IV.ÚS 2099/07 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 15. srpna 2007 o ústavní stížnosti I. M., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 8. 2007 v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem se stěžovatel domáhal vyslovení povinnosti omluvy od Krajského soudu v Ostravě a zaplacení 80 000 000,- Kč.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však právně zastoupen advokátem nebyl.

Stěžovatel vedl a vede u Ústavního soudu mnoho dalších řízení o ústavních stížnostech. Z nich je zřejmé, že informaci o povinném zastoupení advokátem stěžovatel ignoruje, ačkoli byl opakovaně poučen o této obligatorní náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně připomenutí, že neodstranění této vady ústavní stížnosti je důvodem pro její odmítnutí (kupř.

III.ÚS 331/05

,

III.ÚS 557/05

,

III.ÚS 502/06

,

IV.ÚS 660/06

,

IV.ÚS 714/06

,

IV.ÚS 785/06

).

Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Podobně koneckonců Ústavní soud postupoval i ve stěžovatelem zahájených řízeních IV. ÚS 495/07,

IV. ÚS 797/07

,

IV. ÚS 1189/07

a

IV. ÚS 1712/07

.

Navíc je z návrhu patrno, že se stěžovatel domáhá po Ústavním soudu takového rozhodnutí, k němuž Ústavní soud pravomoc nemá.

Nezbylo proto, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a d) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2007

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj