IV.ÚS 516/06 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného JUDr. Janou Burleovou, advokátkou se sídlem Slaný, B. Václavka 923, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2006, č.j. 20 Co 529/2005-120, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Obsah napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení před nalézacím, odvolacím a posléze Nejvyšším soudem ČR, která jeho vydání předcházela, není třeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy.

Ústavní stížnost je podle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. § 75 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Stěžovatel napadá rozhodnutí Krajského soudu v Praze v části, ve které je měněn rozsudek soudu I. stupně. Odvolací soud jej poučil, že proti jeho rozsudku je možné do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání. Stěžovatel si však, jak sám uvádí ve své stížnosti, dovolání nepodal. Je tedy zřejmé, že před podáním ústavní stížnosti nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva a nevyhověl tak požadavku zákona o Ústavním soudu, jehož splněním je podmíněna přípustnost ústavní stížnosti.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2006

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka