I.ÚS 441/07 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci návrhu navrhovatele Ing. L. B., bez právního zastoupení, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 14. 9. 2005,

sp. zn. III. ÚS 286/05

, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu 16. 2. 2007, nazvaným žaloba pro zmatečnost, se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedeného usnesení Ústavního soudu s odůvodněním, že v této věci Ústavní soud vyzval k odstranění vad podání jeho právního zástupce, a nikoli přímo jej jako účastníka řízení. Navrhovatel poukázal na ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen zákon o "Ústavním soudu"), dle kterého lze v řízení před Ústavním soudem použít přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř."), tedy i § 229 a násl. o.s.ř., který upravuje žalobu pro zmatečnost. Poukazuje na to, že zmatečnost napadeného usnesení spatřuje v tom, že ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nemohl před soudem vystupovat a jednat a že mu podle § 229 odst. 3 o.s.ř. byla nesprávným postupem soudu odňata možnost před soudem jednat.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Již v minulosti se Ústavní soud zabýval otázkou přiměřeného využití procesních institutů zařazených do o.s.ř. v řízení před Ústavním soudem (např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 75/98

in Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, usn. č. 19, usnesení

sp. zn. II. ÚS 458/98

in Sbírka nálezů a usnesení, sv. 12, usn. č. 75, usnesení

sp. zn. I. ÚS 288/2000

, in Sbírka nálezů a usnesení, sv. 21, usn. č. 4, a další). Dle těchto usnesení není žaloba na obnovu řízení v řízení před Ústavním soudem obecně přípustná. V usnesení ze dne 19. 7. 2005, sp.zn.

IV. ÚS 401/05

, též Ústavní soud vyslovil, že z obdobných důvodů není přípustná ani žaloba na zmatečnost. Zákon o Ústavním soudu upravuje taxativně opravné prostředky, které je možné v řízení před Ústavním soudu použít. Užití jiných opravných prostředků není přípustné. To vyplývá částečně z výslovné úpravy zákona o Ústavním soudu, podle jehož § 43 odst. 3 musí Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Dále to vyplývá ze skutečnosti, že zákon o Ústavním soudu v některých případech sám úpravu opravných prostředků obsahuje (např. § 105 a násl zákona o Ústavním soudu). Tato úprava by byla v případě možnosti aplikovat obecně ustanovení občanského soudního řádu o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost zcela nadbytečná. Pomocí argumentu per eliminationem a s ohledem na zvláštní povahu řízení u Ústavního soudu je nutno dospět k závěru, že přiměřená aplikace ustanovení občanského soudního řádu o žalobě pro zmatečnost není přípustná.

Z výše uvedeného vyplývá, že i osoba obracející se na Ústavní soud se svým návrhem musí respektovat jeho kompetence projevující se ve shora zmíněných formách řízení. Je-li navrhovatelem podán návrh, který zákon o Ústavním soudu, resp. Ústava nepředvídá, jde nepochybně o návrh nepřípustný a je třeba jej proto odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§ 43 odst. 3 zákona].

V Brně dne 5. března 2007

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj