II.ÚS 281/05 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1380/2004,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou dne 11. 5. 2005, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 5. 2005, se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo zastaveno řízení o dovolání podaném stěžovatelem z důvodu jeho zpětvzetí. Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu však bylo stěžovateli, jak v ústavní stížnosti uvádí a Ústavní soud ověřil dne 26. 5. 2005 u Krajského soudu v Ústí nad Labem, doručeno dne 17. 2. 2005 a ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 11. 5. 2005. Z těchto údajů je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána opožděně. S ohledem na tuto skutečnost nepovažoval Ústavní soud za nutné vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu.

Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2005

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj