II.ÚS 3066/13 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti společnosti MONSTERA INTERNATIONAL a. s., sídlem Praha 2, Londýnská 57/376, zastoupené Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 23, proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci žádostí stěžovatelky o omezení zajištění peněžních prostředků dle ustanovení § 79a odst. 4 trestního řádu ze dne 19. 7. 2013 a ze dne 22. 8. 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka ústavní stížností napadá postup Vrchního státního zastupitelství v Praze, v jehož důsledku nebylo řádně rozhodnuto o jejích shora označených žádostech o omezení zajištění peněžních prostředků dle ustanovení § 79a odst. 4 trestního řádu, neboť namísto usnesením rozhodovalo vrchní státní zastupitelství fakticky toliko přípisem ze dne 5. 8. 2013 a přípisem ze dne 3. 9. 2013, čímž znemožnilo stěžovatelce brojit proti těmto rozhodnutím stížností dle ustanovení § 79a odst. 5 trestního řádu. Vytýkaným postupem vrchního státního zastupitelství proto došlo dle názoru stěžovatelky k porušení ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, musí být usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Soudce zpravodaj, jemuž byla věc přidělena, poté co byl předchozí soudce zpravodaj z projednávání této ústavní stížnosti vyloučen (usnesením ze dne 7. 10. 2014), dospěl po přidělení věci k závěru, že ústavní stížnost není přípustná.

Posuzovaná ústavní stížnost totiž představuje ve své podstatně identické podání, jež bylo Ústavním soudem odmítnuto usnesením ze dne 12. 2. 2014 ve věci

sp. zn. I. ÚS 3065/13

.

Pro stručnost proto postačí v úplnosti odkázat na odůvodnění tohoto usnesení, ve kterém jsou uvedeny důvody nepřípustnosti rovněž projednávané ústavní stížnosti, respektive důvody, pro které nelze v dané věci dospět k závěru, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti vyčerpala veškeré právní prostředky, jež jí jsou k dispozici (zvláště viz body 6 a 8 odkazovaného usnesení).

Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. října 2014

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj