Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 321/04 ECLI:CZ:US:2005:1.US.321.04 AI generated

I.ÚS 321/04 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 321/04
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti H. S., zastoupeného JUDr. J. J., proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 10. 2003, čj. D 392/96 - 142, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2004, čj. 21 Co 382/2003 - 169,

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 321/04 · Ústavní soud České republiky: V odůvodnění ústavní stížnosti, která je svým obsahem doslovným opisem odvolání stěžovatele proti výše citovanému usnesení okresního soudu ke Krajskému soudu v Praze, stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími byl porušen čl. 36 odst. 1, 2, 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedenému usnesení okresního soudu vytýká, že soudní komisař neprověřil stěžovatelova tvrzení a nezjistil správně a úplně údaje potřebné k rozhodnutí, zejména o vkladech na vkladních knížkách a o jeho pohledávkách vůči zůstavitelce.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

I.ÚS 321/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti H. S., zastoupeného JUDr. J. J., proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 10. 2003, čj. D 392/96 - 142, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2004, čj. 21 Co 382/2003 - 169,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 26. 5. 2004, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2004, čj. 21 Co 382/2003 - 169, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Kladně (dále jen "okresní soud") ze dne 1. 10. 2003, čj. D 392/96 - 142. Uvedeným usnesením okresní soud určil čistou hodnotu dědictví a potvrdil, že stěžovatel, jako pozůstalý bratr zůstavitelky Z. N., nabyl veškerý její majetek, který je v usnesení konkrétně specifikován.

V odůvodnění ústavní stížnosti, která je svým obsahem doslovným opisem odvolání stěžovatele proti výše citovanému usnesení okresního soudu ke Krajskému soudu v Praze, stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími byl porušen čl. 36 odst. 1, 2, 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedenému usnesení okresního soudu vytýká, že soudní komisař neprověřil stěžovatelova tvrzení a nezjistil správně a úplně údaje potřebné k rozhodnutí, zejména o vkladech na vkladních knížkách a o jeho pohledávkách vůči zůstavitelce.

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti stěžovatelova podání, zejména jeho včasnost.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Takovým prostředkem bylo v této věci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2004 čj. 21 Co 382/2003 - 169, které bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 27. 2. 2004, jak vyplývá z doručenky založené ve spise Okresního soudu v Kladně sp. zn. D 392/96 (č. l. 174 p. v.) Zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula dnem 26. 4. 2004, který byl posledním dnem lhůty, kdy bylo možno podat zásilku s ústavní stížností k poštovní přepravě, neboť se v tomto případě jedná o lhůtu procesní. Zásilka s ústavní stížností byla podána na poštu dne 26. 5. 2004, tedy měsíc po uplynutí zákonné lhůty, uvedené v ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl Ústavní soud k závěru, že se jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Tím jsou splněny podmínky pro odmítnutí věci soudcem zpravodajem podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o návrh podaný po lhůtě zákonem stanovené.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2005

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu