I.ÚS 106/04 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti A. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2004,

sp. zn. III. ÚS 404/2003

, t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 24. února 2004 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost směřující - podle obsahu - proti v záhlaví uvedenému usnesení Ústavního soudu. Stěžovatel se v podstatě domáhá zrušení citovaného usnesení a opětovného, spravedlivého projednání své věci.

Ústavní soud konstatuje, že jeho hlavním úkolem ve smyslu ustanovení čl. 83 Ústavy ČR je ochrana ústavnosti. Jako každý jiný státní orgán se ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon ( čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ). Podle ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Ústavní soud podotýká, že řízení před ním je založeno na modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví, jedná se o řízení jednoinstanční a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Ani Ústavnímu soudu (ani nikomu jinému) tedy nepřísluší o nich znovu jednat a rozhodnout.

Poněvadž jde o návrh ve věci, v níž přípustnost není dána, Ústavní soud s ohledem na svoji ustálenou judikaturu (srov. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení-svazek 6, Praha C.H.Beck 1997, str. 557, nález

II. ÚS 148/96

) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2004

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj