19/1981 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ, Protokolu ke Smlouvě a o Dohodě o provádění Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů a původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ

Každý ze smluvních států se zavazuje učinit veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způsobem chránil proti nekalé soutěži v obchodním styku údaje o původu, označení původu a jiná označení zemědělských a průmyslových výrobků, odkazujících na původ, která spadají pod skupiny uvedené v článku 5 a jsou blíže označena v Dohodě podle článku 6, jakož i jména a vyobrazení zmíněná v článcích 3, 4 a 8 odstavce 2.

Ustanovení Smlouvy zásadně neomezují užívání označení vinných odrůd samostatně nebo ve spojení se zeměpisným nebo jiným označením.

Rakouskými označeními vinných odrůd jsou zejména

Bouviertraube

Malvasier

Merlot

Morillon (nebo Chardonnay)

Riesling x Sylvaner (Müller-Thurgau)

Muskat

Muskateller

Muskat-Ottonel

Muskat-Sylvaner

Neuburger

Rheinriesling (nebo Riesling)

Blaufränkisch

Rotgipfler

Ruländer (nebo Grauer Burgunder)

St. Laurent (nebo Laurenzitraube)

Sauvignon (nebo Muskat-Sylvaner)

Sylvaner

Traminer (Roter Traminer, Gewürztraminer)

Veltliner (Grüner Veltliner, Roter Veltliner, Frühroter Veltliner)

Welschriesling (nebo Riesling)

Zierfandler (nebo Spätrot)

Zweigeltrebe

Blauer Portugieser

Blauer Wildbacher

Klevner, Blauburgunder, Grauburgunder, Weissburgunder

Cabernet

Cabernet-Sauvignon

Jubiläumsrebe

Mädchentraube

Označení, jimž se poskytuje ochrana podle Smlouvy o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ, uzavřené 11. června 1976, jsou uvedena v přílohách k této dohodě. Příloha A k této dohodě obsahuje chráněná rakouská označení, příloha B chráněná československá označení.

Pod údaji o původu, označeními původu a jinými označeními odkazujícími na původ se ve smyslu této Smlouvy rozumí všechny odkazy, které se přímo nebo nepřímo vztahují na původ výrobku. Takový odkaz tvoří v zásadě zeměpisné označení. Mohou jej tvořit i jiné údaje, jestliže příslušné obchodní kruhy země původu v nich spatřují v souvislosti s takto označeným výrobkem odkaz na zemi, kde byl výrobek zhotoven. Uvedená označení mohou vedle odkazu na původ z určité zeměpisné oblasti obsahovat též údaje o jakosti příslušného výrobku. Tyto zvláštní vlastnosti výrobků jsou podmíněny výhradně nebo převážně zeměpisnými nebo lidskými činiteli.

Stejnou ochranu jako označení chráněná Smlouvou a Dohodou, která se má uzavřít podle Smlouvy, požívají i gramatické odvozeniny těchto označení jako například odvozená přídavná nebo podstatná jména.

(1) Tato dohoda se uzavírá na stejnou dobu platnosti jako Smlouva zmíněná v článku 1 a vstupuje v platnost současně s touto smlouvou.

(2) Přílohy k této dohodě se mohou měnit nebo doplňovat se souhlasem obou stran uzavírajících Smlouvu.

(1) Jména „Československá socialistická republika“, „Česká socialistická republika“, „Slovenská socialistická republika“, označení „Československo“, „Bohemia“, „Moravia“ a „Slovakia“ a historická jména jednotlivých zemí v Československé socialistické republice, jakož i československá označení uvedená v Dohodě podle článku 6 se vyhrazují v Rakouské republice výhradně československým výrobkům.

(2) Historická jména jednotlivých zemí v Československé socialistické republice jsou: Čechy, Morava, Slovensko.

(3) Shoduje-li se některé z československých označení chráněných podle odstavce 1 s označením území nebo místa mimo území Československé socialistické republiky, smí se toto označení používat v souvislosti s nečeskoslovenskými výrobky jen jako údaj o původu a jen takovým způsobem, zejména uvedením země původu, který vyloučí jakékoli klamání o původu a povaze výrobků.

(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný uživatel užíval na území Rakouské republiky vlastní jméno, jestliže toto jméno je zcela nebo zčásti československým označením chráněným podle této smlouvy. V tomto případě se smí vlastní jméno užívat pouze nezměněné, rovněž ne v překladu a nikoli způsobem, který může vést ke klamání.

Pod vlastními jmény ve smyslu článku 3 odstavce 4 a článku 4 odstavce 4 Smlouvy se rozumějí jak osobní jména, tak i zeměpisná označení.

(1) Jméno „Rakouská republika“, označení „Rakousko“ a „Austria“ a jména rakouských spolkových zemí, jakož i rakouská označení uvedená v Dohodě podle článku 6 se vyhrazují v Československé socialistické republice výhradně rakouským výrobkům.

(2) Rakouské spolkové země jsou: Burgenland, Korutany, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salzbursko, Štýrsko, Tyroly, Vorarlbersko, Vídeň.

(3) Shoduje-li se některé z rakouských označení chráněných podle odstavce 1 s označením území nebo místa mimo území Rakouské republiky, smí se toto označení používat v souvislosti s nerakouskými výrobky jen jako údaj o původu a jen takovým způsobem, především uvedením země původu, který vyloučí jakékoli klamání o původu a povaze výrobků.

(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný uživatel užíval na území Československé socialistické republiky vlastní jméno, jestliže toto jméno je zcela nebo zčásti rakouským označením chráněným podle této smlouvy. V tomto případě se smí vlastní jméno užívat pouze nezměněné, rovněž ne v překladu a nikoli způsobem, který může vést ke klamání.

Údaji o podstatných vlastnostech ve smyslu článku 8 odstavce 1 Smlouvy jsou zejména

a) u vín

obsah alkoholu, výrobce (producent), lahvovna, obchodník, označení: bílé, červené, rosé, vzrůst, vzrůst vína, krescence, originál, původní plnění, původní stáčení, plněno ve sklepě, stáčeno ve sklepě, samorodné, pozdní sběr, víno z pozdního sběru, výběr, výběrové víno, výběr z bobulí, víno z výběrových bobulí, vznik, samotok, výběr ze suchých bobulí, vysoké vedení, špičková odrůda, klaret, kabinet (cabinet), stolní víno, tabulové víno, víno k pečením, kvalitní víno, kvalitní víno zvláštní zralosti a způsobu sběru (predikátní víno), víno s pečetí, desertní víno, aromatizované víno, vermuth (vermouth), perlivé víno, šumivé víno, sekt, kvalitní šumivé víno, kvalitní sekt;

b) u pálenek

V. O., V. O. S., V. S. O. P., extra; jedna, tři hvězdy.

(1) Skupiny československých výrobků jsou tyto

A.

Vína

B.

Výživa a zemědělství (bez vín)

1. Pekařské a cukrářské výrobky

10. Různé zboží

2. Pivo

3. Ryby

4. Masné výrobky

5. Zemědělské výrobky

6. Zahradnické výrobky

7. Mléčné a sýrařské výrobky

8. Vody a minerální vody

9. Lihoviny

C.

Průmyslová výroba

1. Skleněné a porcelánové zboží

2. Výrobky uměleckoprůmyslové a uměleckořemeslné

3. Šperky, bižuterie

4. Stroje, ocelové a železné zboží

5. Hry, hračky, hudební nástroje

6. Kamenina, kámen, zeminy

7. Textilní výrobky

8. Soli a slatiny

9. Různé zboží

(2) Skupiny rakouských výrobků jsou tyto

A.

Vína

B.

Výživa a zemědělství (bez vín)

1. Pečivo

2. Piva

3. Minerální vody

4. Sýry

5. Lihoviny (likéry a pálenky)

6. Cukrovinky

7. Rakouské speciality

8. Různé zboží

C.

Průmyslová výroba

1. Textilní výrobky

2. Jiné průmyslové a řemeslnické výrobky

3. Kamenina, kámen a zeminy

4. Různé zboží

Smlouva se nevztahuje na čerstvá jídla prodávaná nebo podávaná bezprostředně přímému spotřebiteli, například v pohostinství nebo výčepnictví.

Označení jednotlivých výrobků, která splňují předpoklady článku 2 a 5, která požívají ochrany podle této smlouvy a nejsou tudíž označeními druhu, budou uvedena v Dohodě, již uzavřou vlády obou smluvních států.

(1) Zařazením rakouských označení „Marillenbrand“, „Marillenlikör“, „Ribiselbrand“, „Ribisellikör“, „Ribiselwein“, „Ribiselsaft“ do Dohody, která se má uzavřít podle této smlouvy, se nevylučuje užívání překladů jako československé označení „Rybíz“, nebo synonymních pojmů jako „Aprikosenlikör“, „Aprikosenbrand“, „Johannisbeerbrand“, „Johannisbeerlikör“, „Johannisbeerwein“, „Johannisbeersaft“.

(2) Odstavec 1 nevylučuje užívání československého označení „Marila“ samostatně nebo ve spojení s vyobrazením ovoce, např. meruněk, především jako obchodního jména nebo známky, jestliže bude zřetelně vyznačen československý původ.

(3) Užívají-li se rakouská označení „Marillenbrand“, „Marillenlikör“, „Ribiselbrand“, „Ribisellikör“, „Ribiselwein“, „Ribiselsaft“ na území Československé socialistické republiky, musí být zřetelně vyznačen rakouský původ.

(1) Budou-li se jména a označení chráněná podle článků 3, 4, 6 a článku 8 odstavec 2 této smlouvy užívat v obchodním styku v rozporu s těmito ustanoveními pro výrobky, zejména pro jejich úpravu nebo balení, nebo na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě, použijí se všechna soudní a správní opatření, která podle zákonodárství smluvního státu, v němž se uplatňuje ochrana, přicházejí v úvahu pro potírání nekalé soutěže nebo pro potlačení nepřípustných označení, a to za předpokladů stanovených v tomto zákonodárství a podle ustanovení článku 9.

(2) Pokud je v obchodním styku nebezpečí záměny, použije se odstavec 1 též tehdy, jestliže se označení chráněná podle této smlouvy užívají v pozměněné formě nebo pro jiné výrobky, než pro které jsou určena v Dohodě podle článku 6.

(3) Odstavec 1 se použije tehdy, jestliže se označení chráněná podle této smlouvy užívají v překladu nebo s odkazem na skutečný původ nebo s dovětky „druh“, „typ“, „způsob“, „napodobení“ nebo podobně.

(4) Odstavec 1 se nepoužije pro překlady označení jednoho smluvního státu, jestliže překlad do jazyka druhého smluvního státu je slovem hovorové řeči.

(1) Zařazením dále uvedených označení pro rakouské výrobky do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání jejich překladu do jiných jazyků

Inländerrum

Kremser Senf.

(2) Označení „Karpatenbitter“, „Karpatensalami“ a „Olmützer Quargel“ se mohou užívat pro rakouské výrobky jen v německé řeči ve spojení s jednoznačným a zřetelně čitelným odkazem na rakouský původ a jen bez dodatků jako „pravý“, „originál“ a podobně.

(1) Článek 7 této smlouvy se rovněž použije, jestliže se pro výrobky, zejména pro jejich úpravu nebo balení, anebo na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě užívají značky, známky, jména, nápisy nebo vyobrazení, které obsahují přímo nebo nepřímo nepravé nebo klamavé údaje o původu, povaze, druhu nebo podstatných vlastnostech výrobků.

(2) Užívají-li se v obchodním styku jména nebo vyobrazení míst, budov, památníků, řek, hor, nebo podobně jednoho smluvního státu, která tam požívají zvláštní pověsti nebo mají zvláštní reklamní sílu, pro výrobky, které nepocházejí z tohoto státu, v druhém smluvním státě, považuje se toto užívání za klamavé, pokud jde o původ takto označených výrobků, ledaže již za daných okolností nelze klamání rozumně předpokládat.

Označení „Heuriger“ se smí užívat v německé řeči pouze pro rakouská vína. To platí též pro gramatické odvozeniny a složení slov, v nichž se toto označení vyskytuje.

(1) Nároky z jednání odporujících ustanovením této smlouvy mohou před soudy Rakouské republiky uplatnit kromě fyzických a právnických osob, jež jsou k tomu oprávněné podle zákonodárství Rakouské republiky, též svazy, sdružení a zařízení se sídlem v Československé socialistické republice, které zastupují zúčastněné výrobce nebo obchodníky, pokud to zákonodárství Československé socialistické republiky československým svazům, sdružením a zařízením umožňuje.

(2) Nároky z jednání odporujících ustanovením této smlouvy mohou před soudy Československé socialistické republiky uplatnit kromě fyzických a právnických osob, jež jsou k tomu oprávněné podle zákonodárství Československé socialistické republiky, též svazy, sdružení a zařízení se sídlem v Rakouské republice, které zastupují zúčastněné výrobce nebo obchodníky, pokud to zákonodárství Rakouské republiky rakouským svazům, sdružením a zařízením umožňuje.

(1) Zařazením československého označení „Liptovská bryndza“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje, že se označení „Liptauer“ užívá pro rakouskou specialitu (třený sýr).

(2) Zařazením označení „Jablonec“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání označení „Gablonzer Waren“, „Gablonzer Bijouterie“, „Gablonzer Schmuck“, „Gablonzer Schmuckwaren“, „Gablonzer Kristallerie“ a „Gablonzer Schmucksteine“ pro rakouské výrobky, pokud je vyznačen rakouský původ.

(1) Známky zapsané a platné před dnem 1. ledna 1973, s nimiž jsou v rozporu označení uvedená v článcích 3 a 4 nebo v seznamech obsažených v Dohodě předvídané v článku 6, mohou se dále užívat nejdéle do uplynutí osmi let po vstupu v platnost této smlouvy (rozhodný den).

(2) Známky zapsané a platné přede dnem 1. ledna 1973, které porušují výhradně článek 8 odst. 2, mohou se dále užívat nejdéle do uplynutí deseti let po vstupu v platnost této smlouvy (rozhodný den).

(3) Na označení, která podléhají této smlouvě teprve na podkladě změny anebo doplnění seznamů obsažených v Dohodě předvídané v článku 6, se použijí odstavce 1 a 2 s tím, že za rozhodný den se považuje den, kdy vstoupí v platnost pozměněná Dohoda.

(1) Zařazením označení „Plzeň“, „Pilsen“, „Plzeňské“, „Pilsner“, „Pilsener“ a „Pils“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání označení „Pils“ pro pivo v Rakousku ve spojení slov, jež obsahuje připojení například slovní známky, obchodního jména nebo jiného odkazu na vyrábějící pivovar nebo na zemi výroby. K takovému spojení slov dochází nejen tehdy, jde-li o složené slovo nebo o několik slov spojených pomlčkou, ale i tehdy, jsou-li tato slova na břišní etiketě láhve nebo na etiketě plechovky bezprostředně prostorově spojena.

(2) Fyzické a právnické osoby včetně osobních společností podle obchodního práva, které užívaly označení „Pilsner“ nebo „Pilsener“ pro jimi v Rakousku vyráběné pivo nepřetržitě nebo s přerušením od 1. 1. 1967 až do vstupu Smlouvy v platnost, mohou toto označení dále užívat až do uplynutí 9ti let po vstupu Smlouvy v platnost spolu s jednoznačným a zřetelně čitelným odkazem na rakouský původ.

(3) Právo na další užívání podle odstavce 2 lze zcizit nebo zdědit pouze s tou částí podniku, na kterou se tato označení vztahují.

(1) Výrobky, obaly, reklamní prostředky, jakož i účty, přepravní doklady a jiné obchodní papíry, které jsou při vstupu v platnost Dohody předvídané v článku 6 na území jednoho ze smluvních států a jsou řádně opatřeny údaji, jež se podle této smlouvy nesmějí používat, se mohou užívat po dobu jednoho roku po vstupu Dohody v platnost.

(2) V případě, že se seznamy označení obsažené v Dohodě, kterou předvídá článek 6, změní nebo rozšíří, použije se odstavce 1 s tím, že jednoroční lhůta počíná vstupem pozměněné Dohody v platnost.

Tento protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy, která byla podepsána dne 11. června 1976 mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ.

Tato smlouva se nepoužije na označení výrobků, které se územím jednoho ze smluvních států pouze provážejí.

Ochranou označení výrobků podle této smlouvy nejsou dotčena ustanovení platná v každém ze smluvních států o dovozu a deklarování takových výrobků.

Tato smlouva nevylučuje širší ochranu, která se ve smluvních státech poskytuje nebo v budoucnu poskytne podle vnitrostátních právních předpisů nebo jiných mezinárodních dohod označením chráněným podle této smlouvy.

Příslušné úřady smluvních států budou pravidelně ve vzájemném styku, aby se radily o návrzích na změnu nebo rozšíření Dohody předvídané v článku 6, jakož i o otázkách, které by mohly vzniknout při provádění Smlouvy.

(1) Tato smlouva vyžaduje ratifikaci; ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.

(2) Tato smlouva vstoupí v platnost 100 dní po výměně ratifikačních listin a není časově omezena.

(3) Tuto smlouvu může každý ze smluvních států vypovědět ve lhůtě alespoň jednoho roku písemně diplomatickou cestou.

(4) Dohoda podle článku 6 může být uzavřena již před vstupem Smlouvy v platnost, vstoupí však v platnost nejdříve současně se Smlouvou.