I.ÚS 590/15 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Aleny Houžvičkové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 229/2014-16 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2014 č. j. 8 A 196/2013-67, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 25. 2. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 229/2014-16 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2014 č. j. 8 A 196/2013-67.

2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatelé musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem.

3. Jak přitom vyplývá z desítek řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé v minulosti učinili, návrh Ústavnímu soudu zvolili navzdory tomu, že byli opakovaně Ústavním soudem poučeni o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatelů

sp. zn. IV. ÚS 2283/13

,

sp. zn. I. ÚS 2856/14

,

sp. zn. IV. ÚS 3353/14

,

sp. zn. IV. ÚS 3408/14

,

sp. zn. III. ÚS 3506/14

,

sp. zn. II. ÚS 3867/14

).

4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.

5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatelů mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj