Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 3290/13 ECLI:CZ:US:2014:3.US.3290.13.1 AI generated

III.ÚS 3290/13 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 3290/13
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele L. S., t. č. UVTOS, Slovenská republika, zastoupeného Mgr. Katarínou Janiskovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2011 sp. zn. 2 To 24/2011 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2011 sp. zn. 2 T 2/2011, takto:

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 3290/13 · Ústavní soud České republiky: V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestněprávní věci.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele L. S., t. č. UVTOS, Slovenská republika, zastoupeného Mgr. Katarínou Janiskovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2011 sp. zn. 2 To 24/2011 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2011 sp. zn. 2 T 2/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestněprávní věci.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2013, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní soud usnesením

sp. zn. III. ÚS 986/11

ze dne 26. 7. 2011 ústavní stížnost stěžovatele proti týmž rozhodnutím obecných soudů s poukazem na § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Z tohoto stěžovatelova procesního postupu je patrné, že s obsahem rozsudku Vrchního soudu v Praze, napadeného nyní projednávanou ústavní stížností, byl již tehdy obeznámen (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 2962/07

ze dne 17. 7. 2008 a

sp. zn. III. ÚS 1506/08

ze dne 19. 2. 2009). Jestliže ústavní stížnost byla podána až dne 23. 10. 2013, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle citovaného § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně. I kdyby mohlo jít o ústavní stížnost proti tzv. jinému zásahu veřejné moci, jak se mylně domnívá stěžovatel, platilo by totéž (§ 72 odst. 5 téhož zákona). Stěžovatelem naznačená oponentura zmíněnému usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 986/11

ze dne 26. 7. 2011 je pak - nejen proto - bezpředmětná.

Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj