II.ÚS 56/03 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu navrhovatele H. G., směřujícího proti usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2003, Navrhovatel se podáním, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 27. 1. 2003, domáhal toho, aby se Ústavní soud znovu zabýval jeho ústavní stížností, která byla usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2003,
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 56/03 · Ústavní soud České republiky: Podle ust. § 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není podání odvolání (podání opravného prostředku) proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí návrhu podle ust. § 43 odst. 1 a 2 cit. zák. přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením.
Full text
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu navrhovatele H. G., směřujícího proti usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2003,
sp. zn. III. ÚS 661/02
, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se podáním, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 27. 1. 2003, domáhal toho, aby se Ústavní soud znovu zabýval jeho ústavní stížností, která byla usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2003,
sp. zn. III. ÚS 661/02
, odmítnuta pro její neopodstatněnost, a posoudil a rozhodl věc autoremedurou.
Podle ust. § 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není podání odvolání (podání opravného prostředku) proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí návrhu podle ust. § 43 odst. 1 a 2 cit. zák. přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením.
Pod pojmem „odvolání“ je nutno rozumět jakýkoli vnitrostátní prostředek. To znamená, že usnesení Ústavního soudu je konečné, a není proto proti němu přípustná ani ústavní stížnost, či jiný opravný prostředek, jakým je dovolání, rozklad, návrh na obnovu řízení, stížnost apod.
Projednávané podání stěžovatele je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho zrušení a vydání nového rozhodnutí v projednávané věci, a proto jde o návrh nepřípustný.
Podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.
Při shrnutí výše uvedených skutečností soudci zpravodaji nezbylo, než podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Protože byl Ústavní soud nucen z výše uvedených důvodů podaný návrh odmítnout, nezabýval se již dalšími nedostatky podání ve smyslu ust. § 30, § 34 a § 72 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu