105/1981 Sb. Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb financovaných z investičních prostředků,1) jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace, a které mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky. Vztahuje se též na dokumentaci staveb, jejichž součástí jsou základní prostředky získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky podle zvláštního předpisu.2)

(3) Podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně u

a) staveb a změn a oprav3) dokončených staveb financovaných z neinvestičních prostředků,4)

b) modernizací bytového fondu,5)

c) staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, financovaných z neinvestičních prostředků,

d) dočasných zařízení financovaných z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky,6)

e) strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb,7) pokud vyžadují stavební nebo montážní práce,

f) staveb, které Československá socialistická republika vlastními organizacemi buduje pro sebe v zahraničí,

g) samostatného sdruženého zařízení staveniště (část E bod 2 přílohy č. 17),

h) asanačních a rekultivačních prací, kterými se odstraňují důsledky povrchové i hlubinné těžební činnosti a jsou financovány z neinvestičních prostředků.8)

(4) Na experimentální stavby se ustanovení této vyhlášky vztahují s odchylkami stanovenými zvláštním předpisem.9)

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře,10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci;11) jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a – pokud jde o dopravní sítě,12) rozvodné sítě,12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a není zvláštními předpisy stanoveno jinak – též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí, nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.13)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,10) který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,14) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů základní technické a občanské vybavenosti včetně příslušných provozních souborů.15)

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,16) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 17) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,17) u dovozu dovozci.18)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,19) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky20) více organizací, jedná jako investor – není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě – organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.21) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“) a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé22) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,23) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy24) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb, prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby.

(2) U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.25)

(1) Účastníci výstavby jsou povinni omezit dokumentaci staveb na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby; přitom se mohou po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedeném v přílohách. Vždy však musí být zachována základní skladba dokumentace, která musí splňovat účel a funkci předepsané vyhláškou a být postačujícím podkladem pro územní a stavební řízení.

(2) V odůvodněných případech může ústřední orgán investora v dohodě podle příslušnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvem výstavby a techniky republiky stanovit,

a) že se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi26) nebo

b) že studie souboru staveb nebo její část může pro jednotlivé stavby souboru nahradit projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají.

(3) Jde-li o stavební úpravy27) dopravních sítí,12) rozvodných sítí,12) kanalizací a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů, o úpravy odvodňovacích a zavodňovacích zařízení28) nebo o terénní úpravy, může ústřední orgán investora stanovit, že se u těchto úprav staveb upustí od zpracování projektového úkolu a zpracuje se přímo jednostupňový projekt. Od zpracování projektového úkolu nelze upustit, je-li součástí uvedených úprav odstraňování staveb a vyvolávají-li tyto úpravy nároky na území, změnu ve využití území nebo nároky na pracovní síly. Při postupu podle tohoto odstavce plní funkci projektového úkolu vymezení základních požadavků na stavbu investorem, doložené údaji podle § 19 odst. 2, popřípadě jednostupňový projekt. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo centralizovanými stavbami.29)

(4) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,30) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet (§ 61 odst. 6). U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(5) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 4 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(6) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(7) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy31) nestanoví jinak.

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady32) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem33) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.34)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením35) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;36) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

(1) Investiční záměr je

a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,37) z rozvojových dokumentů38) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace39) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby a další základní údaje stavby, zejména účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na veřejnou dopravu,40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti a požadavky na zpracování přípravné dokumentace; s výjimkou uvedenou v § 9 odst. 3 je součástí investičního záměru jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo – nelze-li postupovat jinak – rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro závazné a centralizované stavby a pro stavby, které určí ústřední orgán investora v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Nestanoví-li ústřední orgán investora jinak nebo nevyžádá-li si to Státní plánovací komise nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpracuje se investiční záměr bez zdůvodnění u staveb,

a) které jsou součástí rozvojových dokumentů kladně posouzených Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě též příslušnou plánovací komisí republiky a příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky,

b) určených výhradně pro realizaci úkolů státního technického rozvoje,

c) o jejichž realizaci rozhodla předem příslušná vláda.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru, doložený souhlasem ústředního orgánu investora, je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

(1) Investiční záměr musí být před vydáním

a) projednán s orgánem oblastního plánování z hlediska lokalizace staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků;

b) jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu, předložen včetně výsledků projednání podle písmene a)

– Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,

– ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

(2) Investiční záměr může být vydán jen je-li

a) prokázána nutnost a efektivnost stavby;

b) vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování;

c) u závazných a centralizovaných staveb vydáno kladné stanovisko orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat ihned po vydání jedno vyhotovení orgánům, s nimiž jej projednával podle odstavce 1 písm. a) a jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu též orgánům, které k němu daly stanoviska podle odstavce 1 písm. b).

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout41) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.42)

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)43) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost44) stavby a stanoví zejména

a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,

b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména

– údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,

– použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,

– technologii výroby (provozu),

– rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,

– požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,

c) požadavky na použití jmenovitě uvedených provozně nevyzkoušených strojů a zařízení45) včetně zdůvodnění uvažovaného použití doloženého vyjádřením řešitele a výrobce a podle potřeby požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ jeho neúspěšného skončení,

d) požadavky na dovoz strojů a investičních celků, licencí, a na zajištění dodávek z dovozu pro budoucí výrobu v budovaných kapacitách, doložené rozborem jejich nezbytnosti a předpokladů efektivnosti dovozu. U dovozů pro výstavbu zahrne rozbor též způsob opatření projektových podkladů, údajů o zabezpečení včasného uvedení investičního celku nebo důležitého jednotlivého stroje do provozu a o zajištění využití odpovědnosti za vady (záruky) zahraničního dodavatele, popřípadě též zdůvodnění potřeby uzavřít výjimečně zahraniční smlouvu před schválením úvodního (jednostupňového) projektu,

e) požadavky na provádění stavby (zejména zásady řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých stavebních objektů, popřípadě dosavadních objektů a průkazů nezbytnosti budování mimoglobálních objektů zařízení staveniště, lhůtu výstavby), popřípadě požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), u modernizací a rekonstrukcí též způsob a rozsah provozu včetně termínů a rozsahu jeho potřebného přerušení (odstávek),

f) podmínky zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby, zejména

– požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (převodem z likvidovaných provozoven, uvolněním z existujících provozoven, z bilančních zdrojů oblasti),

– požadavky na zajištění surovin, materiálů, energií, palivové základny, vody a dopravy,40)

– připojení na dopravní a rozvodné sítě12) a kanalizaci,

– požadavky na souvisící, zejména vyvolané investice,

– požadavky na kooperace s dosavadními, budoucími, popřípadě plánovanými stavbami (závody),

– předpoklady odbytu výrobků včetně vývozu,

g) požadavky na opatření zabezpečující společenské zájmy nebo se jich dotýkající, zejména požadavky na

– způsob provozu z hlediska péče o životní prostředí,46) bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,

– civilní obranu,

– způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi,

– odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a na rekultivaci území podle rozhodnutí orgánů ochrany těchto fondů,

– ochranu podzemních kovových zařízení47) proti korozi,

– dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

h) určení provozovatelů (uživatelů) stavby, způsob a podmínky převzetí budoucího provozu (užívání) a u staveb komplexní bytové výstavby48) (dále jen „KBV“) investorský rozvrh bytových, popřípadě dalších objektů,

i) celkové náklady stavby.

(3) Součástí projektového úkolu je studie technologická nebo objemová, popřípadě obě. Podle charakteru a rozsahu stavby zabezpečuje investor nejpozději při zpracování projektového úkolu další potřebné studie (např. zastavovací, postupu výstavby, dopravy, racionálního řešení spotřeby paliv a energií, protihlukové); tyto studie, popřípadě jejich vybrané části nebo závěry, se připojují k projektovému úkolu.

(4) U rekonstrukcí a modernizací zabezpečuje investor též nejpozději při zpracování projektového úkolu dokumentaci dosavadního stavu včetně rozhodujících technickoekonomických údajů o provozu (užívání) stavby a popisu technického stavu zařízení; tato dokumentace se rovněž připojuje k projektovému úkolu.

(5) Podrobný obsah a skladba projektového úkolu jsou uvedeny v příloze č. 2, projektového úkolu stavby KBV v příloze č. 3.

(6) Postup při stanovení lhůt výstavby v projektovém úkolu je uveden v příloze č. 18.

Projektový úkol slouží zejména

a) k dohodě, popřípadě určení budoucího dodavatelského systému,

b) k vydání rozhodnutí o umístění stavby,

c) k registraci stavby,

d) k plánování investiční výstavby,

e) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových),

f) k uzavření smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby, smlouvy o dodávce projektové dokumentace a k uzavření dohod o náhradním řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

g) pro vypracování projektové dokumentace.

(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu, nestanoví-li vyhláška v § 5 jinak; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.

(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části včetně průzkumů, studií a nezbytných geodetických podkladů u projektové nebo jiné oprávněné organizace.49)

(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi, popřípadě zpracovateli na jejich žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.

(2) Investor je povinen před počátkem prací na projektovém úkolu vyhledat dodavatelské organizace, popřípadě dovozce, s jejichž účastí se při výstavbě uvažuje, a projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu podle zvláštního předpisu.50)

(3) Na základě dohody uzavřené podle odstavce 2 poskytne zpracovatel projektového úkolu v průběhu prací na něm vyšším dodavatelům pro jejich přípravu dílčí výsledky těchto prací. Vyšší dodavatelé poskytnou zpracovateli projektového úkolu výsledky své přípravy včetně návrhů na postup při provádění stavby k využití pro dokončení projektového úkolu.

(4) Jako součást projektového úkolu se zpracovává studie postupu výstavby u staveb

a) závazných s výjimkou staveb zvláštní části státního plánu,

b) centralizovaných, popřípadě ostatních, které určí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

Podrobný postup zpracování studie postupu výstavby je obsažen v příloze č. 16.

(5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 2 nebo nemohl-li být dodavatel vyhledán, postupuje se podle ustanovení § 72, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.50)

(6) Na žádost investora doloženou potvrzením jeho ústředního orgánu o tom, že vybudování stavby je uvažováno pomocí devizově krytého dovozu, je dovozce povinen poskytovat dostupné údaje a informace pro zpracování projektového úkolu včetně údajů o nákladech dovozu (§ 46) a o předpokládaném meziročním cenovém vývoji pro případ časového posunu realizace dodávek. Potvrzení ústředního orgánu investora odpadá, jestliže pro stavbu je vydán investiční záměr uvažující s dovozem.

(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné projektování a uvádění kapacit (stavby) do provozu (užívání). Pro každou etapu se určí její propočtové náklady a doba provádění (§ 60 a příloha č. 18 bod 2.3). V rámci první etapy musí být zajištěno též nezbytné zařízení staveniště, zejména sociální zařízení.

(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání). Etapa může být vymezena jinak, vyžadují-li to

a) podmínky dovozu,

b) nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby.51)

(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu nejpozději do schválení projektového úkolu souhlas

a) u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora na základě kladného stanoviska příslušného orgánu státní expertizy, obsaženého v závěrech státní expertizy (§ 65 odst. 6),

b) u ostatních staveb ústřední orgán investora po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.

(2) Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů podle odstavce 1 povinni poskytovat včas (§ 73 odst. 1) investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu, ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu.

(3) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům péče o životní prostředí, ochrany zemědělské a lesní půdy,52) být v souladu s územně plánovací dokumentací a přitom umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.

(4) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4; soubor průzkumných prací je uveden v příloze č. 5.

(1) V průběhu prací projedná investor, podle potřeby za účasti zpracovatele, projektový úkol

a) s orgány oblastního plánování z hledisek uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) u staveb, pro něž nebyl vydán investiční záměr a které mají požadavky na nové pracovní síly nebo na nové stavební pozemky;

b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby, zejména z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. d) a f);

c) s dotčenými orgány státní správy, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy (dále jen „dotčené orgány státní správy“) účinky a důsledky stavby včetně hlediska obrany a bezpečnosti státu;53)

d) s vyššími dodavateli a přímými dodavateli výrobků a montáží (§ 16), popřípadě s dovozci možnosti a podmínky dodavatelského zabezpečení stavby; dodavatelé si podle potřeby přizvou své dodavatele;

e) s budoucími provozovateli (uživateli) z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. h); způsob a podmínky převzetí dokončených staveb nebo jejich částí do správy (vlastnictví) příslušných socialistických organizací, popřípadě i způsob a podmínky jejich převzetí k užívání za účelem budoucího provozu (užívání) se sjednají smluvně;

f) s orgánem zabezpečujícím koncepci rozvoje a rozmístění skladové sítě54) soulad s touto koncepcí, jde-li o samostatné kryté uzavřené sklady;55)

g) s příslušnými odborovými orgány

– zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb podléhajících státní expertize,

– účelnost a komplexnost navrhovaného řešení, jde-li o výstavbu rekreačních zařízení.56)

(2) Organizace, která se zavázala zpracovat projektový úkol pro investora, může se zavázat také k jeho projednání podle odstavce 1.

(3) K dokladové části projektového úkolu se připojují z jednání podle odstavce 1

a) rozhodnutí, popřípadě stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů státní správy, které je nutno podle zvláštních předpisů57) opatřit již v průběhu prací na projektovém úkolu;

b) doklady o jednáních týkajících se zajištění paliv, energií, vody a dopravy a racionálního hospodaření s palivy a energiemi;58)

c) stanoviska organizací spravujících dopravní a rozvodné sítě a kanalizace včetně potřebných technických údajů o napojení;

d) stanovisko orgánu oblastního plánování podle odstavce 1 písm. a);

e) doklad o projednání s orgány podle odstavce 1 písm. f) a g).

(4) Jednání v průběhu prací podle odstavce 1, o nichž nemusí být předloženy doklady, mohou být omezena podle povahy případu na ústní konzultace.

(5) Orgány a organizace jsou povinny poskytnout konzultace, popřípadě údaje a informace pro vypracování projektového úkolu nejpozději ve lhůtě 15 dnů od vyžádání, nestanoví-li zvláštní předpisy lhůty jiné. Tím není dotčeno ustanovení § 73 odst. 2.

(6) Informace, podklady, vyjádření, popřípadě souhlasy, poskytnuté při projednávání podle odstavce 1 písm. c) mohou orgány měnit při územním řízení jen výjimečně a po zdůvodnění.

(7) V závěru prací projedná investor projektový úkol za účasti zpracovatele – nebyl-li zpracovatelem generální projektant, též za jeho účasti – s přímými dodavateli (§ 16), popřípadě rozhodujícími dovozci z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) až e) a dále rozsah dodavatelského zabezpečení stavby, dodavatelský systém, přiměřenost nákladů jednotlivých dodávek, popřípadě zpracování jednostupňového projektu v případech podle § 28 odst. 4. Při tomto jednání dohodne generální projektant s dodavateli jejich součinnost při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a popřípadě dodavatel stavební části též zpracování prováděcích projektů stavebních objektů generálním projektantem (§ 26 odst. 4). O tomto jednání pořídí investor zápis, který se připojuje k dokladové části projektového úkolu. Toto projednávání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelského zabezpečení stavby podle zvláštního předpisu.59)

(8) Při projednávání podle předchozích odstavců jsou všechny zúčastněné orgány a organizace v zájmu včasné přípravy staveb povinny omezit všechna jednání na nezbytný rozsah a podle možnosti je účelně slučovat; přitom nemohou svá stanoviska podmiňovat stanovisky jiných orgánů nebo organizací s výjimkou zahraničního partnera.

Výsledky projednání podle § 20 se zapracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.

(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.60) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.

(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 19 část B).

(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě12) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.

(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.

(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.

(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.

(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.

(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.

(1) Studie souboru staveb (§ 11 odst. 1 první věta) řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní, dopravní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru a návaznosti na souvisící investice, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb a základní koncepci zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů staveb, popřípadě jiných dosavadních objektů. Jsou-li v souvislosti s obytným souborem připravovány účelové nebo podmiňující stavby, zahrnuje studie souboru staveb vždy i tyto stavby.

(2) Zpracování studie souboru staveb a její postupné upřesňování zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,

a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb souboru u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,

c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě, a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popřípadě ústředních orgánů.

(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územně plánovací dokumentací; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.

(4) Pro způsob zpracování a pro projednání studie souboru staveb, popřípadě pro vyžádání stanovisek k ní platí přiměřeně ustanovení oddílu druhého; studie se projedná nejpozději společně s projektovým úkolem první stavby souboru.

(5) Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její část projektové úkoly jednotlivých staveb souboru podle § 5 odst. 2 písm. b), přizpůsobí se, popřípadě postupně pro jednotlivé stavby souboru nebo jejich části, její obsah podle přílohy č. 6 v potřebné míře obsahu podle přílohy č. 2 a 3 tak, aby pro jednotlivé stavby souboru splňovala účely uvedené v § 13 a 14; v případech vymezených v § 16 odst. 4 je součástí takové studie souboru staveb v rozsahu, ve kterém nahrazuje projektové úkoly, též studie postupu výstavby.

(6) Studie souboru staveb podle odstavce 5 podléhá státní expertize a schvaluje ji ústřední orgán investora. Pro způsob jejího zpracování, projednání, vyžádání stanovisek, státní expertizu a schválení platí obdobně ustanovení vztahující se na projektový úkol.

(7) Podrobný obsah studie souboru staveb je uveden v příloze č. 6.

(1) Projektová dokumentace stavby se člení obvykle na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.

(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 5 odst. 4 a 5).

(3) Součástí projektové dokumentace stavby není zejména

a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé

aa) v rámci své výrobní přípravy,61)

ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky,62)

b) dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a dokumentace nezbytných úprav dosavadních a trvalých objektů (část A bod 1.1 přílohy č. 17) pro účely zařízení staveniště, jež se zpracovává v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu obdobně podle ustanovení § 5 odst. 3 a 4 a § 28 vyhlášky a kterou zabezpečuje dodavatel stavební části; tuto dokumentaci může dodavatel stavební části vypracovat ještě před schválením úvodního projektu,

c) dokumentace automatizovaných systémů řízení vyšších úrovní.

(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavcích 3 a 4, včetně výkonu autorského dozoru.

(2) U vybraných druhů provozních souborů, popřípadě provozních celků dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního (jednostupňového) projektu v rozsahu své dodávky vyšší dodavatelé vyhlášení ústředním orgánem dodavatele.

(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných jako vyšší dodávka, zabezpečují jejich vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.63)

(4) Prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje dodavatel stavební části stavby jako součást své dodávky,64) nejde-li o případ podle odstavce 5. Požádá-li o to dodavatel stavební části stavby při projednávání projektového úkolu podle § 20 odst. 7, je generální projektant povinen pro něj prováděcí projekty zpracovat a odevzdat mu je v termínech smluvených podle plánu organizace výstavby. O tom se uzavře mezi dodavatelem stavební části a generálním projektantem smlouva.24) Na žádost dodavatele stavební části je povinen tuto smlouvu v jeho zastoupení uzavřít s generálním projektantem investor.

(5) V případech, kdy investor, generální projektant a dodavatel stavební části jsou podřízeni jednomu nadřízenému, popřípadě ústřednímu orgánu, může tento orgán stanovit, že prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje pro investora generální projektant.

(9) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrné z odevzdaného úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.

(10) Projektové podklady nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů předchozího stupně dokumentace.

(11) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v dostupných katalozích a cenících nebo o typové podklady, popřípadě opakovatelné projekty tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo přehled platných typových podkladů a opakovatelných projektů a označí zpracovatele a distributora typového podkladu68) a zpracovatele opakovatelného projektu,31) kteří jsou povinni poskytovat tyto podklady zpracovateli projektové dokumentace do 20 dnů od doručení požadavku.

(12) Projektové podklady uvedené v odstavci 7 se poskytují bez úplaty; projektové podklady uvedené v odstavci 8 se poskytují za úplatu podle zvláštních předpisů,69) popřípadě podle § 73 odst. 6.

(13) Požaduje-li zpracovatel projektové dokumentace, zejména při modernizacích, údaje o současném stavu, jsou investor a ostatní správci zařízení povinni poskytnout je do 15 dnů od doručení požadavku.

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace projektové podklady v celém rozsahu svých dodávek na žádost jejího zpracovatele doloženou výchozími technickými údaji a údajem o předpokládaných (plánovaných) termínech zahájení a dokončení příslušných provozních souborů a stavebních objektů. Tutéž povinnost mají i poddodavatelé vůči přímým dodavatelům. Dohodne-li se tak přímý vyšší dodavatel se zpracovatelem projektové dokumentace, může požadovat na svém dodavateli, aby projektové podklady poskytl jeho jménem přímo zpracovateli.

(2) Za obdobných podmínek jako dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytovat dostupné projektové podklady dovozci organizacím, pro něž zabezpečují dovoz strojů nebo investičních celků. Zabezpečuje-li se dovoz přímo pro investora, je zpracovatel příslušné projektové dokumentace povinen poskytovat výchozí technické údaje pro opatření projektových podkladů. Investor se může dohodnout s organizací, která pro něj zpracovává příslušnou projektovou dokumentaci, že jeho jménem opatří projektové podklady od dovozce.

(3) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 odpovídají za správnost a úplnost projektových podkladů, vyšší dodavatelé vždy též za jejich zkoordinovanost; tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. Poskytnutými projektovými podklady jsou vázáni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; mohou je změnit pouze, dojde-li v souladu se zvláštními předpisy65) ke změně jejich výrobního programu, jinak jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popřípadě jejich nadřízené orgány. Projektové podklady poskytnuté dovozcem jsou závazné, jen byla-li uzavřena zahraniční smlouva.

(4) Výchozí technické údaje se přizpůsobují druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace a uvádějí se v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů.

(5) Projektovými podklady66) jsou konstrukční, technologické, hmotnostní a jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení a kovových konstrukcí, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popřípadě provozních podmínkách, podklady ekonomické, rozpočtové a cenové, pro vypracování plánu organizace výstavby a podklady pro projektování automatizace řízení. Projektové podklady musí dodavatelé poskytovat v podrobnostech potřebných k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.

(6) Obsah výchozích technických údajů a projektových podkladů je uveden v příloze č. 8.

(7) Nejde-li o projektové podklady z dovozu, poskytují se projektové podklady, týkající se standardních67) stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení, kovových konstrukcí a typového programového vybavení do 20 dnů od doručení požadavku.

(8) U nestandardních – v případě dovozu i standardních – stavebních soustav, konstrukcí a prvků a u nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady ve lhůtách dohodnutých mezi dodavateli uvedenými v odstavci 1 a zpracovatelem projektové dokumentace nebo mezi dovozci a jejich odběrateli (objednateli). Nedojde-li k dohodě o lhůtách do 15 dnů od doručení požadavku, platí lhůta požadovaná, pokud dodavatel v téže lhůtě nepředloží rozpor k rozhodnutí nadřízeným orgánům; to však neplatí u dovozu.

(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu; jeho uplatnění v případech podle odstavců 2 a 3 určí generální projektant v dohodě s investorem a po projednání s vyššími dodavateli.

(2) Jednostupňový projekt může být vypracován zejména

a) pro modernizace,

b) pro stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením a pro stavby se známou technologií výroby (provozu),

c) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu32) a opakovatelných projektů apod. nebo při použití typových podkladů, které poskytne nebo na ně odkáže dodavatel stavební části podle § 6 odst. 2.

(3) V rámci úvodního projektu stavby lze vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě jednoduchých provozních souborů nebo jejich ucelených částí jednostupňově.

(4) Jednostupňový projekt může být vypracován též v případech, ve kterých se zpracovává obvykle úvodní projekt a prováděcí projekty, dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání projektového úkolu v závěru prací.

Pokud zvláštní předpisy (§ 71 odst. 2) nebo opatření70) nestanoví jinak, může být projektová dokumentace ze zahraničí použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zajišťuje organizace, pro kterou dovozce zabezpečuje její dovoz.

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým, architektonickým a výtvarným řešením celé stavby, popřípadě její etapy.

(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu.

(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména

a) prokazuje souhrnnou efektivnost44) předpokládanou projektovým úkolem,

j) řeší územně technické vztahy, zejména

– zabezpečuje dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

– řeší napojení stavby na dopravní a rozvodné sítě a kanalizace,

k) řeší způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.); u modernizace též způsob a zajištění repasí71) a oprav strojů, které se z dosavadního provozu budou instalovat,

l) zpřesňuje rozsah odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a výpočet odvodu peněžitých částek,

m) upřesňuje požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroj jeho krytí,

n) stanoví rozpočtové náklady stavby.

b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby a stanoví její technickoekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň,

c) stanoví definitivní členění stavby na provozní soubory a stavební objekty (§ 66 odst. 3), určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, stavební soustavy a technologické soubory stavebních objektů; u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení uvede důsledky popřípadě rizika spojená s jejich použitím včetně náhradního řešení,

d) upřesňuje rozsah dovozu strojů, investičních celků, licencí a jiných dodávek, údaje o vhodnosti, efektivnosti a devizové návratnosti dovozu uvedené v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. d)],

e) stanoví způsob řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě způsob jeho automatizace a určuje zásady organizace provozu,

f) stanoví podmínky a způsob řešení stavby a jejího provozu z hlediska péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a civilní obrany,

g) řeší způsob napojení stavby na systém veřejné dopravy,40)

h) řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení,

i) řeší způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi (energetickou náročnost stavby),

(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16), který

a) je podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu72) a pro řízení a kontrolu provádění staveb, nejsou-li řízeny podle jiných předpisů,73)

b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán, základní řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů stavby, popřípadě dosavadních objektů, a průkaz nezbytnosti mimoglobálních objektů, zajištění zemníků, tras mimostaveništní přepravy a její hospodárnosti, podmínky uvedení stavby do provozu (užívání), požadavky na provedení komplexního vyzkoušení a garančních zkoušek a u modernizací a rekonstrukcí též upřesnění způsobu a rozsahu provozu v průběhu provádění stavby a rozsahu nezbytných provizorií.

(5) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, rozbory nákladů pořízení a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant ve dvou vyhotoveních jako doklad k úvodnímu projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak. Je-li nutné prokázat fungování automatizace v extrémních stavech procesu, přiloží jako doklad též výsledky simulace procesu.

(6) Jestliže výpočty uvedené v odstavci 5 byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(7) Podrobný obsah a skladba úvodního (jednostupňového) projektu jsou uvedeny v příloze č. 9, úvodního (jednostupňového) projektu stavby KBV v příloze č. 10.

(8) Postup při stanovení lhůt výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu je uveden v příloze č. 18.

Schválený úvodní (jednostupňový) projekt74) na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem

a) k žádosti o vydání stavebního povolení,75)

b) k plánování investiční výstavby,

c) k zajištění financování stavby,

d) k uzavření dodávkových smluv,76)

e) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,

f) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby77) a k registraci zahajovaných staveb.78)

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schválené přípravné dokumentace a rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu, pokud k tomu u závazných staveb nedá výjimečně souhlas federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na základě zdůvodněné žádosti ústředního orgánu investora doložené kladným stanoviskem Státní plánovací komise; u závazných staveb ústředních orgánů republik též kladným stanoviskem příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky a příslušné plánovací komise republiky.

(2) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovávají se úvodní (jednostupňové) projekty na jednotlivé etapy.

(3) Vypracovává-li se úvodní (jednostupňový) projekt stavby na etapy, musí být současně s úvodním (jednostupňovým) projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, celková situace stavby (zastavovací plán) a souhrnný rozpočet na celou stavbu (§ 52 odst. 3). V úvodním projektu každé další etapy musí být prokázáno, že budou dodrženy celkové náklady stavby a lhůta výstavby stanovené v úvodním projektu první etapy.

(4) Průzkumné práce a geodetické podklady nezbytné pro úvodní (jednostupňový) projekt mohou být zajišťovány ještě před schválením přípravné dokumentace, dá-li k tomu souhlas orgán příslušný k jejímu schválení; zajišťuje-li tyto práce investor, je generální projektant povinen poskytnout mu potřebné konzultace a výchozí údaje. Doplňující průzkumy a doplňující geodetické práce, pokud jejich potřeba vyplyne v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, zabezpečuje generální projektant.

(5) Nelze-li některé části úvodního projektu výjimečně vypracovat v podrobnosti umožňující zpracování prováděcích projektů a jde-li o provozní soubory nebo stavební objekty, na nichž mají být zahájeny práce v pozdějším termínu, mohou se účastníci výstavby dohodnout, že se tyto části dopracují do nezbytné podrobnosti po schválení úvodního projektu; s tím musí vyslovit souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu, nevyhradí-li si to ústřední orgán investora. Tímto postupem nesmí být dotčeno ustanovení § 64 odst. 9 písm. a) ani ohroženo plánované zahájení a dokončení stavby.

(1) Po ukončení prací na projektovém úkolu – nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu – musí investor spolu s ostatními účastníky výstavby na podkladě předchozích jednání (§ 12, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 7) zabezpečit spolupráci všech dodavatelů, popřípadě dovozců, při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu zejména uzavřením příslušných smluv.79)

(2) Na základě smluv podle odstavce 1, popřípadě na základě dohod uzavřených podle § 16 odst. 2 poskytne generální projektant v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu vyšším dodavatelům dílčí projektové výsledky pro jejich výrobní přípravu. Vyšší dodavatelé poskytnou generálnímu projektantovi výsledky své předvýrobní přípravy k využití při dokončení úvodního (jednostupňového) projektu, zejména plánu organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16). Termíny pro vzájemné poskytování výsledků podle tohoto odstavce dohodnou účastníci výstavby tak, aby byla zabezpečena včasná projektová i výrobní příprava.

(3) Pro stavby, pro které se zpracovává studie postupu výstavby podle přílohy č. 16, stanoví tato příloha i způsob a rozsah plánu organizace výstavby a způsob spolupráce účastníků výstavby.

(1) V úvodním (jednostupňovém) projektu se stavba člení na technologickou a stavební část (přílohy č. 9 a 10 části C a D); v těchto částech dále zejména na provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části, popřípadě též na stroje a zařízení. Toto členění je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.

(2) Pro účely plánování se rozumí

a) technologickou částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje patřící do hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu,

b) stavební částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu; u staveb KBV patří do stavební části též náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

(3) U staveb KBV patří pro uzavírání hospodářských smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití vynálezu. Stejně postupuje, použije-li zlepšovací návrh.

(1) Projednání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20); zahrnuje projednání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací (§ 37) a v závěru prací (§ 38).

(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu povinni postupovat obdobně podle ustanovení § 20 odst. 8. Doklady o těchto jednáních, pokud nejsou pouhými konzultacemi, se připojují k úvodnímu (jednostupňovému) projektu. Údaje o konzultacích se uvedou informativně ve zprávě. Generální projektant a investor se vzájemně průběžně informují o výsledcích jednání, která vedou samostatně.

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak

a) uskutečňuje se projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací podle potřeby konzultacemi;

b) projednávají se věci, které již byly projednány ve stadiu projektového úkolu znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu; projednávání úvodního (jednostupňového) projektu rovněž odpadá, pokud by jeho předmětem bylo pouze ověření, že byly dodrženy podmínky stanovené při projednávání projektového úkolu v územním řízení;

c) nejsou orgány a organizace, s nimiž se úvodní (jednostupňový) projekt projednává, oprávněny vyžadovat předkládání celé dokumentace, nýbrž jen části, které se jejich působnosti dotýkají.

(2) Pokud projednání úvodního (jednostupňového) projektu neodpadá podle odstavce 1, projednává jej v průběhu prací

a) generální projektant zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. f) až j) a odst. 4 a u staveb podléhajících státní expertize z hlediska, jak bylo vyhověno požadavkům odborových orgánů na řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. g)];

b) investor, zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. k) až m) a popřípadě též způsob likvidace škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách, k nimž dojde při výstavbě;

c) investor nebo vyšší dodavatel zajišťující, popřípadě obstarávající80) dovoz strojů za účasti generálního projektanta s dovozcem zejména z hledisek

– vhodnosti úvodního (jednostupňového) projektu jako obchodního podkladu pro uzavření zahraniční smlouvy,

– přiměřenosti uvažované zahraniční ceny dovážených strojů, investičních celků,

– optimálních termínů pro uzavření a plnění zahraniční smlouvy,

– optimálních podmínek pro využití záruční odpovědnosti zahraničního podniku.

(3) Generální projektant určí stadium rozpracovanosti, ve kterém jsou investor a přímí dodavatelé povinni projednat s ním na jeho výzvu koncepci technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu; u závazných a centralizovaných staveb též za účasti zástupce orgánu, který provedl státní expertizu projektového úkolu a schvalujícího orgánu, pokud si účast vyhradily. Podle povahy stavby může být dohodnuta i účast dalších orgánů a organizací. O projednání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu pořídí generální projektant zápis, který musí být podepsán zástupci všech orgánů a organizací, které se projednání zúčastnily.

(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projedná generální projektant s investorem celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1) a způsob a podmínky výkonu autorského dozoru. Společně projednají81) generální projektant a investor s příslušnými přímými dodavateli a s rozhodujícími dovozci

a) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně příslušné části souhrnného rozpočtu a rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),

b) plán organizace výstavby, zejména základní řešení zařízení staveniště, lhůty výstavby, termíny vypracování prováděcích projektů, popřípadě jejich ucelených částí s uvedením jejich zpracovatelů a termínů předávání výchozích technických údajů, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

c) způsob a podmínky výkonu autorského dozoru

a pořídí o tom zápis.

(2) Jednání podle odstavce 1 navazuje věcně na projednávání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37 odst. 3. Jednání svolává a zápis o něm pořizuje generální projektant; zápis se připojuje k úvodnímu (jednostupňovému) projektu.

(3) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí dodavatelé a dovozci zejména, že dodávky pro stavbu jsou schopni zajistit v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem při dodržení rozpočtových nákladů v něm stanovených, popřípadě uvedou důvody svého nesouhlasu. Současně zdůvodní případné zvýšení nákladů svých dodávek proti nákladům s nimi projednaným podle § 20 odst. 7.

(4) Účastníci výstavby uvedení v odstavci 1 jsou povinni se k jednání dostavit, jestliže obdrželi pozvánku a návrh příslušné části úvodního (jednostupňového) projektu nejméně 15 dnů předem.82) Tato povinnost se vztahuje i na poddodavatele, pokud by je dodavatelé nejméně 7 dní předem obdobným způsobem přizvali k jednání.

(5) Pokud by se některý z účastníků výstavby k jednání nedostavil a neučinil tak ani v náhradním termínu, který mu byl oznámen nejméně 15 dnů předem, postupuje se obdobně podle § 39, jako by mezi ním a generálním projektantem došlo k marnému projednání rozporu.

(6) Dokončený úvodní (jednostupňový) projekt se projednává s dotčenými orgány státní správy (příloha č. 19) ve stavebním řízení. K urychlení průběhu stavebního řízení může však investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením83) a přiložit je k žádosti o stavební povolení. Vždy však před zahájením stavebního řízení opatří investor rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.

(7) Předloží-li dodavatel ke stavebnímu řízení dokumentaci podle § 25 odst. 3 písm. b) do zahájení stavebního řízení podle odstavce 6, projednají se obě žádosti současně.

(8) Generální projektant je povinen neprodleně upravit úvodní (jednostupňový) projekt podle výsledku stavebního řízení.

(1) Dojde-li při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací k rozporům, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdávanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.

(2) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavci 1 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů, je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek rozhodnutí do úvodního (jednostupňového) projektu.

(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popřípadě doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby byly postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a provedení stavby.

(2) Prováděcími projekty nesmí být zhoršeny parametry ani změněno technickoekonomické, architektonické a výtvarné řešení ani zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo postupně na jejich ucelené části; postupné zpracování a odevzdávání prováděcích projektů je možné jen za podmínky, že dělením provozních souborů a stavebních objektů na ucelené části nedojde ke zvýšení nákladů84) ani k nesouladu v technickém řešení.

(2) Ucelené části provozního souboru a stavebního objektu podle odstavce 1 dohodne generální projektant s investorem a příslušným přímým dodavatelem nejpozději před dokončením úvodního projektu a uvede je v časovém plánu plánu organizace výstavby.

(3) Průzkumy a geodetické podklady potřebné pro zpracování prováděcích projektů zabezpečuje jejich zpracovatel.

(4) Statický výpočet, technologický výpočet, výsledky simulace procesů, a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.

(5) Vyšší dodavatel zabezpečující prováděcí projekt jako součást své dodávky předá jedno vyhotovení dokončeného prováděcího projektu provozního souboru a stavebního objektu nebo jeho ucelené části včetně odbytového rozpočtu též generálnímu projektantovi k ověření souladu se schváleným úvodním projektem a k dalšímu výkonu autorského dozoru.

(6) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.

(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), popřípadě jiných součástí technologické části stavby v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.

(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.

(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zpracovávaných jedním zpracovatelem, zabezpečuje tento zpracovatel.

(4) V ostatních případech85) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.

(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytnout si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky86) potřebné k vykonávání činností podle odstavců 1 až 4 v termínech podle časového plánu plánu organizace výstavby.

(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 až 5 řeší generální projektant.

(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části schváleného úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi; tutéž povinnost má vůči zpracovateli prováděcího projektu jeho poddodavatel.

(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem, popřípadě dovozcem a podle potřeby se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k vyslovení souhlasu orgánu, který schválil úvodní projekt.

(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 nelze postupovat, jedná-li se o případy uvedené v § 66.

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří

a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“),

b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,

c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady uvedené v rozpočtech ostatních výrobků a výkonů.

(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.

(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.2)

(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto

Hlava I Projektové a průzkumné práceHlava II Provozní soubory celkemv tom: – dodávka– montáž– doplňkové nákladyHlava III Stavební objekty celkemv tom: – základní náklady– doplňkové nákladyHlava IV Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahyHlava V Umělecká dílaHlava VI Vedlejší náklady celkemv tom: a) provozní a sociální zařízení staveništěb) územní vlivyc) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy)d) ostatníHlava VII Ostatní náklady neuvedené v jiných hlaváchHlava VIII RezervaHlava IX Jiné investiceHlava X Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředkůz toho: příspěvky jiným investorůmHlava XI Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředkůz toho: kompletační činnosti.

(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 13.

Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami,87) limity kupních cen88) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí srovnávací varianty89) sestavené na základě vydaných soustav technickohospodářských ukazatelů.89) Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, lze pro určení celkových nákladů využít jiná srovnání.90)

(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň

a) celkové náklady stavby,

b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom

ba) náklady stavební části

z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí

bb) náklady technologické části

z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí,

c) náklady na dovoz91) celkem

v tom

ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí

cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (přílohy č. 2 a 3, část C Požadavky na provádění stavby).

(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se konfrontují s propočtovými náklady srovnávací varianty zpracované ze soustav technickohospodářských ukazatelů v úrovni projektového úkolu; u staveb závazných a centralizovaných též s celkovými náklady investičního záměru. Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, konfrontují se náklady v propočtu s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními. Odchylky se dokumentují a zdůvodňují.

(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 12 a 13).

(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.

(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření,92) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

(6) Ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, mohou být vedlejší náklady na zařízení staveniště určeny, s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště, zvýšenými globálními sazbami (část B bod 1.2 přílohy č. 17).

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 10 do 14 %,

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.

Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, podléhajících státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva se přiměřeně sníží (§ 55 odst. 4) podle míry předpokládaného využití typových podkladů nebo opakovatelných projektů; nesmí však klesnout pod 30 % horní hranice rozmezí podle odstavce 2.

Propočtové náklady v projektovém úkolu nesmějí být vyšší než náklady podle § 48 odst. 2, s nimiž se konfrontují, pokud s jejich výší na základě dokumentovaných a odůvodněných odchylek nevysloví souhlas u staveb podléhajících státní expertize orgán ji provádějící, u ostatních staveb ústřední orgán investora (§ 64 odst. 7).

(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se vyčíslí jejich celkové náklady podle § 47. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 17. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.

(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených také s přihlédnutím k podmínkám staveniště a základnímu řešení zařízení staveniště (přílohy č. 9 a 10 a část C přílohy č. 16).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných souhrnných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na

a) základní rozpočtové náklady,

b) doplňkové rozpočtové náklady,

c) vedlejší rozpočtové náklady.

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí

a) souhrnné ceny,93) skupinové ceny; nejsou-li stanoveny (vyhlášeny), použijí se

b) velkoobchodní ceny, popřípadě maloobchodní ceny nebo plánované ceny (stanoví-li tak zvláštní opatření),94) kupní ceny,

c) konečné limity velkoobchodních cen95) a pokud nejsou stanoveny předběžné limity velkoobchodních cen, limity kupních cen,

d) předběžné ceny, pokud jejich užití zvláštní předpisy nevylučují,96)

e) rozpočtové ukazatele a cenové informace dodavatelů, nelze-li použít cen a zvláštních druhů cen97) podle písmen c) a d).

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami podle odstavce 2 písm. a) až d).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou odbytovými rozpočty,98) na jejichž základě se uzavírají dohody o odbytových nákladech (§ 61). K rozpočtům sestaveným pomocí podkladů podle odstavce 2 písm. e) nelze uzavírat dohody o odbytových nákladech.

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,92) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací, zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III, lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě, vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 5 do 10 %,

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt stanoví částkou 4 % z jeho rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti KBV se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro bytové (typové) stavební objekty ve výši 1 %, pro provozní soubory a stavební objekty podle opakovaných projektů ve výši 2 %. V těchto případech se základna pro určení nákladů v hlavě VIII souhrnného rozpočtu podle odstavce 2 sníží o náklady provozních souborů a stavebních objektů s nižší sazbou rezervy podle tohoto odstavce. Rezerva pro ostatní stavební objekty, u nichž se uplatní souhrnná cena,99) se sníží o částku rizikové přirážky zahrnuté v souhrnné ceně.

(1) Souhrnný rozpočet se projednává mezi generálním projektantem, investorem a příslušnými přímými dodavateli podle § 38.

(2) Současně se souhrnným rozpočtem se projednají, pokud nebyly projednány dříve, rozpočty provozních souborů, stavebních objektů a popřípadě též rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště.

(3) Odbytové rozpočty zpracované jako součást jednostupňového, popřípadě úvodního projektu se projednají podle § 58.

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného a registrovaného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

(1) Rozpočty, které jsou součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí uvedených v plánu organizace výstavby (§ 41 odst. 2), se zpracovávají vždy jako odbytové rozpočty (§ 53 odst. 4).

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu podle odstavce 1 spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3 se zejména ověřuje, zda

a) byly použity správné ceny,

b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení prováděcího projektu,

d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.100)

(3) V případech, kdy náklady v odbytových rozpočtech některých provozních souborů a stavebních objektů jsou vyšší než náklady v rozpočtech sestavených v úvodním projektu na základě cenových informací dodavatelů [§ 53 odst. 2 písm. e)], je dodavatel, který takovou informaci poskytl, povinen jejich zvýšení odůvodnit.

(9) Každý případ změny nákladů v důsledku změny cen podle odstavce 5 nebo zvýšení množství výrobků a výkonů podle odstavce 8 zaznamená dodavatel bezprostředně rozpočtovou formou do zvláštního výkazu.105) Zpracovatel prováděcího projektu shrne tyto změny do dodatkových odbytových rozpočtů za období dohodnuté s investorem, nikoliv však delší než 1 rok. Dojde-li ke změnám cen podle odstavce 5 písm. c), může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit odchylný postup od ustanovení páté části vyhlášky.

(10) Na podkladě dodatkových odbytových rozpočtů podle odstavce 9 se změní dohody o odbytových nákladech nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat.104)

(1) Na podkladě projednání odbytového rozpočtu podle § 58 odst. 2 a 3 jsou dodavatel a investor povinni uzavřít nejpozději v termínu podle odstavce 3 dohodu o odbytových nákladech. Obdobné dohody se uzavírají mezi dodavatelem a jeho poddodavateli.

(2) Odbytovými náklady jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) až d), u kterých došlo k dohodě podle odstavce 1 o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami.

(3) Dohody o odbytových nákladech se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu. K uzavření dohod o odbytových nákladech vyzve investora dodavatel.

(4) Dohody o odbytových nákladech u mimoglobálních objektů zařízení staveniště se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném objektu.

(5) Dohody o odbytových nákladech se podle odstavců 1 až 4 uzavírají v cenách platných v den uzavření dohod. Dohody se změní

a) dojde-li ke změně cen v době 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu,

b) souhlasí-li výslovně investor se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

c) dojde-li ke změnám cen později než je uvedeno pod písmenem a) a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb,101)

d) nahrazují-li se ceny podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) cenami podle § 53 odst. 2 písm. a) a b),102)

e) rozhodnou-li se podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory,103) k nimž došlo při projednávání odbytových rozpočtů, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)].

(6) Dohody o odbytových nákladech u důlních podzemních objektů oboru 82614) a s nimi souvisících provozních souborů a dále u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním objektů kulturních památek a u staveb se zjednodušenou projektovou dokumentací (§ 5 odst. 4), se mohou uzavírat v době jejich realizace, nejpozději však 30 dnů před smluveným termínem jejich dokončení. V těchto případech se dohody uzavírají v cenách platných 30 dnů před zahájením prací na příslušných stavebních objektech a provozních souborech.

(7) Dohody o odbytových nákladech, popřípadě jejich změny podle odstavce 9 jsou jedním ze závazných podkladů pro fakturování a, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, též pro vyhotovení splátkových listů podle zvláštních předpisů.104)

(8) Množství výrobků a výkonů, dohodnuté v dohodách o odbytových nákladech nebo projednané v odbytových rozpočtech podle odstavce 6, může být výjimečně zvýšeno, jen dá-li k takovému zvýšení souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku nejpozději do 5 dnů před vyhotovením příslušných splátkových listů popřípadě faktur.

(1) Dojde-li při projednávání souhrnných rozpočtů podle § 56 k rozporům, platí ustanovení § 39 obdobně.

(2) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby

a) není to překážkou pro odevzdání prováděcích projektů investorovi a dodavateli; to platí i v případě, jestliže projednání nebylo dokončeno ani v náhradním termínu, který byl příslušným účastníkům výstavby oznámen nejméně 15 dnů předem,

b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta,

c) lze uzavřít dohodu o odbytových nákladech s výhradou postupu podle ustanovení § 61 odst. 5 písm. e).

(3) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavcích 1 a 2 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů,103) je generální projektant povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do souhrnných rozpočtů a zpracovatel do odbytových rozpočtů, popřípadě příslušných částí prováděcích projektů.

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady ostatních výrobků, výkonů a výdaje jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů zpracovává generální projektant průběžně; předkládá jej investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení rozpočtových nákladů musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

(9) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže

a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;

b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby;

c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.107)

(10) Zjistí-li orgán schvalující úvodní projekt, že nebyly dodrženy závazné údaje, ukazatele a závazné podmínky protokolu o schválení projektového úkolu, postupuje se podle § 66 odst. 1 a 3.

(11) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 72 nebo podle zvláštních předpisů.108)

(12) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.

(13) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.

(14) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

(1) Projektový úkol schvaluje

a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,

c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.

(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle odstavce 1 písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci podle § 5 odst. 4 schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.

(4) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 14 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.

(5) U staveb podléhajících státní expertize (§ 65 odst. 1) je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.

(6) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby, návrhem registračního listu a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru staveb.

(7) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže

a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby

aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně srovnávací varianty stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů106) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;90) tím není dotčeno ustanovení § 50;

ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;

ac) nebyl vydán předběžný příslib o určení palivové nebo energetické základny;107)

b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování.

(8) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 7.

(9) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

(1) Státní expertize podléhají

a) investiční záměry a přípravná dokumentace, popřípadě ve vyhrazených případech též úvodní projekty závazných a centralizovaných staveb,

b) přípravná dokumentace staveb obytných souborů vybraných podle odstavce 2.

(2) Státní expertizu provádějí

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb federálních ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) a dále u těchže staveb ústředních orgánů republik, které určí výběrem,

b) ministerstva výstavby a techniky republik podle příslušnosti u staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) ústředních orgánů republik, pokud státní expertizu neprovádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. b), které určí příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů závazných a centralizovaných staveb vyžadují podle potřeby stanoviska orgánů uvedených v odstavci 4 v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.

(4) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace závazných a centralizovaných staveb vyžádají stanoviska

a) příslušné plánovací komise a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušné plánovací komise republiky,

b) příslušného ministerstva financí a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž provádí státní expertizu federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušného ministerstva financí republiky,

c) příslušného cenového úřadu,

d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,

e) Státní banky československé – ústředí nebo příslušného Hlavního ústavu,

f) popřípadě dalších ústředních orgánů,109)

g) příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(5) Ministerstva výstavby a techniky republik si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace

a) staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) vyžádají vždy též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; u závazných staveb též stanovisko federálního ministerstva financí;

b) staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) vyžádají stanoviska příslušné plánovací komise republiky a příslušného ministerstva financí republiky.

(6) Výsledkem státní expertizy je u investičního záměru expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace, popřípadě u úvodního projektu protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Tyto závěry jsou závazné pro orgány vydávající investiční záměr nebo schvalující přípravnou dokumentaci, popřípadě úvodní projekt, pokud jsou takto označeny.

(7) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

(8) Orgány státní expertizy mohou na základě státní expertizy studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 upustit od provádění státní expertizy projektových úkolů jednotlivých staveb souboru. V tomto případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu.

(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy

a) při zpracování nebo schvalování úvodního projektu

aa) závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.6 přílohy č. 14), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;

ab) údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu zvlášť označené (část A bod 2.3.3 přílohy č. 14), musí být jejich změna projednána s orgánem, který schválil projektový úkol;

b) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem a), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy;

c) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 8 musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb.

(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb podléhajících státní expertize v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.

(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.

(4) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavce 3, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.

(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného vyhodnocení stavby.

(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.

(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.

(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.

(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v § 67 odst. 4 [§ 38 odst. 1 písm. e)].

(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů110) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní projekt a dotčený orgán státní správy.

(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.111)

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících nezbytných geodetických prací podle zvláštního předpisu.112)

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.

(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.

(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.113)

(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout114) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

(1) Závěrečné vyhodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby jsou v době dokončení stavby vyšší než 2 mil. Kčs; u staveb určených k přípravě rozsáhlého území pro soubor staveb se závěrečné vyhodnocení neprovádí.

(10) Bližší ustanovení o provádění závěrečného vyhodnocení staveb, o obsahu jednotlivých dokumentů, sestavování časových plánů vyhodnocení a zpracování ročních souhrnných zpráv, jsou obsažena v příloze č. 15.

(2) Investor za účasti generálního projektanta vyhodnotí stavbu, vypracuje o tom zprávu a předloží ji nadřízenému orgánu investora, u staveb s výrobní kapacitou do 18 měsíců, u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.115) Nadřízený orgán investora postoupí zprávu orgánu příslušnému k provedení vyhodnocovacího řízení, pokud jím není sám.

(3) U staveb, jejichž náklady jsou vyšší než 10 mil. Kčs, se provede na základě zprávy o vyhodnocení, a to nejpozději do 2 měsíců od jejího předložení, vyhodnocovací řízení; u ostatních staveb se provádí vyhodnocovací řízení pouze tehdy, rozhodne-li o tom nadřízený orgán investora nebo byl-li na stavbu poskytnut úvěr nebo dotace ze státního rozpočtu.

(4) Vyhodnocovací řízení provádí

a) ústřední orgán investora u závazných staveb; u centralizovaných staveb, pokud u nich nepřenesl po projednání s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky pravomoc na nadřízený orgán investora,

b) krajský národní výbor u staveb KBV, zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora,

c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb.

(5) Nebylo-li do doby vyhodnocovacího řízení dosaženo rozhodujících projektovaných technickoekonomických parametrů stavby nebo byly zjištěny jiné závažné negativní skutečnosti, nelze vyhodnocovací řízení ukončit a dosavadní řízení se považuje za etapu vyhodnocovacího řízení. V takovém případě orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanoví nezbytná opatření k nápravě a termín další etapy vyhodnocovacího řízení.

(6) Pokud se zjistí i v další etapě, že z objektivních důvodů trvají nedostatky uvedené v odstavci 5, může rozhodnout orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení v dohodě s ústředním orgánem investora (pokud jím není sám) o ukončení řízení. Řízení lze ukončit u závazných a centralizovaných staveb jen v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a federálním ministerstvem financí, u staveb ústředních orgánů republik též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, příslušnou plánovací komisí republiky a s příslušným ministerstvem financí republiky.

(7) Po ukončení vyhodnocovacího řízení (nebo jeho etapy), zpracuje orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení protokol (zápis), ve kterém shrne výsledky řízení. Pokud se vyhodnocovací řízení neprovádí, uzavře nadřízený orgán investora závěrečné vyhodnocení stavby schválením zprávy o vyhodnocení stavby.

(8) U staveb závazných a centralizovaných hodnotí investor ve spolupráci s generálním projektantem a Státní bankou československou každoročně využití výrobních kapacit, a to počínaje výsledky kalendářního roku, ve kterém je plánováno uvedení první výrobní kapacity do (zkušebního) provozu až do ukončení vyhodnocovacího řízení. Na tomto základě navrhuje opatření nezbytná k urychlenému dosažení projektovaných parametrů.

(9) Pro provádění závěrečného vyhodnocení staveb sestavují nadřízené a ústřední orgány investorů roční časové plány vyhodnocení. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb a výsledky hodnocení využití výrobních kapacit shrnou ústřední orgány investorů po uplynutí kalendářního roku v ročních souhrnných zprávách o vyhodnocených stavbách.

(1) Na návrh ústředního orgánu investora, dohodnutý s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah, popřípadě způsob zpracování přípravné a projektové dokumentace. Tím není dotčeno ustanovení § 5. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanovit u staveb zařazených do zvláštní části plánu, staveb pro realizaci rozvoje vědy a techniky, staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, staveb dolů, mezistátních plynovodů a staveb s jaderně energetickým zařízením nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky může stanovit další mimoglobální objekty zařízení staveniště u podzemních důlních objektů oboru 826.14)

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu

a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,

b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby, jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději do 30 dnů.

(4) Rozpory o technickém řešení v přípravné dokumentaci a v úvodním (jednostupňovém) projektu, o základním řešení zařízení staveniště a u staveb uvedených v § 16 odst. 4 též o časovém plánu stavby, které se výjimečně nepodaří odstranit postupem a ve lhůtě stanovené v odstavci 3, předloží ústřední orgány neprodleně, nejpozději však před schválením úvodního projektu, příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů.108)

(1) Pro projednání investičních záměrů, přípravné a projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací a údajů a výsledků předvýrobní přípravy (§ 16 odst. 3 a § 33 odst. 2) platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

(2) Jestliže ke splnění povinnosti podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však – nejde-li o dovoz – o 15 dnů.

(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.

(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.

(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.

(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

(1) Nestanoví-li federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s ústředními orgány dodavatelů jinak, může se přípravná a projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti vyhlášky dokončit podle dosud platných předpisů, budou-li

a) projektové úkoly předloženy investorem ke schválení do 30. června 1982,

b) úvodní (jednostupňové) projekty odevzdány investorovi do 31. července 1982,

c) prováděcí projekty odevzdány odběrateli do 30. června 1982.

(2) Změny přípravné a projektové dokumentace, schválené podle dosud platných předpisů navrhované po dni nabytí účinnosti vyhlášky, se provedou podle ní.

(3) Ustanovení § 26 odst. 4 a 5 se použijí u staveb, jejichž projektový úkol nebyl ke dni nabytí účinnosti vyhlášky projednán s dodavatelem stavební části na závěr prací.

(4) Při dopracování přípravné a projektové dokumentace uvedené v odstavci 1 se však vždy postupuje podle ustanovení této vyhlášky, jde-li o zařízení staveniště.

(5) Za nezbytnou odchylnou úpravu od této vyhlášky pro stavby na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (§ 71 odst. 2) se považují do 31. 12. 1983 ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 15. června 1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy116) a ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5 ze dne 26. května 1980 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.117)

Zrušují se

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášek č. 31/1976 Sb., č. 76/1977 Sb., č. 68/1978 Sb. a č. 152/1978 Sb.;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1972 Sb., o zajištění přípravy a realizace staveb, jejichž objekty mohou zároveň sloužit účelům civilní obrany;

– ustanovení § 8, 49, 50, 51 a 58 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací;

– ustanovení § 5, 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, ve znění vyhlášky č. 67/1978 Sb.;

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 30. března 1976 o rozpočtování bytových stavebních objektů pro stanovení souhrnných cen (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1976; oznámeno v částce 8/1976 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 11. března 1975 o zásadách hodnocení efektivnosti investic (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 2-3, ročník 1975; oznámeno v částce 7/1975 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4 ze dne 15. června 1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.).

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.