294/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 6. října 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., některých ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a některých ustanovení zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů

㤠13a

a) po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo

b) po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.

㤠15

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.

(2) Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

㤠68

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii.

(2) O dočasném přidělení rozhodne

b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii“.

㤠100a

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu

a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),

b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.“.

㤠105a

Předseda a místopředseda soudu podle § 102 až 105 může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže

(a) po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo

(b) po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin.“.

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.“.

„Čl. II

4. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1989 a dříve, končí funkční období za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.

5. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1990, končí funkční období za 2 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

6. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1991 až 1994, končí funkční období za 3 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

7. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1995 až 1998, končí funkční období za 4 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.

8. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1999 a 2000, končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

9. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2001 a 2002, končí funkční období za 6 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

10. Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 přede dnem účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 7 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

11. Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.“.