Pl.ÚS 57/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o návrhu B.H., na zrušení ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a na nahrazení tohoto ustanovení současně navrženým zněním, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Dne 7. 12. 2000 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zrušení ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, které podle názoru navrhovatele není zákonné, nutí některé občany k nevolnické práci, a proto odporuje Listině lidských práv a svobod. Navrhovatel současně uvedl, jak by podle jeho představ mělo příslušné ustanovení znít.

Podle čl. 88 odst. 1 Ústavy stanoví zákon, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Tímto zákonem je zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Ten v ustanovení § 64 odst. 1 vypočítává subjekty oprávněné k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů, senát Ústavního soudu nebo ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona). Není sporu o tom, že navrhovatel není žádnou z těchto osob, zejména z toho důvodu, že současně nepodává návrh na zrušení konkrétního rozhodnutí, které by směřovalo vůči jeho osobě, ale jeho návrh se pohybuje ve zcela obecné rovině. Navíc zcela pomíjí, že Ústavnímu soudu vůbec nepřísluší rozhodovat o tom, jaké by mělo být znění případné nové úpravy.

Z výše uvedených důvodů nezbylo senátu Ústavního soudu než návrh odmítnout jako podaný někým zjevně neoprávněným a to podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad jeho podání (nedostatek povinného právního zastoupení).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. 12. 2000

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu