III.ÚS 243/14 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti M. H., t. č. Věznice Příbram, proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ve věci vedené pod sp. zn. 17 T 90/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 16. 1. 2014 se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného rozsudku, jímž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce čtyř let; ke skutku, jehož spácháním byl uznán vinným, nic bližšího neuvedl. Z obsahu podání vyplynulo, že stěžovatel vytýká orgánům činným v trestním řízení, že nezjistily a nevyslechly (blíže neidentifikovaného) svědka, a že Okresní soud Praha - západ vedl hlavní líčení v nepřítomnosti stěžovatele. S tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces stěžovatel žádal Ústavní soud o obnovu řízení, případně o jinou blíže nespecifikovanou pomoc.

Při podání ústavní stížnosti stěžovatel nerespektoval ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 30 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranil, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovateli doručena dne 24. 1. 2014.

Dotazem u České advokátní komory, pobočky v Brně, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel požádal komoru o určení advokáta pro účely zastupování v řízení o předmětné ústavní stížnosti a ta jeho žádosti vyhověla. Přípisem ředitelky pobočky České advokátní komory ze dne 31. 3. 2014 byl Ústavní soud informován, že k uzavření dohody o poskytnutí právní služby mezi stěžovatelem a určeným advokátem nedošlo, neboť po prostudování trestního spisu vyšlo najevo, že ústavní stížnost je nepřípustná; stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. S touto skutečností advokát stěžovatele seznámil.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady svého podání neodstranil, Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2014

Milada Tomková, v. r.

soudkyně zpravodajka