Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 1615/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.1615.13.1 AI generated

III.ÚS 1615/13 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 1615/13
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Návrhem ze dne 20. května 2013, označeným jako ústavní stížnost, brojili stěžovatelé proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť jimi mělo dojít k neoprávněnému zásahu do jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Stěžovatelé při podání ústavní stížnosti nebyli (a nejsou) zastoupeni advokátem [viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")], a proto jejich podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Dále pak nebyla k ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovatelů poskytuje. V tomto směru byli stěžovatelé ze strany Ústavního soudu dopisem, doručeným jim dne 23. května 2013 (resp. dne 26. května 2013), poučeni a vyzváni k nápravě vytýkaných nedostatků jejich návrhu, k čemuž jim byla stanovena lhůta 30 dnů.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 1615/13 · Ústavní soud České republiky: Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě napraveny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Bc. Ladislava Regnarda a 2. Terezie Regnardové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2013 č. j. 25 Cdo 265/2013-137, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 20. května 2013, označeným jako ústavní stížnost, brojili stěžovatelé proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť jimi mělo dojít k neoprávněnému zásahu do jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

2. Stěžovatelé při podání ústavní stížnosti nebyli (a nejsou) zastoupeni advokátem [viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")], a proto jejich podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Dále pak nebyla k ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovatelů poskytuje. V tomto směru byli stěžovatelé ze strany Ústavního soudu dopisem, doručeným jim dne 23. května 2013 (resp. dne 26. května 2013), poučeni a vyzváni k nápravě vytýkaných nedostatků jejich návrhu, k čemuž jim byla stanovena lhůta 30 dnů.

3. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě napraveny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu