II.ÚS 1958/07 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci podání navrhovatelky D. Z., bez právního zastoupení, týkající se rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. listopadu 2006, sp. zn. 17 C 48/2005, a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 13. května 2007 (správně 31. května 2007), č. j. 12 Co 549/2007-35, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Z podání ze dne 26. července 2007, které navrhovatelka označila jako „Ústavní stížnost“, směřující proti v záhlaví označeným rozhodnutím, lze vyvodit, že se navrhovatelka snaží domoci ustanovení bezplatného advokáta. Uvádí, že požaduje obnovu řízení, avšak nemůže zaplatit služby advokáta. Soudu i advokátní komoře přitom doložila všechny potřebné doklady. K podání nebyly připojeny žádné přílohy, navrhovatelka nebyla právně zastoupena, a z podání nebylo možno dovodit, v čem navrhovatelka spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv a čeho přesně se domáhá.

Ústavní soud na základě telefonického dotazu u příslušného oddělení Okresního soudu v Olomouci zjistil, že v záhlaví označenými rozhodnutími bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudního poplatku v rámci řízení o obnově řízení.

Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu podání, je jeho povinností přezkoumat, zda jsou naplněny všechny procesní podmínky takovýto přezkum připouštějící. Přitom je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 2 Ústavy) nejen předpisy ústavními, ale i zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).

Podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Z obsahu podání lze dovodit, že se navrhovatelka snaží domoci bezplatného ustanovení advokáta. K tomu je třeba zdůraznit, že Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje a o takovém návrhu není oprávněn ani rozhodovat. K otázce, zda je Ústavní soud příslušný k ustanovení právního zástupce, se vyjádřil v minulosti v publikovaném usnesení,

sp. zn. III. ÚS 296/97

(publ. in. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu Svazek č.10, usnesení č.20, str. 409), v němž dospěl k závěru, že povinnost plynoucí státu z ústavně zaručeného práva na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) je dostatečně - i z hlediska obligatorního zastoupení pro řízení před Ústavním soudem - zabezpečena zákonem stanoveným způsobem (zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii), byť by tento způsob přinášel pro žadatele o právní pomoc jisté potíže (podání žádosti, osvědčení zákonem stanovených podmínek apod.). Pokud se tedy navrhovatelka domáhala bezplatného ustanovení advokáta Ústavním soudem, není k projednání takového návrhu Ústavní soud příslušný a podle § 43 odst. 1 písm. d) ústavní stížnost odmítne.

Jestliže však podání navrhovatelky směřuje proti v záhlaví citovaným rozhodnutím, neboť z podání, jakož i z telefonického rozhovoru s příslušnou pracovnicí oddělení 17 C Okresního soudu v Olomouci vyplývá, že navrhovatelka se obrátila na soud prvního stupně s návrhem na osvobození od soudního poplatku, které jí nebylo přiznáno, je třeba je odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) jako návrh nepřípustný, protože navrhovatelka nevyčerpala všechny možnosti, které jí zákon k ochraně práva poskytuje. Rozhodnutí o přiznání, resp. nepřiznání osvobození od soudního poplatku totiž není rozhodnutím konečným. Řízení ve věci samé dosud neskončilo a navrhovatelka má další možnosti procesního postupu.

Za této situace Ústavní soud, aniž by dále vyzýval navrhovatelku k odstranění vad, na základě výše uvedených skutečností podání soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. d), resp. písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 8. srpna 2007

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj