I.ÚS 1743/13 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedDne 30. 5. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, kterým se navrhovatel domáhá po Exekutorském úřadu v Přerově, JUDr. Tomáši Vránovi, soudnímu exekutorovi navrácení přeplatků navrhovatele vzniklých v rámci exekučních řízení uvedených v záhlaví. Tyto přeplatky měly dle tvrzení navrhovatele vzniknout v důsledku chybného vyčíslení nákladů exekuce a dále úmyslného prodlužování exekučního řízení ze strany soudního exekutora.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 1743/13 · Ústavní soud České republiky: Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není z výše uvedených důvodů příslušný k projednání návrhu stěžovatele, musel tento návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Z tohoto důvodu zároveň nevyzýval stěžovatele k odstranění vad jeho návrhu, zejména nedostatku jeho právního zastoupení advokátem, neboť vyhovění takovéto výzvě by nemohlo nic změnit na výsledku tohoto řízení.
Full text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu Pavla Horáka, bez právního zastoupení, kterým se navrhovatel domáhá po Exekutorském úřadu v Přerově, JUDr. Tomáši Vránovi, soudním exekutorovi se sídlem Komenského 38, 750 02 Přerov, vrácení přeplatků navrhovatele vzniklých v rámci exekučních řízení vedených Exekutorským úřadem v Přerově, JUDr. Tomášem Vránou, soudním exekutorem pod sp. zn. 103 Ex 03636/04, 103 Ex 00764/05 a 103 Ex 32892/10, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 30. 5. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, kterým se navrhovatel domáhá po Exekutorském úřadu v Přerově, JUDr. Tomáši Vránovi, soudnímu exekutorovi navrácení přeplatků navrhovatele vzniklých v rámci exekučních řízení uvedených v záhlaví. Tyto přeplatky měly dle tvrzení navrhovatele vzniknout v důsledku chybného vyčíslení nákladů exekuce a dále úmyslného prodlužování exekučního řízení ze strany soudního exekutora.
2. Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem návrhu stěžovatele, dospěl k závěru, že není k jeho projednání věcně příslušný.
3. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. To znamená, že v řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda došlo k takovémuto porušení, přičemž pakliže tomu tak bylo, zruší napadené rozhodnutí, nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné. Součástí této pravomoci Ústavního soudu ale není rozhodovat o povinnosti soudního exekutora vrátit navrhovateli přeplatky, jež vznikly v rámci exekučních řízení, která jsou proti navrhovateli jako povinnému subjektu u příslušného exekutorského úřadu vedena, byť by tyto přeplatky vznikly v důsledku nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu soudního exekutora, zejména pak v důsledku nesprávného vyčíslení nákladů příslušného exekučního řízení.
4. V případech, kdy povinná osoba nesouhlasí s výší nákladů exekučního řízení, jež byly určeny soudním exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce (v posuzované věci byly tyto náklady určeny navrhovateli mj. v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 4. 4. 2012, č.j. 103 Ex 32892/10-25), může se povinná osoba proti tomuto příkazu v souladu s ustanovením § 88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, bránit podáním námitek, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení příkazu, o čemž byl navrhovatel soudním exekutorem správně poučen, jak plyne z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 4. 4. 2012, č.j. 103 Ex 32892/10-25. O těchto námitkách rozhoduje soudní exekutor, který v případě, že námitkám v plném rozsahu nevyhoví, tyto námitky postoupí příslušnému soudu, který o nich rozhodne. Jak vyplývá z výše uvedeného, opravným prostředkem proti rozhodnutí soudního exekutora, kterým soudní exekutor určí výši nákladů exekučního řízení, k jejichž náhradě je povinný povinen, jsou včas podané námitky, nikoli žaloba povinného na soudního exekutora adresovaná Ústavnímu soudu.
5. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není z výše uvedených důvodů příslušný k projednání návrhu stěžovatele, musel tento návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Z tohoto důvodu zároveň nevyzýval stěžovatele k odstranění vad jeho návrhu, zejména nedostatku jeho právního zastoupení advokátem, neboť vyhovění takovéto výzvě by nemohlo nic změnit na výsledku tohoto řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. června 2013
Jaroslav Fenyk, v. r.
soudce Ústavního soudu