144/1982 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR)

Pro účely této úmluvy se rozumí

a) „operací TIR“ přeprava zboží od celnice odeslání k celnici určení podle režimu zvaného „režim TIR“ stanoveného touto úmluvou;

k) „těžkým nebo objemným zbožím“ veškeré těžké nebo objemné předměty, které se pro svou hmotnost, pro své rozměry nebo pro svou povahu zpravidla nepřepravují v uzavřeném silničním vozidle ani v uzavřeném kontejneru;

l) „záručním sdružením“ sdružení schválené celními orgány smluvní strany za tím účelem, aby se zaručovalo za osoby používající režimu TIR.

b) „dovozními nebo vývozními cly a poplatky“ cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při dovozu nebo vývozu anebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytnutých služeb;

c) „silničním vozidlem“ nejen motorové silniční vozidlo, ale rovněž i jakýkoli přívěs nebo návěs určený k tomu, aby k němu byl připojen;

d) „jízdní soupravou“ spřažená vozidla, která se účastní silničního provozu jako celek;

e) „kontejnerem“ přepravní zařízení (přepravní skříň, snímatelná cisterna nebo jiné obdobné zařízení)

i) zcela nebo zčásti uzavřený prostor určený k umístění zboží,

ii) mající trvalou povahu a tudíž dostatečně pevné, aby mohlo být opětovně používáno,

iii) speciálně konstruované tak, aby byla usnadněna přeprava zboží jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu,

iv) konstruované tak, aby s ním bylo možno snadno manipulovat, zejména při jeho překládce z jednoho druhu dopravy na jiný,

v) konstruované tak, aby je bylo možno snadno nakládat a vykládat,

vi) mající vnitřní objem nejméně jeden krychlový metr, „snímatelné karosérie“ se považují za kontejnery;

f) „celnicí odeslání“ kterákoli celnice smluvní strany, u které pro celý náklad nebo pro jeho část začíná mezinárodní přeprava podle režimu TIR stanoveného touto úmluvou;

g) „celnicí určení“ kterákoli celnice smluvní strany, kde pro celý náklad nebo pro jeho část končí mezinárodní přeprava podle režimu TIR stanoveného touto úmluvou;

h) „pohraniční celnicí“ kterákoli celnice smluvní strany, u které se silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner dováží nebo vyváží během operace TIR;

j) „osobami“ osoby jak fyzické tak i právnické;

K mezinárodní dopravě zboží pod celní závěrou mohou být schváleny pouze kontejnery konstruované a vybavené tak, aby

a) z celně uzavřené části kontejneru nebylo možno zboží vyjmout ani do ní vložit bez zanechání viditelných stop vlomu nebo bez porušení celní závěry;

b) bylo možno snadno a účinně na ně přiložit celní závěru;

c) neobsahovaly žádný prostor pro ukrytí zboží;

d) veškeré prostory, ve kterých lze umístit zboží, byly při celní prohlídce snadno přístupné.

i) Smluvní strany jsou členy správního výboru.

ii) Výbor může rozhodnout, že příslušné správy států uvedených v odstavci 1 článku 52 této úmluvy, které nejsou smluvními stranami, nebo zástupci mezinárodních organizací mohou při projednávání otázek dotýkajících se jejich zájmů být přítomni na zasedání jako pozorovatelé.

Pro mezinárodní dopravu zboží pod celní závěrou mohou být schválena pouze vozidla, jejichž nákladový prostor je konstruován a vybaven tak, aby

a) z celně uzavřené části vozidla nebylo možno zboží vyjmout nebo do ní vložit bez zanechání viditelných stop vlomu nebo bez porušení celní závěry;

b) bylo možno na ně snadno a účinně přiložit celní závěru;

c) nebyl v nich žádný skrytý prostor pro ukrytí zboží;

d) veškeré prostory, ve kterých lze umístit zboží, byly snadno přístupné při celních prohlídkách.

Tato úmluva se vztahuje na přepravu zboží prováděnou beze změny nákladu, přes jedny nebo více státních hranic, od celnice odeslání jedné smluvní strany k celnici určení jiné smluvní strany nebo téže smluvní strany v silničních vozidlech, v jízdních soupravách nebo v kontejnerech, za podmínky, že se část přepravy mezi začátkem a koncem operace TIR koná po silnici.

1. Aby vyhovovaly ustanovením článku 1 tohoto Řádu

a) musí být konstrukční prvky kontejneru (stěny, podlaha, dveře, střecha, sloupky, rámy, traverzy atd.) spojeny takovými zařízeními, která nelze z vnějšku vyjmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop, nebo takovými metodami, kterými se vytvoří celek, který nelze změnit bez zanechání viditelných stop. Jsou-li stěny, podlaha, dveře a střecha zhotoveny z různých prvků, tyto musí odpovídat stejným požadavkům a být dostatečně pevné;

b) dveře a veškeré jiné uzavírací systémy (včetně kohoutů, průlezových nebo postranních otvorů atd.) musí mít zařízení umožňující přiložit celní závěru. Je nepřípustné, aby toto zařízení bylo možno z vnějšku sejmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop, a rovněž dveře nebo uzávěrové zařízení otevřít bez porušení celní závěry. Toto zařízení musí být vhodným způsobem chráněno. Střechy smějí mít otvírací otvory;

c) větrací a výpustné otvory musí být opatřeny zařízením bránícím přístupu dovnitř kontejneru. Toto zařízení musí být konstruováno tak, aby je nebylo možno zvenčí sejmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop.

2. Nehledě k ustanovení článku 1 písm. c) tohoto Řádu, základní prvky kontejneru, které z praktických důvodů musí obsahovat prázdné prostory (například dvojité stěny mezi přepážkami), jsou přípustné. Aby těchto prostorů nebylo možno použít k ukrytí zboží

i) vnitřní obložení kontejneru musí být připevněno tak, aby je nebylo možno sejmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop, nebo

ii) počet zmíněných prostor musí být co nejmenší a tyto prostory musí být snadno přístupné při provádění celních prohlídek.

Generální tajemník Organizace spojených národů poskytuje výboru sekretářské služby.

1. Aby vyhovovaly ustanovením článku 1 tohoto Řádu

a) musí být konstrukční prvky nákladového prostoru (stěny, podlahy, dveře, střecha, sloupky, rámy, příčníky atd.) spojeny buď zařízeními, která nelze zvnějšku vyjmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop, nebo takovými metodami, jimiž se vytvoří celek, který nelze změnit bez zanechání viditelných stop.

Jsou-li stěny, podlaha, dveře a střecha sestaveny z různých prvků, musí tyto vyhovovat týmž požadavkům a být dostatečně pevné;

b) dveře a veškeré jiné uzavírací systémy (včetně uzavíracích kohoutů, průlezů, přírub atd.), musí mít zařízení umožňující přiložit celní závěru. Toto zařízení nesmí být možno sejmout zvnějšku a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop, ani dveře nebo uzávěr otevřít bez porušení celní závěry. Tato musí být vhodným způsobem chráněna. Otvírací střechy jsou přípustné;

c) větrací a výpustné otvory musí být opatřeny zařízením bránícím přístupu dovnitř nákladového prostoru. Nesmí být možno toto zařízení zvnějšku sejmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop.

2. Nehledě k ustanovení článku 1 písmene c) tohoto Řádu, jsou přípustné takové konstrukční prvky nákladového prostoru, které z praktických důvodů musí obsahovat prázdné prostory (např. mezi přepážkami dvojité stěny). Aby těchto prostorů nebylo možno použít k ukrytí zboží

i) jestliže vnitřní obložení kryje stěnu v celé její výšce od podlahy ke střeše nebo v jiných případech je-li prostor mezi tímto obložením a vnější stěnou úplně uzavřen, musí být obložení položeno tak, aby je nebylo možno sejmout a dát na místo bez zanechání viditelných stop, a

ii) jestliže obložení nekryje stěnu v celé její výšce a jestliže prostory, které dělí od vnější stěny nejsou úplně uzavřeny a ve všech ostatních případech, kdy se v konstrukci vyskytují prostory, musí být počet zmíněných prostorů omezen na minimum a tyto prostory musí být snadno přístupné při celních prohlídkách

3. Světlíky jsou přípustné za podmínky, že jsou vyrobeny z dostatečně pevných materiálů a nelze je zvenčí vyjmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop. Nicméně je přípustné jejich zasklení, budou-li opatřeny pevnou kovovou mříží, kterou nelze zvenčí sejmout; průměr ok mříže nesmí být větší než 10 mm.

4. Otvory zhotovené v podlaze pro technické účely, jako mazání, údržba, plnění sypače písku, budou schváleny pouze s podmínkou, že jsou opatřeny víkem, které může být připevněno tak, aby zvenčí nebyl možný přístup do nákladového prostoru.

Ustanovení této úmluvy se použijí za podmínky, že

a) přepravy se provádějí

i) silničními vozidly, jízdními soupravami nebo kontejnery předběžně schválenými za podmínek uvedených v kapitole III a) nebo

ii) jinými silničními vozidly, jinými jízdními soupravami nebo jinými kontejnery za podmínek uvedených v kapitole III c);

b) přepravy se provádějí za ručení sdružení schválených podle ustanovení článku 6 a na podkladě karnetu TIR shodného se vzorem uvedeným v příloze 1 této úmluvy.

c) Zásady

Skládací nebo rozebíratelné kontejnery podléhají ustanovením článků 1 a 2 tohoto Řádu; mimoto musí být opatřeny systémem závěr, které blokují jednotlivé části zmontovaného kontejneru. Nachází-li se tento systém závěr na vnějších stranách kontejneru, musí být konstruován tak, aby v případě zmontovaného kontejneru bylo možno na tento systém závěr přiložit celní závěry.

Výbor volí každoročně na svém prvním zasedání svého předsedu a místopředsedu.

9. Jako vazné prostředky je nutno používat

a) ocelová lana o průměru nejméně 3 mm; nebo

b) konopné nebo sisalové provazy o průměru nejméně 8 mm, obalené pláštěm z průhledné a nepružné umělé hmoty.

Lana mohou být obalena pláštěm z průhledné a nepružné umělé hmoty.

10. Každé lano nebo provaz musí být z jednoho kusu a mít koncovku z tvrdého kovu na obou koncích. Připojení každé kovové koncovky musí být provedeno dutým nýtem procházejícím lanem nebo provazem a umožňujícím protáhnout vazný prostředek celní závěry. Lano nebo provaz musí zůstat viditelný z obou stran dutého nýtu, aby bylo možno se přesvědčit, že lano nebo provaz jsou vskutku z jednoho kusu (viz náčrt č. 5 přiložený k tomuto Řádu).

11. V místech, kde jsou v plachtě otvory sloužící k nakládce a vykládce, musí se oba okraje plachty dostatečně překrývat. Jejich uzavření musí rovněž zajišťovat

a) šitá nebo svařovaná klopa podle odstavců 3 a 4 tohoto článku;

b) kroužky a šněrovací dírky vyhovující podmínkám odstavce 8 tohoto článku a

c) řemínek zhotovený z jednoho kusu vhodného nepružného materiálu, nejméně 20 mm široký a 3 mm tlustý, provlečený kroužky a spojující oba okraje plachty i klopu; tento řemínek musí být připevněn na vnitřní straně plachty a mít šněrovací dírku pro lano nebo provaz uvedený v odstavci 9 tohoto článku.

Klopa není nutná, existuje-li zvláštní zařízení (ochranná přepážka apod.), bránící přístupu do nákladového prostoru bez zanechání viditelných stop.

1. Vozidla krytá plachtou musí vyhovovat podmínkám uvedeným v článcích 1 a 2 tohoto Řádu, pokud se mohou na ně vztahovat. Mimoto musí být ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

2. Plachta musí být vyrobena z pevného plátna nebo z tkaniny potažené umělou hmotou nebo pogumované, nepružné a dostatečně pevné. Plachta musí být v dobrém stavu a zhotovena tak, aby po připevnění uzavíracího zařízení nebyl přístup do nákladového prostoru bez zanechání viditelných stop.

3. Je-li plachta zhotovena z několika kusů, musí být jejich okraje přehrnuty přes sebe a sešity dvěma švy, vzdálenými od sebe alespoň 15 mm. Tyto švy budou provedeny podle náčrtu č. 1, přiloženého k tomuto Řádu; nelze-li však některé části plachty takto spojit (např. klopy a zesílené rohy), stačí přehnout okraj horní části a zhotovit švy podle náčrtů č. 2 nebo 2a), přiložených k tomuto Řádu. Jeden ze švů smí být viditelný pouze zevnitř a barva niti použité pro tento šev se musí zřetelně lišit od barvy plachty i od barvy niti použité pro druhý šev. Všechny švy musí být šité na stroji.

4. Je-li plachta z tkaniny potažené umělou hmotou a zhotovena z několika kusů, mohou být tyto kusy rovněž spojeny svárem podle náčrtu č. 3, přiloženého k tomuto Řádu. Okraj jednoho kusu musí překrývat okraj druhého v šířce nejméně 15 mm. Spojení kusů musí být zajištěno po celé této šířce. Vnější okraj spoje musí být překryt páskou z umělé hmoty o šířce nejméně 7 mm, která musí být připevněna týmž svařovacím postupem. Na této pásce, jakož i v šířce nejméně 3 mm po každé její straně, musí být vyryt jednotný a výrazný relief. Svár musí být proveden tak, aby se kusy nedaly od sebe oddělit a znovu spojit bez zanechání viditelných stop.

5. Opravy je nutno provádět způsobem znázorněným na náčrtu č. 4, přiloženém k tomuto Řádu, přičemž okraje musí být přehrnuty přes sebe a spojeny dvěma viditelnými švy vzdálenými od sebe nejméně 15 mm; barva niti viditelné zevnitř se musí lišit od barvy niti viditelné zvenčí i od barvy plachty; všechny švy musí být šité na stroji. Jestliže má být provedena oprava plachty, poškozené na okrajích, je nutno nahradit zničenou část záplatou, lze tuto přišít rovněž podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku a podle náčrtu č. 1, přiloženého k tomuto Řádu. Opravy plachet z tkaniny potažené umělou hmotou lze rovněž provést způsobem popsaným v odstavci 4 tohoto článku, avšak v tomto případě je nutno pásku přiložit po obou stranách plachty a záplatu zevnitř.

6. a) Plachta musí být připevněna k vozidlu přesně v souladu s podmínkami stanovenými v článku 1 písm. a) a b) tohoto Řádu. Připevnění musí být zajištěno

i) kovovými kroužky upevněnými na vozidle;

ii) šněrovacími dírkami na okraji plachty;

iii) vazným prostředkem procházejícím kroužky nad plachtou a viditelným zvenčí po celé délce.

Plachta musí krýt pevné části vozidla na vzdálenost nejméně 250 mm od středu připevňovacích kroužků kromě případů, kdy konstrukční systém vozidla brání jakémukoli přístupu do nákladového prostoru.

b) Je-li nutno, aby okraj plachty byl trvale připevněn k vozidlu, musí být spojení souvislé a provedeno pevnými prostředky.

7. Plachta musí spočívat na vhodné nástavbě (sloupky, bočnice, oblouky, latě atd.).

8. Vzdálenost mezi kroužky a šněrovacími dírkami nepřesáhne 200 mm. Vzdálenost může být větší, avšak nepřesáhne 300 mm mezi kroužky a šněrovacími dírkami, zhotovenými z jedné i druhé strany sloupku, jestliže způsob konstrukce vozidla a plachty je takový, že znemožňuje jakýkoli přístup do nákladového prostoru. Šněrovací dírky musí být vyztuženy.

Zboží přepravované na podkladě karnetu TIR podle ustanovení této úmluvy nepodléhá u pohraničních celnic placení nebo složení dovozních nebo vývozních cel a poplatků.

8. Jako vazné prostředky je nutno používat

a) ocelová lana o průměru nejméně 3 mm; nebo

b) konopné nebo sisalové provazy o průměru nejméně 8 mm, obalené pláštěm z průhledné a neroztažné umělé hmoty. Lana mohou být opatřena pláštěm z průhledné a nepružné umělé hmoty.

9. Každé lano nebo provaz musí být z jednoho kusu a být opatřeno koncovkou z tvrdého kovu na obou koncích. Způsob připevnění každé kovové koncovky musí být proveden dutým nýtem procházejícím lanem nebo provazem a umožňujícím protáhnout vazný prostředek celní závěry. Lano nebo provaz musí zůstat viditelné z obou stran dutého nýtu, aby bylo možno se přesvědčit, že lano nebo provaz je vskutku z jednoho kusu (náčrtek č. 5, přiložený k tomuto Řádu).

10. V místech, kde jsou v plachtě otvory sloužící k nakládce a vykládce, musí se oba okraje plachty dostatečně překrývat. Jejich uzavření musí být rovněž zajištěno

a) šitou nebo svařovanou záložkou podle odstavců 3 a 4 tohoto článku;

b) kroužky a šněrovacími dírkami vyhovujícími podmínkám uvedeným v odstavci 7 tohoto článku a

c) řemínkem zhotoveným z jednoho kusu vhodného nepružného materiálu, nejméně 20 mm širokým a 3 mm tlustým, provlečeným kroužky a spojujícím oba okraje plachty i záložku; tento řemínek musí být připevněn na vnitřní straně plachty a mít šněrovací dírku pro lano nebo provaz uvedený v odstavci 8 tohoto článku. Existuje-li zvláštní zařízení (přepážka apod.) bránící přístupu k nákladu bez zanechání viditelných stop, není záložka nutná.

11. Identifikační značky, které musí být uvedeny na kontejneru podle přílohy 1, jakož i schvalovací štítek podle přílohy 5, nesmějí být v žádném případě zakryty plachtou.

1. Kontejnery kryté plachtou musí vyhovovat podmínkám uvedeným v článcích 1, 2 a 3 tohoto Řádu, pokud se mohou tyto články na ně vztahovat. Mimoto musí být ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

2. Plachta musí být vyrobena buď z pevného plátna, nebo z neroztažitelné a dostatečně pevné tkaniny potažené umělou hmotou, nebo pogumované. Plachta musí být v dobrém stavu a zhotovena tak, aby po přiložení závěrového zařízení nebyl možný přístup k nákladu bez zanechání viditelných stop.

3. Je-li plachta zhotovena z několika kusů, musí být jejich okraje přehnuty jeden do druhého a sešity dvěma švy vzdálenými od sebe alespoň 15 mm. Tyto švy musí být provedeny podle náčrtku č. 1, přiloženého k tomuto Řádu, nelze-li však některé části plachty (např. zadní záložku a zesílené rohy) tak spojit, stačí přehnout horní část a sešít okraje, jak je znázorněno na náčrtku č. 2, přiloženého k tomuto Řádu. Jeden ze švů smí být viditelný zevnitř a barva nitě použité pro tento šev se musí zřetelně lišit od barvy plachty, jakož i od barvy nitě použité pro druhý šev. Všechny švy musí být šité na stroji.

4. Je-li plachta zhotovena z tkaniny potažené umělou hmotou, a to z několika kusů, mohou být tyto kusy rovněž spojeny svárem podle náčrtku č. 3, přiloženého k tomuto Řádu. Okraj jednoho kusu musí překrývat okraj druhého v šířce nejméně 15 mm. Spojení kusů musí být zajištěno po celé šířce. Vnější okraj spoje musí být překryt páskou z umělé hmoty o šířce nejméně 7 mm, která musí být rovněž připevněna svárem. Na této pásce, jakož i v šířce nejméně 3 mm po každé její straně, musí být vyryt jednotný a výrazný relief. Svár musí být proveden tak, aby se kusy nedaly od sebe oddělit a znovu spojit bez zanechání viditelných stop.

5. Opravy je nutno provádět způsobem znázorněným na náčrtku č. 4, přiloženém k tomuto Řádu, přičemž okraje musí být přehnuty jeden do druhého a spojeny dvěma viditelnými švy vzdálenými od sebe nejméně 15 mm; barva niti viditelné zevnitř se musí lišit od barvy niti viditelné zvenčí, jakož i od barvy plachty; všechny švy musí být šité na stroji. Je-li nutno provést opravu poškozené plachty na jejích okrajích, je třeba nahradit zničenou část jedním kusem a přišít ho rovněž podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku a podle náčrtku č. 1 přiloženého k tomuto Řádu. Opravy plachet z tkaniny potažené umělou hmotou lze rovněž provádět způsobem popsaným v odstavci 4 tohoto článku, avšak v tomto případě je nutno svár provést na obou stranách plachty a záplata musí být přiložena zevnitř.

6.a) Plachta musí být ke kontejneru připevněna přesně ve shodě s podmínkami stanovenými v článku 1 písm. a) a b) tohoto Řádu. Připevňování musí být zajištěno

i) kovovými kroužky připevněnými na kontejner;

ii) šněrovacími dírkami na okraji plachty;

iii) vazným prostředkem procházejícím kroužky nad plachtou a viditelným zvenčí po celé jeho délce.

Plachta musí krýt pevné části kontejneru na vzdálenost nejméně 250 mm, měřeno od středu připevňovacích kroužků, kromě případů, kdy již systém konstrukce kontejneru brání jakémukoliv přístupu ke zboží.

b) Je-li nutno, aby okraj plachty byl ke kontejneru trvale připojen, musí být spojení souvislé a provedeno pevnými prostředky.

7. Vzdálenost mezi kroužky a mezi šněrovacími dírkami nesmí být větší než 200 mm. Šněrovací dírky musí být vyztuženy.

Generální tajemník Organizace spojených národů svolává výbor každý rok pod záštitou Evropské hospodářské komise, jakož i na žádost příslušných správ nejméně pěti smluvních stran.

1. Zboží přepravované na podkladě karnetu TIR v celně uzavřených silničních vozidlech, jízdních soupravách nebo kontejnerech nebude u pohraničních celnic zpravidla podrobeno celní prohlídce.

2. Aby se však zabránilo zneužití, mohou celní orgány ve výjimečných případech, a zejména je-li podezření z porušení předpisů, provést na těchto celnicích prohlídku zboží.

Až do 1. ledna 1977 bude dovoleno používat koncovky odpovídající náčrtku č. 5, přiloženému k tomuto Řádu, i když jejich dutý nýt dříve schváleného typu má otvor, jehož rozměry jsou menší než rozměry, uvedené na zmíněném náčrtku.

O návrzích se hlasuje. Každý stát, který je smluvní stranou, zastoupenou na zasedání, má jeden hlas. Kromě pozměňovacích návrhů k této úmluvě přijímá výbor návrhy většinou hlasů přítomných a hlasujících členů. Pozměňovací návrhy k této úmluvě, jakož i rozhodnutí uvedená v článcích 59 a 60 této úmluvy, se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů.

1. Každá smluvní strana může za podmínek a záruk, které sama stanoví, zmocnit některá sdružení, aby přímo nebo prostřednictvím odpovídajících sdružení vydávala karnety TIR a vystupovala jako ručitel.

2. Sdružení může být v některé zemi schváleno pouze tehdy, je-li jeho zárukou rovněž kryta zodpovědnost, která v této zemi vzniká při operacích prováděných na podkladě karnetů TIR vydaných zahraničními sdruženími, která jsou členy téže mezinárodní organizace, jejímž je toto sdružení samo členem.

K usnášení je nutné kvorum nejméně poloviny států, které jsou smluvními stranami.

Karnety TIR, zaslané záručním sdružením odpovídajícími zahraničními sdruženími nebo mezinárodními organizacemi, se propouštějí bez dovozních nebo vývozních cel a poplatků a nepodléhají žádným dovozním a vývozním zákazům nebo omezením.

Před ukončením zasedání schvaluje výbor svou zprávu.

1. Záruční sdružení se zavazuje zaplatit splatná dovozní nebo vývozní cla a poplatky zvýšené o případné úroky z prodlení, které by měly být zaplaceny podle celních zákonů a nařízení země, ve které byl porušen předpis, týkající se operace TIR. Toto sdružení ručí za zaplacení výše uvedených částek společně a nerozdílně s osobami, které je dluží.

2. Jestliže v případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku zákony a nařízení smluvní strany nestanoví placení dovozních nebo vývozních cel a poplatků, zavazuje se záruční sdružení zaplatit za týchž podmínek částku rovnající se výši dovozních nebo vývozních cel a poplatků zvýšených o případné úroky z prodlení.

3. Každá smluvní strana stanoví pro každý karnet TIR maximální výši částek, jejichž zaplacení lze na záručních sdruženích požadovat podle ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2.

4. Záruční sdružení je odpovědné vůči orgánům země, ve které se nachází celnice odeslání, od okamžiku, kdy celnice přijme karnet TIR. V dalších zemích, kterými operace přepravy zboží na podkladě karnetů TIR prochází, začíná tato odpovědnost, jakmile je zboží dovezeno, nebo v případě přerušení operace TIR podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 26, jakmile karnet TIR přijme celnice, u které je operace TIR obnovena.

5. Odpovědnost záručního sdružení se vztahuje nejen na zboží uvedené v karnetu TIR, nýbrž také na zboží, které ač není v karnetu uvedeno, je uloženo v celně uzavřeném prostoru silničního vozidla nebo v celně uzavřeném kontejneru; tato odpovědnost se nevztahuje na žádné jiné zboží.

6. Pro stanovení cel a poplatků zmíněných v odstavcích 1 a 2 tohoto článku platí údaje o zboží uvedeném v karnetu TIR, nebude-li prokázán opak.

7. Při nastalé splatnosti částek uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku příslušné orgány mají podle možnosti žádat o zaplacení osobu nebo osoby, které je přímo dluží, dříve než svůj nárok uplatní vůči záručnímu sdružení.

Pokud tato příloha neobsahuje jiná náležitá ustanovení a nerozhodne-li výbor jinak, používá se jednacího řádu Evropské hospodářské komise.

1. Záruční sdružení stanoví dobu platnosti karnetu TIR, přičemž uvede poslední den platnosti, po kterém nemůže být karnet předložen celnici určení k přijetí.

2. Byl-li karnet přijat celnicí odeslání poslední den své platnosti nebo před tímto dnem, jak je stanoveno ve výše uvedeném odstavci 1, zůstane karnet v platnosti až do ukončení operace TIR na celnici určení.

1. Karnet TIR může být uvolněn s výhradami nebo bez výhrad; jsou-li učiněny výhrady, musí se tyto týkat okolností samotné operace TIR. Tyto okolnosti musí být uvedeny v karnetu TIR.

2. Jestliže celní orgány některé země uvolnily karnet TIR bez výhrady, nemohou již na záručním sdružení požadovat zaplacení částek, uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8, pokud potvrzení o uvolnění nebylo získáno neoprávněně nebo protizákonně.

1. Jestliže karnet TIR nebyl uvolněn nebo byl uvolněn s výhradami, nejsou příslušné orgány oprávněny požadovat na záručním sdružení zaplacení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8, pokud do jednoho roku od přijetí karnetu TIR těmito orgány neuvědomily tyto orgány písemně sdružení o neuvolnění nebo o uvolnění s výhradou. Toto ustanovení platí rovněž v případě, kdy uvolnění bylo získáno neoprávněně nebo protizákonně, avšak v takovém případě je lhůta dvouletá.

2. Žádost o zaplacení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8 se zasílá záručnímu sdružení nejdříve tři měsíce ode dne, kdy toto sdružení bylo uvědoměno o neuvolnění karnetu, o jeho uvolnění s výhradou nebo o jeho uvolnění získaném neoprávněně nebo protizákonně, a nejpozději do dvou let od téhož dne. V případech, které však ve shora uvedené dvouleté lhůtě byly předány soudu, zasílá se žádost o zaplacení do roka ode dne, kdy se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

3. K zaplacení požadovaných částek má záruční sdružení tříměsíční lhůtu ode dne, ke kterému mu byla žádost o zaplacení zaslána. Zaplacené částky budou sdružení vráceny, jestliže se do dvou let ode dne uvedeného na žádosti o zaplacení celním orgánům prokáže, že při dané dopravní operaci nebyly porušeny předpisy.

Aby mohlo být využíváno ustanovení oddílů a) a b) této kapitoly, musí každé silniční vozidlo svou konstrukcí a svým vybavením vyhovovat podmínkám stanoveným v příloze 2 této úmluvy a být schváleno v řízení stanoveném v příloze 3 této úmluvy. Schvalovací osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 4.

1. Aby se na ně mohla vztahovat ustanovení oddílů a) a b) této kapitoly, musí být kontejnery konstruovány ve shodě s podmínkami stanovenými v první části přílohy 7 a schváleny v řízení stanoveném v druhé části této přílohy.

2. Kontejnery schválené pro přepravu zboží pod celní závěrou podle ustanovení Celní úmluvy o kontejnerech z roku 1956, dohod uzavřených pod záštitou Spojených národů, které z ní vyplývají, Celní úmluvy o kontejnerech z roku 1972 nebo všech mezinárodních dokumentů, které by posledně uvedenou úmluvu nahradily nebo změnily, se považují za vyhovující ustanovením výše uvedeného odstavce 1 a musí být přijímány k přepravě na podkladě režimu TIR bez nového schválení.

1. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo neuznat platnost schválení silničních vozidel nebo kontejnerů, které nevyhovují podmínkám stanoveným ve výše uvedených článcích 12 a 13. Přitom smluvní strany vyloučí zdržování přepravy, jestliže zjištěné nedostatky jsou méně závažné a neskýtají možnost pašování.

2. Před opětovným použitím k přepravě zboží pod celní závěrou musí být silniční vozidlo nebo kontejner, které již nevyhovují podmínkám, na jejichž základě byly schváleny, znovu uvedeny do původního stavu nebo být podrobeny novému schválení.

1. Žádný zvláštní doklad se nepožaduje pro dočasný dovoz silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejnerů, používaných k přepravě zboží na základě režimu TIR. Žádná jistota se nepožaduje na silniční vozidlo, jízdní soupravu nebo kontejner.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebrání, aby smluvní strana nepožadovala, aby na celnici určení byly splněny formality stanovené jejími národními předpisy za tím účelem, aby bylo zajištěno, že po skončení operace TIR budou silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner opět vyvezeny.

Jestliže je operace TIR prováděna silničním vozidlem nebo jízdní soupravou, umístí se vpředu i vzadu na vozidle nebo jízdní soupravě totožné obdélníkové tabulky s nápisem „TIR“ shodné s údaji uvedenými v příloze 5 této úmluvy. Tyto tabulky budou umístěny tak, aby byly dobře viditelné, a budou snímatelné.

1. Pro každé silniční vozidlo nebo kontejner se vyhotoví jeden karnet TIR. Jediný karnet TIR však může být vyhotoven pro jízdní soupravu nebo pro více kontejnerů naložených na jediném silničním vozidle nebo na jízdní soupravě. V tomto případě musí být v manifestu o zboží karnetu TIR uveden odděleně obsah každého vozidla tvořícího součást jízdní soupravy nebo každého kontejneru.

2. Karnet TIR platí pouze pro jednu jízdu. Musí obsahovat alespoň tolik oddělitelných listů pro potvrzení o přijetí a uvolnění karnetu, kolik jich je k prováděné přepravě zapotřebí.

Operace TIR může být prováděna přes více celnic odeslání a určení, ale s výhradou povolení zúčastněné smluvní strany nebo smluvních stran

a) musí se celnice odeslání nacházet v jedné zemi;

b) nesmějí se celnice určení nacházet ve více než dvou zemích;

c) nesmí celkový počet celnic odeslání a určení být větší než čtyři.

Zboží a silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner se předvádí celnici odeslání spolu s karnetem TIR. Celní orgány země odeslání učiní nezbytná opatření, aby se přesvědčily o přesnosti manifestu o zboží a aby přiložily celní závěry nebo zkontrolovaly celní závěry přiložené pod odpovědností těchto celních orgánů náležitě zmocněnými osobami.

Pro jízdu na území své země mohou celní orgány stanovit lhůtu a požadovat, aby silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner dodržovaly stanovenou trasu.

Na každé pohraniční celnici, jakož i na celnicích určení, se silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner předvádí celním orgánům ke kontrole spolu s nákladem a s příslušným karnetem TIR.

1. Zpravidla a s výjimkou případu, kdy provádějí celní prohlídku zboží podle odstavce 2 článku 5, uznávají celní orgány pohraničních celnic každé smluvní strany neporušené celní závěry ostatních smluvních stran. Je-li to však ke kontrole nutné, mohou zmíněné celní orgány přiložit své vlastní závěry.

2. Takto uznané smluvní stranou celní závěry požívají na jejím území stejné právní ochrany jako národní celní závěry.

Celní orgány mohou

- dát na útraty přepravců doprovázet na území své země silniční vozidla, jízdní soupravy nebo kontejnery,

- během cesty podrobit kontrole a prohlídce náklad silničních vozidel, jízdních souprav nebo kontejnerů

pouze ve výjimečných případech.

Jestliže během cesty nebo na pohraniční celnici provedou celní orgány prohlídku nákladu silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejneru, učiní na útržkových listech použitých v jejich zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech zůstávajících v karnetu TIR poznámku o nově přiložených celních závěrách, jakož i o druhu provedených kontrol.

Je-li celní závěra během cesty porušena v jiných případech, než které jsou uvedeny v článcích 24 a 35, nebo bylo-li zboží zničeno nebo poškozeno, aniž byla závěra porušena, je nutno postupovat podle ustanovení přílohy 1 k této úmluvě o používání karnetu TIR, aniž se tím vylučuje možnost použití ustanovení národních zákonodárství, a vyhotoví se protokol vložený do karnetu TIR.

1. Jestliže se část přepravy prováděné na podkladě karnetu TIR koná na území státu, který není smluvní stranou této úmluvy, pozastaví se operace TIR na této části dopravní cesty. V tomto případě celní orgány smluvní strany, na jejímž území je přeprava potom obnovena, uznají karnet TIR pro pokračování operace TIR za podmínky, že celní závěry a/nebo identifikační znaky zůstaly neporušeny.

2. Totéž platí pro část dopravní cesty, na které majitel nepoužívá karnetu TIR na území některé smluvní strany z důvodu existence jednoduššího celního průvozního řízení, nebo jestliže použití režimu celního průvozu není nutné.

3. V těchto případech se celnice, na kterých je operace TIR přerušena nebo obnovena, považují při vstupu nebo výstupu za pohraniční celnice.

S výhradou ustanovení této úmluvy a zejména článku 18 může být původně stanovená celnice určení nahrazena jinou celnicí určení.

Po dojití nákladu na celnici určení a za podmínky, že zboží bude podrobeno jinému celnímu režimu nebo propuštěno do volného oběhu, je karnet TIR neprodleně uvolněn.

1. Ustanovení tohoto oddílu se vztahují pouze na přepravu těžkého nebo objemného zboží definovaného pod písmenem k) článku 1 této úmluvy.

2. Jestliže je možno provádět ustanovení tohoto oddílu, lze podle rozhodnutí orgánů celnice odeslání provádět přepravu těžkého nebo objemného zboží v celně neuzavřených vozidlech nebo kontejnerech.

3. Ustanovení tohoto oddílu lze použít pouze tehdy, jestliže podle názoru orgánů celnice odeslání lze podle daného popisu zjistit bez obtíží totožnost přepravovaného těžkého nebo objemného zboží, jakož i případně zároveň přepravovaného příslušenství, nebo je opatřit celními závěrami a/nebo identifikačními znaky, aby se zabránilo jakékoli výměně nebo jakémukoli vynětí tohoto zboží bez zanechání patrných stop.

Veškerá ustanovení této úmluvy, pokud z nich zvláštní ustanovení tohoto oddílu nestanoví výjimku, se vztahují na přepravu těžkého nebo objemného zboží na základě režimu TIR.

Odpovědnost záručního sdružení se vztahuje nejen na zboží zapsané v karnetu TIR, nýbrž také na zboží, které ačkoli není v karnetu zapsáno, je uloženo na nákladové plošině nebo mezi zbožím zapsaným v karnetu TIR.

Používaný karnet TIR musí mít na obálce a na všech útržkových listech tučnými písmeny v angličtině nebo ve francouzštině vytištěný nápis „těžké nebo objemné zboží“.

Orgány celnice odeslání mohou požadovat, aby balicí listy, fotografie, výkresy atd., které se jeví nutné k zajištění totožnosti přepravovaného zboží, byly přiloženy ke karnetu TIR. V tomto případě vidují tyto doklady, jejichž jedno vyhotovení se připojí k zadní straně obálky karnetu TIR a ve všech manifestech karnetu se o nich učiní poznámka.

Orgány pohraničních celnic každé smluvní strany uznávají celní závěry a/nebo identifikační znaky přiložené příslušnými orgány jiných smluvních stran. Mohou však přiložit další závěry a/nebo identifikační znaky a učinit o nich poznámku na útržkových listech karnetu TIR použitých ve své zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech, které zůstávají v karnetu TIR.

Jestliže cestou nebo na pohraniční celnici jsou celní orgány provádějící prohlídku nákladu nuceny porušit závěry a/nebo sejmout identifikační znaky, zaznamenají přiložené nové závěry a/nebo identifikační znaky na útržkových listech karnetu TIR použitých v jejich zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech, které zůstávají v karnetu TIR.

Každé porušení ustanovení této úmluvy vystavuje pachatele v zemi, kde byl přestupek spáchán, potrestání podle právního řádu této země.

Nelze-li zjistit, na kterém území byl přestupek spáchán, platí domněnka, že byl spáchán na území smluvní strany, kde byl zjištěn.

1. Každá smluvní strana má právo dočasně nebo trvale vyloučit z požívání výhod plynoucích z ustanovení této úmluvy každou osobu, která vážně porušila celní zákony nebo nařízení vztahující se na mezinárodní přepravu zboží.

2. Toto vyloučení bude ihned oznámeno celním orgánům smluvní strany, na jejímž území dotyčná osoba sídlí nebo bydlí, jakož i záručnímu sdružení nebo záručním sdružením země, ve které k porušení došlo.

Jsou-li operace TIR jinak uznány za správné

1. nepřikládají smluvní strany váhu menším odchylkám týkajícím se povinnosti dodržovat stanovenou lhůtu nebo vytčenou trasu;

2. rovněž nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v manifestu karnetu TIR a obsahem silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejneru se nepovažují za porušení ustanovení této úmluvy majitelem karnetu TIR, je-li ve smyslu této úmluvy příslušným orgánům dostatečně prokázáno, že tyto nesrovnalosti nejsou způsobeny omyly, kterých by se úmyslně nebo z nedbalosti dopustil při nakládce nebo odesílání zboží nebo při vyhotovování zmíněného manifestu.

Celní správy zemí odeslání a určení nečiní majitele karnetu TIR odpovědného za nesrovnalosti, které mohou být popřípadě v těchto zemích zjištěny, jestliže se tyto nesrovnalosti vskutku týkají celních režimů, které předcházely operaci TIR nebo následovaly po ní, a jestliže majitel zmíněného karnetu neměl k nim žádný vztah.

Je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží uvedené v manifestu TIR bylo zničeno nebo nenávratně ztraceno následkem nehody nebo vyšší moci nebo že nastal jeho úbytek v důsledku jeho povahy, přizná se osvobození tohoto zboží od normálně vymahatelných cel a poplatků.

Na zdůvodněnou žádost jedné smluvní strany jsou příslušné orgány smluvních stran zúčastněných na operaci TIR ochotny jí poskytnout veškeré dostupné informace, které jsou nutné k provádění ustanovení výše uvedených článků 39, 40 a 41.

Vysvětlivky uvedené v přílohách 6 a 7 (třetí část) podávají výklad některých ustanovení této úmluvy a jejích příloh. Rovněž přebírají některé doporučené postupy.

Každá smluvní strana poskytne zúčastněným záručním sdružením výhody týkající se

a) převodu deviz nutných k úhradě částek požadovaných orgány smluvních stran podle ustanovení článku 8 této úmluvy a

b) převodu deviz nutných k zaplacení tiskopisů karnetu TIR zasílaných záručním sdružením odpovídajícími zahraničními sdruženími nebo mezinárodními organizacemi.

Každá smluvní strana uveřejňuje seznam celnic odeslání, pohraničních celnic a celnic určení, které pověřuje prováděním operací TIR. Smluvní strany, jejichž území spolu sousedí, se dohodnou na stanovení protilehlých pohraničních celnic a na jejich úředních hodinách.

1. Za provádění úkonů uvedených v této úmluvě pracovníky celnic je přípustné vybírat poplatky pouze v případech, kdy jsou prováděny mimo dny, hodiny a místa, obvykle pro takové účely stanovené.

2. Smluvní strany učiní všechna možná opatření za účelem usnadnění úkonů na celnicích, které se týkají zboží, podléhajícího zkáze.

1. Ustanovení této úmluvy nebrání uplatňovat omezení a kontroly vyplývající z národních předpisů a založených na respektování veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo hygieny nebo na respektování zvěrolékařských nebo fytopatologických předpisů, ani vybírat poplatky ukládané podle takových předpisů.

2. Ustanovení této úmluvy nebrání uplatňovat jiné národní nebo mezinárodní přepravní předpisy.

Žádné ustanovení této úmluvy nevylučuje právo smluvních stran, které tvoří celní nebo hospodářskou unii, přijmout zvláštní předpisy upravující přepravní operace, které začínají nebo končí na jejich území nebo se provádí průvozem přes tato území, pokud tyto předpisy neomezují výhody stanovené touto úmluvou.

Tato úmluva nebrání stanovit výhodnější podmínky, které smluvní strany poskytují nebo chtějí poskytovat jednostrannými opatřeními nebo na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod s podmínkou, že takto poskytované výhody nenarušují provádění ustanovení této úmluvy a zvláště průběh operací TIR.

Smluvní strany si na žádost vzájemně sdělují informace nutné k provádění ustanovení této úmluvy, zejména ty, které se týkají schvalování silničních vozidel a kontejnerů, jakož i technických údajů o jejich konstrukci.

Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást.

1. Všechny členské státy Organizace spojených národů nebo některé její odborné organizace nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii, státy, které jsou stranou statutu Mezinárodního soudního dvora, a každý jiný stát pozvaný Valným shromážděním Organizace spojených národů se mohou stát smluvními stranami této úmluvy

a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo přístupu,

b) uložením ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení poté, když úmluvu podepsali s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo

c) uložením listiny o přístupu.

2. Tato úmluva bude od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1976 včetně otevřena k podpisu státům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku v úřadě Spojených národů v Ženevě. Po tomto datu jim bude otevřena k přístupu.

3. Celní nebo hospodářské unie se mohou podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku rovněž stát smluvními stranami této úmluvy zároveň se všemi jejich členskými státy nebo kdykoli poté, kdy se jejich všechny členské státy stanou smluvními stranami této úmluvy. Tyto unie však nemají hlasovací právo.

4. Ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo o přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tato úmluva vstoupí v platnost šest měsíců poté, kdy ji pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 52 podepíše bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo uloží svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí, schválení nebo o přístupu.

2. Poté, kdy ji pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 52 podepíše bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo uloží svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí, schválení nebo o přístupu, vstoupí tato úmluva pro všechny nové smluvní strany v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne uložení jejich ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo o přístupu.

3. Každá ratifikační listina nebo listina o přijetí, schválení nebo listina o přístupu, uložená poté, kdy vstoupila v platnost změna této úmluvy, platí ve vztahu ke změněnému znění této úmluvy.

4. Každá listina tohoto druhu uložená po přijetí změny, avšak před jejím vstupem v platnost, platí ve vztahu ke změněnému znění této úmluvy ke dni, kdy změněné znění vstoupilo v platnost.

1. Každá smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

2. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, kdy generální tajemník oznámení obdrží.

3. Platnost karnetů TIR přijatých celnicí země odeslání přede dnem, kterým výpověď nabývá účinnosti, není touto výpovědí dotčena a záruka záručních sdružení zůstává v platnosti podle podmínek této úmluvy.

Jestliže po vstupu této úmluvy v platnost poklesne počet států, které jsou smluvními stranami na méně než pět v kterémkoli období trvajícím dvanáct měsíců, pozbývá tato úmluva platnost koncem této dvanáctiměsíční doby.

1. Svým vstupem v platnost tato úmluva ve vztazích mezi smluvními stranami zruší a nahradí Úmluvu TIR (1959).

2. Schvalovací osvědčení vystavená na silniční vozidla a kontejnery podle podmínek Celní úmluvy TIR (1959) budou po dobu jejich platnosti nebo s výhradou jejich obnovení přijímána pro přepravu zboží pod celní závěrou stranami této úmluvy, jestliže tato vozidla a kontejnery i nadále splňují podmínky, podle kterých byly původně schváleny.

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této úmluvy bude podle možnosti řešen jednáním mezi stranami sporu nebo jiným způsobem.

2. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy, který nelze vyřešit prostředky uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, se na žádost jedné z nich předloží rozhodčímu soudu složenému takto: každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a tito rozhodci určí rozhodce, který bude předsedou. Jestliže po uplynutí tří měsíců po dojití žádosti některá ze stran nejmenuje rozhodce nebo rozhodci nemohli určit předsedu, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby jmenoval rozhodce nebo předsedu rozhodčího soudu.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu ustaveného podle ustanovení odstavce 2 je pro strany ve sporu závazné.

4. Rozhodčí soud stanoví svůj vlastní jednací řád.

5. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů.

6. Jakýkoli spor, který by mohl vzniknout mezi stranami sporu ve věci výkladu a výkonu rozhodčího nálezu, může být kteroukoli stranou předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu, který nález vynesl.

1. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této úmluvy nebo při přístupu k ní učinit prohlášení, že se necítí vázán odstavci 2 až 6 článku 57 této úmluvy. Ostatní smluvní strany nebudou těmito odstavci vázány vůči smluvní straně, která takovou výhradu učinila.

2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může ji kdykoli zrušit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

3. S výjimkou výhrad uvedených v odstavci 1 tohoto článku není žádná výhrada k této úmluvě přípustná.

1. Tato úmluva včetně jejích příloh může být měněna na návrh smluvní strany podle postupu stanoveného tímto článkem.

2. Každý podaný pozměňovací návrh k této úmluvě přezkoumává správní výbor složený ze všech smluvních stran podle jednacího řádu stanoveného v příloze 8. Každý pozměňovací návrh tohoto druhu, který byl přezkoumán nebo vypracován na zasedání správního výboru a přijat tímto výborem dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, předá generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám k přijetí.

3. S výhradou ustanovení článku 60 každý pozměňovací návrh oznámený podle ustanovení předchozího odstavce vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany tři měsíce po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy oznámení bylo učiněno, jestliže během této doby žádný stát, který je smluvní stranou, neoznámil generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že proti podanému pozměňovacímu návrhu vznáší námitku.

4. Jestliže proti podanému pozměňovacímu návrhu byla podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku oznámena námitka, považuje se pozměňovací návrh za nepřijatý a nemá žádný účinek.

1. Každý podaný pozměňovací návrh k přílohám 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, který byl přezkoumán podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 59, vstoupí v platnost dnem, který stanoví správní výbor při jeho přijetí, jestliže k dřívějšímu dni, který správní výbor zároveň stanoví, pětina států, které jsou smluvními stranami, nebo pět států, které jsou smluvními stranami, je-li tento počet menší, neoznámí generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že proti pozměňovacímu návrhu vznášejí námitky. Dny uvedené v tomto odstavci stanoví správní výbor dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

2. Jakmile pozměňovací návrh vstoupí v platnost, nahradí změna, přijatá podle postupu stanoveného ve výše uvedeném odstavci 1 pro všechny smluvní strany, každé dřívější ustanovení, na které se vztahuje.

Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomuje všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52 této úmluvy o každé žádosti, oznámení nebo námitce podané podle ustanovení výše uvedených článků 59 a 60 o dni, kterým změna vstupuje v platnost.

1. Stát, který je smluvní stranou, může oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů požádat o svolání konference za účelem revize této úmluvy.

2. Konferenci o revizi, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52, svolává generální tajemník Organizace spojených národů, jestliže do šesti měsíců ode dne, kdy to generální tajemník Organizace spojených národů oznámil, nejméně čtvrtina států, které jsou smluvními stranami, mu oznámí, že se žádostí souhlasí.

3. Konferenci o revizi, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52, rovněž svolává generální tajemník Organizace spojených národů, jestliže takový návrh podá správní výbor. Správní výbor podá takový návrh, usnese-li se na něm většina jeho přítomných a hlasujících členů.

4. Je-li konference svolána podle ustanovení odstavce 1 nebo 3 tohoto článku, uvědomí o tom generální tajemník Organizace spojených národů všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, jejichž projednání by si na konferenci přály. Generální tajemník Organizace spojených národů rozešle všem smluvním stranám prozatímní pořad jednání konference a znění takových návrhů nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference.

Kromě oznámení a sdělení uvedených v článcích 61 a 62 oznamuje generální tajemník Organizace spojených národů všem státům uvedeným v článku 52

a) podpisy, ratifikace, přijetí, schválení a přístupy podle článku 52,

b) dny, kdy tato úmluva vstupuje v platnost podle článku 53,

c) výpovědi podle článku 54,

d) pozbytí platnosti této úmluvy podle článku 55,

e) výhrady učiněné podle článku 58.

Po 31. prosinci 1976 bude prvopis této úmluvy uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle jeho ověřený opis všem státům uvedeným v odstavci 1 článku 52, které nejsou smluvními stranami.