145/1968 Sb. Vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb a o pobídkovém fondu

(1) Příděl prostředků do fondu kulturních a sociálních potřeb*) provádí se během roku zálohově, a to měsíčně ve výši odpovídající tvorbě zdrojů fondu pracujících od počátku roku. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout předem zálohu do fondu až do výše čtvrtletního minimálního přídělu.**)

(2) Do fondu plynou též částky získané z úplatného převodu správy nebo úplatného převodu vlastnictví (včetně výnosu z likvidace) majetku pořízeného z prostředků fondu, převody z jiných fondů, popř. prostředky z peněžní odměny, kterou organizace obdržela k Rudému praporu nebo standartě, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu, zisk ze závodního stravování, příspěvky jiných organizací.

(1) Prostředků fondu se používá ke kulturním, sociálním, bytovým, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, a to především k pořízení investic a jiných předmětů trvalé hodnoty. Dále jich může být použito k účelům závodního stravování, na organizační a kulturní výchovnou činnost ROH a organizace mládeže, na zahraniční studijní zájezdy a nepeněžní odměny.

(2) Prostředků fondu nelze použít k zvyšování fondu pracujících a rezervního fondu.

(1) Pobídkový fond zřizují rozpočtové a příspěvkové organizace.

(2) Místní národní výbory v malých obcích a malé rozpočtové a příspěvkové organizace mohou se za účelem vytvoření a využívání pobídkových fondů sdružovat.

Zdrojem fondu jsou:*)

a) Příspěvek**) z rozpočtu organizace, který činí 0,8 % z úhrnu hrubých mezd a platů včetně odměn a prémií skutečně vyplacených ze mzdového fondu; u národních výborů též z odměn vyplacených funkcionářům národních výborů (včetně jednotného úhrnu odměn) a z pracovních příjmů příslušníků CO a PO;

b) 50 % podíl z vlastních rozpočtových úspor***) neinvestičních výdajů ústředně řízených organizací a stejný podíl z nevyčerpaných nesubvencovaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených organizací, a to po odpočtu nevyčerpaných prostředků mzdového fondu, úspor na výdajích na civilní obranu a úspor z kooperační činnosti. U ústředně řízených organizací nejsou zdrojem pobídkového fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly a úspory vzniklé neplněním úkolů. Základem pro výpočet podílu u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních subvencí, nenávratných půjček a přechodných výpomocí. U organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při schvalování závěrečného účtu a finančního vypořádání tento podíl v souvislosti s neplněním úkolů přiměřeně snížit nebo nepřiznat;

c) 50 % podíl z příjmů†) dosažených nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v CO, nahodilé příjmy (vymezené v rozpočtové skladbě), jakož i ty další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí) na základě doporučení příslušného ústředního orgánu. U národních výborů jsou základem pro výpočet podílu nadplánové příjmy dosažené v oddíle „Příjmy rozpočtových organizací“ a na správních poplatcích;

d) příspěvky poskytnuté podle rozhodnutí národního výboru z jeho fondu rezerv a rozvoje;

e) částky získané z úplatného převodu správy nebo z úplatného převodu vlastnictví (včetně výnosu z likvidace) majetku pořízeného z prostředků fondu;

f) další zdroje stanovené zvláštními předpisy††) nebo dohodnuté s ministerstvem financí, popř. u organizací řízených SNR s pověřenectvem SNR pro finance;

g) příspěvky jiných organizací.

Ústředním orgánům, popř. dalším organizacím, které nedosáhnou příjmů nad schválený rozpočet, může vláda nebo orgán jí zmocněný poskytnout do pobídkového fondu mimořádný podíl z vládní rozpočtové rezervy. Z tohoto přídělu, vyžádaného ústředním orgánem pro sebe a podřízené organizace, poskytne tento orgán mimořádný podíl do pobídkového fondu podřízené organizaci, která splnila větší objem prací nebo větší počet úkolů, při nezvýšení rozpočtových výdajů a při nezvýšení rozpočtových příjmů.

Prostředků fondu se používá

(1) K poskytování peněžních odměn kolektivům pracujících nebo jednotlivým pracovníkům organizace, která dosáhla lepších hospodářských výsledků. Přitom k odměňování*) smí být použito nejvýše 30 % prostředků převedených do fondu v běžném roce po odpočtu příspěvku [§ 4 písm. a)], částek z úplatného převodu správy nebo úplatného převodu vlastnictví (včetně výnosu z likvidace) majetku, pořízeného z prostředků fondu a prostředků ze zvláštních zdrojů podle § 4 písm. f). O odměny vyplacené z pobídkového fondu může být překročen limit mzdového fondu schválený v rozpočtu.

(2) Prostředků fondu se dále používá ke kulturním, sociálním, bytovým, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, a to především k pořízení investic a jiných předmětů trvalé hodnoty, k účelům závodního stravování, na organizační a kulturní výchovnou činnost ROH a organizace mládeže, k zlepšení vybavení organizace, na zahraniční studijní zájezdy a dary.

(3) Prostředků fondu nelze použít ke zvyšování schválených mzdových fondů.

(1) Prostředky fondu koncem roku nepropadají a převádějí se do roku následujícího. Prostředky na odměny (§ 6 odst. 1) nevyčerpané v předcházejícím roce lze v dalším roce použít k výplatě odměn popř. k účelům uvedeným v § 6 odst. 2.

(2) Hospodaření fondu se vede odděleně od běžného rozpočtového hospodaření organizace. O stavu a pohybu prostředků fondu sestavuje se samostatný pololetní výkaz. Účtování se provádí podle metodických pokynů vydaných Státním statistickým úřadem. Prostředky fondu rozpočtových organizací jsou uloženy na zvláštním zúročitelném účtu u Státní banky čs. nebo u Státní spořitelny.

(3) Do fondu se převádí po uplynutí čtvrtletí poměrný díl příspěvku [§ 4 písm. a)], který poskytuje organizace do pobídkového fondu. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout předem zálohu až do výše čtvrtletního příspěvku. Podíly z příjmů nad schválený rozpočet a z úspor na neinvestičních výdajích se převádějí do fondu až podle výsledku hospodaření za celý rok (provede se v bankovním dodatku, u národních výborů nejpozději při finančním vypořádání za minulý rok); na tyto podíly lze během roku poskytnout po uplynutí čtvrtletí zálohu, která může činit nejvýše jednu polovinu těchto podílů za uplynulé čtvrtletí; při úhradě výdajů z prostředků fondu musí organizace dbát toho, že až do schválení výsledků hospodaření jde v těchto případech pouze o zálohový podíl, který může se snížit, popř. nemusí být vůbec přiznán. U příjmů získaných ze zakázkové činnosti, prováděné nad rámec běžné činnosti, je možno podíl do pobídkového fondu převést ihned po získání tohoto mimořádného příjmu.

(4) Výši provedených převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro fond za celý rok přezkoumá orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů; na základě prověrky rozhodne příslušný nadřízený orgán o konečné výši přídělu do fondu. U národních výborů přezkoumá oprávněnost a rozhoduje o konečné výši přídělu do fondu národní výbor ve své pravomoci současně se schválením závěrečného účtu a finančního vypořádání, a to i pokud jde o jím řízené organizace.

(1) O zdrojích pobídkových fondů v příspěvkových organizacích platí ustanovení § 4 písm. a), d) až g).

(2) Zdroji pobídkových fondů jsou dále podíly na zlepšeném hospodářském výsledku proti příspěvku na provoz nebo proti stanovenému odvodu až do výše 60 % prostředků, které jim zůstanou po odečtení úspor na příspěvku na výdaje CO; zbývající část těchto prostředků převedou tyto organizace do svého rezervního fondu. Výši provedených převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro pobídkový fond za celý rok přezkoumá orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů; na základě prověrky rozhodne nadřízený orgán o konečné výši přídělu do fondu. U organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při schvalování závěrečného účtu a finančního vypořádání tento podíl v souvislosti s neplněním úkolů přiměřeně snížit nebo nepřiznat.

(3) Pro použití prostředků pobídkových fondů v příspěvkových organizacích platí ustanovení § 6 a § 7 odst. 1 věta druhá.

(4) Příspěvkové organizace mohou si ve Státní bance čs. nebo ve Státní spořitelně zřídit zvláštní účet pro pobídkový fond.

(1) Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb a pobídkového fondu (dále jen „fond“) slouží všem pracovníkům příslušné hospodářské, rozpočtové nebo příspěvkové organizace (dále jen „organizace“). Rozpočet fondu schvaluje a o použití prostředků fondu rozhoduje členská schůze úsekové, dílenské nebo základní organizace ROH nebo konference delegátů základní organizace ROH. Schválený rozpočet se stává součástí kolektivní smlouvy nebo dohody o spolupráci.

(2) Příkaz pro použití prostředků fondu podpisuje oprávněný funkcionář příslušného odborového orgánu (závodního výboru ROH, podnikového výboru, popř. oborové komise nebo koordinační porady předsedů ZV ROH) a oprávněný pracovník organizace.

(3) Převody správy a vlastnictví majetku pořízeného z těchto fondů provádějí organizace vždy v dohodě s odborovými orgány.*)

(4) Půjčky z prostředků fondu se poskytují na základě písemné smlouvy. Poskytuje-li se úročitelná půjčka, úroková sazba nesmí překročit úroveň obvyklých sazeb Státní spořitelny pro půjčky obyvatelstvu.

(5) Částky fondu určené k financování zařízení investiční povahy se stanoví v dohodě mezi vedením organizace a základní organizací ROH. Tyto prostředky lze použít jen na účely stanovené kolektivní smlouvou nebo dohodou o spolupráci.

(6) Při organizačních změnách se převede na přejímající organizaci, u níž je fond, poměrná část prostředků fondu, jaká odpovídá převáděnému mzdovému fondu (popř. podle počtu převzatých pracovníků) podle stavu ke dni účinnosti této změny.

(7) Hospodaření s prostředky fondu podléhá kontrole státních orgánů i orgánů ROH.

Ustanovení části 2 o pobídkových fondech se nevztahují na útvary ozbrojených sil v oboru působnosti ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra a na útvary železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Působnost části 2 vyhlášky pro ostatní útvary ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra stanoví příslušný resortní ministr v dohodě s příslušným ústředním výborem odborového svazu.

I. Vyhláška č. 2/1967 Sb., o pobídkových fondech a financování některých výdajů v rozpočtových a příspěvkových organizacích, se mění takto

1. Zrušuje se ustanovení § 1 až 6 a § 10;

2. § 12 zní

„Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.“

II. Vyhláška č. 48/1967 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací, se mění takto

1. V § 1

a) odstavec 1 zní

„Pokud se v této vyhlášce hovoří o podniku, jde o podnik, pro který platí ustanovení části druhé vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství;“

b) odstavec 3 se zrušuje;

2. zrušuje se část první;

3. § 13 zní

„Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.“

Ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení § 4, 7 až 10 této vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 4 písm. a) a § 7 odst. 2 první, druhá a třetí věta nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1969; do té doby se použije ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 5 odst. 5 věta druhá vyhlášky č. 2/1967 Sb.