161/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky

(1) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru příslušníka Policie České republiky, (dále jen „uchazeč“) předkládá služebnímu funkcionáři1)

a) vyplněný tiskopis (osobní dotazník) a životopis,

b) přehled o dosavadním průběhu praxe,

c) rodný nebo rodný a křestní list nebo jeho ověřenou kopii,

d) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání nebo jeho ověřenou kopii,

e) doklad osvědčující státní občanství,2)

f) vojenskou knížku, podléhá-li služební povinnosti podle zvláštního právního předpisu,3) nebo odvodní rozhodnutí, je-li odveden,

g) výpis z evidence Rejstříku trestů, jenž není starší 3 měsíců,

h) písemný souhlas s provedením šetření v evidencích Policie České republiky (dále jen „policie“),

i) doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy4) pro výkon funkce, do které má být při přijetí do služebního poměru ustanoven.

(2) Služební funkcionář soustředí k osobě uchazeče

a) výsledek šetření v evidencích policie,

b) informace policie, které se vztahují k jeho bezúhonnosti, a

c) doklady o jeho fyzické, zdravotní a duševní způsobilosti k výkonu služby.

(1) Policistu, který dosáhl vysokoškolského vzdělání, lze při přijetí do služebního poměru jmenovat do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže před přijetím do služebního poměru vykonával odbornou praxi, jíž uplatní ve funkci, do které bude ustanoven. Policistu lze jmenovat nejvýše do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován. Do doby odborné praxe se mu započítává pouze doba praxe získaná po ukončení vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním nejméně bakalářského studijního programu.5)

(2) Doba odborné praxe pro jmenování do hodnosti činí

a) 1 rok - u poručíka,

b) 3 roky - u nadporučíka,

c) 6 roků - u kapitána,

d) 10 roků - u majora,

e) 15 roků - u podplukovníka,

f) 21 roků - u plukovníka.

(3) Policistu, který byl při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, lze povýšit po skončení zkušební doby do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci, do níž je ustanoven, jestliže před přijetím vykonával odbornou praxi po dobu odpovídající dvojnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) nebo jedenapůlnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. d) až f).

(1) Uchazeč je při opětovném přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru, pokud mu není přiznána hodnost vyšší podle § 9 zákona nebo podle § 2.

(2) Za předchozí služební poměr podle odstavce 1 se považuje též služební poměr příslušníka Vězeňské služby České republiky, příslušníka Celní správy České republiky a příslušníka Bezpečnostní informační služby.

(3) Pro účely jmenování uchazeče, který byl ve služebním poměru celníka, do hodnosti při přijetí do služebního poměru, se považují za srovnatelné tyto hodnosti celníků

celní čekatel – rotný, celní strážmistr – strážmistr, celní nadstrážmistr – nadstrážmistr, vrchní celní nadstrážmistr – podpraporčík, celní asistent – praporčík, celní kontrolor – nadpraporčík, vrchní celní kontrolor – podporučík, celní inspektor – poručík, vrchní celní inspektor – nadporučík, celní rada – kapitán, vrchní celní rada – major, ministerský státní rada – podplukovník, celní prezident – plukovník.

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí

a) u praporčických hodností

1. strážmistr - 2 roky,

2. nadstrážmistr - 3 roky,

3. podpraporčík - 4 roky,

4. praporčík - 5 let,

b) u důstojnických hodností

1. podporučík - 1 rok,

2. poručík - 2 roky,

3. nadporučík - 3 roky,

4. kapitán - 4 roky,

5. major - 5 let,

6. podplukovník - 6 let.

(2) Za dobu úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, se považuje doba 6 let.

(3) Policistovi se započítává do doby výsluhy let v hodnosti podle odstavce 1 a do doby úspěšného výkonu funkce podle odstavce 2 doba trvání služebního poměru s výjimkou doby

a) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

b) výkonu vazby, jestliže nebylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo ukončeno zprošťujícím rozsudkem,

c) služebního volna bez nároku na služební příjem, jestliže trvalo nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

d) další mateřské dovolené,6)

e) dočasné neschopnosti k výkonu služby pro nemoc nebo úraz, jestliže nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské.7)

(1) Služební hodnocení se vypracuje na policistu zejména,

a) má-li uplynout doba úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

b) má-li být ustanoven do řídící funkce,

c) došlo-li u něj k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,

d) požádal-li o jeho vypracování.

(2) Služební hodnocení se vypracuje na žádost policisty nejdříve po uplynutí 6 měsíců od doby, kdy jeho poslední služební hodnocení nabylo právní moci.

(1) Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.8)

(2) Hodnotící část služebního hodnocení obsahuje údaje o způsobilosti policisty pro výkon funkce podle jeho odbornosti, služební aktivity, množství, kvality a náročnosti služebních úkolů a osobnostních předpokladů pro výkon funkce. Přitom se hodnotí zejména

a) uplatňování dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce, popřípadě dalších požadavků pro řádný výkon služby, speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,

b) úroveň praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

c) samostatnost výkonu funkce, systematičnost a efektivnost při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených policistů,

d) odpovědnost a spolehlivost při plnění služebních úkolů a dodržování služební kázně,

e) způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi a schopnost zabezpečovat jejich ochranu,9)

f) fyzická zdatnost, připravenost realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající ze zákona a zvládnutí taktiky služebních zákroků podle charakteru vykonávané funkce.

(3) Dále hodnotící část služebního hodnocení obsahuje výsledek zkoušky, kterou koná policista v rámci základní nebo další odborné přípravy, klasifikaci zdravotní způsobilosti policisty (s přihlédnutím na případná omezení a úlevy k výkonu služby) a klasifikaci duševní způsobilosti policisty pro výkon určených funkcí.

(4) V závěru služebního hodnocení se uvede, zda je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo zda tuto způsobilost nemá.

(5) Pokud je policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda

a) dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti,

b) splňuje podmínku úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

c) je způsobilý vykonávat i vyšší funkci.

(6) Pokud není policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se uvede, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci, nebo zda je nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

(1) Na základě výběrového řízení se obsazují volné funkce služebních funkcionářů, kteří jsou oprávněni ustanovovat policisty do funkcí, a volné funkce jejich zástupců. Na základě výběrového řízení lze obsazovat i ostatní řídící funkce.

(2) Výběrové řízení nelze vyhlásit na volnou funkci, na níž má být podle § 17 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona převeden nebo podle § 18 zákona přeložen policista, který dosud funkci stejné nebo vyšší úrovně zastává.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro obsazování funkcí v Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(1) Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce obsazované na základě výběrového řízení, (dále jen „vyhlašovatel“) uveřejněním v publikačním prostředku Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo policie, popřípadě v hromadných sdělovacích prostředcích.

(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

a) označení vyhlašovatele,

b) název obsazované funkce,

c) místo služebního působiště,

d) předpokládaný termín obsazení funkce,

e) platový tarif služebního příjmu stanovený podle zvláštních právních předpisů,10)

f) kvalifikační předpoklady vzdělání a další požadavky pro výkon obsazované funkce,10)

g) výčet dokladů, které připojí uchazeč na obsazení funkce k přihlášce,

h) adresu, na níž se přihlášky zasílají,

i) lhůtu, do níž lze přihlášku podat; nelze ji určit kratší než 30 dnů ode dne, kdy bude výběrové řízení vyhlášeno.

(1) Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi (dále jen „komise“), určí jejího předsedu a tajemníka.

(2) Komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, vyhlašovatel písemně sdělí, jaké podmínky nesplňuje, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, oznámí vyhlašovatel jeho přijetí do výběrového řízení písemně bez zbytečného odkladu.

(3) Komise vyhodnotí informace o uchazečích na obsazovanou funkci, vybere vhodné uchazeče a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce.

(4) Vyhlašovatel seznámí uchazeče s výsledkem výběrového řízení bez zbytečného odkladu.

Služební funkcionář může určit policistovi vyslanému na služební cestu nebo na studijní pobyt, že je mu oprávněn ukládat úkoly služební funkcionář v místě konání služební cesty nebo studijního pobytu.

Zařazení policisty do činné zálohy se provede dnem jeho odvolání z dosavadní funkce a ustanovením do funkce, jež odpovídá druhu činnosti, kterou policista vykonává v době zařazení v činné záloze.

(1) Zařazení policisty do zálohy pro policisty studující na školách se provede dnem jeho vyslání k dennímu nebo presenčnímu studiu.11)

(2) Vynětí policisty z této zálohy se provede ke dni, kdy policista skončí, přeruší nebo zanechá studia.

Zařazení policisty do zálohy pro přechodně nezařazené policisty lze provést nejdéle na dobu 6 měsíců. Po tuto dobu policista vykonává činnosti uložené služebním funkcionářem, jež odpovídají jeho kvalifikaci a druhu služby, kterou vykonával před zařazením do zálohy.

(1) Služební funkcionář nařizuje služební pohotovost policistovi

a) na pracovišti, nebo

b) mimo pracoviště.

(2) Místem pracoviště policisty se rozumí místo, kde policista obvykle vykonává službu, popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář.

(3) Místem mimo pracoviště policisty se rozumí místo, kde má policista bydliště (ubytování), popřípadě jiné místo, které určí služební funkcionář na návrh policisty.

Za dobu výkonu služby pro vznik nároku na dovolenou se považuje doba

a) dočasné neschopnosti policisty k výkonu služby vzniklá následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

j) mateřské dovolené.13)

b) dovolené a dodatkové dovolené,

c) preventivní rehabilitace,

d) náhradního volna,

e) služebního volna s nárokem na služební příjem,

f) služebního volna, při kterém má policista nárok na peněžitou pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,

g) volna ve svátek,12)

h) zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

i) výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti policistovi zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo

Službou zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené policisty rozumí výkon služby

a) v zásahových jednotkách14) při zákrocích,

j) při níž je vystaven nadměrnému vlivu škodlivin všeho druhu na pracovištích, která jsou určena rozhodnutím orgánu hygienické služby jako riziková, v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období.

b) ve funkci přímé bezpečnostní povahy při odhalování organizovaného zločinu,

c) pyrotechnika,

d) potápěče za zvýšeného tlaku v potápěčských oblecích,

e) ostrahy v policejních celách a eskorty osob zadržených nebo zajištěných v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

f) člena posádky letadla nebo vrtulníku,

g) v prostředí, v němž je policista vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A) v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

h) při níž je policista vystaven nepříznivým vlivům ionizujícího záření v prostředí otevřených zářičů a rentgenových přístrojů, pokud je tato doba služby konána v měsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně,

i) při níž přichází policista do styku se škodlivými biologickými nebo chemickými látkami anebo infekčním materiálem v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období, nebo

(1) Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu se rozumí výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a jiného úkonu v obecném zájmu, který nelze uskutečnit mimo dobu výkonu služby policisty.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností, které vyplývají policistovi z funkce přísedícího u soudu, člena obecního zastupitelstva, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu.

(3) Plněním občanské povinnosti se rozumí zejména výkon povinnosti svědka, tlumočníka nebo jiných osob předvolaných k jednání soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu obce.

(4) Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve výkonu služby z důvodu výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti se poskytne policistovi na dobu nezbytně nutnou. Policistovi, který je uvolněn dlouhodobě k výkonu veřejné funkce, nejméně však po dobu 1 měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

(5) Jiným úkonem v obecném zájmu je úkon, který je uveden v příloze č. 1. Jestliže policista nevykonává službu pro jiný úkon v obecném zájmu, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

Důležité osobní překážky ve službě jsou uvedeny v příloze č. 2. Jestliže policista nevykonává službu pro překážku uvedenou v této příloze, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu, jaký je v ní uveden.

Policistovi se poskytuje studijní volno s nárokem na služební příjem

a) při studiu ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu

1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,

2. 8 dnů v každém školním roce,

3. 10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky,15)

4. 20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria,

b) při studiu v bakalářském nebo magisterském studijním programu na vysoké škole v rozsahu

1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích),

2. 14 dnů v každém akademickém roce,

3. 2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

4. celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky16) v bakalářském studijním programu,

5. celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky17) v magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, navazoval-li magisterský studijní program na bakalářský studijní program.

(1) Studijní volno se poskytuje policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny výkonu služby. Čerpá-li policista s nerovnoměrně rozvrženou dobou výkonu služby studijní volno určené počtem dnů, náleží mu volno na tolik obvyklých dnů výkonu služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

(2) Studijní volno lze čerpat po celý školní nebo akademický rok.

(3) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.18)

(1) Uzavření dohody o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen „dohoda“) je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

(2) V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu, která činí při

a) zařazení policisty do zálohy pro policisty studující na školách trojnásobek doby trvání studia, anebo

b) výkonu služby policisty dobu trvání studia.

(3) Dobou trvání studia se rozumí doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy. U distančního studia nelze překročit dobu 10 let jeho trvání.

(1) Výše nákladů uložených policistovi v případě nesplnění závazku uvedeného v § 22 odst. 2 nebo skončení služebního poměru před dokončením studia nepřekročí částku

a) 150 000 Kč za studium na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 70 000 Kč za studium při výkonu služby,

b) 300 000 Kč za studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 150 000 Kč za studium při výkonu služby,

c) 100 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 50 000 Kč za studium při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program, a

d) 400 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 200 000 Kč za studium při výkonu služby.

(2) Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů, které byly policistovi poskytnuty v souvislosti se studiem.

(3) Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním ze služebního poměru z důvodu, že je podle závěru služebního hodnocení nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci v policii nebo že pozbyl státní občanství, lze částečně snížit, popřípadě zcela prominout úhradu nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání.

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi

a) vykonávajícímu službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou, která je uvedena v § 17,

b) po uplynutí 15 let trvání jeho služebního poměru,

c) staršímu 40 let, jestliže jeho služební poměr trvá alespoň 5 let.

(2) Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi

a) v prvním roce trvání jeho služebního poměru,

b) poté, co požádal o uvolnění ze služebního poměru nebo bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,

c) skončí-li mu v kalendářním roce služební poměr na dobu určitou,

d) byla-li mu v kalendářním roce poskytnuta lázeňská léčba podle zvláštního právního předpisu,19)

e) byl-li zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty v případě, že nevykonává službu uvedenou v odstavci 1 písm. a) a byl-li zařazen do neplacené zálohy,

f) byl-li v kalendářním roce zařazen do zálohy pro policisty studující na školách po dobu delší než 6 měsíců,

g) po dobu, po kterou je zproštěn výkonu služby, nebo

h) u něhož to vylučuje jeho zdravotní stav.

(3) Za dobu trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. b) a c) se považuje doba trvání služebního poměru rozhodná pro vznik nároku na odchodné podle § 39 odst. 1.

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi ve formě lázeňské rehabilitace nebo rekondice.

(2) Lázeňská rehabilitace se provádí způsobem léčení, který směřuje k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností policisty ztracených nebo výrazně snížených následkem výkonu služby zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné anebo dlouhodobého výkonu služby, jenž se uskutečňuje v lázeňských léčebných ústavech zřízených ministerstvem k poskytování léčebných a rehabilitačních služeb.

(3) Rekondice se provádí organizováním aktivního odpočinku, který směřuje k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty pod dohledem odborného personálu, popřípadě prací na údržbě zařízení ministerstva nebo policie.

Lázeňská rehabilitace se poskytne policistovi na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení ministerstva nebo policie; ve výjimečných případech ji lze poskytnout policistovi, jenž nesplňuje podmínky uvedené v § 24 odst. 1, na základě doporučení lékařské komise.

Preventivní rehabilitace se poskytuje vcelku, pokud její výkon nepřeruší služební funkcionář z důvodu důležitého zájmu služby nebo pro důležité osobní překážky na straně policisty.

Funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

Podmínkami obdobně nebezpečnými podle § 92 odst. 4 zákona jsou podmínky, za nichž dojde k poškození zdraví policisty při

a) služebním zákroku proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo při výcviku, kterým se policista na takový zákrok připravuje,

b) nasazení do organizované zločinecké skupiny,

c) práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnickou práci při likvidaci výbušnin a munice, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,

d) plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití vrtulníků,

e) záchranných nebo havarijních pracích při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

f) plnění zvláštních úkolů v zahraničí,

g) vyhledávacích, záchranných a havarijních pracích pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, anebo při výcviku k této činnosti, nebo

h) práci na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění policisty.20) Dojde-li k poškození zdraví policisty za podmínek uvedených v § 29 písm. a) až f), stanoví se výše jednorázového mimořádného odškodnění ve výši nejméně třicetinásobku minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.21)

Náhrada za bolest náleží policistovi ve dvojnásobné výši v případě, že poškození jeho zdraví bylo způsobeno při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.

Zemře-li policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za podmínek uvedených v § 92 odst. 4 zákona, poskytne se pozůstalému manželovi a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, jednorázové odškodnění ve výši dvanáctinásobku posledního čistého služebního příjmu. Rodičům zemřelého lze přiznat jednorázové odškodnění v úhrnné výši šestinásobku posledního čistého služebního příjmu jen v odůvodněných případech.

(1) Náklady spojenými s pohřbem policisty se rozumí náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje do částky 15 000 Kč. Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy se poskytuje jen pozůstalým.22)

(1) Řízení o náhradě škody na zdraví způsobené policistovi služebním úrazem nebo nemocí z povolání zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví policisty dozví.

(2) Služební funkcionář projedná škodu na zdraví a její náhradu s policistou, popřípadě s pozůstalými. Zároveň poučí písemně policistu, popřípadě pozůstalé o nárocích na náhradu škody.

(3) Při projednávání náhrady škody na zdraví způsobené policistovi jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem služby anebo po jejím skončení. Takovými úkony nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policie nebo ministerstva. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

(1) Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa bydliště (ubytování) policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět.

(2) Cesta z obce bydliště (ubytování) policisty na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně místem jeho služebního působiště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

(1) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu23) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

(3) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, pokud to je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, se vychází z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

(3) Bývalému policistovi, který nepožádal příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání a nepobírá plný invalidní důchod nebo kterému se neposkytuje hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání z jím zaviněných důvodů,24) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

(4) V případě, že bývalý policista pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se částka hmotného zabezpečení za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu.

(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle ročního vyměřovacího základu pojištěnce pro účely důchodového pojištění za předcházející kalendářní rok.

(6) Dosahuje-li bývalý policista ze subjektivních důvodů v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti nižšího výdělku než jeho spoluzaměstananci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za jeho výdělek po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, jenž dosahují jeho spoluzaměstnanci.

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je, není-li dále stanoveno jinak, doba trvání služebního poměru v ozbrojených sborech a službách, doba trvání služebního poměru celníka a vojáka z povolání, jakož i služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti.

(1) Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu, který se upraví k délce pracovní doby v občanském povolání.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

a) pobíral dávky nemocenské péče, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,25)

b) nebylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání v důsledku nesplnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem,26) nebo

c) po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění.

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

a) plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,27) pokud se zahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, v případě sjednání souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,

b) odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) náhrada mzdy poskytovaná za dobu, ve které nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo

d) odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

a) úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo

b) 1/12 ročního základu daně z příjmů fyzických osob28) sníženého o 1/12 roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

a) dávka nemocenského pojištění,

b) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů o odpovědnosti za škodu na zdraví,29) nebo

c) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby jeho nezaměstnanosti na základě potvrzení příslušného úřadu práce.28)

(4) Jde-li o bývalého policistu, který je v pracovním nebo obdobném poměru a současně osobou samostatně výdělečně činnou, je jeho čistým měsíčním výdělkem 1/12 ročního základu daně z příjmů fyzických osob sníženého o 1/12 roční daně z příjmů fyzických osob.

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služby započitatelná podle zákona o důchodovém pojištění.30) Do ní se započte i zvýšený zápočet doby služby výkonného letce, výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti provedený podle zákona o sociálním zabezpečení,31) v jeho znění ke dni 31. května 1992, za dobu služby vykonanou do 31. prosince 1992 po vyloučení dob uvedených v § 153 odst. 2 zákona a jejich započtených násobků.

(1) Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě nárok na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu. Výplata příspěvku za službu náleží v tomto případě za podmínek a ve výši náležející ode dne, který následuje po dni skončení služebního poměru po přičtení zvýšení, jež by k němu náleželo od tohoto dne.

(2) Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu, za podmínek a ve výši podle odstavce 1.

(3) Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštního právního předpisu,32) vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštního právního předpisu.32)

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se nezapočítává další plat, proměnlivé složky služebního příjmu a odměny vyplacené v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty se započítává zvýšení služebního příjmu o průměrný měsíční úhrn dalších platů, jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, je služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby podle § 27 zákona nebo uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona se nepřihlíží.

(3) Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4) Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a) platový tarif,

b) osobní příplatek,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) hodnostní příplatek,

f) zvláštní příplatek.

(5) Za složky služebního příjmu stanovené proměnlivou měsíční výměrou se podle odstavce 1 pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a) příplatek za službu konanou v noci,

b) příplatek za službu konanou v sobotu a neděli,

c) příplatek za dělenou směnu,

d) plat za službu konanou ve svátek,

e) plat za službu přesčas.

(1) Poradní komisi (dále jen „komise“) tvoří předseda, jeho zástupce a dalších nejméně pět členů. Komise projednává odvolání odvolatele v senátu, který je tvořen předsedou a nejméně dvěma členy, jež určí předseda komise.

(2) Z účasti na jednání senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na vztah k projednávané věci nebo k účastníku řízení. O vyloučení rozhoduje předseda komise.

(3) Je-li to účelné z důvodu rychlosti a hospodárnosti odvolacího řízení, lze zřídit společnou komisi pro více odvolacích orgánů.

(4) Odvolatel je přizván k jednání senátu vždy, pokud o to požádá.

(5) Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby se k němu přizve odvolatel, popřípadě i jiné osoby, pokud mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci.

(6) Předseda komise, případně předseda senátu si vyžádá od služebního funkcionáře dokumentaci potřebnou k projednání odvolání. Není-li dokumentace úplná, vrátí ji služebnímu funkcionáři k doplnění nebo zabezpečí sám její doplnění. Je-li k rozhodnutí potřebné odborné stanovisko nebo znalecký posudek, vyžádá si jej předseda komise u příslušného odborného pracoviště nebo soudního znalce.

(7) Předseda komise předloží odvolacímu orgánu návrh na rozhodnutí spolu s doporučením senátu tak, aby mohl odvolací orgán rozhodnout o odvolání ve lhůtě uvedené v § 133 odst. 2 zákona.

Zrušují se

1. Výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

2. Vyhláška č. 33/1993 Sb., kterou se doplňuje výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

3. Vyhláška č. 304/1996 Sb., kterou se mění výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

4. Vyhláška č. 80/1998 Sb., kterou se mění výnos č. 374/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.