140/1968 Sb. Vyhláška ministerstva školství o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání

(1) Tato vyhláška upravuje pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení pracovníků, členů jednotných zemědělských družstev a členů výrobních družstev, studujících při zaměstnání na československých vzdělávacích zařízeních nebo v kursech, aby získali určitý stupeň vzdělání nebo si rozšířili nebo prohloubili dosažený stupeň vzdělání, popřípadě odbornou kvalifikaci.

Organizace poskytnou studujícím na středních všeobecně vzdělávacích školách, středních školách pro pracující, na odborných školách, středních odborných školách, podnikových technických školách a na konzervatořích pracovní volno v tomto rozsahu

a) 3 hodiny týdně s náhradou mzdy s výjimkou vychovatelů a učitelek mateřských škol, jimž náleží 2 hodiny týdně z přímé výchovné práce (z normální míry vyučovací povinnosti) a ostatních učitelů, jimž náleží 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

b) 3 dni s náhradou mzdy ve školním roce k přípravě a vykonání zkoušek;

c) 3 dni bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na studijních soustředěních (laboratorních cvičeních, praktikách, praxi), jsou-li součástí učebního plánu;

d) na přípravu a vykonání maturitní zkoušky (závěrečné umělecké zkoušky)

1. 20 dní (10 dní absolventům škol s úplným středním vzděláním) bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky je odborná maturitní práce,

2. 10 dní bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky není odborná maturitní práce.

Organizace poskytnou studujícím na podnikových institutech a ve vyšších ročnících konzervatoří pracovní volno v tomto rozsahu

a) 3 hodiny týdně s náhradou mzdy s výjimkou vychovatelů, jimž náleží 2 hodiny týdně z přímé výchovné práce a učitelů, jimž náleží 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

b) 5 dní s náhradou mzdy v každém školním roce na přípravu a vykonání zkoušek;

c) 5 dní bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na laboratorních cvičeních (praktikách), jsou-li součástí učebního plánu;

d) 20 dní (učitelům 10 dní) s náhradou mzdy na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky a k obhajobě odborné práce.

Organizace poskytnou studujícím na vysokých školách pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu

a) 12 dní v každém školním roce při večerním a externím studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

b) 14 dní v každém školním roce při dálkovém studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

c) 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky;

d) 5 dní ve školním roce k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu;

e) 80 dní na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky s výjimkou učitelů, jimž náleží 60 dní; učitelům - účastníkům jiného studia učitelství než dvoupředmětového, 20 dní.

Účastníkům kursů poskytne organizace pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu

a) v kursech, které mají ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. 2 hodiny týdně s výjimkou učitelů,

2. 3 dni, učitelům 2 dni, na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

b) v kursech pro vedoucí pracovníky, trvajících nejméně 6 měsíců,

1. 7 dní za 6 měsíců ke studiu, konzultacím, laboratorním cvičením a soustředěním,

2. 5 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

c) v kursech doplňkového pedagogického studia

1. učitelům odborných předmětů

2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

5 dní na soustředění, pokud je součástí učebního plánu;

2. mistrům odborného výcviku

2 hodiny týdně,

2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

5 dní na soustředění, pokud je součástí učebního plánu.

V pomaturitním studiu, které má ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin při dálkovém studiu, poskytnou organizace studujícím pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 3 hodin týdně a na přípravu a vykonání zkoušek v každém školním roce v rozsahu tří dní.

(1) Organizace poskytnou studujícím v postgraduálním studiu, s výjimkou učitelů, pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu

a) v denní formě postgraduálního studia

1. po dobu výuky, nejvýše však v trvání 75 dní,

2. 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

b) v ostatních formách postgraduálního studia

1. 24 dní ve školním roce ke studiu, konzultacím a laboratorním cvičením,

2. 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. 5 dní ve školním roce k účasti na studijních soustředěních,

4. 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

(2) Organizace poskytnou učitelům ve všech formách postgraduálního studia pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu

a) 1 hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

b) 2 dni na přípravu a vykonání každé zkoušky,

c) 10 dní na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

(1) Ženám, které pečují alespoň o jedno dítě mladší než patnáct let, jimž náleží pracovní volno podle § 2, 3, 4, 6 nebo 7, s výjimkou denní formy postgraduálního studia, přísluší další pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 5 dní ve školním roce.

(2) K vykonání externí maturitní zkoušky, poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu stanoveném v § 2, písm. d); rovněž k vykonání přijímacích zkoušek (pohovorů) poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v potřebném rozsahu.

(1) Pracovní volno

a) stanovené počtem hodin, jež může studující čerpat týdně, lze po dohodě s organizací sčítat a použít ho nejdéle v období 4 týdnů a při studiu na středních zemědělských a lesnických technických školách v témže školním roce;

b) stanovené počtem dní nelze bez souhlasu organizace čerpat po hodinách;

c) poskytované v dálkovém a externím studiu lze čerpat po celý školní rok, včetně doby hlavních prázdnin, při večerním a směnném studiu mimo hlavní školní prázdniny a v kursech jen po dobu kursu.

(2) Nevyčerpané pracovní volno nelze převádět do jiného školního roku s výjimkou volna stanoveného na přípravu a vykonání maturitní zkoušky, státních závěrečných zkoušek a volna poskytovaného v postgraduálním studiu.

(1) Pracovní volno

a) se přerušuje uznáním pracovní neschopnosti, popřípadě nařízením karantény v době, kdy studující čerpá pracovní úlevy; pobírá-li studující příspěvek (§ 12), zastavuje se jeho výplata;

b) stanovené počtem hodin přísluší studujícímu i za týden, v němž nepracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu pro překážku v práci, při které mu náleží náhrada mzdy nebo hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění; trvá-li překážka v práci nepřetržitě déle než 4 týdny, přísluší mu pracovní volno nejvýše za 4 týdny.

(2) Pracovní volno stanovené počtem hodin nepřísluší studujícímu po dobu dovolené na zotavenou, přísluší mu však v plném rozsahu i v týdnu, v němž si vybral nejvýše 2 pracovní dni dovolené.

(1) Náhrada mzdy za dobu pracovního volna se poskytne ve výši průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce).

(2) Náklady na náhradu mzdy, poskytovanou v době pracovního volna, hradí organizace.

(1) Po dobu pracovního volna bez náhrady mzdy podle této vyhlášky, včetně volna podle § 8 odst. 2, poskytují organizace studujícím při zaměstnání studijní příspěvek.

(2) Studijní příspěvek činí za 1 den pracovního volna nejméně

u ženatých (vdaných), ovdovělých, rozvedených a svobodných, kteří mají vyživovací povinnost alespoň k jednomu dítěti 68 Kčs,u ženatých (vdaných) bezdětných 55 Kčs,u svobodných, ovdovělých, rozvedených, kteří nemají vyživovací povinnost k dítěti 34 Kčs.

(3) Výše studijního příspěvku nesmí přesáhnout výši průměrného výdělku. Náklady na studijní příspěvek hradí organizace.

V době studijních soustředění a po dobu konání závěrečných zkoušek jsou studující na vzdělávacích zařízeních oprávněni se stravovat ve školních jídelnách a menzách za stejných podmínek jako studující v denním studiu.*)

Organizace umožní studujícím vhodnou úpravou pracovních podmínek, zejména rozvržením pracovní doby, splnit všechny povinnosti spojené se studiem a nebudou jim pokud možno nařizovat práci přesčas.

Studující s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 86 zákoníku práce) nemají nárok na pracovní volno stanovené počtem hodin týdně a při studiu na vysokých školách na pracovní volno podle § 4 písm. a), b).

Organizace mohou v případech odůvodněných svou kádrovou potřebou nebo potřebou studujícího, která je hodna zvláštního zřetele, poskytovat vyšší nebo další pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení, než jsou stanoveny v této vyhlášce. Náhrada mzdy však nemůže převýšit průměrný výdělek studujícího (§ 275 zákoníku práce), náhrada cestovních a jiných výdajů se studiem spojených výši odpovídající platným předpisům. Před svým rozhodnutím si organizace vyžádá stanovisko závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí a příslušného vzdělávacího zařízení.

Tato vyhláška se nevztahuje

a) na zdravotnické pracovníky, kteří se při zaměstnání vzdělávají ve zdravotnických vzdělávacích zařízeních,

b) na účastníky studia při zaměstnání na lékařských fakultách po dobu denního studia,**)

c) na vojáky z povolání a příslušníky ozbrojených sborů ministerstva vnitra,

d) na studující ve vědecké nebo umělecké aspirantuře,***)

e) na účastníky odborného školení, organizovaného formou krátkodobého internátního soustředění.†)

Zrušují se

a) vyhláška ministerstva školství a kultury č. 94/1966 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání,

b) výnos ministerstva školství a kultury ze dne 14. února 1961 čj. 7354/61-III/5 o hmotném zabezpečení posluchačů fakulty - Institutu národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze,

c) výnos ministerstva školství a kultury ze dne 20. července 1961 čj. 35 120/61-III/5 o rozšíření platnosti výnosu ministerstva školství a kultury ze dne 14. února 1961 čj. 7354/61-III/5 na fakultu - Institut národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.

(1) Pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení studujících při zaměstnání se v jednotlivých organizacích řídí touto vyhláškou počínaje dnem, kdy v nich byla zkrácena týdenní pracovní doba na délku uvedenou v bodě 1 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem; až do této doby se postupuje podle dosud platné úpravy.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1968.