209/2000 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku

Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, se mění takto

1. § 2 včetně nadpisu zní

10. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní

11. V § 9 odst. 1 se slova „se lze domnívat“ nahrazují slovy „s přihlédnutím k okolnostem lze důvodně předpokládat“.

12. V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

13. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní

14. V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní

„(2) Poškozený může podle své volby uplatnit právo na náhradu škody buď podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu, nebo vůči výrobci podle tohoto zákona.“.

15. V § 11 se slova „zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny2)“ a poznámka pod čarou č. 2) zní

„2) Sdělení č. 133/1994 Sb., o Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společném protokolu týkajícím se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy.“.

2. V § 3 odst. 1 ve větě druhé se za slova „považuje i“ vkládá slovo „například“ a věta třetí se zrušuje.

3. V § 3 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

4. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní

„a) prezentaci výrobku včetně poskytnutých informací, nebo“.

5. V § 5 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „s přihlédnutím k okolnostem lze důvodně předpokládat, že“.

6. V § 5 odst. 1 písmeno d) zní

„d) vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo“.

7. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní

„(3) Výrobce se odpovědnosti zcela nebo částečně zprostí, jestliže prokáže, že vznik škody způsobil svým jednáním nebo opomenutím poškozený nebo osoba, za kterou je poškozený odpovědný.“.

8. § 6 zní

9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní

㤠2

Výrobcem pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výrobce konečného výrobku, suroviny nebo součásti výrobku, jakož i osoba, která uvede na výrobku své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak,

b) každá osoba, která v rámci své obchodní činnosti doveze výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného způsobu užití; tím není dotčena odpovědnost výrobce podle písmene a),

c) každý dodavatel výrobku za podmínky, že nemůže být určen výrobce podle písmene a), pokud ve lhůtě jednoho měsíce od uplatnění nároku na náhradu škody nesdělí poškozenému totožnost výrobce podle písmene a) nebo osobu, která mu výrobek dodala; totéž platí v případě dovozu, pokud není známa osoba, která výrobek dovezla podle písmene b), i když je výrobce podle písmene a) znám.“.

㤠7a

(1) Odpovídá-li za škodu více výrobců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

(2) Poškozená osoba může uplatnit nárok na náhradu škody vůči kterémukoli z nich.

(3) Vzájemné vypořádání solidárně odpovídajících výrobců se provede podle účasti každého z nich.“.

㤠9a

Právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká uplynutím 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh vadný výrobek, který způsobil škodu. To neplatí, jestliže v uvedené době byl nárok na náhradu škody uplatněn u soudu.“.

㤠6

Výrobce je povinen nahradit škodu na věci, za kterou odpovídá, jen v částce převyšující částku 5 000 Kč.“.

㤠6a

Výrobce je povinen nahradit škodu na věci, za kterou odpovídá, jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla nebo byla zjištěna.“.

Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti ustanovení § 6 zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000, s výjimkou čl. I bodu 9, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.