Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 1016/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.1016.07.1 AI generated

II.ÚS 1016/07 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 1016/07
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Martinou Hrbatovou, advokátkou se sídlem Karlov 6, Prostějov, proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 1 T 93/2004, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2006 sp. zn. 3 To 202/2006, takto:

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 1016/07 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Martinou Hrbatovou, advokátkou se sídlem Karlov 6, Prostějov, proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 1 T 93/2004, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2006 sp. zn. 3 To 202/2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 18. 4. 2007, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Ještě před tím, než se Ústavní soud mohl zabývat materiální stránkou věci, byl povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady projednání ústavní stížnosti, neboť pouze v případě, kdy návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, může se jím Ústavní soud zabývat také věcně.

Ústavní soud v dané věci především zkoumal, zda je návrh stěžovatele podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Jak zjistil Ústavní soud z obsahu spisu, napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo stěžovateli doručeno dne 10. 7. 2006 (jeho právnímu zástupci 29. 6. 2006); toto rozhodnutí bylo zároveň v dané věci posledním procesním prostředkem k ochraně práva stěžovatele ve smyslu zákona o Ústavním soudu (stížnost pro porušení zákona není ve smyslu ust. § 72 odst. 3 ve spojení s ust. § 75 odst. 1 prostředkem k ochraně práva stěžovatele; nelze tudíž od "sdělení" o odložení podnětu k jejímu podání odvíjet lhůtu k podání ústavní stížnosti). Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula více než sedm měsíců před tím, než stěžovatel ústavní stížnost podal.

Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj