129/1992 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra České republiky o odborných předpokladech pracovníků obecní policie a způsobu jejich ověřování

(1) Odbornými předpoklady pracovníků obecní policie (dále jen „strážník“) k výkonu povinností a oprávnění podle zákona (dále jen „odborné předpoklady“) jsou v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů a k výkonu povinností a oprávnění podle zákona znalost

a) právní úpravy lidských práv a svobod,1)

b) zákona,

c) právní úpravy o obcích a okresních úřadech,2)

d) právní úpravy projednávání přestupků,3)

e) právní úpravy postavení, úkolů a oprávnění Policie České republiky a vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii,4)

f) trestního zákona, trestního řádu a základů kriminalistiky,

g) právní úpravy správního řízení,5)

h) právní úpravy provozu na pozemních komunikacích.6)

(2) Odborným předpokladem je též praktické zvládnutí hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, doložené osvědčením okresního ředitelství Policie České republiky.

(3) Bude-li strážník nosit služební zbraň,7) musí splňovat podmínky podle zvláštních předpisů.8)

(1) Ověřování odborných předpokladů uvedených v § 1 odst. 1 se provádí formou písemného testu a ústní zkoušky (dále jen „zkouška“).

(2) Před zahájením zkoušky předloží strážník osvědčení podle § 1 odst. 2.

(1) Ke zkoušce se strážník přihlašuje prostřednictvím obce v Institutu pro místní správu (dále jen „Institut“).

(2) Termín a místo konání zkoušky stanoví Institut a sdělí je strážníkovi nejméně 30 dní předem; současně zašle strážníkovi okruh zkušebních problémů a seznam studijní literatury.

(1) Ověření, zda strážník splňuje odborné předpoklady, provádí zkušební komise.

(2) Zkušební komisi zřizuje ministerstvo; jejího předsedu a další členy jmenuje z řad odborníků z oborů činností zahrnutých do odborných předpokladů podle § 1 odst. 1 tak, aby jedním členem komise byl vždy zástupce policejního ředitelství.9)

(3) Zkušební komise jedná a rozhoduje v tříčlenném složení a usnáší se většinou hlasů.

(4) Práva a povinnosti zkušební komise, jakož i způsob provádění zkoušky upravuje zkušební řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(1) Strážníku, který se ke zkoušce nemohl dostavit z důležitého důvodu nebo svou neúčast řádně omluvil, stanoví Institut náhradní termín a místo konání zkoušky a sdělí mu je ve lhůtě stanovené v § 3 odst. 2.

(2) Strážník, který se ke zkoušce nedostaví bez řádné omluvy nebo bez důležitého důvodu, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky ke zkoušce.

(1) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(2) Stupněm „vyhověl“ se hodnotí strážník, který prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku a jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky.

(1) Zkušební komise oznámí výsledek zkoušky strážníkovi ústně ihned po jejím vykonání.

(2) O zkoušce a jejím výsledku sepíše zkušební komise protokol, který podepíší všichni členové komise; jedno vyhotovení protokolu zašle Institut příslušné obci.

(3) Strážníkovi, který úspěšně vykonal zkoušku a předložil osvědčení podle § 1 odst. 2, vydá zkušební komise osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).

(1) Strážník, který byl hodnocen stupněm „nevyhověl“, může zkoušku opakovat. Termín opakování zkoušky určí Institut tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po třech měsících a nejdéle do šesti měsíců ode dne zkoušky.

(2) Zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát.

Na návrh obce vydá ministerstvo osvědčení s platností na dobu pěti let bez vykonání zkoušky strážníkovi, který má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání a předložil osvědčení podle § 1 odst. 2.

V osvědčení musí být uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo strážníka, datum vydání a doba platnosti osvědčení a razítko ministerstva. Osvědčení podepisuje předseda zkušební komise; osvědčení podle § 9 nebo § 13 podepisuje pověřený pracovník ministerstva.

(1) Vznikne-li pochybnost o tom, zda strážník splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, vyžádá si ministerstvo

a) k podmínce bezúhonnosti výpis z rejstříku trestů a zprávu příslušného okresního ředitelství Policie České republiky a požádá o stanovisko příslušnou obec;

b) k podmínce státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky doklad o státním občanství; doklad musí být vydán po dni, kdy pochybnost vznikla;

c) k podmínce tělesné a duševní způsobilosti lékařský posudek.10)

(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda strážník splňuje odborné předpoklady podle § 1, vyzve ho ministerstvo, aby se podrobil přezkoušení a současně o tom vyrozumí Institut a příslušnou obec. Pokud se strážník ke zkoušce nedostaví, pozbývá jeho dosavadní osvědčení platnosti.

(3) O přezkoušení podle odstavce 2 platí obdobně ustanovení § 1 až 7 této vyhlášky s výjimkou § 3 odst. 1.

(4) Rozhodnutí o odnětí osvědčení oznámí ministerstvo příslušné obci.

Evidenci osvědčení vede ministerstvo; obec oznámí ministerstvu skončení platnosti osvědčení, jestliže platnost osvědčení skončila podle § 4 odst. 6 zákona.

(1) Na návrh obce vydá ministerstvo bez zkoušky podle § 2 osvědčení s platností na dobu dvou let strážníkovi, který

a) vykonal maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku ve střední policejní škole ministerstva, nebo

b) se rekvalifikoval11) pro práci v obecní policii a jemuž o tom vzdělávací zařízení, které jeho rekvalifikaci provádělo, vydalo doklad o kvalifikaci.12)

(2) Na návrh obce může ministerstvo vydat bez zkoušky podle § 2 osvědčení strážníkovi, který absolvoval školení a výcvik zakončený závěrečnou zkouškou před komisí, jejímž členem byl zástupce okresního ředitelství Policie České republiky, pokud obsah školení, výcviku a zkoušky odpovídá rozsahu znalostí stanovených v § 1; toto osvědčení se vydá s platností do 30. června 1993.

(3) Návrh podle odstavců 1 a 2 lze podat nejpozději do 30. června 1992; k návrhu musí být přiloženy doklady osvědčující splnění stanovených podmínek.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.