172/1968 Sb. Zákon o federálních výborech

Federální výbory jsou ústředními orgány státní správy Československé socialistické republiky.

(1) Federální výbor se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších 4 až 10 členů.

(2) Počet členů každého federálního výboru stanoví vláda Československé socialistické republiky, a to tak, aby výbor se skládal ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Místopředsedu a ostatní členy federálního výboru jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky na návrh vlád obou republik. Je-li ministrem-předsedou federálního výboru občan České socialistické republiky, je místopředsedou federálního výboru občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak.

V době mezi schůzemi federálního výboru může neodkladná opatření činit ministr-předseda federálního výboru v dohodě s místopředsedou federálního výboru. Tato opatření podléhají dodatečnému schválení federálního výboru. Neschválí-li je federální výbor na své nejbližší schůzi, pozbývají další platnosti.

(1) Federální výbor se schází ke svým schůzím podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. Schůze federálního výboru svolává ministr-předseda.

(2) Ministr-předseda je povinen svolat schůzi federálního výboru, požádá-li o to některá národní část.

Federální výbor se může usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Opatření přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. Opatření federálního výboru podepisuje ministr-předseda.

Ministra-předsedu federálního výboru zastupuje v jeho funkci předsedy výboru místopředseda federálního výboru.

Přípravu jednání federálního výboru, realizaci jeho opatření a vyřizování běžných záležitostí zabezpečuje aparát federálního výboru.

Vycházeje z čl. 82 ústavního zákona o československé federaci a z tohoto zákona, vydá si každý federální výbor jednací řád.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.