I.ÚS 2089/07 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, takto: V podání, doručeném osobně dne 10. 8. 2007, stěžovatelka požadovala, aby se Český úřad zeměměřický a katastrální zdržel zásahů do jejích ústavně zaručených základních práv a aby jí vydal specifikované nemovitosti.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 2089/07 · Ústavní soud České republiky: Z uvedeného podání vyplývá, že stěžovatelka nebyla a není zastoupena advokátem (viz ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Její podání za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem považovat nelze.
Full text
Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V podání, doručeném osobně dne 10. 8. 2007, stěžovatelka požadovala, aby se Český úřad zeměměřický a katastrální zdržel zásahů do jejích ústavně zaručených základních práv a aby jí vydal specifikované nemovitosti.
Z uvedeného podání vyplývá, že stěžovatelka nebyla a není zastoupena advokátem (viz ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Její podání za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem považovat nelze.
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka vedla, je zřejmé, že volí postup, jímž nerespektuje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla opakovaně poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. I. ÚS 328/02
,
sp. zn. IV. ÚS 602/02
nebo
sp. zn. I. ÚS 339/06
a další). Tyto požadavky, kladené na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jsou stěžovatelce známy již minimálně 5 let.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatku (vady) návrhu. Vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky, mezi něž patří odmítnutí návrhu, pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Z dříve poskytnutých informací je stěžovatelce dobře známo, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než řádným návrhem a v zastoupení advokátem. Proto se jeví jako neefektivní a formalistické setrvávat na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení.
V projednávané věci soudce zpravodaj shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl.
Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2007
František Duchoň
soudce Ústavního soudu