pro uplatnění odchylek od uvedeného nařízení, které jsou stanoveny článkem 216.
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených ve zvláštním protokolu.
Článek 218 (bývalý článek 162)
1. Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
2. Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
Základní standardy budou určeny v souladu s článkem 31 ve lhůtě jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost.
Portugalská republika a ostatní členské státy přijmou s pomocí Komise nezbytná opatření, aby se působnost rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 1972 o jednotném systému zavedeném podle článku 15 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, známém jako „Sedoc“, a rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 1972 o systému Společenství pro shromažďování a šíření informací uvedených v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 mohla rozšířit na Portugalsko nejpozději do 1. ledna 1993.
Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění této smlouvy nebudou řešit jinak, než jak stanoví tato smlouva.
Článek 219 (bývalý článek 163)
Komise vykonává svou činnost pod politickým vedením svého předsedy.
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 213.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
V souladu s článkem 33 sdělí členské státy Komisi ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost zákony a jiné právní předpisy o ochraně zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
1. Až do vstupu v platnost jednotného řešení pro všechny členské státy podle článku 99 nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, nejpozději pak do 31. prosince 1988, se čl. 73 odst. 1 a 3, čl. 74 odst. 1 a čl. 75 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1408/71 a články 86 a 88 nařízení (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71, nevztahují na portugalské pracovníky zaměstnané v jiném členském státě než v Portugalsku, jejichž rodinní příslušníci mají bydliště v Portugalsku.
Ustanovení čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 2, čl. 75 odst. 2 a čl. 94 odst. 9 nařízení (EHS) č. 1408/71 a článků 87, 89, 98 a 120 nařízení (EHS) č. 574/72 se na tyto pracovníky vztahují obdobně.
Právní předpisy členského státu, podle kterých se rodinné dávky vyplácejí rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich zemi bydliště, však zůstávají nedotčeny.
2. Odchylně od článku 6 nařízení (EHS) č. 1408/71 se na portugalské pracovníky po dobu uvedenou v odstavci 1 nadále vztahují následující ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení
a) Portugalsko – Belgie
– čl. 28 odst. 2 obecné úmluvy ze dne 14. září 1970,
– články 59, 58 a 59 správního ujednání ze dne 14. září 1970;
b) Portugalsko – Německo
čl. 27 odst. 1, 2 a 3 úmluvy ze dne 6. listopadu 1964 ve znění článku 2 pozměňovacího ujednání ze dne 30. září 1974;
c) Portugalsko – Španělsko
– články 23 a 24 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969,
– články 45 a 46 správního ujednání ze dne 22. května 1970;
d) Portugalsko – Lucembursko
– článek 23 úmluvy ze dne 12. února 1965 ve znění článku 13 druhého doplňujícího ujednání ze dne 20. května 1977,
– článek 15 druhého doplňujícího ujednání ze dne 21. května 1979, které se týká obecného správního ujednání ze dne 20. října 1966;
e) Portugalsko – Nizozemí
– čl. 33 odst. 2 úmluvy ze dne 19. června 1979,
– články 36 a 37 správního ujednání ze dne 9. května 1980;
Členské státy zahájí mezi sebou v případě potřeby jednání s cílem zajistit ve prospěch svých státních příslušníků
— ochranu osob a požívání a ochranu práv za týchž podmínek, které každý stát stanoví pro své vlastní státní příslušníky,
— zamezení dvojího zdanění uvnitř Společenství,
— vzájemné uznávání společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce, zachování jejich právní subjektivity v případě přenesení sídla z jedné země do druhé a možnost sloučení či splynutí společností, které se řídí právem různých členských států,
— zjednodušení formalit, jimž podléhá vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů.
Článek 220 (bývalý článek 164)
Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Komise předloží ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost Radě návrhy stanov Agentury zmíněné v článku 54.
Portugalská republika může zachovat omezení práva usazování a volného pohybu služeb
– až do 31. prosince 1988 u činností spadajících do oblasti turistických a cestovních kanceláří,
– až do 31. prosince 1990 u činností spadajících do oblasti kinematografie.
Ve lhůtě tří let od vstupu této smlouvy v platnost poskytnou členské státy státním příslušníkům ostatních členských států zacházení stejné jako vlastním státním příslušníkům, pokud jde o jejich finanční účast ve společnostech ve smyslu článku 58; ostatní ustanovení této smlouvy tím nejsou dotčena.
Článek 221 (bývalý článek 165)
Soudní dvůr se skládá z patnácti soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří, pěti nebo sedmi soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, požádá-li o to členský stát nebo orgán Společenství, který je stranou v řízení.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 223 druhého pododstavce.
Články 14 až 23 a články 25 až 28 se použijí na patenty, předběžně chráněná práva a užitné vzory, jakož i na přihlášky patentů a užitných vzorů podané před vstupem této smlouvy v platnost za následujících podmínek
1. Při určení lhůty podle čl. 17 odst. 2 se přihlédne ve prospěch držitele k nové situaci vznikající vstupem této smlouvy v platnost.
2. Uplynou-li lhůty tří a osmnácti měsíců podle článku 16 pro sdělení objevu nepodléhajícího utajení nebo jedna z nich ke dni vstupu této smlouvy v platnost, začíná tímto dnem běžet nová lhůta šesti měsíců.
Jestliže jedna nebo obě lhůty k tomuto dni dosud neuplynuly, prodlužují se o šest měsíců počínajíce dnem, kdy měly původně uplynout.
3. Totéž platí pro sdělení objevu podléhajícího utajení podle článku 16 a čl. 25 odst. 1; v těchto případech však nové lhůty nebo prodloužení běžících lhůt počínají dnem vstupu nařízení o utajovaných skutečnostech zmíněného v článku 24 v platnost.
1. Až do 31. prosince může Portugalská republika zachovat systém předběžných povolení pro přímé investice ve smyslu první směrnice Rady ze dne 11. května 1960, kterou se provádí článek 67 Smlouvy o EHS, změněné a doplněné druhou směrnicí Rady 63/21/EHS ze dne 18. prosince 1962 a aktem o přistoupení z roku 1972, uskutečňované státními příslušníky ostatních členských států a spojené s výkonem práva usazování a volného pohybu služeb, jejichž celková hodnota přesáhne tyto částky
– v průběhu roku 1986: 1,5 milionu ECU,
– v průběhu roku 1987: 1,8 milionu ECU,
– v průběhu roku 1988: 2,1 milionu ECU,
– v průběhu roku 1989: 2,4 milionu ECU.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na přímé investice v odvětví úvěrových institucí.
3. O každém investičním projektu podléhajícímu předběžnému povolení podle odstavce 1 musí portugalské orgány rozhodnout nejdéle do dvou měsíců od podání žádosti. Pokud v této lhůtě nerozhodnou, považuje se plánovaná investice za povolenou.
4. Investorům, na které se vztahuje odstavec 1, nesmí být navzájem poskytováno rozdílné zacházení, ani jim nesmí být poskytováno méně příznivé zacházení než státním příslušníkům třetích zemí.
Tato smlouva se nijak nedotýká úpravy vlastnictví, uplatňované v členských státech.
Článek 222 (bývalý článek 166)
Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na dobu od 1. ledna 1995 do 6. října 2000 je však jmenován devátý generální advokát.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 220.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 223 třetího pododstavce.
V době mezi dnem vstupu této smlouvy v platnost a Komisí určeným dnem, ke kterému Agentura zahájí činnost, se dohody a úmluvy o dodávkách rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů uzavírají nebo obnovují s předchozím souhlasem Komise.
Komise odmítne schválit uzavření nebo obnovení dohod a úmluv, které dle jejího názoru mohou ohrozit provádění této smlouvy. Zejména může podmínit svůj souhlas tím, že tyto dohody a úmluvy budou obsahovat doložky umožňující Agentuře podílet se na jejich provádění.
1. Portugalská republika může za podmínek a v termínech stanovených v článcích 224 až 229 odložit liberalizaci pohybu kapitálu uvedou v seznamech A a B první směrnice Rady ze dne 11. května 1960 o provádění článku 67 Smlouvy a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice o provádění článku 67 Smlouvy.
2. Mezi portugalskými orgány a Komisí proběhnou včas příslušné konzultace o postupech týkajících se opatření pro liberalizaci nebo uvolnění, jejichž provedení může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení.
1. Ustanovení této smlouvy nebrání použití následujících pravidel
a) členský stát není povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti,
b) každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
2. V průběhu prvního roku od vstupu této smlouvy v platnost Rada jednomyslným rozhodnutím určí seznam výrobků, na něž se vztahují ustanovení odstavce 1 písmeno b).
3. Změny v tomto seznamu může provádět Rada jednomyslně na návrh Komise.
Článek 223 (bývalý článek 167)
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká osmi a sedmi soudců.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna týká vždy čtyř generálních advokátů.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Odchylně od článku 60 a s ohledem na již vykonaný průzkum a práce, se dodávkám pro reaktory nacházející se na území členského státu, které mohou být před uplynutím lhůty sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost uvedeny do kritického stavu, přiznává přednost na dobu nejvýše deset let od tohoto dne; to se týká jak dodávek rud a výchozích materiálů z území tohoto státu, tak dodávek výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které jsou předmětem dvoustranné dohody uzavřené před vstupem této smlouvy v platnost a sdělené Komisi v souladu s článkem 105.
Stejná přednost se přiznává na stejnou dobu deseti let dodávkám do závodů pro separaci izotopů bez ohledu na to, zda se jedná o společný podnik, které zahájí činnost ve lhůtě sedmi let od vstupu této smlouvy v platnost.
Agentura uzavře příslušné smlouvy poté, co Komise ověří, že podmínky pro použití přednostního práva jsou splněny.
Portugalská republika může až do 31. prosince 1992 odložit liberalizaci přímých investic portugalských rezidentů v ostatních členských státech.
Členské státy vzájemně konzultují společné kroky, které mají zabránit tomu, aby fungování společného trhu bylo dotčeno opatřeními, která by byl některý členský stát nucen učinit v případě vážných vnitřních nepokojů ohrožujících veřejný pořádek, v případě války nebo vážného mezinárodního napětí vytvářejícího nebezpečí války, anebo proto, aby dostál závazkům, jež přijal za účelem udržování míru a mezinárodní bezpečnosti.
Článek 224 (bývalý článek 168)
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje smlouva v platnost až prvním dnem druhého měsíce následujícího po tomto uložení.
1. Portugalská republika může až do 31. prosince 1990 odložit liberalizaci převodů při koupích budov určených k bydlení a pozemků, které jsou využívány jako zemědělská půda nebo ke dni přistoupení zařazeny jako zemědělská půda podle portugalských právních předpisů, uskutečněných v Portugalsku rezidenty ostatních členských států.
2. Dočasná odchylka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na
– rezidenty ostatních členských států, kteří se vystěhovali v rámci volného pohybu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných;
– koupě podle odstavce 1, které souvisejí s výkonem práva usazování osob samostatně výdělečně činných, jež jsou rezidenty jiných členských států a vystěhovali se do Portugalska.
Povedou-li opatření přijatá v případech uvedených v článcích 223 a 224 k narušení podmínek hospodářské soutěže na společném trhu, prozkoumá Komise spolu se zúčastněným státem, jak by tato opatření mohla být přizpůsobena pravidlům stanoveným touto smlouvou.
Odchylně od postupu stanoveného v článcích 169 a 170 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, pokud se domnívá, že jiný členský stát zneužívá oprávnění stanovených v článcích 223 a 224. Soudní dvůr rozhodne v neveřejném zasedání.
Článek 225 (bývalý článek 168a)
1. K Soudnímu dvoru se přičleňuje soud příslušný rozhodovat v některých věcech v prvním stupni, určených podle odstavce 2, proti jehož rozhodnutí je možno za podmínek stanovených statutem podat k Soudnímu dvoru opravný prostředek, omezený na otázky práva. Soud prvního stupně není příslušný k rozhodování o předběžných otázkách podle článku 234.
2. Na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí Rada jednomyslným rozhodnutím určí věci uvedené v odstavci 1 a složení Soudu prvního stupně a přijme nezbytné úpravy a doplňující ustanovení statutu Soudního dvora. Nerozhodne-li Rada jinak, vztahují se ustanovení této smlouvy vztahující se na Soudní dvůr, zejména ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora, i na Soud prvního stupně.
3. Členové Soudu prvního stupně jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu soudcovské činnosti; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně.
4. Soud prvního stupně přijme svůj jednací řád po dohodě se Soudním dvorem. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
1. Portugalská republika může až do 31. prosince 1990 za podmínek stanovených v odstavci 2 zachovat omezení převodu výnosů z likvidace investic do nemovitostí uskutečňovaných v Portugalsku rezidenty ostatních členských státech.
2. a) Převody výnosů souvisejících s likvidací se liberalizují takto
– od 1. ledna 1986 až do výše 100 000 ECU,
– od 1. ledna 1987 až do výše 120 000 ECU,
– od 1. ledna 1988 až do výše 140 000 ECU,
– od 1. ledna 1989 až do výše 160 000 ECU,
– od 1. ledna 1990 až do výše 180 000 ECU.
b) V případě likvidace přesahující výši uvedenou v písmenu a) se převod zůstatku uvolňuje v pěti stejných ročních splátkách, přičemž první proběhne současně s podáním žádosti o převod výnosu likvidace a čtyři další pak ve čtyřech následujících letech.
3. V průběhu období uplatňování tohoto přechodného opatření zůstávají zachovány obecné či zvláštní úlevy související s volným převodem výnosů z likvidace investic do nemovitostí podle odstavce 1, které jsou založeny na portugalských právních předpisech nebo smlouvách mezi Portugalskou republikou a některým členským státem nebo třetí zemí, a uplatňují se vůči všem členským státům na nediskriminačním základě.
1. Vzniknou-li v průběhu přechodného období vážné a trvalejší obtíže v některém hospodářském odvětví, anebo obtíže, které by mohly vést k vážnému zhoršení hospodářské situace v určité oblastí, může členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření, jež by umožnila tento stav napravit nebo přizpůsobit příslušné hospodářské odvětví hospodářství společného trhu.
2. Na žádost zúčastněného státu přijme Komise neodkladně v naléhavém řízení ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a současně stanoví podmínky a podrobnosti jejich uplatnění.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 mohou zahrnovat odchylky od pravidel této smlouvy v míře potřebné a na dobu zcela nezbytnou pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je přitom třeba volit taková opatření, která co nejméně naruší fungování společného trhu.
Článek 226 (bývalý článek 169)
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
Portugalská republika může až do 31. prosince 1992 odložit liberalizaci převodů souvisejících s investicemi do nemovitostí v jiném členském státě uskutečňovaných
– portugalskými rezidenty, pokud se nevystěhovali v rámci volného pohybu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných,
– osobami samostatně výdělečně činnými, které jsou portugalskými rezidenty a které se vystěhovaly, pokud dané investice nesouvisejí s jejich usazením.
1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Spolkovou republiku Německo, Francouzskou republiku, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království.
2. Na Alžírsko a francouzské zámořské departementy se vztahují ihned po vstupu této smlouvy v platnost její zvláštní i obecná ustanovení, která se týkají
— volného pohybu zboží,
— zemědělství, s výjimkou čl. 40 odst. 4,
— volného pohybu služeb,
— pravidel hospodářské soutěže,
— ochranných opatření stanovených v článcích 108, 109 a 226,
— orgánů.
Podmínky použití ostatních ustanovení této smlouvy určí Rada na návrh Komise jednomyslnými rozhodnutími nejpozději do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost.
Orgány Společenství budou v rámci postupů stanovených touto smlouvou, zejména článkem 226, dbát o hospodářský a sociální rozvoj těchto oblastí.
3. Na zámořské země a území uvedené v příloze IV této smlouvy se vztahuje zvláštní systém přidružení, který je stanoven v části čtvrté této smlouvy.
4. Ustanovení této smlouvy se vztahují i na evropská území, za jejichž zahraniční vztahy převzal odpovědnost členský stát.
Článek 227 (bývalý článek 170)
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může věc předložit Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné nesplnění povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
1. Portugalská republika může až do 31. prosince 1990 za podmínek stanovených v odstavci 2 zachovat omezení operací uvedeným v oddílu X položkách B, C, D, E, F a H seznamu A, který je připojen ke směrnicím uvedených v článku 223, jež jsou uskutečňovány vůči ostatním členským státům.
2. K 1. lednu 1986 se převody u operací uvedených v položkách C, D a F liberalizují až do výše 25 000 ECU a u operací uvedených v položkách B, E a H až do výše 10 000 ECU. Každá z těchto částek se pak pro následující roky stanoví takto
– k 1. lednu 1987 na 30 000 a 12 000 ECU,
– k 1. lednu 1988 na 35 000 a 14 000 ECU,
– k 1. lednu 1989 na 40 000 a 16 000 ECU,
– k 1. lednu 1990 na 45 000 a 18 000 ECU.
1. Předpokládá-li tato smlouva uzavření dohod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, vede příslušná jednání Komise. S výhradou pravomocí svěřených v této oblasti Komisi uzavírá dohody Rada, a to po konzultaci se Shromážděním ve všech případech, kdy tak stanoví tato smlouva.
Rada, Komise nebo členský stát si mohou předem vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními této smlouvy. Je-li posudek Soudního dvora záporný, může dohoda vstoupit v platnost jen v souladu s článkem 236.
2. Dohody uzavřené za výše uvedených podmínek jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.
Článek 228 (bývalý článek 171)
1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora.
Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, již je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.
Shledá-li Soudní dvůr, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.
Článek 227 není tímto postupem dotčen.
Portugalská republika může až do 31. prosince 1990 odložit liberalizaci operací uvedených v oddílu IV položkách B 1 a B 3 seznamu B, který je připojen ke směrnicím uvedeným v článku 223, jež jsou uskutečňovány portugalskými rezidenty.
Avšak operace s cennými papíry vydanými Evropskými společenstvími a Evropskou investiční bankou, jež jsou uskutečňovány portugalskými rezidenty, se v průběhu tohoto období postupně liberalizují takto
– od 1. ledna 1986 se strop liberalizace při upisování těchto cenných papírů stanoví na 15 milionů ECU,
– od 1. ledna 1987 se tento strop stanoví na 18 milionů ECU,
– od 1. ledna 1988 se tento strop stanoví na 21 milionů ECU,
– od 1. ledna 1989 se tento strop stanoví na 24 milionů ECU,
– od 1. ledna 1990 se tento strop stanoví na 27 milionů ECU.
Komise je pověřena udržovat veškeré účelné styky s orgány Organizace spojených národů, jejími odbornými organizacemi a s orgány Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Komise rovněž, je-li to účelné, udržuje styky se všemi mezinárodními organizacemi.
Článek 229 (bývalý článek 172)
Nařízení vydaná společně Evropským parlamentem a Radou nebo Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.
1. Portugalská republika může až do 31. prosince 1990 za podmínek stanovených v odstavci 2 zachovat omezení převodů souvisejících s cestovním ruchem.
2. Roční devizový příděl na osobu nesmí být nižší než
– 500 ECU v roce 1986,
– 600 ECU v roce 1987,
– 700 ECU v roce 1988,
– 800 ECU v roce 1989,
– 900 ECU v roce 1990.
Společenství naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy.
Článek 230 (bývalý článek 173)
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů přijímaných společně Evropským parlamentem a Radou, aktů Rady, Komise a ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, a rovněž aktů Evropského parlamentu, které mají právní účinky vůči třetím osobám.
Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Evropským parlamentem, Účetním dvorem a ECB k ochraně jejich práv.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
Portugalská republika provede, umožní-li to okolnosti, liberalizaci pohybu kapitálu a neviditelných transakcí podle článků 224 až 230 před uplynutím lhůt stanovených v těchto článcích.
Společenství naváže úzkou součinnost s Evropskou organizací pro hospodářskou spolupráci; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.
Článek 231 (bývalý článek 174)
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
Pro účely uplatňování článků 223 až 231 může Komise konzultovat Měnový výbor a předkládat příslušné návrhy Radě.
1. Ustanovení této smlouvy nemění ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, zejména pokud jde o práva a povinnosti členských států, pravomoci orgánů tohoto společenství a pravidla stanovená zmíněnou smlouvou pro fungování společného trhu s uhlím a ocelí.
2. Ustanovení této smlouvy nemění ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Článek 232 (bývalý článek 175)
Poruší-li Evropský parlament, Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
Soudní dvůr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných ECB v oblastech spadajících do její působnosti nebo o žalobách podaných proti ní.
1. Tato kapitola se vztahuje na zemědělské produkty, s výjimkou produktů, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 3796/81 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu.
2. Nestanoví-li tato kapitola jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na zemědělské produkty uvedené v odstavci 1.
3. S výhradou zvláštních ustanovení této kapitoly, kterými se stanoví jiné termíny nebo kratší lhůty, končí platnost přechodných opatření pro zemědělské produkty uvedené v odstavci 1 na konci roku 1995.
Ustanovení této smlouvy nebrání existenci ani naplňování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosažení cílů těchto unií nedostačuje používání této smlouvy.
Článek 233 (bývalý článek 176)
Orgán nebo orgány, jejichž akt byl prohlášen za neplatný nebo jejichž nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, jsou povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 288 druhého pododstavce.
Tento článek se vztahuje rovněž na ECB.
1. Uplatňování režimu Společenství na produkty, na něž se vztahuje tato kapitola, probíhá s využitím „klasického“ přechodu anebo přechodu „po etapách“, jejichž obecná pravidla jsou vymezena v oddílech II a III a zvláštní pravidla pro jednotlivá produktová odvětví v oddílech IV a V.
2. Pokud není ve zvláštních případech stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nezbytná ustanovení pro provedení této kapitoly.
Tato ustanovení mohou zejména zahrnovat přiměřená opatření k zamezení odklonů obchodu v obchodování mezi Portugalskem a ostatními členskými státy.
3. Rada může na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím provést úpravy ustanovení této kapitoly, které se mohou v důsledku změn pravidel Společenství ukázat jako nezbytné.
Práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před vstupem této smlouvy v platnost mezi jedním nebo několika členskými státy na jedné straně a jedním nebo několika třetími zeměmi na straně druhé nejsou touto smlouvou dotčeny.
Pokud jsou uvedené smlouvy neslučitelné s touto smlouvou, použije příslušný členský stát či členské státy všech vhodných prostředků k odstranění zjištěných neslučitelností. V případě potřeby si členské státy poskytnou vzájemnou pomoc k dosažení tohoto cíle a zaujmou případně společný postoj.
Při používání smluv uvedených v prvním pododstavci členské státy přihlížejí k tomu, že výhody poskytované v této smlouvě každým z členských států jsou nedílnou součástí založení Společenství, a jsou proto neoddělitelně spojeny s vytvořením společných orgánů, se svěřením pravomocí těmto orgánům a s poskytováním stejných výhod všemi ostatními členskými státy.
Článek 234 (bývalý článek 177)
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství a ECB,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na všechny zemědělské produkty uvedené v článku 233, s výjimkou produktů uvedených v článku 259.
Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně vhodná opatření.
Článek 235 (bývalý článek 178)
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 288 druhého pododstavce.
Až do prvního sbližování cen podle článku 238 se ceny, jež mají platit v Portugalsku, stanoví podle pravidel společné organizace trhu pro příslušné odvětví, a to ve výši odpovídající výši cen stanovených v Portugalsku podle předchozího vnitrostátního režimu pro reprezentativní období, které bude určeno pro každý produkt.
Pokud by však uplatnění předchozího pododstavce vedlo ke stanovení portugalských cen na úrovni vyšší než je úroveň společných cen, pak bude úrovní ke stanovení portugalských cen úroveň, která odpovídá cenám stanoveným v Portugalsku podle předchozího vnitrostátního režimu pro hospodářský rok 1985/1986, přičemž se k přepočtu do ECU použije přepočítací koeficient platný na začátku hospodářského roku daného produktu.
Jestliže však pro daný produkt není portugalská cena vymezena, vypočte se cena, jež má platit v Portugalsku, na základě cen skutečně zjištěných na portugalských trzích během reprezentativního období, které bude určeno.
Jestliže však pro některé produkty na portugalském trhu neexistují cenové údaje, vypočte se cena, jež má platit v Portugalsku, na základě cen ve Společenství ve stávajícím složení u podobných produktů nebo skupin podobných produktů nebo u konkurenčních produktů.
Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předložit návrhy na změnu této smlouvy.
Vysloví-li se Rada po konzultaci se Shromážděním a případně s Komisí pro konání konference zástupců vlád členských států, svolá tuto konferenci předseda Rady za účelem přijetí dohody o změnách této smlouvy.
Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 236 (bývalý článek 179)
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
1. Pokud se při přistoupení zjistí, že rozdíl mezi cenovou úrovní produktu v Portugalsku a společnou cenovou úrovní je zanedbatelný, může být v Portugalsku uplatněna pro tento produkt společná cena.
2. Rozdíl uvedený v odstavci 1 se považuje za zanedbatelný v případě, že je nižší nebo roven 3 % společné ceny.
O členství ve Společenství může požádat každý evropský stát. Svou žádost podá Radě, která poté, co obdrží stanovisko Komise, jednomyslně rozhodne.
Podmínky přijetí a souvisejících úprav této smlouvy jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda musí být ratifikována všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 237 (bývalý článek 180)
Soudní dvůr má v mezích dále uvedených pravomoc rozhodovat spory, které se týkají
a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 226 přiznává Komisi;
b) usnesení Rady guvernérů Evropské investiční banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 230;
c) usnesení správní rady Evropské investiční banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 230 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky,
d) plnění povinností národními centrálními bankami podle této smlouvy a statutu ESCB. Rada ECB má ve vztahu k národním centrálním bankám v této věci pravomoci, jaké článek 226 přiznává Komisi ve vztahu k členským státům. Shledá-li Soudní dvůr, že národní centrální banka nesplnila povinnost podle této smlouvy, je tato banka povinna učinit opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
1. Pokud použití článku 236 v Portugalsku vede k cenové úrovni rozdílné od společné cenové úrovně, sbližují se, s výhradou odstavce 4 a v souladu s odstavci 2 a 3, ceny, u kterých se v oddílu IV odkazuje na tento článek, se společnými cenami na začátku každého hospodářského roku.
2. Je-li cena určitého produktu v Portugalsku nižší než společná cena, sbližují se ceny v sedmi etapách tak, že se cena v Portugalsku při prvních šesti etapách sbližování postupně zvyšuje o sedminu, šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto členském státě a společnou cenovou úrovní před každým sbližováním; cena vyplývající z výpočtu se zvýší nebo sníží poměrně ke každému zvýšení nebo snížení společné ceny pro další hospodářský rok; společná cena se v Portugalsku uplatňuje k začátku sedmé etapy sbližování cen.
3. a) Je-li cena určitého produktu v Portugalsku vyšší než společná cena, zachovává se cena v tomto členském státě na úrovni vyplývající z použití článku 236, přičemž sbližování je výsledkem vývoje společných cen během sedmi let po přistoupení.
Cena v Portugalsku se však v nezbytné míře upraví tak, aby se nezvětšoval rozdíl mezi touto cenou a společnou cenou.
Kromě toho, pokud portugalské ceny vyjádřené v ECU a stanovené podle předchozího vnitrostátního režimu pro hospodářský rok 1985/86 vedou ke zvýšení rozdílu mezi portugalskými cenami a společnými cenami, který existoval v hospodářském roce 1984/1985, sníží se cena v Portugalsku vyplývající z uplatnění obou předchozích pododstavců o částku odpovídající části uvedeného zvýšení, která se určí tak, aby se toto zvýšení nejpozději na začátku pátého hospodářského roku po přistoupení úplně odstranilo.
Aniž jsou dotčena ustanovení písmene b), uplatňuje se společná cena k začátku sedmé etapy sbližování cen.
b) Na konci pátého roku ode dne přistoupení provede Rada analýzu vývoje sbližování cen. Za tímto účelem předá Komise Radě v rámci zpráv podle čl. 264 odst. 2 písm. c) stanovisko s případnými odpovídajícími návrhy.
Pokud z uvedené analýzy vyplyne, že
– rozdíl mezi portugalskými a společnými cenami je příliš velký na to, aby mohl být odstraněn ve zbývajícím období sbližování cen podle odstavce 2, avšak zřejmě může být vyrovnán v určité omezené lhůtě, lze původně plánované období sbližování cen prodloužit; v takovém případě se ceny zachovají na své předchozí úrovni v souladu s písmenem a);
– rozdíl mezi portugalskými cenami a společnými cenami je příliš velký na to, aby mohl být vyrovnán pouhým prodloužením původně plánovaného období sbližování cen, lze rozhodnout, že spolu s tímto prodloužením se při sbližování uplatní navíc postupné snižování portugalských cen, vyjádřené v reálných termínech, které případně doplní nepřímé, dočasné a sestupné podpory, aby se zmírnil dopad tohoto postupného snižování cen. Tyto podpory se financují z portugalského rozpočtu.
Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou opatření uvedená v předchozím pododstavci.
4. V zájmu plynulého průběhu integrace může být rozhodnuto, aby se odchylně od odstavce 2 cena jednoho nebo více produktů v Portugalsku lišila po dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití uvedeného odstavce.
Tento rozdíl nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít.
V takovém případě je cenovou úrovní pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o rozdílu. Za podmínek stanovených v prvním a druhém pododstavci je však možné rozhodnout pro tento hospodářský rok o dalším rozdílu od této cenové úrovně.
Odchylka stanovená v prvním pododstavci se nevztahuje na poslední etapu sbližování cen podle odstavce 2.
Společenství může uzavřít s třetí zemí, svazkem států nebo mezinárodní organizací dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.
Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím.
Vyžadují-li tyto dohody změny této smlouvy, musí být takové změny nejdříve přijaty postupem podle článku 236.
Článek 238 (bývalý článek 181)
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
Jestliže ke dni přistoupení nebo v průběhu období pro uplatňování přechodných opatření překročí cena určitého produktu na světovém trhu společnou cenu, může být v Portugalsku pro tento produkt uplatněna společná cena, ledaže je cena uplatňovaná v Portugalsku vyšší než společná cena.
Protokoly připojené k této smlouvě po vzájemné dohodě členských států tvoří její nedílnou součást.
Článek 239 (bývalý článek 182)
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
Rozdíly cenových úrovní, u kterých se v oddíle IV odkazuje na tento článek, se vyrovnávají takto
1. U produktů, jejichž ceny jsou stanoveny podle článků 236 a 238, se vyrovnávací částky použitelné v obchodě mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem a mezi Portugalskem a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi cenami stanovenými pro Portugalsko a společnými cenami.
Vyrovnávací částka určená v souladu s výše uvedenými pravidly se však v případě potřeby opraví tak, aby se rovněž zohlednil dopad vnitrostátních podpor, které je Portugalská republika oprávněna zachovat na základě článků 247 a 248.
2. Jestliže však uplatnění odstavce 1 vede k zanedbatelné částce, žádná vyrovnávací částka se nestanoví.
3. a) V obchodu mezi Portugalskem a Společenstvím ve stávajícím složení jsou vyrovnávací částky vybírány dovážejícím státem nebo poskytovány vyvážejícím státem.
b) V obchodu mezi Portugalskem a třetími zeměmi se dávky nebo jiné dovozní poplatky uplatňované v rámci společné zemědělské politiky a, s výjimkou výslovné odchylky, vývozní náhrady snižují nebo zvyšují podle daných okolností o vyrovnávací částky uplatňované v obchodě se Společenstvím ve stávajícím složení.
Cla však nesmí být o vyrovnávací částky snížena.
4. U produktů, pro něž je celní sazba podle společného celního sazebníku konsolidována v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, se přihlíží k této konsolidaci.
5. Vyrovnávací částka vybíraná nebo poskytovaná členským státem podle odstavce 1 nesmí překročit celkovou částku vybíranou tímto členským státem při dovozu ze třetích zemí, které požívají doložky nejvyšších výloh.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od tohoto pravidla, zejména aby se zamezilo odklonu obchodu a narušení hospodářské soutěže.
6. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce pro produkty, pro něž se uplatňují vyrovnávací částky, pokud je to nezbytné pro řádné fungování společné zemědělské politiky.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
Článek 240 (bývalý článek 183)
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
Jestliže je u některého produktu jeho cena na světovém trhu vyšší než cena používaná při výpočtu dovozního poplatku zavedeného v rámci společné zemědělské politiky, snížená o vyrovnávací částku, jež se podle článku 240 od dovozních poplatků odečítá, nebo jestliže je náhrada poskytovaná při vývozu do třetích zemí nižší než vyrovnávací částka, nebo jestliže náhradu nelze uplatnit, lze přijmout vhodná opatření pro zajištění řádného fungování společné organizace trhu.
Rada se sejde do jednoho měsíce po vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 241 (bývalý článek 184)
Dotýká-li se spor nařízení vydaného společně Evropským parlamentem a Radou nebo nařízení Rady, Komise nebo ECB, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 230 pátém pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 230 druhém pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
1. Poskytované vyrovnávací částky jsou financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2. Výdaje, jež má Portugalská republika uskutečnit v souvislosti s intervencemi na svém vnitřním trhu a s poskytováním náhrad či subvencí pro vývoz do třetích zemí i ostatních členských států, zůstávají až do konce první etapy vnitrostátními výdaji u produktů uvedených v článku 259.
Od druhé etapy jsou výdaje spojené s intervenčními operacemi na portugalském vnitřním trhu a s poskytováním náhrad pro vývozy do třetích zemí financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Rada přijme do tří měsíců po svém prvním zasedání všechna opatření potřebná k tomu, aby byl zřízen Hospodářský a sociální výbor.
Článek 242 (bývalý článek 185)
Žaloby podané u Soudního dvora nemají odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že to okolnosti vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
Na produkty, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství ve stávajícím složení podléhá clům, se vztahují tato ustanovení.
1. a) Aniž je dotčen bod 4, odstraňují se postupně cla při dovozu produktů z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 85,7 % základní celní sazby,
b) Aniž je dotčen bod 4, odstraňují se cla při dovozu produktů ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska postupně podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 87,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 75 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 37,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 25 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 12,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší.
c) Aniž je dotčen bod 4 a odchylně od písmen a) a b) se u olejnatých semen a olejnatých plodů a produktů z nich získaných, na které se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS – s výjimkou rostlinných olejů, mimo olivový olej, určených k lidské spotřebě – odstraňují dovozní cla mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem postupně podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší.
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 54,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
d) Aniž je dotčen bod 4, uplatňují Společenství ve stávajícím složení i Portugalská republika u rostlinných olejů, mimo olivový olej, určených k lidské spotřebě beze změny své základní celní sazby po dobu, kdy se v Portugalsku uplatňují určité kontrolní mechanismy podle článku 292. Po skončení tohoto období se základní celní sazby postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 83,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 66,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 49,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 33,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 16,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší.
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 71,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 57,1 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 42,8 % základní celní sazby
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 28,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 14,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechna cla zruší.
Avšak
– u orchidejí, anthurií, strelitzií a proteas položky ex 06.03 A společného celního sazebníku,
– u přípravků nebo konzerv z rajčat položky 20.02 C společného celního sazebníku
sníží Společenství ve stávajícím složení své základní celní sazby v pěti následných stupních po 20 % k
– 1. březnu 1986,
– 1. lednu 1987,
– 1. lednu 1988,
– 1. lednu 1989,
– 1. lednu 1990.
2. Pro účely zavádění společného celního sazebníku uplatňuje Portugalská republika sazby společného celního sazebníku v plném rozsahu od 1. března 1986 s výjimkou
a) aniž je dotčen bod 4, produktů uvedených v příloze XX a produktů, u nichž jsou portugalské základní celní sazby vyšší než základní sazby společného celního sazebníku, pro něž změní Portugalská republika pro účely postupného zavedení společného celního sazebníku svůj sazebník použitelný vůči třetím zemím takto
aa) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší o více než 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku;
bb) v ostatních případech uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou společného celního sazebníku v osmi etapách po 12,5 % k následujícím termínům
– k 1. březnu 1986,
– k 1. lednu 1987,
– k 1. lednu 1988,
– k 1. lednu 1989,
– k 1. lednu 1990,
– k 1. lednu 1991,
– k 1. lednu 1992.
Portugalská republika uplatňuje společný celní sazebník v plném rozsahu od 1. ledna 1993;
b) aniž je dotčen bod 4, olejnatých semen a olejnatých plodů a produktů z nich získaných, na které se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, s výjimkou rostlinných olejů, mimo olivový olej, určených k lidské spotřebě, pro něž změní Portugalská republika pro účely postupného zavedení společného celního sazebníku svůj sazebník použitelný vůči třetím zemím takto
aa) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší o více než 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku,
bb) v ostatních případech uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 90,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 9 % výchozího rozdílu.
K 1. lednu 1996 uplatňuje Portugalská republika společný celní sazebník v plném rozsahu.
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 81,8 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 72,7 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 63,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 54,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 45,4 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 36,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 27,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 18,1 % výchozího rozdílu,
c) aniž je dotčen bod 4, rostlinných olejů, mimo olivový olej, určených k lidské spotřebě, pro něž Portugalská republika uplatňuje beze změny své základní celní sazby po dobu, kdy se v Portugalsku uplatňují určité kontrolní mechanismy podle článku 292.
Po uplynutí tohoto období změní Portugalská republika svůj sazebník použitelný vůči třetím zemím takto
aa) v případě položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % od sazeb společného celního sazebníku, se uplatní sazby společného celního sazebníku,
bb) v ostatních případech snižuje Portugalská republika rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou společného celního sazebníku podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se rozdíl snižuje na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl snižuje na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl snižuje na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl snižuje na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl snižuje na 16,5 % výchozího rozdílu.
K 1. lednu 1996 uplatňuje Portugalská republika společný celní sazebník v plném rozsahu.
3. Ve smyslu odstavců 1 a 2 je základní celní sazbou celní sazba definovaná v článku 189.
4. U produktů podléhajících společné organizaci trhu může být postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo popřípadě postupem podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, rozhodnuto, že
a) Portugalsko na základě své žádosti
– odstraní cla uvedená v bodě 1 písm. b), c) a d) nebo sblíží celní sazby podle bodu 2 písm. a), b) a c) v rychlejším než stanoveném sledu,
– úplně nebo částečně pozastaví cla uvedená v bodě 1 písm. b), c) a d), ukládaná na produkty dovážené ze stávajících členských států,
– úplně nebo částečně pozastaví cla ukládaná na produkty dovážené z třetích zemí podle bodu 2 písm. a), b) a c);
b) Společenství ve stávajícím složení
– odstraní cla uvedená v bodě 1 písm. a), c) a d) v rychlejším než stanoveném sledu,
– úplně nebo částečně pozastaví cla uvedená v bodě 1 písm. a), c) a d), ukládaná na produkty dovážené z Portugalska.
U produktů nepodléhajících společné organizaci trhů
a) se pro Portugalskou republiku nevyžaduje žádné rozhodnutí, aby uplatňovala opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a) první a druhé odrážce; Portugalská republika uvědomí ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních;
b) Komise může úplně nebo částečně pozastavit cla ukládaná na produkty dovážené z Portugalska.
Celní sazby, které vyplývají ze zrychleného sblížení, nebo pozastavené celní sazby nesmí být nižší než celní sazby uplatňované při dovozu stejných produktů z ostatních členských států.
Shromáždění, svolané předsedou Rady, se sejde do dvou měsíců po prvním zasedání Rady, aby zvolilo své předsednictvo a vypracovalo svůj jednací řád. Až do zvolení předsednictva mu předsedá nejstarší člen.
Článek 243 (bývalý článek 186)
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
1. Při obchodování mezi Portugalskem a ostatními členskými státy i mezi Portugalskem a třetími zeměmi se od 1. března 1986 používá v Portugalsku pro produkty, které ke dni přistoupení podléhají společné organizaci trhů, režim uplatňovaný ve Společenství ve stávajícím složení týkající se cel a poplatků s rovnocenným účinkem a množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, pokud se v této kapitole nestanoví jinak.
2. U produktů, které k 1. březnu 1986 nepodléhají společné organizaci trhů, se zrušení poplatků s účinkem rovnocenným clům a množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem uskuteční k uvedenému dni, pokud nejsou ke dni přistoupení součástí vnitrostátní organizace trhu v Portugalsku nebo v některém jiném členském státě.
Toto ustanovení se uplatní pouze do vytvoření společné organizace trhu s těmito produkty, nejpozději však do 31. prosince 1995, a to v míře nezbytně nutné k zachování vnitrostátní organizace.
3. Ode dne 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika nomenklaturu společného celního sazebníku.
Pokud to nezpůsobí obtíže při uplatňování právních předpisů Společenství, zejména v souvislosti s fungováním společné organizace trhu a přechodných mechanismů uvedených v této kapitole, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou Portugalské republice povolit, aby do této nomenklatury převzalo stávající vnitrostátní členění nezbytné pro postupné sbližování se společným celním sazebníkem nebo pro odstraňování cel uvnitř Společenství za podmínek stanovených v tomto aktu.
Soudní dvůr zahájí svou činnost, jakmile budou jmenováni jeho členové. Jeho první předseda je jmenován na dobu tří let stejným způsobem, jakým jsou jmenováni jeho členové.
Soudní dvůr přijme do tří měsíců od zahájení své činnosti svůj jednací řád.
Předložit věc Soudnímu dvoru lze až ode dne zveřejnění jeho jednacího řádu. Lhůty stanovené pro podání žaloby běží teprve od tohoto dne.
Předseda Soudního dvora vykonává od okamžiku svého jmenování pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Článek 244 (bývalý článek 187)
Rozsudky Soudního dvora jsou vykonatelné za podmínek stanovených v článku 256.
1. Až do 31. prosince 1992 může Portugalská republika uplatňovat množstevní omezení dovozu produktů uvedených v příloze XXI ze třetích zemí.
2. a) Množstevní omezení uvedená v odstavci 1 mají formu ročních kvót otevřených bez diskriminace mezi ekonomickými subjekty.
b) Výchozí kvóta pro každý produkt, vyjádřená buď v objemu, nebo v ECU, se pro rok 1986 stanoví takto
– buď ve výši 3 % průměrné portugalské produkce za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky,
– nebo ve výši průměrných portugalských dovozů za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky, pokud se uplatněním tohoto kritéria docílí většího objemu nebo hodnoty.
3. Minimální míra postupného zvyšování kvót je 20 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v hodnotě a 15 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v objemu.
Zvýšení se připočítává ke každé kvótě a následné zvýšení se vypočítá na základě takto získaného celkového součtu.
4. Pokud jsou dovozy do Portugalska během dvou po sobě následujících let nižší než 90 % otevřené roční kvóty, Portugalská republika platná množstevní omezení zruší.
5. V období od 1. března do 31. prosince 1986 se použitelná kvóta rovná výchozí kvótě snížené o jednu šestinu.
Komise zahájí svou činnost a převezme úkoly, které jí tato smlouva svěřuje, jakmile budou jmenováni její členové.
Ihned po zahájení své činnosti provede Komise průzkumy a naváže styky potřebné k získání celkového přehledu o hospodářské situaci Společenství.
Článek 245 (bývalý článek 188)
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
Rada může na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí a Evropským parlamentem měnit jednomyslným rozhodnutím ustanovení hlavy IIΙ statutu.
1. Tento článek se vztahuje na podpory, prémie či další obdobné dávky zavedené v rámci společné zemědělské politiky, u nichž se v oddíle IV odkazuje na tento článek.
2. Pro účely uplatňování podpor Společenství v Portugalsku se použijí následující ustanovení
a) výše podpory Společenství, která má být poskytnuta na konkrétní produkt v Portugalsku od 1. března 1986, je rovna výši určené na základě podpor poskytovaných Portugalskou republikou během reprezentativního období, které bude určeno, v rámci předchozího vnitrostátního režimu. Tato výše však nesmí přesáhnout výši podpory poskytované k 1. březnu 1986 ve Společenství ve stávajícím složení. Jestliže v rámci předchozího vnitrostátního režimu nebyla poskytována srovnatelná podpora, neposkytne se, s výhradou následujících ustanovení, v Portugalsku k 1. březnu 1986 žádná podpora;
b) na začátku prvního hospodářského roku nebo případně na začátku prvního období uplatňování podpory po přistoupení
– se buď podpora Společenství v Portugalsku zavede ve výši představující sedminu výše podpory Společenství uplatňované v nadcházejícím hospodářském roce nebo období,
– anebo se výše podpory Společenství v Portugalsku v případě existujícího rozdílu sblíží s výší podpory uplatňované ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok nebo období, a to o sedminu rozdílu mezi oběma podporami;
c) vždy na začátku následujících hospodářských let nebo období se výše podpory Společenství v Portugalsku sblíží s výší podpory uplatňované ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok či období, a to postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi oběma podporami;
d) podpora Společenství se v Portugalsku uplatní v plném rozsahu na začátku sedmého hospodářského roku nebo sedmého období uplatňování podpory po přistoupení.
1. První rozpočtový rok začíná dnem vstupu této smlouvy v platnost a končí 31. prosince téhož roku. Jestliže však smlouva vstoupí v platnost v druhé polovině roku, skončí první rozpočtový rok 31. prosince roku následujícího.
2. Až do sestavení rozpočtu na první rozpočtový rok členské státy poskytují Společenství bezúročné zálohy, které budou odečteny od jejich finančních příspěvků stanovených k plnění rozpočtu.
3. Až do přijetí služebního řádu pro úředníky a pracovního řádu pro jiné zaměstnance Společenství uvedených v článku 212 přijímá každý orgán potřebné zaměstnance sám a uzavírá s nimi smlouvy na dobu určitou.
Každý orgán přezkoumá s Radou otázky týkající se počtu, odměňování a rozdělení pracovních míst.
Článek 246 (bývalý článek 188a)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví.
1. Aniž je dotčen článek 246, povoluje se Portugalské republice zachovat vnitrostátní podpory, jejichž zrušení by mělo závažné důsledky na úroveň produkčních i spotřebních cen. Tyto podpory však lze zachovat pouze na přechodném a v zásadě sestupném základě, a to nejdéle do konce období uplatňování přechodných opatření.
2. Rada za podmínek stanovených článkem 258 přijme opatření nezbytná k provedení tohoto článku. Tato opatření musí zahrnovat zejména seznam a přesné pojmenování podpor uvedených v odstavci 1, jejich výše, časový rozvrh jejich odstraňování, včetně případného sestupného sledu, jakož i prováděcí pravidla nezbytná ke správnému fungování společné zemědělské politiky; tato pravidla musí navíc zajišťovat rovnost přístupu na portugalský trh.
3. V případě potřeby se lze v průběhu období uplatňování přechodných opatření odchýlit od sestupného sledu uvedeného v odstavci 2.
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje smlouva v platnost až prvním dnem druhého měsíce následujícího po tomto uložení.
Článek 247 (bývalý článek 188b)
1. Účetní dvůr se skládá z patnácti členů.
2. Členové Účetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých zemích pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
3. Členy Účetního dvora jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím na dobu šesti let.
Členové Účetního dvora mohou být jmenováni opakovaně.
Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu Účetního dvora. Předseda může být zvolen opakovaně.
4. Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.
5. Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.
6. Mimo případy pravidelných obměn a smrti končí výkon funkce člena Účetního dvora odstoupením nebo odvoláním Soudním dvorem podle odstavce 7.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období.
Mimo případy odvolání zastávají členové Účetního dvora svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
7. Člen Účetního dvora může být odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky jen v případě, že Soudní dvůr na žádost Účetního dvora shledá, že přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
8. Rada stanoví kvalifikovanou většinou pracovní podmínky předsedy a členů Účetního dvora, zejména jejich platy, náhrady a důchody. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
9. Ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, jež se vztahují na soudce Soudního dvora, se použijí rovněž na členy Účetního dvora.
1. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech se Portugalské republice povolí, aby na své náklady opětovně zavedla dočasné podpory produkce, pokud tyto podpory byly poskytovány v rámci předchozího vnitrostátního režimu a jejich zrušení před přistoupením prokazatelně mělo vážné důsledky na úroveň produkce.
2. Podpory uvedené v odstavci 1 mohou být opětovně zavedeny pouze na dočasném a zásadně sestupném základě, a to nejdéle do konce období uplatňování přechodných opatření.
Rada případně přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou nezbytná opatření, která by měla zahrnovat stejná pravidla a prvky, které jsou uvedeny v čl. 247 odst. 2.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
Článek 248 (bývalý článek 188c)
1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Společenství. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každého ze subjektů zřízeného Společenstvím, pokud to jeho zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.
2. Účetní dvůr přezkoumává legalitu a řádnost příjmů a výdajů a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení. Podává přitom zprávy zejména o jakýchkoli nesrovnalostech.
Kontrola příjmů se provádí porovnáním splatných pohledávek a došlých úhrad ve prospěch Společenství.
Kontrola výdajů se provádí porovnáním přijatých závazků a poskytnutých úhrad.
Kontroly mohou být prováděny před účetní závěrkou příslušného rozpočtového roku.
3. Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě v ostatních orgánech Společenství, v prostorách jakéhokoli subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem Společenství, včetně prostor fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu, a v členských státech. V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti. Tyto orgány nebo místa sdělí Účetnímu dvoru, zda se na kontrole zamýšlejí podílet.
Ostatní orgány Společenství, subjekty spravující příjmy a výdaje jménem Společenství, fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví, nebo nemají-li potřebné pravomoci, příslušná vnitrostátní místa, předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.
Právo Účetního dvora na přístup k informacím Evropské investiční banky týkajícím se její činnosti při správě příjmů a výdajů Společenství bude upraveno dohodou mezi Účetním dvorem, bankou a Komisí. Účetní dvůr má právo na přístup k informacím, které jsou nutné pro přezkoumání příjmů a výdajů Společenství spravovaných bankou, i tehdy, pokud k takové dohodě nedojde.
4. Účetní dvůr vypracuje po skončení každého rozpočtového roku výroční zprávu. Tato zpráva se předkládá ostatním orgánům Společenství a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství spolu s odpověďmi orgánů na připomínky Účetního dvora.
Účetní dvůr může dále kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a na žádost některého orgánu Společenství zaujímat stanoviska.
Výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska přijímá Účetní dvůr většinou hlasů všech svých členů.
Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.
1. Zavádí se doplňkový obchodní mechanismus mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem.
Doplňkový obchodní mechanismus se uplatňuje od 1. března 1986 do 31. prosince 1995.
2. Doplňkový obchodní mechanismus se vztahuje na produkty uvedené v seznamu v příloze XXII.
Seznam uvedený v příloze XXII může být během prvních tří let následujících po přistoupení doplněn postupem podle článku 250.
3. Komise předloží Radě na začátku každého roku zprávu o fungování doplňkového obchodního mechanismu v předchozím roce.
Článek 249 (bývalý článek 189)
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
1. Zřizuje se ad hoc výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.
2. Při hlasování v ad hoc výboru je hlasům členských států přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o EHS. Předseda nehlasuje.
3. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc výboru jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.
4. Zástupce Komise předloží návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme své stanovisko k těmto opatřením ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.
5. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme opatření kvalifikovanou většinou.
Pokud Rada nepřijme tato opatření do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise a ihned je provede, s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.
Článek 250 (bývalý článek 189a)
1. Přijímá-li Rada podle této smlouvy akt na návrh Komise, může takový návrh změnit pouze jednomyslným rozhodnutím, nestanoví-li čl. 251 odst. 4 a 5 jinak.
2. Dokud Rada nerozhodne, může Komise kdykoli během přijímání aktu Společenství svůj návrh změnit.
1. Na začátku každého hospodářského roku se postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS, nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, vypracuje pro každý z produktů nebo pro každou ze skupin produktů spadajících do působnosti doplňkového obchodního mechanismu předběžný odhad.
Tento odhad se vypracuje na základě výhledů v oblasti produkce a spotřeby v Portugalsku nebo ve Společenství ve stávajícím složení; v souladu s tímto postupem se na základě tohoto odhadu sestaví pro daný hospodářský rok předběžný časový rozvrh rozvoje obchodu a stanovení směrného dovozního stropu pro daný trh.
Pro období od 1. března 1986 do začátku hospodářského roku 1986/1987 se pro každý z produktů nebo každou ze skupin produktů vypracuje zvláštní odhad.
2. Postupná stanovení směrných stropů musí ve vztahu k tradičním obchodním tokům vykazovat určitý stálý pokrok, aby bylo zajištěno vyvážené a postupné otevírání trhu i plná realizace volného pohybu uvnitř Společenství po uplynutí období uplatňování přechodných opatření.
Za tímto účelem se postupem podle odstavce 1 stanoví roční míra zvyšování stropu, v rámci celkového směrného stropu mohou být stanoveny i stropy odpovídající jednotlivým obdobím daného hospodářského roku.
Článek 251 (bývalý článek 189b)
1. Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup.
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh.
Po obdržení stanoviska Evropského parlamentu jedná Rada kvalifikovanou většinou takto
— jestliže schválí veškeré změny obsažené ve stanovisku Evropského parlamentu, může přijmout navrhovaný akt v takto pozměněném znění;
— jestliže Evropský parlament nenavrhne žádné změny, může přijmout navrhovaný akt;
— v ostatních případech zaujme společný postoj a postoupí jej Evropskému parlamentu. Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých zaujala společný postoj. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.
Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament
a) schválí společný postoj nebo nepřijme žádné usnesení, pokládá se dotyčný akt za přijatý v souladu se společným postojem;
b) odmítne společný postoj nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý;
c) navrhne většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje a změněný návrh postoupí Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.
3. Schválí-li Rada kvalifikovanou většinou všechny změny navržené Evropským parlamentem ve lhůtě tří měsíců od jejich obdržení, pokládá se dotyčný akt za přijatý v podobě takto změněného společného postoje; o návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, však Rada rozhoduje jednomyslně. Neschválí-li Rada všechny změny, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu ve lhůtě šesti týdnů dohodovací výbor.
4. Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a ze stejného počtu zástupců Evropského parlamentu, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou zástupců Evropského parlamentu. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Při plnění svého úkolu se dohodovací výbor zabývá společným postojem na základě změn navržených Evropským parlamentem.
5. Schválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Neschválí-li jeden z obou orgánů navržený akt, pokládá se za nepřijatý.
6. Neschválí-li dohodovací výbor společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.
7. Lhůty tří měsíců a šesti týdnů uvedené v tomto článku se prodlužují z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady první nejvýše o jeden měsíc a druhá nejvýše o dva týdny.
1. Ukáže-li hodnocení vývoje obchodu uvnitř Společenství významný nárůst uskutečněných nebo předpokládaných dovozů a pokud by tato situace měla za následek dosažení nebo překročení směrného dovozního stropu určitého produktu pro probíhající hospodářský rok anebo jeho část, rozhodne Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu postupem pro naléhavé situace o
– dočasných ochranných opatřeních, která jsou nezbytná a která se uplatní do vstupu v platnost konečných opatření uvedených v odstavci 3,
– svolání řídícího výboru daného odvětví k projednání odpovídající opatření.
2. Pokud by situace uvedená v odstavci 1 měla za následek vážné narušení trhu, může členský stát požádat Komisi, aby přijala dočasná ochranná opatření uvedená v odstavci 1 neprodleně, v takovém případě přijme Komise rozhodnutí do 24 hodin od obdržení žádosti.
Pokud Komise v této lhůtě nerozhodne, může dočasná ochranná opatření přijmout žádající členský stát, který je neprodleně oznámí Komisi.
Tato opatření zůstanou v platnosti až do doby, kdy Komise rozhodne o žádosti uvedené v prvním pododstavci.
3. Konečná opatření se přijmou co nejdříve postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS, nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů.
Tato opatření mohou zejména zahrnovat
a) buď přezkoumání směrného stropu, pokud na dotyčném trhu nedošlo k výraznějšímu narušení v důsledku rozvoje dovozů,
b) nebo v závislosti na závažnosti situace posuzované zejména na základě vývoje tržních cen a množství, která jsou předmětem obchodu, omezení nebo pozastavení dovozů na trh Společenství ve stávajícím složení nebo na portugalský trh.
Omezující opatření uvedená v písmenu b) mohou být přijata pouze v takové míře a na takovou dobu, jež jsou nezbytné k odstranění narušení. Pokud jde o Společenství ve stávajícím složení, mohou být tato opatření omezena na dovozy do jeho určitých oblastí, pokud zahrnují přiměřená ustanovení zabraňující odklonu obchodu.
4. Uplatňování doplňkového obchodního mechanismu nesmí v žádném případě vést k tomu, aby produktům pocházejícím z Portugalska nebo ze Společenství ve stávajícím složení bylo poskytováno méně příznivé zacházení než produktům z třetích zemí požívajících doložky nejvyšších výhod, které se v daných oblastech prodávají.
Článek 252 (bývalý článek 189c)
Odkazuje-li tato smlouva, pokud jde o přijetí aktu, na tento článek, použije se následující postup
a) Rada na návrh Komise a po obdržení stanoviska Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou zaujme společný postoj.
b) Rada postoupí společný postoj Evropskému parlamentu. Rada a Komise podrobně informují Evropský parlament o důvodech, na základě kterých zaujala společný postoj, a také o postoji Komise.
Schválí-li Evropský parlament společný postoj ve lhůtě tří měsíců od jeho postoupení nebo k němu v této lhůtě nepřijme žádné usnesení, přijme Rada s konečnou platností navrhovaný akt v souladu se společným postojem.
c) Evropský parlament může ve lhůtě tří měsíců uvedené v písmenu b) navrhnout nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů změny společného postoje Rady. Evropský parlament rovněž může stejnou většinou odmítnout společný postoj Rady. Výsledek jednání bude předložen Radě a Komisi.
Odmítne-li Evropský parlament společný postoj Rady, může Rada akt ve druhém čtení přijmout pouze jednomyslně.
d) Komise do jednoho měsíce přezkoumá návrh, na jehož základě Rada zaujala svůj společný postoj, přičemž přihlédne ke změnám navrženým Evropským parlamentem.
Komise předá Radě zároveň s přezkoumaným návrhem ty změny navrhované Evropským parlamentem, které nepřijala, a podá k nim stanovisko. Rada může jednomyslným rozhodnutím tyto změny přijmout.
e) Rada přijme kvalifikovanou většinou návrh přezkoumaný Komisí.
Návrh přezkoumaný Komisí může Rada změnit pouze jednomyslným rozhodnutím.
f) V případech uvedených v písmenech c), d) a e) je Rada povinna rozhodnout ve lhůtě tří měsíců. Nerozhodne-li v této lhůtě, pokládá se návrh Komise za nepřijatý.
g) Lhůty uvedené v písmenech b) a f) mohou být vzájemnou dohodou Rady a Evropského parlamentu prodlouženy nejvýše o jeden měsíc.
S cílem zlepšení strukturální situace v Portugalsku se
a) od začátku mezidobí provádějí konkrétní přípravná opatření k převzetí a uplatňování acquis communautaire, a to zejména v oblasti produkčních, zpracovatelských a obchodních struktur a v oblasti sdružení producentů;
b) ode dne přistoupení uplatňuje úprava Společenství v oblasti sociálně-strukturální, včetně úpravy týkající se sdružení producentů;
c) rozšiřují v rámci úpravy uvedené v písmenu b) i na Portugalsko nejpříznivější zvláštní ustanovení existující k uvedenému dni v průřezových předpisech Společenství, jež se vztahují na nejméně příznivé oblasti Společenství ve stávajícím složení;
d) kromě toho provádí dodatečná strukturální opatření ve prospěch Portugalska, a to ve formě zvláštního programu rozvoje portugalského zemědělství.
Rada případně přijme za podmínek stanovených v článku 258 opatření uvedená v prvním pododstavci nebo prováděcí pravidla k takovým opatřením.
Článek 253 (bývalý článek 190)
Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, jakož i takové akty Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
Veškeré zásoby produktů, které jsou k 1. březnu 1986 na území Portugalska ve volném oběhu, přesahující množství, které lze považovat za běžné převodní zásoby, musí Portugalská republika na své náklady na základě stanovených postupů Společenství a v termínech určených podle článku 258 odstranit. Pojem běžné převodní zásoby se vymezí pro každý produkt na základě kritérií a cílů každé společné organizace trhu.
Článek 254 (bývalý článek 191)
1. Nařízení, směrnice a rozhodnutí přijaté postupem podle článku 251 podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady a vyhlašují se v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
2. Nařízení Rady a Komise a směrnice těchto orgánů, které jsou určeny všem členským státům, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
3. Ostatní směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
Při stanovení výše různých částek v rámci společné zemědělské politiky, s výjimkou cen uvedených v článku 236, se přihlíží k uplatňované vyrovnávací částce nebo, pokud ji nelze uplatnit, ke zjištěnému či ekonomicky zdůvodnitelnému cenovému rozdílu, nebo případně k vlivu cel, s výjimkou případů, kdy
– není pravděpodobné, že dojde k narušení obchodu nebo
– hladké fungování společné zemědělské politiky vyžaduje, aby tato částka, rozdíl nebo tento vliv nebyly brány v úvahu, nebo je to nežádoucí.
Článek 255 (bývalý článek 191a)
1. Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, aniž jsou dotčeny zásady a podmínky stanovené v souladu s odstavci 2 a 3.
2. Obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na přístup k dokumentům, stanoví Rada do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost postupem podle článku 251.
3. Každý z výše uvedených orgánů stanoví ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům.
1. Rada přijme postupem podle článku 258 režim, který bude Portugalská republika uplatňovat vůči Španělskému království.
2. Opatření nezbytná pro provádění režimu uvedeného v odstavci 1 v obchodu mezi novými členskými státy a Společenstvím ve stávajícím složení se přijmou za podmínek stanovených v článku 258, nebo případně postupem podle čl. 234 odst. 2.
Článek 256 (bývalý článek 192)
Rozhodnutí Rady nebo Komise, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou podkladem pro výkon rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi a Soudnímu dvoru.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Portugalsku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této kapitole, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu k předpokládanému termínu u některých produktů na problémy citelně se odrážející ve Společenství, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS, nebo případně podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do 31. prosince 1987, přičemž jejich platnost je omezena tímto dnem.
2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.
Článek 257 (bývalý článek 193)
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života, zejména producentů, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání a veřejnosti.
1. Přechodná opatření k uplatňování právních předpisů týkajících se společné zemědělské politiky, která nejsou tímto aktem stanovena, včetně struktur považovaných v důsledku přistoupení za nezbytné, se přijmou před přistoupením postupem podle odstavce 3 a vstoupí v platnost nejdříve ke dni přistoupení.
2. Za přechodná opatření podle odstavce 1 se považují opatření uvedená v článcích 247, 253, 254, 256, 263 odst. 2 a v článku 280.
3. Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo je přijme Komise postupem podle čl. 257 odst. 1, v závislosti na tom, kterou z těchto institucí byly přijaty původní akty, na něž tato opatření odkazují.
Článek 258 (bývalý článek 194)
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Rada stanoví kvalifikovanou většinou odměny členů výboru.
1. Předmětem přechodu po etapách jsou produkty, na které se vztahují tyto právní akty
– nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizací trhu s mlékem a mléčnými výrobky,
– nařízení (EHS) č. 805/68 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem,
– nařízení (EHS) č. 1035/72 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou,
– nařízení (EHS) č. 2727/75 o společné organizaci trhu s obilovinami,
– nařízení (EHS) č. 2759/75 o společné organizaci trhu s vepřovým masem,
– nařízení (EHS) č. 2771/75 o společné organizaci trhu s vejci,
– nařízení (EHS) č. 2777/75 o společné organizaci trhu s drůbežím masem,
– nařízení (EHS) č. 1418/76 o společné organizaci trhu s rýží,
– nařízení (EHS) č. 337/79 o společné organizaci trhu s vínem.
2. Glukóza a laktóza, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 2730/75, a vaječný albumin a mléčný albumin, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 2783/75, podléhají stejnému přechodnému režimu jako odpovídající zemědělské produkty.
Článek 259 (bývalý článek 195)
1. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
1. Přechod po etapách se skládá ze dvou pětiletých etap
– první etapa začíná dne 1. března 1986 a končí dne 31. prosince 1990,
– druhá etapa začíná dne 1. ledna 1991 a končí dne 31. prosince 1995.
Přechod z první do druhé etapy je automatický.
2. Odchylně od odstavce 1 může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou zkrátit délku první etapy na období tří let, které končí dne 31. prosince 1988. v takovém případě začne druhá etapa dne 1. ledna 1989 a skončí dne 31. prosince 1995.
Článek 260 (bývalý článek 196)
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.
1. V průběhu první etapy se Portugalské republice povoluje zachovat pro produkty uvedené v článku 259 pravidla platná podle předchozí vnitrostátní úpravy organizace svého vnitrostátního zemědělského trhu, a to za podmínek stanovených v článcích 262 až 265 a s výhradou zvláštních ustanovení oddílů týkajících se některých produktů.
2. V důsledku toho a odchylně od článku 394 se až do konce první etapy v Portugalsku odkládá uplatňování pravidel Společenství o organizaci vnitřního trhu.
Kromě toho, pokud není ve zvláštních případech stanoveno jinak, se až do konce první etapy odkládá jak ve Společenství ve stávajícím složení, tak i v Portugalsku uplatňování změn pravidel Společenství podle článku 396.
Článek 261 (bývalý článek 197)
Výbor se člení na odborné skupiny pro hlavní oblasti, jež jsou předmětem této smlouvy.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
Aby mohlo být portugalské odvětví ovoce a zeleniny na konci první etapy vyváženě začleněno do rámce společné zemědělské politiky, upravuje Portugalská republika postupně organizaci svého vnitrostátního trhu na základě některých obecných cílů, doplněných zvláštními cíli podle dotyčných odvětví.
Článek 262 (bývalý článek 198)
Rada nebo Komise jsou povinny konzultovat výbor v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné. Výbor může také vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.
Výbor může být konzultován Evropským parlamentem.
1. Obecnými cíli uvedenými v článku 262, jichž má být dosaženo, jsou
– výrazné zlepšení podmínek produkce, zpracování a odbytu zemědělských produktů v Portugalsku,
– celkové zlepšení strukturální situace portugalského zemědělství.
2. Za účelem podpory dosahování obecných cílů se ohledně produktů uvedených v článku 259
a) od začátku mezidobí provádějí konkrétní přípravná opatření k převzetí a uplatňování acquis communautaire, a to zejména v oblasti produkčních, zpracovatelských a obchodních struktur a v oblasti organizací producentů;
b) ode dne přistoupení v Portugalsku uplatňuje úprava Společenství v oblasti sociálně-strukturální, včetně úpravy týkající se organizací producentů;
c) rozšiřují v rámci úpravy uvedené v písmenu b) i na Portugalsko nejpříznivější zvláštní ustanovení existující k uvedenému dni v průřezových předpisech Společenství, jež se vztahují na nejméně příznivé oblasti Společenství ve stávajícím složení;
d) kromě toho provádí dodatečná strukturální opatření ve prospěch Portugalska, a to ve formě zvláštního programu rozvoje portugalského zemědělství.
Rada případně přijme za podmínek stanovených v článku 258 opatření uvedená v prvním pododstavci nebo prováděcí pravidla k takovým opatřením.
Článek 263 (bývalý článek 198a)
Zřizuje se výbor jako poradní orgán tvořený zástupci regionálních a místních samosprávných celků (dále jen „Výbor regionů“).
Počet členů Výboru regionů je stanoven takto
Belgie12Dánsko9Německo24Řecko12Španělsko21Francie24Irsko9Itálie24Lucembursko6Nizozemsko12Rakousko12Portugalsko12Finsko9Švédsko12Spojené království24.
Členy výboru a stejný počet náhradníků jmenuje na čtyři roky Rada jednomyslným rozhodnutím na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně. Člen výboru nesmí být současně členem Evropského parlamentu.
Členové výboru nesmějí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
1. Zvláštní cíle podle článku 262 jsou pro dotyčná odvětví uvedeny v oddíle V.
2. a) Za účelem uskutečňování obecných cílů vypracuje Komise v průběhu mezidobí v úzké součinnosti s portugalskými orgány akční program.
b) Následně pak Komise pozorně sleduje vývoj situace v Portugalsku ve světle
– pokroku dosaženého při uskutečňování stanovených cílů,
– výsledků dosažených při provádění průřezových či zvláštních strukturálních opatření.
c) Komise vyjádří své stanovisko k tomuto vývoji ve zprávách, které zašle Radě
– na konci mezidobí za účelem vypracování zhodnocení vývoje, k němuž došlo přede dnem přistoupení,
– dostatečně včas před koncem čtvrtého roku po přistoupení,
– kdykoli to pokládá za vhodné nebo nutné.
d) S ohledem zejména na projednávání zpráv uvedených v písmenu c) Radou, může Komise, je-li to nutné, doporučit Portugalské republice opatření, která by měla být učiněna v zájmu uskutečnění příslušných cílů.
Článek 264 (bývalý článek 198b)
Výbor regionů volí z řad svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také sejít z vlastního podnětu.
V průběhu první etapy Portugalská republika dodržuje
1. Cenovou kázeň
a) Pokud jsou portugalské ceny vyjádřené v ECU nižší nebo rovné společným cenám
– aniž je dotčena harmonizace cen v odvětví mléka a mléčných výrobků podle čl. 309 písm. d), nesmějí roční zvýšení cen v zásadě hodnotově překročit zvýšení společných cen
– avšak
aa) jestliže jsou portugalské ceny nižší než společné ceny a pokud v souladu s kázní týkající se podpor uvedenou v bodu 2 vede zrušení některých podpor – buď přímo poskytovaných na produkty na úrovni primární produkce, anebo poskytovaných na výrobní prostředky – ke snížení příjmů portugalských producentů, může se ke zvýšení uvedenému v první odrážce uplatnit dodatečné zvýšení, a to v mezích dopadu zrušených podpor na příjmy producentů;
bb) pokud jde o produkty čísla 22.05 společného celního sazebníku, pro něž jsou stanoveny úřední ceny, může roční zvýšení portugalských cen dosáhnout nejvýše úrovně vyplývající z cenového sbližování za deset let.
V žádném případě však portugalské ceny nesmějí překročit úroveň společných cen.
Pro účely dodržování cenové kázně podle písmene a) je úrovní portugalských cen, která se bere v úvahu v prvním hospodářském roce po přistoupení, úroveň portugalských cen stanovená pro hospodářský rok 1985/1986 a přepočítaná na ECU koeficientem platným na začátku tohoto hospodářského roku pro dotyčné produkty.
b) Pokud se trvání první etapy nezkracuje v souladu s čl. 260 odst. 2 a portugalské ceny jsou nižší než společné ceny, přistoupí Portugalská republika v průběhu pátého roku první etapy na začátku hospodářského roku pro daný produkt ke sbližování cen s úrovní společných cen platných pro tento hospodářský rok podle prováděcích pravidel, jež budou určeny.
Pro tyto účely jsou portugalskými cenami, které se mají sbližovat, ceny vyjádřené v ECU na úrovni dosažené k 31. prosinci 1989 v souladu s cenovou kázní uvedenou v písmenu a).
c) Pokud je úroveň, jíž dosáhly portugalské ceny pro hospodářský rok 1985/1986, vyjádřená v ECU s použitím přepočítacího koeficientu platného na začátku hospodářského roku pro dotyčný produkt vyšší než úroveň společných cen, nesmí se úroveň portugalských cen v porovnání s jejich předchozí úrovní zvýšit.
Kromě toho, pokud portugalské ceny vyjádřené v ECU a stanovené podle předchozího vnitrostátního režimu pro hospodářský rok 1985/1986 vedou k překročení rozdílu, který existoval mezi portugalskými a společnými cenami v hospodářském roce 1984/1985, stanoví Portugalská republika své ceny pro další hospodářské roky tak, aby se toto překročení během prvních sedmi hospodářských let po přistoupení zcela odstranilo.
Kromě toho Portugalská republika své ceny v nezbytné míře přizpůsobí tak, aby zabránila narůstání rozdílu mezi svými cenami a společnými cenami.
d) Komise zajistí dodržování výše uvedených pravidel. Žádné překročení cenové úrovně vyplývající z uplatnění těchto pravidel se nebere v úvahu při určování cenové úrovně, jež má být přijata jako výchozí úroveň pro sbližování cen v průběhu druhé etapy podle článku 285.
2. Kázeň týkající se podpor
V souvislosti s touto kázní a aniž je dotčen článek 248 je Portugalská republika oprávněna zachovat v průběhu první etapy své vnitrostátní podpory.
V průběhu uvedeného období však Portugalská republika zajistí, že dojde k odstraňování těch vnitrostátních podpor, které nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, a k postupnému zavádění režimu podpor Společenství do organizace jeho vnitrostátního trhu, aniž by výše těchto podpor překročila společnou úroveň.
3. Produkční kázeň
V souvislosti s touto kázní přijme Portugalská republika nezbytná opatření zabraňující tomu, aby v odvětvích, pro něž právní předpisy Společenství produkční kázeň upravují
– došlo ke zvýšení produkce na jejím území v průběhu první etapy, jež by vedlo ke zhoršení situace v celkové produkci Společenství,
– nebylo od začátku druhé etapy ztíženo přijímání acquis communautaire.
Článek 265 (bývalý článek 198c)
Rada nebo Komise konzultují Výbor regionů v případech, které tato smlouva stanoví, a ve všech ostatních případech, v nichž to některý z těchto dvou orgánů považuje za vhodné, zejména v případech týkajících se přeshraniční spolupráce.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně jednoho měsíce od jejího oznámení předsedovi. Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Je-li Hospodářský a sociální výbor konzultován podle článku 262, Rada nebo Komise o tomto vyžádání stanoviska informují Výbor regionů. Usoudí-li Výbor regionů, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy, může v této věci zaujmout stanovisko.
Výbor regionů může být konzultován Evropským parlamentem.
Může vydat stanovisko z vlastního podnětu v případech, kdy to považuje za vhodné.
Stanovisko výboru a zápis z jeho jednání se postupují Radě a Komisi.
1. Nejpozději do konce první etapy
– předá Komise Radě, bude-li to nezbytné, zprávu s příslušnými návrhy týkající se vývoje situace v jednom či více odvětvích uvedených v článku 259 ve vztahu k cílům vytčeným pro období první etapy,
– Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně rozhodne o případných nezbytných úpravách přechodných podmínek, a to v rámci nejdéle desetiletého období stanoveného pro uplatňování přechodných opatření a na dobu nezbytně nutnou k zajištění fungování společných organizací trhu.
2. Odstavec 1 neovlivňuje automatický přechod z první etapy do druhé podle čl. 260 odst. 1 a nesmí vést ke změnám článků 371 až 375.
Článek 266 (bývalý článek 198d)
Evropská investiční banka má právní subjektivitu.
Členy Evropské investiční banky jsou členské státy.
Statut Evropské investiční banky je obsažen v protokolu připojeném k této smlouvě.
S výhradou článků 268 až 276 a oddílu v se Portugalské republice povoluje uplatňovat v obchodu se Společenstvím ve stávajícím složení v průběhu první etapy u produktů uvedených v článku 259 režim, který platil před jejím přistoupením, a to jak pro dovoz, tak i pro vývoz.
Článek 267 (bývalý článek 198e)
Úkolem Evropské investiční banky je přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji společného trhu v zájmu Společenství; využívá k tomu jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů. Za tím účelem neziskovým poskytováním půjček a záruk usnadňuje financování dále uvedených projektů ve všech odvětvích hospodářství
a) projektů na rozvoj méně rozvinutých oblastí;
b) projektů na modernizaci nebo konverzi podniků anebo na vytvoření nových činností vyplývajících z postupného vytváření společného trhu, které pro svůj rozsah nebo pro svou povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech;
c) projektů společného zájmu více členských států, které pro svůj rozsah nebo povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech.
Při plnění svých úkolů usnadňuje Evropská investiční banka financování investičních programů s využitím strukturálních fondů a dalších finančních nástrojů Společenství.
1. S výhradou odstavce 2 zruší Portugalská republika od 1. března 1986 u dovozu produktů pocházejících ze Společenství ve stávajícím složení cla a poplatky s účinkem rovnocenným clům.
2. U produktů uvedených v článku 259, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství ve stávajícím složení clům podléhá, se s cílem postupného odstranění těchto cel během první a druhé etapy uplatní tato ustanovení
a) Cla při dovozu produktů z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení se odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny sazby sníží na 88,9 % základní celní sazby,
Avšak
– u jakostních likérových vín stanovených pěstitelských oblastí čísla 22.05 společného celního sazebníku snižuje Společenství ve stávajícím složení své základní celní sazby ve třech stupních podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny sazby sníží na 66,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny sazby sníží na 33,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechna cla zruší,
– u „vinhos verdes“ a u vin Dão čísla 22.05 společného celního sazebníku snižuje Společenství ve stávajícím složení své základní celní sazby ve čtyřech následných stupních po 25 % k
– 1. březnu 1986,
– 1. lednu 1987,
– 1. lednu 1988,
– 1. lednu 1989,
– u ostatních vín posuzovaných jako jakostní vína s. o. čísla 22.05 společného celního sazebníku snižuje Společenství ve stávajícím složení své základní celní sazby v šesti stupních podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny sazby sníží na 83,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny sazby sníží na 66,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny sazby sníží na 49,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny sazby sníží na 33,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny sazby sníží na 16,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechna cla zruší.
– k 1. lednu 1987 se všechny sazby sníží na 77,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny sazby sníží na 66,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny sazby sníží na 55,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny sazby sníží na 44,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny sazby sníží na 33,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny sazby sníží na 22,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny sazby sníží na 11,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechna cla zruší.
b) Cla při dovozu produktů uvedených v článku 259 ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1996 se všechna cla zruší.
Avšak
– jestliže je v průběhu první etapy u některého z produktů uvedených v příloze XXIII celní sazba vyplývající z uplatnění předchozího odstavce v souladu s článkem 191 omezena horní hranicí na úroveň sazby, jež se uplatňuje při dovozech do Portugalska z třetích zemí požívajících doložky nejvyšších výhod a
– pokud tato situace přetrvává i na začátku druhé etapy, proběhne postupné odstranění zbytkové celní sazby v průběhu druhé etapy podle časového rozvrhu, jež bude určen, přičemž se vychází z výše celní sazby skutečně uplatňované na začátku druhé etapy.
– k 1. lednu 1987 se všechny sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny sazby sníží na 54,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
3. Ve smyslu odstavců 1 a 2 je základní celní sazbou sazba vymezená v článku 189.
Avšak
– při uplatnění odst. 2 písm. b) a s výjimkou základní celní sazby platné pro produkty uvedené v příloze XXIII nesmí základní celní sazba překročit výši sazby společného celního sazebníku,
– u jakostních likérových vín produkovaných ve vymezených oblastech, u „vinhos verdes“ a vín Dão jsou základními celními sazbami sazby skutečně uplatňované v rámci celních kvót podle předchozího režimu. Celní kvóty uplatňované podle těchto předchozích režimů se zruší od 1. března 1986.
4. Ustanovení čl. 243 bodu 4 se použijí obdobně v průběhu období odstraňování cel podle odstavce 2. Pokud však čl. 243 bod 4 s ohledem na Portugalskou republiku vyžaduje rozhodnutí postupem uvedeným v prvním pododstavci uvedeného bodu, nemusí Portugalská republika tento postup dodržet; v takovémto případě informuje ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních.
Pokud se v tomto článku a v čl. 243 bodu 4 nestanoví jinak, uplatňují se rovněž články 189 až 195.
Článek 268 (bývalý článek 199)
Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu, předběžně vyčísleny a zahrnuty do rozpočtu.
Správní výdaje orgánů, které vyplývají z ustanovení Smlouvy o Evropské unii a vztahují se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice a ke spolupráci v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, jsou hrazeny z rozpočtu. Operativní výdaje, které vyplývají z provádění těchto ustanovení, mohou být za podmínek určených těmito ustanoveními hrazeny z rozpočtu.
Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
1. S výhradou odstavce 2 zruší Portugalská republika od 1. března 1986 u dovozu produktů uvedených v článku 259 ze Společenství ve stávajícím složení uplatňování veškerých množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, jakož i veškeré poplatky s účinkem rovnocenným clům.
2. a) Až do konce první etapy může Portugalská republika zachovat množstevní omezení u dovozů produktů uvedených v příloze XXIII ze Společenství ve stávajícím složení.
b) Množstevní omezení uvedená v písmeni a) mají formu ročních kvót otevřených bez diskriminace mezi ekonomickými subjekty.
Výchozí kvóta pro každý produkt, vyjádřená v objemu nebo v ECU, se pro rok 1986 stanoví takto
– buď ve výši 3 % průměrné portugalské produkce za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky,
– nebo ve výši průměrných portugalských dovozů za poslední tři roky před přistoupením, pro které jsou k dispozici statistiky, pokud se uplatněním tohoto kritéria docílí většího objemu nebo hodnoty.
c) Minimální míra postupného zvyšování kvót je 15 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v hodnotě a 10 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v objemu.
Toto zvýšení se připočítává ke každé kvótě a následné zvýšení se pak vypočítá na základě takto získaného celkového součtu.
d) Pokud jsou dovozy do Portugalska během dvou po sobě jdoucích let nižší než 90 % otevřené roční kvóty, Portugalská republika platná množstevní omezení zruší.
e) V období od 1. března do 31. prosince 1986 se použitelná kvóta rovná výchozí kvótě snížené o jednu šestinu.
Článek 269 (bývalý článek 201)
Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.
Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně přijme ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Společenství a doporučí je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
1. V průběhu první etapy uplatňuje Portugalská republika u dovozu produktů uvedených v článku 259 ze Společenství ve stávajícím složení systém vyrovnávání cen nebo zvláštní ochrany, jak jsou stanoveny právními předpisy Společenství pro dovozy ze třetích zemí. Tyto systémy musí být založeny na stejných kritériích, jaké pro určování parametrů vyrovnávání cen nebo úrovně zvláštní ochrany stanovují právní předpisy Společenství.
2. U produktů uvedených v článku 259, které nepodléhají omezením obchodu mezi Portugalskem a stávajícími členskými státy nebo mezi Portugalskem a třetími zeměmi podle článků 269 a 280, může Portugalská republika až do 31. prosince uplatňovat systém statistického informování před dovozem. Avšak tento systém, jehož součástí je vydávání vnitrostátního dovozního dokladu, musí upravovat automatické vydání takového dokladu nejdéle do čtyř pracovních dnů od podání žádosti; pokud v této lhůtě vydán nebude, dovoz může být bez omezení uskutečněn.
V rámci zprávy uvedené v čl. 264 odst. 2 písm. c) druhé odrážce předloží Komise Radě případně návrhy na zachování tohoto systému po zbývající období první etapy pro produkty, pro něž se toto zachování projeví jako nezbytné.
3. Portugalská republika sdělí Komisi nejpozději tři měsíce přede dnem přistoupení prováděcí pravidla systémů uvedených v odstavcích 1 a 2.
Po jejich přezkoumání je Komise sdělí ostatním členským státům.
Článek 270 (bývalý článek 201a)
K zajištění rozpočtové kázně nepředloží Komise žádný návrh aktu Společenství, nezmění své návrhy a nepřijme žádná prováděcí opatření, která by mohla mít citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo takové opatření mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství, vyplývajících z ustanovení přijatých Radou podle článku 269.
V průběhu první etapy může Portugalská republika poskytovat na produkty uvedené v článku 259 vyvážené do stávajících členských států vývozní podpory nebo subvence.
Avšak jejich výše se omezí maximálně na rozdíl mezi cenami zjištěnými v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení a případnou výší cla.
Tyto podpory nebo subvence mohou být stanoveny teprve poté, co proběhne konzultační řízení uvedené v článku 276.
Článek 271 (bývalý článek 202)
Výdaje uvedené v rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 279 jinak.
Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 279 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.
Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 279.
Výdaje Evropského parlamentu, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.
1. V průběhu první etapy a s výhradou čl. 268 odst. 2 písm. a) a článku 316 uplatňuje Společenství ve stávajícím složení na dovozy produktů uvedených v článku 259 z Portugalska režim, který vůči Portugalsku uplatňovalo před jeho přistoupením.
2. Avšak u produktů, které podléhají režimu Společenství týkajícího se dovozních dávek, se při stanovování dávek pro produkty dovážené z Portugalska přihlíží k případnému sbližování cen a také k výši vnitrostátní podpory, která se v Portugalsku poskytuje.
3. V obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a třetími zeměmi se v průběhu první etapy statistické údaje, které se týkají portugalského trhu, nepoužívají pro výpočet společných cen, které slouží ke stanovení částek vybíraných při dovozu.
Článek 272 (bývalý článek 203)
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
10. Každý z orgánů vykonává pravomoci přenesené na něj na základě tohoto článku při zachování ustanovení Smlouvy a aktů přijatých na jejím základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Společenství a o rovnováhu příjmů a výdajů.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Předběžný návrh zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.
3. Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 1. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu odchýlit se od předběžného návrhu.
Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Evropskému parlamentu.
4. Návrh rozpočtu musí být Evropskému parlamentu předložen nejpozději do 5. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Evropský parlament je oprávněn pozměnit návrh rozpočtu většinou hlasů svých členů a navrhnout Radě nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů změny návrhu u výdajů vyplývajících povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě.
Pokud Evropský parlament schválí návrh rozpočtu do čtyřiceti pěti dnů po jeho předložení, je rozpočet schválen s konečnou platností. Pokud během této lhůty Evropský parlament návrh rozpočtu nepozmění ani nenavrhne jeho změny, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Evropský parlament pozmění rozpočet nebo navrhne jeho změny, je návrh rozpočtu předán Radě spolu s odpovídajícími změnami či pozměňovacími návrhy.
5. Po projednání uvedeného návrhu rozpočtu s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, rozhodne Rada za následujících podmínek
a) Rada může kvalifikovanou většinou upravit kteroukoli změnu přijatou Evropským parlamentem;
b) vzhledem k pozměňovacím návrhům
– pokud pozměňovací návrh Evropského parlamentu nevede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, zejména proto, že takové zvýšení výdajů je výslovně vyrovnáno jedním nebo větším počtem pozměňovacích návrhů, které způsobují odpovídající snížení výdajů, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh zamítnout. Nerozhodne-li o zamítnutí, je pozměňovací návrh přijat;
– pokud pozměňovací návrh Evropského parlamentu vede ke zvýšení celkových výdajů orgánu, může Rada kvalifikovanou většinou pozměňovací návrh přijmout. Nerozhodne-li o přijetí, je pozměňovací návrh zamítnut;
– pokud na základě jedné z předchozích odrážek Rada pozměňovací návrh zamítla, může kvalifikovanou většinou částku uvedenou v návrhu rozpočtu buď ponechat, nebo stanovit jinou.
Návrh rozpočtu se upraví podle návrhů změn přijatých Radou.
Pokud ve lhůtě patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu Rada neupraví žádnou z navrhovaných změn Evropského parlamentu a přijme pozměňovací návrhy předložené Evropským parlamentem, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností. Rada sdělí Evropskému parlamentu, že neupravila žádnou z navrhovaných změn a že přijala pozměňovací návrhy.
Pokud během této lhůty Rada upraví jednu či více změn přijatých Evropským parlamentem nebo nepřijme pozměňovací návrhy, které Evropský parlament předložil, je návrh rozpočtu znovu předložen Evropskému parlamentu. Rada je seznámí s výsledkem svých jednání.
6. Evropský parlament poté, co bylo seznámeno s výsledkem jednání Rady, rozhodne do patnácti dnů od předložení uvedeného návrhu rozpočtu většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných platných hlasů o změnách provedených Radou, a tím schválí rozpočet. Jestliže v uvedené lhůtě Evropský parlament nerozhodne, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
7. Po ukončení jednání o rozpočtu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Evropského parlamentu, že rozpočet je schválen s konečnou platností.
8. Evropský parlament však může většinou hlasů svých členů a dvěma třetinami odevzdaných hlasů z důležitých důvodů návrh rozpočtu zamítnout a požádat o předložení nového návrhu.
9. Každoročně se pro veškeré výdaje, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, stanoví maximální míra zvýšení výdajů oproti výdajům stejné povahy běžného rozpočtového roku.
Po konzultaci s Výborem pro hospodářskou politiku stanoví Komise tuto maximální míru, jež vyplývá
– z vývoje objemu hrubého národního produktu ve Společenství,
– z průměrné změny rozpočtů členských států a
– z vývoje životních nákladů během uplynulého rozpočtového roku.
Maximální míra se sdělí do 1. května všem orgánům Společenství. Ty musí tuto míru dodržovat v průběhu jednání o rozpočtu, aniž jsou dotčeny čtvrtý a pátý pododstavec tohoto odstavce.
Pokud je míra zvýšení u výdajů, jež nevyplývají povinně ze Smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, podle návrhu rozpočtu stanoveného Radou vyšší než polovina maximální míry, může Evropský parlament v rámci výkonu svého práva změnit rozpočet zvýšit celkovou částku těchto výdajů až do poloviny maximální míry.
Pokud Evropský parlament, Rada nebo Komise usoudí, že činnost Společenství vyžaduje překročení míry stanovené postupem podle tohoto odstavce, může být nová míra stanovena dohodou mezi Radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, a Evropským parlamentem, jenž se usnáší většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.
1. V průběhu první etapy se při dovozu produktů ze stávajících členských států do Portugalska vybírá pevná složka určená k zajištění ochrany zpracovatelského průmyslu, která tvoří součást výpočtu dovozních poplatků při dovozu produktů podléhajících společné organizaci trhu s obilovinami a rýží ze třetích zemí.
2. Odchylně od odstavce 1 je pro produkty uvedené v příloze XXIV u každé položky stanovena ochranná složka, jež má být vybírána v průběhu první etapy při dovozu do Portugalska.
Článek 273 (bývalý článek 204)
Pokud rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízeními přijatými na základě článku 279, a to až do výše jedné dvanáctiny rozpočtu předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním pododstavci umožnit výdaje překračující jednu dvanáctinu.
Pokud se rozhodnutí týká výdajů, které nevyplývají povinně z této smlouvy nebo z aktů přijatých na jejím základě, předloží je Rada neprodleně Evropskému parlamentu. Evropský parlament většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů může ve lhůtě třiceti dnů přijmout jiné rozhodnutí o výdajích, které přesahují jednu dvanáctinu uvedenou v prvním pododstavci. Tato část rozhodnutí Rady je pozastavena, dokud Evropský parlament nerozhodne. Pokud Evropský parlament v uvedené lhůtě nepřijme rozhodnutí, které se liší od rozhodnutí Rady, považuje se její rozhodnutí za přijaté s konečnou platností.
Rozhodnutí uvedená v druhém a třetím pododstavci stanoví opatření týkající se zdrojů nezbytná k použití tohoto článku.
1. Aniž je dotčeno uplatňování všeobecné ochranné doložky podle článku 379, je Portugalská republika oprávněna přijímat ochranná opatření proti dovozu produktů uvedených v článku 259 ze stávajících členských států za podmínek a na základě kritérií srovnatelných s těmi, které platí v rámci každé společné organizace trhu pro uplatňování ochranných opatření vůči třetím zemím.
2. Portugalská republika oznámí Komisi neprodleně tato opatření tak, aby Komise mohla případně vznést své připomínky pokud jde o oprávněnost, povahu nebo trvání ochranných opatření, o nichž bylo rozhodnuto.
Tímto postupem není dotčeno uplatňování opravných prostředků podle Smlouvy o EHS.
3. Ochranné opatření nelze přijmout, pokud není současně alespoň stejné opatření uplatňováno na dovozy týchž produktů do Portugalska ze třetích zemí.
Článek 274 (bývalý článek 205)
Komise plní rozpočet v souladu s finančním nařízením přijatým na základě článku 279 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 279 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.
1. V průběhu první etapy uplatňuje Společenství ve stávajícím složení u vývozu produktů uvedených v článku 259 do Portugalska režim, který uplatňuje u vývozů do třetích zemí.
2. Avšak výše případné použitelné náhrady je omezena nejvýše na rozdíl mezi cenami zjištěnými ve Společenství ve stávajícím složení a v Portugalsku a případnou výší cla.
Tyto náhrady mohou být stanoveny teprve poté, co proběhne konzultační řízení uvedené v článku 276.
3. Náhrady uvedené v tomto článku jsou financovány Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Článek 275 (bývalý článek 205a)
Komise předkládá každoročně Radě a Evropskému parlamentu závěrečný účet operací prováděných v rámci rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.
Zavedení podpor či subvencí podle článku 138 Portugalskou republikou nebo zavedení náhrad podle článku 141 Společenstvím podléhá povinnosti předběžných konzultací, které probíhají podle následujícího postupu
1. Jakýkoli návrh na stanovení
– subvence u vývozu z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení nebo do třetích zemí nebo
– náhrady u vývozu ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska
je předmětem diskuse v rámci pravidelných schůzí řídícího výboru ustaveného společnou organizací trhu, pod kterou spadá daný produkt.
2. Zástupce Komise předloží ke konzultaci návrh uvedený v bodě 1; konzultace se zaměřuje zejména na ekonomický aspekt plánovaných vývozů a na situaci a cenovou úroveň na portugalském trhu, trhu Společenství ve stávajícím složení či na světovém trhu.
3. Výbor zaujme své stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.
Stanovisko se neprodleně sdělí orgánu příslušnému ke stanovení, tedy podle konkrétní situce Portugalské republice nebo Komisi.
4. V případě záporného stanoviska příslušný orgán
– nesmí opatření, které stanovisku nevyhovuje, uplatňovat po uplynutí lhůty deseti pracovních dnů počítané ode dne, kdy výbor zaujal stanovisko,
– sdělí neprodleně opatření Radě, která je může projednat a doporučit příslušnému orgánu, aby svůj návrh nebo své rozhodnutí změnil.
Článek 276 (bývalý článek 206)
1. Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu. Za tím účelem Rada a poté Evropský parlament přezkoumají závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 275, a výroční zprávu Účetního dvora, k níž jsou připojeny odpovědi kontrolovaných orgánů na jeho zjištění, prohlášení uvedené v čl. 248 odst. 1 druhém pododstavci, jakož i příslušné zvláštní zprávy Účetního dvora.
2. Před udělením absolutoria Komisi nebo z jiného důvodu v souvislosti s výkonem svých rozpočtových pravomocí si může Evropský parlament vyžádat od Komise informace o provádění výdajů nebo o fungování systémů finanční kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho žádost všechny nezbytné informace.
3. Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria.
Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Tyto zprávy se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.
1. U produktů uvedených v článku 259 a s výhradou článků 278 až 282 uplatňuje Portugalská republika od 1. března 1986 pravidla Společenství týkající se režimu pro dovoz produktů ze třetích zemí do Společenství, jak je vymezen v čl. 272 odst. 3.
2. Použitelné dovozní dávky se však případně zvyšují o rozdíl mezi cenami v Portugalsku a společnými cenami.
Článek 277 (bývalý článek 207)
Rozpočet se sestavuje ve zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 279.
1. Portugalská republika uplatňuje od 1. března 1986 u produktů uvedených v článku 259 sazby společného celního sazebníku v plném rozsahu, s výjimkou produktů uvedených v příloze XXV, u nichž se společný celní sazebník uplatní nejpozději na začátku druhé etapy.
2. Ustanovení čl. 243 bodu 4 se použije obdobně v průběhu první etapy pro produkty uvedené v příloze XXV.
Pokud tento článek nebo čl. 243 bod 4 nestanoví jinak, použijí se rovněž články 197 až 201.
Článek 278 (bývalý článek 209)
Rada na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a poté, co obdrží stanovisko Účetního dvora jednomyslně
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se rozpočtové příjmy v rámci systému vlastních zdrojů Společenství dávají k dispozici Komisi, a určí opatření, která se v případě potřeby použijí ke krytí hotovostních nároků,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti finančních kontrolorů, schvalujících osob a účetních.
Článek 278 (bývalý článek 208)
Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho členského státu do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
Složky určené k zajištění ochrany zpracovatelského průmyslu podle článku 273 a uvedené v příloze XXIV v průběhu první etapy nahrazují, pokud jde o dovozní poplatek vybíraný Portugalskem při dovozu ze třetích zemí, ochrannou složku Společenství.
Až do 31. prosince 1995 může Portugalská republika zachovat v souladu s prováděcími pravidly, která budou stanovena Radou postupem podle článku 258, množstevní omezení u dovozů produktů uvedených v příloze XXVI ze třetích zemí.
Článek 280 (bývalý článek 209a)
1. Společenství a členské státy bojují proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Společenství opatřeními přijatými podle tohoto článku, která mají odstrašující účinek a mohou poskytnout v členských státech účinnou ochranu.
2. Členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy.
3. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této smlouvy, členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům. Za tím účelem organizují s podporou Komise úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány.
4. K zajištění účinné a rovnocenné ochrany v členských státech přijímá Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Účetním dvorem opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů ohrožujících finanční zájmy Společenství. Použití trestního práva členských států a organizace soudnictví nejsou těmito opatřeními dotčeny.
5. Komise každoročně předkládá ve spolupráci s členskými státy Radě a Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která byla přijata k provedení tohoto článku.
Ustanovení čl. 270 odst. 2 a článek 274 se použije obdobně na obchod mezi Portugalskem a třetími zeměmi.
Článek 281 (bývalý článek 210)
Společenství má právní subjektivitu.
Portugalská republika je oprávněna odložit až do začátku druhé etapy postupné uplatňování preferencí, které při dovozu poskytuje Společenství jednostranně či na základě dohody některým třetím zemím.
Článek 282 (bývalý článek 211)
Společenství má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám; Společenství může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Pro tento účel je zastupováno Komisí.
1. U produktů uvedených v článku 259 a s výhradou odstavce 2 může Portugalská republika v průběhu první etapy zachovat pro vývozy do třetích zemí režim, který platil pro tyto obchody před přistoupením.
2. Výše podpor nebo subvencí poskytovaných případně Portugalskou republikou na vývoz do třetích zemí musí být omezena na výši, která je nezbytně nutná k zajištění odbytu daného produktu na trhu určení.
Tyto podpory nebo subvence mohou být zavedeny teprve poté, co proběhne řízení uvedené v článku 276. Konzultace se zaměřuje zejména na ekonomický aspekt plánovaných vývozů, na ceny přijaté k výpočtu i na situaci na trzích původu a určení.
Článek 283 (bývalý článek 212)
Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány kvalifikovanou většinou služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství.
1. Od začátku druhé etapy se na Portugalsko vztahují v plném rozsahu, s výhradou článků 239, 240, 241, 242 odst. 1, 249 až 253, 255, 256, 268, 279, 285 až 288 a zvláštních ustanovení, která se vztahují na některé produkty uvedené v oddílu V, pravidla Společenství týkající se produktů uvedených v článku 259.
2. Avšak vyrovnávací částka stanovená v souladu s článkem 240 se případně opraví o výši vnitrostátní podpory, kterou je Portugalská republika oprávněna zachovat podle článku 286.
Článek 284 (bývalý článek 213)
K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s touto smlouvou.
1. a) Pokud má v souladu s čl. 260 odst. 1 trvat druhá etapa pět let, stanoví se ceny uplatňované v Portugalsku až do prvního sbližování podle odstavci 2 ve výši, která vyplývá z použití čl. 265 odst. 1.
b) Pokud má v souladu s čl. 260 odst. 2 trvat druhá etapa sedm let, jsou cenami uplatňovanými v Portugalsku až do prvního sbližování podle odstavce 2 ceny vyjádřené v ECU, stanovené podle pravidel společné organizace trhu daného odvětví, jichž bylo dosaženo k 31. prosinci 1988 v souladu s pravidly pro dodržování cenové kázně uvedenými v čl. 265 bodu 1.
2. Pokud použití odstavce 1 v Portugalsku vede k cenové úrovni rozdílné od společné cenové úrovně, sbližují se, s výhradou odstavce 6 a v souladu s odstavci 3 a 4, ceny, u kterých se v oddílu v odkazuje na tento článek, se společnými cenami na začátku každého hospodářského roku.
3. Je-li cena určitého produktu v Portugalsku nižší než společná cena, sbližují se ceny
– pět let, pokud má druhá etapa trvat pět let; v takovém případě se cena v Portugalsku v průběhu prvních čtyř sblížení postupně zvyšuje o pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi úrovní portugalské ceny a úrovní společných cen před každým sbližováním,
– sedm let, pokud má druhá etapa trvat sedm let; v takovém případě se cena v Portugalsku v průběhu prvních šesti sblížení postupně zvyšuje o sedminu, šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi úrovní portugalské ceny a úrovní společných cen před každým sbližováním.
Cena vyplývající z výpočtu podle jedné z předchozích odrážek se případně zvýší nebo sníží poměrně ke zvýšení nebo snížení společné ceny pro další hospodářský rok.
Společná cena v Portugalsku se uplatňuje v roce 1995 k začátku hospodářského roku daného produktu.
4. a) Je-li cena určitého produktu v Portugalsku vyšší než společná cena, zachovává se cena v tomto členském státě na úrovni uvedené v odstavci 1, přičemž sbližování vyplyne z vývoje společných cen během pěti, případně sedmi let druhé etapy.
Cena v Portugalsku se však v nezbytné míře upraví tak, aby se nezvětšoval rozdíl mezi touto cenou a společnou cenou.
Aniž je dotčeno písmeno b), uplatňuje se společná cena v Portugalsku v roce 1995 k začátku hospodářského roku daného produktu.
b) Před koncem osmého roku ode dne přistoupení provede Rada analýzu vývoje sbližování cen. Za tímto účelem předá Komise Radě v rámci zpráv podle čl. 264 odst. 2 písm. c) stanovisko s případnými odpovídajícími návrhy.
Pokud z uvedené analýzy vyplyne, že
– rozdíl mezi portugalskými a společnými cenami je příliš velký na to, aby mohl být odstraněn ve zbývajícím období sbližování cen podle odstavce 2, avšak zřejmě může být vyrovnán v určité omezené lhůtě, lze původně plánované období sbližování cen prodloužit; v takovém případě se ceny zachovají na své předchozí úrovni v souladu s písmenem a);
– rozdíl mezi portugalskými cenami a společnými cenami je příliš velký na to, aby mohl být vyrovnán pouhým prodloužením původně plánovaného období sbližování cen, lze rozhodnout, že spolu s tímto prodloužením se při sbližování uplatní navíc postupné snižování portugalských cen, vyjádřené v reálných termínech, které případně doplní nepřímé, dočasné a sestupné podpory, aby se zmírnil dopad tohoto postupného snižování cen. Tyto podpory se financují z portugalského rozpočtu.
Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou opatření uvedená v předchozím pododstavci.
5. Pokud se na začátku druhé etapy zjistí, že rozdíl mezi cenou určitého produktu v Portugalsku a společnou cenou tohoto produktu nepřevyšuje 3 % společné ceny, může se pro daný produkt v Portugalsku uplatňovat společná cena.
6. V zájmu plynulého průběhu integrace může být rozhodnuto, aby se odchylně od odstavce 3 cena jednoho nebo více produktů v Portugalsku lišila po dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití uvedeného odstavce.
Tento rozdíl nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít.
V takovém případě je cenovou úrovní pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavce 3, pokud by nebylo rozhodnuto o rozdílu. Za podmínek stanovených v prvním a druhém pododstavci je však možné rozhodnout pro tento hospodářský rok o dalším rozdílu od této cenové úrovně.
Odchylka stanovená v prvním pododstavci se nevztahuje na poslední etapu sbližování cen podle odstavce 3.
Článek 285 (bývalý článek 213a)
1. Aniž je dotčen článek 5 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, přijímá Rada postupem podle článku 251 opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k provádění činností Společenství.
2. Při vypracování statistik Společenství se dodržuje nestrannost, spolehlivost, objektivita, vědecká nezávislost, hospodárnost výdajů a důvěrnost statistických informací; hospodářským subjektům při tom nesmí vzniknout nadměrné náklady.
1. Od začátku druhé etapy se v Portugalsku uplatňují tato ustanovení
– čl. 244 odst. 1, s výhradou článků 268, 280 a 285 a zvláštních ustanovení týkajících se určitých produktů uvedených v oddílu V,
– článek 247, přičemž rozhodnutí Rady se přijímají postupem podle čl. 234 odst. 2,
– článek 248,
– článek 254, přičemž datum 1. března 1986 se nahrazuje datem začátku druhé etapy,
– článek 257, přičemž datum 31. prosince 1987 se nahrazuje datem 31. prosince druhého roku druhé etapy.
2. Doplňkový obchodní mechanismus uvedený v článku 249 se uplatňuje za podmínek stanovených v článcích 250 až 252 od začátku druhé etapy až do 31. prosince 1995. Seznam produktů, jež mají podléhat doplňkovému obchodnímu mechanismu, se sestaví do konce první etapy. Tento seznam může být doplněn postupem podle článku 250 v průběhu prvních dvou let druhé etapy.
Na začátku každého roku předloží Komise Radě zprávu o fungování doplňkového obchodnímu mechanismu v průběhu předchozího roku.
3. Pevné složky určené k zajištění ochrany zpracovatelského průmyslu, uvedené v čl. 273 odst. 1 a 2, se od začátku druhé etapy postupně zruší podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se všechny pevné složky sníží na 83,3 % základní pevné složky,
– k 1. lednu 1992 se všechny pevné složky sníží na 66,6 % základní pevné složky,
– k 1. lednu 1993 se všechny pevné složky sníží na 49,9 % základní pevné složky,
– k 1. lednu 1994 se všechny pevné složky sníží na 33,2 % základní pevné složky,
– k 1. lednu 1995 se všechny pevné složky sníží na 16,5 % základní pevné složky,
– k 1. lednu 1996 se všechny pevné složky zruší.
Článek 286 (bývalý článek 213b)
1. Od 1. ledna 1999 se akty Společenství o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a při volném pohybu těchto údajů vztahují na orgány a subjekty založené touto smlouvou nebo na jejím základě.
2. V období přede dnem uvedeným v odstavci 1 ustaví Rada postupem podle článku 251 nezávislý kontrolní orgán pověřený dohledem nad používáním těchto aktů Společenství vůči orgánům a subjektům Společenství a případně vydá další potřebné předpisy.
1. Odchylně od čl. 240 bodu 3 písm. b) a od článku 284 se v obchodu mezi Portugalskem a třetími zeměmi dávky nebo jiné dovozní poplatky, uplatňovaná v rámci společné zemědělské politiky, nesnižují o vyrovnávací částky používané v obchodě se Společenstvím ve stávajícím složení.
2. Od začátku druhé etapy se rozdíl mezi pevnými složkami k zajištění ochrany zpracovatelského průmyslu uvedenými v článku 279 a složkami, které se používají při výpočtu dovozního poplatku u dovozů ze třetích zemí, snižuje podle časového rozvrhu uvedeného v čl. 286 odst. 3.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Portugalská republika pevnou složku k zajištění ochrany zpracovatelského průmyslu, která se používá při výpočtu dovozního poplatku u dovozů produktů podléhajících společné organizaci trhu s obilovinami a rýží ze třetích zemí.
Článek 287 (bývalý článek 214)
Členové orgánů Společenství, členové výborů, jakož i úředníci a jiní zaměstnanci Společenství jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat takové informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, o jejich obchodních stycích nebo o struktuře jejich nákladů.
Podpory, prémie či další obdobné dávky zavedené v rámci společné zemědělské politiky, u nichž se v oddíle v odkazuje na tento článek, se v Portugalsku uplatňují podle těchto ustanovení
a) Výše podpory Společenství, která má být v Portugalsku poskytována na konkrétní produkt na začátku druhé etapy, se rovná výši podpory poskytované ke konci první etapy.
Pokud v průběhu první etapy nebyla poskytována žádná srovnatelná podpora, neposkytne se v Portugalsku, s výhradou následujících ustanovení, na začátku druhé etapy žádná podpora.
b) Na začátku prvého hospodářského roku nebo případně na začátku prvého období uplatňování podpor po zahájení druhé etapy
aa) se buď podpora Společenství zavede v Portugalsku ve výši představující
– pětinu výše podpory Společenství použitelné pro nadcházející hospodářský rok nebo období, pokud má druhá etapa trvat pět let,
– sedminu výše podpory Společenství použitelné pro nadcházející hospodářský rok nebo období, pokud má druhá etapa trvat sedm let,
bb) anebo se v případě existujícího rozdílu podpora Společenství v Portugalsku sblíží k výši podpory použitelné ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok či období
– o pětinu rozdílu mezi oběma zmíněnými podporami, pokud má druhá etapa trvat pět let,
– o sedminu rozdílu mezi oběma zmíněnými podporami, pokud má druhá etapa trvat sedm let.
c) Na začátku následujících hospodářských let nebo období uplatňování se výše podpory Společenství v Portugalsku sbližuje s výší podpory použitelné ve Společenství ve stávajícím složení pro nadcházející hospodářský rok nebo období postupně o
– čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi oběma podporami, pokud má druhá etapa trvat pět let,
– šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi oběma podporami, pokud má druhá etapa trvat sedm let.
d) Výše podpory Společenství se uplatňuje v Portugalsku v plné výši v roce 1995 k začátku hospodářského roku nebo období uplatňování podpory.
Článek 288 (bývalý článek 215)
Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
Druhý pododstavec se použije stejným způsobem na škody způsobené EÚB nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.
1. Od začátku druhé etapy uplatňuje Portugalská republika při dovozu postupně preference, které poskytuje Společenství jednostranně či na základě dohody některým třetím zemím.
2. Za tímto účelem uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi celní sazbou skutečně používanou ke konci první etapy a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
a) jestliže má druhá etapa trvat pět let
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 16,5 % výchozího rozdílu;
b) jestliže má druhá etapa trvat sedm let
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 87,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 75 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 62,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 50 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 37,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 25 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 12,5 % výchozího rozdílu.
c) K 1. lednu 1996 uplatňuje Portugalská republika preferenční sazby v plném rozsahu.
Článek 289 (bývalý článek 216)
Sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.
1. U olivového oleje se články 236 a 240 vztahují na intervenční ceny.
2. V průběhu přechodného období deseti let se cena takto určená pro Portugalsko každoročně na začátku každého hospodářského roku sbližuje se společnou cenou, a to podle následujícího postupu
– až do vstupu úpravy acquis communautaire v platnost se cena v Portugalsku každoročně sbližuje o dvacetinu výchozího rozdílu mezi touto cenou a společnou cenou,
– od vstupu úpravy acquis communautaire v platnost se cena v Portugalsku opravuje o rozdíl mezi cenou v tomto členském státě a společnou cenou, jak se uplatňují před každým sbližováním, dělený počtem hospodářských let zbývajících do konce období uplatňování přechodných opatření, přičemž cena takto vypočtená se úměrně upraví podle případné změny společné ceny pro nadcházející hospodářský rok.
3. Postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS Rada stanoví, zda je podmínka vyžadovaná k uplatnění odst. 2 druhé odrážky splněna. Cenové sbližování podle uvedeného ustanovení probíhá od začátku hospodářského roku následujícího po tomto stanovení.
4. Vyrovnávací částka vyplývající z použití článku 240 se v případě potřeby upraví na základě rozdílu mezi podporou spotřeby Společenství uplatňovanou ve Společenství ve stávajícím složení a v Portugalsku.
Článek 290 (bývalý článek 217)
Pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora tím nejsou dotčena.
1. Článek 236 se vztahuje na směrnou cenu slunečnicových semen.
U semen řepky, řepice, sojových bobů a lněných semen se směrná nebo cílová cena uplatňovaná v Portugalsku k 1. březnu 1986 stanoví na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení v průběhu referenčního období, které bude stanoveno. Směrná nebo cílová cena v Portugalsku však nesmí být vyšší než společná cena.
2. V průběhu období uplatňování přechodných opatření se ceny takto stanovené pro Portugalsko každoročně na začátku hospodářského roku sbližují s úrovní společných cen. Toto sbližování proběhne v deseti etapách, přičemž se článek 238 použije obdobně.
3. Intervenční ceny semen řepky, řepice a slunečnicových semen a minimální ceny sojových bobů uplatňované v Portugalsku se odvozují od směrné, případně cílové ceny uvedené v odstavcích 1 a 2, v souladu s ustanoveními dotyčné společné organizace trhu.
4. Až do 31. prosince 1990 se v rámci obchodu se zpracovanými produkty na bázi rostlinných olejů určených k lidské spotřebě, s výjimkou produktů na bázi olivového oleje, přijímají vhodná opatření k zohlednění rozdílu mezi cenami těchto olejů v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení.
Článek 291 (bývalý článek 218)
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených v Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965. Totéž platí pro Evropskou centrální banku, Evropský měnový institut a Evropskou investiční banku.
1. Portugalská republika uplatňuje až do 31. prosince 1990 v souladu s postupy, které budou určeny, systém kontrol
a) množství olejnatých semen a olejnatých plodů, mouky s neextrahovaným olejem, jakož i všech rostlinných olejů, s výjimkou olivového oleje, určených k lidské spotřebě na portugalském vnitrostátním trhu tak, aby nedocházelo ke zhoršování konkurenčních podmínek mezi jednotlivými rostlinnými oleji. Objem množství uváděného ke spotřebě na portugalském trhu se stanoví na základě spotřeby v Portugalsku, přičemž výše této spotřeby se vyhodnotí v rámci odhadu vypracovaného pro každý hospodářský rok postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS na základě
– portugalské spotřeby zjištěné v průběhu let 1980 až 1983,
– předpokládaného vývoje poptávky.
S použitím téhož postupu může být tento odhad v průběhu hospodářského roku aktualizován;
b) úrovně spotřebních cen u olejů uvedených v písmenu a), aby se až do 31. prosince 1990 udržela v zásadě cenová úroveň, vyjádřená v ECU, dosažená v průběhu hospodářského roku 1984/1985.
Součástí systému kontrol uvedeného v písmenu a) je nahrazení obchodního režimu uplatňovaného na dovozy do Portugalska k 1. březnu 1986 systémem množstevních omezení dovozu, který bude otevřen bez jakékoli diskriminace mezi ekonomickými subjekty jak vůči Společenství ve stávajícím složení, tak i vůči třetím zemím.
2. V případě mimořádných okolností může být systém kontrol vymezený v tomto článku změněn pro jemu podléhající produkty v nezbytné míře tak, aby se zabránilo výkyvům na trzích jednotlivých olejů.
Tyto změny se přijmou postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS.
Článek 292 (bývalý článek 219)
Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění této smlouvy nebudou řešit jinak, než jak stanoví tato smlouva.
1. Podpora Společenství pro výrobu olivového oleje se v Portugalsku zavede k začátku prvního hospodářského roku po přistoupení a v průběhu období uplatňování přechodných opatření se bude sbližovat s výší podpory poskytované ve Společenství ve stávajícím složení. Článek 246 se použije obdobně.
Podpora Společenství pro spotřebu olivového oleje se v Portugalsku zavádí k 1. lednu 1991 podle časového rozvrhu, který bude stanoven, a v nezbytném rozsahu tak, aby ke konci období uplatňování přechodných opatření dosáhla společné úrovně.
2. Podpora pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena, sójové boby a lněná semena produkovaná v Portugalsku
– se v Portugalsku zavede k začátku prvního hospodářského roku po přistoupení a
– následně se bude v průběhu období uplatňování systému kontrol podle čl. 292 odst. 1 zvyšovat
na základě sbližování cílové, případně směrné ceny uplatňované v Portugalsku se společnou cenovou úrovní.
Po uplynutí období uvedeného v předchozím pododstavci se podpora poskytovaná v Portugalsku bude rovnat rozdílu mezi směrnou nebo cílovou cenou uplatňovanou v tomto členském státě a cenou na světovém trhu, přičemž se tento rozdíl sníží o dopad cel ukládaných Portugalskou republikou na dovozy ze třetích zemí.
3. Podpora pro semena a boby uvedené v odstavci 2 produkované v Portugalsku a zpracovávané ve Společenství ve stávajícím složení, jakož i podpora pro tato semena a boby produkované ve Společenství ve stávajícím složení a zpracovávané v Portugalsku se upraví tak, aby zohledňovala rozdíl mezi úrovní cen těchto semen a bobů a úrovní cen uvedených semen a bobů dovážených ze třetích zemí.
4. Kromě toho se při výpočtu podpory pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena přihlíží k případně uplatňované rozdílové částce.
Článek 293 (bývalý článek 220)
Členské státy zahájí mezi sebou v případě potřeby jednání s cílem zajistit ve prospěch svých státních příslušníků
— ochranu osob a požívání a ochranu práv za týchž podmínek, které každý stát stanoví pro své vlastní státní příslušníky,
— zamezení dvojího zdanění uvnitř Společenství,
— vzájemné uznávání společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce, zachování jejich právní subjektivity v případě přenesení sídla z jedné země do druhé a možnost sloučení či splynutí společností, které se řídí právem různých členských států,
— zjednodušení formalit, jimž podléhá vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů.
V průběhu hospodářských let 1986/1987 až 1994/1995 se stanoví zvláštní zaručená prahová množství pro semena řepky, řepice a slunečnicová semena produkovaná v Portugalsku.
Pro hospodářský rok 1986/1987 se tato prahová množství stanoví takto
– 1 000 tun pro semena řepky, řepice,
– 48 000 tun pro slunečnicová semena.
Pro následující hospodářské roky se tato zvláštní zaručená prahová množství stanoví na základě kritérií srovnatelných s těmi, která jsou zavedena ke stanovení zaručených prahových množství ve Společenství ve stávajícím složení.
Pokud je zvláštní zaručené prahové množství překročeno, ukládají se z titulu spoluodpovědnosti pokuty podle obdobných postupů jako ve Společenství ve stávajícím složení a se stejným horním omezením.
Článek 294 (bývalý článek 221)
Členské státy poskytnou státním příslušníkům ostatních členských států zacházení stejné jako vlastním státním příslušníkům, pokud jde o jejich finanční účast ve společnostech ve smyslu článku 48; ostatní ustanovení této smlouvy tím nejsou dotčena.
1. Portugalská republika odloží až do ukončení systému kontrol uvedeného v článku 292 uplatňování smluvních či všeobecných preferenčních režimů, které jsou uplatňovány Společenstvím vůči třetím zemím v odvětví olivového oleje, olejnatých semen a olejnatých plodů a z nich získaných produktů.
2. Od 1. ledna 1991 uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi celní sazbou skutečně uplatňovanou k 31. prosinci 1990 a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 83,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 66,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 49,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 33,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 16,6 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Portugalská republika preferenční sazby v plném rozsahu.
Článek 295 (bývalý článek 222)
Tato smlouva se nijak nedotýká úpravy vlastnictví, uplatňované v členských státech.
Článek 236 a případně i článek 238 se vztahují na intervenční cenu stanovenou pro každou odrůdu nebo skupinu odrůd tabáku.
Článek 296 (bývalý článek 223)
1. Ustanovení této smlouvy nebrání použití následujících pravidel
a) členský stát není povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti,
b) každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
2. Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím změnit seznam výrobků, na něž se vztahuje odst. 1 písm. b), vypracovaný dne 15. dubna 1958.
Cílová cena odpovídající intervenční ceně uvedené v článku 296 se v Portugalsku stanoví pro první sklizeň po přistoupení na úrovni, která zohledňuje vztah mezi cílovou cenou a intervenční cenou podle čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 727/70 o společné organizaci trhu se surovým tabákem.
Článek 297 (bývalý článek 224)
Členské státy vzájemně konzultují společné kroky, které mají zabránit tomu, aby fungování společného trhu bylo dotčeno opatřeními, která by byl některý členský stát nucen učinit v případě vážných vnitřních nepokojů ohrožujících veřejný pořádek, v případě války nebo vážného mezinárodního napětí vytvářejícího nebezpečí války, anebo proto, aby dostál závazkům, jež přijal za účelem udržování míru a mezinárodní bezpečnosti.
Článek 246 se vztahuje na podporu pro přadný len a konopí.
Článek 298 (bývalý článek 225)
Povedou-li opatření přijatá v případech uvedených v článcích 296 a 297 k narušení podmínek hospodářské soutěže na společném trhu, prozkoumá Komise spolu se zúčastněným státem, jak by tato opatření mohla být přizpůsobena pravidlům stanoveným touto smlouvou.
Odchylně od postupu stanoveného v článcích 226 a 227 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, pokud se domnívá, že jiný členský stát zneužívá oprávnění stanovených v článcích 296 a 297. Soudní dvůr rozhodne v neveřejném zasedání.
Podpora producentům chmele uvedená v článku 12 nařízení (EHS) č. 1696/71 se v Portugalsku uplatňuje v plném rozsahu od první sklizně po přistoupení.
Článek 299 (bývalý článek 227)
1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Portugalskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
2. Ustanovení této smlouvy se vztahují na francouzské zámořské departementy, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy.
Avšak s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj, přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění této smlouvy v těchto regionech, včetně společných politik.
Při přijímání příslušných opatření uvedených ve druhém pododstavci přihlédne Rada k oblastem, jako jsou celní a obchodní politika, daňová politika, svobodná pásma, zemědělská politika a politika rybolovu, podmínky pro zásobování surovinami a základním spotřebním zbožím, státní podpory a podmínky přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Společenství.
Rada přijme opatření uvedená ve druhém pododstavci s ohledem na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Společenství, která zahrnuje také vnitřní trh a společné politiky.
3. Na zámořské země a území uvedené v příloze II této smlouvy se vztahuje zvláštní systém přidružení, který je stanoven v části čtvrté této smlouvy.
Tato smlouva se nevztahuje na zámořské země a území, jež udržují zvláštní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a jež nejsou zahrnuty ve výše uvedeném seznamu.
4. Ustanovení této smlouvy se vztahují i na evropská území, za jejichž zahraniční vztahy převzal odpovědnost členský stát.
5. Ustanovení této smlouvy se vztahují na Alandy v souladu s protokolem č. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království.
6. Odchylně od odstavců 1 až 4 platí, že
a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.
b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru.
c) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny ve Smlouvě o přistoupení nových členských států k Evropskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii podepsané dne 22. ledna 1972.
Článek 246 se vztahuje na podporu pro osivo uvedenou v článku 3 nařízení (EHS) č. 2358/71.
Článek 300 (bývalý článek 228)
1. Předpokládá-li tato smlouva uzavření dohod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, předloží Komise doporučení Radě, která zmocní Komisi zahájit nezbytná jednání. Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbory, které jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu pomáhaly, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout.
Rada při výkonu pravomocí svěřených jí tímto odstavcem rozhoduje kvalifikovanou většinou, s výjimkou případů stanovených v odst. 2 prvním pododstavci, kdy rozhoduje jednomyslně.
2. S výhradou působnosti svěřené v této oblasti Komisi rozhoduje Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou o podpisu, který může být doplněn rozhodnutím o prozatímním uplatňování před vstupem v platnost, jakož i o uzavírání dohod. Rada rozhoduje jednomyslně, dotýká-li se dohoda oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadována jednomyslnost, a v případě dohod uvedených v článku 310.
Odchylně od odstavce 3 se použije stejný postup i pro rozhodování o pozastavení uplatňování dohody nebo pro účely vypracování postojů, které jsou zaujaty jménem Společenství v orgánu vytvořeném dohodou na základě článku 310, pokud je tento orgán zmocněn přijímat rozhodnutí s právními účinky, s výjimkou rozhodnutí doplňujících nebo pozměňujících institucionální rámec dané dohody.
Evropský parlament je okamžitě a úplně informován o veškerých rozhodnutích přijatých podle tohoto odstavce, která se týkají prozatímního uplatňování nebo pozastavení platnosti dohod nebo vypracování postoje Společenství v orgánu vytvořeném dohodou podle článku 310.
3. Nejedná-li se o dohody uvedené v čl. 133 odst. 3, uzavírá dohody Rada po konzultaci s Evropským parlamentem, a to i v případech, kdy se dohoda dotýká oblasti, v níž je pro přijetí vnitřních předpisů požadován postup uvedený v článku 251 nebo v článku 252. Evropský parlament zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit podle naléhavosti věci. Nezaujme-li stanovisko v této lhůtě, může Rada jednat i bez tohoto stanoviska.
Odchylně od předchozího pododstavce se dohody uvedené v článku 310, ostatní dohody, které vytvářejí zavedením postupů spolupráce zvláštní institucionální rámec, dohody mající citelné rozpočtové dopady na Společenství a dohody měnící akt přijatý postupem podle článku 251 uzavírají se souhlasem Evropského parlamentu.
Rada a Evropský parlament se mohou v naléhavých případech dohodnout na lhůtě pro vyslovení tohoto souhlasu.
4. Při uzavírání dohody může Rada zmocnit Komisi, aby odchylně od odstavce 2 jménem Společenství schvalovala její změny, jestliže dohoda stanoví, že se takové změny přijímají zjednodušeným postupem nebo orgánem stanoveným dohodou. Rada může k takovému zmocnění připojit zvláštní podmínky.
5. Zamýšlí-li Rada uzavřít dohodu, která vyžaduje změny této smlouvy, musí být tyto změny nejprve přijaty postupem podle článku 48 Smlouvy o Evropské unii.
6. Rada, Komise nebo členský stát si mohou předem vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními této smlouvy. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, může dohoda vstoupit v platnost jen v souladu s článkem 48 Smlouvy o Evropské unii.
7. Dohody uzavřené za podmínek stanovených tímto článkem jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.
Článek 246 se vztahuje na podporu pro bource morušové.
Článek 301 (bývalý článek 228a)
Předpokládá-li se ve společných postojích nebo společných akcích přijatých podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice určitý postup Společenství směřující k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů s jednou nebo několika třetími zeměmi, přijme Rada nezbytná naléhavá opatření. Rada rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
1. Články 236, 238 a 240 se vztahují na intervenční cenu bílého cukru a na základní cenu cukrové řepy.
Vyrovnávací částka se však v míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu opraví s ohledem na dopad příspěvku k vyrovnání skladovacích výdajů.
2. U surového cukru a produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), s výjimkou čerstvé řepy, a u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) nařízení (EHS) č. 1785/81 o společné organizaci trhu s cukrem mohou být v míře nezbytné k zamezení nebezpečí narušení obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem stanoveny vyrovnávací částky.
V takovém případě se vyrovnávací částky odvozují od vyrovnávací částky příslušného základního produktu pomocí koeficientů, jež budou určeny.
Článek 302 (bývalý článek 229)
Komise je pověřena udržovat veškeré účelné styky s orgány Organizace spojených národů a jejími odbornými organizacemi.
Komise rovněž, je-li to účelné, udržuje styky se všemi mezinárodními organizacemi.
Po dobu sedmi let po přistoupení se dovozní dávka u surového třtinového cukru pocházejícího z Pobřeží slonoviny, Malawi, Zimbabwe a Svazijska, který se dováží do Portugalska v maximálním ročním množství 75 000 tun, vyjádřeno jako bílý cukr, rovná výši částky u surového cukru, vypočtené podle pravidel společné organizace trhu a snížené o rozdíl mezi prahovou cenou a intervenční cenou surového cukru.
Pro období od 1. března do 1. července 1986 a od 1. července do 31. prosince 1992 se uvedené maximální roční množství sníží úměrně k délce těchto období.
Pokud během těchto období
a) vyplyne z předběžného odhadu Společenství pro surový cukr na daný hospodářský rok anebo jeho část, že množství surového cukru, jež je k dispozici, nepostačuje k zajištění odpovídajícího zásobování portugalských rafinerií nebo
b) to odůvodňují výjimečné a nepředvídatelné okolnosti, které v průběhu hospodářského roku nebo jeho části nastaly,
může být Portugalská republika postupem podle článku 41 nařízení (EHS) č. 1785/81 oprávněna dovézt ze třetích zemí v rámci daného hospodářského roku anebo jeho části odhadovaná chybějící množství, a to za stejných podmínek, pokud jde o snížené dávky, jako pro množství uvedené v prvním pododstavci.
Článek 303 (bývalý článek 230)
Společenství naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy.
Na výrobky, na které se vztahuje režim podpor stanovený v článku 3 nařízení (EHS) č. 516/77 o společné organizaci trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, se v Portugalsku uplatňují tato ustanovení
1. Až do prvního sblížení cen podle článku 238 se minimální cena uvedená v článku 3b nařízení (EHS) č. 516/77 stanoví na základě
– ceny stanovené podle předchozího vnitrostátního režimu v Portugalsku pro produkt určený ke zpracování, nebo
– pokud tato cena stanovena není, na základě cen placených v Portugalsku producentům produktu určeného ke zpracování, jak byly zjištěny v průběhu reprezentativního období, jež bude určeno.
2. Jestliže je minimální cena uvedená v bodu 1
– nižší než společná cena, upraví se cena v Portugalsku postupem podle článku 238 na začátku každého hospodářského roku následujícího po přistoupení,
– vyšší než společná cena, přijme se ke dni přistoupení pro Portugalsko společná cena.
3. a) V průběhu prvních pěti hospodářských let po přistoupení nebo, pokud se uplatňuje čl. 260 odst. 2, prvních tří hospodářských let po přistoupení se výše podpory Společenství poskytované v Portugalsku pro výrobky z rajčat odvozuje od podpory vypočítané pro Společenství ve stávajícím složení, s přihlédnutím k rozdílu minimálních produkčních cen vyplývajících z bodu 2, a to před případným snížením uvedené podpory v důsledku překročení zaručeného prahového množství stanoveného pro tyto výrobky ve Společenství ve stávajícím složení.
V případě, že se ve Společenství ve stávajícím složení překročí prahové množství, a pokud se to jeví nezbytné k zabezpečení normálních podmínek hospodářské soutěže mezi portugalskými průmyslovými odvětvími a průmyslovými odvětvími Společenství, rozhodne se postupem podle článku 20 nařízení (EHS) č. 516/77, že vyrovnávací částka, která se nejvýše rovná rozdílu mezi podporou stanovenou pro Portugalsko a podporou, která by byla odvozena od stanovené podpory Společenství, uplatní Portugalsko na vývozy do třetích zemí v souladu s čl. 240 odst. 3 písm. a).
Nicméně po skončení platnosti režimu uvedeného v nařízení (EHS) č. 1320/85 se vyrovnávací částka nevybírá, pokud se prokáže, že portugalský výrobek nepožíval podpory Společenství poskytované v Portugalsku.
Podpora v Portugalsku nesmí v žádném případě překročit výši podpory poskytované ve Společenství ve stávajícím složení.
b) V průběhu období uvedeného v písmeni a) se poskytování podpory Společenství v Portugalsku omezí pro každý hospodářský rok na takové množství zpracovaných produktů, které odpovídá tomuto množství čerstvých rajčat
– 685 000 tun u výroby rajčatového koncentrátu,
– 9 600 tun u výroby celých loupaných rajčat,
– 137 tun u dalších výrobků z rajčat.
Po uplynutí tohoto období se výše stanovená množství upravená na základě případných změn prahových množství Společenství, k nimž v daném období došlo, zohlední při stanovení prahových množství Společenství.
4. Po skončení období uvedeného v bodě 3 písm. a) pro výrobky z rajčat a v průběhu šesti hospodářských let po přistoupení pro ostatní produkty se výše podpory Společenství poskytované v Portugalsku odvozuje od podpory stanovené pro Společenství ve stávajícím složení, s přihlédnutím k rozdílu minimálních cen vyplývajících z bodu 2.
5. Podpora Společenství se v Portugalsku uplatňuje v plném rozsahu od začátku sedmého hospodářského roku po přistoupení.
6. Pro účely tohoto článku se minimální cenou a podporou ve Společenství ve stávajícím složení rozumí částky získané ve Společenství ve stávajícím složení mimo Řecka.
Článek 304 (bývalý článek 231)
Společenství naváže úzkou součinnost s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.
Minimální cena a finanční vyrovnání uplatňované v Portugalsku podle článků 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2601/69, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu zpracování některých odrůd pomerančů, a podle článků 1 a 2 nařízení (EHS) č. 1035/77, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu uvádění výrobků z citronů na trh, se stanoví takto
1. Až do prvního sbližování cen podle článku 238 se minimální cena stanoví na základě cen placených v Portugalsku producentům citrusových plodů určených ke zpracování, které byly zjištěny v průběhu reprezentativního období, jež bude určeno. Finančním vyrovnáním je finanční vyrovnání ve Společenství ve stávajícím složení, snížené případně o rozdíl mezi společnou minimální cenou a minimální cenou uplatňovanou v Portugalsku.
2. Pro následná stanovení cen se minimální cena uplatňovaná v Portugalsku sbližuje se společnou minimální cenou podle článku 238. Finančním vyrovnáním použitelným v Portugalsku při každé etapě sbližování je finanční vyrovnání ve Společenství ve stávajícím složení, snížené případně o rozdíl mezi společnou minimální cenou a minimální cenou uplatňovanou v Portugalsku.
3. Avšak pokud je minimální cena vyplývající z ustanovení bodů 1 nebo 2 vyšší než společná minimální cena, může být pro Portugalsko tato společná minimální cena definitivně přijata.
Článek 305 (bývalý článek 232)
1. Ustanovení této smlouvy nemění ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, zejména pokud jde o práva a povinnosti členských států, pravomoci orgánů tohoto společenství a pravidla stanovená zmíněnou smlouvou pro fungování společného trhu s uhlím a ocelí.
2. Ustanovení této smlouvy nemění ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
1. Cílová cena uvedená v článku 4 nařízení (EHS) č. 1117/78 o společné organizaci trhu se suchými krmivy uplatňovaná v Portugalsku od 1. března 1986, se stanoví na základě rozdílů mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení v průběhu referenčního období, jež bude určeno.
Článek 238 se vztahuje na cílovou cenu vypočítanou v souladu s prvním pododstavcem. Cílová cena, jež se má uplatňovat v Portugalsku, však nesmí překročit společnou cílovou cenu.
2. Doplňková podpora použitelná v Portugalsku se upravuje o částku, která se rovná
– případnému rozdílu mezi cílovou cenou v Portugalsku a společnou cílovou cenou, vynásobenému procentem uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1117/78 a
– dopadu cel ukládaných na dovozy těchto produktů do Portugalska ze třetích zemí.
3. Článek 246 se vztahuje na paušální podporu uvedenou v článku 3 nařízení (EHS) č. 1117/78.
Článek 306 (bývalý článek 233)
Ustanovení této smlouvy nebrání existenci ani naplňování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosažení cílů těchto unií nedostačuje používání této smlouvy.
1. Aktivační prahová cena pro hrách, polní boby a lupinu používané při výrobě živočišných krmiv a cílová cena pro ostatní hrách a polní boby, uplatňované v Portugalsku k 1. březnu 1986, se stanoví na základě rozdílu mezi cenami konkurenčních produktů ze střídavých osevů v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení během referenčního období, jež bude určeno.
Článek 238 se vztahuje na aktivační prahovou cenu nebo na cílovou cenu těchto produktů. Aktivační prahová cena nebo cílová cena v Portugalsku však nesmí být vyšší než společná cílová cena.
2. U produktů sklizených v Portugalsku a používaných při výrobě živočišných krmiv, na které se vztahuje nařízení (EHS) č. 1431/82, kterým se stanoví zvláštní opatření pro hrách, polní boby a lupinu, se výše podpory uvedené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení snižuje o případný rozdíl mezi aktivační prahovou cenou uplatňovanou v Portugalsku a společnou cenou.
Aniž je dotčen první pododstavec, snižuje se výše dané podpory pro produkt zpracovaný v Portugalsku o clo ukládané v Portugalsku na dovoz sójové pokrutiny ze třetích zemí.
Snižování podle prvního a druhého pododstavce vyplývá z uplatňování procentních hodnot uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1431/82.
3. Výše podpory podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1431/82 pro hrách a polní boby sklizené v Portugalsku a používané při výživě lidí a zvířat k účelům jiným, než které jsou uvedeny v odstavci 1 téhož článku, se snižuje o částku rovnající se případnému rozdílu mezi cílovou cenou v Portugalsku a společnou cílovou cenou.
Aniž je dotčen první pododstavec, snižuje se výše dané podpory pro produkt zpracovaný v Portugalsku o clo ukládané v Portugalsku na dovoz těchto produktů ze třetích zemí.
Článek 307 (bývalý článek 234)
Práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnem jejich přistoupení mezi jedním nebo několika členskými státy na jedné straně a jedním nebo několika třetími zeměmi na straně druhé nejsou touto smlouvou dotčeny.
Pokud jsou uvedené smlouvy neslučitelné s touto smlouvou, použije příslušný členský stát či členské státy všech vhodných prostředků k odstranění zjištěných neslučitelností. V případě potřeby si členské státy poskytnou vzájemnou pomoc k dosažení tohoto cíle a zaujmou případně společný postoj.
Při používání smluv uvedených v prvním pododstavci členské státy přihlížejí k tomu, že výhody poskytované v této smlouvě každým z členských států jsou nedílnou součástí založení Společenství, a jsou proto neoddělitelně spojeny s vytvořením společných orgánů, se svěřením pravomocí těmto orgánům a s poskytováním stejných výhod všemi ostatními členskými státy.
V odvětví skopového masa se článek 236 vztahuje na základní cenu.
Článek 308 (bývalý článek 235)
Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví mléka a mléčných výrobků, jsou
a) zrušení Junta Nacional dos Produtos Pecuarios (JNPP) jakožto státního orgánu ke konci první etapy a postupná liberalizace vnitrostátního trhu, dovozů i vývozů s cílem vytvoření volné hospodářské soutěže a volného přístupu na portugalský trh;
b) zřízení intervenční agentury a vytvoření materiální a personální infrastruktury k provádění intervenčních opatření;
c) změna stávající cenové struktury, aby se umožnilo volné vytváření cen na trhu, a změna hodnotového poměru mezi tukovou a bílkovinnou složkou u mléka používaného v Portugalsku, aby se přiblížil poměru ve Společenství;
d) harmonizace vnitrostátních cen mléka, másla a sušeného mléka v pevninském Portugalsku a na Azorech;
e) co možná nejširší odstranění vnitrostátních podpor, které jsou neslučitelné s právem Společenství a postupné zavedení režimu podpor Společenství;
f) zrušení výhradnosti u oblastí sběru mléka a výhradnosti u pasterizace;
g) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude zjišťovat ceny, jakož i vyškolení odpovídajících administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu daného odvětví;
h) provedení opatření k podpoře modernizace výrobních, zpracovatelských a obchodních struktur.
Článek 309 (bývalý článek 236)
1. Pokud bylo rozhodnuto o pozastavení hlasovacích práv zástupce vlády členského státu v souladu s čl. 7 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, jsou tato hlasovací práva pozastavena i podle této smlouvy.
2. Navíc v případě, kdy bylo zjištěno v souladu s čl. 7 odst. 1, že členský stát závažně a trvale porušuje zásady uvedené v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování této smlouvy v dotyčném členském státě. Při tomto rozhodování Rada přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající z této smlouvy jsou pro tento stát v každém případě i nadále závazné.
3. Rada může následně kvalifikovanou většinou rozhodnout o změně nebo zrušení opatření přijatých podle odstavce 2, jestliže se změní situace, která vedla k přijetí těchto opatření.
4. Při rozhodování podle odstavců 2 a 3 Rada rozhoduje bez přihlédnutí k hlasům zástupce vlády dotyčného členského státu. Odchylně od čl. 205 odst. 2 je kvalifikovaná většina vymezena jako podíl vážených hlasů zúčastněných členů Rady, který je stanoven v čl. 205 odst. 2.
Tohoto odstavce se použije i tehdy, jsou-li hlasovací práva podle odstavce 1 pozastavena. V takových případech je rozhodnutí vyžadující jednomyslnost přijato bez hlasování zástupce vlády dotyčného členského státu.
1. Až do prvního sbližování se intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka uplatňované v Portugalsku vypočítávají podle pravidel a na základě údajů stanovených v rámci společné organizace trhu.
Ustanovení čl. 285 odst. 2 až 6 a článek 287 se vztahují na takto vypočítané intervenční ceny.
Pokud nebudou intervenční ceny v pevninském Portugalsku a na Azorech po ukončení první etapy vyrovnány, proběhne sbližování těchto cen se společnými cenami podle postupu, který bude určen.
2. U produktů uvedených v odstavci 1 se vyrovnávací částky uplatňované v obchodu mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem a mezi Portugalskem a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi společnými cenami a cenami stanovenými v Portugalsku upravenými případně s ohledem na tržní ceny zjištěné v tomto členském státě.
Uplatní se čl. 240 odst. 2 až 6 a články 241, 242 a 255.
Článek 310 (bývalý článek 238)
Společenství může uzavřít s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.
Vyrovnávací částka pro mléčné výrobky kromě másla a sušeného odstředěného mléka se stanoví pomocí koeficientů, jež budou určeny.
Článek 311 (bývalý článek 239)
Protokoly připojené k této smlouvě po vzájemné dohodě členských států tvoří její nedílnou součást.
A. První etapa
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví hovězího a telecího masa, jsou
a) zrušení JNPP jakožto státního orgánu ke konci první etapy, liberalizace dovozů a vývozů a postupná liberalizace vnitrostátního trhu s cílem zavedení volné hospodářské soutěže a volného přístupu na portugalský trh;
b) zřízení intervenčního orgánu a vytvoření materiální a personální infrastruktury k provádění intervenčních opatření, jakož i vyškolení odpovídajících administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu daného odvětví;
c) volné utváření cen na reprezentativních trzích, jež mají být vytvořeny;
d) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude zjišťovat ceny, a zavedení klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla s ohledem na srovnatelnost kotací;
e) provedení opatření k podpoře modernizace produkčních, zpracovatelských a obchodních struktur, jejímž cílem je zvýšení produktivity chovů a zlepšení ziskovosti odvětví;
f) liberalizace obchodu na zootechnické úrovni.
B. Druhá etapa
Článek 312 (bývalý článek 240)
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
1. V odvětví hovězího a telecího masa se články 240, 285 a 287 vztahují na intervenční kupní ceny ve Společenství ve stávajícím složení, platné pro srovnatelná množství určená na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělého skotu.
2. V tomto odvětví se rovněž uplatní články 241, 242 a 255.
3. Vyrovnávací částka pro ostatní produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 805/68 se stanoví pomocí koeficientů, jež budou určeny.
Článek 313 (bývalý článek 247)
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje smlouva v platnost až prvním dnem druhého měsíce následujícího po tomto uložení.
Článek 246 se vztahuje na prémie na zachování krav bez tržní produkce mléka.
Článek 314 (bývalý článek 248)
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
V souladu se smlouvami o přistoupení mají rovněž dánské, anglické, finské, řecké, irské, portugalské, španělské a švédské znění této smlouvy stejnou platnost.
1. Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví ovoce a zeleniny, jsou
a) zrušení JNPP jakožto státního orgánu ke konci první etapy;
b) rozvoj organizací producentů ve smyslu úpravy Společenství;
c) postupné a všeobecné uplatňování společných norem jakosti;
d) zřízení intervenčního orgánu a vytvoření materiální a personální infrastruktury k provádění intervenčních opatření;
e) volné utváření cen a jejich každodenní zjišťování na reprezentativních trzích, jež budou určeny pro jednotlivé produkty;
f) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude každodenně zjišťovat ceny, jakož i vyškolení odpovídajících administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu daného odvětví.
2. Za účelem pobídky producentů nebo jejich organizací, aby uváděli na trh produkty splňující normy jakosti, se Portugalská republika podílí v průběhu první etapy formou přiměřených podpor na nákladech souvisejících s balením a úpravou obchodu těchto produktů.
Odchylně od čl. 272 odst. 1 se referenční cena uplatňovaná Společenstvím ve stávajícím složení vůči Portugalsku stanoví v souladu s nařízením (EHS) č. 1035/72, ve znění k 31. prosinci 1985.
Případné vyrovnávací dávky při dovozu produktů z Portugalska, které vyplývají z uplatnění nařízení (EHS) č. 1035/72, se snižují o
– 2 % v prvním roce,
– 4 % ve druhém roce,
– 6 % ve třetím roce,
– případně 8 % ve čtvrtém a pátém roce
ode dne přistoupení.
V odvětví ovoce a zeleniny se článek 285 vztahuje na základní cenu.
V tomto odvětví se rovněž uplatní článek 255.
V průběhu druhé etapy se zavede vyrovnávací mechanismus pro dovozy do Společenství ve stávajícím složení ovoce a zeleniny z Portugalska, pro kterou je vůči třetím zemím stanovena referenční cena.
1. Tento mechanismus se řídí těmito pravidly
a) nabídková cena portugalského produktu vypočítaná v souladu s písmenem b) se porovná s nabídkovou cenou Společenství. Nabídková cena Společenství se každoročně vypočítává
– na základě aritmetického průměru cen producentů každého členského státu Společenství ve stávajícím složení zvýšeného o dopravné a balné těchto produktů z oblasti produkce až do reprezentativních spotřebních center Společenství,
– s přihlédnutím k vývoj i produkčních nákladů.
Výše uvedené ceny producentů odpovídají průměru cen zjištěných za tři roky, které předcházely dnu stanovení nabídkové ceny Společenství.
Nabídková cena Společenství nesmí přesáhnout výši referenční ceny uplatňované vůči třetím zemím;
b) portugalská nabídková cena se vypočítává každý tržní den na základě reprezentativních výší zjištěných v dovozně-velkoobchodní fázi ve Společenství ve stávajícím složení, nebo na tuto fázi snížených. Cena produktu pocházejícího z Portugalska se rovná nejnižší reprezentativní výši anebo průměru nejnižších reprezentativních výší zjištěných u nejméně 30 % množství daného původu obchodovaného na všech reprezentativních trzích, pro něž jsou výše k dispozici. Tyto výše se předběžně snižuji o
– clo vypočítané v souladu s písmenem c),
– případnou opravnou částku zavedenou v souladu s písmenem d);
c) clem, které má být odečteno od výše portugalského produktu, je clo podle společného celního sazebníku postupně snižované na začátku každého hospodářského roku
– o pětinu své výše, pokud má druhá etapa trvat pět let,
– o sedminu své výše, pokud má druhá etapa trvat sedm let;
první snížení se však provede na začátku druhé etapy.
d) je-li cena portugalského produktu vypočítaná v souladu s písmenem b) nižší než nabídková cena Společenství uvedená v písmenu a), vybírá dovážející členský stát při dovozu do Společenství ve stávajícím složení opravnou částku, která se rovná rozdílu mezi těmito cenami;
e) opravná částka je vybírána až do chvíle, kdy se provedeným hodnocením prokáže, že cena portugalského produktu je rovna nebo vyšší než cena Společenství uvedená v písmenu a).
2. Jestliže dojde v důsledku dovozů ze Společenství ve stávajícím složení k narušení portugalského trhu, může být u dovozů ovoce a zeleniny, pro něž je stanovena referenční cena, ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska rozhodnuto o uplatnění přiměřených opatření, jež mohou stanovit mimo jiné vybírání vyrovnávací částky podle stanovených pravidel.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví obilovin, jsou
a) odstranění prodejního monopolu Empresa Pública de Abastecimento de Cereais (EPAC) nejpozději ke konci první etapy a postupná liberalizace vnitrostátního obchodu s cílem zavedení volné hospodářské soutěže na portugalském trhu;
b) postupné odstranění dovozního monopolu EPAC v průběhu čtyřletého období;
c) zřízení intervenční agentury a vytvoření materiální a personální infrastruktury k provádění intervenčních opatření;
d) volné utváření cen;
e) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude zjišťovat ceny, jakož i vyškolení odpovídajících administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu daného odvětví.
1. V průběhu prvních čtyř let po přistoupení Portugalská republika postupně upraví monopol EPAC na dovoz a prodej obilovin v Portugalsku tak, aby po uplynutí čtvrtého roku byla vyloučena diskriminace mezi státními příslušníky členských států ohledně podmínek pro nákup a odbyt zboží.
2. Za tímto účelem upraví Portugalská republika svá pravidla uvedená v článku 261 a odchylně od článku 277 může na dovozech uplatňovat tento režim
a) dovozy obilovin do Portugalska se uskuteční v procentech ročního množství dovezeného během předchozího roku, přičemž se tato procenta dělí mezi EPAC a soukromé subjekty takto
RokEPACSoukromé subjekty198680 %20 %198760 %40 %198840 %60 %198920 %80 %1990––100 %
b) dovozy uvedené v písmenu a), které mají být uskutečněny soukromými subjekty, se udělují formou veřejných nabídkových řízení bez jakékoli diskriminace mezi ekonomickými subjekty.
V rámci těchto veřejných nabídkových řízení se nabídky týkající se produktů pocházejících ze Společenství opravují o
– rozdíl mezi tržními cenami Společenství a světovou tržní cenou a
– částku odpovídající paušální preferenci, jež se rovná 5 ECU za tunu;
c) pokud dovozy produktů pocházejících ze Společenství nepředstavují ročně nejméně 15 % celkového množství obilovin dovezených v daném roce, nakoupí EPAC v následujícím roce ve Společenství ve stávajícím složení množství chybějící do uvedených 15 %. Toto množství se připočítá k povinnému nákupu 15 % pro nový rok.
Ke konci hospodářského roku 1988/1989 se zpracuje odhad pro mezidobí; pokud se na základě tohoto odhadu zjistí, že se povinný nákup pro rok 1989 pravděpodobně neuskuteční, mohou být přijata nezbytná opatření k zajištění splnění této povinnosti.
1. V odvětví obilovin se články 240, 285 a 287 vztahují na intervenční ceny.
V tomto odvětví se rovněž uplatní články 241, 242 a 255.
1. Pokud jde o obiloviny, pro které není stanovena intervenční cena, odvozuje se použitelná vyrovnávací částka od vyrovnávací částky použitelné pro ječmen, s přihlédnutím ke vztahu mezi prahovými cenami dotyčných obilovin.
2. U produktů uvedených v čl. 1 písm. c) a d) nařízení (EHS) č. 2727/75 o společné organizaci trhu s obilovinami se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro příslušné obiloviny za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Článek 288 se vztahuje na podporu pro pšenici tvrdou podle článku 10 nařízení (EHS) č. 2727/75.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví vepřového masa, jsou
a) zrušení JNPP jakožto státního orgánu ke konci první etapy a postupná liberalizace vnitrostátního trhu, dovozů i vývozů s cílem zajištění volné hospodářské soutěže a volného přístupu na portugalský trh;
b) zřízení intervenčního orgánu a vytvoření materiální a personální infrastruktury k provádění intervenčních opatření přizpůsobené novým podmínkám na portugalském trhu;
c) volné utváření cen na reprezentativních trzích, jež mají být vytvořeny;
d) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude zjišťovat ceny, jakož i vyškolení odpovídajících administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu daného odvětví;
e) provedení opatření k podpoře modernizace produkčních, zpracovatelských a obchodních struktur, jejímž cílem je zvýšení produktivity chovů a zlepšení ziskovosti odvětví;
f) pokračování a zesílení boje proti africkému moru prasat a zejména rozvoj uzavřených produkčních jednotek.
1. V odvětví vepřového masa se vyrovnávací částka vypočítává na základě vyrovnávacích částek na krmné obiloviny. Za tímto účelem vyrovnávací částka na kilogram jatečně upraveného těla prasete se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu vepřového masa ve Společenství.
Pokud by však tato částka nebyla reprezentativní, uplatní se na cenu daného produktu v Portugalsku i ve Společenství ve stávajícím složení články 240, 285 a 287.
2. V tomto odvětví se rovněž uplatní články 241, 242 a 255.
3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2759/75, s výjimkou jatečně upravených těl prasat, se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky podle odstavců 1 a 2 za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví vajec, jsou
a) zrušení JNPP jakožto státního orgánu ke konci první etapy, liberalizace dovozů a vývozů s cílem zavedené volné hospodářské soutěže a volného přístupu na portugalský trh a postupná liberalizace vnitrostátního trhu;
b) volné utváření cen;
c) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, která bude zjišťovat ceny;
d) provedení opatření k podpoře modernizace produkčních a zpracovatelských struktur.
1. Články 240, 241, 242 a 255 se vztahují na odvětví vajec s výhradou následujících odstavců.
2. Vyrovnávací částka na kilogram vajec ve skořápce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství.
3. Vyrovnávací částka na jedno násadové vejce se vypočítává na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho násadového vejce ve Společenství.
4. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2771/75 o společné organizaci trhu s vejci se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky používané pro vejce ve skořápce za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví drůbežího masa, jsou tytéž jako u vajec v článku 326.
1. Články 240, 241, 242 a 255 se vztahují na odvětví drůbežího masa s výhradou následujících odstavců.
2. Vyrovnávací částka na kilogram poražené drůbeže se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho kilogramu poražené drůbeže ve Společenství, s rozlišením podle druhu drůbeže.
3. Vyrovnávací částka na jednodenní kuřata se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin, které je potřeba na produkci jednoho jednodenního kuřete ve Společenství.
4. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (EHS) č. 2777/75 o společné organizaci trhu s drůbežím masem se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro poraženou drůbež za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví rýže, jsou tytéž jako u obilovin v článku 319.
1. V průběhu první fáze Portugalská republika postupně upraví monopol EPAC na dovoz a prodej obilovin v Portugalsku tak, aby po uplynutí čtvrtého roku byla vyloučena diskriminace mezi státními příslušníky členských států ohledně podmínek pro nákup a odbyt zboží.
2. Článek 320 se použije obdobně na dovozy rýže do Portugalska.
1. U rýže se články 240, 285 a 287 vztahují na intervenční cenu neloupané rýže.
V tomto odvětví se rovněž použijí články 241, 242 a 255.
2. Vyrovnávací částkou loupané rýže je vyrovnávací částka za neloupanou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
3. Vyrovnávací částkou celoomleté rýže je vyrovnávací částka za loupanou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
4. Vyrovnávací částka poloomleté rýže je vyrovnávací částka za celoomletou rýži upravená přepočítacím koeficientem uvedeným v článku 1 nařízení č. 467/67/EHS.
5. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 1418/76 o společné organizaci trhu s rýží se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro příslušné produkty za pomoci koeficientů, jež budou určeny.
6. Vyrovnávací částka za zlomkovou rýži se stanoví na úrovni přihlížející k rozdílu mezi dodací cenou v Portugalsku a prahovou cenou.
Zvláštní cíle uvedené v článku 264, jichž má Portugalská republika dosáhnout v průběhu první etapy v odvětví vína, jsou
a) zrušení Junta Nacional de Vinho (JNV) jakožto státního orgánu ke konci první etapy a přizpůsobení ostatních státních orgánů v odvětví vína v průběhu první etapy, liberalizace vnitrostátního trhu, dovozů a vývozů a převod státem kontrolovaných činností v oblasti skladování a destilace na producenty a sdružení producentů;
b) postupné zavedení režimu výsadby a její kontroly, jak jsou zavedeny ve Společenství, a které umožňují účinného řízení výsadby révy vinné;
c) zavedení katalogu odrůd révy vinné se seznamem synonym (navzájem se odpovídající názvy odrůd révy vinné v Portugalsku, jakož i navzájem si odpovídající názvy odrůd révy vinné v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení), a to až do zavedení systému statistických zjišťování ploch osázených révou a uskutečnění odpovídajících prací k zavedení registru vinic;
d) zřizování nebo převod destilačních středisek, které počtem i kapacitou dostačují k povinné destilaci vedlejších produktů vinifikace;
e) zřízení informační služby pro zemědělské trhy, zahrnující zejména zjišťování cen a pravidelné statistické rozbory;
f) vyškolení administrativních sil, jež jsou nezbytné pro hladké fungování společné organizace trhu s vínem;
g) postupné přizpůsobování systému portugalských cen systému cen Společenství;
h) zákaz zavlažování vinohradů k produkci vína a nového osazování zavlažovaných ploch;
i) restrukturalizace a přeměna portugalských vinohradů v rámci systému osazování vinic v souladu s cíli společné politiky v oblasti vína.
Portugalská republika přijme odpovídající opatření, aby se v průběhu první etapy zabránilo rozšiřování ploch vinic s produkcí vína s obsahem alkoholu nižším nebo rovným 7 % objemových.
Odchylně od pravidel Společenství pro stanovení maximálního obsahu oxidu siřičitého ve vínech je Portugalská republika oprávněna uplatňovat v průběhu první etapy u vín produkovaných na jejím území limity, které byly uplatňovány v rámci předchozí vnitrostátní úpravy.
Portugalská republika však přijme odpovídající opatření k zajištění toho, aby se v průběhu první etapy obsah oxidu siřičitého postupně snižoval k hodnotám Společenství tak, že tyto hodnoty budou plně dodržovány od začátku druhé etapy.
Portugalská republika provede v průběhu první etapy na základě katalogu odrůd se seznamem synonym uvedeného v článku 333 zatřídění odrůd révy vinné pro portugalské vinice podle článku 31 nařízení (EHS) č. 337/79 a stanoví prováděcí ustanovení uvedeného článku.
V odvětví vína se články 285 a 287 vztahují na orientační ceny stolních vín.
1. Pro dovozy do Společenství ve stávajícím složení se zavádí mechanismus regulačních částek u produktů uvedených v odstavci 2, které pocházející z Portugalska a pro něž se stanovují referenční ceny v rámci společné organizace trhu.
2. Tento mechanismus se řídí těmito pravidly
a) u stolních vín se vybírá regulační částka rovnající se rozdílu mezi orientačními cenami v Portugalsku a ve Společenství ve stávajícím složení. Výše této částky však může být upravena postupem podle článku 67 nařízení (EHS) č. 337/79 tak, aby se zohlednila situace v tržních cenách podle jednotlivých kategorií vín a jejich jakosti;
b) u některých vín s označením původu a u dalších produktů, které by mohly narušit trh, se může stanovit regulační částka postupem podle písmene a). Tato regulační částka se odvodí od regulační částky pro stolní vína postupem, který bude určen.
3. Regulační částka se stanoví ve výši, která zabezpečuje podmínky pro neméně příznivé zacházení než na základě podmínek platných podle režimu před přistoupením. Za tímto účelem se tato částka vypočítá takovým způsobem, aby částka získaná zvýšením orientační ceny daného produktu v Portugalsku o regulační částku a příslušné clo nepřekročila referenční cenu platnou pro tento produkt během dotyčného vinařského roku.
4. S ohledem na zvláštní situaci na trhu jednotlivých produktů uvedených v odstavci 2 může být postupem podle článku 67 nařízení (EHS) č. 337/79 rozhodnuto o stanovení regulační částky pro vývoz jednoho či více z těchto produktů ze Společenství ve stávajícím složení do Portugalska.
Tato částka se stanoví ve výši, jež zajišťuje běžný obchodní styk mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem, který u daných produktů nezpůsobuje narušení portugalského trhu.
5. Poskytovaná regulační částka je financována Společenstvím z prostředků záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Článek 288 se vztahuje na podporu pro použití hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu k výrobě hroznové šťávy.
1. Portugalská republika se v průběhu druhé etapy postará o ukončení obdělávání ploch osázených dočasně povolenými odrůdami révy vinné podle zatřídění uvedeného v článku 333.
2. Portugalská republika se v průběhu druhé etapy postará o ukončení obdělávání ploch osázených přímými pěstitelskými hybridy, které nejsou zatříděny podle ustanovení nařízení (EHS) č. 3800/81.
Až do konce druhé etapy se tyto hybridy považují za dočasně povolené odrůdy révy vinné.
3. Odchylně od článku 49 nařízení (EHS) č. 337/79 mohou být hrozny dočasně povolených odrůd révy vinné ve smyslu odstavců 1 a 2 až do konce druhé etapy používány k výrobě produktů uvedených v tomto článku.
Až do konce roku 1995 mohou být vína produkovaná v oblasti „vinho verde“, která mají obsah alkoholu nižší než 8,5 % objemových, v oběhu v nebaleném stavu pouze v oblasti své produkce.
U těchto vín musí být na etiketě uveden skutečný obsah alkoholu.
Portugalská republika je oprávněna odložit, pokud jde obchod s čerstvým drůbežím masem na jejím území, nejdéle do 31. prosince 1988 uplatňování směrnice 71/118/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým drůbežím masem.
Portugalská republika může nejdéle do 31. prosince 1990 zachovat omezení dovozu čistokrevných plemenných kusů skotu v případě, že daná plemena nejsou na seznamu plemen povolených v Portugalsku.
1. Portugalská republika je oprávněna odložit uplatňování následujících směrnic na svém území podle tohoto časového rozvrhu
a) nejdéle do 31. prosince 1988, pokud jde o směrnice
– 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, pro druhy Lolium multiforum lam., Lolium perenne L. a Vicia Sativa L.;
– 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, pro druhy Hordeum volgare L., Oryza Sativa L., Triticum Aestivum L., emend. Fiori a Pool. Triticum Durum Desf a Zea mais L.;
– 70/457/EHS o Společnému katalogu odrůd zemědělských rostlin, pro druhy uvedené v předchozích odrážkách;
b) nejdéle do 31. prosince 1990, pokud jde o směrnice
– 66/400/EHS o uvádění osiva řepy na trh,
– 71/161/EHS o normách vnější jakosti reprodukčního materiálu lesních dřevin uváděného na trh v rámci Společenství.
– 66/401/EHS, pro ostatní druhy mimo druhů uvedených v písm. a) první odrážce,
– 66/402/EHS, pro ostatní druhy mimo druhů uvedených v písm. a) druhé odrážce,
– 66/403/EHS o uvádění sadby brambor na trh,
– 66/404/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu lesních dřevin,
– 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh,
– 69/208/EHS o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh,
– 70/457/EHS, pro ostatní druhy mimo druhů uvedených v písm. a) třetí odrážce,
– 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh,
2. Portugalská republika
a) přijme veškerá nezbytná opatření k tomu, aby se postupně, nejpozději pak po skončení lhůt uvedených v odstavci 1, vyhověla ustanovením směrnic uvedených ve zmíněném odstavci;
b) může před skončení lhůt uvedených v odstavci 1 úplně nebo částečně omezit uvádění osiv nebo sadeb na trh pouze na odrůdy, jejichž uvádění na trh je na jejím území povoleno. Pokud jde o druhy uvedené ve směrnicích 70/457/EHS a 70/458/EHS, jsou odrůdami, jejichž uvádění na trh je na jejím území od 1. března 1986 povoleno, odrůdy uvedené v seznamu oznámeném na konferenci.
V průběhu lhůt poskytnutých Portugalské republice k přizpůsobení se výše uvedeným směrnicím rozšiřuje tento členský stát každoročně uvedený seznam tak, aby zajistil postupné otevírání portugalského trhu pro ostatní odrůdy vedené ve společných katalozích;
c) vyváží na území stávajících členských států pouze osiva a sadby, které vyhovující ustanovením Společenství;
d) podřídí osiva a sadby dovezené ze třetích zemí
– podmínkám Společenství stanoveným na základě rovnocennosti a
– pokud jde o odrůdy alespoň stejným omezením uvádění na trh, jakým jsou podřízeny odrůdy vedené ve společných katalozích.
3. Po dobu trvání odchylek uvedených v odstavci 1 může být rozhodnuto o postupné liberalizaci obchodu s osivem a sadbou některých odrůd mezi Portugalskem a Společenstvím ve stávajícím složení, a to podle postupu Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví. Tato liberalizace se bude týkat především těch osiv, na která se před přistoupením vztahuje rozhodnutí Společenství o rovnocennosti. Dalších odrůd se tato liberalizace bude týkat od okamžiku, kdy se ukáže, že jsou pro tuto liberalizaci splněny nezbytné podmínky.
Portugalská republika je oprávněna odložit nejdéle do 31. prosince 1990 uplatňování směrnice 69/465/EHS o ochraně proti háďátku bramborovému.
1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu.
2. Ustanovení čl. 243 odst. 3, čl. 253 písm. c) a článku 257 se vztahují na produkty rybolovu.
Pro účely začlenění plavidel plujících pod portugalskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných v přístavu nacházejícím se na území, na které se vztahuje společná rybářská politika, do režimu Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů zavedeného nařízením (EHS) č. 170/83 se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc stávajících členských států, které podléhají působnosti Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), vztahuje režim stanovený tímto oddílem.
Pouze plavidla uvedená v článku 349 mohou provozovat rybolov, a to pouze v oblastech a za podmínek, které jsou ve zmíněných článcích vymezeny.
1. Provozování rybolovu portugalskými plavidly je omezeno na divize ICES v b, VI, VII, VIII a, b a d, s výjimkou rybolovu v období ode dne přistoupení do 31. prosince 1995 v zóně nacházející se na jih od 56°30ʻ severní šířky, na východ od 12° západní délky a na sever od 50°30ʻ severní šířky, a to v mezích a za podmínek vymezených v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Práva rybolovu omezená na lov tresky bezvousé a kranase obecného, odpovídající počet plavidel a podmínky jejich přístupu a kontroly se stanovují každoročně postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83, poprvé pak před 1. lednem 1986.
3. Kromě toho mohou být práva rybolovu u těch druhů, které nepodléhají systému celkového přípustného odlovu (dále jen „TAC“), spolu s odpovídajícím počtem plavidel určeny v souladu s článkem 11 nařízení (EHS) č. 170/83 na základě stávající situace portugalských rybolovných aktivit ve vodách Společenství ve stávajícím složení během období bezprostředně předcházejícího přistoupení, jakož i na základě potřeby zabezpečit zachování zásob, s přihlédnutím k omezením lovu obdobných druhů provozovaného plavidly Společenství ve stávajícím složení v portugalských vodách.
4. Podmínky provozování zvláštních rybolovných aktivit odpovídají podmínkám stanoveným v článku 160 pro lov stejných druhů.
5. Ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby subjekty provozující rybolov dodržovaly pravidla uvedená v tomto článku, včetně množnosti nepovolit určitému plavidlu provozování rybolovu v určitém období, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
Technické postupy odpovídající postupům uvedeným v čl. 163 odst. 3 druhém pododstavci se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
6. Prováděcí pravidla tohoto článku se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
Do 31. prosince 1992 předloží Komise Radě zprávu o situaci a o perspektivách rybolovu ve Společenství v návaznosti na uplatňování článků 349 a 351. Na základě této zprávy se do 31. prosince 1993 postupem podle článku 43 Smlouvy o EHS vymezí nezbytné úpravy režimů uvedených v článcích 349 a 351, včetně režimů týkajících se přístupu do jiných oblastí, než které jsou uvedeny v čl. 349 odst. 1, přičemž tyto úpravy nabývají účinku dne 1. ledna 1996.
1. Pouze plavidla plující pod vlajkou stávajícího členského státu, na něž se vztahuje tento článek, mohou provozovat rybolov ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Portugalské republiky, a to pouze v oblastech a za podmínek stanovených v souladu s následujícími odstavci.
2. Počet plavidel oprávněných lovit pelagické druhy nepodléhají TAC a kvótám, kromě vysoce migračních druhů, v divizích ICES IX, X a v oblasti CECAF se stanoví každoročně postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83 na základě stávající situace rybolovných aktivit Společenství ve stávajícím složení v portugalských vodách během období bezprostředně předcházejícího přistoupení, jakož i na základě potřeby zabezpečit zachování zásob, s přihlédnutím rovněž k omezením lovu obdobných druhů provozovaného portugalskými plavidly ve vodách Společenství ve stávajícím složení, poprvé pak před 1. lednem 1986.
Podmínky provozování zvláštních rybolovných aktivit odpovídají podmínkám stanoveným v článku 160 pro lov stejných druhů.
3. Až do 31. prosince 1995 se v divizi ICES X a v oblasti CECAF, aniž je dotčen odstavec 4 a na základě rybolovné praxe stávajících členských států v letech předcházejících přistoupení, povoluje lov tuňáka křídlatého (germona) po dobu nepřekračující osm týdnů mezi 1. květnem a 31. srpnem daného roku za použití nejvýše 110 křižujících plavidel o délce do 26 metrů používajících výlučně dlouhých lovných šňůr. Seznam oprávněných plavidel sdělí dotčené členské státy Komisi nejpozději třicátý den před zahájením rybolovného období.
4. Lov tuňáka tropického je až do 31. prosince 1995 omezen v divizi ICES X na jih od 36°30ʻ severní šířky a v oblasti CECAF na jih od 31° severní šířky a severně od této rovnoběžky na západ od 17°30ʻ západní délky.
5. Ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby subjekty provozující rybolov dodržovaly pravidla uvedená v tomto článku, včetně množnosti nepovolit určitému plavidlu provozování rybolovu v určitém období, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
Technické postupy odpovídající postupům uvedeným v čl. 163 odst. 3 druhém pododstavci se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
6. Prováděcí pravidla tohoto článku se přijmou do 1.ledna 1986 postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
1. Pro účely začlenění plavidel plujících pod španělskou vlajkou do režimu Společenství pro zachování a řízení rybolovných zdrojů zavedeného nařízením (EHS) č. 170/83 se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Portugalské republiky, které podléhají působnosti ICES a CECAF, vztahuje až do 31. prosince 1995 režim stanovený v odstavcích 2 až 9.
2. Jako hlavní rybolovnou činnost mohou plavidla uvedená v odstavci 1 provozovat následující typy rybolovu
DruhyMnožství (v tunách)OblastZařízení povolená pro rybolovObdobí oprávnění k rybolovuCelkový počet oprávněných plavidelPočet plavidel oprávněných provozovat rybolov současněDruhy žijící při dně - Treska850ICES IX + CECAF (kontinentální pobřeží)nevodcelý rokSeverně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoeiro): 17Severně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoiero: 9- OstatníICES IX + CECAF (kontinentální pobřeží)nevodcelý rokJižně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoeiro):Jižně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoeiro):225042Pelagické druhy- Kranas obecnýICES IX + CECAF (kontinentální pobřeží)nevodcelý rok- Velké stěhovavé druhy kromě tuňáka (mečoun, žralok modrý, cejn mořský)ICES IX + CECAF (kontinentální pobřeží)hladinové lovné šňůrycelý rokSeverně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoeiro): 75Jižně od rovnoběžky Peniche (Cabo Carvoeiro): 15- Tuňák křídlatý (germon)ICES IX + CECAF (kontinentální pobřeží)vlečný vlaseckvěten -červenecbude určen
3. Používání sítí s oky je zakázáno.
4. Každé plavidlo s dlouhými lovnými šňůrami nesmí denně nahodit do vody více než dvě lana; maximální délka lovných šňůr je stanovena na 20 námořních mil; vzdálenost mezi udicemi nesmí být menší než 2,70 metrů.
5. Lov korýšů není povolen. Jsou však povoleny odlovy při lovu zaměřeném na tresky a další druhy žijící při dně, a to až do výše 10 % objemu úlovku těchto druhů na palubě.
6. Počet plavidel oprávněných lovit tuňáka křídlatého (germona) se stanoví do 1. března 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
7. Podmínky přístupu do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Portugalska v divizi ICES X a v oblasti CECAF se přijmou postupem podle čl. 155 odst. 3.
8. Technické postupy k uplatňování tohoto článku se stanoví do 1. ledna 1986 obdobně jako u postupů uvedených v příloze XI postupem podle článku 14 nařízení (EHS) č. 170/83.
9. Ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby subjekty provozující rybolov dodržovaly pravidla uvedená v tomto článku, včetně množnosti nepovolit určitému plavidlu provozování rybolovu v určitém období, se přijmou do 1. ledna 1986 postupem podle článku 11 nařízení (EHS) č. 170/83.
Režim stanovený v článcích 347 a 350, včetně úprav, které bude moci Rada přijmout podle článku 350, zůstává v platnosti až do dne skončení období uvedeného v čl. 8 odst. 3 nařízení (EHS) č. 170/83.
1. Od přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Portugalskou republikou s třetími zeměmi zajišťována Společenstvím.
2. Práva a povinnosti vyplývající pro Portugalskou republikou z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou během období, ve kterém jsou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.
3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před skončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí k pokračování rybolovných aktivit z nich vyplývajících, včetně možnosti prodloužení některých dohod o dobu nepřekračující jeden rok.
1. Osvobození od poplatků, jejich pozastavení či celní kvóty poskytované Portugalskou republikou u čerstvých produktů rybolovu pocházejících z Maroka od společných podniků mezi portugalskými a marockými fyzickými nebo právnickými osobami, pokud se vykládají přímo v Portugalsku, se zruší nejpozději do 31. prosince 1992.
2. Produkty dovážené v rámci tohoto režimu nesmí být považovány za zboží ve volném pohybu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, jestliže jsou zpětně vyvezeny do jiného členského státu.
3. Opatření stanovená tímto článkem se vztahují pouze na produkty ze společných portugalsko-marockých podniků a z lodí provozovaných těmito podniky, jejichž seznam je uveden v příloze XXVII.
Daná plavidla nesmí být v žádném případě při prodeji, zmizení nebo zničení nahrazena.
4. Prováděcí pravidla tohoto článku se stanoví postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
1. Orientační ceny používané v Portugalsku pro atlantické sardinky, jakož i orientační ceny ve Společenství ve stávajícím složení se sbližují v souladu s odstavcem 2, přičemž k prvnímu sblížení dojde k 1. březnu 1986.
2. Orientační ceny v Portugalsku a orientační ceny ve Společenství ve stávajícím složení se sbližují v deseti ročních etapách směrem k výši orientační ceny středomořských sardinek na základě cen z roku 1984 postupně o jednu desetinu, devítinu, osminu, sedminu, šestinu, pětinu, čtvrtinu, třetinu a polovinu rozdílu mezi těmito orientačními cenami před každým sbližováním; ceny, které z této početní úpravy vyplynou, se poměrně přizpůsobí případným úpravám orientační ceny pro nadcházející rybářský hospodářský rok; společná cena se uplatňuje ode dne desátého sblížení.
1. V období sbližování cen podle článku 356 se zavádí systému dohledu založený na referenčních cenách použitelných pro dovozy atlantických sardinek z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení,
2. V každé etapě sbližování cen se referenční ceny uvedené v odstavci 1 stanoví ve výši odkupních cen uplatňovaných v ostatních členských státech u středomořských sardinek.
3. V případě narušení trhu v důsledku dovozů uvedených v odstavci 1, u kterých jsou ceny nižší než referenční ceny, lze postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81 přijmout opatření obdobná opatřením uvedeným v článku 21 tohoto nařízení.
4. Prováděcí pravidla tohoto článku se stanoví postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
1. Od okamžiku přistoupení se pro producenty sardinek ze Společenství ve stávajícím složení zavádí systém vyrovnávacích částek ve vztahu ke zvláštnímu systému sbližování cen pro tento druh podle článku 356.
2. Před ukončením období sbližování cen rozhodne Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, zda a případně dokdy by měl být systém uvedený v tomto článku prodloužen.
3. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou do 31. prosince 1985 podmínky pro uplatňování tohoto článku.
V průběhu období sbližování cen se nemění vyrovnávací koeficienty podle čl. 12 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3796/81 vztahující se v roce 1984 na sardinky.
1. Odchylně od článku 190 se cla u produktů rybolovu čísel 03.01, 03.02, 03.03, 16.04 a 16.05 a položek 05.15 A a 23.01 B společného celního sazebníku postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
a) v případě produktů dovážených z Portugalska do ostatních členských států Společenství
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 85,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 71,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 57,1 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 42,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 28,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 14,2 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 14,2 % se uskuteční k 1. lednu 1992.
b) v případě produktů dovážených z ostatních členských států Společenství do Portugalska
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 87,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 75 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 37,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 25 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 12,5 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 12,5 % se uskuteční k 1. lednu 1993.
2. Odchylně od odstavce 1 se dovozní cla u upravených a konzervovaných sardinek položky 16.04 D společného celního sazebníku mezi Portugalskem a ostatními členskými státy Společenství postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 90,9 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1995 se všechny celní sazby sníží na 9 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 9 % se uskuteční k 1. lednu 1996.
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 81,8 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 72,7 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 63,6 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 54,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 45,4 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 36,3 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1993 se všechny celní sazby sníží na 27,2 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1994 se všechny celní sazby sníží na 18,1 % základní celní sazby,
3. Odchylně od odstavce 1 se dovozní cla u čerstvých, chlazených a zmražených sardinek položky 03.01 B I d) společného celního sazebníku a upravovaného a konzervovaného tuňáka a sardele položek 16.04 E a 16.04 ex F společného celního sazebníku z Portugalska do členských států Společenství postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se všechny celní sazby sníží na 87,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1987 se všechny celní sazby sníží na 75 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1988 se všechny celní sazby sníží na 62,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1989 se všechny celní sazby sníží na 50 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1990 se všechny celní sazby sníží na 37,5 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1991 se všechny celní sazby sníží na 25 % základní celní sazby,
– k 1. lednu 1992 se všechny celní sazby sníží na 12,5 % základní celní sazby,
– poslední snížení o 12,5 % se uskuteční k 1. lednu 1993.
4. Odchylně od článku 197 změní Portugalská republika u produktů rybolovu uvedených v odstavci 1 své celní sazby vůči třetím zemím tak, že sníží rozdíl mezi základními celními sazbami a sazbami společného celního sazebníku podle těchto prováděcích pravidel
– od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika sazbu, kterou se o 12,5 % snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku,
– od 1. ledna 1987
a) u položek, u kterých se základní celní sazby neliší více než o 15 % v obou směrech od sazeb společného celního sazebníku, se uplatňují sazby společného celního sazebníku;
b) v ostatních případech uplatňuje Portugalská republika celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou společného celního sazebníku v sedmi etapách po 12,5 % k následujícím termínům
– k 1. lednu 1987,
– k 1. lednu 1988,
– k 1. lednu 1989,
– k 1. lednu 1990,
– k 1. lednu 1991,
– k 1. lednu 1992.
K 1. lednu 1993 uplatňuje Portugalská republika společný celní sazebník v plném rozsahu.
1. Až do 31. prosince 1992 podléhají dovozy produktů uvedených v příloze XXVIII oddílu a) z ostatních členských států do Portugalska doplňkovému obchodnímu mechanismu vymezenému tímto článkem.
2. Kromě toho podléhají mechanismu uvedenému v odstavci 1 až do 31. prosince 1990 dovozy produktů uvedených v příloze XXVIII oddílu b) ze Španělska do Portugalska.
3. Na začátku každého roku se na základě dovozů uskutečněných za předchozí tři roky zpracuje pro každý dotyčný produkt předběžný odhad zásobování pro Portugalsko. Tento odhad musí vykazovat jak dovozy z ostatních členských států, tak i dovozy ze třetích zemí. Podíl Společenství v tomto odhadu se každoročně zvyšuje o faktor nárůstu rovnající se 15 %.
4. Nad prahovou hodnotou podílu Společenství lze přijímat opatření k omezení či pozastavení dovozů.
5. Nad prahovou hodnotou stanovenou pro celkový odhad zásobování může Portugalská republika přijímat dočasná ochranná opatření s bezprostřední použitelností. Tato opatření se neprodleně oznámí Komisi, která může v měsíci následujícím po tomto oznámení jejich použitelnost pozastavit.
6. Prováděcí pravidla se přijmou postupem podle článku 33 nařízení (EHS) č. 3796/81.
Během období postupného odstraňování celních sazeb mezi Společenstvím ve stávajícím složení a Portugalskem mohou být každoročně z Portugalska do Společenství ve stávajícím složení dováženy následující produkty při úplně pozastavených sazbách společného celního sazebníku, a to až do stanovených množství
Číslo společného celního sazebníkuPopis zbožíMnožství (v tunách)16.04Upravené a konzervované ryby, včetně kaviáru i jeho náhražek:D. Sardinky500E. Tuňáci1000ex F. Středomořští tuňáci, makrely a sardele:– Makrely1000
1. Až do 31. prosince 1992 může Portugalská republika zachovat vůči třetím zemím množstevní omezení pro produkty uvedené v příloze XXIX v mezích a za podmínek, které Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou.
2. Mechanismus referenčních cen Společenství se u každého produktu uplatňuje od okamžiku zrušení souvisejících množstevních omezení.
1. Portugalská republika zachová vůči třetím zemím množstevní omezení pro produkty, jejichž dovoz dosud nebyl s ohledem na Společenství ve stávajícím složení liberalizován. Pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty, neposkytne třetím zemím žádné další výhody v porovnání se Společenstvím ve stávajícím složení.
Tato množstevní omezení zůstanou v platnosti alespoň po dobu, po kterou jsou pro stejné produkty v platnosti množstevní omezení vůči Společenství ve stávajícím složení.
2. Portugalská republika zachová vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou, uvedeným v nařízeních (EHS) č. 1765/82, (EHS) č. 1766/82 a (EHS) č. 3420/83, množstevní omezení u produktů, jejichž dovoz dosud nebyl s ohledem na země, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 288/82, liberalizován. Pokud jde o kvóty stanovené pro tyto produkty, neposkytne zemím se státně řízenou obchodní politikou žádné další výhody v porovnání se zeměmi, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 288/82.
Tato množstevní omezení zůstanou v platnosti alespoň po dobu, po kterou jsou pro stejné produkty v platnosti množstevní omezení vůči zemím, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 288/82.
Aniž je dotčen první pododstavec, musí být každá změna režimu dovozů v Portugalsku u produktů, které dosud nebyly Společenstvím vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou liberalizovány, provedena v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EHS) č. 3420/83.
Portugalská republika však nemusí opětovně zavádět vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou množstevní omezení u produktů, jejichž dovoz byl vůči těmto zemím liberalizován, avšak který stále podléhá množstevním omezením s ohledem na členské státy Všeobecné dohody o clech a obchodu.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Portugalská republika do 31. prosince 1992 zachovat množstevní omezení dovozu ve formě kvót u produktů a množství uvedených v příloze XXX, a to jako dočasnou odchylku od společného režimu liberalizace dovozů podle nařízení (EHS) č. 288/82, (EHS) č. 1765/82, (EHS) č. 1766/82 a (EHS) č. 3419/83, ve znění nařízení (EHS) č. 453/84, pokud jsou členským státům Všeobecné dohody o clech a obchodu tato omezení v rámci uvedené dohody před přistoupením oznámena.
Dovozy těchto produktů podléhají v plném rozsahu společnému režimu liberalizace dovozů, platnému k 1. lednu 1993. Kvóty se do tohoto dne zvyšují postupně v souladu s odstavcem 4.
4. Minimální míra postupného zvyšování kvót podle odstavce 3 je 25 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v ECU a 20 % na začátku každého roku u kvót vyjádřených v objemu. Toto zvýšení se připočítává ke každé kvótě a následné zvýšení se pak vypočítá na základě takto získaného celkového součtu.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, pokud jsou při současném uplatňování přechodných opatření dovozy uskutečněné v průběhu dvou po sobě jdoucích let nižší než 90 % ročních kvót otevřených v souladu s odstavcem 3, zruší Portugalská republika platná množstevní omezení.
5. Portugalská republika zachová množstevní omezení dovozu ve formě kvót vůči všem třetím zemím u produktů uvedených v protokolu č. 23, jejichž dovoz dosud nebyl Společenstvím vůči třetím zemím liberalizován a u nichž zachovává množstevní omezení při dovozu vůči Společenství ve stávajícím složení, a to pro množství a alespoň do termínů stanovených v této příloze.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí být každá změna režimu dovozů v Portugalsku u produktů, které jsou uvedeny v prvním pododstavci, provedena v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EHS) č. 288/82 a (EHS) č. 3420/83.
6. Za účelem dodržení závazků vyplývajících pro Společenství z Všeobecné dohody o clech a obchodu vůči zemím se státně řízenou obchodní politikou, které jsou členy uvedené dohody, rozšíří Portugalská republika v případě potřeby a v nezbytné míře na tyto země liberalizační opatření, jež musí přijmout s ohledem na ostatní třetí země, které jsou členy uvedené dohody, přičemž vezme v úvahu dohodnutá přechodná opatření.
1. Od 1. března 1986 uplatňuje Portugalská republika postupně všeobecný systém celních preferencí pro jiné produkty, než jsou uvedeny v příloze II Smlouvy o EHS. U produktů uvedených v příloze XXXI však sblíží Portugalská republika své celní sazby s všeobecným systémem celních preferencí do 31. prosince 1992, přičemž vychází ze základních celních sazeb uvedených v čl. 189 odst. 2. Časový rozvrh sbližování těchto sazeb odpovídá časovému rozvrhu uvedenému v článku 197.
2. a) V případě produktů uvedených v příloze II Smlouvy se stanovené nebo vypočítané preferenční sazby postupně uplatňují u cel, která Portugalská republika skutečně uplatňuje vůči třetím zemím podle všeobecných pravidel uvedených v písmenu b) nebo zvláštních pravidel uvedených v článcích 289 a 295.
b) Od 1. března 1986 Portugalská republika uplatňuje celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 90,9 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1995 se rozdíl sníží na 9,0 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1996 uplatňuje Portugalská republika preferenční sazby v plném rozsahu.
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 81,8 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 72,7 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 63,6 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 54,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 45,4 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 36,3 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1993 se rozdíl sníží na 27,2 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1994 se rozdíl sníží na 18,1 % výchozího rozdílu,
c) Odchylně od písmene b) uplatňuje Portugalská republika u produktů rybolovu čísel 03.01, 03.02, 03.03, 16.04 a 16.05 a položek 05.15 A a 23.01 B společného celního sazebníku od 1. března 1986 celní sazbu, kterou se snižuje rozdíl mezi základní celní sazbou a preferenční sazbou podle tohoto časového rozvrhu
– k 1. březnu 1986 se rozdíl sníží na 87,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1987 se rozdíl sníží na 75,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1988 se rozdíl sníží na 62,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1989 se rozdíl sníží na 50,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1990 se rozdíl sníží na 37,5 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1991 se rozdíl sníží na 25,0 % výchozího rozdílu,
– k 1. lednu 1992 se rozdíl sníží na 12,5 % výchozího rozdílu.
Od 1. ledna 1993 uplatňuje Portugalská republika preferenční sazby v plném rozsahu.
1. Od 1. ledna 1986 uplatňuje Portugalská republika ustanovení dohod uvedených v článku 368.
Přechodná opatření i úpravy jsou předmětem protokolů uzavřených se zeměmi, jež jsou smluvními stranami, a přiložených k těmto smlouvám.
2. Tato přechodná opatření mají zajistit, že po skončení jejich platnosti bude Společenství ve vztazích se třetími zeměmi, jež jsou smluvními stranami, uplatňovat jednotný režim a že práva a povinnosti členských států budou shodná.
3. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 368 nesmějí v žádné oblasti vést k tomu, aby tyto země požívaly ze strany Portugalské republiky příznivější zacházení, než je poskytováno Společenství ve stávajícím složení.
Zejména u všech produktů podléhajících přechodným opatřením, pokud jde o množstevní omezení vůči Společenství ve stávajícím složení, se tato opatření uplatňují vůči všem zemím uvedeným v článku 368 po stejnou dobu.
4. Tato přechodná opatření vztahující se na země uvedené v článku 368 nesmějí vést k tomu, aby tyto země požívaly ze strany Portugalské republiky méně příznivého zacházení než ostatní třetí země. Zejména nesmějí být přechodná opatření, která se týkají množstevních omezení, stanovena vůči zemím uvedeným v článku 368 pro produkty, na které se taková omezení při jejich dovozu z ostatních třetích zemí do Portugalska nevztahují.
Jestliže protokoly uvedené v čl. 366 odst. 1 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1986 z důvodů, na které Společenství nebo Portugalská republika nemají vliv, přijme Společenství nezbytná opatření, aby tuto situaci napravilo po přistoupení.
V každém případě uplatňuje Portugalská republika od 1. ledna 1986 vůči zemím uvedeným v článku 368 zacházení odpovídající doložce nejvyšších výhod.
1. Články 366 a 367 se vztahují
– dohody uzavřené s Alžírskem, Egyptem, Finskem, Islandem, Izraelem, Jordánském, Jugoslávií, Kyprem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Rakouskem, Sýrií, Švédskem, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem, jakož i na další dohody uzavřené s třetími zeměmi, které se týkají výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II Smlouvy o EHS,
– novou dohodu mezi Společenstvím a africkými, karibskými a tichomořskými státy, podepsanou dne 8. prosince 1984.
2. Úpravy vyplývající z druhé úmluvy mezi AKT a EHS a z dohody o produktech spadajících do kompetence Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 31. října 1979, se netýkají vztahů mezi Portugalskou republikou a africkými, karibskými a tichomořskými státy.
Portugalská republika odstoupí s účinkem od 1. ledna 1986 od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, podepsané dne 4. ledna 1960.
1. Od 1. ledna 1986 uplatňuje Portugalská republika ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, jakož i dvoustranné dohody uzavřené Společenstvím v rámci tohoto ujednání nebo s jinými třetími zeměmi. Protokoly o úpravě těchto dohod sjedná Společenství se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami těchto dohod, tak, aby se stanovilo dobrovolné omezení vývozů do Portugalska u těch produktů a zemí původu, u kterých existují omezení vývozu do Společenství.
2. Jestliže tyto protokoly nebudou uzavřeny do 1. ledna 1986, přijme Společenství pro nápravu situace nezbytná přechodná opatření, aby se zajistilo provádění dohod Společenstvím.
1. Rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970“) se uplatňuje v souladu s články 372 až 375.
2. Jakýkoli odkaz na rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 v článcích této kapitoly se považuje od vstupu v platnost rozhodnutí Rady ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství za odkaz na toto rozhodnutí.
Příjmy označované jako „zemědělské dávky“ uvedené v čl. 2 písm. a) prvním pododstavci rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují rovněž příjmy z jakýchkoliv poplatků uplatňovaných při dovozech podle článků 233 až 348, čl. 210 odst. 3 a článku 213 v obchodě mezi Portugalskem a ostatními členskými státy a v obchodě mezi Portugalskem a třetími zeměmi.
Tyto příjmy však zahrnují dávky a jiné poplatky podle prvního pododstavce, jež se mají uplatňovat u produktů podléhajících přechodu po etapách podle článků 309 až 341, až od začátku druhé etapy.
Bez ohledu na ustanovení předchozího pododstavce může Rada na návrh Komise jednomyslně před koncem první etapy rozhodnout o vrácení Portugalsku, v mezích a za podmínek, jež budou určeny, a po dobu nepřesahující dva roky, příjmů z vyrovnávacích „přístupových“ částek uplatňovaných Portugalskem na dovozy obilovin z ostatních členských států.
Příjmy označované jako „cla“ uvedené v čl. 2 písm. b) prvním pododstavci rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují až do 31. prosince 1992 cla vypočítaná, jako kdyby Portugalská republika uplatňovala od svého přistoupení při obchodování s třetími zeměmi sazby společného celního sazebníku a snížené sazby vyplývající z celních preferencí uplatňovaných Společenstvím. Pro cla na olejnatá semena a olejnaté plody a výrobky z nich získané, na něž se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, jakož i pro cla na zemědělské produkty podléhající přechodu po etapách podle článků 309 až 341 platí až do 31. prosince 1995 stejná pravidla.
Příjmy však nezahrnují během první fáze cla u dovozu zemědělských produktů do Portugalska, které podléhají přechodu po etapách podle článků 309 až 341.
Pokud se uplatňují předpisy přijaté Komisí podle čl. 210 odst. 3 tohoto aktu, odpovídají cla odchylně od prvního pododstavce výši vypočítané v souladu se sazbou vyrovnávací částky, jež tyto předpisy určují pro produkty ze třetích zemí použité při výrobě.
Portugalská republika vypočítává tato cla každý měsíc na základě celních prohlášení z příslušného měsíce. Cla takto vypočítaná se poskytují Komisi za podmínek stanovených nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 2891/77.
Od 1. ledna 1993 jsou splatná veškerá cla v plném rozsahu. Pokud však jde o zemědělské produkty podléhající přechodu po etapách podle článků 309 až 341, jakož i o olejnatá semena a olejnaté plody a výrobky z nich získané, na něž se vztahuje nařízení č. 136/66/EHS, jsou tato cla splatná v plném rozsahu až od 1. ledna 1996.
Částky evidované jako vlastní zdroje pocházející z daně z přidané hodnoty nebo z finančních příspěvků založených na hrubém domácím produktu podle čl. 4 odst. 1 až 5 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 jsou splatné od 1. ledna 1986 v plném rozsahu.
Odchylka uvedená v čl. 15 bodě 15 šesté směrnice Rady 77/388/EHS se nedotýká výše částek podle prvního pododstavce.
Společenství vrací Portugalské republice ve formě výdaje ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství v průběhu měsíce následujícího po poskytnutí prostředků k dispozici Komisi poměrnou část prostředků zaplacených jako vlastní zdroje pocházející z daně z přidané hodnoty, a to
– 87 % v roce 1986,
– 70 % v roce 1987,
– 55 % v roce 1988,
– 40 % v roce 1989,
– 25 % v roce 1990,
– 5 % v roce 1991.
Percentuální výše tohoto sestupného vracení se nevztahuje na částku, která odpovídá podílu Portugalska na financování odpočtu ve prospěch Spojeného království podle čl. 3 odst. 3 písm. b), c) a d) rozhodnutí Rady ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství.
Aby se Portugalské republiky nedotklo splácení úhrady záloh poskytnutých Společenství jeho členskými zeměmi před 1. lednem 1986, bude jí poskytnuto za tuto úhradu finanční vyrovnání.
Odchylně od článku 60 Smlouvy o ESUO a na jeho prováděcí ustanovení mohou portugalské ocelářské podniky používat v autonomních oblastech Azory a Madeira až do 31. prosince 1992 cenu CIF přístav určení, která se rovná platné paritní ceně v pevninské části Portugalské republiky.
Až do 31. prosince 1992 se Portugalská republika může odchýlit od článku 95 Smlouvy o EHS, pokud jde o spotřební daň z tabákových výrobků vyráběných v autonomních oblastech Azory a Madeira, a to za podmínek stanovených v příloze XXXII pro uplatňování směrnice Rady 72/464/EHS ze dne 19. prosince 1972.
1. Akty uvedené v příloze XXXII tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v dané příloze.
2. Na řádně odůvodněnou žádost Španělského království nebo Portugalské republiky může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout do 1. ledna 1986 opatření o dočasné odchylce od aktů orgánů Společenství, které byly přijaty mezi 1. lednem 1985 a dnem podpisu tohoto aktu.
1. Jestliže nový členský stát narazí do 31. prosince 1992 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.
Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo oběma novým členským státům.
Toto ustanovení se do 31. prosince 1995 vztahuje na produkty a hospodářská odvětví, pro které tento akt povoluje přechodné odchylky se stejnou dobou platnosti.
2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.
V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná.
Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly 3 hlavy II a III, pokud v odvětví zemědělství nebo rybolovu obchod mezi Společenstvím ve stávajícím složení a jedním z nových členských států nebo mezi oběma novými členskými státy vážně naruší trh členského státu nebo takové narušení hrozí způsobit, přijme Komise na žádost dotčeného členského státu ochranná opatření, jež považuje za nezbytná, do 24 hodin od obdržení takové žádosti. Takto přijatá opatření jsou bezprostředně použitelná a berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran, zejména pak dopravní problémy.
3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o EHS, Smlouvy o ESUO a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.
4. V případě vzniku vážných a trvalejších obtíží na trhu práce Lucemburského velkovévodství může tento stát požádat postupem podle odst. 2 prvního a druhého pododstavce a za podmínek vymezených v odstavci 3 o povolení, aby mohl dočasně, do 31. prosince 1995, uplatňovat v rámci vnitrostátních ustanovení o změně zaměstnání ochranná opatření vůči pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky nového členského státu a jimž bylo umožněno po dni udělení povolení přesídlit do Lucemburského velkovévodství za účelem výkonu zaměstnání.
1. Pokud před skončením období uplatňování přechodných opatření stanovených tímto aktem zjistí Komise na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany postupem, který po přistoupení přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, že jsou mezi Společenstvím ve stávajícím složení a novými členskými státy nebo mezi novými členskými státy uplatňovány dumpingové praktiky, doporučí jejich původci či původcům, aby tyto praktiky ukončili.
Pokračují-li tyto praktiky i nadále, povolí Komise postiženému členskému státu nebo státům, aby přijaly ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví.
2. Pro uplatnění tohoto článku na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS vyhodnotí Komise všechny důležité faktory, zejména výši cen, za které jsou tyto produkty na daný trh dováženy, přičemž přihlédne k ustanovením Smlouvy o EHS týkajícím se zemědělství, zejména k článku 39 této smlouvy.
3. Opatření přijatá před přistoupením podle nařízení (EHS) č. 2176/84 a rozhodnutí 2177/84/ESUO vůči novým členským státům, jakož i opatření přijatá před přistoupením podle antidumpingových předpisů nových členských států vůči Společenství ve stávajícím složení, zůstávají dočasně v platnosti a budou opětovně přezkoumána Komisí, která rozhodne o jejich změně nebo zrušení. Takovou změnu nebo zrušení provede buď Komise, nebo příslušný vnitrostátní orgán, podle konkrétní situace. Řízení zahájená ve Španělsku, v Portugalsku nebo ve Společenství ve stávajícím složení před přistoupením probíhají nadále v souladu s ustanoveními odstavce 1.
Shromáždění se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
1. Bezprostředně po přistoupení se Komise doplní jmenováním tří nových členů a z členů rozšířené Komise bude jmenován šestý místopředseda. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci ke dni přistoupení.
Funkční období jmenovaného šestého místopředsedy končí současně s funkčním obdobím pěti ostatních místopředsedů.
2. Do 31. prosince 1986 Rada poprvé posoudí, zda je namístě uplatnit čl. 14 čtvrtý pododstavec Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství.
3. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním dvou soudců.
2. Funkční období jednoho ze soudců jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 1988. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období druhého soudce končí dnem 6. října 1991.
3. Bezprostředně po přistoupení bude jmenován šestý generální advokát. Jeho funkční období končí dnem 6. října 1988.
4. Soudní dvůr provede ve svém procesním řádu úpravy v důsledku přistoupení. Takto upravený procesní řád podléhá jednomyslnému schválení Rady.
5. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudním dvorem k 1. lednu 1986, v nichž bylo ústní řízení zahájeno před tímto dnem, zasedá plénum a senáty ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1985.
Bezprostředně po přistoupení se Účetní dvůr doplní jmenováním dvou dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí dnem 17. října 1987.
Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Bezprostředně po přistoupení se Výbor pro vědu a techniku doplní jmenováním pěti dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním členů zastupujících nové členské státy. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení.
1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze XXXIII končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.
2. Výbory uvedené v příloze XXXIV se po přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.
Směrnice a rozhodnutí Rady ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené a oznámené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí oznámeny všem stávajícím členským státům.
Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze XXXV tohoto aktu, ze strany jednotlivých nových členských států může být odloženo k termínům uvedeným v tomto seznamu.
1. Do 1. března 1986 může být odloženo
a) uplatňování pravidel Společenství pro produkci a obchod se zemědělskými produkty a pro obchod s některými zpracovanými zemědělskými produkty, které podléhají zvláštnímu režimu, na nové členské státy;
b) uplatňování změn těchto pravidel provedených tímto aktem, včetně změn vyplývajících z článku 396, na Společenství ve stávajícím složením.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na úpravy aktů orgánů Společenství v oblasti společné zemědělské politiky, kterými se v souladu s článkem 396 určuje počet hlasů, který bude po přistoupení vyjadřovat kvalifikovanou většinu v rámci jednání řídících výborů nebo jiných obdobných výborů ustavených v oblasti zemědělství.
3. Do 28. února 1986 se na obchod mezi novými členským státem na jedné straně a Společenstvím ve stávajícím složení, druhým novým členským státem nebo třetími zeměmi na straně druhé vztahuje režim uplatňovaný před přistoupením.
Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, stejně jako s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XXXVI nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta.
1. Úpravy aktů orgánů Společenství, jež nejsou uvedeny v tomto aktu nebo v jeho přílohách a které orgány provedly před přistoupením postupem podle odstavce 2 s cílem uvést tyto akty v soulad s ustanoveními tohoto aktu, zejména s ustanoveními části čtvrté, vstupují v platnost ke dni přistoupení.
2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal.
Znění aktů přijatých orgány před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí v jazyce španělském a portugalském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících sedmi jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.
Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne.
Nové členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
Přílohy I až XXXVI a protokoly č. 1 až 25, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.
Vláda Francouzské republiky předá vládám Španělského království a Portugalské republiky ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily.
Vláda Italské republiky předá vládám Španělského království a Portugalské republiky ověřený opis Smlouvy o založení Evropského hospodářské společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně smluv o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a řeckém.
Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce španělském a portugalském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedených v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.
Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropských společenství předá vládám nových členských států generální tajemník.
S výhradou ustanovení pozměňujících Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a těchto závěrečných ustanovení tato smlouva nedotýká smluv o založení Evropských společenství nebo následných smluv či aktů tyto smlouvy pozměňujících nebo doplňujících.
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou Evropskou unii (dále jen „Unie“).
Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům.
Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity.
Unie si stanoví tyto cíle
– podporovat vyvážený a trvale udržitelný hospodářský a sociální pokrok, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu,
– potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by v určitém okamžiku mohla vést ke společné obraně,
– upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením občanství Unie,
– rozvíjet úzkou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,
– v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet je, přičemž se posoudí postupem podle čl. N odst. 2, do jaké míry je potřebné přehodnotit politiky a formy spolupráce zaváděné touto smlouvou s cílem zajistit účinnost mechanismů a orgánů Společenství.
Cílů Unie je dosazováno za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto smlouvou při dodržení zásady subsidiarity vymezené v článku 3b Smlouvy o založení Evropského společenství.
Unie disponuje jednotnou soustavou orgánů, která zajišťuje soudržnost a nepřetržitost činností uskutečňovaných k dosažení jejích cílů za současného zachování a rozvíjení acquis communautaire.
Unie zajišťuje zejména soudržnost všech svých vnějších činností jako celku v rámci své zahraniční, bezpečnostní a hospodářské politiky a politiky rozvoje. Rada a Komise odpovídají za zajištění této soudržnosti. V rámci svých pravomocí zajišťují provádění těchto politik.
Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje.
Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských států a předsedu Komise. Jim jsou nápomocni ministři zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise. Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává předsednictví Rady.
Evropská rada podává Evropskému parlamentu zprávu po každém svém zasedání a každoročně mu předkládá písemnou zprávu o pokroku, jehož Unie dosáhla.
Evropský parlament, Rada, Komise a Soudní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení smluv o založení Evropských společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy.
1. Unie ctí národní identitu svých členských států, jejichž politický systém je založen na zásadách demokracie.
2. Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.
3. Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro provádění svých politik.
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství se mění v souladu s tímto článkem s účelem založit Evropské společenství.
A. V celé Smlouvě
1) Pojem „Evropské hospodářské společenství“ se nahrazuje pojmem „Evropské společenství“.
B. V části první „Zásady“
2) Článek 2 se nahrazuje tímto
3) Článek 3 se nahrazuje tímto
4) Vkládá se nový článek, který zní
5) Vkládá se nový článek, který zní
6) Článek 4 se nahrazuje tímto
7) Vkládají se nové články, které znějí
8) Článek 6 se zrušuje a dosavadní článek 7 se označuje jako článek 6. Jeho druhý pododstavec se nahrazuje tímto
„Rada může postupem podle článku 189c přijímat předpisy zakazující takovou diskriminaci.“
9) Dosavadní články 8, 8a, 8b a 8c se v tomto pořadí označují jako články 7, 7a, 7b a 7c.
C. Vkládá se nová část, která zní
D. Části druhá a třetí se zařadí pod následující záhlaví
a v této části
10) V článku 49 se návětí nahrazuje tímto
„Po vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem prostřednictvím směrnic nebo nařízení opatření potřebná k postupnému zavedení volného pohybu pracovníků tak, jak je vymezen v článku 48, a to zejména tím, že:“
19) Článek 94 se nahrazuje tímto
20) Článek 99 se nahrazuje tímto
21) Článek 100 se nahrazuje tímto
22) V článku 100a se odstavec 1 nahrazuje tímto
„1. Odchylně od článku 100 a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 7a následující ustanovení. Rada postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.“
23) Vkládá se nový článek, který zní
24) Vkládá se nový článek, který zní
25) V části třetí hlavě Π se kapitoly 1, 2 a 3 nahrazují tímto
26) V hlavě II části třetí se název kapitoly 4 nahrazuje tímto
27) Článek 111 se zrušuje.
28) Článek 113 se nahrazuje tímto
11) V článku 54 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Rada přijme na návrh Komise postupem podle článku 189b po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem směrnice k provedení obecného programu, anebo, pokud takový program neexistuje, k dokončení jedné etapy zavádění svobody usazování v určité oblasti činnosti.“
29) Článek 114 se zrušuje.
30) Článek 115 se nahrazuje tímto
31) Článek 116 se zrušuje.
32) V části třetí se název hlavy ΙII nahrazuje tímto
33) V čl. 118a odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto
„2. Aby se přispělo k dosažení cíle stanoveného v odstavci 1, přijímá Rada postupem podle článku 189c po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem s ohledem na stávající podmínky a technické předpisy jednotlivých členských států směrnice určující minimální požadavky, které budou postupně zaváděny.“
34) Článek 123 se nahrazuje tímto
35) Článek 125 se nahrazuje tímto
36) Články 126,127 a 128 se nahrazují tímto
37) Vkládá se nová hlava, která zní
38) Hlavy IV,V,VI a VII se nahrazují tímto
12) V článku 56 se odstavec 2 nahrazuje tímto
„2. Před uplynutím přechodného období přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně směrnice ke koordinaci výše uvedených právních a správních předpisů. Po skončení druhé etapy však Rada postupem podle článku 189b vydává směrnice ke koordinaci ustanovení, která jsou v každém členském státě obsažena v podzákonných a správních předpisech.“
13) Článek 57 se nahrazuje tímto
14) Název kapitoly 4 se nahrazuje tímto
15) Vkládají se nové články, které znějí
16) Článek 75 se nahrazuje tímto
17) Název hlavy I v části třetí se nahrazuje tímto
18) V čl. 92 odst. 3
– se vkládá nové písmeno, které zní
„d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu;“
– dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
E. V části páté „Orgány Společenství“
39) Článek 137 se nahrazuje tímto
48) Vkládají se nové články, které znějí
49) Článek 165 se nahrazuje tímto
50) Článek 168a se nahrazuje tímto
51) Článek 171 nahrazuje tímto
52) Článek 172 se nahrazuje tímto
53) Článek 173 se nahrazuje tímto
54) Článek 175 se nahrazuje tímto
55) Článek 176 se nahrazuje tímto
56) Článek 177 se nahrazuje tímto
57) Článek 180 se nahrazuje tímto
40) V článku 138 se odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
58) Článek 184 se nahrazuje tímto
59) Vkládá se nový oddíl, který zní
60) Článek 189 se nahrazuje tímto
61) Vkládají se nové články, které znějí
62) Článek 190 se nahrazuje tímto
63) Článek 191 se nahrazuje tímto
64) Článek 194 se nahrazuje tímto
65) Článek 196 se nahrazuje tímto
66) Článek 198 se nahrazuje tímto
67) Vkládá se nová kapitola, která zní
41) Vkládají se nové články, které znějí
68) Vkládá se nová kapitola, která zní
69) Článek 199 se nahrazuje tímto
70) Článek 200 se zrušuje.
71) Článek 201 se nahrazuje tímto
72) Vkládá se nový článek, který zní
73) Článek 205 se nahrazuje tímto
74) Článek 206 se nahrazuje tímto
75) Články 206a a 206b se zrušují.
76) Článek 209 se nahrazuje tímto
77) Vkládá se nový článek, který zní
42) V čl. 144 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní
„V tomto případě funkční období členů Komise, jmenovaných jako nástupci, skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří kolektivně odstoupili.“
78) Článek 215 se nahrazuje tímto
79) Článek 227 se mění takto
a) odstavec 2 se nahrazuje tímto
„2. Na francouzské zámořské departementy se vztahují ihned po vstupu této smlouvy v platnost její zvláštní i obecná ustanovení, která se týkají
– volného pohybu zboží,
– zemědělství, s výjimkou čl. 40 odst. 4,
– volného pohybu služeb,
– pravidel hospodářské soutěže,
– ochranných opatření stanovených v článcích 109h, 109i a 226,
– orgánů.
Podmínky použití ostatních ustanovení této smlouvy určí Rada na návrh Komise jednomyslnými rozhodnutími nejpozději do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost.
Orgány Společenství budou v rámci postupů stanovených touto smlouvou, zejména článkem 226, dbát o hospodářský a sociální rozvoj těchto oblastí.“
b) v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto
„a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.“
80) Článek 228 se nahrazuje tímto
81) Vkládá se nový článek, který zní
82) Článek 231 se nahrazuje tímto
83) Články 236 a 237 se zrušují.
84) Článek 238 se nahrazuje tímto
43) Vkládá se nový článek, který zní
44) Vkládá se nový článek, který zní
45) Článek 149 se zrušuje.
46) Vkládá se nový článek, který zní
47) Vkládá se nový článek, který zní
F. V Příloze ΙII
85) Název přílohy se nahrazuje tímto
G.V Protokolu o statutu Evropské investiční banky
86) Odkazy na články 129 a 130 se nahrazují odkazy na články 198d a 198e.
Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli se mění v souladu s tímto článkem.
1) Článek 7 se nahrazuje tímto
10) Vkládají se nové články, které znějí
11) Článek 32 se nahrazuje tímto
12) Článek 32d se nahrazuje tímto
13) Článek 33 se nahrazuje tímto
14) Vkládá se nová kapitola, která zní
15) Článek 78c se nahrazuje tímto
16) Články 78e a 78f se zrušují.
17) Článek 78g se nahrazuje tímto
18) Článek 78h se nahrazuje tímto
19) Vkládá se nový článek, který zní
2) Vkládají se nové články, které znějí
20) V čl. 79 písm. a) se první pododstavec nahrazuje tímto
„a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy.“
21) Články 96 a 98 se zrušují.
3) Článek 16 se nahrazuje tímto
4) Vkládá se nový článek, který zní
5) V článku 18 se doplňuje nový pododstavec, který zní
„Rada stanoví kvalifikovanou většinou veškeré náhrady poskytované místo odměny.“
6) Vkládají se nové články, které znějí
7) V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto
„3. Evropský parlament vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného většinou hlasů všech jeho členů, odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.“
8) Článek 24 se nahrazuje tímto
9) Vkládají se nové články, které znějí
Zavádí se společná zahraniční a bezpečnostní politika, která se řídí následujícími ustanoveními.
Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se řídí následujícími ustanoveními.
1. Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předkládat návrhy na změnu smluv, na nichž je Unie založena.
Zaujme-li Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a v případě potřeby i Komise stanovisko pro svolání konference zástupců vlád členských států, svolá předsedající Rady tuto konferenci, aby se společně dohodly změny, jež by v těchto smlouvách měly být provedeny. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou.
Změny vstupují v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
2. V roce 1996 bude svolána konference zástupců vlád členských států, aby v souladu s cíli vymezenými v článcích A a B přezkoumala ustanovení této smlouvy, u nichž se předpokládá změna.
Každý evropský stát může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů.
Podmínky přijetí a s ním spojené nezbytné následné úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda vyžaduje ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
1. Články 2 až 7 a články 10 až 19 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství podepsané v Bruselu dne 8. dubna 1965 se zrušují.
2. Článek 2 a čl. 3 odst. 2 a hlava ΙII Jednotného evropského aktu podepsaného v Lucemburku dne 17. února 1986 a v Haagu dne 28. února 1986 se zrušují.
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1993 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.