191/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

(1) Druhy rostlin, jejichž základní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze mořený, jsou pšenice, žito, tritikale, ječmen, kukuřice, len a cukrovka.

(2) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 1 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky.

(1) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, které jsou podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 3 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Požadavky na předplodiny v předcházejících letech pro daný druh, jejichž splnění je podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 4 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(4) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 5 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(1) Hodnocení množitelských porostů se provádí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jedenkrát. Četnost hodnocení podle druhů je uvedena v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Hodnotí se

a) celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin, popřípadě stupeň polehnutí a předpokládaný výnos,

b) čistota druhu,

c) pravost a čistota odrůdy,

d) zaplevelení porostu,

e) zdravotní stav porostu,

f) izolace porostu zjištěním, zda

1. je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, popřípadě je-li chráněn před přenosem nebezpečných chorob a škůdců,

2. není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůd, které se z osiva nebo sadby množené odrůdy obtížně odstraňují.

(3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá.

(4) Porost se neuzná při výskytu karanténních škodlivých organizmů nebo silném výskytu ostatních závad.

Při uznávání rozmnožovacího materiálu a při odběru vzorků se postupuje takto

a) před odběrem vzorků předloží žadatel Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) rozhodnutí o uznání porostu,

b) ústavem pověřený pracovník odebere z rozmnožovacího materiálu po konečné úpravě ve fázi, kdy nemůže dojít k jeho záměně, vzorek. U osiva určeného k moření může být odebrán vzorek i před touto úpravou. Ústav v tomto případě odebere kontrolní vzorek pro stanovení klíčivosti po namoření,

c) základní osivo může být na žádost uznáno s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví příloha č. 1, pouze v případě, že toto osivo bude použito pro založení množitelského porostu,

d) došlo-li po uznání k jakékoliv manipulaci s rozmnožovacím materiálem, která může ovlivnit jeho jakost, podá žadatel žádost o nové vzorkování a přezkoušení,

e) osivo se neuzná, jestliže

1. svým vzhledem neodpovídá čištěnému osivu, zvláště obsahuje-li čištěním odstranitelné příměsi, popřípadě vykazuje vlastnosti, které nelze považovat u osiva za obvyklé,

2. obsahuje živé skladištní škůdce s výjimkou roztoče, pokud je v osivu zároveň zjištěn roztoč dravý Cheyletus eruditus v takovém množství, aby na jeden jeho exemplář připadalo nejvíce 100 škodlivých roztočů,

3. obsahuje karanténní škodlivé organizmy,

f) osivo ozimých obilnin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál, použité pro výsev v roce sklizně na pěstitelské plochy, může být uvedeno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti provedené ústavem. Předpokladem je, aby osivo odpovídalo požadavkům stanoveným v příloze č. 1 této vyhlášky a klíčivost osiva v přírodním stavu byla nejméně o 5 % vyšší než hodnota uvedená v této příloze.

(1) Výčet druhů, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

(2) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

(1) Zvláštní jakostní třídy základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu jsou rozeznávány u broskvoní, hrušní, chmele, jabloní, kdouloní, meruněk, ořešáků vlašských, slivoní, třešní, višní, jahodníku, angreštu, rybízu, maliníku a révy vinné.

(2) U druhů uvedených v odstavci 1 jsou zvláštní jakostní třídy rozmnožovacího materiálu označovány takto

a) viruprostý materiál, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý všech známých virů a organizmů podobných virům přirozeně se vyskytujícím v rámci daného rodu. Za známé jsou považovány viry a virům podobné organizmy uvedené v příloze č. 6 této vyhlášky,

b) materiál testovaný na virózy, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý hospodářsky významných virů a virům podobných organizmů, uvedených pro jednotlivé druhy v příloze č. 7 této vyhlášky.

Vlastnosti, které musí mít standardní rozmnožovací materiál, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(1) Požadavky na úřední návěsku rozmnožovacího materiálu jsou

a) návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je u osiva a u sadby brambor nejméně 110 x 67 mm a u svazků rostlin nejméně 120 x 20 mm,

b) nalepovací etiketa minimálně stejných rozměrů,

c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů.

(2) Barevné odlišení úředních návěsek podle kategorie rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

(3) U obalů, u kterých by mohlo dojít k odtržení nebo poškození úřední návěsky, se vkládá úřední návěska i dovnitř obalu.

(4) Za úřední pojistku jsou považována tato opatření

a) plomba z nebarveného plechu,

b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, pokud obal nemá jiný otvor, uzávěr má délku nejméně 22 % šířky obalu a jedná se o semena odpovídající velikostí nejméně semenům pšenice,

e) samolepicí nebo svařovací uzávěry papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor, a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně.

(5) Opatření uvedená v odstavci 4 se nevztahují na volně loženou sadbu brambor, kde žadatel prokáže původ sadby dodacím listem a kopií rozhodnutí o uznání sadby.

(6) Další údaje, jimiž musí být označen rozmnožovací materiál jsou

a) úprava osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, do výsevových pásů,

b) kalibrace,

c) třídění,

d) u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti,

e) způsob chemického ošetření.

(1) Hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. 5 této vyhlášky.

(2) Malá balení se označují údaji uvedenými v příloze č. 5 této vyhlášky.

(1) Při uznávání porostů založených před účinností zákona se podle této vyhlášky nepostupuje, při uznávání porostů jetelovin a trav se podle ní postupuje od 1. ledna 1998.

(2) Osivo jetelovin a trav připravené z porostů založených před účinností zákona lze vzorkovat i z neuznaných porostů, nejdéle však do 31. prosince 1997.

(3) Úřední návěsky a plomby používané před účinností zákona nesplňující náležitosti této vyhlášky lze užívat do 30. dubna 1997.

Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a vyhlášky č. 162/1996 Sb., se část 1 vypouští.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.