428/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie37) a upravuje

a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,

j) obecné technické podmínky měření množství dodané vody,

k) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,

l) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,

m) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.

b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,

d) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,

e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

f) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,

g) ukazatele jakosti surové vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

h) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,

i) určení množství odebrané vody bez měření,

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,

m) odborným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),

n) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody,

o) dodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodem, a

p) dodavatelem služby odvádění odpadních vod provozovatel kanalizace, který odvádí odpadní vodu touto kanalizací.

b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“),

f) přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu

a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu

a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

(3) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se zpracovává samostatně pro jednotlivé obce, pokud je obec v rámci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací členěna na části obce, pak se plán rozvoje zpracovává samostatně pro jednotlivé části obce.

(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na údaje vedené v digitální technické mapě kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví.

(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu

a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy stávajících systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na digitální technickou mapu kraje zpracovanou podle zákona upravujícího zeměměřictví s vyznačením navrhovaných záměrů systémů vodovodů a kanalizací; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3) Mapová část podle odstavce 2 písm. e) se v rámci aktualizací plánu rozvoje zpracovává v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle přílohy č. 25 k této vyhlášce. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry jednotlivých objektů, kterými jsou liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost vodohospodářské infrastruktury.

(4) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona návrh aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b) až e) a odstavce 3; spolu s návrhem aktualizace plánu rozvoje se dokládá

a) žádost o změnu plánu rozvoje a zdůvodnění navrhované změny zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod nebo změny navrhovaných kapacit u vodovodních řadů a vodárenských objektů nebo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod nebo změny druhu stokové sítě včetně porovnání ekonomických údajů technického řešení uvedeného ve schváleném plánu a navrhovaného technického řešení; součástí žádosti o změnu plánu rozvoje je výpočet hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně pro navrhované konkrétní parametry objektů,

b) vyjádření příslušného správce povodí podle § 4 odst. 5 zákona k navrhované změně plánu rozvoje,

c) stanovisko vlastníka provozně souvisejícího vodovodu a stanovisko oprávněného z odběru povrchových nebo podzemních vod v případě, že se navrhovaný vodovod napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka,

d) stanovisko vlastníka provozně související kanalizace a oprávněného z vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v případě, že se navrhovaná kanalizace napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka, a

e) údaje o vydatnosti a úplné rozbory surové vody v rozsahu tabulky č. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce provedené akreditovanou laboratoří, které nejsou starší než 1 rok, a pokud jsou takové doklady k dispozici, informace o způsobu ochrany vodního zdroje38), v případě plánovaného využití vodního zdroje.

(5) Krajský úřad průběžně předává ministerstvu zemědělství jednotlivé návrhy změn plánu rozvoje k projednání a ke stanovisku v rozsahu § 4 odst. 4.

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.

(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro

a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce1),

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4) Stavební úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(5) Soubor vybraných údajů z majetkové evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro tyto funkční celky

a) přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí kanalizační stoky, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence za tento funkční celek nebo jeho části.

(5) Stavební úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6) Soubor vybraných údajů z provozní evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a).

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti a nejistoty měření prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.7a)

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat

a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku,

b) údaje o kolaudačních rozhodnutích nebo o kolaudačních souhlasech ke stavbě, a pokud se tato rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

c) technický popis stavby a jejího vybavení,

d) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,

e) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

f) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 písm. a) je zpracována také v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle vyhlášky upravující digitální technickou mapu kraje. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry pro jednotlivá liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost celé infrastruktury.

(5) Pro účel zápisu údajů o vodovodu nebo kanalizaci do digitální technické mapy prostřednictvím jednotného rozhraní35) a pro účel předání těchto údajů podle čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

(1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik32) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody33). Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.

(2) Jeli to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.

(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.

(1) Formulář k žádosti o vydání, změnu nebo zrušení povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace k evidenci o vydání, změně nebo zrušení povolení k provozování včetně kopie vydaného rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Struktura evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností

a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,

b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,

c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,

d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,

e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,

f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,

g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,

h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,

i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.

(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.

(1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,

b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,

c) roční potřeba peněžních prostředků a její krytí,

d) doklady o čerpání vytvořených peněžních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií,

e) evidence peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací a

f) doplňující informace o skutečné tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací.

(10) Použité peněžní prostředky podle odstavce 9 vlastník eviduje samostatně a každoročně zasílá do 28. února ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(11) Způsob tvorby nebo použití finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, který by byl odlišný od pravidel podle odstavců 4, 6 a 9, je možný pouze v individuálních odůvodněných případech. V takovém případě je vlastník povinen zaslat ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací s žádostí o stanovisko ministerstva.

(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, nejdéle však do 5 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4) Peněžní prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací jsou každoročně tvořeny ve výši adekvátní roční potřeby peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se vypočítá jako podíl hodnoty majetku vyjádřené v reprodukční pořizovací ceně podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5 odst. 3 zákona a teoretické životnosti infrastruktury, přičemž

a) teoretická životnost je pro účely zpracování plánu financování obnovy stanovena pro

1. vodovodní přiváděcí řady a vodovodní síť 80 let,

2. úpravny a zdroje vody 45 let,

3. přiváděcí stoky a stokovou síť 90 let a

4. čistírny odpadních vod 40 let,

b) v případě odděleného vykazování technologie a stavební části je teoretická životnost pro úpravny vody a čistírny odpadních vod stanovena pro

1. technologie 15 let,

2. stavební část úpraven a zdrojů vody 55 let a

3. stavební část čistíren odpadních vod 50 let.

(5) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 5 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6) Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují.

(7) Příděl do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací je tvořen peněžními prostředky z vodného a stočného, pachtovného nebo nájemného a z peněžních prostředků ostatních.

(8) U plátců daně z přidané hodnoty se do tvorby a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(9) Použití peněžních prostředků na jiné účely, než je obnova vodovodů a kanalizací, je možné pouze dočasně, pokud doba životnosti, u vodovodů ve skupině celkem nebo kanalizací ve skupině podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací celkem, nepřesáhla jednu polovinu životnosti stanovené podle odstavce 4. Tyto peněžní prostředky musí být převedeny do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací zpět nejpozději do 10 let od jejich použití na jiné účely. Další použití peněžních prostředků z rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, než na realizaci obnovy vodovodů a kanalizací, je možné až po převedení peněžních prostředků podle věty druhé.

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,

j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,

k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),

b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,

d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,

e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK5“); v případě, že poměr BSK5/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den,

f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,

g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,

h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod, a z možnosti opětovného využívání odpadních vod podle § 38 odst. 10 písm. b) vodního zákona,

b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,

c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,

d) z normových hodnot.15)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),

b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

(1) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. Nově budované či upravované stávající odlehčovací komory musejí být vybaveny účinným odstraněním hrubých nečistot.

(2) Při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019.

(1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21)

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.

(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23)

(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 - 36.

(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.

(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným hygienickým zabezpečením vody.

(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

Kanalizační řád obsahuje

a) základní údaje, a to

1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,

j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;

k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

b) technický popis stokové sítě, a to

1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,

2. údaje o situování kmenových stok,

3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,

4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),

5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),

6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),

7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,

8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;

c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy

1. hlavních producentů odpadních vod a producentů průmyslových odpadních vod podle právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a citlivé oblasti,

2. producentů zahrnujících zdravotnická, veterinární a jim podobná zařízení, kteří mohou do kanalizace vypouštět odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek, zejména léčiv a léčivých přípravků, infekční odpadní vody nebo radioaktivní odpadní vody,

3. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

4. míst pro měření a odběr vzorků,

5. odlehčovacích komor a výustních objektů,

6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení producentů,

7. čistíren odpadních vod kanalizace;

d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;

e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to

1. kvalitativní hodnocení,

2. průtokové poměry;

f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24)

g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);

h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;

i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25)

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo

b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo

c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,

b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku31), než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,

c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

(1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31) menším než 3,125 m3. h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí u infrastrukturního vodohospodářského majetku, který je používán výlučně k výrobě, dodání nebo rozvodu pitné vody nebo k odvádění, čištění, popřípadě jinému zneškodňování odpadních vod. Vlastník předává provozovateli výpočet pachtovného nebo nájemného jako podklad pro výpočet ceny pro vodné a stočné nejpozději do 30. září aktuálního kalendářního roku a pro porovnání do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se strany nedohodly jinak.

(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20.

(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Porovnání všech položek výpočtu pachtovného nebo nájemného s dosaženou skutečností se provádí pro provozovatele, který je zároveň příjemcem vodného nebo stočného.

(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu. V rámci nákladů pro výpočet pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

(8) V rámci porovnání všech položek výpočtu

a) ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu,

b) pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

Do výpočtu cen pro vodné a stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání

a) úvod (zadání auditu);

b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c) specifikace majetku podle majetkové evidence;

d) provozní údaje

1. popis výroby a její vyhodnocení,

2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e) analýzu současného stavu

1. srovnávací,

2. úvahovou;

f) závěry v oblastech

1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3. ekonomie a ceny,

4. smluvní vztahy;

g) návrh opatření pro

1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2. obce,

3. provozovatele,

4. vodoprávní úřad,

5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,

b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonané praxi,

d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

e) popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.

(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

(K § 36 odst. 9 zákona)

(1) Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o

a) vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu,

2. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

3. telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky,

j) kalkulaci ceny pro vodné a pro stočné pro aktuální kalendářní rok podle přílohy č. 19b k této vyhlášce,

k) rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména

1. kde lze reklamaci uplatnit,

2. formu a způsoby uplatnění reklamace,

3. požadavky na obsahové náležitosti reklamace,

4. lhůtu pro uplatnění reklamace,

5. způsob informování o vyřízení reklamace,

6. způsob vyřízení reklamace a

7. působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele,

l) možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít,

m) možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem, a

n) stížnostech a reklamacích uplatněných odběratelem u vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, a statistické údaje o těchto stížnostech a reklamacích.

b) rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem podle § 8 odst. 2 zákona, a to údaje o tom, zda

1. je provozovatel povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody podle § 8 odst. 5 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla,

2. je provozovatel povinen uzavřít s odběratelem smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla; zveřejněny musí být informace s platnými údaji, které se týkají smlouvy o dodávce pitné vody a smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod s odběratelem, a

3. právo na úplatu vodného nebo stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona má vlastník nebo provozovatel,

c) umístění systému vodovodu nebo kanalizace, a to název příslušné obce, části obce a katastrálního území,

d) systému vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. příslušnost vodovodního řadu k systému vodovodu podle bodu 1 písm. C přílohy č. 1 k této vyhlášce nebo příslušnost kanalizační stoky k systému kanalizace podle bodu 1 písm. C přílohy č. 3 k této vyhlášce,

2. údaje o obyvatelstvu podle bodu 3 příloh č. 1 a 3 k této vyhlášce a

3. technické údaje podle bodu 3 písm. A, bodu 3 písm. B, bodu 3 písm. B1 přílohy č. 2 k této vyhlášce včetně údajů o ztrátách vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu a o procentu ztrát vody v trubní síti podle bodu 3.3 přílohy č. 5 k této vyhlášce nebo údaj o účelovém zařazení stokové sítě podle bodu 4.1 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

e) technických požadavcích na

1. vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody,

2. vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

3. vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení a

4. kanalizační přípojky,

f) způsobu zjišťování množství

1. dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen,

2. vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, a

3. vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád,

g) možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení,

h) jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

i) povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění ze schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno,

(2) Formát a struktura databázového souboru údajů podle odstavce 1 písm. a) až d) a n) jsou stanoveny v příloze č. 26 k této vyhlášce.

(K § 36 odst. 10 zákona)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodném a stočném uvede tyto údaje

a) adresu odběrného místa,

b) počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

c) množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m3 s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

d) cenu pro vodné a pro stočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

e) fakturovanou výši pevné složky pro vodné nebo pro stočné, pokud je pevná složka uplatňována,

f) srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici,

g) odkaz na reklamační řád a

h) odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a.

Zrušují se

1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.