II.ÚS 704/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu Evy Hůlkové, označeném jako "podnět ke stížnosti", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byl dne 8. 3. 2017 doručen přípis, označený jako "podnět ke stížnosti na protizákonné jednání Obvodního soudu Praha 10 a Městského soudu v Praze". Jeho obsahem je poukaz na tvrzenou protizákonnost v činnosti těchto soudů, spočívající v porušení místní příslušnosti a ve ztrátě některých podání, které měla navrhovatelka těmto soudům zaslat.

2. Ústavní soud navrhovatelku dne 15. 3. 2017 vyzval k odstranění vad podaného návrhu s poučením, jaké zákonné náležitosti musí splňovat ústavní stížnost.

3. Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka přípisem ze dne 29. 3. 2017, v němž uvedla, že její předchozí dopis nebyl zamýšlen jako ústavní stížnost, nýbrž jako "poukázání (podnět k stížnosti) na zneužití soudních pravomocí" obou označených soudů, adresovaný "justiční komoře".

4. Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem návrhu, dospěl k závěru, že jde o návrh, k jehož projednání není příslušný.

5. Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví [čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem. To znamená, že v řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda došlo k takovémuto porušení, přičemž pakliže tomu tak bylo, zruší napadené rozhodnutí, nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné. Součástí této pravomoci Ústavního soudu ale není rozhodovat o "podnětech ke stížnosti" tak, jak se domnívá navrhovatelka, nemluvě ani o tom, že Ústavní soud není žádnou "justiční komorou", jak se navrhovatelka mylně domnívá.

6. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není z výše uvedených důvodů příslušný k projednání podaného návrhu, musí tento návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2017

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj