207/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory

(1) Stupeň zdravotního postižení vyjadřuje míru funkční poruchy způsobující omezení nebo znemožnění uspokojování běžných životních potřeb fyzické osoby v závislosti na věku, pohlaví a sociálních a kulturních potřebách; funkční poruchou se rozumí nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností.

(2) Stupně zdravotního postižení vyjádřené v procentech se stanoví podle druhů zdravotního postižení uvedených v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(3) Stupeň zdravotního postižení, které v příloze není uvedeno, se stanoví podle takového zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je s ním mírou funkční poruchy a důsledků způsobujících omezení nebo znemožnění uspokojování běžných životních potřeb nejvíce srovnatelné.

U zdravotních postižení, u nichž dochází dočasně ke zhoršení nebo ke zlepšení zdravotního stavu, se stanoví stupeň zdravotního postižení tak, aby odpovídal průměrnému rozsahu zdravotního postižení bez přihlédnutí k těmto změnám.

(1) Stupeň zdravotního postižení se stanoví na základě určení příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li takových příčin více, jednotlivé stupně zdravotního postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, která z příčin je pro vznik dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu příčinou rozhodující, a stupeň zdravotního postižení se stanoví podle této rozhodující příčiny.

(2) Stupeň zdravotního postižení stanovený podle odstavce 1 věty druhé lze zvýšit s přihlédnutím k ostatním příčinám podílejícím se na vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to až o 20 % podle rozsahu jejich důsledků na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Zrušují se

1. § 9 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. a vyhlášky č. 95/1968 Sb.,

2. § 57 až 60 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění, ve znění vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.,

3. část druhá vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.,

4. ve větě pod § 7 slova „a § 71 odst. 2“, ve větě nad § 24 slova „a § 71 odst. 2“, § 31 a 32, ve větě pod § 37 slova „a § 71 odst. 5“, § 37 odst. 5, v § 120 odst. 4 slovo „(výchovné)“ a v § 120 odst. 5 slovo „(výchovné)“ vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 177/1993 Sb. a vyhlášky č. 309/1993 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.