67/1997 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rozhodnutí č. 3/96 Rady přidružení, přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé, ze dne 29. listopadu 1996 o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé

Protokol 4 bude nahrazen následujícím textem spolu s příslušnými společnými prohlášeními.

Článek 1 Definice

Pro účely tohoto protokolu

(a) „výroba“ znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

(j) „kapitoly“ a „čísla“ znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, dále nazývaného „Harmonizovaný systém“ nebo „HS“;

(k) „zařazení“ znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;

(l) „zásilkou“ se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním vývozcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu, vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře;

(m) „území“ zahrnuje teritoriální vody.

(b) „materiál“ znamená jakékoli příměsi, surovlny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;

(c) „výrobkem“ se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;

(d) „zboží“ znamená obojí, materiály i výrobky;

(e) „celní hodnotou“ se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);

(f) „cena ze závodu“ znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci ve Společenství nebo České republice, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;

(g) „hodnota materiálů“ znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Společenství nebo České republice;

(h) „hodnotou původních materiálů“ se rozumí hodnota těchto materiálů stanovená podle odstavce (g) mutatis mutandis;

(i) „přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů, které nejsou původní v zemi, ve které byly výrobky získány;

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 1997.

Článek 2 Všeobecné požadavky

1. Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní ve Společenství

(a) výrobky zcela získané ve Společenství ve smyslu článku 5 tohoto protokolu;

(b) výrobky získané ve Společenství obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve Společenství ve smyslu článku 6 tohoto protokolu;

(c) výrobky původní v Evropském hospodářském prostoru (EHP) ve smyslu Protokolu 4 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

2. Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní v České republice

(a) výrobky zcela získané v České republice ve smyslu článku 5 tohoto protokolu;

(b) výrobky získané v České republice obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v České republice ve smyslu článku 6 tohoto protokolu.

Článek 3 Dvoustranná kumulace původu

1. Materiály původní ve Společenství se pokládají za původní v České republice, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 7(1) tohoto protokolu.

2. Materiály původní v České republice se pokládají za původní ve Společenství, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 7(1) tohoto protokolu.

Článek 4 Diagonální kumulace původu

1. S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3, materiály původní v Polsku, Maďarsku, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku nebo Švýcarsku ve smyslu dohod mezi Společenstvím a Českou republikou a těmito zeměmi se považují za původní ve Společenství nebo České republice, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

2. Výrobky, které získaly status původu podle odstavce 1, se dále považují za výrobky původní ve Společenství nebo České republice pouze tehdy, přesahuje-li zde přidaná hodnota hodnotu použitých materiálů původních v kterékoli z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Jestliže tato podmínka není splněna, uvedené výrobky se považují za původní v té zemi uvedené v odstavci 1, ve které byl přidán nejvyšší podíl hodnoty. Při určování země původu se nebere v úvahu hodnota materiálů původních v ostatních zemích jmenovaných v odstavci 1, které byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve Společenství nebo České republice.

3. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze tehdy, pokud použité materiály získají status původního výrobku při použití stejných pravidel původu, jako jsou pravidla v tomto protokolu. Společenství a Česká republika si navzájem sdělí prostřednictvím Evropské komise podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, uzavřených s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1.

4. Evropská komise publikuje v Official Journal of the European Communities (C Series) datum, ke kterému země jmenované v odstavci 1 splnily podmínku stanovenou odstavcem 3.

Článek 5 Zcela získané výrobky

1. Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Společenství nebo České republice

(a) nerostné produkty těžené z jejich půdy nebo mořského dna;

(j) Produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo jejich teritoriální vody, za předpokladu, že mají výhradní práva je využívat;

(k) zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).

(b) rostlinné výrobky sklízené zde;

(c) živá zvířata narozená a chovaná zde;

(d) výrobky z živých zvířat chovaných zde;

(e) produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;

(f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody Společenství nebo České republiky, získané jejich plavidly;

(g) výrobky zhotovené na jejich rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmeni (f);

(h) upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo jako odpad;

(i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;

2. Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich rybářské zpracovatelské lodě“ uvedené v odstavci 1, písmenech f) a g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě

(a) která jsou registrována nebo zaznamenána v členském státu Společenství nebo České republice;

(b) která plují pod vlajkou členského státu Společenství nebo České republiky;

(c) která jsou vlastněna nejméně z 50% státními příslušníky členských států Společenství nebo České republiky, nebo společností s ústředím v jedné z těchto zemí, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky a, navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří těmto státům, veřejným institucím nebo státním příslušníkům těchto států;

(d) jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky; a

(e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75% státní příslušníci členských států Společenství nebo České republiky.

Článek 6 Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky

1. Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II.

Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v příloze II neměly použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že

(a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10% ceny výrobku ze závodu;

(b) žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů stanovené v příloze II není překročeno uplatněním tohoto odstavce.

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

3. Odstavce 1 a 2 se uplatní s výjimkou ustanovení článku 7.

Článek 7 Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiných vodných roztoků, odstranění poškozených částí a podobné operace);

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání nebo prohazování, třídění, zařazování, sdružování (včetně tvorby souprav předmětů), mytí, natírání, řezání;

(c) (i) změny balení, rozebrání a sestavení zásilek;

(ii) prosté uložení do láhví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách atd. a všechny jiné jednoduché balicí operace;

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

(e) prosté mísení výrobků, též odlišného druhu, pokud jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní ve Společenství nebo České republice;

(f) prosté sestavování částí za účelem vytvoření kompletního výrobku;

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (f);

(h) porážka zvířat.

2. Všechny operace provedené s danými výrobky ve Společenství nebo České republice jsou posuzovány společně při rozhodování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.

Článek 8 Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že

(a) je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;

(b) sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto protokolu brát každý výrobek jednotlivě.

2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Článek 9 Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

Článek 10 Soupravy (sady)

Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15% ceny soupravy (sady) ze závodu.

Článek 11 Neutrální prvky

Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě

(a) elektrická energie a palivo;

(b) zařízení a vybavení;

(c) stroje a nástroje;

(d) zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku.

Článek 12 Územní princip

1. Podmínky stanovené v hlavě II, týkající se získání statusu původu, musí být ve Společenství nebo České republice splněny bez přerušení, vyjma ustanovení článků 2.1. (c) a 4.

2. Původní výrobky vyvezené ze Společenství nebo České republiky do jiné země, které se vracejí zpět, vyjma ustanovení článku 4, jsou pokládány za nepůvodní, není-li možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že

(a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a

(b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.

Článek 13 Přímá doprava

1. Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Společenstvím a Českou republikou nebo přes území zemí uvedených v článku 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku, mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu.

Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Společenství nebo České republiky.

2. Celním orgánům dovážející země je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě

(a) jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo

(b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje

(i) přesný popis výrobků;

(ii) datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků; a

(iii) potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

(c) jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše.

Článek 14 Výstavy

1. Původní výrobky zaslané na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článku 4, a následně prodané a dovozené do Společenství nebo České republiky, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že

(a) vývozce zaslal tyto výrobky ze Společenství nebo České republiky do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

(b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Společenství nebo České republice;

(c) výrobky byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly zaslány na výstavu; a

(d) výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.

2. Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející země obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.

Článek 15 Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla

1. (a) Nepůvodní materiály použité při výrobě výrobků původních ve Společenství, České republice nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, pro které je vydán nebo vystaven důkaz původu podle ustanovení hlavy V, nepodléhají ve Společenství nebo České republice navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

(b) Výrobky kapitoly 3 a čísel 1604 a 1605 Harmonizovaného systému původní ve Společenství ve smyslu tohoto protokolu dle článků 2.1. (c), pro něž je vydán nebo vystaven důkaz původu v souladu s ustanoveními hlavy V, nepodléhají ve Společenství navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vracení, osvobození nebo neplacení, částečné nebo úplné, cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, uplatňovaných ve Společenství nebo České republice pro materiály použité k výrobě a pro výrobky, na které se vztahuje výše uvedený odstavec 1 (b), za předpokladu, že se toto vracení, osvobození nebo neplacení uplatňuje výslovně nebo de facto tehdy, pokud jsou výrobky získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli jsou-li určeny pro domácí použití.

3. Vývozce výrobků uvedených v důkazu původu je povinen předložit kdykoli na požádání celních orgánů všechny doklady prokazující, že nebylo uplatněno navracení cla (drawback) pro nepůvodní materiály použité při jejich výrobě, a že veškerá cla a poplatky mající rovnocenný účinek, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se uplatní rovněž pro obaly ve smyslu článku 8 (2), pro příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a pro výrobky v soupravách (sadách) ve smyslu článku 10, jsou-li tyto nepůvodní.

5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se uplatní pouze pro materiály, na něž se vztahuje tato dohoda. Tato ustanovení rovněž nevylučují použití systému vývozních podpor pro zemědělské výrobky, jsou-li tyto podpory uplatňovány pro vývoz v souladu s touto dohodou.

6. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 může Česká republika uplatňovat navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, vztahující se na materiály používané při výrobě původních výrobků, za předpokladu, že

(a) zůstane zachována 5procentní úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 25 až 49 a 64 až 97 Harmonizovaného systému, nebo nižší úroveň uplatňovaná v České republice;

(b) zůstane zachována 10procentní úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 50 až 63 Harmonizovaného systému, nebo nižší úroveň uplatňovaná v České republice.

Ustanovení tohoto odstavce se uplatní do 31. prosince 1998 a může být přehodnoceno vzájemnou shodou.

Článek 16 Všeobecné požadavky

1. Výrobky původní ve Společenství mají při dovozu do České republiky a výrobky původní v České republice mají při dovozu do Společenství nárok na uplatnění výhod podle této dohody, pokud je předloženo

(a) průvodní osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo

(b) v případech uvedených v článku 21 (1), prohlášení vývozce, jehož text je uveden v příloze IV, na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, který popisuje výrobky takovým způsobem, aby je bylo možno ztotožnit (dále jen „prohlášení na faktuře“).

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 mají výrobky původní ve smyslu tohoto protokolu nárok na uplatnění výhod podle této dohody, aniž by byly předloženy dokumenty uvedené výše, v případech stanovených v článku 26.

Článek 17 Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR. 1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážející země na základě písemné žádosti vývozce nebo, na zodpovědnost vývozce, jím zmocněného zástupce.

2. Pro tyto účely je vývozce nebo jeho zmocněný zástupce povinen vyplnit průvodní osvědčení EUR.1 a žádost o jeho vystavení, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom z jazyků, ve kterých je vypracována tato dohoda, v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející země. Jestliže jsou vyplněny ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem. Popis výrobků musí být uveden v příslušném oddílu takovým způsobem, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li celý tento oddíl vyplněn, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 je povinen kdykoliv na požádání celních orgánů vyvážející země, ve které je průvodní osvědčení vydáváno, předložit všechny potřebné dokumenty prokazující původ předmětných výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydají celní orgány členského státu Společenství nebo České republiky, jestliže lze vyvážené výrobky považovat za výrobky původní ve Společenství, České republice nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

5. Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby ověřily původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli podklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakoukoli kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány zaručují, že formuláře uvedené v odstavci 2 jsou řádně vyplněny. Zkontrolují především, je-li prostor určený pro popis výrobků vyplněn takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 je uvedeno v oddíle 11 osvědčení.

7. Vydané průvodní osvědčení EUR.1 předají celní orgány vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 18 Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně

1. Nehledě na ustanovení článku 17 (7) lze za výjimečných okolností vydat průvodní osvědčení EUR.1 po uskutečnění vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, jestliže

(a) nebylo vydáno v době vývozu z důvodu omylu, nechtěného opomenutí nebo zvláštních okolností; nebo

(b) je celním orgánům náležitě prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. Pro účely uplatnění odstavce 1 musí vývozce v žádosti uvést místo a datum vývozu výrobků, kterých se průvodní osvědčení EUR.1 týká, a odůvodnění této žádosti.

3. Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze po ověření, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji v příslušné evidenci.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vystavená dodatečně musí obsahovat jednu z těchto frází

“NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT“,

“ANNETTU JÄLKIKÄTEEN“,

“UTFÄRDAT I EFTERHAND“,

“VYSTAVENO DODATEČNĚ“.

“DELIVRE A POSTERIORI“,

“RILASCIATO A POSTERIORI“,

“AFGEGEVEN A POSTERIORI“,

“ISSUED RETROSPECTIVELY“,

“UDSTEDT EFTERFΦLGENDE“,

“řecká verze “,

“EXPEDIDO A POSTERIORI“,

“EMITIDO A POSTERIORI“,

5. Fráze zmíněná v odstavci 4 se uvede do oddílu „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 19 Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 smí vývozce písemně požádat celní orgány, které průvodní osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní.

2 Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat jedno z následujících slov

“DUPLIKAT“,

“DUPLIKÁT“.

“DUPLICATA“,

“DUPLICATO“,

“DUPLICAAT“,

“DUPLICATE“,

“řecká verze“,

“DUPLICADO“,

“SEGUNDA VIA“,

“KAKSOISKAPPALE“,

3. Slovo zmíněné v odstavci 2 se uvede do oddílu „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vystavení původního průvodního osvědčení EUR.1, je platný od tohoto data.

Článek 20 Vydání průvodního osvědčení EUR. 1 na základě dříve vydaného nebo vystaveného důkazu původu

Jsou-li původní výrobky pod dohledem celních orgánů Společenství nebo České republiky, je možno vyměnit původní důkaz původu za jedno nebo více průvodních osvědčení EUR.1, pro účely zaslání všech nebo části těchto výrobků na jiné území v rámci Společenství nebo České republiky. Nahrazující průvodní osvědčení vydá celní úřad, pod jehož dohledem se zboží nachází.

Článek 21 Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře zmíněné v článku 16 (1)(b) může vystavit

(a) schválený vývozce ve smyslu článku 22 nebo

(b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů a obsahující původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 ECU.

2. Prohlášení na faktuře může být vystaveno, jestliže se jedná o výrobky původní ve Společenství, České republice nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

3. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen kdykoli na požádání celních orgánů vyvážející země předložit všechny nezbytné doklady prokazující původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Prohlášení na faktuře vyhotoví vývozce na psacím stroji, otiskem razítka nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze IV, je vystaveno v jedné z jazykových verzí použitých v této příloze a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející země. Jestliže je prohlášení napsáno ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře musí být vývozcem vlastnoručně podepsáno. Avšak schválený vývozce ve smyslu článku 22 nemusí tato prohlášení podepisovat za předpokladu, že písemně potvrdí celním orgánům vyvážející země, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za prohlášení na faktuře, na které je uvedeno jeho jméno, jako by jej vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře je vystaveno vývozcem v okamžiku, kdy jsou výrobky, jichž se osvědčení týká, vyváženy, nebo po vývozu, je-li prohlášení předloženo v dovážející zemi do dvou let po uskutečnění dovozu příslušných výrobků.

Článek 22 Schválený vývozce

1. Celní orgány vyvážející země mohou oprávnit vývozce, který uskutečňuje časté vývozy výrobků, na něž se vztahuje tato dohoda, aby vystavoval prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu těchto výrobků. Vývozce, který o takovéto oprávnění žádá, musí poskytnout celním orgánům dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

2. Celní orgány mají právo podmínit udělení statusu schváleného vývozce splněním jakýchkoli požadavků, které považují za účelné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního oprávnění, které bude uváděno v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány kontrolují využívání tohoto oprávnění schváleným vývozcem.

5. Celní orgány mohou kdykoli odebrat toto oprávnění. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce nadále neposkytuje veškeré záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo jinak nesprávně používá své oprávnění.

Článek 23 Platnost důkazu původu

1. Důkaz původu je platný čtyři měsíce od data jeho vystavení ve vyvážející zemi a musí být předložen v této lhůtě celním orgánům dovážející země.

2. Důkazy původu, předkládané celním orgánům dovážející země po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely uplatnění preferenčního zacházení v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení ve stanovené lhůtě je způsobeno výjimečnými okolnostmi.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející země přijmout důkazy původu za předpokladu, že jim byly před uplynutím této lhůty předloženy výrobky.

Článek 24 Předkládání důkazu původu

Důkazy původu se předkládají celním orgánům dovážející země v souladu s postupy platnými v té zemi. Celní orgány mohou požadovat překlad důkazu původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky vyžadované pro účely provádění této dohody.

Článek 25 Dovoz po částech

V případě, kdy se na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející země, dováží ve smyslu všeobecného pravidla 2(a) pro interpretaci Harmonizovaného systému po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek, zařazený do třídy XVI a XVII nebo do čísel 7308 a 9406 Harmonizovaného systému, je jediný důkaz původu předkládán celním orgánům při dovozu první části.

Článek 26 Osvobození od důkazu původu

1. Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky bez předložení důkazu původu, za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto protokolu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě výrobků zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu.

2. Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu.

3. Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 ECU v případě malých zásilek a 1 200 ECU v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího.

Článek 27 Podpůrné dokumenty

Za dokumenty zmíněné v článcích 17 (3) a 21 (3), které dokazují, že výrobky uvedené v průvodním osvědčení EUR.1 nebo na faktuře s prohlášením vývozce mohou být považovány za výrobky původní ve Společenství, České republice nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a že splňují ostatní požadavky tohoto protokolu, mohou být pokládány inter alia

(a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo výrobcem při získávání zboží, tvořící například součást jeho účtů nebo vnitřního účetnictví;

(b) dokumenty prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené ve Společenství nebo České republice, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

(c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Společenství nebo České republice, vydané nebo vystavené ve Společenství nebo České republice, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

(d) průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené ve Společenství nebo České republice v souladu s tímto protokolem, nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, v souladu s pravidly původu, která jsou shodná s pravidly původu tohoto protokolu.

Článek 28 Uchování důkazu původu a podpůrných dokumentů

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 je povinen uchovat po dobu nejméně tří let dokumenty zmíněné v článku 17 (3).

2. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen uchovat po dobu nejméně tří let kopie těchto prohlášení na faktuře a dokumenty zmíněné v článku 21 (3).

3. Celní orgány vyvážející země, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let žádosti zmíněné v článku 17 (2).

4. Celní orgány dovážející země jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let předložená průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře.

Článek 29 Nesrovnalosti a formální chyby

1. Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na důkazu původu a v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům.

2. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy na důkazu původu, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeném v tomto důkazu.

Článek 30 Částky vyjádřené v ECU

1. Částky v národní měně vyvážející země odpovídající částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející země a sdělí je dovážející zemi prostřednictvím Evropské komise.

2. Jestliže tyto částky převyšují odpovídající částky stanovené dovážející zemí, tato země je uzná za předpokladu, že výrobky jsou fakturovány v měně vyvážející země. Jsou-li výrobky fakturovány v měně jiného členského státu Společenství nebo některé ze zemí uvedených v článku 4, uzná dovážející země částku oznámenou touto zemí.

3. Částky vyjádřené v kterékoli národní měně jsou ekvivalentem této národní měny vůči ECU podle kursu platného první pracovní den měsíce října roku 1996.

4. Částky vyjádřené v ECU a jejich ekvivalenty v národních měnách členských států Společenství a České republiky, budou revidovány Výborem přidružení, pokud o to požádá Společenství nebo Česká republika. Při revizi Výbor přidružení zajistí, aby nedošlo ke snížení částek vyjádřených v národních měnách, a posoudí potřebu zachování účinků těchto limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v ECU.

Článek 31 Vzájemná spolupráce

1. Celní orgány členských států Společenství a České republiky si navzájem předají prostřednictvím Evropské komise vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a adresy celních orgánů zodpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem správného provádění tohoto protokolu Společenství a Česká republika vzájemně spolupracují prostřednictvím příslušných celních správ při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole přesnosti údajů uvedených v těchto dokumentech.

Článek 32 Ověřování důkazů původu

1. Následné ověřování důkazů původu se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející země opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto protokolu.

2. Za účelem provádění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející země průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům vyvážející země, je-li to možné, též s uvedenim důvodů tohoto požadavku. Jakékoliv získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření.

3. Ověření je prováděno celními orgány vyvážející země. Pro tyto účely mají celní orgány právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4. Rozhodnou-li celní orgány dovážející země pozastavit uplatnění preferenčního zacházení se zbožím až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.

5. Celní orgány žádající o ověření budou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda je možno v nich uvedené výrobky považovat za původní ve Společenství, České republice nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a zda jsou splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

6. Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybností žádající celní orgány žádnou odpověď do deseti měsíců od data žádosti o ověření, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, nepřiznají nárok na preference, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi.

Článek 33 Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 a které nebude možno vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány zodpovědnými za toto ověření, nebo případy rozdílného výkladu tohoto protokolu budou předloženy Výboru přidružení.

Řešení všech sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející země se řídí právními předpisy této země.

Článek 34 Sankce

Každá osoba, která vystaví nebo zapříčiní vydání dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro výrobky, bude sankcionována.

Článek 35 Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady

1. Společenství a Česká republika učiní veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby výrobky provázené důkazem původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném celním pásmu nebo skladu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich zachování v dobrém stavu.

2. Pokud jsou, jako výjimka z ustanovení odstavce 1, výrobky původní ve Společenství nebo České republice dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu s důkazem původu a jsou zde podrobeny určitému zacházení nebo zpracování, vydají celní orgány nové osvědčení EUR.1 na základě žádosti vývozce za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

1. Pojem “Společenství“ použitý v článku 2 nezahrnuje Ceutu a Melillu.

2. Výrobky pocházející z České republiky podléhají při dovozu do Ceuty a Melilly stejnému zacházení jako výrobky pocházející z celního území Společenství podle Protokolu 2 Aktu o přístupu Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím. Česká republika poskytuje při dovozu výrobků zahrnutých v této dohodě a pocházejících z Ceuty a Melilly stejné zacházení jako výrobkům dováženým a pocházejícím ze Společenství.

3. Pro účely použití odstavce 2 týkajícího se výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly platí tento protokol mutatis mutandis s výjimkou zvláštních podmínek stanovených v článku 37.

Článek 36 Uplatnění protokolu

1. Za předpokladu přímého transportu v souladu s ustanoveními článku 14 se dále uvedené pokládá za

(1) výrobky pocházející z Ceuty a Melilly

(a) výrobky zcela získané v Ceutě a Melille;

(b) výrobky získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě jsou použity výrobky jiné než uvedené v dílčím odstavci (a) za předpokladu, že

(i) tyto výrobky byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6 tohoto protokolu; nebo že

(ii) tyto výrobky mají původ v České republice nebo ve Společenství ve smyslu tohoto protokolu, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu, než je uvedeno v odstavci 1 článku 7.

(2) výrobky pocházející z České republiky

(a) výrobky zcela získané v České republice;

(b) výrobky získané v České republice, při jejichž výrobě jsou použity výrobky jiné než uvedené v dílčím odstavci (a) za předpokladu, že

(i) tyto výrobky byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6 tohoto protokolu; nebo že

(ii) tyto výrobky mají původ v Ceutě a Melille nebo ve Společenství ve smyslu tohoto protokolu, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu, než je uvedeno v odstavci 1 článku 7.

2. Ceuta a Melilla se pokládají za jedno území.

3. Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede do oddílu 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení na faktuře „Česká republika“ a „Ceuta a Melilla“. V případě výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly se tato skutečnost uvede rovněž do oddílu 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení na faktuře.

4. Za správnou aplikaci tohoto protokolu v Ceutě a Melille jsou odpovědné španělské celní orgány.

Článek 37 Zvláštní podmínky

Rada přidružení může rozhodnout o změnách ustanovení tohoto protokolu.

Článek 38 Změny protokolu