IV.ÚS 792/16 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl o návrhu V. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov PS 50/F, ve věci ústavní stížnosti Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 3. 2016 domáhá možnosti obnovy řízení o ústavní stížnosti, ukončeného usnesením
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 792/16 · Ústavní soud České republiky: Uvedeným usnesením Ústavního soudu bylo pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), odmítnuto podání navrhovatele doručené dne 7. 1. 2016.
Full text
Ústavní soud rozhodl o návrhu V. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov PS 50/F, ve věci ústavní stížnosti
sp. zn. IV. ÚS 66/16
, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 3. 2016 domáhá možnosti obnovy řízení o ústavní stížnosti, ukončeného usnesením
sp. zn. IV. ÚS 66/16
, neboť výzvu k odstranění vad podání nesprávně pochopil jako zamítnutí stížnosti, a proto na ni nereagoval.
Uvedeným usnesením Ústavního soudu bylo pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), odmítnuto podání navrhovatele doručené dne 7. 1. 2016.
Ústavní soud nynější návrh posoudil z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona o Ústavním soudu na něj kladeným, a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.
Rozhodnutí Ústavního soudu (ať již nálezy či usnesení) jsou totiž konečná a nelze proti nim uplatnit žádné opravné prostředky (čl. 89 Ústavy ve spojení s § 54 odst. 2 a § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě jednoinstančního rozhodování, jehož výsledek nelze pro specifickou povahu a úlohu ústavního soudnictví zvrátit jinými prostředky ani postupem, který by de facto obešel zmíněnou neměnnost rozhodnutí Ústavního soudu (srov. např.
sp. zn. II. ÚS 148/96
,
III. ÚS 2066/08
,
II. ÚS 3186/13
a další). Výjimky, kdy Ústavní soud na návrh své rozhodnutí zruší a ve věci rozhodne znovu, jsou stanoveny zákonem o Ústavním soudu (viz § 105, § 119 a násl. zákona o Ústavním soudu). V posuzované věci se však o žádný z uvedených případů nejedná.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh na zrušení shora označeného usnesení odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, aniž považoval za účelné navrhovatele vyzývat k odstranění vad podání a nedostatku právního zastoupení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2016
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj