IV.ÚS 1599/14 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 10/2014-7, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 22. 4. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 5. 2014, navrhovatel napadl a domáhal se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, jež mu mělo být doručeno dne 6. 3. 2014.

Podání navrhovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

Ústavní soud v jiných věcech navrhovatele rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích.

Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. června 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj