Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 2059/13 ECLI:CZ:US:2014:4.US.2059.13.1 AI generated

IV.ÚS 2059/13 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 2059/13
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. Ř., zastoupeného JUDr. Jiřím Šetinou, advokátem se sídlem Proseč, Kutřín 6, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010 sp. zn. 40 T 3/2010 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2011 sp. zn. 6 To 44/2011, takto:

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 2059/13 · Ústavní soud České republiky: V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí trestních soudů, neboť jimi měla být porušena jeho základní práva zaručená čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. Ř., zastoupeného JUDr. Jiřím Šetinou, advokátem se sídlem Proseč, Kutřín 6, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010 sp. zn. 40 T 3/2010 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2011 sp. zn. 6 To 44/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí trestních soudů, neboť jimi měla být porušena jeho základní práva zaručená čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo odvolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze výše uvedeným rozsudkem ze dne 14. 12. 2011. Uvedený rozsudek Vrchního soudu, který je napaden touto ústavní stížností, byl stěžovateli podle sdělení Městského soudu v Praze doručen dne 8. 3. 2012. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla k poštovní přepravě podána až dne 1. 7. 2013, je zjevné, že se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj