Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 2975/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.2975.16.1 AI generated

I.ÚS 2975/16 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 2975/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu T. R., na zrušení blíže neurčeného usnesení Krajského soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 64 INS 4303/2016, takto: Dne 5. 9. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 2975/16 · Ústavní soud České republiky: Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu T. R., na zrušení blíže neurčeného usnesení Krajského soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 64 INS 4303/2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 5. 9. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci

sp. zn. III. ÚS 1303/15

aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil. Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.

Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. října 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj