Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 1437/15 ECLI:CZ:US:2016:1.US.1437.15.1 AI generated

I.ÚS 1437/15 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 1437/15
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti T. M., zastoupeného Mgr. Kateřinou Janstovou, advokátkou se sídlem Vinohradská 404/19, 120 00, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. 39 Co 363/2013, takto:

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 1437/15 · Ústavní soud České republiky: Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti T. M., zastoupeného Mgr. Kateřinou Janstovou, advokátkou se sídlem Vinohradská 404/19, 120 00, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. 39 Co 363/2013, takto:

Opatrovníkem nezletilého M. M. se pro zastupování v řízení před Ústavním soudem ustanovuje Městská část Praha 10.

Odůvodnění:

Včas podaným návrhem splňujícím formální náležitosti ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel napadá v záhlaví označené rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvého stupně o snížení výživného na dvě děti stěžovatele tak, že návrh na snížení výživného se zamítá. Jedno z dětí stěžovatele - M. M. - je v době řízení o ústavní stížnosti nezletilé.

Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

Ústavní stížnost stěžovatele napadá závěry obecných soudů dotýkající se konkrétních zájmů nezletilého (výše výživného), přičemž nezletilý má postavení vedlejšího účastníka řízení o ústavní stížnosti. Protože jeho zákonní zástupci jsou také účastníky (resp. vedlejšími účastníky) řízení o ústavní stížnosti, může dojít ke střetu jejich zájmů.

Ústavní soud proto ustanovil opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilého v řízení o ústavní stížnosti, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník příslušný orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí (v tomto případě Městská část Praha 10), který nezletilého zastupoval již v řízení před obecnými soudy. Protože opatrovník se svým ustanovením vyslovil souhlas, rozhodl Ústavní soud tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. února 2016

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu