III.ÚS 2111/15 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Rychteckého, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 73 EXE 861/2013-374 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 172/2015-497, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 14. 7. 2015 elektronicky doručena ústavní stížnost proti v záhlaví označeným usnesením (bez uvedení data jejich vydání) s tvrzením, že jimi bylo porušeno právo na zákonného soudce, na spravedlivý proces a na přístup k soudu. Současně stěžovatel požádal o přednostní projednání věci.

Z uvedeného podání vyplynulo, že stěžovatel není právně zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], nehledě na další vady, jež brání věcnému projednání návrhu. Z tohoto důvodu Ústavní soud poučil stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti a vyzval jej k odstranění vad návrhu. Zároveň ho poučil, že pokud tyto vady neodstraní ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy, bude jeho návrh odmítnut.

Lhůta k odstranění vad uplynula dne 19. 8. 2015, přičemž v jejím průběhu (konkrétně dne 3. srpna 2015) obdržel Ústavní soud podání, v němž stěžovatel požádal o lhůtu 1 měsíce k doplnění ústavní stížnosti a k němuž přiložil zprávu Ústavu leteckého zdravotnictví o svém zdravotním stavu.

Vzhledem k tomu, že předmětné vady podání nebyly odstraněny ve lhůtě stanovené Ústavním soudem, a ani ve lhůtě, kterou si stanovil sám stěžovatel, a to v situaci, kdy bylo jeho žádosti o její prodloužení fakticky vyhověno, když Ústavní soud vyčkal jejího marného uplynutí, nezbylo než návrh (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2015

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu