II.ÚS 3152/13 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Aps 6/2013-11 ze dne 26. 7. 2013 takto:

Ústavní stížnost se odmítá

Odůvodnění:

Podaným návrhem se navrhovatel ve smyslu § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci

sp. zn. I. ÚS 3036/11

), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to již i pro jeho nynější a opakované tvrzení (obdobně tomu bylo kupř. ve věci vedené zde pod

sp. zn. II. ÚS 3754/12

), jinak dále nerozvedené, že advokát nebude určen pro "střet zájmů".

S právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již stěžovatel mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např.

sp. zn. III. ÚS 2170/11

,

sp. zn. I. ÚS 2685/11

,

sp. zn. I. ÚS 2698/11

i již cit.

sp. zn. I. ÚS 3036/11

, v nichž Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebyla splněna. Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 22. října 2013

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj