Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 3127/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.3127.14.1 AI generated

IV.ÚS 3127/14 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 3127/14
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Jaroslava Mráze, zastoupeného JUDr. Janem Mandátem, advokátem se sídlem Elgartova 29, 614 00 Brno, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 161/2012-36 ze dne 16. 7. 2014, takto:

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 3127/14 · Ústavní soud České republiky: Za daných okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Jaroslava Mráze, zastoupeného JUDr. Janem Mandátem, advokátem se sídlem Elgartova 29, 614 00 Brno, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 161/2012-36 ze dne 16. 7. 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno zejména jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (obdobně srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn. III. ÚS 241/97

,

II. ÚS 2492/12

aj.), neboť jeho prvním výrokem byla rozhodnutí Krajského soudu v Brně a rozhodnutí správního orgánu, původně napadené správní žalobou, v celém rozsahu zrušena a věc byla správnímu orgánu vrácena k dalšímu řízení.

Z uvedeného je tak zřejmé, že v posuzované věci není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Právní moc rozhodnutí krajského soudu a předchozího rozhodnutí správního orgánu byla prolomena kasačním zásahem Nejvyššího správního soudu, a proto je v tomto stádiu ústavní stížnost předčasná (srov. shodně usnesení Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 2492/12

ze dne 2. 4. 2013, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Z toho důvodu by rozhodnutí o ústavní stížnosti bylo v kontrapozici s formální i materiální dimenzí její subsidiarity.

Za daných okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 8. října 2014

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj