39/2000 Sb. Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945

(1) Zákon se vztahuje na občany České republiky, kteří splňují podmínky uvedené v § 1 odst. 1 bodě 1 písm. a) a b) a § 2 odst. 1 bodech 1 až 3 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o tom vydáno podle § 8 citovaného zákona osvědčení, nebo mají-li doklad, který osvědčení nahrazuje.

(2) Zákon se rovněž vztahuje na vdovy a vdovce po osobách uvedených v odstavci 1, občany České republiky, jejichž manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31. prosince 1945 a jejichž manžel buď padl nebo kdykoliv později zemřel, stejně tak na vdovy a vdovce, kteří uzavřeli nové manželství.

(3) Podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky.

(1) Osoby uvedené v § 1 (dále jen „oprávněné osoby“) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“).

(2) Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí a výplatě podle § 5 nejpozději do 30. června 2001, jinak zaniká.

(1) Oprávněné osoby předloží ověřený opis osvědčení vydaného podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., popřípadě dokladu, který toto osvědčení nahrazuje, a další ověřené doklady osvědčující nárok, ze kterých je zřejmá délka služby v zahraniční armádě, která je rozhodující pro nárok, pokud je k tomu orgán příslušný k rozhodnutí a výplatě podle § 5 vyzve.

(2) Při současném splnění podmínek podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 2 mají oprávněné osoby nárok na jednorázovou peněžní částku podle tohoto zákona, která je vyšší.

(1) Občanům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří konali vojenskou službu v československých zahraničních armádách nebo ve spojeneckých armádách v letech 1939 až 1945 alespoň 1 rok, náleží jednorázová peněžní částka ve výši 120 000 Kč a za každý další měsíc vykonané vojenské služby, který přesahuje 1 rok této vojenské služby, náleží jednorázová peněžní částka ve výši 1 000 Kč.

(2) Občanům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří prokázali, že v boji byli zraněni a v důsledku tohoto zranění jim byl přiznán plný nebo částečný invalidní důchod, náleží jednorázová peněžní částka ve výši 120 000 Kč, pokud pro ně není výhodnější jednorázová peněžní částka ve výši podle odstavce 1.

(3) Občanům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří konali vojenskou službu v československých zahraničních armádách nebo ve spojeneckých armádách v letech 1939 až 1945 kratší než 1 rok, avšak delší než 3 měsíce, náleží jednorázová peněžní částka ve výši 60 000 Kč.

(4) Osobám uvedeným v § 1 odst. 2 náleží polovina jednorázové peněžní částky, na kterou by měl nárok druhý z manželů. Pokud manžel v boji padl, náleží druhému z manželů jednorázová peněžní částka ve výši 120 000 Kč, není-li pro něj výhodnější částka podle věty první.

O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. V případech, kdy důchod z důchodového pojištění vyplácí orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil1) nebo ozbrojených sborů, je věcně příslušným orgánem tento orgán.

(1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby.

(2) Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.

(3) Na toto řízení se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, správní řád.2)

(4) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 5 lze podat opravný prostředek k vrchnímu soudu.

(1) Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků.

(2) Náklady na jednorázovou peněžní částku hradí stát.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2000.