104/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje

a) označení pozemních komunikací,

j) informační formulář.

b) péči vlastníka o komunikace a jejich evidenci,

c) technické podmínky pro připojování komunikací a sousední nemovitosti na komunikaci,

d) stavební úpravy komunikací,

e) obecné technické požadavky na komunikaci,

f) uzavírky a objížďky a zvláštní užívání komunikací,

g) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti,

h) styk komunikací s vodními toky, dráhami, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními,

i) kontrolní vážení vozidel a

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace (dále jen „komunikace“) trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikace nebo její změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat původní vnější půdorysné nebo výškové ohraničení,

b) opravou komunikace změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu,

c) údržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikace udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu,

d) silnicí pro motorová vozidla silnice nebo místní komunikace, která je označena dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“ podle zvláštního právního předpisu,

e) silnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo silnici pro motorová vozidla,

f) neproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav komunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení, šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty),

g) proměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikace, který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu, únosnost, popřípadě zbytková životnost),

h) systémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům těchto komunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popřípadě dosažení jiných zvolených priorit,

i) zranitelnými účastníky silničního provozu chodci, řidiči nemotorových vozidel a řidiči jednostopých motorových vozidel.

(2) Křižovatkou není úrovňové připojení

a) polní nebo lesní cesty,

b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná,

c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky a podobně,

d) sousední nemovitosti

na silnici nebo na místní komunikaci.

(3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným pruhem a součástí dotčené komunikace.

(k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona)

(1) Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 0 do 99; jde-li o dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno „D“. Silnice II. třídy se označují čísly od 100 do 999. Silnice III. třídy se označují jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší dálnice, silnice I. nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem.

(2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisu1) pro mezinárodní provoz se označují též písmenem „E“ a číslem.

(3) Vzory označení podle odstavců 1 a 2 stanoví zvláštní předpis.2)

(4) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak

a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a,

b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b,

c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c,

d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d.

(5) Mostní a další objekty (podjezdy, tunely) na komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN 73 6220.

(k § 6 odst. 4 zákona)

(1) Místními komunikacemi I. třídy jsou dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech.

(2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie.

(3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel.

(4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

(k § 8 odst. 3 zákona)

(1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební úřad3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(2) Umístění dopravní značky2) označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice.

(1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci.

(2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. 2 zákona).

(3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.

(1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní, mimořádné, podrobné a bezpečnostní inspekce.

(2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách

dálnicekaždý pracovní den,

silnice I. třídy2x týdně,

silnice II. třídy2x měsíčně,silnice III. třídy1x měsíčně.

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství.

(2) Hlavní prohlídka se provádí nejméně jednou za 5 let, jinak vždy

a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu a před skončením záruční doby,

b) při inventarizaci komunikací.

(3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o nich jsou uvedeny v příloze č. 2.

(4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména

a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, živelní pohromou),

b) při výrazné změně dopravního zatížení (např. v důsledku nařízení objížďky),

c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou.

(5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou.

(1) Bezpečnostní inspekcí17) se rozumí posouzení dopadů stavebních, technických a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z vlastností komunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní inspekci zajišťuje vlastník nebo správce pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti pozemních komunikací. Bezpečnostní inspekci provádí auditor bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další fyzickou osobou. Je-li předmětem bezpečnostní inspekce úsek pozemní komunikace s tunelem delším než 500 m, pak se provádění bezpečnostní inspekce daného úseku pozemní komunikace účastní též pověřená osoba.

(2) Bezpečnostní inspekce se provádí minimálně jednou za 5 let.

(3) Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č. 11.

(K § 18m odst. 5 zákona)

(1) Pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce se zvláštním důrazem na bezpečnost pohybu zranitelných účastníků silničního provozu. Pozemní komunikace se posuzuje v dělení na úseky vymezené křižovatkami s jinými silnicemi; křižovatka náleží vždy pouze do jednoho z na sebe navazujících úseků.

(2) Posuzovaný úsek dálnice se hodnotí jako úsek s

a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,19 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,19 a nepřevyšuje hodnotu 0,79 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,79 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(3) Posuzovaný úsek silnice I. třídy se směrově oddělenými jízdními pásy se hodnotí jako úsek s

a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,34 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,34 a nepřevyšuje hodnotu 1,83 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,83 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(4) Posuzovaný úsek silnice I. třídy bez směrově oddělených jízdních pásů se hodnotí jako úsek s

a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,32 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,32 a nepřevyšuje hodnotu 1,27 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,27 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(5) Posuzovaný úsek silnice II. třídy se hodnotí jako úsek s

a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,44 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,44 a nepřevyšuje hodnotu 1,75 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,75 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(6) Posuzovaný úsek silnice III. třídy se hodnotí jako úsek s

a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,21 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,21 a nepřevyšuje hodnotu 1,21 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,21 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(K § 18n odst. 6 zákona)

Předmětem podrobné prohlídky je posouzení úseků pozemních komunikací podle kritérií uvedených v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné.

(2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu.

(3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v doporučené ČSN 73 6221.

(4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod.

(1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou.

(2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde zejména o

a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku,

b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a zařízení,

c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a sesuvů, odstranění pevných překážek).

Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

(3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy.

(4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace.

(5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením či zlepšením jejích proměnných parametrů.

(6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace.

(7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č. 5.

(1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu.

(2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace, vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po dohodě s vlastníkem (správcem) mostu.

(3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území.

(4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí průběžně po celý rok.

(5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady.

(6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.

(1) Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti

a) označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných za ně jednat,

j) podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany.

b) přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou předmětem smlouvy, a to jejich staničením,

c) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v zimním a v ostatním období,

d) stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti,

e) datum účinnosti smlouvy,

f) doba, na kterou se smlouva uzavírá,

g) sankce za neplnění smlouvy,

h) způsob změny a ukončení smlouvy,

i) další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní strany,

(2) Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.3a)

(3) Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně.

(1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích, umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo třídou.

(1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen pokud splňují tyto podmínky

a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci,

b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo, které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla,

c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu.

Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité světlosti trub

a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m,

b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %,

c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %.

(3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění.

(4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkem4) připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu vznikne v důsledku provádění stavebních prací nebo za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na komunikaci, je stavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebník dotčené komunikace.

(5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého připojení včetně propustku.

(1) Na silnice se připojují zařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy; rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku.

(2) Zařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na plochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na dvoupruhové silnici nebo místní komunikaci s nízkou intenzitou provozu může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy.

(3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů, vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3.

(1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se o

a) portálové konstrukce dopravního značení, technická zařízení a jejich součásti určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace, a skládky sypkých údržbových materiálů,

b) stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby ani způsob jejího užívání, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby nebo se nezvyšuje stálé zatížení mostu,

c) udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny,

d) úpravy komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne

1. 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení,

2. 10 cm u komunikací, které nejsou uvedeny v předchozím bodu,

3. 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy.

(2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi zejména

a) úpravy vozovek a krajnic nad rozsah běžné a souvislé údržby uvedené v příloze č. 5,

j) rozšiřování zpevněných ploch na stávajících odpočívkách,

k) oprava mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech.

b) zřízení obrub k vozovce,

c) místní rozšíření zúžených míst silniční koruny a vozovky ve volné krajině,

d) zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,

e) sanační práce při sesuvech půdy nebo v poddolovaném území,

f) obnova propustků a zdí,

g) zřizování odvodňovacích skluzů na svazích silničního tělesa, nadsvahových odvodňovacích rigolů nebo příkopů,

h) zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,

i) doplňování stávajícího nebo stavba nového elektrického osvětlení komunikace,

(1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby, jestliže

a) jejich provedení nemůže negativně ovlivnit stabilitu stavby (zásahem do nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí,

b) nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny,

c) nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety,

d) nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob, včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a vodohospodářskými díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona).

(2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7.

Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů6) a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu.

(1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení území.7)

(2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy, charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a ekonomických souvislostí.

(3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i bezpečnosti a plynulosti provozu na ní.

(2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z hlediska bezpečnosti provozu.

(3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce.

(4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co nejrovnoměrněji.

(5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy, vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás, chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic a silnic pro motorová vozidla.

(2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání a klesání, jestliže podíl pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu.

(3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích a na místních komunikacích podle závazné ČSN 73 6425.

(4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné.

(5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a silnic pro motorová vozidla musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízením, u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní zařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu.

(6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější informace k úsekům, kde se mění příčný sklon střechovitý na jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102.

(2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě.

Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52.

(1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle zvláštních předpisů.8)

(2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.). Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.

Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Podrobnosti o technickém provedení a prostorovém uspořádání dalších součástí a příslušenství komunikací jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(1) Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a umístěny podle zvláštního předpisu.2) Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 01 8020.

(2) Clony proti oslnění se zřizují v případě potřeby ve středním dělicím páse úseků dálnic a silnic, mezi souběžnými komunikacemi, nebo mezi komunikací a dráhou.

(3) Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních. Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu.2) Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(4) Na dálnicích se osazují zvlášť označené sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky) napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů, zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel.

Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73 7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita dopravy, případně četnost chodců a cyklistů. Podrobnosti obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34, 35, 49 a 51.

(1) Odpočívky se budují jako součást dálnic a silnic pro motorová vozidla podle charakteru provozu a v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1. Odpočívky jsou situované v prostorech mimo křižovatky. V základním vybavení odpočívky musí být parkovací plochy nejméně pro 25 osobních vozidel, 10 nákladních vozidel, 4 autobusy, hygienické zařízení s odpovídající kapacitou stanovenou zvláštními právními předpisy8a) a nepřetržitým celoročním provozem, zdroj pitné vody a elektrického proudu, odpočinkové plochy se stoly, lavicemi a nádobami na odpadky.

(2) Veškeré nově budované provozní a parkovací plochy odpočívky musí být fyzicky odděleny od jízdního pásu (pásů) dálnice či silnice pro motorová vozidla a musí umožňovat jejich užívání též osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

(3) Bližší údaje k nově budovaným odpočívkám při ostatních silnicích obsahuje doporučená ČSN 73 6101.

(1) Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru stanoví podle šířkového uspořádání, kategorie a třídy komunikace závazná ČSN 73 6201; kromě případů v ní uvedených nesmějí do tohoto prostoru zasahovat žádné části staveb a zařízení.

(2) Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. V podjezdech určuje závazná ČSN 73 6201 bezpečnostní vzdálenost mezi horním obrysem průjezdního prostoru a spodní hranou nosné konstrukce, jakož i bezpečnostní vzdálenost od případného trolejového vedení.

(3) Podle ustanovení odstavce 2 se určuje i nejmenší volná výška nad povrchem vozovky a chodníků.

(1) Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně stejně jako na přilehlých úsecích komunikace. Se souhlasem silničního správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Nezpevněná část krajnice se zpevní na mostním objektu bez přesypávky.

(2) Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla, podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace. Nouzové chodníky se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(3) Trvalé lávky pro chodce a trvalé podchody musí mít volnou šířku nejméně 2,00 m.

(1) Požadovanou úroveň zadržení a požadavky na umístění a konstrukci svodidel a zábradelních svodidel obsahuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Svodidla musí být rovněž umístěna tam, kde je nutná ochrana podpěr v podjezdu komunikace nebo zajištění bezpečnosti silničního provozu před nárazem do pevné překážky.

(3) Na mostech s dovolenou rychlostí nejvýše 50 km/h lze oddělit chodníky pouze odraznými obrubníky výšky od 0,12 m do 0,20 m.

(4) Na vnější straně chodníků, lávek pro chodce a cyklisty, revizních lávkách a římsách přesypaných objektů ve výšce větší než 2,00 m se zřizuje zábradlí podle závazné ČSN 73 6201.

(5) Pro stálá zařízení na mostech platí zvláštní předpis.9)

(1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou tříd

a) zatěžovací třída A - pro veškeré mosty převádějící dálnice, silnice I., II. třídy, dále silnice III. třídy, které byly určeny příslušným silničním správním úřadem, a místní komunikace I. a II. třídy,

b) zatěžovací třída B - pro místní komunikace III. třídy a silnice III. třídy, které nebyly určeny do třídy A podle ustanovení písmene a).

Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203.

(2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25 zákona.

(1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech zabezpečuje vlastník nebo správce mostu.

(2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.2)

(1) Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Do tohoto průřezu nesmí - s výjimkou záchytných bezpečnostních zařízení - zasahovat žádné části staveb, stavebních konstrukcí a zařízení (osvětlení, větrání, signalizace, dopravní značky, odvodnění, elektrická zařízení apod.).

(2) Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků je 0,75 m. Výška průjezdního průřezu tunelu je zpravidla 4,50 m.

(3) Podrobné podmínky pro příčné uspořádání tunelu, bezpečnostní stavební úpravy (nouzové a otáčecí zálivy, únikové cesty) a vybavení tunelu (osvětlení, větrání, bezpečnostní zařízení, řízení provozu) obsahuje závazná ČSN 73 7507 v závislosti na délce tunelu, kategorii komunikace, návrhové rychlosti, intenzitě a organizaci silničního provozu.

(1) V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby, např. ochranné sítě, záchytné zdi a jiná zařízení podle závazné ČSN 73 6201; bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučené ČSN 73 6101.

(2) Požadavky na průjezdní a průchozí prostor, šířkové a výškové uspořádání, konstrukční pokyny (např. ochrana členěných podpěr) jsou stejné jako pro podjezdy (§ 27).

(1) Opěrné a zárubní zdi, které bezprostředně zajišťují stabilitu tělesa komunikace, se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(2) Šířkové uspořádání průjezdního prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi vyššími než 2,00 m a zásady pro navrhování záchytných bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v závazné ČSN 73 6201.

(3) Informace k odstavci 1 a o šířkovém uspořádání průjezdného prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi o výšce menší nebo rovné 2,00 m, nad přesypanými opěrnými zdmi bez ohledu na jejich výšku a podél zárubních zdí obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 40, 49, 52, 57.

Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně. Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Podrobnosti upravuje závazná ČSN 73 6201.

(1) Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m. Podrobnosti o umístění protihlukových stěn obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Je-li na vnějším okraji chodníku na mostě umístěna protihluková stěna, musí být vždy zachována šířka průchozího prostoru podle závazné ČSN 73 6201.

(3) Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti erozi. Stěna kombinovaná se zemním valem nižším než 1,50 m se chrání svodidlem.

Z technických požadavků uvedených v § 11 odst. 1 věta druhá, § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 a § 26 odst. 1 lze udělit výjimku postupem podle stavebního zákona.

(K § 18g odst. 10 zákona)

Předmětem auditu bezpečnosti pozemních komunikací17) je posouzení návrhu dokumentace nebo stavby alespoň podle kritérií uvedených v příloze č. 14.

Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací jsou dopravní stavitelství a dopravní inženýrství.

(1) Rozsah školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je 40 hodin. Školení je zaměřeno na

a) teorii nehodovosti a bezpečnost silničního provozu,

b) utváření komunikací bezpečných pro účastníky silničního provozu se zvláštním zřetelem na zranitelné účastníky silničního provozu a

c) právní a technické normy upravující bezpečnost silničního provozu a provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(2) Školení se skládá z teoretické výuky v rozsahu 24 hodin, praktické výuky v rozsahu 16 hodin a zpracování případové studie.

(3) Pravidelné školení se provádí formou teoretické výuky v rozsahu 16 hodin se zaměřením na prohloubení a udržování znalostí získaných podle odstavce 2.

(1) Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací se skládá z písemného testu a ústního pohovoru před zkušební komisí.

(2) Písemný test se skládá ze 45 otázek rozdělených do 3 skupin podle tematických okruhů školení uvedených v § 38a odstavci 1. Každá skupina se skládá z 15 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny 4 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.

(3) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí tematických okruhů uvedených v odstavci 2 a vzájemných souvislostí.

(4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v testu alespoň 39 bodů a správně zodpovědět otázky alespoň ze dvou tematických okruhů v ústním pohovoru.

(5) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje

a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací“,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště zkoušeného,

c) místo a datum konání zkoušky,

d) celkový výsledek zkoušky a

e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise.

(K § 18g odst. 10 zákona)

Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů připravovaného záměru na bezpečnost silničního provozu jsou

a) převažující povaha dopravy, charakter provozu na řešeném úseku, respektive v řešené oblasti stavbou ovlivněné,

b) celková intenzita dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny, skladba účastníků silničního provozu, včetně zranitelných účastníků silničního provozu, na řešeném úseku,

c) počty a závažnost dopravních nehod na současné infrastruktuře, která má být nahrazena či obnovena, za období nejméně předchozích 3 let,

d) předpokládané dopady záměru z hlediska zlepšení parametrů skladebních prvků komunikace rizikových z hlediska nehodovosti a porovnání jednotlivých variant řešení, jsou-li uvažovány, s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován,

e) předpokládané cílové hodnoty nehodovosti v jednotlivých variantách řešení, jsou-li uvažovány, a porovnání s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován,

f) hustota realizovaných připojení na pozemní komunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikace,

g) přizpůsobení jednotlivých variant, jsou-li uvažovány, sezónnosti a klimatickým podmínkám,

h) možnosti pro odstavení vozidel pro realizaci bezpečnostní přestávky v blízkosti řešeného úseku, ať již existující nebo prokazatelně plánované, a

i) další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu.

(k § 24 odst. 9 zákona)

(1) Žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje

a) přesné určení uzavírky podle označení vzdálenosti v km a m od začátku dotčené komunikace (dále jen „staničení“), popřípadě místopisného průběhu,

b) dobu trvání uzavírky s případnou možností jejího přerušení ve dnech pracovního volna a pracovního klidu,

c) důvod uzavírky (je-li důvodem provádění stavebních prací také jejich rozsah, způsob provádění a označení toho, kdo má tyto práce provádět),

d) návrh trasy objížďky včetně grafické přílohy,

e) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce, která je důvodem podání žádosti, adresu a telefonní spojení na jeho pracoviště i bydliště,

f) pokud je požadovaná doba trvání uzavírky a objížďky delší než tři dny a týká-li se stavebních prací, musí být uveden harmonogram prací obsahující množství a časový průběh jednotlivých druhů prací,

g) souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá změnu vedení linky linkové osobní dopravy21).

(2) Nejde-li o havárie (§ 24 odst. 8 zákona), žádost o povolení uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30 dní před dnem požadovaného uzavření komunikace.

(3) Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) musí být na začátku uzavírky navíc umístěna orientační tabule s uvedením dat zahájení a ukončení uzavírky, název a sídlo právnické osoby, popřípadě jméno a bydliště fyzické osoby, na jejichž žádost byla uzavírka povolena.

(4) Rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje

a) přesné označení uzavírky podle staničení dotčené komunikace, popřípadě místopisného průběhu,

b) dobu trvání uzavírky,

c) stanovení trasy objížďky,

d) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce (prací),

e) popis změn vedení linky linkové osobní dopravy21),

f) stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky.

(8) Povolení způsobů zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) a d) zákona obsahuje

a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.),

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich obchodní jméno, sídlo a IČO),

c) stanovení dopravního značení, pokud je zvláštním užíváním vyvolána jeho potřeba nebo změna,

d) termín a způsob uvedení komunikace do původního stavu (úklid, vyčištění apod.).

(9) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. e) zákona obsahuje

a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat,

b) trasu přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy,

c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito, a

d) stanovení případných opatření k ochraně vozovky dotčené silnice nebo místní komunikace před poškozením, je-li to důvodné.

(10) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona obsahuje

a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které je zvláštní užívání přípustné,

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo),

c) technické požadavky na vozidlo

1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému,

2. zákaz úniku provozních kapalin,

3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s potkávacími světly, přední a zadní obrysová světla, přední a zadní směrová světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h též brzdová světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu.12a)

(11) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona může obsahovat též stanovení podmínky doprovodného vozidla nebo další podmínky k zajištění bezpečnosti, plynulosti a ochrany dalších účastníků provozu anebo požadavky dané zvláštním charakterem vozidla (použití přenosné soupravy světel, použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy apod.). V povolení se dále stanoví podmínka, že samojízdné pracovní stroje nebo přípojná vozidla traktorů, které nejsou vybaveny pneumatikami, musí být při jízdě na komunikaci opatřena tak, aby nedošlo k poškození vozovky, a že nesená zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít k jejich vlečení po komunikaci.

(K § 25 odst. 13 a § 25a odst. 11 zákona)

(1) Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak.

(2) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) zákona obsahuje

a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat,

b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy,

c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito, a

d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle jiných právních předpisů11).

(3) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) a d) zákona obsahuje

a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.),

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich název, sídlo a IČO),

c) odhadovaný vliv zvláštního užívání (popřípadě ruchu tímto užíváním vyvolaného) na bezpečnost a plynulost provozu na dotčeném úseku komunikace a návrh na řešení vzniklé situace,

d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle zvláštních předpisů,11)

e) stanovisko dotčených správních úřadů, pokud je to zapotřebí podle zvláštních předpisů.12)

(4) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. e) zákona obsahuje

a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat,

b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy,

c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito,

d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle jiných právních předpisů11), a

e) návrh způsobu ochrany vozovky dotčené silnice nebo místní komunikace před poškozením.

(5) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona obsahuje

a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání,

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo),

c) návrh trasy pohybu vozidla,

d) základní technické údaje vozidla

1. druh vozidla,

2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný),

3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno),

4. rozměry (délka, šířka a výška),

5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost,

6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav,

7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění),

8. nejvyšší konstrukční rychlost,

e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vyznačeny rozměry vozidla a umístění světelných zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků a zezadu.

(6) Technickými parametry vozidla uváděnými v žádosti o povolení zvláštního užívání podle § 25a odst. 2 zákona jsou

a) hmotnost, délka, šířka a výška nadměrného vozidla,

b) počet, zatížení a rozvor jednotlivých náprav,

c) počet, rozměr, huštění a typ pneumatik jednotlivých náprav a

d) druh spojovacího zařízení, jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy.

(7) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) zákona obsahuje

a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat,

b) trasu přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozvrhu přepravy a

c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito.

(1) Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu se stanoví jako součet částky 940 Kč za každý kalendářní den, na který byl policejní doprovod poskytnut, a celkové výše dalších nákladů spojených s poskytnutím policejního doprovodu.

(2) Další náklady spojené s poskytnutím policejního doprovodu jsou

a) 715 Kč za 1 hodinu služby policisty, který se účastnil policejního doprovodu,

b) 20 Kč za 1 km ujetý služebním vozidlem Policie České republiky, které bylo použito při policejním doprovodu, a

c) pořizovací cena materiálu spotřebovaného Policií České republiky při policejním doprovodu, s výjimkou pohonných hmot.

(1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

(2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

(3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 8.

(4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.

(1) Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti takto

a) I. pořadí - silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy,

b) II. pořadí - zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy,

c) III. pořadí - ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a udržované zpravidla jen pluhováním,

d) neudržované - silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu [na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise2)].

(2) O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k tomuto pořadí důležitosti

a) I. pořadí - rychlostní a sběrné místní komunikace s hromadnou veřejnou dopravou a s linkovou osobní dopravou, příjezdové místní komunikace ke zdravotnickým zařízením a další významné místní komunikace,

b) II. pořadí - sběrné místní komunikace nezařazené do I. pořadí a důležité obslužné místní komunikace,

c) III. pořadí - ostatní obslužné místní komunikace,

d) neudržované - místní komunikace, na nichž není třeba vykonávat zimní údržbu z důvodu dopravní bezvýznamnosti (na tuto skutečnost obec upozorní uživatele způsobem v místě obvyklým).

(1) Závady ve sjízdnosti se zmírňují na všech průběžných jízdních pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, pruzích pro pomalá vozidla, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z odpočívek a na odpočívkách. Potom se zmírňují závady ve schůdnosti odpočívek, a to vždy za denního světla.

(2) Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru.

(3) Posyp či postřik se provádí zásadně chemickými rozmrazovacími materiály, především prostřednictvím mechanismů či zařízeními, která umožňují přesné dávkování a rovnoměrné rozprostření chemických rozmrazovacích látek na vozovce. Zdrsňovací materiály se používají pouze v případě, kdy je pro daný úsek vydán zákaz použití chemických rozmrazovacích materiálů, anebo pokud by jejich použitím nebylo možno v důsledku povětrnostní situace zmírnit závady ve sjízdnosti.

Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1)

a) I. pořadí - udržuje se celá šířka a délka vozovky

1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály,

2. náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály,

b) II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě nutnosti se na silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se zdrsňují posypem zdrsňovacími materiály. Posyp je možno provádět pouze na místech, kde si to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré oblouky, zastávky linkové osobní dopravy),

c) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde si to vyžádá dopravně technický stav komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály.

(1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a podle potřeby i po jeho skončení.

(2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů.

(3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů

a)na dálnicíchdo 2 hodin,

b) na silnicích zařazenýchdo I. pořadído 3 hodin,II. pořadído 6 hodin,III. pořadído 12 hodin.

(4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

Obce zajišťují sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy v těchto lhůtách

a)I. pořadí důležitostido 4 hodin,b)II. pořadí důležitostido 12 hodin,c)III. pořadí důležitostipo ošetření komunikací I. a II. pořadí, nejpozději však do 48 hodin.

(1) Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech

a) po zimním období na dálnicích, silnicích I. třídy a místních komunikacích I. třídy nejpozději do 30. dubna, na silnicích II. a III. třídy a na místních komunikacích II. a III. třídy nejpozději do 31. května (odstranění zbytků zdrsňovacích materiálů, očištění dopravních značek a zařízení apod.),

b) v období do 30. listopadu odstranění spadaného listí a zajištění funkčnosti odvodnění,

c) před zahájením prací na souvislé údržbě nebo na opravě,

d) neprodleně po zjištění mimořádného znečištění, zejména po haváriích a poruchách vozidel, v jejichž důsledku došlo ke snížení protismykových vlastností obrusné vrstvy vozovky (rozlitý olej a pohonné hmoty), nebo při vzniku nebezpečí ekologických škod, a to pokud znečištění neodstranil ihned ten, kdo je k tomu povinen podle § 28 odst. 1 zákona,

e) podle možností v průběhu zimního období odstraňování přebytečného zdrsňovacího materiálu.

(2) Správce dálnice nebo silnice zajišťuje čištění jejich průjezdních úseků ve stejném rozsahu a lhůtách jako na přilehlých úsecích dálnice nebo silnice mimo zastavěné území.

(3) Bližší podrobnosti o čištění mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.

(1) U nových mostních objektů přes vodní toky musí být v mostním otvoru zachována volná výška nejméně 0,50 m nad hladinou návrhového průtoku. Návrhové průtoky, prostorové uspořádání mostních otvorů přes jiné vodní překážky, posouzení vlivů vzdutí a případy, kdy je dovoleno přemostění vodního toku mostním objektem, u kterého se počítá se zahlcením vtoku, jakož i další podmínky křížení s vodními toky obsahuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Křižuje-li komunikace vodní cestu dopravně významnou ve smyslu zvláštního předpisu,13) musí mostní otvor splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.14)

(1) Na mostních objektech přes elektrizované železniční, tramvajové nebo trolejbusové dráhy musí být osazeny zábrany (ochranné štíty a sítě apod.) proti dotyku s živými částmi trakčního vedení. V případě drah s motorovou trakcí musí být osazeny ochrany proti kouřovým plynům. Podmínky pro uvedené zábrany a ochrany obsahují závazné ČSN 73 6201 a ČSN 73 6223.

(2) Zřízení a způsob zabezpečení úrovňového křížení silnic a místních komunikací s drahou v případech malého dopravního významu stanoví zvláštní předpisy2),15) a závazná ČSN 73 6380. Bližší podrobnosti obsahují též doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(1) Při křížení podzemních inženýrských sítí se silnicí nebo místní komunikací musí být v technicky a ekonomicky únosné míře používáno tunelování a protlaky. Překop nesmí být povolen u dálnice mimo zastavěné území obcí. Při souběžném uložení většího počtu inženýrských sítí uvnitř zastavěného území obcí je tyto sítě nutno přednostně ukládat do sdružených tras podle závazné ČSN 73 7505.

(2) Do komunikace mimo zastavěné území obcí a do tunelů se nesmí umisťovat nadzemní ani podzemní sítě pro dopravu hořlavých kapalin, uhlovodíkových plynů ve zkapalněném stavu nebo jiných hořlavých a nebo výbušných médií.

(3) Nejmenší dovolené krytí podzemních inženýrských sítí obsahuje závazná ČSN 73 6005. Bližší podrobnosti o způsobu a prostorovém uspořádání styku komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 49, 51, 65 a 66.

(1) Podmínky pro vedení cizího zařízení na mostním objektu, při jeho křížení nebo v souběhu s ním upravuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami mohla způsobit zničení nebo poškození mostního objektu, bránit jeho údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.

(1) Nízkorychlostním kontrolním vážením může být provedena kontrola

a) hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy,

b) poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě,

c) rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav,

d) rozměrů vozidla a jízdní soupravy včetně nákladu,

e) dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě.

(2) Řidič vozidla zajede na zařízení pro kontrolní vážení, kde je provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení. Vážení je provedeno za přítomnosti řidiče a dalších členů osádky v kabině vozidla.

(1) Doklad musí obsahovat

a) datum, čas a místo provedeného nízkorychlostního kontrolního vážení,

j) státní poznávací značku, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace vozidla,

k) stav počítadla ujetých kilometrů vozidla při příjezdu na kontrolní místo,

l) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu),

m) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis příslušného zástupce vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který se zúčastnil nízkorychlostního kontrolního vážení,

n) jméno, popřípadě jména a příjmení a podpis osoby provádějící nízkorychlostní kontrolní vážení,

o) písemné vyjádření řidiče vozidla k obsahu dokladu spolu s jeho podpisem,

p) evidenční označení povolení zvláštního užívání (bylo-li vydáno dle § 25 zákona),

q) datum a čas vyhotovení dokladu,

r) označení odesílatele nákladu (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu).

b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18),

c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla, o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a o největších povolených rozměrech vozidla a jeho nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10),

d) údaje o největší technicky přípustné hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a, jsou-li k dispozici, údaje o největší technicky přípustné hmotnosti na jednotlivé nápravy,

e) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, okamžité hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a okamžitých rozměrů vozidla a jeho nákladu,

f) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18),

g) zjištěné překročení rozměrů vozidla anebo nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10),

h) výsledek kontroly poměru hmotnosti vozidel v jízdní soupravě a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině a státní příslušnost řidiče vozidla,

(2) Doklad neobsahuje údaje podle odstavce 1, které nebyly nízkorychlostním kontrolním vážením zjišťovány.

(3) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 1.

(1) Vysokorychlostním kontrolním vážením se provádí kontrola

a) hmotnosti vozidla, nejde-li o vozidlo v jízdní soupravě, v níž jsou vozidla spojena způsobem, který umožňuje přenos hmotnosti taženého vozidla na vozidlo tažné, a

b) hmotnosti jízdní soupravy.

(2) Vysokorychlostní kontrolní vážení se provádí nepřenosnými vysokorychlostními vahami, které jsou umístěny ve vozovce, a to v místě, které je k tomu stavebně-technicky způsobilé. Při provádění vysokorychlostního kontrolního vážení řidič vozidla nebo jízdní soupravy toto místo přejede a o průběhu vysokorychlostního vážení je pořízen obrazový záznam obsahující nejméně čelní a zadní pohled na vozidlo nebo jízdní soupravu a tabulky se státní poznávací značkou. Vysokorychlostní kontrolní vážení nemusí být prováděno v nepřetržitém režimu.

(3) Doklad musí obsahovat

a) datum, čas a místo provedeného vysokorychlostního kontrolního vážení,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která vydala doklad,

k) datum vyhotovení dokladu.

b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno vysokorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18),

c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla a o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla vyplývající ze zvláštního právního předpisu10),

d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a okamžité hmotnosti vozidla,

e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16),

f) státní poznávací značku vozidla nebo tažného vozidla soupravy, rozlišovací značku státu registrace tažného vozidla, státní poznávací značku přípojného vozidla, rozlišovací značku státu registrace přípojného vozidla,

g) fotografii vozidla nebo tažného vozidla soupravy a jeho státní poznávací značky, fotografii přípojného vozidla a jeho státní poznávací značky,

h) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu),

i) označení vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který provedl vysokorychlostní kontrolní vážení,

(4) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 2.

(1) Vážní lístek obsahuje

a) údaje uvedené v § 51c odst. 3 písm. a) až e), g) a i),

b) údaje o státní poznávací značce vozidla nebo tažného vozidla soupravy, o rozlišovací značce státu registrace tažného vozidla, o státní poznávací značce přípojného vozidla a o rozlišovací značce státu registrace přípojného vozidla,

c) údaj o jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby, která vydala vážní lístek, a

d) údaj o datu a času vyhotovení vážního lístku.

(2) Vzor vážního lístku je uveden v bodě 3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

Za sypký materiál lze považovat seskupení oddělitelných pevných, volně ložených zrn, která se mohou při přepravě vlivem působení setrvačných sil a vibrací volně pohybovat v ložném prostoru vozidla.

Vzor informačního formuláře19) je uveden v příloze č. 9.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.