III.ÚS 409/05 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 5. října 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu B. H., t a k t o:

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní soud obdržel dne 3. 8. 2005 návrh, v němž navrhovatel napadá usnesení Městského soudu v Praze ve věcech vedených tímto soudem pod sp. zn. 34 C 23/04, 32 C 91/04, 36 C 15/04, 37 C 155/03, 34 C 30/04, 32 C 80/04 a 32 C 74/05.

Navrhovatel v odůvodnění návrhu uvádí, že se cítí být poškozen českým státem, který v minulosti prostřednictvím ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti na něm "realizoval zločiny komunismu". Toto jednání mělo údajně být příčinou jeho současných neutěšených sociálních poměrů.

Porušení svých ústavních práv a svobod ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod spatřuje navrhovatel zejména v postupu Městského soudu v Praze, a v postupu Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, který ho odmítá osvobodit od soudních poplatků ve věcech vedených před tímto soudem prvního stupně s odůvodněním, že ze strany navrhovatele se jedná o neodůvodněné uplatnění práva. Navrhovatel současné uvádí, že se již obrátil na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta pro své zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní pomoc mu však byla údajně Českou advokátní komorou odmítnuta.

Ústavní soud zaslal navrhovateli výzvu k odstranění vad jeho návrhu s tím, že ho poučil o náležitostech ústavní stížnosti a o možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta za situace, v níž Ústavní soud kopii výzvy adresované navrhovateli zašle České advokátní komoře na vědomí. K odstranění vad návrhu byla navrhovateli určena dostatečná lhůta 40 dnů od doručení výzvy. Předmětnou výzvu spolu s písemným poučením převzal navrhovatel, jak se zjišťuje z dodejky založené na č. l. spisu 4, dne 22. 8. 2005.

Dne 4. 10. 2005 obdržel Ústavní soud další podání navrhovatele (podané k poštovní přepravě dne 3. 10. 2005, tedy poslední den stanovené lhůty), v němž navrhovatel požaduje, aby mu Ústavní soud "přiznal lhůtu 30 dnů od doručení usnesení o prodloužení lhůty pro její zpracování advokátem". V tomto podání navrhovatel sice konstatuje, že mu byl Českou advokátní komorou určen advokát, ale současně uvádí, že s určeným advokátem se hodlá zkontaktovat teprve poté, co obdrží usnesení Ústavního soudu, jímž mu bude původně stanovená lhůta prodloužena dle jeho požadavků.

Jak již konstatoval Ústavní soud výše, navrhovateli byla k odstranění vad návrhu, tedy i k zajištění advokáta poskytnuta lhůta více než přiměřená. Během této lhůty navrhovatel žádné problémy se zajištěním advokáta Ústavnímu soudu nesdělil. Jestliže poslední den stanovené lhůty požaduje navrhovatel další prodloužení lhůty k tomu, aby se teprve poté, co obdrží usnesení Ústavního soudu o vyhovění jeho požadavkům, "promptně zkontaktoval s advokátem", neshledává Ústavní soud takový postup navrhovatele za přiměřený důvod k tomu, aby návrhu vyhověl, a navrhovateli stanovenou lhůtu k odstranění vad návrhu dále prodloužil.

Ústavní soud vždy zkoumá závažnost a důvodnost podání těch subjektů, které se na Ústavní soud obracejí s důvěrou v ochranu svých základních práv a svobod, a snaží se v mimořádně závažných případech přístup k Ústavnímu soudu co možná nejvíce usnadnit, to ovšem neznamená, že současně netrvá na zásadě, že "každý si má střežit svá práva sám", která v obecné rovině předpokládá především relevantní aktivitu každého subjektu.

Protože navrhovatel vady návrhu ve lhůtě jemu k tomu určené neodstranil, a k prodloužení stanovené lhůty neshledal Ústavní soud žádný závažný důvod, návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. října 2005

Jan Musil, v. r.

soudce zpravodaj