Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 2523/17 ECLI:CZ:US:2017:1.US.2523.17.1 AI generated

I.ÚS 2523/17 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 2523/17
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Pavla Pojdla, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 176/2017-57 ze dne 26. 7. 2017, takto: Dne 15. 8. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jímž se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu. Podání navrhovatele nelze považovat za řádné, neboť trpí řadou formálních i obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména absencí povinného právního zastoupení. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že sám navrhovatel se v minulosti obrátil na Ústavní soud ve více než stovce případů. Navrhovatel přitom byl v souvislosti se svými předchozími podáními k Ústavnímu soudu již vícekrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem a o tom, že Ústavní soud advokáta k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje), jakož i o případných následcích neodstranění takových vad.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 2523/17 · Ústavní soud České republiky: aj.), v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo navrhovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení neefektivním a formalistickým. Za dané situace tudíž Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Pavla Pojdla, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 176/2017-57 ze dne 26. 7. 2017, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 15. 8. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jímž se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu. Podání navrhovatele nelze považovat za řádné, neboť trpí řadou formálních i obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména absencí povinného právního zastoupení. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že sám navrhovatel se v minulosti obrátil na Ústavní soud ve více než stovce případů. Navrhovatel přitom byl v souvislosti se svými předchozími podáními k Ústavnímu soudu již vícekrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem a o tom, že Ústavní soud advokáta k řízení o ústavní stížnosti neustanovuje), jakož i o případných následcích neodstranění takových vad.

Jak již Ústavní soud opakovaně uvedl v předchozích věcech navrhovatele (viz např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 2574/09

,

IV. ÚS 1647/10

,

I. ÚS 2053/11

,

I. ÚS 1086/13

,

I. ÚS 2252/13

aj.), v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo navrhovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení neefektivním a formalistickým. Za dané situace tudíž Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 22. srpna 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj